Pitva a její význam v současné patologii Jaroslava Dušková Ústav patologie 1.LF UK Praha Pitva na Univerzitě v Bologni ve 14. století. Studenti nad tělem popraveného zločince Nová anatomická posluchárna Univerzity v Římě, 1785-1805. ➢ 1837 – první pitva (protokol zachován v ústavním archivu) ➢ patologie – povinný předmět založil ➢MUSEUM VINCENC ALEXANDER BOCHDALEK Karl Freiherr von Rokitansky (1804-1878) patolog narozen 19.2. 1804 v Hradci Králové (Rakousko-Uhersko) ; zemřel 23.7. 1878 ve Vídni Handbuch der pathologischen Anatomie IInd Band, Wien 1842 Metodologie patologie Předmět pozorování nekropsie (autopsie) biopsie cytologie experiment – na zvířeti – tkáňové kultury Autopsie po 2. sv. válce stálý pokles zahraniči < 10%, Česká rep.. < 50% Cíle – klinickopatologická diagnóza – příčina smrti – kontrola kvality zdravotnické péče - dg. chyby – určení vlivu léčby – nové poznatky o známých i nových nemocech – výuka – event. soudně lékařské aspekty úmrtí ANATOMICKÁ PATOLOGICKO-ANATOMICKÁ ZDRAVOTNÍ SOUDNÍ • univerzitní pracoviště • výukové účely • patologicko-anatomické oddělení • zjištění základního onemocnění, dalších nemocí a komplikací • zemřelí ve zdravotnických zařízeních z chorobných příčin Zákon o zdrav. službách 372/2011 (+ novela zákon č.147/2016) • pracoviště soudního lékařství • zjištění příčiny úmrtí, komplikací a mechanismu úmrtí u osob zemřelých mimo i ve zdrav. zaříz. • + náhlé, neočekávané, násilné úmrtí (vč. sebevraždy) • pracoviště soudního lékařství • podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činnem • nařizuje ji orgán činný v trestním řízení Typy pitev Povinně ze zákona: ▪ úmrtí ženy v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, šestinedělím ▪ plody po UPT s genetickou nebo vývojovou vadou ▪ děti do 18 let věku ▪ nechirurgické intervenční výkony ▪ úmrtí při klinických zkouškách léčiv a postupů ▪ záležitosti transplantační medicíny ▪ úmrtí dárce při odběru tkání či orgánů ▪ po odběru tkání a orgánů ze zemřelého dárce Další indikace ▪ úmrtí na operačním sále („mors in tabula“) ▪ složité operační výkony ▪ úmrtí do 24 hodin od přijetí ▪ infekční nemoci podléhající hlášení (TBC, STD, závažné infekce...) ▪ závažné nejasnosti při klinickém stavu a léčbě ▪ změny na počátku roku 2014 (a poté v červenci r. 2016 – viz dále) PATOLOGICKO-ANATOMICKÁ PITVA Povinně ze zákona ▪ náhlé a neočekávané úmrtí ▪ násilné úmrtí včetně sebevraždy ▪ podezření na „non lege artis“ postup při poskytování zdravotnických služeb ▪ úmrtí v souvislosti s užíváním návykových látek ▪ úmrtí při výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ZDRAVOTNÍ PITVA PITEVNÍ NÁSTROJE Průběh zdravotní pitvy • Patolog – pitevní asistent – (klinik) • Pitevní protokol • Doprovodná vyšetření Klinicko - patologická diagnóza Autopsie - pitva vlastní technika nezměněna od konce 19. stol. změny v odběru materiálu pro speciální metody & jejich užití ve vztahu k pokročilým klin. dg. postupům a otázkám Příklady makroskopických nálezů při pitvě Haematoma subdurale Oploštění hemisféry od hematomu ( jiný případ) Adenoma hypophysis suprasellare Haemopericardium Haemopericardium Atrofie ledviny v důsledku aterosklerotického zúžení renální tepny Carcinoma intestini crassi Nádor vaječníku v dutině břišní – při operaci Nádor vaječníku – serózní papilární cystadenom Metodologie patologie Pozorovací úroveň makroskopie mikroskopie ultrastruktura Speciální metody histochemie immunohistochemie kvantitativní (počítačová) obrazová analýza genetické metody – FISH, PCR, CGH, … Laboratoř histopatologie Laborantka histopatologie odborné zpracování vzorku je podmínkou diagnostického zhodnocení Patologicko anatomický protokol - obsah 1. (v průběhu pitvy nebo bezprostředně po ní) zevní popis těla zemřelého popis průběhu pitvy a nálezů v tělesných dutinách, na tkáních a orgánech zpřístupněných pozorování objektivní údaje o patologických změnách (rozměry v jednotkách SI, bližší popis- nikoli dg. interpretace!) údaje o – vizitě – pořízené fotodokumentaci – odebraných materiálech pro spec. vyšetření (mikrobiol. toxikol.) – přítomnosti klinika u pitvy Patologicko anatomický protokol - obsah 2. (po provedení dalších vyšetření – zejm. histopatologického) doplnění popisu histopatologických nálezů na orgánech doplnění výsledků pomocných vyšetření Patologicko anatomický protokol - význam ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE !!! rekonstrukční – z dobrého popisu by měla být vytvořitelná reprodukovatelná diagnoza vzdělávací, dokumentační Klinickopatologická diagnóza Morbus principalis Hlavní onemocnění Complicationes Komplikace Causa mortis Příčina smrti Inventus accesorius Vedlejší nález Epicrisis Epikríza Posmrtné změny ireversibilní zástava integrovaných funkcí organismu Smrt Posmrtné změny fyzikální : algor/chlad, pallor/bledost, hypostáza, difuse tekutin a plynů chemické (enzymatické): rigor/ztuhlost, srážení krve, autolýza biologické: hniloba Posmrtné změny– fyzikální -1 algor – tělesná teplota se vyrovná s okolní Posmrtné změny– fyzikální -2 pallor (bledost) zástava cirkulace, kontrakce cév, zejm. arterií Posmrtné změny– fyzikální -3 hypostáza – gravitační efekt – mrtvolné skvrny Livores mortis Livores mortis Posmrtné změny– fyzikální -4 difuze tekutin a plynů – macerace pseudomelanosis (Hb+ sirovodík) - verdohemoglobin Maceratio Anencephalus Maceratio Pseudomelanosi s Pseudomelanosis Pseudomelanosi Pseudomelanosi Posmrtné změny - chemické (enzymatické) -1 rigor (mrtvolná ztuhlost) spotřebování makroergních sloučenin (ATP) Posmrtné změny - chemické (enzymatické) -2 srážení krve – tkáňové trombokinázy, autolýza endotelu Coagula Posmrtné změny - chemické (enzymatic) -3 Autolýza – disrupce membrán, ztráta kompartmentalizace Buněčné změny při autolýze: ztráta bazofilie cytoplazmy zduření a vakuolizace cytoplazmy ztráta barvitelnosti jader (pyknóza, karyorrhexe, karyolýza) Autolysis Autolysis myocardii Autolysis -fetus papyraceus Emphysema cadaverosum hepatis Hniloba & další mrtvolná dekompozice hnilobné bakterie hmyz červi atd. Hnilobná dekompozice Posmrtné změny - význam & důsledky fyzikální – významné v soudně lékařské praxi – např. k odhadu doby úmrtí chemické – interferují s užitím speciálních vyšetřovacích metod biologické – interferují již i s makroskopickými projevy chorob a někdy (v soudné lék. praxi) s identifikací těla Děkuji za pozornost