Mgr. Veronika Pišová Ochrana veřejného zdraví Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • § 1 zák. č. 258/2000 Sb.: Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a pravomoc c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblastech ochrany a podpory veřejného zdraví a hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Základní pojmy ochrany veřejného zdraví dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. • definice WHO (1948): “Zdraví je stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci nebo vady” • Ochrana veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. • Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. • Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví. Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního stylu. • Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Základní pojmy ochrany veřejného zdraví dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu. • Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. Základní pojmy ochrany veřejného zdraví dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • Karanténními opatřeními jsou: A. karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit B. lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví C. zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění • Karanténa x izolace Základní pojmy ochrany veřejného zdraví dle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů • Státní správu v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonávají (soustava orgánů ochrany veřejného zdraví) A. Ministerstvo zdravotnictví B. krajské hygienické stanice C. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra D. Ministerstvo dopravy E. Ministerstvo pro místní rozvoj F. Ministerstvo životního prostředí G. krajské úřady • Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav státní správu nevykonávají. Jsou zdravotnickými zařízeními, jejichž úkoly upravuje § 86 zákona o ochraně veřejného zdraví. Historie hygienické služby • Zakladatelem hygieny v Česku byl Gustav Kabrhel (1857–1939), významný český lékař. • V letech 1898 až 1927 byl přednostou Hygienického ústavu, který také založil (později Ústav hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty UK). • Půjdeme-li do historie úpravy hygienické služby na území Československa, zjistíme, že základní pramen právní úpravy představoval zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči. Orgány hygienické a protiepidemické služby byly hlavní hygienik, krajský hygienik a okresní hygienik. • Právní postavení současných KHS je zakotveno v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož úprava orgánů ochrany veřejného zdraví plně nahradila dřívější, v mnoha ohledech již nevyhovující, úpravu hygienické služby obsaženou v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. • Organizace krajských hygienických stanic v dnešní podobě byla ovšem zavedena teprve zákonem č. 320/2002 Sb., přijatým v souvislosti s reformou veřejné správy. Tímto zákonem došlo k 1. 1. 2003 ke zrušení funkcí okresních a krajských hygieniků a ke zřízení krajských hygienických stanic. • Dosavadní „okresní hygienické stanice“ se přeměnily na územní pracoviště nově zřízených krajských hygienických stanic. Krajské hygienické stanice (“KHS”) Krajské hygienické stanice (“KHS”) Definice • KHS jsou správní úřady zřízené na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví s účinností od 1. 1. 2003, které vznikly v rámci 2. etapy reformy veřejné správy, během které došlo k rozdělení činnosti hygienické služby v ochraně veřejného zdraví do dvou oblastí, a to na: výkon státní správy a státního zdravotního dozoru, který vykonávají krajské hygienické stanice poskytování služeb, které poskytují zdravotní ústavy • KHS jsou organizačními složkami státu, zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR, které je současně jejím nadřízeným orgánem • v čele krajské hygienické stanice je ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ředitele KHS se řídí zákonem o státní službě. Krajské hygienické stanice Rozdělení KHS dle krajů • Na území ČR existuje celkem 14 KHS, a to v jednotlivých samosprávných krajích. Krajská hygienická stanice, která působí ve správním obvodu hlavního města Prahy, se označuje jako Hygienická stanice hlavního města Prahy. Krajské hygienické stanice mohou dále s předchozím souhlasem Ministerstva zdravotnictví zřizovat a rušit svá uzemní pracoviště • Hygienická stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze • Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích • Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně • Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech • Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě • Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové • Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci • Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě • Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci • Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích • Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni • Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze • Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem • Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně Krajské hygienické stanice Organizační struktura KHS https://khsstc.cz Krajské hygienické stanice Organizační struktura KHS • KHS je člena na sekci, odbory a oddělení • Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví je členěna na: • odbor protiepidemický • odbor hygieny obecné a komunální • odbor hygieny práce • odbor hygieny výživy a předmětů běžného užívání • odbor hygieny dětí a mladistvých • je přímo řízena ředitelem Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví • zastupuje ředitele v době jeho nepřítomnosti v rozsahu jeho práv a povinnosti • je přímo podřízen řediteli KHS • je přímým nadřízeným ředitelů jednotlivých odborů • odpovídá za provádění všech odborných činností, které souvisejí s výkonem státní správy podle zákona; v této oblasti spolupracuje s ostatními řediteli • spolurozhoduje při sestavování plánu kontrolní činnosti a jeho plnění v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví atd. • ředitelé v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví a vedoucí oddělení v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví • oddělení kanceláře ředitele - podpora zdraví a krizové řízení • Odbor správní a ekonomicko - provozní https://www.khszlin.cz/24833-organizacni-struktura Krajské hygienické stanice Odborná činnost KHS • Náplň činnosti sekce ochrany a podpory veřejného zdraví a jejích jednotlivých odborů: • vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví • vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním předpisů, zákazů a plněním dalších povinností • plnit úkoly dotčeného správního úřadu a vydávat stanoviska, závazná stanoviska a vyjádření dle stavebního zákona, zákona o odpadech, EIA, zákona o zdravotních službách • řešit podněty občanů, orgánů státní správy a samosprávy • uplatňovat stanoviska k hodnocení a řízení zdravotních rizik • projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb. a jiných zákonů • rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku • spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě regionální zdravotní politiky ochrany a podpory veřejného zdraví, podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému aj. Krajské hygienické stanice Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) • HOK sleduje, usměrňuje a kontroluje plnění povinností stanovených především zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a prováděcími předpisy a dalšími předpisy v oblasti péče o životní podmínky • 1. Při své činnosti zejména vykonává státní zdravotní dozor (SZD) nad dodržováním povinností stanovených předpisy k ochraně veřejného zdraví v oblasti problematiky HOK v následujících oblastech: •zásobování pitnou vodou •výrobky přicházejícími do kontaktu s pitnou, surovou a užitkovou vodou •vodárenská technologie a úpravny vody •koupaliště, bazény, sauny a koupací oblasti (kvalita koupacích vod) •ochrana před hlukem, vibracemi, neionizujícím zářením v mimopracovním prostředí •výkon činností epidemiologicky závažných (holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra, solária, kosmetika, rekondiční a regenerační služby…)  •vnitřní prostředí staveb •odpady •pohřebnictví Krajské hygienické stanice Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) • 2. Plní povinnosti dotčeného orgánu státní správy v ochraně veřejného zdraví v řízeních podle stavebního zákona a dalších řízeních vedených podle zvláštních předpisů (např. zákon o vodách, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon o integrované prevenci), uplatňuje stanoviska a vyjádření dotčeného správního úřadu. • 3. Prověřuje znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví u fyzických osob vykonávajících epidemiologicky závažnou činnost dle § 19 odst. 3 zák. č. 258/2000 Sb. • 4. Podílí se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životních a  pracovních podmínek • 5. Spolupracuje se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky příslušného regionu • 6. Podílí se na úkolech integrovaného záchranného systému. • 7. Řeší podněty obyvatel, orgánů státní správy a samosprávy v  oblasti životních (mimopracovních) podmínek (hluk, voda, vibrace, neionizující záření ap.). • SZD v oblasti zásobování pitnou vodou: • KHS dozoruje veřejné vodovody v kraji - zejména jakost pitné vody, plnění podmínek stanovených v provozních řádech, četnost kontrol kvality pitné vody, tj. zejména dodržování mikrobiologických, biologických a fyzikálních ukazatelů (např. pesticidy, dusičnany, koliformní bakterie, bakterie e.coli nebo mangan a železo) a povinnost zasílat rozbory pitné vody do informačního systému pitné vody (Is PiVo) Krajské hygienické stanice Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) • SZD týkající se koupališť, bazénů, saun a koupacích oblastí • provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště (např. plavecký bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště) nebo sauny je povinen zajistit, aby koupající se fyzické osoby nebyly vystaveny zdravotním rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování • znečištěním vody se rozumí zejména překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele a překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke koupání v případě přírodních koupališť • kvalita koupacích vod - kde se informovat? : • https://khsstc.cz/koupaliste/ • https://www.mzcr.cz/aktualni-kvalita-koupacich-vod-2021/ Krajské hygienické stanice Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) Zdravotní rizika při koupání v přírodních koupalištích • Sinice a řasy • některé druhy sinic obsahují látky, které způsobují alergie. U koupající se osoby, podle toho jak je citlivá a jak dlouho ve vodě pobývá, se mohou projevit vyrážky, zarudlé oči nebo rýma. Tyto reakce mohou způsobit i některé druhy řas. • některé skupiny sinic obsahují toxiny. Ty mohou vyvolat různé reakce, od lehkých akutních otrav projevujících se střevními a žaludečními potížemi, přes bolesti hlavy, až po vážnější jaterní problémy. • riziko se zvyšuje s délkou pobytu ve vodě, opakovaným koupáním a pochopitelně i koncentrací sinic ve vodě, větší riziko u dna • Návod na orientační určení, zda voda obsahuje řasy nebo sinice: • naplňte lahve od balené vody - pet lahev vodou obsahující fytoplankton a nechte minimálně 20 minut stát v klidu na světle • pokud se za tuto dobu vytvoří u hladiny v lahvi zelený kroužek (podoba zelené krupičky nebo drobného jehličí) a  jinak zůstane voda v lahvi čirá, jedná se o sinice • jestliže voda v lahvi zůstane rovnoměrně zakalená, nebo se začne tvořit větší zákal u dna, pravděpodobně půjde o řasy • https://khsstc.cz/zdravotni-rizika-pri-koupani-v-prirodnich-koupalistich/ • SZD v oblasti činností epidemiologicky závažných a ubytovacích služeb • za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže • HOK schvaluje provozní řád (nebo změny), který po schválení vyvěsí provozovatel při zahájení činnosti v provozovně • provozní řád: osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru atd. v provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. Krajské hygienické stanice Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) • SZD v oblasti ochrany před hlukem, vibracemi, neionizujícím zářením v mimopracovním prostředí • Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. • Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. • Předmětem stížností na hluk v životním, tedy mimopracovním prostředí, jsou nejčastěji technické stacionární zdroje provozovny, výrobny, dílny se svým provozem, včetně různých ventilátorů, klimatizací, chladících zařízení ap. Častým problémem je i hluk z restauračních a podobných zařízení s případnou hudební produkcí a pořádání veřejných hudebních produkcí ve venkovním prostoru. hluk ze stavení činnosti (x “sousedský hluk”) • Hluk je kromě znečištění ovzduší jedním z nejzávažnějších negativních faktorů životního prostředí. Dlouhodobě problematický je nárůst množství a intenzity zdrojů hluku - výstavba nových investic, intenzita dopravy, zábavní aktivity atd. Odbor hygieny obecné a komunální (HOK) Krajské hygienické stanice Odbor hygieny práce • Odbor hygieny práce se zabývá ochranou zdraví lidí v souvislosti s jejich pracovní činností. Cílem je zejména zamezit vzniku profesionálních onemocnění, která vedou k poškození zdraví z práce • předmětem činnosti oboru hygieny práce je SZD na všech pracovištích, ať již nově vznikajících či stávajících, SZD je vykonáván dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) • hlavním cílem je dozor nad dodržováním platných právních předpisů souvisejících s ochranou zdraví při výkonu prací • ve fázi zpracování projektové dokumentace (preventivní hygienický dozor) plní orgán ochrany veřejného zdraví funkci dotčeného správního úřadu a jeho závazná stanoviska jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů • provádí SZD (běžný i preventivní) nad dodržováním požadavků legislativy v oblasti ochrany zdraví pracovníků • posuzuje žádosti a oznámení zařazení prací do kategorií a určuje rizikové práce •  provádí SZD v oblasti ochrany zdraví při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi •  s využitím zákonných pravomocí  uděluje sankce za porušení platných předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci • řeší podněty občanů na nevyhovující pracovní podmínky Krajské hygienické stanice • Činnost KHS při preventivním hygienickém dozoru např: • KHS vydává závazná stanoviska k projektovým dokumentacím pro nové stavby nebo rekonstrukce staveb, změnám v užívání, zkušebním provozům a kolaudacím (např. prodejny nepotravinářského a potravinářského charakteru, zubní laboratoře, výrobny barev a laků atd.) • posuzování akcí se zdroji neionizujícího záření v pracovním prostředí včetně laserů • vydávání stanovisek k provozním řádům zařízení dle zákona o odpadech • vydávání osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické atd. Krajské hygienické stanice Odbor hygieny práce Odbor hygieny práce kategorizace prací • Podle zákona č. 258/2000 Sb. a podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, jsou kategorie práce čtyři a jsou definovány takto: a) kategorie první – práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví b) kategorie druhá – práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené zvláštními právními předpisy (hygienické limity), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé c) kategorie třetí – práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1 zmiňované vyhlášky, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací d) kategorie čtvrtá – práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. • rizikovou prací se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušná KHS např. z důvodů vzájemného ovlivňování účinků jednotlivých vyskytujících se faktorů. • rizikové faktory: chemické látky, fyzická zátěž, prach, hluk, vibrace, neionizující záření, pracovní poloha, psychická zátěž, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu, zraková zátěž, zátěž chladem, zátěž teplem, práce s biologickými činiteli Zdroj: Národní registr nemocí z povolání 88/89 NEMOCI Z POVOLÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2021 Odbor hygieny práce Nemoci z povolání • Nemoci z povolání jsou podle § 1 odst. (1) nařízení vlády č. 290/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v Seznamu nemocí z povolání. • Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. • Ohrožením nemocí z povolání se podle § 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. • Lékařský posudek o ohrožení nemocí z povolání vydává poskytovatel zdravotních služeb příslušný k vydání lékařského posudku o nemoci z povolání. • Za škodu, která byla pracovníkovi způsobena odpovídá organizace, u které pracovník pracoval v pracovním poměru naposledy před zjištěním vzniku dané nemoci z povolání. • Organizace je povinna nahradit pracovníkovi škodu, i když byly dodrženy povinnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. • Seznam nemocí z povolání obsahuje: Kapitola I. - nemoci způsobené chemickými látkami (např. nemoci z olova, rtuti, arzénu atd.) Kapitola II. - nemoci způsobené fyzikálními faktory (poškození krvetvorby z ionizujícího záření, percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem, rakovina kůže z ionizujícího záření (atd.) Kapitola III. - nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice (azbestóza, asthma bronchiale, rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny atd.) Kapitola IV. - nemoci kožní (prof. dermatózy z organických rozpustidel, ropných produktů, z dehtu atd.) Kapitola V. - nemoci přenosné a parazitární (spalničky, zarděnky, svrab, covid 19 atd.) Kapitola VI. - nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli (těžká nedomykavost hlasivek atd.) Předmět činnosti • Zaměstnanci odboru protiepidemického v rámci epidemiologické surveillance sledují výskyt a povahu nákaz, příčiny a podmínky jejich vzniku a šíření v lidské populaci (včetně nákaz přenosných ze zvířat na člověka) a uplatňují metody jejich prevence, potlačování a eliminace, resp. eradikace. • provádějí epidemiologická šetření v ohniscích nákazy, tj. místa, ve kterém se šíří nákaza, jehož součástí je nebo byl zdroj nákazy, osoby z nákazy podezřelé a složky jejich prostředí a stanovují příslušná protiepidemická opatření • příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologické šetření zaměřené zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy. Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu epidemiologického šetření. • nařizují mimořádná opatření při epidemii či nebezpečí jejího vzniku, a pokud to situace vyžaduje, spolupracují při řešení mimořádných situací s orgány zapojenými do systému krizového řízení a integrovaného záchranného systému; • usměrňují činnost provozovatelů zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb v oblasti hygieny provozu a předcházení nemocničním nákazám a kontrolují ji; • kontrolují činnost zdravotnických zařízení z hlediska provádění očkování a dodržování podmínek použití a skladování očkovacích látek stanovených výrobcem • provozuje informační epidemiologické systémy, které se týkají výskytu infekcí vč. TBC a STD a drogové problematiky (DIS) • nově problematika bioterorismu Odbor protiepidemický Odbor protiepidemický • Státní zdravotní dozor odboru protiepidemického je vykonáván: • v oblasti problematiky infekčních nemocí, předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění v populaci i ve zdravotnických zařízeních • ve státních i nestátních lůžkových a ambulantních zdravotnických zařízeních - kontroly provádí na základě plánu kontrolní činnosti a podle schváleného provozního řádu • kontrola proočkovanosti ve smyslu platné legislativy • v oblasti kontroly úrovně dezinfekce, dezinsekce a deratizace (např. kontrola účinnosti sterilizátorů) • další činnost: plní povinnosti dotčeného orgánu státní správy v ochraně veřejného zdraví v řízeních podle stavebního zákona (např. posuzují soulad předkládaných projektových dokumentací s požadavky předpisů na ochranu zdraví) •řeší podněty obyvatel, orgánů státní správy a samosprávy v oblasti prevence výskytu a šíření infekčních onemocnění (hmyz, hlodavci, provoz zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, výskyt infekčních nemocí) •kazuistika Odbor protiepideický Činnosti epidemiologicky závažné • Za činnosti epidemiologicky závažné se dle § 23 zákona 258/2000 Sb. považují: provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. • Fyzické osoby  vykonávající činnosti epidemiologicky závažné musí mít: • zdravotní průkaz • znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví • zdravotní průkaz před zahájením činnosti  vydává registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktický lékař pro děti a dorost nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb   • vydání zdravotního průkazu nenahrazuje vstupní lékařskou preventivní prohlídku. Odbor protiepidemický Povinnosti osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné • Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné je povinna: • a) podrobit se v případech upravených prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví lékařským prohlídkám a vyšetřením, která provede registrující poskytovatel zdravotních služeb nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, stanoví-li tak zákon o specifických zdravotních službách • b) informovat poskytovatele zdravotních služeb podle písmene a) o druhu a povaze své pracovní činnosti • c) mít u sebe zdravotní průkaz a na vyzvání ho předložit orgánu ochrany veřejného zdraví • d) uplatňovat při pracovní činnosti znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví a dodržovat zásady osobní a provozní hygieny v rozsahu upraveném v prováděcím právním předpise. Odbor protiepidemický Povinnosti osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné • Osoba provozující činnosti epidemiologicky závažné je povinna: • a) dodržovat zásady provozní hygieny upravené prováděcím právním předpisem,jakož i zásady osobní hygieny upravené prováděcím právním předpisem, pokud se sama účastní výkonu činností uvedených v § 19 odst. 2 větě první (fyzické osoby přicházející při pracovních činnostech ve stravovacích službách při výrobě potravin, zpracování potravinnebo při uvádění potravin na trhdo přímého styku s potravinami, pokrmy, zařízením, náčiním nebo plochami, které jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy atd.) • b) zajistit uplatňování znalostí a zásad osobní a provozní hygieny podle § 20 písm. d) zaměstnanci a spolupracujícími rodinnými příslušníky • c) zajistit, aby výkonem činností epidemiologicky závažných nedošlo k ohrožení nebo poškození zdraví fyzických osob infekčním nebo jiným onemocněním. Odbor protiepidemický Povinnosti osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné • Osoba provozující holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby, solárium a činnost, při níž je porušována integrita kůže, je povinna zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby a vypracovat provozní řád. V provozním řádu uvede podmínky činnosti, použití strojů, přístrojů a dalších zařízení, zásady prevence vzniku infekčních a jiných onemocnění, ke kterým by mohlo dojít nesprávně poskytnutou službou, včetně podmínek dezinfekce a sterilizace, zásady osobní hygieny zaměstnanců a ochrany zdraví spotřebitele, způsob zacházení s prádlem a očisty prostředí provozovny. • Provozní řád a jeho změny předloží provozovatel před jejich přijetím ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. • Schválený provozní řád vyvěsí při zahájení činnosti v provozovně. Provozní řád je provozovatel povinen změnit vždy při změně podmínek pro výkon činností epidemiologicky závažných. Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení Náležitosti • Základní údaje: •Provozovatel: u právnických osob adresa společnosti •Adresa pracoviště: xxx •IČ: pokud bylo již přiděleno •Telefon:  xxx •E-mail:  xxx •Ordinační hodiny: xxx •Obecné údaje: xxx •Rozsah poskytované péče: uvést všechny invazivní zákroky, při kterých je porušena integrita kůže nebo sliznice •Umístění ordinace a dispoziční řešení: např. podlaží objektu; ordinace, pracovna sestry, čekárna; vybavení nábytkem, umyvadlo + dřez, podlahová krytina, omyvatelné povrchy…. •Vedlejší provozní a pomocné místnosti: např. sklad, šatna, úklidová komora, WC pro personál, WC pro pacienty… •Zásobování pitnou vodou: např. studna, veřejný vodovod •Personální obsazení pracoviště: xxx Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Obecná opatření: •  Zdravotničtí pracovníci používají čisté osobní ochranné pracovní prostředky, oděv, obuv, jednorázové rukavice……. dopsat další •  K vyšetření pacienta přistupují až po umytí rukou, ruce si otírají do jednorázového materiálu, který je uložen v krytém zásobníku. • Hygienickou dezinfekci rukou provádějí vždy po kontaktu s infekčním materiálem, a to po každém jednotlivém zdravotnickém výkonu u jednotlivých fyzických osob, vždy před ošetřením pacienta, vždy po manipulaci s biologickým materiálem nebo kontaminovanými předměty včetně použitého prádla a nebezpečného odpadu, a před každým parenterálním zákrokem. • Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta s ohledem na možné šíření nákaz. Přirozené nehty musí být upravené, krátké, čisté. • Zdravotničtí pracovníci nenosí na rukou žádné šperky. • Při ošetřování pacientů se využívá bariérové ošetřovací techniky. Používají se pouze dekontaminované pomůcky, pracovní plochy jsou vyčleněny podle charakteru pracovní činnosti. • K parenterálním zákrokům se používají pouze sterilní zdravotnické prostředky a dodržují se zásady asepse. • Opakovaně používané zdravotnické prostředky se dezinfikují a čistí podle návodu výrobce. Jednorázové pomůcky se nepoužívají opakovaně. •  Použité jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování. Kryty na použité jehly se nenasazují. •  Na pokrytí vyšetřovacího stolu nebo lehátka, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta, se používá jednorázový materiál, který je měněn po každém pacientovi. • Oddělení pracovních ploch : popsat jak jsou odděleny pracovní plochy podle charakteru činnosti (odběr a manipulace s biologickým materiálem, příprava injekcí apod.) Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Odběr biologického materiálu:  • Pro odběr a manipulaci s biologickým materiálem je vyčleněna pracovní plocha. • Při odběrech se používají sterilní zdravotnické prostředky a jednorázové rukavice, a to vždy pro jednu ošetřovanou osobu. • Odebraný biologický materiál se ukládá do standardizovaných nádob a do dekontaminovatelných přepravek s vyloučením kontaminace žádanek. • Dopsat do PŘ, jaký biologický materiál se odebírá, v případě odběru moče, do čeho se odebírá. • Transport biologického materiálu do laboratoře je zajištěn denně/uložen ve vyčleněné chladničce ..... dopsat Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Dezinfekce: • K chemické dezinfekci se používají oznámené biocidní přípravky nebo dezinfekční prostředky deklarované jako zdravotnický prostředek nebo přípravky registrované jako léčiva pro použití ve zdravotnictví. • Při ředění a použití chemických přípravků se postupuje podle návodu výrobce. • Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného dezinfekčního přípravku v odměřeném množství vody. Připravují se pro každou směnu čerstvé. • Po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovači se dávkovač mechanicky omyje, doplní dezinfekčním přípravkem a označí datem plnění, expirace a názvem dezinfekčního přípravku. • Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují dezinfekčním přípravkem, který má i virucidní účinky. • Při práci s dezinfekčními přípravky se používají osobní ochranné pracovní prostředky a dodržují se zásady ochrany zdraví a bezpečnosti při práci. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci. • K zabránění rezistence mikrobů se střídají dezinfekční prostředky s různými aktivními účinnými látkami. Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Sterilizace ve vlastní ordinaci: • 1) Předsterilizační příprava: • Dezinfekce zdravotnických prostředků dezinfekčním přípravkem s virucidním účinkem. Mechanické očištění a oplach vodou nebo strojové čištění. Vybrat jednu z možností • Osušení a uložení do sterilizačních obalů • 2) Způsob sterilizace: • Proudícím horkým vzduchem: název přístroje, výrobní číslo, sterilizovaný materiál • Teplota/čas, druh obalu, expirace, uložení • Vybrat používané parametry, obaly, uložení • Každý obal je označen datem sterilizace a expirace • Každý sterilizační cyklus se monitoruje. Sterilizace se provádí za přítomnosti zdravotnického pracovníka. • 3) Dokumentace sterilizace spočívá v záznamu každé sterilizace (druh sterilizovaného materiálu, parametry, datum, písemné vyhodnocení chemického testu sterilizace, jméno, příjmení a podpis osoby, která sterilizaci provedla). • 4) Úspěšnost sterilizace se dokládá: • zápisem do sterilizačního deníku nebo podepsaným záznamem registračního přístroje nebo podepsaným výstupem z tiskárny - vybrat jednu z možností • datovaným písemným vyhodnocením chemického testu sterilizace • písemná dokumentace sterilizace se archivuje nejméně 5 let od provedení sterilizace • kontrola účinnosti  sterilizačního přístroje. Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Manipulace s prádlem: • jedná se pouze o osobní ochranné pracovní prostředky. Praní je zajištěno smluvně … uvést firmu xxx • je možné prát ve vlastní vyčleněné pračce, která je umístěna ve zdravotnickém zařízení • čisté OOPP jsou uloženy … dopsat kde • použité OOPP jsou uloženy … dopsat kde • dopsat, jak často se vozí do prádelny, a jaký je používán transportní obal na čisté a použité OOPP. Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Manipulace s odpadem: • odpad se třídí ihned po použití • komunální odpad se odkládá do vyčleněných odpadkových košů s igelitovou vložkou • Nebezpečný odpad • použitý ostrý odpad (např. jehly, skalpely…) se odkládá do označených, spalitelných, pevnostěnných, nepropíchnutelných a nepropustných obalů. Odpad se neukládá do papírových obalů. • ostatní nebezpečný odpad se odkládá do označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, mechanicky odolných a spalitelných obalů. • nebezpečný odpad se z ambulance odstraňuje nejméně 1x za 24 hodin. Maximální doba mezi shromážděním odpadu ve vyhrazeném uzavřeném prostoru a konečným odstraněním jsou 3 dny. • Skladování nebezpečného odpadu je možné po dobu 1 měsíce v mrazícím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8°C. • odvoz a likvidace nebezpečného odpadu je zajištěna smluvně s firmou xxx… dopsat Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Úklid: • je zajištěn …uvést, zda smluvně nebo vlastními silami. • provádí se denně na vlhko, používají se běžné čistící prostředky a dezinfekční přípravky s virucidním účinkem. • úklidové pomůcky jsou vyčleněny a označeny dle účelu použití (pracovní plochy, podlahy ordinace, WC ) a jsou uloženy … dopsat, kde (buď vyčleněná skříň nebo úklidová komora) • při kontaminaci ploch biologickým materiálem se provede okamžitá dekontaminace potřísněného místa překrytím jednorázovým materiálem namočeným ve virucidním dezinfekčním roztoku a potom se očistí obvyklým způsobem • dezinsekce a deratizace: v případě potřeby se provedou prostřednictvím specializované firmy. • malování: 1x za 2 roky Provozní řád ambulantního zdravotnického zařízení • Provozní řád zpracoval: xxx • Datum: xxx • Provozní řád schválen orgánem ochrany veřejného zdraví dne: xxx • Vzor provozního řádu ambulantního zdravotnického zařízení: https:// www.khsova.cz/docs/01_obcanum/files/pr_ambulance.pdf Zajímavosti • https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3100718-pandemie-byly- a-budou-cesku-se-nevyhybaly-lidstvo-se-s-nimi-naucilo-zit Odbor hygieny výživy Předmět činnosti • Sleduje vliv výživy na zdraví populace v konkrétním životním a pracovním prostředí z hlediska podmínek a příčin vzniku a šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění a ostatních poruch zdraví. Z výsledků dozorové činnosti hodnotí zdravotní rizika, k jejich odstranění či zmírnění stanovuje a prosazuje preventivní nebo represivní opatření. Za tímto účelem zejména: • provádí státní zdravotní dozor nad dodržováním hygienických požadavků v oblasti poskytování stravovacích služeb v provozovnách: • společného stravování otevřeného typu (restaurace, bistra, bufety, kavárny, bary, stánky rychlého občerstvení) • společného stravování uzavřeného typu (závodní stravování) • stravovacích služeb ve zdravotnických a sociálních zařízeních a VŠ menzách • u výrobců, dovozců a distributorů předmětů běžného užívání (kosmetických prostředků, výrobků určených pro styk s potravinami, hraček a výrobků pro děti do tří let) • stravovací službou je výroba, příprava nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za účelem jejich podávání v rámci živnosti hostinská činnost, ve školní jídelně, menze atd. • pokrmem je potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby. Odbor hygieny výživy Předmět činnosti • Dále provádí SZD v oblasti bezpečnosti potravin při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví spotřebitele a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin. • v oblasti posílení bezpečnosti elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření při jejich výrobě, distribuci a uvádění na trh. • Další činnosti odboru hygieny výživy: • zkoumá příčiny vzniku a šíření alimentárních onemocnění ve všech typech potravinářských provozů od výroby po uvádění potravin do oběhu • provádí odběry vzorků potravin a předmětů běžného užívání za účelem ověření jejich zdravotní nezávadnosti • provádí šetření podnětů týkajících se hygienické úrovně dozorovaných zařízení • provádí šetření zdravotních potíží po konzumaci potravin nebo zdravotních potíží souvisejících s používáním předmětů běžného užívání • ověřuje výskyt nebezpečných nebo z nebezpečnosti podezřelých výrobků na svém území • organizuje zkoušky znalostí hub • organizuje zkoušky ověřování znalostí osob činných při výrobě a uvádění potravin a pokrmů do oběhu a při výrobě kosmetických prostředků • organizuje semináře pro provozovatele zařízení společného stravování Odbor hygieny výživy Předměty běžného užívání • V rámci odboru HV je vyčleněno oddělení hygieny předmětů běžného užívání (“PBU”), v jehož kompetenci je vykonávat státní zdravotní dozor níže uvedeného okruhu výrobků: • materiály a předměty, včetně aktivních a inteligentních materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, které v konečném stavu jsou určené pro styk s potravinami, nebo již jsou ve styku s potravinami a jsou pro tento účel určeny, nebo se u nich dá důvodně očekávat, že přijdou do styku  s potravinami nebo že při jejich běžném nebo předvídatelném použití dojde k přenosu jejich složek do potravin • kosmetické přípravky: kosmetickým přípravkem je jakákoliv látka nebo směs určená pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty, rty, vnějšími pohlavními orgány) nebo  se   zuby a sliznicemi  ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čistění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů • výrobky pro děti ve věku do 3 let:  výrobkem pro děti ve věku do 3 let  jsou výrobky, které jsou takto výrobcem, dovozcem nebo osobou, která je uvádí do oběhu, označeny, nebo jsou k užívání dětmi ve věku do 3 let zjevně určeny, s výjimkou hraček a potravin; jde-li o ošacení, považuje se za výrobek pro děti ve věku do 3 let ošacení do velikosti 110, včetně velikosti 110;  předmětem pro péči o dítě z měkčených plastových materiálů se rozumí jakýkoliv výrobek určený pro usnadnění usínání, zklidnění, hygienu, krmení dětí nebo k  cucání dětmi,  v  souvislosti s  dodržováním zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) • hračky  v  souvislosti s  dodržováním zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) Odbor hygieny výživy Systémy rychlého varování RAPEX a RASFF • Odbor HV zajišťuje provedení příslušných opatření v oblasti PBU v souvislosti s hlášením nebezpečných výrobků evropským Systémem rychlého varování RAPEX a RASFF popř. jiných orgánů. • RAPEX (Rapid Alert System for Non-Food Products) je informační systém Evropské komise pro rychlou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích na vnitřním trhu Evropské unie s výjimkou farmaceutických výrobků. • Prostřednictvím systému probíhá mezi státy členskými státy Evropské unie a Evropskou komisí, a dále Islandem, Norskem a Lichtenštejnskem, výměna informací o výrobcích, které představují přímé nebo nepřímé riziko ohrožení zdraví nebo bezpečnosti spotřebitelů. • RAPEX umožňuje rychlou výměnu informací o opatřeních přijatých k zabránění nebo omezení uvedení na trh nebo použití výrobku, které mohou představovat rizika pro spotřebitele. Vedle opatření přijatých členskými státy systém obsahuje i opatření přijatá výrobci nebo distributory na dobrovolné bázi. • Přehled oznámení v  systému RAPEX je zveřejňován v  pravidelných týdenních přehledech na webu: https://ec.europa.eu/ safety-gate-alerts/screen/webReport • RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) je systém rychlého varování pro potraviny a krmiva, slouží k výměně informací týkajících se existence přímých nebo nepřímých rizik ohrožujících zdraví lidí a zvířat pocházejících z potravin nebo krmiv, mezi členskými státy Evropské unie, a dalšími státy i mimo EU, které jsou členy sítě RASFF. • Systém RASFF Slouží zejména k zabránění uvedení rizikových potravin nebo krmiv do oběhu, nebo jejich stažení z trhu EU. • tzv. nebezpečné výrobky - https://www.mzcr.cz/nebezpecne-vyrobky/ Odbor hygieny výživy HACCP • Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění, stanovuje, aby provozovatel potravinářského podniku měl vytvořen a zaveden jeden nebo více stálých postupů vycházející ze zásad systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů - tzv. HACCP - Hazard Analysis and Critical Control Points • Nástroj, který stanovuje činnosti a postupy při výrobě, provozu i prodeji potravin vycházející z platných hygienických předpisů a správné výrobní praxe tak, aby byla zabezpečena zdravotní nezávadnost finálního produktu. • Zavedení systému kritických bodů výrazně snižuje riziko, aby se zdravotně závadný pokrm dostal do oběhu. Dodržování systému HACCP chrání jak spotřebitele před zdraví škodlivými potravinami, tak provozovatele, kteří jsou v případě poškození nuceni nést odpovídající následky. • Fungování HACCP v provozu je zaměřeno hlavně na vedení kompletní dokumentace, proškolení zaměstnanců a ověřování správnosti systému. • Hazard Analysis = analýza nebezpečí, tj. prověření a hodnocení jednotlivých operací prováděných ve stravovacích službách (příjem surovin, skladování surovin, hrubá příprava surovin, tepelné zpracování, chlazení, výdej) a zjištění, zda v nich nemůže dojít ke vzniku nebezpečí pro zdraví spotřebitele. • Nebezpečí mohou být jak biologická (bakterie, viry, toxiny), tak chemická (zbytky dezinfekčních či čistících prostředků, kontaminanty) či fyzikální (úlomků skla). Analýza nebezpečí je tedy jakýmsi seznamem potenciálních rizik v jednotlivých krocích výroby pokrmů a nápojů. • Critical control points = kritické kontrolní body, tj. místa, pracovní operace, fáze výroby pokrmů či nápojů, ve kterém může jakákoliv ztráta kontroly vést ke vzniku nepřijatelné míry nebezpečí. Odbor hygieny výživy Kazuistika - kontroly provozoven stravovacích služeb • Kontroly jsou prováděny v rámci SZD na základě plánu kontrolní činnosti. • Dále dochází ke kontrolám na základě veřejností zasílaných podnětů, nejčastěji poukazujících na nedostatečnou provozní hygienu stravovacích zařízení. • Dále jsou kontroly prováděny v návaznosti na obdržená podezření na zdravotní obtíže po konzumaci jídel hosty. • Nejčastější nedostatky : nedostatky spočívající v označování rozpracovaných pokrmů, polotovarů a cukrářských výrobků, nedostatečná ochrana potravin a pokrmů před kontaminací (křížení činností), porušení data spotřeby, nedostatečná úroveň provozní hygieny, nedostatečné udržování potravin při bezpečných teplotách, nedodržování postupů zásad HACCP, obecné požadavky na potravinářské prostory atd. • Za zjištěné nedostatky jsou nejčastěji provozovatelům stravovací služby ukládány finanční sankce, dále nápravná opatření směřující k  odstranění nedostatků zjištěných kontrolou (např. sanitace provozovny), pozastavení výkonu činnosti nebo nařízení vyřazení potravin ze stravovací služby. Kontrola stánku s občerstvením v kempu • Zdroj obrazové dokumentace: KHSSTC Příklady zjištěných závad nevhodné skladování potravin, znečištěná podlaha výskyt myšího trusu ve skladu Příklady zjištěných závad Příklady zjištěných závad Perličky z archivů… Odbor hygieny dětí a mladistvých Náplň činnosti • Odbor hygieny dětí a mladistvých usměrňuje a kontroluje dodržování zdravých životních podmínek v zařízeních pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých dle povinností stanovených zákonem č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcími předpisy • sleduje vliv výživy na zdraví mladé populace, vliv vnitřního prostředí v zařízeních pro výchovu a vzdělávání, režim dne a podmínky pro pohybovou výchovu a otužování. • Výkon státní správy a státního zdravotního dozoru je zajišťován v oblasti ochrany zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s výchovou a vzděláváním a jiných významných poruch zdraví dětí a mladistvých do dovršení 18. roku věku. Odbor HDM Náplň činnosti • Odbor hygieny dětí a mladistvých vykonává státní zdravotní dozor ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku, včetně učňovských pracovišť a středisek praktického vyučování pod správou středních škol, v zařízeních sociálně-výchovné činnosti a zařízeních pro děti vyžadujících okamžitou pomoc a v provozovnách osob s živností péče o dítě do tří let věku v denním režimu nebo s živností mimoškolní výchova a vzdělávání se zaměřením na plnění hygienických požadavků na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid, plnění hygienických požadavků na venkovní hrací plochy a hřiště těchto zařízení a v oblasti stravovacích služeb pro děti a mladistvé. • Podílí se na šetření alimentárních nákaz v těchto stravovacích službách a navrhuje příslušná opatření k zamezení jejich šíření • Kontroluje dodržování hygienických požadavků na zotavovací akce a školy v přírodě. • Hodnotí a usměrňuje režim stravování včetně pitného režimu, režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a  otužování, podmínky odborného výcviku a učební praxe. • Kontroluje a řídí místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví dětí a mladistvých. Zdravotní politika - podpora zdraví Náplň činnosti • Podpora zdraví a zdravotní politika zajišťuje (dle doporučení hlavního hygienika ČR pro činnosti krajských hygienických stanic a zákona 258/2000 Sb., § 82) zejména tyto činnosti: • 1) Implementace programů podpory zdraví – iniciace, koncipování a jejich prosazování v souladu s prioritami stanovenými Ministerstvem zdravotnictví - např. Zdraví 21, Zdraví 2020, Zdraví 2030, Místní agenda 21, programy doporučených MZ ČR a komunitní projekty WHO: • Města přátelská seniorům • Bezpečná komunita • Bezpečná škola • Zdraví podporující nemocnice • Škola přátelská dětem • 2) Realizace zdravotně výchovných programů . např. prevence užívání návykových látek, prevence sexuálně přenosných onemocnění, prevence nádorů, podpora pohybové aktivity atd. • 3) KHS spolupracuje s městy a obcemi při aktivitách určených nejen široké laické, ale i odborné veřejnosti. Jedná se například o projekty jako Dny zdraví ( https://www.khsova.cz/docs/01_o_nas/files/den_zdravi_info.pdf) nebo https://www.khsova.cz/homepage/detail-aktuality/13210? lang=en%3F1600218070), Hrou proti AIDS, Den záchranářů, Dny města Kladna, Světový den bez tabáku atd. • 4) Tvorba Zprávy o zdraví obyvatel xxx kraje (min. jednou za 5 let) • Zpráva o zdraví obyvatel kraje je komplexně pojatou publikací, která analyzuje zdravotní stav obyvatelstva daného kraje. Popisuje úroveň zdraví v kraji, porovnává ji s úrovní dosaženou v jiných krajích a v Evropské unii a provádí i okresní srovnání v rámci kraje. Zdravotní politika - podpora zdraví Náplň činnosti • Referentka pro zdravotní politiku dále: • je členkou Protidrogové komise xxx (pokud je zřízena) • podílí se na zpracování odborných posudků k  projektům nestátních neziskových organizací předkládaných do dotačních programů Ministerstva zdravotnictví ČR (např. Podpora zdraví, zvyšování kvality a efektivity péče atd.) • participuje při přípravě strategických dokumentů KÚ xx kraje a MZ ČR • podílí se na vzdělávání zdravotnických a pedagogických pracovníků, pracovníků neziskových organizací a edukaci další odborné i laické veřejnosti • monitoruje a hodnotí zdravotní stav obyvatelstva a jeho vývoj z  hlediska všech aspektů ovlivňujících zdravotní stav obyvatelstva a na základě provedeného hodnocení stanoví priority k řešení problémů a zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.  Krizové řízení Náplň činnosti • Pracoviště krizového řízení zajišťuje plnění úkolů v oblasti krizové připravenosti v rámci své působnosti - na základě z. č. 258/2000 Sb. • Orgány krizového řízení KHS jsou: • Krizový štáb Krajské hygienické stanice xxx kraje je pracovním orgánem ředitele KHS k řešení krizových situací podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) • Krizový štáb KHS vykonává svou činnost s cílem zabezpečit součinnost, jednotnost a soulad činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při plnění úkolů při řešení krizové situace vyhlášené na území kraje • projednává zásadní záležitosti týkající se řešení krizové situace • stanovuje priority činnosti KHS, zajišťuje provedení opatření k  zabezpečení provozu KHS, koordinuje činnost KHS ve spolupráci s ostatními orgány státní správy a složkami atd • Krajská epidemiologická komise (KEK) • KEK je stálým pracovním orgánem hejtmana kraje, KEK svolává ředitel Krajské hygienické stanice, který je předsedou této komise, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení epidemiologické situace v kraji a k přijetí opatření v případě výskytu závažných infekčních onemocnění. • Krizový manager dále: zajišťuje krizovou připravenost v oboru působnosti KHS, podílí se se na tvorbě a aktualizaci Plánu krizové připravenosti KHS, podílí se na tvorbě a aktualizaci Krajského pandemického plánu xxx kraje, spolupracuje s orgány krizového řízení, zajišťuje spolupráci s ostatními složkami IZS atd. Ministerstvo zdravotnictví ČR Orgán ochrany veřejného zdraví • Jde o ústřední orgán státní správy v rezortu zdravotnictví, a tedy i na úseku ochrany veřejného zdraví. Ve vztahu ke krajským hygienickým stanicím je nadřízeným správním orgánem, což se projevuje např. v jeho pravomocích: • řídit a kontrolovat krajské hygienické stanice, • rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic, • přezkoumávat kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, • stanovit krajským hygienickým stanicím rozsah a četnost kontrol a konkretizaci kontrolních postupů a dalších. Dále Ministerstvo zdravotnictví mimo jiné: • odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví, • zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného zdraví, • nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, pokud mají být provedena celostátně nebo na území několika krajů, a rozhoduje o jejich ukončení včetně uvolnění výrobků na trh nebo do oběhu, • nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí a rozhoduje o jejich ukončení, • sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví a řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví, • na Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje služební místo hlavního hygienika České republiky, který má postavení náměstka pro řízení sekce podle zákona o státní službě; ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě. Ministerstvo obrany a vnitra Orgány ochrany veřejného zdraví • Úkoly státní správy v ochraně a podpoře veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a nad jimi užívanými objekty vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo obrany. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva obrany vykonává Vojenský zdravotní ústav. • 2) Úkoly státní správy v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v bezpečnostních sborech, s výjimkou Vězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra. Specializované činnosti pro účely státního zdravotního dozoru v působnosti Ministerstva vnitra vykonává organizační složka státu jím zřízená. Další činnost KHS • KHS také přísluší dozor nad dodržováním zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve zněni pozdějších předpisů (tzv. “Protikuřácký zákon”), • Nejčastějšími závady se týkaly označení provozoven u vstupu viditelnou grafickou značkou  ,,Kouření zakázáno“, označení zákazu prodeje tabákových výrobků či zákazu prodeje alkoholických nápojů osobám mladším 18 let • Nedílnou součástí státního zdravotního dozoru byly/jsou i kontroly dodržování mimořádných opatření MZ ČR vydaných ke zvládnutí pandemie COVID-19. Nejčastější zjišťovanou závadou bylo nepoužívání ochrany dýchacích cest v místech, kde to bylo nařízeno mimořádným opatřením MZ ČR. Zdroje textu: • www.khsova.cz • http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/nemoci_z_povolani/Hlaseni_NzP_2021.pdf • www.khspce.cz • https://www.smv.cz/res/archive/657/231119.pdf?seek=1611062577 • www.khshk.cz • http://www.khshk.cz/e-learning/kurs9/kapitola_31__prvn_povaha_khs_khs_jako_sprvn_orgn.html • https://www.mzcr.cz/rapex-zakladni-informace/ • https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/hygiena-potravin-a-haacp/haccp/ • https://www.alza.cz/haccp-co-to-je • https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258#Sum • www.khsstc.cz • www.hygpraha.cz • https://cs.wikipedia.org/wiki/Tyfová_Mary •