m M \f fW Ročník ZUI7 1 Ě ^\^^ŕ^^ I IX MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ If [ J II II l\ ČESKÉ REPUBLIKY Částka 11 Vydáno: 21. listopadu 2019 Cena: 249 Kč OBSAH: 1. Centra vysoce specializované hematologické péče 2019 .......................................... 2 2. Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru nutriční terapeut - výživa dospělých a dětí ....... 30 3. Centra vysoce specializované onkologické péče v ČR ........................................... 57 4. Metodický pokyn - Řešení stavů hrozícího nebo náhle vzniklého selhání základních životních funkcí ...... 76 2 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ HEMATOLOGICKÉ PÉČE 2019 Výzva k žádosti o udělení statutu centra vysoce specializované zdravotní péče podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování ČÁST I. Kontext Zvyšující se náročnost a individualizace požadavků na vedení léčebné péče v hematologii klade zvýšené požadavky na vytvoření a udržení dostatečné erudice všech členů multidisciplinárního týmu. Z mezinárodních zkušeností je známo, že napříč různými medicínskými obory existuje závislost mezi frekvencí provedení různých složitých medicínských výkonů a ukazateli kvality a opakovaně bylo prokázáno, že výsledky léčebné péče jsou v přímém vztahu ke zkušenostem získaným v přímé relaci k počtu provedených léčebných výkonů. Centralizace péče vytváří podmínky pro získání a udržení odbornosti zdravotnických pracovníků, umožňuje současně zvyšovat efektivitu managementu, tedy snížit prostředky vynakládané na diagnostiku, léčbu a další sledování jednoho pacienta při zachování nebo dokonce zvýšení kvality poskytované péče. Centralizace pacientů a specializovaných diagnostických a léčebných výkonů má v neposlední řadě klíčový význam pro postgraduální vzdělávání a je zohledněna v systému specializované přípravy. Kritéria zařazení poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel") do sítě center vysoce specializované zdravotní péče v oblasti hematologie (dále jen „centrum HP") byla připravena pracovní skupinou složenou z vybraných odborníků delegovaných výborem České hematologické společnosti ČLS JEP, ze zástupců zdravotních pojišťoven a zástupců Ministerstva zdravotnictví. ČÁST II. Výzva k podání žádosti o udělení statutu centra HP Základní podmínky udělení statutu centra HP Ministerstvo zdravotnictví tímto uveřejňuje podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) výzvu k podání žádostí o udělení: 1. Statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé, 2. Statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti, 3. Statutu centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy, ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 3 4. Statutu centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s vzácnými vrozenými a získanými poruchami krvetvorby. Územím, pro které má být vysoce specializovaná hematologická péče poskytována, je Česká republika. Statut centra HP bude udělen na dobu pěti let. Pro zajištění kvality a dostupnosti vysoce specializované hematologické péče se za optimální pro ČR považuje: vysoce specializovaná péče o dospělé pacienty s hematoonkologickým nemocněním: 1 centrum na cca 1,25 mil. obyvatel, tj. 7-8 center, vysoce specializovaná péče o dětské pacienty s hematoonkologickým onemocněním: 1 centrum na cca 5 mil. obyvatel, tj. 2 centra, vysoce specializovaná péče pro pacienty s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy: 1 centrum na cca 4,5 mil. obyvatel, tj. 2-3 centra, vysoce specializované péče pro pacienty s vzácnými vrozenými a získanými poruchami krvetvorby: 1 centrum na cca 3 mil. obyvatel, tj. 3-4 centra. Poskytovatel žádající o udělení statutu centra vysoce specializované péče v oblasti hematologie musí splňovat i podmínky jdoucí nad rámec požadavků na personální zabezpečení podle vyhlášky č. 99/2012 Sb. a požadavků na technické a věcné vybavení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb. Žádost se stanovenými doklady se předkládá Ministerstvu zdravotnictví na adresu: Ministerstvo zdravotnictví, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů od zveřejnění této výzvy. Lhůta pro podání žádosti je zachována, je-li posledním dnem lhůty žádost podána k poštovní přepravě. Bude-li žádost podána prostřednictvím datové schránky, považuje se žádost za včasně podanou, je-li nejpozději poslední den lhůty dodána do datové schránky Ministerstva zdravotnictví. Pro tento účel lze použít doporučený formulář žádosti o udělení statutu centra HP uvedený v příloze výzvy. Část 1A Centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé či. 1 Za vysoce specializovanou hematoonkologickou péči pro dospělé se považuje: - vysokodávkovaná chemoterapie u hematoonkologických chorob, - transplantace kmenových krvetvorných buněk, - specializovaná hematologická péče o nemocné po vysokodávkované chemoterapii a po transplantaci krvetvorných buněk až do úpravy hematologických parametrů a klinického stavu, 4 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 - léčba závažných infekčních a krvácivých komplikací u imunokompromitovaných nemocných s chorobami krvetvorby, - indikace a podávání vysoce specifikované imunosupresivní, imunomodulační a cílené biologické léčby - indikace a provádění specializovaných molekulárně biologických vyšetření v hematoonkologii. ČI. 2 V rámci jednoho poskytovatele, který žádá o statut centra vysoce specializované hematoonkologické péče (dále jen „HOC"), musí být pro pacienty zajištěna: a) akutní lůžková péče intenzivní 1. transplantační jednotka (jednotka intenzivní hematologické péče) - s minimálním počtem 3 lůžek, s reverzní izolací pro alogenní transplantace krvetvorných buněk (pokud je pracoviště provádí) 2. jednotka intenzivní péče s minimálním počtem 5 lůžek, b) akutní lůžková péče standardní v oboru hematologie s minimálním celkovým počtem 30 lůžek, c) ambulantní péče v oboru hematologie, d) stacionární péče Dále musí být v HOC pro dospělé zajištěna v rámci jednoho poskytovatele mezioborová spolupráce a dostupnost: Nezbytná je 24 hodinová dostupnost dalších oborů a komplementu, mezi které patří: - hematologické, biochemické, mikrobiologické laboratoře, - radiodiagnostické oddělení, - transfúzni oddělení s nepřetržitým zajištěním výdeje krevních derivátů a transfuzních přípravků, - konziliárni služby: ARO, chirurgie, neurologie, ORL, ortopedie, urologie, gynekologie, endoskopie a kardiológie, Dále musí být zajištěn: - odběr štěpů krvetvorných buněk a jejich následné zpracování včetně kryokonzervace, HLA typizace, - molekulárně-genetické vyšetření genových přestaveb zásadních pro diagnostiku, prognózu a monitoraci minimální residuální choroby, diagnostiku oportunních infekcí, včetně nejnovějších molekulárně biologických technik, jako je NGS (sekvenování nové generace). - cytogenetické vyšetření včetně metod molekulární cytogenetiky, vyšetření pomocí průtokové cytometrie - psycholog, stomatolog a nutriční terapeut. ČI. 3 Požadavky na minimální personální zabezpečení HOC pro dospělé Vedoucím pracovníkem HOC pro dospělé je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba s úvazkem 1,0 (dle vyhlášky č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů a přílohy zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 5 způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta ) a s praxí: 1. nejméně 5 let na pracovišti intenzivní hematologické péče provádějící alogenní transplantace krvetvorných buněk nebo 2. nejméně 2 roky na pracovišti intenzivní hematologické péče provádějící autologní transplantace krvetvorných buněk. Personální zajištění HOC pro dospělé: a) Intenzivní hematoloqická péče - „transplantační jednotka": 1. lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba v rozsahu úvazku 2,0 2. lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko 3. všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče (staniční sestra) v rozsahu úvazku 1,0 4. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra v rozsahu úvazku celkem 2,0 úvazku na lůžko, z toho 25 % úvazku všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie a resuscitace nebo intenzivní péče 5. sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,2 na lůžko, 6. transplantační koordinátor, kterým je zdravotnický nebo administrativní pracovník centra v rozsahu úvazku 1,0 b) Intenzivní péče b. 1) Pokud je zřízena jednotka intenzivní péče 3. stupně - resuscitační péče a) anesteziolog nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péče poskytována v rozsahu úvazku 1,0 a další lékař se specializovanou způsobilostí v oboru v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru v rozsahu úvazku 0,25 na lůžko c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče (staniční sestra) v rozsahu úvazku 1,0, d) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra, celkem v rozsahu úvazku 4,0 na lůžko, z toho 50 % úvazku všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče, e) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,4 na lůžko. b. 2) Pokud je zřízena jednotka intenzivní péče 2. stupně - vyšší intenzivní péče a) anesteziolog nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péče poskytována v rozsahu úvazku 2,0 b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru v rozsahu úvazku 0,25 na lůžko, c) sestra pro intenzivní péči bez dohledu, všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče (staniční sestra) v rozsahu úvazku 1,0, 6 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 d) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra, celkem v rozsahu úvazku 4,0 na lůžko, z toho 50 % úvazku všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče, e) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,4 na lůžko. b. 3) Pokud je zřízena jednotka intenzivní péče 1. stupně - nižší intenzivní péče a) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru, ve kterém je péče poskytována nebo anesteziolog v rozsahu úvazku 1,0, b) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru 0,2 úvazku na lůžko, c) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče v rozsahu úvazku 1,0 (staniční sestra), d) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra celkem v rozsahu úvazku 2,0 na lůžko, z toho 25 % úvazku sestra se specializovanou způsobilostí v oboru anestézie, resuscitace nebo intenzívní péče e) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko. c) Standardní hematologické lůžkové oddělení (kalkulace provedena na 30 lůžek) 1. lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba v rozsahu úvazku 2,0 2. lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru v rozsahu úvazku 2,0 3. lékař s odbornou způsobilostí bez certifikátu o absolvování základního kmene příslušného specializačního oboru v rozsahu úvazku 3,0, 4. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializací v rozsahu úvazku 1,0 (staniční sestra) 5. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializací v rozsahu úvazku v rozsahu úvazku 0,2 na lůžko, 6. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra v rozsahu úvazku 0,7 na lůžko, 7. sanitář a ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko. d) Ambulantní péče: 1. lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba v rozsahu úvazku 1,0 na jednu ambulanci, 2. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v oboru (staniční sestra) v rozsahu úvazku 1,0, 3. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu úvazku 1,0 na jednu ambulanci, 4. sanitář v rozsahu úvazku 0,1 na jednu ambulanci. e) Stacionární péče (kalkulace provedena na 10 lůžek): 1. lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba v rozsahu úvazku 0,3, 2. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko, ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 7 3. všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko, 4. sanitářv rozsahu úvazku 0,2 na lůžko. Centrum vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé má zajištěnou trvalou dostupnost (24 hodin 7 dní v týdnu) lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba. Ve fakultních nemocnicích může být úvazek lékařů součtem úvazku ve fakultní nemocnici a na lékařské fakultě. ČI. 4 Požadavky na minimální věcné a technické vybavení HOC pro dospělé Přístrojové vybavení V rámci požadavků na technické a věcné vybavení musí poskytovatel splnit nepodkročitelná kritéria pro technické a věcné vybavení hematologické lůžkové péče, jednotky intenzivní hematologické péče, jednotky intenzivní péče (I. nebo II. stupně), ambulantní a stacionární vycházející z vyhlášky č. 92/2012Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění vyhlášky č. 284/2017 Sb. ČI. 5 Požadavky na minimální počet provedených zdravotních výkonů v HOC pro dospělé - nejméně 20 nově diagnostikovaných pacientů léčených ročně intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativním režimům pro léčbu akutních leukémií, - celkem nejméně 100 nemocných léčených ročně kombinovanou chemoterapií, resp. ekvivalentní biologickou léčbou, - nejméně 10 autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně. ČI. 6 Ostatní kritéria, vědecká a výzkumná činnost - centrum poskytuje komplexní diagnostickou a léčebnou péči v oblasti hematoonkologie, - pracoviště je akreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR pro vzdělávání lékařů ve specializačním oboru hematologie a transfúzni lékařství a podílí se na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání v hematologii včetně řešení vědecko-výzkumných projektů, - centrum musí doložit zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll. 8 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 ČI. 7 Indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra - mortalita do 30 dnů po provedení autologní transplantace krvetvorných buněk u nemocných mladších 50 let - mortalita do dne 100 po provedení alogenní transplantace krvetvorných buněk u nemocných mladších 50 let - počet dosažených kompletních remisí u nemocných mladších 50 let s akutní myeloidní leukémií Poskytovatel, který obdrží statut vysoce specializovaného centra, pravidelně sleduje ke dni 31. 12. daného roku stanovené indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra. Sledované indikátory na vyžádání předloží Ministerstvu zdravotnictví. ČI. 8 Pořadí žadatelů: Pořadí žadatelů o udělení statutu HOC pro dospělé bude stanoveno v souladu s kritérii v § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tj.: s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků a s přihlédnutím k provedeným zdravotním výkonům a počtům hospitalizovaných pacientů dle čl. 5 a k ostatním požadavkům dle čl. 6. Za zásadní kritéria pro udělení statutu HOC pro dospělé Ministerstvo zdravotnictví považuje: 1. personální zabezpečení vysoce specializované hematoonkologické péče 2. počet zdravotních výkonů podle čl. 5 Další kritéria: 1. dostupnost péče v rámci HOC pro dospělé (čl. 2 odst. 3) 2. regionální dostupnost v rámci ČR 3. zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll (čl. 6) Části B Centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti ČI. 1 Za vysoce specializovanou hematoonkologickou péči pro děti se považuje: - vysokodávkovaná chemoterapie u hematoonkologických chorob, - transplantace autologních a alogenních kmenových krvetvorných buněk, - specializovaná hematologická péče o nemocné po vysokodávkované chemoterapii a po transplantaci krvetvorných buněk až do úpravy hematologických parametrů a klinického stavu, ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 9 - léčba závažných infekčních a krvácivých komplikací u imunokompromitovaných nemocných s chorobami krvetvorby - indikace a podávání vysoce specifikované imunosupresivní léčby, imunomodulační a cílené biologické léčby - indikace a provádění specializovaných molekulárně biologických vyšetření v hematoonkologii. ČI. 2 V rámci jednoho poskytovatele žádajícího o statut centra musí být pro pacienty s hematoonkologickým onemocněním zajištěna: - akutní lůžková intenzivní hematologická péče děti - transplantační jednotka - minimálně 5 lůžek, z toho minimálně 2 lůžka reverzní izolace pro alogenní transplantace, - akutní lůžková péče intenzivní - jednotka intenzivní péče pro děti - minimálně 5 lůžek s možností poskytnutí intenzivní péče nižšího i vyššího stupně - akutní lůžková péče standardní v oboru dětská onkológie a hematologie - minimálně 20 lůžek, - ambulantní péče, - péče na léčebném stacionáři. Dále musí být v HOC pro děti zajištěna mezioborová spolupráce a dostupnost: V rámci poskytovatele musí být zajištěna 24 hodinová dostupnost a součinnost s řadou dalších medicínských oborů a komplementu, mezi které patří: - hematologické, biochemické a mikrobiologické laboratoře, - radiodiagnostické oddělení, - transfúzni oddělení s nepřetržitým zajištěním výdeje krevních derivátů a transfúzních přípravků, - trvalá dostupnost konsiliární služby: ARO s možností řízeného dýchání, dialýzy, dětské chirurgie, gastroenterologie s urgentní endoskopií; dostupnost bronchoskopie, ORL, očního, neurologického oddělení, zobrazovací diagnostické metody včetně CT a MRI, - nutriční terapeut. Dále musí být zajištěno: - odběr štěpů krvetvorných buněk a jejich následné zpracování včetně kryokonzervace, HLA typizace, - komplexní hematologická diagnostika zajišťovaná v centru a/nebo v referenčních laboratořích zajištěných smluvně (imunofenotypizace, nádorová cytogenetika, molekulární genetika, dřeňová histologie, HLA typizace aj.), včetně nejnovějších molekulárně biologických technik, jako je NGS. ČI. 3 Požadavky na minimální personální zabezpečení Vedoucím pracovníkem centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti je vedoucí lékař se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie a s praxí: - nejméně 5 let na pracovišti intenzivní hematologické péče provádějící alogenní transplantace krvetvorných buněk nebo 10 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 - nejméně 2 roky na pracovišti intenzivní hematologické péče provádějící autologní transplantace krvetvorných buněk. a) Personální zajištění oddělení intenzivní hematologické péče o děti - transplantační jednotky 1) vedoucím pracovníkem je dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba nebo dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru klinická onkológie v rozsahu úvazku 1,0, 2) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene v oboru pediatrie v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko, 3) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče v pediatrii v rozsahu úvazku 1,0 (staniční sestra /oddělení), 4) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra v rozsahu úvazku 2,2 na lůžko, z toho 50 % se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče v pediatrii nebo ošetřovatelská péče v pediatrii, 5) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko, 6) transplantační koordinátor, kterým je zdravotnický nebo administrativní pracovník centra, v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko, 7) zdravotně - sociální pracovník bez dohledu v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko, 8) dětský klinický psycholog bez dohledu v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko. Fyzická přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí (uvedenou v bodě č.1) je pro JIP zajištěna 24 hodin, 7dní v týdnu. b) Personální zajištění oddělení intenzivní péče o děti 1) vedoucím pracovníkem je dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru klinická onkológie, resp. dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba v rozsahu úvazku 1,0, 2) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene v oboru pediatrie v rozsahu úvazku 0,3 na lůžko, 3) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče v pediatrii v rozsahu úvazku 1,0 (staniční sestra/oddělení), 4) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra v rozsahu úvazku 1,4 - 2,2, na dětské JIP lůžko (podle poměru lůžek nižšího a vyššího stupně intenzivní péče), z toho alespoň 25 % se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče v pediatrii nebo v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii, 5) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 0,2 na lůžko, 6) dětský klinický psycholog bez dohledu v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 11 c) Personální zajištění lůžkového oddělení dětské hematologie a onkológie 1) Vedoucím pracovníkem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nadstavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba, event. dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie nebo s nadstavbovou specializací v oboru klinická onkológie v rozsahu úvazku 1,0 na oddělení, 2) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie v rozsahu úvazku 0,15 na lůžko, 3) lékař s odbornou způsobilostí nebo lékař s certifikátem o absolvování základního kmene specializačního oboru pediatrie v rozsahu úvazku 0,1 na lůžko, 4) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v oboru dětská sestra pro intenzivní péči nebo v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii v rozsahu úvazku1,0 (staniční sestra/oddělení), 5) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a praktická sestra v rozsahu úvazku 0,5 na dětské standardní lůžko (z toho alespoň 25 % se specializovanou způsobilostí v oboru intenzivní péče v pediatrii nebo ošetřovatelská péče v pediatrii), 6) sanitář nebo ošetřovatel v rozsahu úvazku 2,0 na stanici, 7) dětský klinický psycholog bez dohledu v rozsahu úvazku 0,033 - 0,040 na lůžko, 8) herní terapeut v rozsahu úvazku 0,033 - 0,040 na lůžko, 9) určený nebo vyčleněný zdravotně - sociální pracovník bez dohledu. d) Personální zajištění ambulance 1) lékař se specializovanou způsobilostí k výkonu povolání lékaře v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba, event. dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie nebo s nástavbovou specializací v oboru klinická onkológie v rozsahu úvazku 1,0, 2) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu úvazku 1,0, 3) sanitář v rozsahu úvazku 0,2. e) Personální zajištění stacionáře (pro 10 lůžek) 1) lékař se specializovanou způsobilostí k výkonu povolání lékaře v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba, event. klinická onkológie v rozsahu úvazku 1,0, 2) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu a se specializovanou způsobilostí v oboru (intenzivní péče v pediatrii nebo ošetřovatelská péče v pediatrii v rozsahu úvazku 1,0, 3) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu úvazku 2,0, 4) sanitář v rozsahu úvazku 1,0. 12 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 ČI. 4 Požadavky na minimální věcné a technické vybavení Přístrojové vybavení V rámci požadavků na technické a věcné vybavení musí poskytovatel splnit nepodkročitelná kritéria pro technické a věcné vybavení hematologické lůžkové péče, jednotky intenzivní hematologické péče, jednotky intenzivní péče (I. nebo II. stupně), ambulantní a stacionární vycházející z vyhlášky č. 92/2012Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění vyhlášky č. 284/2017 Sb. ČI. 5 Požadavky na minimální počet provedených zdravotních výkonů v HOC pro děti: - nejméně 30 nově diagnostikovaných nemocných ročně léčených intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativ- ním režimům pro léčbu akutních leukémií, - minimálně 10 autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně. ČI. 6 Ostatní kritéria, vědecko-výzkumná činnost - centrum je akreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR pro vzdělávání lékařů ve specializačním oboru hematologie a transfúzni lékařství a podílí se na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání v hematologii včetně řešení vědecko-výzkumných projektů, - centrum musí doložit zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll., - centrum koordinuje odbornou pomoc pediatrickým pracovištím nižších stupňů a udržuje s nimi odbornou spolupráci. ČI. 7 Indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra - mortalita na komplikace léčby akutní leukémie, - mortalita do 30 dnů po provedení autologní transplantace krvetvorných buněk, - mortalita do dne 100 po provedení alogenní transplantace krvetvorných buněk který obdrží statut vysoce specializovaného centra, pravidelně sleduje ke dni 31. 12. daného roku stanovené indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra. Sledované indikátory na vyžádání předloží Ministerstvu zdravotnictví. ČI. 8 Pořadí žadatelů: ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 13 Pořadí žadatelů o udělení statutu HOC pro děti bude stanoveno v souladu s kritérii v § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tj.: s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků a s přihlédnutím k provedeným zdravotním výkonům a počtům hospitalizovaných pacientů dle čl. 5 a k ostatním požadavkům dle čl. 6. Za zásadní kritéria pro udělení statutu HOC pro dospělé Ministerstvo zdravotnictví považuje: 1. personální zabezpečení vysoce specializované hematoonkologické péče 2. počet zdravotních výkonů podle čl. 5 Další kritéria: 1. dostupnost péče v rámci HOC pro děti (čl. 2 odst. 3) 2. regionální dostupnost v rámci ČR - koordinace odborné pomoci pediatrickým pracovištím nižších stupňů 3. zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll (čl. 6) Část 2 Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy ČI. 1 Za vysoce specializovanou péči pro nemocné s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy se považuje: - léčba a dispenzarizace osob s hemofilií a dalšími vrozenými poruchami krevního srážení, včetně osob s hemofilií a inhibitorem FVIII/FIX a získanou hemofilií, - elektivní, zejména ortopedické výkony u osob s hemofilií a/nebo jinými vrozenými poruchami krevního srážení, - poskytnutí přípravků indikovaných v léčbě hemofílie pro použití v domácím prostředí pacienta včetně spolupráce s pracovišti rozšířené péče pro nemocné s hemofilií a dalšími krvácivými chorobami/, - zajištění možnosti genetického vyšetření přenašečství hemofílie (v rámci rodinných studií) a dostupnost péče klinického genetika zejména v oblasti prenatálního poradenství, - zajištění prenatální diagnostiky hemofílie, - zajištění péče o akutní stavy, včetně traumat, u osob s hemofilií a dalšími vrozenými poruchami krevního sráženi, - zajištění gynekologické a pôrodnícke péče pro osoby s hemofilií a dalšími vrozenými poruchami krevního srážení, včetně péče o ženy-přenašečky. Čl. 2 V rámci poskytovatele žádajícího o statut centra vysoce specializované péče pro nemocné s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy (dále jen „centrum") musí být zajištěna pro pacienty s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy: - akutní lůžková péče intenzivní pro dospělé a/nebo děti, - akutní lůžková péče standardní v oboru hematologie a transfúzni lékařství (pro dospělé a dětské pacienty) a/nebo v oboru dětská onkológie a hematologie (pro dětské pacienty), - ambulantní péče, - péče stacionární, 14 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 - laboratorní diagnostika - hematologická a genetická laboratoř (včetně vyšetření molekulárně genetickými metodami). v rámci poskytovatele žádajícího o statut centra je nezbytné zajištění provádění chirurgických a ortopedických výkonů vč. radiační synoviortézy, elektivní náhrady nosných kloubů u jedinců s těžkou formou hemofílie, s přítomností inhibitoru proti FVIII/FIX. nebo jiných nemocných s významnou poruchou krevního srážení vyžadujících takovou léčbu. Není-li v rámci poskytovatele žádajícího o statut centra zajištěna dostupnost radiační synoviortézy a/nebo možnost provádění chirurgických a ortopedických výkonů vč. elektivní náhrady nosných kloubů, pak musí být dokladováno její zajištění poskytovatelem, který je schopný tento zdravotní výkon ve spolupráci s centrem poskytnout. Dále v rámci poskytovatele musí být zajištěna 24 hodinová dostupnost a součinnost s řadou dalších medicínských oborů a komplementu, mezi které patří: - biochemické a mikrobiologické laboratoře, - radiodiagnostické pracoviště, - transfúzni oddělení s laboratoří a s nepřetržitým zajištěním výdeje krevních derivátů a transfuzních přípravků, - nepřetržitá dostupnost konsiliárních služeb: chirurgie, neurologie, ORL, ortopedie, urologie, gynekologie, endoskopie, infekční lékařství, interního lékařství, - dostupnost rehabilitačního pracoviště, - dostupnost konsiliárního vyšetření stomatologa, psychologa, léčby bolesti, sexuologa, gynekologa a porodníka. Centrum dále zajišťuje: - komplexní diagnostiku a léčbu poruch hemostázy ambulantně i formou lůžkové péče po dobu 24 hodin denně - 7 dní v týdnu, včetně zajištění domácí terapie, - depistáž vrozených krvácivých stavů, vyšetření rodin, - v pracovní době každodenní hematologickou ambulantní péči pro osoby s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy včetně získané hemofílie a hemofílie s inhibitorem FVIII/F IX., - trvalou konsiliární hematologickou péči po dobu 24 hodin denně - 7 dní v týdnu. ČI. 3 Požadavky na minimální personální zabezpečení: Vedoucím centra vysoce specializované péče pro nemocné s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy je: - lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba s praxí nejméně 5 let na pracovišti, které poskytuje zdravotní péči pacientům s hemofílií - v případě poskytování zdravotní péče dospělým pacientům, - dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba s praxí nejméně 5 let na pracovišti, které poskytuje zdravotní péči pacientům s hemofílií a/nebo lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie, s úvazkem 1,0 a s praxí nejméně 5 let na pracovišti, které poskytuje zdravotní péči pacientům s hemofílií - v případě poskytování zdravotní péče dětským pacientům. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 15 Personální zabezpečení pro ambulantní a laboratorní část: 1) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba a/nebo lékař s nadstavbovou atestací v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětského lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie v případě poskytování zdravotní péče dětským pacientům minimálně v rozsahu úvazku 3,0, 2) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí, minimálně v rozsahu úvazku 2,0, 3) odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializací v oboru klinická hematologie a transfúzni služba bez dohledu v rozsahu úvazku 1,0, 4) zdravotní laborant se specializací v oboru hematologie a transfúzni služba bez dohledu v rozsahu úvazku 2,0. V centru je zajištěna dostupnost lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematoonkologie nebo dětského lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie (pro dětská centra) po dobu 24 hodin denně - sedm dní v týdnu. ČI. 4 Požadavky na minimální věcné a technické vybavení a) Laboratoře Akreditovaná hematologická laboratoř (ČIA, tj.: Osvědčení o akreditaci podle ISO 15189 a/nebo NASKL tj.: Osvědčení o splnění podmínek Auditu II). Technické vybavení k zajištění: - základní koagulace (aPTT, TT, PT, fibrinogen) 24 hodin denně - 7 dní v týdnu, - stanovení aktivity F VIII a F IX kdykoliv během 24 hodin denně - 7 dní v týdnu, - diagnostiky inhibitoru F VIII (Bethesda metoda včetně modifikace Nijmegen) během pracovní doby, (nutná dostupnost screeningových metod, např. směsné testy, 24 hodin denně - 7 dní v týdnu) - stanovení nespecifického inhibitoru typu LA včetně dilučních a konfirmačních testů, - stanovení aktivity ostatních koagulačních faktorů (FXI,FV,FVII,FX, Fl, FN, FXII), - vyšetření primární hemostázy - alespoň agregace a/nebo PFA100. b) Lůžkové oddělení Hematologické oddělení s akutními standardními lůžky a jednotka intenzivní péče v rámci centra vysoce specializované hematoonkologické péče splňující minimální personální požadavky a požadavky na počet lůžek uvedené v části 1A centra vysoce specializované hematoonkologické péče o dospělé, resp. v části 1B pro děti. Není-li v rámci poskytovatele žádajícího o statut centra vysoce specializované péče pro nemocné s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy zajištěna akutní lůžková péče intenzivní v oboru dětská onkológie a hematologie, musí být smluvně zajištěna s poskytovatelem, který získal oprávnění k poskytování této zdravotní péče a zároveň je schopen zajistit plnění podmínek přesahujících rámec vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb v souladu se zněním podmínek uvedených v části 1B, odst. 1 písm. b). 16 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 c) Přístrojové vybavení v rámci požadavků na technické a věcné vybavení musí poskytovatel splnit nepodkročitelná kritéria pro technické a věcné vybavení hematologické lůžkové péče, jednotky intenzivní hematologické péče, jednotky intenzivní péče (I. nebo II. stupně), ambulantní a stacionární vycházející z vyhlášky č. 92/2012Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. ČI. 5 Požadavky na minimální počet pacientů a provedených zdravotních výkonů v rámci centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy: Centrum zajišťuje evidenci, léčbu a dispenzarizaci alespoň: - 70 dospělých hemofiliků, z toho nejméně 35 těžkých (tzn. s hladinou F VIII. nebo IX. podl %), a/nebo 40 dětských nemocných, z toho nejméně 20 těžkých hemofiliků. ČI. 6 Ostatní kritéria, vědecká a výzkumná činnost - Centrum je akreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR pro vzdělávání lékařů ve specializačním oboru hematologie a transfúzni lékařství či a/nebo dětská onkológie a hematologie a podílí se na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání v hematologii včetně řešení vědecko-výzkumných projektů, - Centrum musí doložit zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll. ČI. 7 Indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra - počet a závažnost krvácivých epizod na jednu osobu s hemofilií/rok, - počet nových nemocných se získaným inhibitorem F VIII. nebo F IX, - počet život ohrožujících krvácení (včetně CNS krvácení), počet nově vzniklých pseudotumorů, - počet elektivních, zejména ortopedických výkonů, - počet oprávněných stížností nemocných. Poskytovatel, který obdrží statut vysoce specializovaného centra, pravidelně sleduje ke dni 31. 12. daného roku stanovené indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra. Sledované indikátory na vyžádání předloží Ministerstvu zdravotnictví. ČI. 8 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 17 Pořadí žadatelů: Pořadí žadatelů o udělení statutu centra bude stanoveno v souladu s kritérii v § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tj.: s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků a s přihlédnutím k provedeným zdravotním výkonům a počtům hospitalizovaných pacientů dle čl. 5 a k ostatním požadavkům dle čl. 6. Za zásadní kritéria pro udělení statutu centra Ministerstvo zdravotnictví považuje: 1. personální zabezpečení vysoce specializované péče 2. počet zdravotních výkonů podle čl. 5 Další kritéria: 1. dostupnost péče v rámci centra (čl. 2 odst. 3) 2. regionální dostupnost v rámci ČR 3. zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll (čl. 6) Část 3 Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) se vzácnými vrozenými a získanými chorobami krvetvorby ČI. 1 Za vysoce specializovanou péči pro nemocné se vzácnými vrozenými a získanými poruchami krvetvorby se považuje: - indikace a podávání vysoce specifické imunosupresivní, imunomodulační a cílené biologické léčby, - indikace a provádění specializovaných hematologických a molekulárně biologických vyšetření pro nemocné s vzácnými chorobami krvetvorby. Čl. 2 V rámci poskytovatele žádajícího o statut centra musí být zajištěna pro pacienty se vzácnými vrozenými a získanými chorobami krvetvorby: - akutní lůžková péče intenzivní hematologická zahrnující transplantační lůžka pro dospělé a/nebo pro děti, - akutní lůžková péče intenzivní pro dospělé a/nebo pro děti, - akutní lůžková péče standardní v oboru hematologie (pro dospělé pacienty) nebo v oboru dětská onkológie a hematologie (pro dětské pacienty), - ambulantní péče, - péče stacionární, - laboratorní diagnostika - hematologická a molekulárně genetická laboratoř. Dále je v rámci poskytovatele nezbytné 24 hodinové zajištění provádění eliminačních metod (výměnná a depleční erytrocytoferéza) a 24 hodinová dostupnost: - biochemické a mikrobiologické laboratoře, radiodiagnostiky, - transfuzního oddělení s nepřetržitým zajištěním výdeje krevních derivátů a transfuzních přípravků a imunohe- matologického vyšetření, 18 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 - nepřetržitá dostupnost konsiliárních služeb: chirurgie, neurologie, ORL, ortopedie, urologie, gynekologie, infekce. Není-li v rámci poskytovatele žádajícího o statut centra tato dostupnost zajištěna, pak musí být smluvně zajištěna s poskytovatelem, který tyto zdravotní služby poskytuje. Centrum dále zajišťuje: komplexní diagnostiku a léčbu vrozených a získaných vzácných chorob, krvetvorby ambulantně i v nemocniční péči po dobu 24 hodin denně, trvalou konziliárni hematologickou péči po dobu 24 hodin. ČI. 3 Požadavky na minimální personální zabezpečení: Vedoucím pracovníkem centra vysoce specializované péče pro pacienty se vzácnými vrozenými a získanými chorobami krvetvorby je: - lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba a s praxí nejméně 5 let na pracovišti, které poskytuje zdravotní péči pacientům se vzácnými chorobami krvetvorby -v případě poskytování zdravotní péče dospělým pacientům a/nebo, - lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětský lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba a s praxí nejméně 5 let na pracovišti, které poskytuje zdravotní péči pacientům se vzácnými chorobami krvetvorby - v případě poskytování zdravotní péče dětským pacientům. Personální zabezpečení pro ambulantní a laboratorní část: 1) Lékař se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo lékař s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba minimálně v rozsahu úvazku 0,5 v případě poskytování zdravotní péče dospělým pacientům, 2) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo dětský lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie) minimálně a v rozsahu úvazku 0,5 v případě poskytování zdravotní péče dětským pacientům, 3) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí, minimálně v rozsahu úvazku 1,0, 4) odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializací v oboru klinická hematologie a transfúzni služba bez dohledu), 5) nebo jiný odborný pracovník pod dohledem s ukončeným postgraduálním vzděláním (a/nebo habilitací) zaměřeným na vzácné vrozené a získané choroby krvetvorby minimálně v rozsahu úvazku 0,5, 6) zdravotní laborant se specializací v oboru klinická hematologie a transfúzni služba bez dohledu, úvazek minimálně v rozsahu úvazku 2,0. V centru je zajištěna dostupnost lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo s nástavbovou specializací v oboru hematologie a transfúzni služba nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematoonkologie nebo ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 19 dětského lékaře se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie (pro dětská centra) po dobu 24 hodin denně. ČI. 4 Požadavky na minimální technické a věcné vybavení a) Laboratoře Akreditovaná hematologická a molekulárně genetická laboratoř (ČIA, tj.: Osvědčení o akreditaci podle ISO 15189 a/nebo NASKL tj.: Osvědčení o splnění podmínek Auditu II), provádějící: - speciální vyšetření poruch červené krevní řady včetně stanovení aktivity erytrocyterních enzymů, elfo membránových bílkovin, stanovení nejčastějších mutací vedoucích k vrozené poruše syntézy nebo struktury hemoglobinu nebo k vrozené poruše metabolizmu železa, diagnostika vrozených a familiárních polycytemií, diagnostika vrozených poruch krevních destiček a granulocytů, - prenatální diagnostiku vrozených onemocnění krvetvorby ve vybraných případech, - vyšetření průtokovou cytometrií (deficit CD55 a CD59 antigénu), - dostupnost nejnovějších molekulárně biologických technik, jako je NGS pro somatický i germinální genom. b) Lůžková část: Hematologické oddělení s akutními standardními lůžky, jednotka intenzivní péče a transplantační jednotka v rámci centra vysoce specializované hematoonkologické péče splňující minimální personální požadavky a požadavky na počet lůžek uvedené v části 1A centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé, resp. v části 1B centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti. Není-li v rámci poskytovatele žádajícího o statut centra zajištěna akutní lůžková péče intenzivní hematologická („transplantační jednotka") v oboru dětská hematologie a onkológie, nebo akutní lůžková péče intenzivní v oboru dětská onkológie a hematologie musí být smluvně zajištěna s poskytovatelem, který získal oprávnění k poskytování této formy péče a zároveň zajistí plnění podmínek přesahujících rámec vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb ve znění podmínek uvedených v části 1B, odst. 1 písm. a) a/ nebo v části 1B, odst. 1 písm. b). c) Přístrojové vybavení V rámci požadavků na technické a věcné vybavení musí poskytovatel splnit nepodkročitelná kritéria pro technické a věcné vybavení hematologické lůžkové péče, jednotky intenzivní hematologické péče, jednotky intenzivní péče (I. nebo II. stupně), ambulantní a stacionární vycházející z vyhlášky č. 92/2012Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. ČI. 5 Požadavky na minimální počet pacientů a provedených zdravotních výkonů v rámci centra vysoce specializované péče pro pacienty se vzácnými vrozenými a získanými chorobami krvetvorby: 20 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Centrum zajišťuje evidenci, léčbu a dispenzarizaci nejméně 30 nemocných s vrozenými a získanými poruchami červené krevní řady a dalšími vzácnými vrozenými či získanými poruchami krvetvorby. ČI. 6 Ostatní kritéria, vědecko-výzkumná činnost Centrum: - je akreditováno Ministerstvem zdravotnictví ČR pro vzdělávání lékařů ve specializačním oboru hematologie a transfúzni lékařství nebo dětská onkológie a hematologie, - prokazatelně se podílí na pregraduálním a postgraduálním vzdělávání včetně řešení vědecko-výzkumných projektů, - musí doložit zajištění provádění klinických studií fáze II. - III. ČI. 7 Indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti centra - počet dispenzarizovaných nemocných za rok, - počet nově diagnostikovaných a nově převzatých nemocných s vzácnými poruchami krvetvorby do evidence a péče, - počet speciálních laboratorních vyšetření/rok (erytrocyterní enzymy, kapilární elfo, průtoková cytometrie PNH, molekulárně genetická vyšetření poruch hemoglobinu, poruch metabolismu Fe a vrozených a familiárních polycytémií), - počet úmrtí na vzácné choroby krvetvorby/rok. ČI. 8 Pořadí žadatelů: Pořadí žadatelů o udělení statutu centra bude stanoveno v souladu s kritérii v § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tj.: s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků a s přihlédnutím k provedeným zdravotním výkonům a počtům hospitalizovaných pacientů dle čl. 5 a k ostatním požadavkům dle čl. 6. Za zásadní kritéria pro udělení statutu centra Ministerstvo zdravotnictví považuje: 1. personální zabezpečení vysoce specializované péče 2. počet zdravotních výkonů podle čl. 5 Další kritéria: 1. dostupnost péče v rámci centra (čl. 2 odst. 3) 2. regionální dostupnost v rámci ČR 3. zajištění provádění klinických studií fáze ll-lll (čl. 6) ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 21 Příloha č. 1 Žádost o udělení statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb - žadatele o statut HOC pro dospělé Adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb Statutární orgán Telefon :............................................e-mail:............................................ FAX:..................................................................................................... Poskytovatel tímto žádá o udělení statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro dospělé. Poskytovatel prohlašuje, že: 1. všechny údaje uvedené v žádosti a přiložených dokumentech jsou pravdivé, 2. dodrží všechny podmínky, za nichž mu bude statut HOC pro dospělé udělen, a umožní kontrolu jejich plnění, 3. písemně oznámí Ministerstvu zdravotnictví změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut HOC pro dospělé udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Podpis statutárního orgánu a razítko poskytovatele zdravotních služeb V.........................dne...................................................................... Vyplněnou a podepsanou písemnou žádost zašlete do 30 kalendářních dnů od uveřejnění výzvy na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 K žádosti o udělení statutu HOC pro dospělé musí být přiloženy: 1. kopie oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 2. prohlášení žadatele o statut HOC pro dospělé, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná hematoonkologické péče poskytována, a na personální zabezpečení této péče v rozsahu uvedeném ve výzvě, 22 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 3. údaje o technickém a věcném vybavení HOC pro dospělé, v němž má být vysoce specializovaná péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 4. osobní údaje - jméno a příjmení pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího HOC pro dospělé, kopie dokladu o jeho nejvyšší dosažené kvalifikaci a údaje o výši jeho pracovního zdravotnického úvazku, 5. údaje o počtu pacientů, jimž byly u poskytovatele, u kterého má být vysoce specializovaná péče poskytována, provedeny níže uvedené zdravotní výkony (pro každý zdravotní výkon započíst stejné rodné číslo vždy pouze 1x) za uplynulé 2 roky tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018: počet nově diagnostikovaných pacientů léčených ročně intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativním režimům pro léčbu akutních leukémií, počet nemocných ročně léčených kombinovanou chemoterapií, resp. ekvivalentní biologickou léčbou počet autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně. Údaje podle bodu 3. - 5. vyplňte pouze do následující tabulky, včetně dalších údajů: Počty nemocných a výkonů v uplynulém roce Přístrojové a technické vybavení Počet nově diagnostikovaných pacientů léčených ročně intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativním režimům pro léčbu akutních leukémií Počet nemocných ročně léčených kombinovanou chemoterapií, resp. ekvivalentní biologickou léčbou Počet autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně Jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a velikost pracovního úvazku pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího HOC Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství Počet pracovních úvazků lékařů s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného oboru Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 3. stupně Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 2. stupně Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 1. stupně Počet úvazků všeobecných sester bez odborného dohledu Počet úvazků praktických sester Počet úvazků transplantačního koordinátora Počet sanitám nebo ošetřovatelů Počet lůžek - JIP (monitorovaných lůžek) Počet lůžek - standardní hematologické oddělení Počet lůžek - Transplantační jednotka Počet lůžek reverzní izolace Dostupnost: - HLA typizace - molekulárně-genetické vyšetření genových přestaveb - molekulárně biologické techniky ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 23 - průtoková cytometrie - molekulárně biologické techniky - NGS Příloha č. 2 Žádost o udělení statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb - žadatele o statut HOC pro děti Adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb Statutární orgán Telefon :............................................e-mail:............................................ FAX:..................................................................................................... Poskytovatel tímto žádá o udělení statutu centra vysoce specializované hematoonkologické péče pro děti. Poskytovatel prohlašuje, že: 1. všechny údaje uvedené v žádosti a přiložených dokumentech jsou pravdivé, 2. dodrží všechny podmínky, za nichž mu bude statut HOC pro děti udělen, a umožní kontrolu jejich plnění, 3. písemně oznámí Ministerstvu zdravotnictví změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut HOC pro děti udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Podpis statutárního orgánu a razítko poskytovatele zdravotních služeb V.........................dne...................................................................... Vyplněnou a podepsanou písemnou žádost zašlete do 30 kalendářních dnů od uveřejnění výzvy na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 K žádosti o udělení statutu HOC pro děti musí být přiloženy: 1. kopie oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 24 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 2. prohlášení žadatele o statut HOC pro děti, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná hematoonkologická péče poskytována, a na personální zabezpečení této péče v rozsahu uvedeném ve výzvě, 3. údaje o technickém a věcném vybavení HOC pro děti, v němž má být vysoce specializovaná péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 4. osobní údaje - jméno a příjmení pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího HOC pro děti, kopie dokladu o jeho nejvyšší dosažené kvalifikaci a údaje o výši jeho pracovního zdravotnického úvazku, 5. údaje o počtu pacientů, jimž byly u poskytovatele, u kterého má být vysoce specializovaná péče poskytována, provedeny níže uvedené zdravotní výkony (pro každý zdravotní výkon započíst stejné rodné číslo vždy pouze 1x) za uplynulé 2 roky tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018: počet nově diagnostikovaných pacientů léčených ročně intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativním režimům pro léčbu akutních leukémií, počet nemocných ročně léčených kombinovanou chemoterapií, resp. ekvivalentní biologickou léčbou počet autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně. Údaje podle bodu 3. - 5. vyplňte pouze do následující tabulky, včetně dalších údajů: Počty nemocných a výkonů v uplynulém roce Přístrojové a technické vybavení Počet nově diagnostikovaných pacientů léčených ročně intenzivní chemoterapií ekvivalentní kurativním režimům pro léčbu akutních leukémií Počet autologních či alogenních transplantací krvetvorných buněk ročně Jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a velikost pracovního úvazku pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího HOC Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie Počet pracovních úvazků lékařů s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene specializačního oboru pediatrie Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 3. stupně Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 2. stupně Počet pracovních úvazků anesteziologů nebo lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru - JIP 1. stupně Počet úvazků všeobecných sester bez odborného dohledu Počet úvazků praktických sester Počet úvazků sanitám nebo ošetřovatelů Počet úvazků dětského klinického psychologa Počet úvazků transplantačního koordinátora Počet lůžek - JIP (monitorovaných lůžek) Počet lůžek - standardní hematologické oddělení Počet lůžek - Transplantační jednotka Počet lůžek reverzní izolace Dostupnost: ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 25 - HLA typizace - molekulárně-genetické vyšetření genových přestaveb - molekulárně biologické techniky - průtoková cytometrie - molekulárně biologické techniky - NGS Příloha č. 3 Žádost o udělení statutu Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb - žadatele o statut Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy (dále jen „centrum") Adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb Statutární orgán Telefon :............................................e-mail:............................................ FAX:..................................................................................................... Poskytovatel tímto žádá o udělení statutu Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofilií a dalšími poruchami hemostázy Poskytovatel prohlašuje, že: 1. všechny údaje uvedené v žádosti a přiložených dokumentech jsou pravdivé, 2. dodrží všechny podmínky, za nichž mu bude statut centra udělen, a umožní kontrolu jejich plnění, 3. písemně oznámí Ministerstvu zdravotnictví změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Podpis statutárního orgánu a razítko poskytovatele zdravotních služeb V dne 26 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Vyplněnou a podepsanou písemnou žádost zašlete do 30 kalendářních dnů od uveřejnění výzvy na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 K žádosti o udělení statutu centra musí být přiloženy: 1. kopie oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 2. prohlášení žadatele o statut centra, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná péče o pacienty s hemofílií poskytována, a na personální zabezpečení této péče v rozsahu uvedeném ve výzvě, 3. údaje o technickém a věcném vybavení centra, v němž má být vysoce specializovaná péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 4. osobní údaje - jméno a příjmení pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího centra, kopie dokladu o jeho nejvyšší dosažené kvalifikaci a údaje o výši jeho pracovního zdravotnického úvazku, 5. údaje o počtu pacientů, jimž byly u poskytovatele, u kterého má být vysoce specializovaná péče poskytována, provedeny níže uvedené zdravotní výkony (pro každý zdravotní výkon započíst stejné rodné číslo vždy pouze 1x) za uplynulé 2 roky tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018: počet dospělých hemofiliků, z toho nejméně 35 těžkých (tzn. s hladinou F VIII. nebo IX. podl %), počet dětských nemocných, z toho nejméně 20 těžkých hemofiliků. Údaje podle bodu 3. - 5. vyplňte pouze do následující tabulky, včetně dalších údajů: Počty nemocných a výkonů v uplynulém roce Přístrojové a technické vybavení Počet dospělých hemofiliků, z toho těžkých (tzn. s hladinou F VIII. nebo IX. podl %), Počet dětských nemocných, z toho těžkých hemofiliků Počet pacientů s těžkou formou hemofílie - z nich na substituční léčbě koncentráty FVIII/FIX, - počet operačních výkonů včetně náhrady kloubů (TP) a radiační synoviortézy (RS), Počet pacientů s von Willebrandovou chorobou a hladinou VWF:RCo < 40% - z nich na substituční léčbě koncentráty VWF/FVIII, - počet operačních výkonů včetně TP a RS, Počet pacientů s defekty ostatních koagulačních faktorů - z nich na substituční léčbě, - počet operačních výkonů včetně TP a RS, Počet pacientů se získaným inhibitorem FVIII./FIX. (získanou hemofílií) Počet hemofiliků s inhibitorem - z nich léčeno pomocí imunotolerance Jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a velikost pracovního úvazku pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího HOC ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 27 Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství Počet pracovních úvazků lékařů s odbornou způsobilostí s certifikátem o absolvování základního kmene příslušného oboru Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie Počet pracovních úvazků pediatrů Počet úvazků všeobecných sester bez odborného dohledu Počet úvazků zdravotních laborantů Počet úvazků odborných pracovníků v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializací v oboru klinická hematologie a transfúzni služba Počet lůžek - JIP (monitorovaných lůžek) Počet lůžek - standardní hematologické oddělení Příloha č. 4 Žádost o udělení statutu Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) se vzácnými vrozenými a získanými poruchami krvetvorby. Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb - žadatele o statut Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) se vzácnými vrozenými a získanými poruchami krvetvorby (dále jen „centrum") Adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb Statutární orgán Telefon :............................................e-mail:............................................ FAX:..................................................................................................... Poskytovatel tímto žádá o udělení statutu Centra vysoce specializované péče pro pacienty (dospělé a/nebo děti) s hemofílií a dalšími poruchami hemostázy Poskytovatel prohlašuje, že: 1. všechny údaje uvedené v žádosti a přiložených dokumentech jsou pravdivé, 2. dodrží všechny podmínky, za nichž mu bude statut centra udělen, a umožní kontrolu jejich plnění, 28 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 3. písemně oznámí Ministerstvu zdravotnictví změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Podpis statutárního orgánu a razítko poskytovatele zdravotních služeb V.........................dne...................................................................... Vyplněnou a podepsanou písemnou žádost zašlete do 30 kalendářních dnů od uveřejnění výzvy na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 K žádosti o udělení statutu centra musí být přiloženy: 1. kopie oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 2. prohlášení žadatele o statut centra, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná péče o pacienty s hemofílií poskytována, a na personální zabezpečení této péče v rozsahu uvedeném ve výzvě, 3. údaje o technickém a věcném vybavení centra, v němž má být vysoce specializovaná péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 4. osobní údaje - jméno a příjmení pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího centra, kopie dokladu o jeho nejvyšší dosažené kvalifikaci a údaje o výši jeho pracovního zdravotnického úvazku, 5. údaje o počtu pacientů, jimž byly u poskytovatele, u kterého má být vysoce specializovaná péče poskytována, provedeny níže uvedené zdravotní výkony (pro každý zdravotní výkon započíst stejné rodné číslo vždy pouze 1x) za uplynulé 2 roky tj. od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a od 1. 1. 2018 do 31. 12.2018: - počet dispenzarizovaných pacientů s vrozenými a získanými poruchami červené krevní řady a dalšími vzácnými vrozenými či získanými poruchami krvetvorby Údaje podle bodu 3. - 5. vyplňte pouze do následující tabulky, včetně dalších údajů: Počty nemocných a výkonů v uplynulém roce Přístrojové a technické vybavení Počet dispenzarizovaných pacientů s vrozenými a získanými poruchami červené krevní řady a dalšími vzácnými vrozenými či získanými poruchami krvetvorby Počet pacientů se vzácnými vrozenými chorobami červené krevní řady, Počet pacientů s paroxysmální noční hemoglobinurií, Počet pacientů se vzácnými poruchami bílé a destičkové krevní řady Jméno a příjmení, nejvyšší dosažené vzdělání a velikost pracovního úvazku pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího centra Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfúzni lékařství Počet pracovních úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 29 Počet pracovních úvazků pediatrů Počet úvazků všeobecných sester bez odborného dohledu Počet úvazků zdravotních laborantů Počet úvazků odborných pracovníků v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků se specializací v oboru klinická hematologie a transfúzni služba Počet úvazků odborných pracovníků pod dohledem s ukončeným postgraduálním vzděláním (a/nebo habilitací) zaměřeným na vzácné vrozené a získané choroby krvetvorby Počet lůžek - JIP (monitorovaných lůžek) Počet lůžek - standardní hematologické oddělení Dostupnost: - speciálních vyšetření poruch červené krevní řady - prenatální diagnostiky vrozených onemocnění krvetvorby - průtoková cytometrie - molekulárně biologické techniky - NGS 30 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru NUTRIČNÍ TERAPEUT -VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ listopad 2019 1 Cíl specializačního vzdělávání........................................................................................31 2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání.............................................31 2.1 Vstupní podmínky....................................................................................................31 2.2 Průběh specializačního vzdělávání..........................................................................31 3 Učební plán......................................................................................................................32 3.1 Učební osnova základního modulu..........................................................................33 3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné.........................................................36 3.2.1 Učební osnova odborného modulu 1..........................................................36 3.2.2 Učební osnova odborného modulu 2..........................................................39 3.2.3 Učební osnova odborného modulu 3..........................................................44 3.2.4 Učební osnova odborného modulu 4..........................................................47 4 Hodnocení účastníka vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání...................48 5 Profil absolventa..............................................................................................................48 5.1 Charakteristika profesních kompetencí, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost...................................................................................49 6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť.................................................49 6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště..........................................................................50 7 Tabulka modulů..............................................................................................................51 8 Seznam doporučených zdroj ů........................................................................................52 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 31 1 Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí je získání specializované způsobilosti s označením odbornosti Klinický nutriční terapeut osvojením si potřebných teoretických znalostí, praktických dovedností, návyků týmové spolupráce i schopnosti samostatného rozhodování pro činnosti stanovené platnými právními předpisy. 2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání 2.1 Vstupní podmínky Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání nutriční terapeut podle zákona č. 96/2004 Sb. a v souladu s nařízením vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 164/2018 Sb. 2.2 Průběh specializačního vzdělávání Vzdělávací program uskutečňuje akreditované zařízení. Akreditovaným zařízením je poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým ministerstvo udělilo akreditaci v souladu s § 45, odst. 1, písmeno a), zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části. Vzdělávací program obsahuje celkem 600 hodin teoretického vzdělávání a praktické výuky. Praktická výuka tvoří alespoň 50 % celkového počtu hodin, včetně odborné praxe na pracovištích akreditovaného, ale i neakreditovaného zařízení v rozsahu stanoveném tímto vzdělávacím programem. Vyučovací hodina teorie trvá 45 minut, vyučovací hodina odborné praxe trvá 60 minut. Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit ve více zařízeních, pokud je nezajistí v celém rozsahu zařízení, kde účastník vzdělávání zahájil. Vzdělávací program specializačního vzdělávání se skládá z modulů. Modulem se rozumí ucelená část vzdělávacího programu s počtem hodin, který je stanoven vzdělávacím programem jako minimální, přičemž uzavření každého moduluje zakončeno hodnocením úrovně dosažených výsledků vzdělávání. Optimální doba specializačního vzdělávání je 18-24 měsíců, kterou lze prodloužit nebo zkrátit při zachování kvality vzdělávání a počtu hodin vzdělávacího programu. Část specializačního vzdělávání lze absolvovat distanční formou, např. formou e-learningu. Účastník specializačního vzdělávání vede evidenci o průběhu specializačního vzdělávání v tzv. Logbooku (deníku, studijním průkazu), do něhož provádí školitel záznamy o provedených výkonech v rámci celé odborné praxe v neakreditovaném zařízení nebo na pracovišti akreditovaného zařízení, na kterém probíhá praktická část vzdělávacího programu. Záznamy do Logbooku provádí rovněž lektor pro teoretickou výuku. 32 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Seznam a počet výkonů uvedených v kapitole 3.1 Učební osnovy odborných modulů -povinné, je stanoven jako minimální, avšak tak, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. Podmínkou pro přihlášení se k atestační zkoušce je a) získání počtu kreditů stanoveného tímto vzdělávacím programem, b) absolvování modulů, které jsou v tomto vzdělávacím programu označeny jako povinné, a c) prokázání výkonu povolání v oboru specializačního vzdělávání výživa dospělých a dětí v délce minimálně 1 roku z období posledních 6 let v rozsahu minimálně poloviny stanovené týdenní pracovní doby nebo minimálně 2 let z období posledních 6 let v rozsahu minimálně pětiny stanovené týdenní pracovní doby, a to pod odborným dohledem podle § 56 odst. 6 ve spojení s § 4 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb. Podmínkou pro získání specializované způsobilosti v oboru Výživa dospělých a dětí je úspěšné ukončení specializačního vzdělávání atestační zkouškou. 3 Učební plán Specializační vzdělávání v oboru NUTRIČNÍ TERAPEUT - VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ Kód Typ Název Rozsah Teorie (počet hodin) Praxe (počet hodin) NZ AZ ZM P Role specialisty v poskytování zdravotních služeb 40 OM 1 P Specializovaná nutriční péče 40 P Odborná praxe na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle § 45, zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 80 OM2 P Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých 120 P Odborná praxe v akreditovaném zařízení 80 OM3 P Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí 80 P Odborná praxe v akreditovaném zařízení 80 OM4 P Odborná praxe v akreditovaném zařízení 80 280 320 Celkem 600 hodin ZM - základní modul, OM - odborný modul, NZ - neakreditované zařízení, AZ - akreditované zařízení ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 33 3.1 Učební osnova základního modulu Základní modul - ZM Role specialisty v poskytování zdravotních služeb Typ modulu povinný Rozsah modulu 40 hodin teoretické výuky v rozsahu 5 dnů Počet kreditů 20 Cíl Vybavit účastníky studia znalostmi a dovednostmi z vybrané problematiky veřejného zdraví, řízení lidských zdrojů, ekonomiky a financování poskytovatelů zdravotních služeb, krizového managementu, řízení kvality a bezpečí, výzkumu, psychologických aspektů, prevence dopadů negativních faktorů fyzické a psychické zátěže a role školitele. Téma Rozpis učiva Minimální počet hodin Vybraná problematika veřejného zdraví Podpora zdraví a zdravotní politika. Národní strategie zdraví. Vymezení problematiky veřejného zdraví, determinanty zdraví a jejich aktuální situace v ČR, aktuální zdravotní politika v evropském kontextu. 3 Problematika závislostí Přehled návykových látek a jejich vlastnosti, zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním návykových látek. 3 Radiační ochrana pro obor Nutriční terapeut -výživa dospělých a dětí Ionizující záření, jeho základní druhy a vlastnosti, nepříznivé účinky ionizujícího záření, radiační zátěž obyvatel, způsoby ochrany před ionizujícím zářením, zásady pro pobyt v prostorách se zdroji ionizujícího záření, legislativa v oblasti radiační ochrany, odpovědnosti při využívání zdrojů ionizujícího záření. 2 Lidské zdroje Lidské zdroje, způsobilost k výkonu práce ve zdravotnictví, řízení lidských zdrojů, celoživotní vzdělávání, profesní etika. 1 Ekonomika a financování poskytovatelů zdravotních služeb Ekonomika poskytovatele zdravotních služeb -obecná teorie systémů, ekonomika zdravotnictví, funkce státu. Zdravotní pojišťovny, funkce pojišťoven a úhradové mechanismy. Ekonomika poskytovatele zdravotních služeb, náklady, výnosy a hospodářský výsledek poskytovatele zdravotních služeb, kalkulace a rozpočty ve zdravotnictví, účetnictví a daňová evidence, mzdy a odměňování. Financování zdravotnictví. DRG a jiné systémy úhrad. 2 Krizový management ve Mimořádné události a katastrofy. Krizová 3 34 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 zdravotnictví připravenost. Hromadný výskyt zasažených. Evakuace nemocnic. Ochrana obyvatelstva. Řízení kvality a bezpečí ve zdravotnictví Systém řízené dokumentace, implementace ustanovení obecně platných právních předpisů a standardů kvality. Metody měření a hodnocení kvality - indikátory, audity. Příprava standardů specializovaných postupů. Využití dat o kvalitě. Certifikace, akreditace. Vyhodnocení rizik pochybení a návrh preventivních a nápravných opatření. Resortní bezpečnostní cíle. 5 Psychologické aspekty práce specialisty, komunikační dovednosti specialisty Psychosociální dovednosti specialisty. Komunikace v týmu. Podpůrné techniky v komunikaci s problémovým pacientem, s agresivním pacientem, komunikace se znevýhodněnými pacienty (mentální nebo psychické postižení, autismus, handicap fyzický či smyslový, dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, apod.), komunikace s pacienty z jiných etnických skupin žijících na území ČR s ohledem na jejich zdravotní, sociální, náboženské, kulturní a společenské odlišnosti. Problematika týraných a zneužívaných osob (dětí, žen, mužů). Domácí násilí. Etický přístup k pacientům a jejich blízkým s ohledem na věk a charakter onemocnění. Identifikace faktorů ovlivňujících kvalitu života pacientů. 10 Prevence negativních dopadů psychické a fyzické zátěže související s výkonem zdravotnického povolání Efektivní zvládání nadměrné psychické zátěže a prevence syndromu vyhoření. Prevence rizik nadměrné fyzické zátěže. Podpůrné techniky ke zvládání pracovní zátěže, interpersonální agrese, budování vztahů v zátěžových situacích, psychosociální hygiena zdravotnického pracovníka. Role PEER* podpory. Zvyšování kvality komunikačních dovedností, prevence závislostí, vliv stresu na naše tělo, péče o duševní zdraví v povolání s vysokou úrovní stresu, upevnění profesionálních kompetencí, podpora ve složitých pracovních situacích, sebereflexe, poznání vlastního stylu práce a možných slabých míst, supervize. 5 Metodologie výzkumu ve zdravotnictví Charakteristika, specifika a význam výzkumu. Techniky výzkumu, výzkumný proces a jeho fáze, etapy výzkumné práce. Volba a způsob vyhledávání vhodných témat. Etika výzkumu. 3 Nabízení a přijímání pomoci založené na sdíleném porozumění, respektu a vzájemném posílení mezi lidmi v podobných situacích (Meadová a kol., 2001). Peer = kolega, vrstevník, rovnocenný člověk. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 35 Prezentace výsledků, aplikace poznatků do praxe. Role školitele ve vzdělávání dospělých Zásady vzdělávání dospělých, zvláštnosti ve vzdělávání dospělých, cíle, formy a metody výuky, role školitele v celoživotním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. 2 Ukončení modulu Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba 1 Výsledky vzdělávání Absolvent bude připraven: • orientovat se na podporu a udržování zdraví, prevenci, rehabilitaci, včetně ohledu na životní prostředí při poskytování zdravotních služeb a postupovat dle metod medicíny založené na důkazech, • vysvětlit rizika ionizujícího záření, jeho účinky na živý organismus, • popsat systém radiační ochrany, zásady pro uplatňování požadavků radiační ochrany a praktické metody ochrany, • vysvětlit zdravotní a právní aspekty související se zneužíváním návykových látek, • rozpoznat své postoje, přístupy, způsob komunikace při personální práci, při efektivním hospodaření a při zjišťování potřeb a přání pacientů a jejich rodin, • koordinovat práci členů týmu, • rozeznat a posoudit neetické chování spolupracovníků, • popsat nutnost vlastního odborného růstu a rozvoje, • objasnit význam a diference úhradových mechanismů, • uplatňovat postupy krizového managementu a podílet se na přechodu činnosti zdravotnického zařízení ze standardních podmínek do činností za podmínek nestandardních, • vysvětlit význam neustálé potřeby zvyšování kvality práce a spolupráce, • identifikovat existující rizika, vyhodnotit závažnost identifikovaných rizik, koordinovat činnost specifických týmů při řešení rizik, kontrolovat efektivnost nápravných opatření a řešit včas ty, které nedosahují očekávaných výsledků a odstraňovat potenciální rizika dříve, než způsobí škody, • dodržovat zásady prevence pochybení ve zdravotnické praxi, • uplatňovat vhodný přístup při komunikaci s problémovým pacientem a se znevýhodněným pacientem, • uplatňovat vhodné zásady komunikace s osobami týranými, zneužívanými, • zvládat multikulturní odlišnosti v péči o pacienty, • identifikovat faktory ovlivňující kvalitu života pacientů, • uplatňovat etický přístup k pacientům a jejich blízkým, • používat podpůrné techniky ke zvládání fyzické i psychické zátěže v povolání, • postupovat dle moderních a vědecky ověřených metod, podílet se na výzkumných šetřeních a projektech, 36 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 • odborně vést méně zkušené pracovníky svého oboru, personál způsobilý k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo pod přímým vedením a účastníky studia specializačního vzdělávání v oboru v roli školitele, • dodržovat zásady ve vzdělávání dospělých, respektovat význam, zvláštnosti, cíle a role školitele. Způsob ukončení modulu Test/ústní zkouška. 3.2 Učební osnovy odborných modulů - povinné 3.2.1 Učební osnova odborného modulu 1 Odborný modul - OM 1 Specializovaná nutriční péče Typ modulu povinný Rozsah modulu 40 hodin teoretické výuky v rozsahu 5 dnů 80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Cíl Získat znalosti z psychologie výživy, legislativy, hygieny a bezpečnosti výživy, ekonomiky, standardizace procesu nutriční péče, dietního systému a nutričního poradenství potřebné k poskytování specializované nutriční péče. TEORETICKÁ VÝUKA Téma Rozpis učiva Minimální počet hodin Základy práva a legislativa poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb Obecně závazné předpisy ve zdravotnictví. Zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví. Právní odpovědnost zdravotnických pracovníků. Správní řízení ve zdravotnictví. Potravinářská legislativa a zbožíznalství. 3 Psychologie výživy Motivace související s výživou, motivační rozhovory. Porovnání medicínského a psychosociálního přístupu k pacientovi. Vedení klinického rozhovoru. Základní psychoterapeutické techniky v rámci individuální i skupinové edukace - kognitivně behaviorální přístup, self monitoring, mindful eating. 4 Hygiena a bezpečnost výživy Definice pojmů. Zdroje biologických, chemických a fyzikálních nebezpečí ve stravovacích službách. Bezpečnost pro styk s potravinami a pokrmy. Kvalita a výroba potravin. Hodnocení rizik. Systémy HACCP ve stravovacích službách. Ověřování systémů kritických bodů. Standardizace stravovacích služeb. Správná 5 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 37 výrobní a hygienická praxe ve stravovacích provozech. Platná legislativa ČR a EU vztahující se na stravovací služby. Ekonomika výživy Stav úrovně výživy obyvatel ČR ve vztahu ke spotřebě potravin. Plánování výživy kolektivů i jednotlivců. Problematika režijních nákladů ve společném stravování. Výběrová řízení -legislativa. Metodika nutričního a nutričně ekonomického hodnocení potravin a pokrmů. Vznik nutričních a hmotnostních ztrát při skladování a technologickém zpracování potravin. 3 Standardizace nutriční péče Obecné zásady tvorby standardů nutriční péče -posouzení nutričního stavu a určení nutričního problému, plán nutriční péče, monitoring a evaluace (hodnocení účinků nutriční intervence). Nastavení systému kontrolní činnosti s důrazem na transparentnost. 3 Dietní systém Definice, porovnání jeho významu a změn během doby. Aktuální význam, úloha a uplatnění. Metody zpracování. Kompetence zpracovatelů. Specifikace obsahu. Zásady sestavování jídelních lístků pro jednotlivé skupiny pacientů/klientů dle věku a diagnózy. Uplatňování dietních systémů v zahraničí. 4 Plošný nutriční screening Metodika tvorby screeningových dotazníků pro jednotlivé typy zařízení. Vyhodnocování získaných dat. Práce se získanými daty. Kompetence. 3 Nutriční tým Definice nutričního týmu a jeho účel. Složení, úkoly a způsob práce. 2 Stupňovitá nutriční péče Definice, hlavní úkoly a cíle. 2 Nutriční poradenství Základy vedení zdravotnické dokumentace. Práce s informačními systémy určenými pro ambulance a poradny. Vybavení poradny. Evidence pacientů/klientů. Využití edukačních materiálů. Preventivní a akutní péče v nutriční poradně. 3 Neodkladná první pomoc KPR - kardiopulmonální resuscitace, praktické nácviky. 4 Ukončení teoretické výuky Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. 4 Výsledky vzdělávání Absolvent bude připraven: 38 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 • dodržovat základy systému práva, především problematiky týkající se poskytování zdravotních služeb, • popsat a vysvětlit význam bezpečnosti potravin ve výživě, • uplatňovat zásady systému hodnocení rizik při poskytování stravování v rámci zdravotních a sociálních služeb, • používat základní komunikační algoritmy, které lze aplikovat v různých kontextech a situacích praxe nutričního terapeuta, • popsat vliv a podíl psychických faktorů na tělesných symptomech, • interpretovat ekonomické aspekty výživy člověka, • dodržovat zásady pro vypracování dietního systému a standardů nutriční péče, • implementovat výsledky práce nutričního týmu do každodenní praxe, • definovat úkoly a cíle stupňovité nutriční péče, • využívat výsledky nutričního plošného screeningu, • posoudit výživový stav pacienta/klienta a sestavit plán individuální nutriční péče, • používat odlišnosti v komunikaci při práci, ovládat komunikační techniky při edukaci, • vytvářet edukační materiály a provádět edukaci pacientů/klientů i osob o ně pečující v oblasti specializované nutriční péče. ODBORNÁ PRAXE Odborný modul - OM 1 Odborná praxe na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Typ modulu povinný Rozsah modulu 80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů Seznam výkonů Minimální počet výkonů Vyhodnocení výsledků plošného nutričního screeningu a realizace příslušných opatření 10 Zhodnocení nutričního stavu pacienta/klienta, stanovení výživové potřeby 10 Vytvoření plánu specializované nutriční péče s ohledem na diagnózu, rizika malnutrice a délku hospitalizace 10 Tvorba edukačního plánu pro pacienta při propuštění do domácího prostředí 2 Edukace pacienta o způsobu výživy a jejím zajištění během hospitalizace a v domácí a následné péči 5 Práce s dokumentací a vedení záznamu o indikovaných nutričních opatřeních 2 Vedení klinického rozhovoru 2 Realizace poradenství s konkrétním pacientem/klientem v nutriční poradně, či specializované ambulanci 2 Práce s dietním systémem, jídelníčky, normami a propočty ve spolupráci se stravovacím provozem 5 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 39 Účast na výdeji stravy ve stravovacím provozu a podíl na ověřování systému kontroly rizik spojených s výrobou, skladováním potravin a expedicí pokrmů 4 Způsob ukončení modulu Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 1. 3.2.2 Učební osnova odborného modulu 2 Odborný modul - OM 2 Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých Typ modulu povinný Rozsah modulu 120 hodin teoretické výuky v rozsahul5 dnů 80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Cíl Získat znalosti z klinické výživy potřebné k poskytování specializované nutriční péče u dospělých. TEORETICKÁ VÝUKA Téma Rozpis učiva Minimální počet hodin Fyziologie výživy, metabolismus, biochemie Zisk energie buňkou, metabolismus sacharidů, tuků, bílkovin, mitochondrie. Metabolismus vody a minerálních látek. Dusíková bilance, poruchy oxygenace. Acidobazický metabolismus. Klinická biochemie. Biochemické testy, interpretace jejich parametrů. 6 Změny metabolismu při hladovění Změny metabolismu při prostém hladovění, metabolická reakce při stresovém hladovění. Základní metabolické hormony. Metabolické změny u jednotlivých substrátů. Mediátory metabolických změn. Hormonální a metabolické abnormality. Cytokiny a metabolické abnormality při onkologickém onemocnění. Poruchy acidobazické rovnováhy. Metabolická a respirační acidóza a alkalóza. Změny metabolismu glukózy a poruchy vstřebávání živin ve vyšším věku. 5 Malnutrice Definice, rozdělení, klinický obraz, výskyt u jednotlivých onemocnění a věkových skupin. Energetická bilance. Důsledky a komplikace. Identifikace, možnosti a způsoby realimentačních nutričních postupů. 5 Vyšetření nutričního stavu Nutriční anamnéza, hodnocení fyziologických funkcí, fyzikální vyšetření, antropometrické vyšetření, laboratorní vyšetření, nutriční indexy. Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Vyšetření klinické a vyšetření ambulantní. Stanovení nutričního problému (diagnózy), cíle. Praktické 8 40 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 nácviky. Stanovení energetické potřeby Energetický výdej, definice a jeho stanovení měřením, propočtem. Energetická potřeba a její určení. Propočet energetických a biologických hodnot stravy u pacienta/ klienta. Monitoring a sledování trendu vývoje změn. 5 Specializované nutriční postupy v gastroenterologii Etiologie, klinický obraz, diagnostika, průběh onemocnění, léčebné možnosti. Časné a pozdní komplikace. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých onemocnění. Zásady dietních opatření při léčbě a prevenci. Výběr potravin. Doporučené technologické postupy. Perorální příjem, enterální výživa. 8 Specializovaný nutriční postup při onemocnění slinivky břišní Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Jednotlivé stupně pankreatické diety, hlavní zásady pro akutní a chronickou formu. Umělá výživa a přechod na dietu. Problematika výživy u pacientů s cystickou fibrózou. 5 Specializované nutriční postupy při onemocnění ledvin, močových cest a u dialyzovaných pacientů Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace a prevence u akutního a chronického selhání ledvin, nemoci glomerulů, nefrotického syndromu, zánětu ledvin a močových cest, ledvinových a močových kamenů. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých renálních onemocnění. Nutriční postupy při hemodialýze, peritoneální dialýze a po transplantaci ledvin. 5 Specializované nutriční postupy při metabolickém syndromu, diabetu, obezitě, dyslipidemii Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčba. Diabetes mellitus jako rizikový faktor. Poruchy metabolismu glukózy. Diabetická dyslipidemie. Základní diagnostické kritérium metabolického syndromu a jeho interpretace. Obezita a další rizika s ní spojená. Postupy při chirurgické léčbě obezity. Aktuální trendy diabetické stravy. Diety s doporučeným množstvím energie, sacharidů. Zastoupení potravin v jídelníčku diabetika a glykemický index. Výživová doporučení a postupy v léčbě. Využití EV a PV u pacienta s diabetem. Specifika dietní léčby u diabetiků v těhotenství. Preventivní programy. 6 Specializované nutriční postupy při vzácných metabolických poruchách Definice, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Nastavení nutričních postupů u jednotlivých forem s ohledem na jejich specifika a omezení, případně vazbu na jiná onemocnění. 3 Specializované nutriční postupy v intenzivní péči Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Možnosti a způsoby zajištění adekvátní nutriční péče. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Monitorování a propočet nutričních potřeb. 3 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 41 Mezioborová spolupráce. Specializované nutriční postupy při neurologických onemocněních Spektrum nutričně rizikových neurologických onemocnění. Diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Stanovení nutričních potřeb ve vazbě na diagnózu, délku hospitalizace, adaptaci organismu, rehabilitační a následnou péči. Význam a úloha mezioborová spolupráce. 5 Specializované nutriční postupy v chirurgii Obecné zásady perioperační výživy. Akcelerovaná pooperační rehabilitace (Fast track). Výživa u pacientů po chirurgických výkonech na GIT. Zajištění výživy u pacientů po zákroku v oblasti krku a hlavy. Perioperační výživa v traumatológii. Postupy a doporučení u chirurgických výkonů mimo GIT. Včasné použití prostředků enterální klinické výživy. Realimentační nutriční postupy. 8 Výživa v psychiatrii Vliv výživy na mentální stav pacientů/klientů. Alzheimerova nemoc a riziko mamutrice. Demence a etické aspekty nutriční terapie. Metabolismus u mentální anorexie a bulimie. Diskrepance mezi klinickým stavem a laboratorními nálezy u mamutrice z poruch příjmu potravy. Možnosti způsobu léčby a realimentace. Refeeding syndrom. 3 Enterální výživa a nutriční podpora Definice, charakteristika, indikace, kontraindikace, komplikace, způsoby podání -aplikační systémy, sipping. Možnosti zajištění podávání enterální výživy za hospitalizace, v ambulantní péči a péči ve vlastním sociálním. 4 Parenterální výživa Definice, charakteristika, rozdělení, indikace, kontraindikace a komplikace. Nutriční strategie zajištění parenterální výživy, požadavky a náklady na péči. Nutriční ambulance a domácí parenterální výživa. 2 Interakce léčiv a potravin Polypragmazie, ovlivnění výživy léčivy, ovlivnění léčiv výživou. Interakce léčiv. Doplňky stravy. 2 Potravinové alergie a intolerance Definice potravinové alergie. Definice potravinové intolerance. Charakteristika a léčebné možnosti. Výživa jako způsob potlačení symptomů či významná součást léčby. Rizika plynoucí z vyloučení skupiny potravin z jídelníčku. Imunopatologie potravinových alergií a histaminové intolerance. 4 Komunitní nutriční péče, výživa seniorů Požadavky na nutriční péči o seniory, stanovení energetické potřeby, zastoupení živin, výběr potravin, tvorba jídelníčků. Etický a sociální aspekt nutriční terapie. Pravidla nutričních postupů léčebné výživy u seniora. Možnosti využití suplementace cestou enterální výživy, 10 42 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 sippingu, modulárních dietetik, NGS (nasogastrická sonda), PEG (perkutánní endoskopická gastrostomie), PEJ (perkutánní endoskopická jejunostomie) a podmínky jejich preskripce. Nutriční péče u pacientů s onkologickým onemocněním Typy nádorů, jejich chování a diagnostika. Protinádorová léčba, její typy dle cíle a léčebné metody. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a možnosti jejich ovlivnění. Dietní opatření při nebo po léčbě nádorových onemocnění. Dietní úpravy při léčbě onkologických onemocnění. Rizika infekcí a dieta při neutropenii. Způsoby sledování a vyhodnocování stavu pacientů z hlediska možností vzniku komplikací a náhlých změn za hospitalizace a v ambulantní péči. Nastavení roviny spolupráce mezi nutričním terapeutem, pacientem/klientem a lékařem. 14 Alternativní výživa Alternativní způsoby stravování, aktuální směry a jejich preference u pacientů. Vliv na zdravotní a nutriční stav pacienta. Rizika spojená s vybranými typy alternativního stravování (výživy). 3 Ukončení modulu Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. 6 Výsledky vzdělávání Absolvent bude připraven: • aplikovat způsoby vyšetření nutričního stavu pacienta, • odebrat nutriční anamnézu a správně vyhodnotit, orientovat se ve fyziologii výživy a metabolismu zdravého člověka, • vysvětlit metabolismus jednotlivých živin, • definovat příčiny metabolických změn a poruch vodního a minerálního hospodářství v důsledku nemoci, • vyhodnotit a interpretovat výsledky vyšetření nutričního stavu pacienta a navrhovat účinný režim nutričních postupů a péče, • vyhodnocovat individuální potřeby energie člověka, • stanovovat, měřit a propočítávat energetickou potřebu pacienta ve vazbě na diagnózu a její vliv na nutriční potřebu pacienta/klienta, • popsat diagnostiku, prevenci, léčebné a specializované nutriční postupy u jednotlivých onemocnění, • uplatňovat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení pro seniory, • popsat charakteristické požadavky na stravování onkologicky nemocných pacientů, orientovat se v rozdílech jednotlivých léčebných postupů a vlivu léčby na způsob výživy, • popsat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení u onkologicky nemocných a charakteristické požadavky na úpravu stravy při jednotlivých zdravotních komplikacích spojených s protinádorovou léčbou, • definovat veškeré dostupné prostředky enterální výživy, nutriční ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 43 podpory a parenterální výživy, popsat jejich význam a možnosti využití v cílené léčbě pacientů, • sestavovat jídelníčky pacientům dle nutričních požadavků, výběru potravin a technologické úpravy pokrmů u jednotlivých onemocnění a komplikací s nimi spojenými, • využívat systém monitorování a opakovaného sledování nutričního stavu člověka, • vytvářet edukační materiály, edukovat a vést pacienty/klienty během hospitalizace, v ambulantní péči a ve vlastním sociálním prostředí pacienta. ODBORNÁ PRAXE Odborný modul - OM 2 Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Typ modulu povinný Rozsah modulu 80 hodin v rozsahu 10 dnů Seznam výkonů Minimální počet výkonů Zhodnocení výživového stavu pacienta na základě nutriční anamnézy, výsledků fyzikálního, antropometrického a laboratorního vyšetření a stanovení nutričního problému (diagnózu) 10 Zhodnocení rizika vzniku malnutrice 10 Vytvoření plánu specializované nutriční péče o pacienta s onemocněním vnitřních orgánů 5 Vytvoření plánu specializované nutriční péče o pacienta po chirurgickém výkonu s ohledem na charakter a místo zákroku 5 Posouzení nutriční potřeby a sestavení plánu nutriční péče u pacientů v těžkém stavu, provedení vyhodnocení somatických a nutričních rizik 5 Doporučení individuálního realimentačního postupu 5 Provedení individuálního propočtu nutričních potřeb dle stanovené diagnózy a jejich vyhodnocení s následnou dokumentací 10 Doporučení změny způsobu podávání výživy 2 Provedení propočtu enterální výživy a nutriční podpory 5 Doporučení doplňku stravy s přihlédnutím na druh onemocnění a věk pacienta/klienta 2 Zpracování edukačního materiálu pro konkrétního pacienta 2 Edukace konkrétního pacienta 5 Způsob ukončení modulu Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 2. 44 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 3.2.3 Učební osnova odborného modulu 3 Odborný modul - OM 3 Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí Typ modulu povinný Rozsah modulu 80 hodin v rozsahu 10 dnů teoretické výuky 80 hodin v rozsahu 10 dnů odborné praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Cíl Získat znalosti z klinické výživy potřebné k poskytování specializované nutriční péče u dětí. TEORETICKÁ VÝUKA Téma Rozpis učiva Minimální počet hodin Růst a vývoj dítěte Jednotlivé fáze vývoje a růstu jedince, doporučené výživové normy, ovlivnění výživou v pozitivním i negativním smyslu, nutriční programming fyziologie metabolismu dítěte, výživa v dětském věku jako faktor ovlivňující výskyt zdravotních rizik v dospělosti. 5 Vyšetření a hodnocení nutričního stavu dětského pacienta Nutriční screening. Nutriční anamnéza, hodnocení fyziologických funkcí, fyzikální vyšetření, hodnocení základních růstových parametrů, laboratorní vyšetření. Percentilové grafy. Diagnostika a monitorování nutričního stavu. Záznam stravy, způsoby vyhodnocení. Vyšetření klinické a vyšetření ambulantní. Praktické nácviky. 5 Výživa novorozence a kojence Výživa v těhotenství. Výživa kojící ženy, kojení, kontraindikace kojení, tvorba mateřského mléka, druhy a složení mateřského mléka, kojení v praxi, umělá výživa v kojeneckém období - rozdělení, druhy. Schéma kojenecké výživy. Dostupné přípravky odpovídající legislativním normám ČR. 4 Výživa batolete Přechod od kojenecké výživy, vnímání stravy a jejího příjmu z hlediska dítěte, strategie zavádění jednotlivých skupin potravin do jídelníčku dětí. Smíšená strava u dětí, výběr potravin, rizikové skupiny potravin a zdravotní rizika plynoucí ze způsobu stravování. Sociální faktor. 4 Výživa dítěte staršího věku Optimální podíl živin na energetickém příjmu, nutriční potřeby jako nezbytný faktor pro intenzívní růst a vývoj dětského organismu. Potřeba tekutin. Vyvážená strava a plynulý příjem všech živin jako prevence pozdních komplikací. Komunikace s dětským pacientem. 4 Malnutrice v dětském věku Primární a sekundární forma malnutrice. Druhy dětské malnutrice a jejich klasifikace. Výskyt 4 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 45 u jednotlivých onemocnění a věkových skupin. Energetická bilance. Důsledky a komplikace. Možnosti a způsoby realimentačních postupů. Specializované nutriční postupy v dětské gastroenterologii Etiologie, klinický obraz, diagnostika, průběh onemocnění, léčebné možnosti. Časné a pozdní komplikace. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých onemocnění. Zásady dietních opatření při léčbě a prevenci. Výběr potravin. Doporučené technologické postupy. Perorální příjem, enterální výživa. 5 Specializované nutriční postupy u dětí při metabolických poruchách Definice, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Nastavení nutričních postupů u jednotlivých forem s ohledem na jejich specifika a omezení, případně vazbu na jiná onemocnění. 4 Specializované nutriční postupy u dětí s diabetes mellitus (DM) Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčba. DM jako rizikový faktor. Poruchy metabolismu glukózy. Aktuální trendy diabetické stravy. Diety s doporučeným množstvím energie, sacharidů. Výměnné (chlebové) jednotky a jejich použití. Aplikace a flexibilní režim dávkování inzulínu a nutriční strategie. Význam edukace. Výživová doporučení a postupy v léčbě. Úloha specializované ambulance a poradny. 5 Obezita v dětském věku Obezita jako důsledek nežádoucího způsobu výživy. Obezita jako rizikový patologický faktor. Vyvážený příjem energie a doporučené zastoupení živin. Komplexní přístupy v prevenci, spolupráce s rodinou a vzdělávacími institucemi. Mezioborová spolupráce v léčbě obezity dětského pacienta. 4 Poruchy příjmu potravy (PPP) Mentální anorexie (MA) a mentální bulimie (MB). Další formy PPP - přehled. Kritéria určení. Diagnostická kritéria. Role NT v multidisciplinárním týmu v terapii PPP. Možnosti způsobu léčby a realimentace. Nutriční strategie. Spolupráce se sociálním a rodinným prostředím. 4 Alternativní výživa Alternativní způsoby stravování a jejich vliv na zdravotní a nutriční stav dětského pacienta. Rizika spojená s vybranými typy alternativního stravování (výživy). 2 Specializované nutriční postupy u dětí při onemocnění ledvin a močových cest Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace a prevence u akutního a chronického selhání ledvin, zánětu ledvin a močových cest, ledvinových a močových kamenů. Nutriční postupy a opatření u jednotlivých renálních onemocnění. 3 Výživa dětí při onemocnění pankreatu Etiologie, klinický obraz, diagnostika, léčebné možnosti, komplikace. Pankreatická dieta. Umělá výživa a přechod na dietu. Problematika výživy 4 46 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 u pacientů s cystickou fibrózou a charakteristické postupy zajištění nutriční péče. Nutriční péče u dětských pacientů s onkologickým onemocněním Typy nádorů, jejich chování a diagnostika. Protinádorová léčba, její typy dle cíle a léčebné metody. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a možnosti jejich ovlivnění. Dietní opatření při nebo po léčbě nádorových onemocnění. Dietní úpravy při léčbě onkologických onemocnění. Rizika infekcí a dieta při neutropenii. Způsoby sledování a vyhodnocování stavu dětských pacientů za hospitalizace a v ambulantní péči. 4 Specializované nutriční postupy v dětské chirurgii, výživa v pooperační péči Obecné zásady perioperační výživy. Výživa po chirurgických výkonech na GIT. Zajištění výživy u dětských pacientů po zákroku v oblasti krku a hlavy. Perioperační výživa v traumatológii. Výživa u dětí s rozsáhlými poraněními kůže. Postupy a doporučení u chirurgických výkonů mimo GIT. Pooperační nutriční postupy a speciální postupy zajištění výživy dítěte. 5 Nemoci vyžadující speciální výživu Výživa patologického novorozence. Dietoterapie při léčbě celiakie, fenylketonurie (PKU), potravinových alergií a dědičných metabolických poruch. Požadavky a zvýšené nároky na výživu stavů rozsáhlejších popálenin a traumat. Výživa a infekce. Fortifikace výživy. Doplňky stravy, potraviny pro zvláštní výživu a potraviny pro zvláštní lékařské účely, zásady jejich výběru pro použití. 5 Enterální a parenterální výživa Příčina a způsob indikace, rozhodovací schéma pro enterální a parenterální výživu. Forma úplná a doplňková. Domácí enterální a parenterální výživa. 3 Ukončení modulu Hodnocení, shrnutí, zpětná vazba. 6 Výsledky vzdělávání Absolvent bude připraven: • aplikovat způsoby vyšetření nutričního stavu dětského pacienta, • odebrat nutriční anamnézu a správně vyhodnotit, • popsat fyziologii metabolismu dítěte, • vyhodnotit a interpretovat výsledky vyšetření nutričního stavu a navrhovat účinný režim postupů a péče, • vyhodnotit individuální potřeby energie, • stanovovat a propočítávat energetickou potřebu ve vazbě na diagnózu a její vliv na nutriční potřebu dětského pacienta/klienta, • popsat diagnostiku, prevenci, léčebné a specializované nutriční postupy u jednotlivých onemocnění, • popsat odlišnosti při tvorbě nutričních doporučení u onkologicky nemocných dětí a charakteristické požadavky ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 47 na úpravu stravy, • definovat veškeré dostupné prostředky enterální výživy, nutriční podpory a parenterální výživy, popsat jejich význam a možnosti využití v cílené léčbě, • sestavit jídelníčky dle nutričních požadavků, výběru potravin a technologické úpravy pokrmů u jednotlivých onemocnění a komplikací s nimi spojenými, • využívat systém monitorování (opakovaného sledování nutričního stavu), hodnotit účinnost intervence, • vytvářet edukační materiály, edukovat dětského pacienta a jeho zákonného zástupce, • realizovat a rozvíjet preventivní péči. ODBORNÁ PRAXE Odborný modul - OM 3 Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) Typ modulu povinný Rozsah modulu 80 hodin odborné praxe v rozsahu 10 dnů Seznam výkonů Minimální počet výkonů Vyhodnocení výsledků plošného nutričního screeningu a realizace příslušných opatření 10 Zhodnocení výživového stavu dětského pacienta na základě nutriční anamnézy, výsledků fyzikálního vyšetření, růstových parametrů a laboratorního vyšetření 10 Zhodnocení rizika vzniku mamutrice 10 Posouzení nutričních potřeb a sestavení plánu nutriční péče konkrétního dětského pacienta včetně vyhodnocení somatických a nutričních rizik 10 Tvorba plánu specializované nutriční péče u dětského pacienta po chirurgickém výkonu s ohledem na charakter a místo zákroku 2 Doporučení individuálního realimentačního postupu 5 Zpracování edukačního materiálu pro konkrétního dětského pacienta 2 Komunikace s dětským pacientem a jeho zákonným zástupcem 2 Propočet záznamu příjmu stravy včetně doplňků stravy 5 Způsob ukončení modulu Test, ústní zkouška, splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 3. 3.2.4 Učební osnova odborného modulu 4 Odborný modul - OM 4 Odborná praxe v akreditovaném zařízení (tento poskytovatel musí být akreditovaným zařízením podle § 45 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 48 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Typ modulu povinný Rozsah modulu 40 hodin v rozsahu 5 dnů Seznam výkonů Minimální počet výkonů Odebrání nutriční anamnézy pacienta 10 Vyhodnocení nutričního stavu pacientů s různými onemocněními 10 Tvorba plánu specializované nutriční péče o pacienty s různými onemocněními 10 Edukace pacienta o určené léčebné výživě před propuštěním do domácího prostředí 5 Edukace pacienta o výživě při první návštěvě odborné ambulance, např. diabetológie, gastroenterologie, onkológie 3 Propočet záznamu stravy s pomocí počítačového programu 2 Způsob ukončení modulu Splnění odborné praxe a potvrzení výkonů daných pro odborný modul 4. 4 Hodnocení účastníka vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání Lektor pro teoretickou výuku vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které má účastník specializačního vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat a průběžně prověřuje jeho znalosti, vědomosti a dovednosti. Do Logbooku zapisuje ukončení každého modulu a termíny omluvené absence. Odborná praxe na akreditovaných i neakreditovaných klinických pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště, má specializovanou způsobilost v oboru Výživa dospělých, Výživa dětí. Školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka specializačního vzdělávání a do Logbooku potvrzuje splnění předepsaných výkonů na pracovišti. 5 Profil absolventa Absolvent specializačního vzdělávání v oboru Výživa dospělých a dětí bude připraven provádět, zajišťovat a koordinovat základní, specializovanou a vysoce specializovanou nutriční péči. Je oprávněn na základě vlastního posouzení a rozhodnutí, v souladu s platnou legislativou, zabezpečovat nutriční péči v rozsahu své specializované způsobilosti stanovené činnostmi, ke kterým je připraven na základě tohoto vzdělávacího programu a platné legislativy. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 49 5.1 Charakteristika profesních kompetencí, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost Nutriční terapeut po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 14 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, poskytuje a organizuje specifickou nutriční péči zaměřenou na uspokojování nutričních potřeb dospělých a dětských pacientů, a to její plánování, provádění a hodnocení v oboru specializace. Přitom bez odborného dohledu a bez indikace zejména může: 1. připravovat informační materiály pro pacienty, 2. edukovat pacienty, případně jimi určené osoby ve speciálních dietách, 3. sledovat a vyhodnocovat stav pacientů z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod, 4. instruovat zdravotnické pracovníky v oblasti své specializace, 5. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, 6. hodnotit kvalitu poskytované péče, 7. provádět výzkum zejména zaměřený na odhalení příčin nedostatků v poskytované péči, identifikovat činnosti péče vyžadující změnu v postupu a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumu do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 8. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace, 9. sestavovat nutriční plány, stravovací pokyny a režimy pro výživu a léčebnou výživu dětí a dospělých podle potřeb všech věkových kategorií pro poskytovatele zdravotních služeb a zařízení sociálních služeb, 10. předávat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientovi o zásadách správné a léčebné výživy, 11. komplexně vyhodnocovat nutriční stav dítěte i dospělých za pomoci laboratorních vyšetření, včetně specializovaných postupů a indirektní kalorimetrie, 12. doporučovat výživové doplňky podle individuálního stavu dítěte a jeho onemocnění, 13. doporučovat výživové doplňky a speciální formy výživy podle individuálního nutričního stavu dospělého a specifik dané věkové kategorie a onemocnění, 14. sledovat efekt stanovené nutriční podpory a doporučovat lékaři případné změny, 15. navrhovat léčebnou výživu pro dospělé, 16. posuzovat nutriční složení potravin určených pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. 6 Charakteristika akreditovaných zařízení a pracovišť Vzdělávací instituce, poskytovatelé zdravotních služeb^ a pracoviště zajišťující teoretickou výuku účastníků specializačního vzdělávání musí být akreditováno dle ustanovení § 45 zákona č. 96/2004 Sb. Akreditovaná zařízení musí účastníkovi zajistit absolvování specializačního vzdělávání dle tohoto vzdělávacího programu. Akreditované zařízení splňuje požadavky na personální zabezpečení a věcné a technické vybavení v souladu se zákonem č. 96/2004 Sb. t viz zákon č. 372/2011 Sb. 50 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 6.1 Akreditovaná zařízení a pracoviště Personální zabezpečení • Školitelem se rozumí zaměstnanec akreditovaného i neakreditovaného zařízení ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb., který průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání a vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů. • Školitelem odborné praxe může být nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí Výživa dospělých. • Školitelem/lektorem pro teoretickou část se rozumí zdravotnický nebo jiný odborný pracovník, který se podílí na výuce v teoretické části specializačního vzdělávání. • Školitelem/lektorem může být nutriční terapeut se specializovanou způsobilostí v oboru specializace nebo absolvent certifikovaného kurzu zaměřeného na daný obor a profesními zkušenostmi ve výkonu povolání v délce nejméně 3 roky. • Školitelem/lektorem může být lékař i lékař s atestací v oboru Klinická výživa. • Lektorem může být i další odborný pracovník s jinou kvalifikací (právník, inženýr atd.), která odpovídá zaměření vzdělávacího programu (předměty jako je ekonomika a financování, právní problematika, krizový management, organizace a řízení atd.). Věcné a technické vybavení Pro teoretickou část vzdělávacího programu: • standardně vybavená učebna s PC a dataprojektorem a s možností přístupu k internetu, • modely a simulátory potřebné k výuce praktických dovedností - modely a simulátory k výuce KPR u dospělých a dětí, které signalizují správnost postupu KPR, • přístup k odborné literatuře, včetně el. databází (zajištění vlastními prostředky nebo ve smluvním zařízení), možnosti podpory teoretické výuky pomocí e-learningu. Pro praktickou část vzdělávacího programu: • pracoviště pro výuku odborné praxe v akreditovaném zařízení je vybaveno dle platných právních předpisů upravujících věcné a technické vybavení. Organizační a provozní požadavky • Pro praktickou část vzdělávacího programu je podmínkou poskytování zdravotní péče dle oboru specializace. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 51 7 Tabulka modulů Specializační vzdělávání v oboru NUTRIČNÍ TERAPEUT - VÝŽIVA DOSPĚLÝCH A DĚTÍ Kód Typ Název Rozsah Počet kreditů ZM p Role specialisty v poskytovaní zdravotních služeb 1 týden T - 40 hodin 20 (á 4 kredity/den) p Specializovaná nutriční péče 1 týden T - 40 hodin 20 (á 4 kredity/den) OM 1 p Odborná praxe na pracovišti nutriční péče (tento poskytovatel nemusí být akreditovaným zařízením podle § 45, zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) 2 týdny Pr - 80 hodin 10 (á 1 kredit/den) OM2 p Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dospělých 3 týdny T - 120 hodin 60 (á 4 kredity/den) p Odborná praxe v akreditovaném zařízení 2 týdny Pr - 80 hodin 30 (á 3 kredity/den) OM3 p Klinická výživa a specializovaná nutriční péče u dětí 2 týdny T - 80 hodin 40 (á 4 kredity/den) p Odborná praxe v akreditovaném zařízení 2 týdny Pr - 80 hodin 30 (á 3 kredity/den) OM4 p Odborná praxe v akreditovaném zařízení 1 týden PrAZ- 80 hodin 15 (á 3 kredity/den) T - teorie X 280 hodin Pr - praxe X 240 hod. Pr-AZ X 40 hodin Celkem 600 hodin 240 Vysvětlivky: P - povinné, T - teorie, Pr - praxe, Pr AZ - praxe v akreditovaném zařízení 52 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 8 Seznam doporučených zdrojů Doporučená literatura Doporučená literatura základního modulu BAUMRUKOVÁ, I. Angličtina pro nutriční terapeuty. Holešov: Tigris, 2016. 542 s. ISBN 978-80-7490-107-2. BENEŠ, M. Andragogika. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. 176 s. ISBN 978-80-247-4824-5. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Galén, 2015. 225 s. ISBN 978-80-7492-204-6. HOLČÍK, J., P. KAŇOVÁ a L. PRUDIL. Systém péče o zdraví a zdravotnictví: východiska, základní pojmy a perspektivy. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a ne lékařských zdravotnických oborů, 2015. 115 s. ISBN 978-80-7013-575-4. JURENIKOVÁ, P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 77 s. ISBN 978-80-247-2171-2. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. 3. vyd. Praha: Portál, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7367-568-4._ KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres: příručka pro duševní pohodu. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 119 s. ISBN 978-80-247-3149-0. MARKOVA, M. Determinanty zdraví. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2012. 54 s. ISBN 978-80-7013-545-7. MATOUŠEK, O. a kol. Základy sociální práce. 3. vyd. Praha: Portál, 2012. 309 s. ISBN 978-80-262-0211-0. MILLER, W. R. a S. ROLLNICK. Motivační rozhovory: příprava lidí ke změně závislého chovaní. 1. vyd. v českém jazyce. Tišnov: Sdružení SCAN, 2003. 311 s. ISBN 80-86620-09-3._ MINIBERGEROVÁ, L. a K. JIČÍNSKÁ. Vybrané kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 78 s. ISBN 978-80-7013-513-6. PRUDIL, L. Právo pro zdravotnické pracovníky. 2. dopi. a upr. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7552-507-9._ SVOBODNIK, P. Management pro zdravotníky v kostce. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. 125 s. ISBN 978-80-7013-498-6. ŠKRLA, P. a M. ŠKRLOVÁ. Řízení rizik ve zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 199 s. ISBN 978-80-247-2616-8. VENGLÁROVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi: syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 184 s. ISBN 978-80-247-3174-2. ZACHAROVÁ, E. Komunikace v ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2016. 121 s. ISBN 978-80-271-0156-6. ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 264 s. ISBN 978-80-271-0155-9. ZLÁMAL, J. a kol. Základy managementu pro posluchače zdravotnických oborů. 1. vyd. Olomouc: ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 53 Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 108 s. ISBN 978-80-7402-157-2. Doporučená literatura odborných modulů 1 a 2 AYERS, S. a R. DE VISSER. Psychologie v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2015. 552 s. ISBN 978-80-247-5230-3._ BASS, S. Celiakie: úspěšná léčba nesnášenlivosti lepku. 1. české vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 2013. 128 s. ISBN 978-80-7236-839-6. BENO, I. Náuka o výžive: fyziologická a liečebná výživa. Martin: Osveta, 2008. 145 s. ISBN 978-80-8063-294-6. ČERMÁKOVÁ, M. a I. ŠTĚPÁNOVÁ. Klinická biochemie 1. díl. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 130 s. ISBN 978-80-7013-515-0. DASTYCH, M. a kol. Klinická biochemie: bakalářský obor Zdravotní laborant. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 253 s. ISBN 978-80-210-7788-1. DOSTÁLOVÁ, J. a P. KADLEC. Potravinářské zbožíznalství: technologie potravin. 1. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2014. 425 s. ISBN 978-80-7418-208-2._ DUYFF, R. L. Academy of nutrition and dietetics complete food and nutrition guide. 5th ed. Boston: Houghton Mifflin Harcourt, 2017. 802 s. ISBN 978-0-544-52058-5._ FRAŇKOVÁ, S. a V. DVOŘÁKOVÁ-JANŮ. Psychologie výživy a sociální aspekty jídla. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2003. 256 s. ISBN 80-246-0548-1._ FRŮHAUF, P. a P. SZITÁNYI. Výživa v pediatrii. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013]. 64 s. ISBN 978-80-87023-26-6._ FUCHS, M. a kol. Potravinová alergie a intolerance. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2016. 447 s. ISBN 978-80-204-3757-0. GROFOVÁ, Z. Dieta pro vyšší věk. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2011. 167 s. ISBN 978-80-87250-11-2. GROFOVÁ, Z. Lákavá i chutná - úprava stravy u poruch polykání. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2018. 164 s. ISBN 978-80-87250-43-3. HAINER, V. a kol. Základy klinické obezitologie. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 422 s. ISBN 978-80-247-3252-7. HŘIVNOVÁ, M. Základní aspekty výživy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. 95 s. ISBN 978-80-244-4034-7._ International dietetics and nutrition terminology (IDNT) reference manuál: standardized language for the nutrition care process. 4th ed. Chicago: Academy of Nutrition and Dietetics, 2013. 427 s. ISBN 978-0-88091-467-3._ KASPER, H. Výživa v medicíně a dietetika. 1. české vyd. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80-247-4533-6. * KLENER, P. a kol. Vnitřní lékařství. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Galén, 2011. 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9. KLIMEŠOVÁ, I. Základy sportovní výživy. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2015. 78 s. ISBN 978-80-244-4833-6. KOHOUT, P. Dokumentace a hodnocení nutričního stavu pacientů. 1. vyd. v nakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2011. 57 s. ISBN 978-80-87250-12-9. KOHOUT, P. a kol. Vybrané kapitoly z klinické výživy II. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2016. 142 s. ISBN 978-80-87250-32-7. 54 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 KOHOUT, P. a E. KOTRLÍKOVÁ. Základy klinické výživy. 1. vyd. vnakl. Forsapi. Praha: Forsapi, 2009. 113 s. ISBN 978-80-87250-05-1. KOHOUT, P. a J. PAVLÍČKOVÁ. Celiakie: víte si rady s bezlepkovou dietou?. 1. přeprac. vyd. Praha: Forsapi, 2010. 129 s. ISBN 978-80-87250-09-9. KOHOUT, P., Z. RUŠAVÝ a Z. ŠERCLOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické výživy I. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2010. 184. ISBN 978-80-87250-08-2. KOVÁŘŮ, D. a J. KNÁPKOVÁ. Bezlepková a bezmléčná dieta. 1. vyd. Brno: CPress, 2013. 119 s. ISBN 978-80-264-0185-8. KRCH, F. D. Bulimie: jak bojovat s přejídáním. 3. dopi. a přeprac. vyd. Praha : Grada, 2008. 195 s. ISBN 978-80-247-2130-9. KRCH, F. D. Mentální anorexie. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010. 259 s. ISBN 978-80-7367-807-4. KRIZOVÁ, J. a kol. Enterální a parenterální výživa. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 141 s. ISBN 978-80-204-3326-8. KUDLOVÁ, E. a kol. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2009. 287 s. ISBN 978-80-246-1735-0. MAHAN, L. K. a J. L. RAYMOND. Krause's food & the nutrition care process. 14th ed. St. Louis, Missouri: Elsevier, 2017. 1134 s. ISBN 978-0-323-34075-5._ NAVRÁTIL, L. a kol. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 2. zcela přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 559 s. ISBN 978-80-271-0210-5. NAVRÁTILOVÁ, M., E. ČÉŠKOVÁ a L. SOBOTKA. Klinická výživa v psychiatrii: teoretické předpoklady, praktická doporučení, osobní zkušenosti. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2000. 270 s. ISBN 80-85912-33-3._ PAPEŽOVA, H. a kol. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: interdisciplinární a transdiagnostickýpohled. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 607 s. ISBN 978-80-204-4904-7. PELIKÁNOVÁ, T. a kol. Praktická diabetológie. 6. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Maxdorf, 2018. 814 s. ISBN 978-80-7345-559-0. PERUŠIČOVÁ, J. Diabetes mellitus: onemocnění celého organismu. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2017. 200 s. ISBN 978-80-7345-512-5. PUD A, R. Potravinové tabulky výživových hodnot: tabulky pro pacienty s fenylketonurií (PKU) a jinými dědičnými metabolickými poruchami (DMP). [Praha]: Národní sdružení PKU a jiných DMP, 2012. 56 s. ISBN 978-80-260-3568-8. SAIBERTOVÁ, S. Vybrané kapitoly ošetřovatelství pro nutriční terapeuty. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2016. 155 s. ISBN 978-80-210-8155-0. * SOUKUP, J. Motivační rozhovory v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 2014. 150 s. ISBN 978-80-262-0607-1._ STARNOVSKA, T. Výživa hospitalizovaných pacientů/klientů: [pracovní postup. 1. vyd. Praha: Česká asociace sester, 2008. 40 s. ISBN 978-80-7262-596-3. STRÁNSKÝ, M. a L. RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 2. dopl. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2014. 273 s. ISBN 978-80-7394-478-0. SVAČINA, Š. a kol. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 55 SVAČINA, Š., D. MŮLLEROVÁ a A. BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2. upr. vyd. Praha: Triton, 2013. 341 s. ISBN 978-80-7387-699-9. SZITÁNYI, P. a kol. Současné trendy v klinické výživě a intenzivní metabolické péči. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013]. 120 s. ISBN 978-80-87023-25-9. SACHLOVA, M., M. TOMÍŠKA a O. SLÁMA. Doporučené postupy: nutriční péče u pacientů v onkologické paliativní péči: stanovisko pracovní skupiny pro výživu České společnosti paliativní medicíny CLS JEP. 1. vyd. Praha: Ve spolupráci s časopisem Klinická onkológie vydalo nakl. Ambit Media, 2012. 21 s. ISBN 978-80-904596-5-6. TEPLÁN, V. a O. MENGEROVA. Dieta a nutriční opatření u chorob ledvin a močových cest. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 353 s. ISBN 978-80-204-2208-8. TLASKAL, P. a kol. Výživa a potraviny pro zdraví. Praha: Společnost pro výživu, 2016. 101 s. ISBN 978-80-906659-0-3. URBÁNEK, L., P. URBÁNKOVÁ a J. MARKOVÁ. Klinická výživa v současné praxi. 2. upr. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 97 s. ISBN 978-80-7013-525-9. WIERDSMA, N., H. KRUIZENGA a R. STRATTON. Dietetic pocket guide: adults. Amsterdam: VU University Press, 2017. 288 s. ISBN 978-90-8659-754-3._ ZADÁK, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008. 542 s. ISBN 978-80-247-2844-5. ZACHAROVÁ, E. Zdravotnická psychologie: teorie a praktická cvičení. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2017. 264 s. ISBN 978-80-271-0155-9. ZLATOHLÁVEK, L. a kol. Klinická dietologie a výživa. 1. vyd. Praha: Current Media, 2016. 422 s. ISBN 978-80-88129-03-5. TOMÍŠKA, M. Výživa onkologických pacientů. 1. vyd. Mladá fronta, 2019. 743 s. ISBN 9788020440648. Doporučená literatura odborného modulu 3 ČERNÁ, M. a J. KOLLÁROVA. Laktační minimum pro pediatry. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 2015. 86 s. ISBN 978-80-87023-47-1. FENDRYCHOVÁ, J. a kol. Vybrané kapitoly z ošetřovatelské péče v pediatrii. 2. část, Péče o novorozence. 1. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2009. 133 s. ISBN 978-80-7013-489-4. FENDRYCHOVÁ, J. a kol. Péče o kriticky nemocné dítě. 2. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. 420 s. ISBN 978-80-7013-592-1. FRAŇKOVÁ, S. a kol. Dítě s nadváhou a jeho problémy. Praha: Portál, 2015. 254 s. ISBN 978-80-262-0797-9. FRAŇKOVÁ, S., J. PAŘÍZKOVÁ a E. MALICHOVÁ. Jídlo v životě dítěte a adolescenta: teorie, výzkum, praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 302 s. ISBN 978-80-246-2247-7. FRŮHAUF, P. a P. SZITÁNYI. Výživa v pediatrii. 1. vyd. Praha: Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, [2013]. 64 s. ISBN 978-80-87023-26-6. 56 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 GREGORA, M. a D. ZÁKOSTELECKA. Jídelníček kojenců a malých dětí. 3. dopi. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014. 189 s.ISBN 978-80-247-4773-6. ILLKOVÁ, O., L. NEČASOVÁ a Z. DAŇKOVÁ. Zdravá výživa malých dětí: od narození do 6 let. 2. vyd. Praha: Portál, 2009. 191 s. ISBN 978-80-7367-625-4. KASPER, H. Výživa v medicíně a dietetika. 1. české vyd. Praha: Grada, 2015. 572 s. ISBN 978-80-247-4533-6. KEJVALOVÁ, L. Výživa dětí od A do Z. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2012. 157 s. ISBN 978-80-7429-256-9. KLÍMA, J. a kol. Pediatrie pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2016. 327 s. ISBN 978-80-247-5014-9. KRCH, F. D. Bulimie: jak bojovat s přejídáním. 3. dopi. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008. 195 s. ISBN 978-80-247-2130-9. KRCH, F. D. Mentální anorexie. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010. 259 s. ISBN 978-80-7367-807-4._ KRIZOVÁ, J. a kol. Enterální a parenterální výživa. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 141 s. ISBN 978-80-204-3326-8. LEBL, J. a kol. Klinická pediatrie. 2. vyd. Praha: Galén, 2014. 698 s. ISBN 978-80-7492-131-5. MUNTAU, A. Pediatrie. 2. české vyd. Praha: Grada, 2014. 588 s. ISBN 978-80-247-4588-6. NEVORAL, J. a kol. Praktická pediatrická gastroenterologie, hepatologie a výživa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 677 s. ISBN 978-80-204-2863-9._ PAPEŽOVA, H. a kol. Anorexie, bulimie a psychogenní přejídání: interdisciplinární a transdiagnostickýpohled. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 607 s. ISBN 978-80-204-4904-7. PETROVÁ, J. a S. SMIDOVÁ. Základy výživy pro stravovací provozy: školní stravování, výživové normy (spotřební koš), dietní stravování ve školní jídelně, zásady správné výživy, výživa dětí, dospívajících, sportujících dětí a adolescentů, seniorů. 1. vyd. Plzeň: Jídelny.cz, 2014. 307 s. ISBN 978-80-905557-0-9. STOŽICKÝ, F. a kol. Základy dětského lékařství. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2016. 459 s. ISBN 978-80-246-2997-1. SVAČINA, Š., D. MULLEROVÁ a A. BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2. upr. vyd. Praha: Triton, 2013. 341 s. ISBN 978-80-7387-699-9._ ZLATOHLÁVEK, L. a kol. Klinická dietologie a výživa. 1. vyd. Praha: Current Media, 2016. 422 s. ISBN 978-80-88129-03-5. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 57 Centra vysoce specializované onkologické péče v ČR ČÁST I Kontext Zhoubné novotvary (dále jen „ZN") i přes zavádění nových léčebných modalit jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Ve vyspělých státech umírá na zhoubné nádory čtvrtina obyvatelstva a incidence zhoubných nádorů obecně narůstá. Proto je nezbytné odpovídajícím způsobem koncentrovat nákladnou onkologickou péči do vysoce specializovaných center tak, aby vynaložené finanční prostředky byly využívány efektivně a účelně. Centralizace pacientů se ZN umožňuje vytvoření a udržení dostatečné erudice všech členů multidisciplinárního týmu poskytujících onkologickou péči. Erudici zdravotnických pracovníků je možné získat a udržet pouze při dostatečném počtu provedených výkonů. Rychle se rozvíjí i oblast diagnostická, vyžadující nákladné přístrojové vybavení (CT, MR, high end UZ přístroj, PET/CT, scintigrafie), specializovaná vyšetření (molekulárně biologická specifikace nádorů), ale i vysokou erudici vyšetřujícího. Centralizace péče vytváří podmínky pro získání a udržení erudice, umožňuje současně zvyšovat efektivitu péče, tedy snížit prostředky vynakládané na diagnostiku, léčbu a další sledování pacienta při zachování nebo dokonce zvýšení kvality poskytované péče. Soustředění pacientů a specializovaných diagnostických a léčebných výkonů má v neposlední řadě klíčový význam pro postgraduální vzdělávání a je zohledněno v systému specializačního vzdělávání. Kritéria zařazení poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel") do sítě center vysoce specializované onkologické péče (dále jen „KOC") byla připravena pracovní skupinou složenou ze zástupců České onkologické společnosti ČLS JEP, Společnosti radiační onkológie, biologie a fyziky ČLS JEP, ze zástupců zdravotních pojišťoven a zástupců Ministerstva zdravotnictví. V případě poskytovatelů, kteří získají statut KOC, bude sledována výkonnost centra, kvalita a výsledky poskytované zdravotní péče, a to na základě dat dostupných v Národním zdravotnickém informačním systému (zejména Národní onkologický registr, Národní registr hospitalizovaných) a na základě péče vykázané zdravotním pojišťovnám. 58 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 ČÁST II Výzva k podání žádosti o udělení statutu centra vysoce specializované onkologické péče čl. 1 Základní podmínky udělení statutu KOC Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ") tímto uveřejňuje podle § 112 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) výzvu k podání žádosti o udělení statutu KOC (dále jen „výzva"). KOC zajišťuje komplexní diagnostickou, léčebnou a dispenzární vysoce specializovanou onkologickou péči pro dospělé a/nebo dětské pacienty (dále jen „pacient"). Územím, pro které má být vysoce specializovaná onkologická péče poskytována, je Česká republika. Pro zajištění kvality a dostupnosti vysoce specializované onkologické péče se za optimální pro ČR považuje v případě péče pro: - dospělé 15 center, - děti 2 centra. Statut KOC bude udělen na dobu pěti let. Poskytovatel žádající o udělení statutu KOC musí splňovat všechny požadavky dané výzvou nejpozději k poslednímu dni pro podání žádosti. Žadatel o udělení statutu centra může splnit podmínky požadované touto výzvou i ve smluvně zajištěné spolupráci s jinými poskytovateli. Smlouvu předloží žadatel v příloze své žádosti. V případě vyhlášení výzvy pro specializovanou onkologickou péči (jako např. onkogynekologie, onkourologie apod.) může o udělení statutu takového centra požádat jen držitel statutu KOC. Žádost o udělení statutu KOC se stanovenými doklady se předkládá Ministerstvu zdravotnictví na adresu: Ministerstvo zdravotnictví, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2, a to ve lhůtě do 60 kalendářních dnů od zveřejnění této výzvy. Pro tento účel je nutné použít formulář žádosti uvedený v příloze výzvy. Lhůta pro podání žádosti je zachována, je-li posledním dnem lhůty žádost podána k poštovní přepravě. Bude-li žádost podána prostřednictvím datové schránky, považuje se žádost za včasně podanou, je-li nejpozději poslední den lhůty dodána do datové schránky Ministerstva zdravotnictví. Za vysoce specializovanou onkologickou péči se považuje: - poskytování individualizované systémové cílené léčby, - regionální chemoterapie, - náročná aplikace režimů léčby cytostatiky, ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 59 - léčba vzácných typů nádorů, - rádioterapie s modulovanou intenzitou, rádioterapie naváděná obrazem, stereotaktická rádioterapie, brachyterapie, provádění chirurgických výkonů u solidních nádorů v níže uvedené minimální roční frekvenci, zajištění řešení chirurgických i nechirurgických komplikací poskytované péče, zajištění konziliárni péče v regionu působnosti centra, provádění vysoce dávkované chemoterapie s transplantací kmenových buněk pro léčbu solidních nádorů v případě zdravotní péče poskytované dětským pacientům. čl. 2 Obecné požadavky Poskytovatel, který žádá o statut KOC, musí mít zajištěnu: a. akutní lůžkovou péči intenzivní 3. stupně - resuscitační s celkovým minimálním počtem 4 lůžek (je přípustné jejich vyčlenění v rámci společné ARO nebo ARK pro potřeby centra) b. akutní lůžkovou péči standardní v oboru klinické a/nebo radiační onkológie - s celkovým minimálním počtem 30 lůžek, c. akutní lůžkovou péči standardní v oboru chirurgie a dalších chirurgických oborech (urologie, gynekologie a porodnictví, otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, ortopedie a traumatológie pohybového ústrojí) s celkovým minimálním počtem 100 lůžek, d. ambulantní péči v oborech klinická onkológie, radiační onkológie, chirurgie, urologie a paliativní péče e. ambulantní stacionární péči pro podávání systémové protinádorové léčby f. mezioborovou spolupráci s dostupností nepřetržitě (24/7): konziliárních služeb v oborech neurologie, vnitřní lékařství, kardiológie, pneumologie a ftizeologie, hematologie a transfúzni lékařství, radiodiagnostického oddělení zajišťujícího diagnostické radiologické metody (sonografie, výpočetní tomografie, skiaskopie) oddělení klinické biochemie, lékařské mikrobiologie lékárny s odborným pracovištěm pro centralizovanou sterilní přípravu léčivých přípravků s obsahem cytotoxických látek g. mezioborovou spolupráci s dostupností během pracovní doby: magnetické rezonance v rozsahu nejméně 0,5 kapacity přístroje pro centrum intervenčních radiologických metod algeziologie dermatovenerologie Poskytovatel, který žádá o statut KOC, musí mít dále zajištěnu dostupnost (lze i smluvně): h. pracoviště patologie s histopatologickou diagnostikou (včetně dostupnosti peroperační histologické diagnostiky) s molekulárně patologickou laboratoří pro vyšetřování prediktivních markem i. onkogenetických konzultací j. klinické farmakologie 60 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 k. nukleární medicíny I. neurochirugie čl. 3 Požadavky na personální zabezpečení péče v KOC 1) Vedoucím pracovníkem centra je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie nebo radiační onkológie s úvazkem 1,0 a s minimální požadovanou praxí 10 let. 2) Personální zabezpečení poskytovatele, který žádá o statut KOC: 5 úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie; v případě péče 0 dětské pacienty: 5 úvazků lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru dětské lékařství a zvláštní odbornou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo se specializovanou způsobilostí v oboru dětská onkológie a hematologie nebo se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie s absolvovaným základním pediatrickým kmenem nebo se specializovanou způsobilostí v oboru klinická onkológie získanou na základě specializace v oboru klinická onkológie a pediatrie. 3) Další personální zabezpečení KOC: 3 úvazky lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkológie na 500 nových pacientů léčených rádioterapií ročně a dále 1 úvazek lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkológie na dalších 125 nových pacientů léčených rádioterapií ročně; v případě péče o dětské pacienty: 2 úvazky lékařů se specializovanou způsobilostí v oboru radiační onkológie a s minimální požadovanou praxí 5 let na pracovišti, které provádí více než 30 výkonu ozařování u dětí za rok 2 úvazky lékařů se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru onkochirurgie - 3 úvazky radiologických asistentů na 1 lineární urychlovač na 1 směnu 2 úvazky klinických radiologických fyziků a další úvazky podle počtu ozařovačů a počtu pacientů léčených za 1 rok podle Národních radiologických standardů - Radiační onkológie (Věstník MZ ČR částka 9/2011) 1 úvazek farmaceuta se specializovanou způsobilostí v oboru klinická farmacie 1 úvazek nutričního terapeuta 1 úvazek klinického psycholog 1 úvazek zdravotně - sociálního pracovníka nebo sociálního pracovníka 1 úvazek fyzioterapeuta nelékařští zdravotničtí pracovníci podle vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů. Ve fakultních nemocnicích může být úvazek lékařů součtem úvazku ve fakultní nemocnici a na lékařské fakultě. čl. 4 Požadavky na technické a věcné vybavení KOC 1) Rádioterapeutické přístrojové vybavení: minimálně dva lineární urychlovače, z toho alespoň 1 s možností IGRT, IMRT přístroj pro brachyterapii (automatický afterloadingový systém, plánovací systém, C rameno, aplikační sál) ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 61 simulátor nebo CT- simulátor plánovací systém (3D), přístup na CT a MR pro plánování rádioterapie, verifikační systém zařízení pro absolutní, relativní a in vivo dozimetrii modelová laboratoř. 2) Operační sál s vybavením pro onkochirurgickou operativu. čl. 5 Požadavky na minimální počet léčených pacientů a provedených zdravotních výkonů vKOC - nejméně 1 000 nových onkologických pacientů ročně - nejméně 500 nových onkologických pacientů léčených rádioterapií ročně - nejméně 50 terapeutických radiologických onkointervenčních výkonů ročně - nejméně 500 onkochirurgických operací ročně (celkový počet z oblasti onkochirurgie, onkourologie, onkogynekologie, onkootorinolaryngologie, onkoortopedie, onkoneurochirurgie) - nejméně 10 výkonů vysoce dávkované chemoterapie s transplantací kmenových buněk v případě dětského centra čl. 6 Další požadavky VKOC: - jsou realizovány Multidisciplinární indikační semináře definované a vykazované zdravotním výkonem č. 51881 podle vyhlášky č.134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ve znění pozdějších předpisů; - je zajištěna spolupráce zdravotnických pracovníků a pracovišť všech oborů zdravotní péče, ve kterých je poskytována péče v rámci jednoho poskytovatele a zajištěna jejich okamžitá dostupnost v případě potřeby. Forma této spolupráce musí být jasně vymezena ve vnitřním předpisu poskytovatele; - je prováděn výzkum, centrum se zapojuje do národních i mezinárodních výzkumných projektů, zavádí výsledky lékařské vědy do praxe; - je zajišťováno specializační vzdělávání - akreditace Ministerstva zdravotnictví pro uskutečňování vzdělávacího programu pro obor specializačního vzdělávání klinická onkológie, radiační onkológie nebo nástavbového vzdělávání v oboru onkochirurgie, - je zajištěna podpůrná péče nutriční, psychologická, duchovní, sociální poradenství a péče paliativní. KOC: - podílí se na organizaci onkologické péče v regionu tím, že organizuje Regionální onkologické skupiny, které jsou praktickou formou kooperace a propojení zejména poskytovatelů lůžkové onkologické péče (Věstník MZ ČR částka 13/2017); tato onkologická pracoviště realizují multidisciplinární indikační semináře a referují pacienty do KOC v případě nutné indikační léčby; - provádí výzkum, zapojuje se do národních i mezinárodních vědecko-výzkumných projektů, zavádí výsledky lékařské vědy do praxe, vykazuje publikační činnost; - zajišťuje vyplňování údajů do klinických registrů nákladné léčby; 62 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 - poskytuje konzultační služby onkologickým pracovištím nižšího typu. V rámci zajištění kontinuity péče centrum aktivně spolupracuje s poskytovateli domácí péče a lůžkové paliativní (hospicové) péče. Seznam spolupracujících poskytovatelů paliativní péče zveřejňuje na svých internetových stránkách. čl. 7 Indikátory kvality poskytované zdravotní péče a výkonnosti Poskytovatel, který získá statut KOC, pravidelně sleduje níže uvedené indikátory kvality poskytované zdravotní péče a pravidelně ke dni 1. 6. daného roku uveřejňuje ucelené výsledky za předchozí rok na svých internetových stránkách. Indikátory kvality: 1) Regionálně specifické indikátory - mapování spádové oblasti incidence léčených z daného regionu incidence léčených z jiného regionu prevalence léčených z daného regionu prevalence léčených z jiného regionu 2) Lokální indikátory činnosti centra objem konzultací (Multidisciplinární indikační semináře) objem centrové péče dle indikací doba od prvního kontaktu do zahájení léčby celková doba a forma zakončení hospitalizací mortalita hospitalizovaných pacientů pětileté přežití čl. 8 Pořadí žadatelů: Pořadí žadatelů o udělení statutu KOC bude stanoveno v souladu s kritérii v § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách, tj.: s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků a s přihlédnutím k provedeným zdravotním výkonům a počtům hospitalizovaných pacientů dle čl. 5 a k ostatním požadavkům dle čl. 6. Za zásadní kritéria pro udělení statutu centra KOC Ministerstvo zdravotnictví považuje: 1. personální zabezpečení vysoce specializované onkologické péče 2. počet výkonů a počet hospitalizovaných pacientů podle čl. 5 3. přístrojové vybavení centra KOC podle čl. 4 Další kritéria: 1. dostupnost péče v rámci KOC (čl. 2) 2. regionální dostupnost v rámci ČR Příloha Žádost o udělení statutu centra vysoce specializované onkologické péče ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 63 Uchazeč o statut centra vysoce specializované onkologické péče pro dospělé/děti* (Komplexní onkologické centrum - KOC): identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb Plný název a IČO poskytovatele Plný název zřizovatele Adresa místa nebo míst poskytování zdravotních služeb Statutární orgán Telefon:...................................e-mail: FAX: Poskytovatel zdravotních služeb tímto žádá o udělení statutu centra vysoce specializované onkologické péče pro dospělé / děti *). Poskytovatel zdravotních služeb prohlašuje, že: 1. všechny údaje uvedené v žádosti a přiložených dokladech jsou pravdivé, 2. dodrží všechny podmínky, za nichž mu bude statut KOC udělen, a umožní kontrolu jejich plnění, 3. písemně oznámí Ministerstvu zdravotnictví ČR změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku, 4. souhlasí s tím, aby pro potřeby zhodnocení jeho činnosti poskytovaly zdravotní pojišťovny a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Ministerstvu zdravotnictví údaje o počtu provedených zdravotních výkonů a poskytované komplexní onkologické péče. Souhlas není udělen pro účely jakéhokoliv zveřejnění těchto údajů či poskytnutí třetím osobám. V...................................dne..................... Podpis statutárního orgánu a razítko poskytovatele zdravotních služeb *) Nehodící se škrtněte. Vyplněnou a podepsanou písemnou žádost zašlete do 60 kalendářních dnů od uveřejnění výzvy na adresu: Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor zdravotní péče, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 64 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 K žádosti o udělení statutu KOC musí být přiloženy: 1. kopie Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 2. prohlášení žadatele o statut KOC, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná onkologická péče poskytována, a na personální zabezpečení této péče v rozsahu uvedeném ve výzvě, 3. údaje o technickém a věcném vybavení KOC, v němž má být vysoce specializovaná péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 4. osobní údaje - jméno a příjmení pracovníka určeného pro výkon funkce vedoucího KOC, kopie dokladu o jeho nejvyšší dosažené kvalifikaci a údaje o výši jeho pracovního úvazku, 5. údaje o počtu pacientů, jimž byly u poskytovatele, u kterého má být vysoce specializovaná péče poskytována, provedeny níže uvedené zdravotní výkony (pro každý zdravotní výkon započíst stejné rodné číslo vždy pouze 1x), 6. kopie výročních zpráv z roku 2017 a 2018. Údaje dle bodu 3. - 5. vyplňte do tabulek v níže uvedeném formuláři. Tento formulář je pro potřeby hodnocení žádostí nutné kompletně vyplnit. 1. Organizační struktura a uspořádání centra 1.1 Počty zdravotnických zařízení akutní lůžkové péče tvořící KOC > Centrum tvoří jeden poskytovatel zdravotní akutní lůžkové péče (dále jen „PZS") - název, adresa, IČO: o ................................................................................................. >■ Centrum je tvořeno více PZS o statutární zástupce - název, adresa, IČO o .................................................................................................... o Další PZS - název, adresa, IČO ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 65 o ........................................................................... 1.2 Regionální onkologické skupiny (ROS) ROS je systém spolupracujících PZS vázaných na konkrétní KOC PZS žádající o statut KOC vede ROS (ano/ne, počet partnerů)............ ROS je vytvořena od roku.............................................................. ROS je zakotvena smluvně (ano/ne)................................................ ROS sdílí diagnostické a klinické postupy (ano, ne, specifikace - odkazy) ROS - PZS a partneři - název, adresa, IČO o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... o .......................................................... 2. Obecné charakteristiky - zajištění péče 2.1 Lůžkový fond - počet lůžek Kategorie lůžek - akutní lůžková péče Počet lůžek > akutní lůžková péče standardní v oboru klinické onkologie a radiační onkologie 66 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 > akutní lůžková péče standardní v oboru chirurgie > akutní lůžková péče standardní v oboru urologie > akutní lůžková péče standardní v oboru gynekologie > akutní lůžková péče standardní v oboru ORL > akutní lůžková péče standardní v oboru ortopedie > akutní lůžková péče standardní v oboru neurochirurgie > akutní lůžková péče standardní v oboru dětské onkológie* > akutní lůžková intenzivní a resuscitační péče * v případě žádosti o statut centra dětské onkológie 2.2 Ambulantní stacionární péče pro aplikaci protinádorové léčby Ambulantní vyšetřovny dle oboru Počet vyšetřoven > ambulantní vyšetřovny v oboru klinická onkológie > ambulantní vyšetřovny v oboru radiační onkológie 2.3 Ambulantní péče Ambulantní péče dle oboru Počet samostatných ambulancí > chirurgie > urologie > gynekologie > ORL > Pneumologie > ortopedie > oeurochirurgie > paliativní péče (podpůrná péče - nutriční, léčba bolesti) 2.3 Nepřetržitá dostupnost konziliárních služeb Nepřetržitá dostupnost konziliárních služeb je zajištěna v oborech (vypsat): o .................................................................................................... o ................................................................................................................. 2.4 Ustavené multidisciplinární týmy (dále jen MDT) Počet ustavených MDT na centru:........................................................... MDT (vypsat dle zaměření - jsou-li specializovány, specifikovat strukturu MDT) ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 67 o o o Režim a forma práce MDT (frekvence jednání, dostupnost, typ posuzování - kontaktní jednání /online/konzultačně, ....) Forma spolupráce s MDT jiných center či v rámci regionu (popsat zda je ustavena a v jaké oblasti) 2.5 Paliativní péče Na centru pracuje interní tým konziliárni paliativní péče - specifikovat složení týmu, počet úvazků lékařů, organizační začlenění: Centrum má zajištěné umísťování pacientů do následné péče (vypsat zajištěná spolupracující pracoviště - např. LDN, hospice, ambulantní či mobilní paliativní péče, domácí péče) 68 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 2. 6 Kontrola kvality Forma zajištění interní kontroly kvality (např. interní audity, kontroly, jejich forma, frekvence, apod.) -pouze vyjmenovat Získané tuzemské certifikáty a akreditace související s posuzováním kvality pouze vyjmenovat, neposílat Získané zahraniční certifikáty a akreditace související s posuzováním kvality 3. Technické a věcné vybavení Údaje podle čl. 4 Požadavky na věcné a technické vybavení je nutno vyplnit do následujících tabulek 3.1 Rádioterapeutické přístrojové vybavení Název přístroje Počet Typ přístroje Rok výroby ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 69 3.2 Operační sály a jejich vybavení - nákladné a unikátní technologie Typ operačních sálů (např. ortopedie, urologie, ...apod.) Počet Typ provozu (nepřetržitý, běžná pracovní doba, jiný čas) Zvláštní a nákladné vybavení 3.3 Vybrané přístroje pro zobrazovací a endoskopické metody Typ přístroje Počet Poznámka / komentář Sonografické přístroje MR přístroje CT přístroje Skiaskopické přístroje PET/CT SPECT/CT Mamografie Endoskopické přístroje Jiné - vypsat 70 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 4. Onkologická diagnostika 4.1 Časová dostupnost metod Metoda (technologie) Dostupnost v rámci běžné pracovní doby (ano/ne) Dostupnost nepřetržitá (ano/ne) RTG Skiagrafie Skiaskopie MRI CT PET/CT Intervenční radiologické metody Endoskopie GIT Bronchoskopie Další zobrazovací metody (vypsat) 4.2 Zajištění dostupnosti vybraných typů pracovišť Typ pracoviště Interní součást centra (ano/ne) Zajištěno na smluvních pracovištích (ano/ne) Patologie s histopatologickou diagnostikou Molekulárně patologické laboratoře pro vyšetření prediktivních markem Pracoviště lékařské genetiky Pracoviště pro onkogenetická vyšetření Pracoviště klinické farmacie Pracoviště nukleární medicíny Pracoviště reprodukční medicíny Pracoviště (onko)plastické chirurgie 5. Personální zajištění péče Údaje podle čl. 3 Požadavky na personální zabezpečení péče v KOC je nutno vyplnit do následujících tabulek ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 71 5.1 Vedoucí komplexního onkologického centra (zasílá se pouze doklad o nejvyšší dosažené kvalifikaci a výši pracovního úvazku) Jméno, tituly Dosažené vzdělání Atestace Délka praxe celkem Působí jako zaměstnanec uchazeče od roku > výše úvazku 5.2 Personální zajištění péče ve vybraných odbornostech (vyplnit zde do tabulky) Odbornost Interní zaměstnanci Není-li zajištěno interně: uvést jak je zajištěno Dostupnost (nepřetržitě / běžná pracovní doba) Počet osob Přepočtený počet úvazků Klinický onkológ Radiolog Radiační onkológ Chirurg Urolog Gynekolog ORL Ortoped Neurochirurg Endokrinológ Dermatolog Anesteziolog Neurolog Paliativní medicína Psycholog Klinický farmaceut Klinický farmakológ Nutriční specialista 6. Výzkum, věda a vzdělávání 6.1 Akreditace MZ ČR pro obory specializačního vzdělávání Obor Akreditace (ano/ne, rok udělení) Klinická onkológie Radiační onkológie Onkochirurgie Onkogynekologie 72 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Onkourologie Paliativní medicína 6.2 Zapojení do postgraduálního vzdělávání v onkológii a navazujících oborech (jedná se o postgraduální specializační vzdělávání, nikoli doktorské, Ph.D., studium) Seznam školitelů postgraduálního doktorského studia na centru (k oborům uvedeným v bodě 6.1, současný stav) Seznam absolventů postgraduálního doktorského studia centra za posledních 5 let (k oborům uvedeným v bodě 6.1) Seznam aktuálních studentů postgraduálního doktorského studia centra (k oborům uvedeným v bodě 6.1) 6.3 Klinický výzkum (pouze položky relevantní pro onkológii, vše pouze za posledních 5 let) KOC umožňuje a podporuje zapojení pacientů do klinických hodnocení (klinických studií) (ano/ne, podporuje jakou formou) KOC disponuje pracovištěm nebo dedikovanými pracovníky zodpovědnými za organizaci klinických hodnocení (např. oddělení klinického hodnocení, koordinátor/ka klinického hodnocení) (ano/ne, stručně popsat formu organizace klinických hodnocení) KOC má přehled o všech klinických studiích, které jsou pacientům v nemocnici nabízeny (ano/ne): ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 73 7. Výkonnost centra - celkový objem péče - vše vpisovat pouze do následujících tabulek 7.1 Celkové počty protinádorově léčených onkologických pacientů a provedených zdravotních výkonů Výkonnost centra - počty výkonů ročně* 2015 2016 2017 2018 Počet nových onkologických pacientů Počet nových onkologických pacientů léčených rádioterapií Počet výkonů vysoce dávkované chemoterapie s transplantací kmenových buněk 7.2 Celkové počty vybraných provedených výkonů Výkonnost centra - počty výkonů ročně* 2015 2016 2017 2018 Počet terapeutických radiologických -onkointervenčních výkonů Počet výkonů rádioterapie s modulovou intenzitou (polí)** Počet výkonů rádioterapie naváděné obrazem Počet výkonů stereotaktické rádioterapie Počet výkonů brachyterapie intrakavitární Počet výkonů brachyterapie povrchová Počet výkonů brachyterapie intersticiální Počet cyklů náročných režimů cytostatické léčby Počet cyklů běžných režimů cytostatické léčby Počet pacientů léčených cytostatickou léčbou Počet onkochirurgických výkonů z oblasti: Onkochirurgie Onkourologie Onkogynekologie Onkootorinolaryngologie Onkoortopedie Onkoneurochirurgie 7.3 Terapeutické zaměření centra Diagnóza * Centrum zajišťuje komplexní protinádorovou péči (ano/ne) Komentář pokud centrum nezajišťuje komplexní péči (komentář k organizaci péče, uvést jakou část péče centrum zajišťuje, zajištění předávání pacientů na jiná pracoviště, spolupráce, apod.) ZN hlavy a krku (C00-C14, C30-C32) 74 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Diagnóza * Centrum zajišťuje komplexní protinádorovou péči (ano/ne) Komentář pokud centrum nezajišťuje komplexní péči (komentář k organizaci péče, uvést jakou část péče centrum zajišťuje, zajištění předávání pacientů na jiná pracoviště, spolupráce, apod.) ZN jícnu (C15) ZN žaludku (C16) ZN tenkého střeva (C17) ZN tlustého střeva a konečníku (C18-C20) ZN řiti a řitního kanálu (C21) ZN jater a intrahepatálních žlučových cest (C22) ZN žlučníku a žlučových cest (C23, C24) ZN slinivky břišní (C25) ZN jiných a nepřesně určených trávicích orgánů (C26) ZN průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) ZN brzlíku (C37) ZN srdce, mezihrudí- mediastina a pohrudnice -pleury (C38) ZN jiných a nepřesně určených lokalizací v dýchací soustavě a nitrohrudních orgánech (C39) ZN kosti a kloubní chrupavky končetin (C40) ZN kosti a kloubní chrupavky jiných a neurčených lokalizací (C41) Zhoubný melanom kůže (C43) Jiný ZN kůže (C44) Mezoteliom (C45) Kaposiho sarkom (C46) ZN periferních nervů a autonomní nervové soustavy (C47) ZN retroperitonea a peritonea (C48) ZN jiné pojivové a měkké tkáně (C49) ZN prsu (C50) Ostatní ZN ženských pohlavních orgánů (C51, C52, C57, C58) ZN hrdla děložního (C53) ZN dělohy (C54, C55) ZN vaječníku (C56) ZN prostaty (C61) ZN varlete (C62) Ostatní ZN mužských pohlavních orgánů (C60, C63) ZN ledviny mimo pánvičku (C64) ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 75 Diagnóza * Centrum zajišťuje komplexní protinádorovou péči (ano/ne) Komentář pokud centrum nezajišťuje komplexní péči (komentář k organizaci péče, uvést jakou část péče centrum zajišťuje, zajištění předávání pacientů na jiná pracoviště, spolupráce, apod.) Ostatní ZN močových orgánů (C65, C66, C68) ZN močového měchýře (C67) ZN oka a očních adnex (C69) ZN mozku, míchy a jiných částí CNS (C70-C72) ZN štítné žlázy (C73) ZN nadledviny (C74) ZN jiných žláz s vnitřní sekrecí a příbuzných struktur (C75) ZN jiných a nepřesně určených lokalizací (C76) Sekundární a neurčený ZN mízních uzlin (C77) Sekundární ZN dýchací a trávicí soustavy (C78) Sekundární ZN jiných lokalizací (C79) ZN bez určení lokalizace (C80) ZN mnohočetných samostatných (primárních) lokalizací (C97) Lymfomy (C81-C86) Leukémie (C91-C95) Jiné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně Karcinom in situ prsu (D05) Karcinom in situ hrdla děložního (D06) * Údaje o hematologických malignitách jsou sledovány pouze za účelem mapování rozsahu péče o tyto pacienty v síti Komplexních onkologických center, primárně jsou tyto diagnózy léčeny v hemato-onkologických centrech, která mají vlastní akreditační proces. Hematologické malignity nebudou zahrnuty do hodnocení statistik výsledků a dostupnosti péče. 76 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Metodický pokyn Řešení stavů hrozícího nebo náhle vzniklého selhání základních životních funkcí Náhle vzniklé zhoršení zdravotního stavu pacienta mimo oddělení intenzivní akutní lůžkové péče nebo specializované ambulantní péče je pro poskytovatele zdravotních služeb organizační výzvou. Úspěšné řešení této situace vyžaduje univerzální reakci vedoucí k aktivaci mechanizmu, jehož výsledkem by mělo být zahájení odpovídající péče o tohoto pacienta v co nejkratším čase, a to bez ohledu na oborovou příslušnost přítomných zdravotníků. Z tohoto důvodu vydává Ministerstvo zdravotnictví tento metodický pokyn, který je určen pro poskytovatele akutní lůžkové péče a/nebo jednodenní péče. 1. Úvod Selhání základních životních funkcí je často předcházeno alterací parametrů, kterými se tyto fyziologické funkce manifestují. Včasné rozpoznání a terapeutický zásah může další rozvoj chorobných změn zpomalit, oddálit nebo jej přerušit a zabránit progresi stavu vedoucí k potřebě nákladné intenzivní péče, resuscitačních postupů nebo smrti pacienta. Poskytování efektivní neodkladné péče pacientům s ohrožením nebo selháním vitálních funkcí má být zajišťováno funkčním týmem zkušených zdravotnických pracovníků s náležitou odbornou úrovní, adekvátními zkušenostmi a praktickými dovednostmi, využívajících odpovídajících diagnostických a léčebných postupů, léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Klíčovým momentem celého procesuje časná identifikace stavů předcházejících selhání vitálních funkcí založená na matici jasně definovaných kritérií, jejichž zjištění a interpretace jsou snadno proveditelné pro většinu zdravotnických pracovníků bez ohledu na jejich specializaci. V případě, že aplikací takového algoritmu dojde k identifikaci ohrožení nebo selhání základních životních funkcí, následuje univerzální reakce spočívající v aktivaci mechanizmu, jehož výsledkem je zahájení odpovídající péče v co nejkratším čase přímo na místě vzniku takové události. Implementací tohoto metodického pokynu zajistí poskytovatel zdravotních služeb naplnění ukazatelů kvality a bezpečí dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, ve znění vyhlášky č. 262/2016 Sb.: 1. standardu 1.2. sledování a vyhodnocování nežádoucích událostí, v rámci interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb, pro jehož zavedení byly minimální požadavky uveřejněny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 16/2015 na základě ustanovení § 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen zákon o zdravotních službách), a 2. standardu 2.10. zajištění kardiopulmonální resuscitace, při posuzování procesů péče o pacienty v rámci hodnocení kvality a bezpečí poskytované lůžkové zdravotní péče, pro které byly k provedení § 98 odst. 7 zákona o zdravotních službách minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování stanoveny vyhláškou č. 102/2012 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 77 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče, ve znění vyhlášky č. 262/2016 Sb. na základě ustanovení § 120 zákona o zdravotních službách. 2. Doporučení pro poskytovatele akutní lůžkové péče a jednodenní péče Poskytovatel akutní lůžkové péče a jednodenní péče (dále jen „poskytovatel") v rámci své působnosti: 2.1. zavádí funkční systém včasné detekce deteriorace zdravotního stavu u hospitalizovaných i ambulantních pacientů umožňující identifikovat: a) pacienta s náhle vzniklým závažným postižením zdraví1, resp. potenciálním ohrožením života (dále jen „pacient s náhle vzniklým ohrožením zdraví") a b) pacienta v přímém ohrožení života. 2.2. vytváří systém podpory zdravotníků mimo jednotky intenzivní péče, urgentní příjmy a operační sály pro zajištění péče o pacienty s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, který navazuje na pracoviště zajišťující poskytování akutní lůžkové péče intenzivní (dále jen „pracoviště intenzivní péče") poskytovatele; systém se využívá na základě posouzení charakteru události, a to formou konziliárni činnosti v přímé součinnosti s ošetřujícím lékařem pacienta nebo aktivací resuscitačního týmu; 2.3. zajišťuje dostupnost neprodleného zahájení poskytování intenzivní akutní lůžkové péče nebo specializované ambulantní péče včetně poskytování kardiopulmonální resuscitace, a to v místě vzniku takové události, prostřednictvím tzv. resuscitačních týmů pro pacienty v přímém ohrožení života; 2.4. zajišťuje realizaci doporučení podle odstavců 2.2. a 2.3. v součinnosti s jiným poskytovatelem zdravotních služeb, vč. poskytovatele zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS"), není-li pracoviště intenzivní péče součástí zdravotnického zařízení poskytovatele. Je doporučeno smluvní zajištění takové součinnosti; 2.5. zajišťuje smluvním ujednáním návaznost na pracoviště intenzivní péče jiného poskytovatele zdravotních služeb, není-li pracoviště intenzivní péče součástí zdravotnického zařízení poskytovatele, pokud stav pacienta vyžaduje návaznost poskytování akutní lůžkové péče intenzivní. 3. Systém včasné detekce zhoršení stavu pacienta 3.1. Poskytovatel stanoví vnitřním předpisem a implementuje kritéria pro 1. identifikaci a) pacienta s náhle vzniklým závažným postižením zdraví a b) pacienta v přímém ohrožení života. 1 Závažným postižením zdraví se pro účely tohoto pokynu rozumí náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které působí prohlubování chorobných změn, jež mohou vést bez neprodleného zahájení poskytování intenzivní akutní lůžkové péče anebo specializované ambulantní péče ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti, nebo náhle vzniklá intenzivní bolest nebo náhle vzniklé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samého nebo jiných osob 78 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 2. způsob aktivace a) systému podpory formou konziliárni činnosti u pacienta s náhle vzniklým závažným postižením zdraví a b) resuscitačního týmu u pacienta v přímém ohrožení života, 3. vyloučení aktivace resuscitačního týmu včetně náležitostí záznamu ošetřujícího lékaře ve zdravotnické dokumentaci pokud a) není indikováno zahájení poskytování intenzivní péče (např. pacient v režimu limitované léčby, nebo pacient v terminálním stadiu onemocnění v případě očekávaného zhoršení stavu) nebo b) pacient na základě dříve vysloveného přání odmítl zahájení poskytování intenzivní péče včetně kardiopulmonální resuscitace. Příklad možných identifikačních kritérií je uveden v přílohách č. 1 a 2 tohoto metodického pokynu. 3.2. Poskytovatel zajistí dostupnost stanovených identifikačních kritérií a postupu aktivace viditelným způsobem na všech zdravotnických pracovištích. 3.3. Poskytovatel stanoví způsob a frekvenci ověření realizace a účinnosti systému v přímé péči o pacienta (např. interní audit, e-learning, ověření znalostí) a dokumentuje jeho provedení. 4. Resuscitační tým 4.1. Za účelem řešení stavů spojených s přímým ohrožením života se poskytovateli doporučuje zřídit tzv. resuscitační tým. 4.2. Resuscitační tým je v rámci organizační struktury poskytovatele určená skupina zdravotnických pracovníků personálně zabezpečená a technicky vybavená k poskytování neodkladné péče pacientům s hrozícím nebo náhle vzniklým selháním základních životních funkcí, dojde-li ke vzniku takové události mimo prostor, který je k jejímu řešení adekvátně personálně zabezpečen a ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 79 technicky a věcně vybaven. Je vhodná návaznost resuscitačních týmů na místně příslušné pracoviště intenzivní péče poskytující minimálně vyšší stupeň intenzivní péče. 4.3. Počet, alokace a činnost resuscitačních týmů jsou organizovány tak, aby byla zajištěna jejich dostupnost pro všechny pacienty ve všech zdravotnických zařízeních poskytovatele bez zbytečného odkladu. 4.4. Resuscitační tým je aktivován voláním na vyčleněnou telefonní linku. Aktivace resuscitačního týmu je dokumentována. Doporučené univerzální telefonní číslo pro přivolání resuscitačního týmu je 2222. 4.5. Ve zdravotnických zařízeních poskytovatele, kde není možné zajistit dostupnost resuscitačního týmu v požadované době nebo kvalitě, může být resuscitační tým zajišťován na základě předchozí dohody též jiným poskytovatelem zdravotních služeb, např. ZZS. 4.6. Není-li pracoviště intenzivní péče součástí poskytovatele, doporučuje se zajistit navazující poskytování akutní lůžkové péče intenzivní smluvním ujednáním s jiným poskytovatelem zdravotních služeb. 5. Personální zajištění činnosti resuscitačního týmu 5.1. Činnost resuscitačního týmu zajišťuje v závislosti na charakteru konzilia u ohroženého pacienta lékař nebo tým zdravotnických pracovníků vedených lékařem. Členy jsou: 1. lékař, a to a) lékař se specializovanou způsobilostí v oborech anesteziologie a intenzivní medicína, intenzivní medicína nebo urgentní medicína, nebo b) lékař se specializovanou způsobilostí v oborech chirurgie, vnitřní lékařství, kardiológie, neurologie, traumatológie nebo dětské lékařství, pokud jsou v rámci poskytovatele přiděleni k výkonu práce na jednotce intenzivní péče a mají stanoveny kompetence pro zajištění dýchacích cest endotracheální intubací a umělou plicní ventilaci, nebo c) lékař s odbornou způsobilostí s certifikátem po absolvování základního kmene anesteziologického v přípravě k získání specializované způsobilosti v oborech anesteziologie a intenzivní medicína nebo urgentní medicína, a to pouze pokud je u něj zajištěn výkon odborného dohledu lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a intenzivní medicína nebo urgentní medicína, a 2. zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu, a to a) zdravotnický záchranář, zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu s praxí alespoň 1 rok, nebo b) sestra pro intenzivní péči s praxí alespoň 1 rok, nebo c) sestra pracující na jednotce intenzivní péče nebo na urgentním příjmu déle než 3 roky, nebo d) dětská sestra pracující na jednotce intenzivní péče nebo urgentním příjmu déle než 3 roky nebo dětská sestra pro intenzivní péči v rámci dětské a neonatologické péče (platí pro dětské resuscitační týmy). 80 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 5.2. Členové resuscitačního týmu by měli procházet pravidelnou přípravou organizovanou poskytovatelem nebo externími subjekty. Je doporučeno, aby vedoucí resuscitačních týmů byli držiteli platného certifikátu kurzu Advanced Life Support Provider/European Paediatric Advanced Life Support Provider. V přípravě má být mimo jiné kladen důraz na aktuální doporučení pro léčbu neodkladných stavů, týmovou spolupráci a znalost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a pomůcek zařazených do vybavení resuscitačního týmu. 6. Vybavení resuscitačního týmu 6.1. Resuscitační tým je vybaven vyčleněným souborem zdravotnických prostředků a léčivých přípravků pro poskytování neodkladné péče. V případě existence velikostních variant zdravotnických prostředků a pomůcek jsou do vybavení resuscitačního týmu minimálně zařazeny velikostní varianty odpovídající věkovým skupinám pacientů v působnosti daného resuscitačního týmu. 6.2. Poskytovatel svým vnitřním předpisem stanoví 1. seznam léčivých přípravků a zdravotnických prostředků zařazených do vybavení resuscitačního týmu, 2. frekvenci kontrol doby použitelnosti (expirace) léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, u kterých je doba použitelnosti (expirace) stanovena, a to alespoň jedenkrát měsíčně, 3. frekvenci kontrol funkčnosti zdravotnických prostředků, a to alespoň jedenkrát měsíčně, 4. způsob dokumentace provedení kontrol podle odstavců 2 a 3. 7. Vzdělávání zdravotnických pracovníků poskytovatele 7.1. Poskytovatel zajistí každoroční proškolení všech zdravotnických pracovníků a praktický nácvik: 1. časné identifikace pacientů s náhle vzniklým závažným postižením zdraví a pacientů v přímém ohrožení života včetně rozpoznání náhlé zástavy oběhu, 2. postupu aktivace resuscitačního týmu, 3. zahájení poskytování odborné první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace a iniciálního řešení neodkladných stavů. 7.2. Poskytovatel zajistí provedení přezkoušení (ověření znalostí) pracovníků v rámci proškolení dle odst. 7.1. 7.3. Poskytovatel vede dokumentaci o proškolení podle odstavce 7.1 a přezkoušení podle odstavce 7.2. ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 81 Příloha 1 Indikační kritéria pro identifikaci pacienta v přímém ohrožení života a okamžitou aktivaci resuscitačního týmu a) náhlá zástava oběhu b) masivní krvácení zevní nebo vnitřní c) náhle vzniklá a přetrvávající porucha vědomí (pacient nereagující na bolestivý podnět) d) hrozící selhání krevního oběhu e) hrozící selhání dýchání f) zhoršení průchodnosti dýchacích cest nebo dušení V uvedených situacích zajistí jakýkoliv pracovník poskytovatele aktivaci resuscitačního týmu, zahájí nezbytné úkony první pomoci a zajistí přivolání ošetřujícího lékaře pacienta2, jestliže: a) není jistota, že v této souvislosti již byly výše uvedené kroky učiněny, nebo b) ošetřující lékař nestanovil limitaci stávající léčby, c) ošetřující lékař pacienta záznamem ve zdravotnické dokumentaci výslovně nestanovil, že je pacient v režimu paliativní péče pro terminálni stadium onemocnění, nebo pokud pacient na základě dříve vysloveného přání odmítl zahájení poskytování intenzivní péče včetně kardiopulmonální resuscitace. 2 Ošetřujícím lékařem pacienta se pro účely tohoto metodického pokynu rozumí také službu mající lékař, který zajišťuje péči o pacienta na daném pracovišti poskytovatele v době ústavní pohotovostní služby. 82 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Příloha 2 Příklad skórovacího systému pro včasnou detekci zhoršujícího se stavu pacienta SYSTÉM VČASNÉHO VAROVÁNÍ - PACIENTI DO 12 LET PEDIATRIC EARLY WARNING SCORE CARD (PEWS) 3 2 1 0 Chování • spavé či zmatené • snížená reakce na bolest • dráždivé • spánek • přiměřené, hraje si Krevní oběh • mramoráž • CRT 5 s • tachykardie • > 30 /min nad normu • bradykardie • šedé/cyanotické • CRT 4 s • tachykardie > 20 /min nad normu • bledé nebo • CRT 3 s • růžové nebo CRT<2 s Dýchání • Df >5/min pod normu + zatahuje či grunting • HFNO > 50% 02 či 02 > 8 l/min • Df > 10/min nad normu • zapojení pomocných svalů • zatahuje • HFNO>40%02 či 02 > 6 l/min • Df > 10/min nad normu • zapojení pomocných svalů • zatahuje • HFNO > 30% 02 či 02 > 3 l/min • normální, nezatahuje CRT - kapilární návrat (Capillary Refill Time), Df - dechová frekvence, FÍO2 - inspirační frakce kyslíku Tepová frekvence [min_1] Dechová frekvence [min_1] novorozenec (<1 měsíc) 100-180 40-60 Kojenec (1-12 měsíců) 100-180 35-40 Batole (1-3 roky) 70-110 25-30 Předškolák (4-6 let) 70-110 21-23 Školní věk (7-12 let) 70-110 19-21 ČÁSTKA 11/2019 • VĚSTNÍK MZ ČR 83 SYSTÉM VČASNÉHO VAROVÁNÍ - PACIENTI STARŠÍ 12 LET EARLY WARNING SCORE CARD (EWS) 3 2 1 0 Dechová frekvence [min-1] <8 > 25 21-24 9-11 12-20 Sp02 [%] <91 92-93 94-95 >96 Teplota [°C] <35,5 >39,0 37,1-39,0 36,1-37,0 SystolickýTK [mmHg] < 100 > 200 100-109 110-119 120-129 Srdeční frekvence [min-1] <50 > 140 120-139 50-59 110-119 60-99 Verbální úroveň vědomí [AVPU] U - nereaguje P - reakce na bolesti V - reakce na oslovení A - bdělý AVPU: A - bdělý (Alert), V - reakce na slovní podněty (Verbal), P - reakce na bolestivý podnět (Pain), U - bez reakce na jakékoliv stimuly (Unresponsive) (P)EWS Skóre Frekvence monitorování Intervence 0 každých 12 hodin pokračuj v monitoraci 1-4 jednou za 6 hodin informuj ošetřujícího lékaře 5-6 nebo 3 v jedné funkci každou hodinu bezodkladné klinické vyšetření lékařem 7 a více kontinuální monitorace bezodkladné klinické vyšetření lékařem intenzivní péče, nebo kontaktuj resuscitační tým 84 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Zpracovatelé návrhu: Doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., EDIC MUDr. Otakar Buda, MBA Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM Doc. MUDr. Pavel Dostál, Ph.D., MBA MUDr. Jaromír Kočí, Ph.D., FACS MUDr. Jaroslav Kratochvíl MUDr. Jan Lejsek Mgr. Zdenka Šálková MUDr. Josef Škola, EDIC (editor) MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC ČÁSTKA n/2019 VESTNÍK MZ CR 85 86 VESTNÍK MZ CR ČÁSTKA 11/2019 ČÁSTKA n/2019 VESTNÍK MZ CR 87 88 VĚSTNÍK MZ ČR ČÁSTKA 11/2019 Vydává: Ministerstvo zdravotnictví ČR - Redakce: Palackého nám. 4, 120 00 Praha 2-Nové Město, telefon: 224 972 173. - Administrace: písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků - SEVT, a. s., Pekařova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 354, www.sevt.cz. e-mail: predplatne@sevt.cz. Objednávky v Slovenskej republike prijíma a distribuuje Magnet Press Slovakia, s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax: 004212 44 45 45 59, 004212 44 45 46 28 - Předpokládané roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh - Vychází podle potřeby - Tiskne: SEVT, a.s., Pekařova 4, Praha 8. Distribuce: predplatné, jednotlivé částky na objednávku i za hotové - SEVT, a. s., Pekařova 4, 181 06 Praha 8-Bohnice, telefon: 283 090 354; drobný prodej v prodejnách SEVT, a. s. - Brno, Česká 14, tel.: 542 211 427 - České Budějovice, Česká 3, tel.: 387 312 087 a ve vybraných knihkupectvích. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé částky jsou expedovány předplatitelům neprodleně po dodáni z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou zahajovány od nejbližší částky po ověřeni úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidovaní předplatného do jeho úhrady jsou doposílány jednorázově. Změny adres a poctu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Lhůta pro uplatnění reklamací je stanovena na 15 dnů od data rozeslání, po této lhůtě jsou reklamace vyřizovány jako běžné objednávky za úhradu. V písemném styku vždy uvádějte IČ (právnická osoba), rodné číslo bez lomítka (fyzická osoba) a kmenové číslo předplatitele. Podávání novinových zásilek povoleno RPP Praha cj. 1172/93 ze dne 9. dubna 1993. Podávanie novinových zásilek v Slovenskej republike povolené RPP Bratislava, pošta 12, c. j. 445/94 zo dňa 27. 12. 1994. 76076019011 76076019011