3 hlavní etiologické okruhy duševních poruch: } endogenní poruchy – vnitřní, často vrozené příčiny vzniku; např. afektivní poruchy, schizofrenie, poruchy s bludy } organické poruchy – dané poruchou centrálního nervového systému; např. Alzheimerova choroba, vaskulární demence, delirium tremens } psychogenní poruchy – příčiny z vnějšího prostředí; např. neurotické poruchy Dělení psychiatrických onemocnění – vybrané dg. Organické duševní poruchy Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek - závislosti Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy – psychoatické on. Afektivní poruchy (poruchy nálady) – deprese, mánie Neurotické, stresové a somatoformní poruchy Poruchy osobnosti a chování u dospělých Mentální retardace Příznaky Poruchy obsahu myšlení } bludy – mylná přesvědčení s patologickým podkladem; rozlišujeme: - expanzivní – např. makromanický až megalomanický - přehánění vlastního významu, extrapotenční – přesvědčení o své výjimečnosti, originární – přesvědčení o vznešeném původu, inventorní – vynálezecký, erotomanický – neodolatelný pro opačné pohlaví - depresivní – např. mikromanické – přesvědčení o bezvýznamnosti, autoakuzační – sebeobviňující, insufisiační – přesvědčení o vlastní neschopnosti, hypochondrický – přesvědčení o své nemoci - paranoidní (vztahovačné) – např. perzekuční – přesvědčení o ohrožení nebo pronásledování, emulační – žárlivecký, metamorfózy- pocit změny v jinou bytost Poruchy vnímání } halucinace – šalebný vjem bez zevního podnětu, vzniká na patologickém podkladě } iluze – patologická interpretace zevního podnětu Psychotické příznaky Pozitivní (víc než norma) – např. bludy, halucinace Negativní (méně než norma) – sociální stažení, mutismus, zpomalení psychomotorického tempa V současné době probíhá reforma psychiatrické péče, jejím hlavním cílem je deinstitucionalizace péče (kladen důraz na komunitní péči – zakládají se Centra duševního zdraví- CDZ a další komunitní služby); dále destigmatizace psychiatrie; zlepšení podmínek pro psychicky nemocné lidi (jek během hospitalizace, tak i v běžném životě). Již probíhá změna přístupu k ošetřování psychiatrických pacientů s dg. SMI (těžká psychiatrická onemocnění, jako např. schizofrenie) – zaměření na recovery – úzdravu - formou posilování silných stránek pacienta, zaměření na jeho přání a přípravu na život v přirozeném prostředí (mimo ústavní péči); u každého pacienta se vytváří individuální plán a krizový plán (co dělat, když dojde k relapsu); s rehospitalizacemi se počítá jako se součástí postupné „úzdravy“ tedy schopností žít v komunitě Probíhá reforma psychiatrické péče, cílem je deinstitucionalizace psychiatrické péče – těžiště péče bude v komunitě. Již fungují a dále vznikají CDZ – centra duševního zdraví, kde pracují multidisciplinární asertivní týmy (aktivně vyhledávají a pracují s pacienty) V řadě psychiatrických oddělení se využívá metoda CERe – péče zaměřená na zotavení (vyhledávání silných a pozitivních stránek pacienta, na kterých se staví individuální plán péče – včetně krizového plánu = např. co budu dělat, když se dostaví příznaky relapsu)