Evropský pilíř sociálních práv
★ **
* *
* *
* * ***
Evropský parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlašují jako evropský pilíř sociálních práv níže
uvedené znění
r V
EVROPSKY PILIR SOCIÁLNÍCH PRÁV
Antonio Taj ani Jiiri Ratas Jean-Claude Juncker
předseda předseda předseda
Evropský parlament Rada Evropské unie Evropská komise
Evropsky pilíř sociálních práv
OBSAH
Preambule 4
KAPITOLA I Rovné příležitosti a přístup na trh práce 10
KAPITOLA II Spravedlivé pracovní podmínky 13
KAPITOLA III Sociální ochrana a začleňování 18
3
Evropsky pilíř sociálních práv
Preambule
1. Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii patří mezi cíle Unie podporovat blahobyt svých obyvatel a usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku, a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Unie bojuje proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost žen a mužů, mezigenerační solidaritu a ochranu práv dítěte.
2. Podle článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie přihlíží Unie při vymezování a provádění svých politik a činností k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.
v
3. Článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turíně dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.
4
v
4. Článek 152 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie s přihlédnutím k různorodosti vnitrostátních systémů uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni. Má usnadňovat dialog mezi nimi při současném respektování jejich samostatnosti.
5. Listina základních práv Evropské unie, poprvé vyhlášená dne 7. prosince 2000 na zasedání Evropské rady v Nice, chrání a podporuje řadu základních zásad, které jsou nezbytné pro evropský sociální model. Ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie.
6. Smlouva o fungování Evropské unie obsahuje ustanovení o pravomocích Unie týkajících se mimo jiné volného pohybu pracovníků (články 45 až 48), práva usazování (články 49 až 55), sociální politiky (články 151 až 161), podpory dialogu mezi sociálními partnery (článek 154), včetně dohod uzavřených a prováděných na úrovni Unie (článek 155), stejné odměny mužů a žen za stejnou práci (článek 157), přispívání k rozvoji kvalitního všeobecného a odborného vzdělávání (články 165 a 166), činnosti Unie doplňující politiku členských států a podporující spolupráci v oblasti zdraví (článek 168), hospodářské, sociální a územní soudržnosti (články 174 až 178), stanovení hlavních směrů hospodářských politik a dohledu nad jejich prováděním (článek 121), stanovení hlavních zásad politiky zaměstnanosti a prověření jejich provádění (článek 148) a obecněji sbližování právních předpisů (články 114 až 117).
7. Evropský parlament vyzval k zavedení pevného evropského pilíře sociálních práv, který posílí sociální práva, bude mít v krátkodobém a střednědobém výhledu pozitivní dopad na životy občanů a umožní podporu budování evropského projektu v 21. století1. Vedoucí představitelé 27 členských států zdůraznili, že je třeba se prioritně
1 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2016/2095(INI)).
5
zabývat hospodářskou a sociální nejistotou, a vyzvali k zajištění perspektivní ekonomické budoucnosti pro všechny, uchránění našeho způsobu života a nabídnutí lepších příležitostí mladým lidem.2 Vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise se v Římské agendě zavázali k práci na dosažení sociální Evropy Tento závazek je založen na zásadách udržitelného růstu a prosazování pokroku v hospodářské i sociální oblasti, soudržnosti a konvergence a zároveň na dodržování integrity vnitřního trhu; na Unii, která bere v potaz různorodost vnitrostátních systémů a zohledňuje klíčovou úlohu sociálních partnerů; na Unii, která prosazuje rovnost mezi ženami a muži, jakož i práva a rovné příležitosti pro všechny; na Unii, která bojuje proti nezaměstnanosti, diskriminaci, sociálnímu vyloučení a chudobě; na Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu a na Unii, která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost3. Sociální partneři se zavázali, že budou dál přispívat k Evropě, která přináší výsledky pro své pracovníky a podniky4.
8. Dokončování evropského jednotného trhu v posledních desetiletích bylo doprovázeno rozvojem pevného sociálního acquis, což přineslo pokrok v oblastech volného pohybu, životních a pracovních podmínek, rovnosti žen a mužů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociální ochrany a všeobecného a odborného vzdělávání. Zavedení eura zajistilo Unii stabilní společnou měnu, kterou používá 340 milionů občanů v devatenácti členských státech a která jim usnadňuje každodenní život a chrání je před finanční nestabilitou. Unie se také významně rozšířila, což vedlo k větším hospodářským příležitostem a podpoře sociálního pokroku na celém kontinentu.
2 Bratislavské prohlášení ze dne 16. září 2016.
3 Římské prohlášení ze dne 25. března 2017.
4 Společné prohlášení sociálních partnerů ze dne 24. března 2017.
6
9. Trhy práce a společnosti se rychle vyvíjejí, globalizace, digitální revoluce, měnící se pracovní modely a společenský a demografický vývoj přinášejí nové příležitosti a nové výzvy. Tyto výzvy, jako jsou například značná nerovnost, dlouhodobá nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí nebo mezigenerační solidarita, jsou často v členských státech podobné, i když v různé míře.
10. Evropa prokázala své odhodlání překonat finanční a hospodářskou krizi a díky tomuto rozhodnému úsilí je hospodářství Unie nyní stabilnější, míra zaměstnanosti je na bezprecedentně vysoké úrovni a nezaměstnanost trvale klesá. Zmíněná krize však měla dalekosáhlé sociální dopady — od nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti až po ohrožení chudobou — a řešení těchto dopadů zůstává naléhavou prioritou.
11. Výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociální výzvy, s nimiž se Evropa potýká, jsou z velké míry důsledkem relativně nízkého růstu, jehož příčina spočívá v nevyužitém potenciálu účasti na trhu práce a produktivity. Hospodářský a sociální pokrok spolu souvisí, a proto by vytvoření evropského pilíře sociálních práv mělo být součástí širšího úsilí o vybudování inkluzivnějšího a udržitelnějšího modelu růstu založeného na tom, že zvýšíme konkurenceschopnost Evropy a učiníme z ní lepší místo pro investice, vytváření pracovních míst a podporu sociální soudržnosti.
12. Evropský pilíř sociálních práv by měl sloužit jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti při řešení současných a budoucích výzev, které jsou přímo zaměřeny na uspokojení nezbytných potřeb lidí, i na cestě k zajištění lepšího uzákonění a uplatňování sociálních práv
7
13. Větší důraz na zaměstnanost a výsledky v sociální oblasti je potřebný zejména pro zvýšení odolnosti a prohloubení hospodářské a měnové unie. Z tohoto důvodu je evropský pilíř sociálních práv koncipován zejména pro eurozónu, ale je určen všem členským státům.
14. Evropský pilíř sociálních práv formuluje zásady a práva nezbytné pro spravedlivé a dobře fungující trhy práce a systémy sociálního zabezpečení v Evropě 21. století. Znovu zdůrazňuje některá z práv, která jsou již součástí acquis Unie. Přidává nové zásady, které reagují na výzvy vyplývající ze společenského, technologického a hospodářského vývoje. K tomu, aby tyto zásady a práva byly právně vymahatelné, je třeba nejprve na příslušné úrovni přijmout specifická opatření nebo právní předpisy.
15. Zásady zakotvené v evropském pilíři sociálních práv se týkají občanů Unie a státních příslušníků třetích zemí s oprávněním k pobytu. Odkazuje-li zásada na pracovníky, týká se všech osob v zaměstnání bez ohledu na jejich zaměstnanecký status a typ a délku trvání pracovního poměru.
16. Evropský pilíř sociálních práv nebrání členským státům nebo jejich sociálním partnerům ve vytvoření ambicióznějších sociálních norem. Zejména nesmí být nic v evropském pilíři sociálních práv vykládáno jako omezení nebo negativní ovlivnění práv a zásad již uznaných v jejich příslušných oblastech uplatňování právem Unie nebo mezinárodním právem a mezinárodními dohodami, jejichž smluvní stranou je Unie nebo všechny členské státy, včetně Evropské sociální charty podepsané v Turíně dne 18. října 1961 a relevantních úmluv a doporučení Mezinárodní organizace práce.
8
17. Naplňování evropského pilíře sociálních práv představuje sdílený politický závazek a odpovědnost. Evropský pilíř sociálních práv by měl být prováděn na úrovni Unie i na úrovni členských států v rámci jejich příslušných pravomocí, s řádným přihlédnutím k rozdílné socioekonomické situaci a různorodosti systémů v jednotlivých členských státech, včetně úlohy sociálních partnerů, a v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality.
18. Na úrovni Unie evropský pilíř sociálních práv nepředstavuje rozšíření pravomocí a úkolů, které jsou Unii svěřeny Smlouvami. Měl by být prováděn v rámci uvedených pravomocí.
19. Evropský pilíř sociálních práv respektuje rozmanitost kultur a tradic národů Evropy, národní identitu členských států a uspořádání jejich veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni. Vytvořením evropského pilíře sociálních práv zejména není dotčeno právo členských států na vymezení základních zásad jejich systémů sociálního zabezpečení a na správu jejich veřejných financí a nesmí jím být zásadně ovlivněna jejich finanční rovnováha.
20. Při posilování sociálních práv a podpoře udržitelného a inkluzivního růstu zaujímá ústřední místo sociální dialog. Klíčovou roli při naplňování a provádění evropského pilíře sociálních práv mají sociální partneři na všech úrovních v souladu s jejich samostatností při vyjednávání a uzavírání smluv a právem na kolektivní vyjednávání a kolektivní akce.
9
KAPITOLA I
Rovné příležitosti a přístup na trh práce
01
Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení
Každý má právo na kvalitní a inkluzjvní všeobecné a odborné vzdelávaní a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umocní účastnit se plné na pivote společnosti a úspešné zyládatpřechody na trhu práce.
- 02 -
Rovnost žen a mužů
a. Rovnost zacházení a příležitostí pro ženJ a muže musí být pojištěna a podporována ve všech oblastech, vcetné účasti na trhu práce, podmínek zamestnaní a kariérního růstu.
b. Zeny a muži mají právo na stejnou odménu %a rovnocennou práci.
- 03 -
Rovné příležitosti
Bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženské vyhnání nebo presvedčení, zdravotní postižení, vék nebo sexuální orientaci má každý právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o %améstnání, sociální ochranu, vzdelávaní a přístup ke zbožj a službám dostupným veřejnosti. Musí být podporovány rovné příležitosti nedostatečné zastoupených skupin.
11
Aktivní podpora zaměstnanosti
a. Každý má právo na včasnou a individuálne uzpůsobenou pomoc pro ^lepšení vyhlídek na zaměstnáni nebo na výkon samostatné výdělečné činnosti. Zahrnuto je právo na pomoc pro účely hledání pracovního místa a pro účely odborné přípravy a rekvalifikace. Každý má právo na převod nároků na sociální ochranu a odbornou přípravu v době přechodu me^i zaměstnáními.
b. Mladí lidé mají právo na další vydělávání, učňovskou přípravu, stáy nebo na nabídku pracovního místa dobré kvality do čtyř měsíců od ytráty zaměstnání nebo ukončení svého vydělávání.
c. Nezaměstnaní mají právo na personalizovanou, kontinuální a konzistentní pomoc. Dlouhodobě nezaměstnaní mají právo na hloubkové individuální posouzení své situace nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání.
12
Evropský pilíř sociálních práv
KAPITOLA II
Spravedlivé pracovní podmínky
Bezpečné a adaptabilní zaměstnání
a. Bez ohledu na typ a dobu trvaní pracovního pomeru mají pracovníci právo na spravedlivé a rovné zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a prístup k sociálni ochrane a odborné príprave. Musí se podporovat přechod na formy pracovního pomeru na dobu neurčitou.
b. V souladu s právními předpisy a kolektivními smlouvami musí být pojištěna nezbytná flexibilita pro zaměstnavatele, aby se mohli rychle přizpůsobit ^měnám hospodářské situace.
c. Musí se podporovat inovativníformy práce zajišťující kvalitní pracovní podmínky. Musí se podporovat podnikání a samostatná výdělečná činnost. Musí se usnadňovat profesní mobilita.
d. Musí se zamezit pracovním poměrům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím Zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Zkušební doba by měla být přiměřenou délku.
14
Mzdy
a. Pracovníci mají právo na spravedlivou m^cht umocňující důstojnou životní úroveň.
b. Musí být pojištěnapňméřená minimální m^da, která uspokojí potřeby pracovníků ajejich rodin s pňhlédnutím k vnitrostátním hospodářským a sociálním podmínkám, přiČem^ vsak musí být nachován přístup k zaměstnání a motivace hledat si práci. Musí být ^ame^eno chudobě pracujících.
c. Všechny m^dy musí být stanovovány transparentním a předvídatelným způsobem podle vnitrostátních zvyklostí a musí být uznávána samostatnost sociálních partnerů.
- 07 -
Informace o pracovních podmínkách a ochrana v případě propuštění
a. Pracovníci mají právo být na ^acátku svého pracovního poměru písemně informováni o právech a povinnostech vyplývajících ^pracovního poměru, včetně zkušební doby.
15
b. Před propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána pňměřená výpovědní doba. Mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetněpňměřené kompenzace.
- 08 -
Sociální dialog a zapojení pracovníků
a. Sociálnípartneň musí být pň tvorbě a provádění hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti a sociální politiky konsultováni podle vnitrostátních zvyklostí. Musí být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, pňcemzje uznávánajejich samostatnost a právo na kolektivní akce. Vpříslušném pňpadě musí být smlouvy uzavřené mezj sociálními partnery prováděny na úrovni Unie ajejích členských států.
b. Pracovníci nebo jejich zástupci mají právo na včasné informování a projednávání v záležitostech, které se jich týkají, zejména v pňpadě převodu, restrukturalizace a fúze podniku a hromadného propouštění.
c. Musí být podporováno zvýšení kapaáty sociálních partnerů posilovat sociální dialog.
16
Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem
Rodiče a osoby s pečovatelskými povinnostmi mají právo na vhodnou dovolenou, pružné pracovní podmínky a přístup k pečovatelským službám. Zeny a mu^i musí mít rovný přístup ke zvláštním dovoleným, aby mohli plnit své pečovatelské povinnosti a musí být motivováni k jejich vyválenému využití
- 10 -
Zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí a ochrana údajů
a. Pracovníci mají právo na vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdravípň práci.
b. Pracovníci mají právo na pracovní prostředí, které je uzpůsobené jejich profesním potřebám a které jim umocní prodloužitjejich účast na trhu práce.
c. Pracovníci mají právo na ochranu svých osobních údajů v kontextu zaměstnání.
17
Evropský pilířsoáálních práv
KAPITOLA III
Sociální ochrana a začleňování
Péče o děti a podpora dětí
a. Děti mají právo na cenově dostupné a kvalitní vydělávání a péci v raném věku.
b. Děti mají právo na ochranu před chudobou. Děti Ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro ^výšení rovných příležitostí.
- 12 -
Sociální ochrana
Be~ ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru mají zaměstnanci a %a srovnatelných podmínek osoby samostatně výdělečně činné právo na pňměřenou sociální ochranu.
- 13 -
Podpora v nezaměstnanosti
Nezaměstnaní mají právo na pňměřenou aktivační podporu od veřejných služeb zaměstnanosti, aby se mohli (znovu)zaclenit na trhu práce a na pňměřenou podporu v nezaměstnanosti po pňměřenou dobu v souladu se svými příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora nesmí být demotivacnípro rychlý návrat do zaměstnání.
19
14
Minimální příjem
Kapdý, kdo nemá dostatečné prostředky, má právo na přiměřené dávky Rámcující minimální příjem, který mu umocní důstojný pivot ve všech etapách pivota a účinný přístup k podpůrnému pbopí a službám. Vpřípadě osob, které mohou pracovat, by měly být dávky Rámcující minimální příjem kombinovány s pobídkami (pnovu)paclenění na trhu práce.
- 15 -
Příjem ve stáří a důchody
a. Pracovníci a osoby samostatně výdělečně činné v důchodu mají právo na důchod, který odpovídájejich příspěvkům a pojišťuje přiměřený příjem. Zeny a mupi musí mít rovné příležitosti nabývat důchodová práva.
b. Kapdý má ve stáří nárok na prostředky pojišťující důstojný pivot.
Ochrana zdraví
16
Kapdý má právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní preventivní a léčebné pdravotnípéci.
20
Začlenění osob se zdravotním postižením
Osoby se zdravotním postižením mají právo na podporu Zaručující příjem, kterýjim zajistí důstojný život, na sluyby, které jim umocní účast na trhu práce a na živote společnosti, a na pracovní prostředí uzpůsobené jejich potřebám.
- 18 -
Dlouhodobá péče
Kaydý má právo na cenové dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména služby domácí péče a komunitnípéče.
- 19 -
Bydlení a pomoc pro osoby bez domova
a. Osobám v nou^i musí být poskytnut přístup k sociálnímu bydlení nebo k pomoci v oblasti bydlení dobré kvality.
b. Zranitelné osoby mají právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystehováním.
c. Osobám bez domova musí být poskytnuto přiměřené přístřeší a služby, aby se podpoňlo jejich sociální začlenení.
21
Přístup k základním službám
Každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzj musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.
22
23