UMĚLÁ PLICNÍ VENTILACE
Jaroslav Pekara
Umělá plicní ventilace
• je způsob dýchání, který má zastoupit přirozené, spontánní dýchání u nemocného, který
dýchá nedostatečně nebo nedýchá vůbec
• k umělé plicní ventilaci jsou určeny automatické dýchací přístroje – ventilátory
• UPV snižuje dechovou práci a spotřebu kyslíku dýchacími svaly tudíž i snižuje nároky na
kardiovaskulární systém.
Cíl umělé plicní ventilace
• je zajistit optimální výměnu plynů, zlepšit okysličování tkání a eliminaci oxidu
uhličitého
- alveolární ventilace (normokapnie, pH 7.36-7.44)
- art. oxygenace (PaO2 nad 60mmHg, SaO2 nad 90%)
- zvýšení ventilační kapacity (atalektázy)
- zmírnění dušnosti, dechové dechové práce, únavy
- snížení nitrolebního tlaku, stabilizace hrudníku, vedení anestezie a relaxace
Indikace k zahájení umělé plicní ventilace
• respirační selhání na podkladě postižení:
plicních funkcí, dýchacích cest, hrudní stěny, centrálního nervového systému, nervů a dýchacího
svalstva, oběhového systému
Indikace k zahájení umělé plicní ventilace
• bronchopulmonální nedostatečnost
• pneumonie
• obstrukční a spastické choroby bronchů
• mimoplicní nedostatečnost
• sériové zlomeniny žeber
• pneumotorax
• centrální útlum dýchání
• medikamentózní: opiáty, narkotika
• anatomické a funkční poruchy CNS: trauma, otok, hypoxie, infekce
Indikace k zahájení umělé plicní ventilace
• poruchy vedení a uplatnění nervového vzruchu
• myastenie
• transverzální míšní léze
• selhání oběhu
• srdeční zástava
• šok
• selhání srdce
Rozdělení umělé plicní ventilace
• řízená ventilace - veškeré dechové funkce nahrazuje přístroj
• prohlubovaná, podpůrná ventilace - nemocný má částečně zachované dýchání, které není plně
efektivní a vhodný režim doplňuje spontánní ventilaci
Typy umělé plicní ventilace
• konvenční ventilace - funguje na tradičním principu dechového cyklu, dechová frekvence je
podobná fyziologické frekvenci nemocného; konvenční ventilátory zabezpečují převážnou většinu
umělé plicní ventilace (UPV)
• nekonvenční ventilace je indikována pokud konveční typ není účinný
• nekonvenční ventilační postupy fungují na principu vysoké dechové frekvence, vyžadují
speciální ventilátory (tryskový, oscilační).
Typy umělé plicní ventilace
• HFJV - trysková ventilace - ke kanyle jsou přiváděny vysokofrekvenční pulsy od cca 150 do
600/minutu, indikace např. při zvýšené potřebě mobilizace sekretu
• HFOV - vysokofrekvenční oscilační ventilace - pracuje s malými objemy dodávanými
vysokou frekvencí, nastavuje se střední tlak v dýchacích cestách, tak, aby alveoly zůstaly neustále
otevřeny, frekvence od několika set až do několika tisíc oscilací (kmitů)/minutu
Další techniky zlepšující výměnu plynů
• ECMO - mimotělní membránová oxygenace - k výměně krevních plynů dochází mimo organismus
pacienta, technika je velmi náročná a vyžaduje kromě vysoce erudovaných zdravotnických pracovníků
potřebné technické vybavení a laboratorní zázemí (nekonvenční techniky se používají např. u
pacientů s plicní hypertenzí, po operacích brániční kýly u novorozenců)
• UPV s oxidem dusnatým (NO) je indikována např. při plicní hypertenzi, zvýšené cévní
rezistenci (např. ARDS), léčebně se přivádí inhalačně ve velmi malé koncentraci, podmínkou je
dávkovací zařízení s analyzérem měřící skutečné koncentrace NO a jeho zplodin
Části ventilátoru
• pneumatická a elektronická - řídící
• ventilační okruh - vdechová a výdechová část
• ovládací panel pro nastavení dechových parametrů
Ovládací prvky ventilátoru
• dechový objem - Vt (objem jednoho vdechu)
• dechová frekvence/min.
• inspirační čas - TI (čas inspiria z dechového cyklu vyjádřený v sekundách)
• expirační čas - TE (čas expiria z dechového cyklu vyjádřený v sekundách)
• poměr trvání vdechu k výdechu - I : E
• pozitivní tlak na konci výdechu - PEEP (positive end-expiratory pressure) se používá
v rámci distenzní terapie k prevenci vzniku atelektáz, brání kolapsu plicních sklípků
• minutová ventilace - MV v l/min.
• podíl kyslíku ve vdechované směsi plynů – FiO[2]
Ovládací prvky ventilátoru
• senzor spontánní dechové aktivity pacienta - TRIGGER (tlakový, proudový/průtokový)
• inspirační tlak - Pin/PIP hodnota tlaku při vdechu
• úroveň tlakové kontroly - Pressure Control
• tlaková podpora - Pressure Support
• vrcholová hodnota tlaku při vdechu - Peak pressure
• inspirační flow - inspirační proud
Kontrolní panely monitorující ventilační parametry
• respirační panel
• měřená frekvence - počet dechů/min.
• tlakový panel
• vrcholová hodnota tlaku při vdechu - Peak pressure
• střední tlak - Mean Airway Pressure - závisí na PEEP, PIP a frekvenci
• tlak v inspirační pause - Pause Pressure
• hodnota PEEP
Kontrolní panely monitorující ventilační parametry
• objemový panel
• objem jednoho vdechu (v ml) - inspirium tidal volum
• objem jednoho výdechu (v ml) - expirium tidal volum
• vydechovaný minutový objem (v l/min.) - exp. minute volume, nastavuje se minimální
a maximální hranice vydechovaného objemu
Kontrolní panely monitorující ventilační parametry
• Alarmové hodnoty
• nastavuje lékař
• odvozují se od stanovených parametrů ventilačních funkcí režimu
• povinností sestry je umět zhodnotit a řešit vzniklou alarmovou situaci
• podrobné zaškolení je součástí zapracování sestry
• Zásadou je nevypínat alarmovou jednotku, pokud sestra neví, proč k situaci došlo!
Ventilační režimy řízené ventilace
• Tlakově řízená ventilace s objemovou kontrolou ventilace
• (Pressure Regulated Volume Control)
• dodává dechy s přednastaveným dechovým objemem a frekvencí
• frakcí kyslíku ve vdechované směsi plynů (FiO2)
• ventilátor automaticky adaptuje inspirační tlak ke změnám v mechanice plic/hrudníku,
inspirační tlak je konstantní během celé inspirační fáze, inspirační flow se snižuje;
• režim je vhodný např. pro pacienty s dg: poranění plic, astma, chronická obstrukční
plicní nemoc (CHOPN), po operaci, nedostatečná kapacita plic, u pacientů, u kterých je nutné se
vyhnout vysokému tlaku v DC, při terapii surfaktantem
Ventilační režimy řízené ventilace
• tlakově řízená ventilace
• PCV (Pressure Control Ventilation)
• ventilátor dodává dechy s konstantním nastaveným tlakem, se snižujícím se flow,
nastavenou dechovou frekvencí, FiO2;
• režim je vhodný např. pro pacienty: kteří nemají dechovou kapacitu, potřebují „otevřít“
oddíly plic (sklípky), s poraněním plic, astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), po
operaci
• Objemově řízená ventilace
• VCV (Volume Control Ventilation)
• ventilátor dodává dechy s nastaveným dechovým objemem, s konstantním flow v průběhu
inspiria, s inspirační pausou a nastavenou dechovou frekvencí, FiO2;
• režim je vhodný např. pro pacienty u kterých je příčina pro UPV mimo oblast plic a
dýchacího ústrojí (neurologické postižení)
• podporovaná/prohlubovaná, zástupová ventilace
• je indikovaná při odvykání pacienta z řízené UPV
• při převádění na spontánní ventilaci, charakteristické pro tuto ventilaci je, že určitou
předem nastavenou ventilační funkci zastává přístroj a určitou, podle stavu, pacient
• podporovaná ventilace může být synchronizovaná s dechovým úsilím pacienta (SIMV) nebo
nesynchronizovaná (IMV)
• synchronizovaná přerušovaná zástupová ventilace
• SIMV (PC) + Pressure Support
kombinovaný mód, dodává nastavené řízené dechy s konstantním tlakem a klesajícím, zpomalujícím se
flow, asistované dechy si spouští sám pacient triggerem, činnost
ventilátoru je synchronizovaná s dechovou aktivitou pacienta, tlakově podporuje spontánní
dechy pacienta;
• režim je vhodný např. pro pacienty: kteří nemají dostatečnou dechovou kapacitu, při
odvykání z UPV, potřebují distenzní terapii k prevenci kolapsu plicního, potřebují redukovat úsilí
během dýchání
• IMV - přednastavený umělý vdech vstoupí do kterékoliv fáze spontánního dechu pacienta
• spontánní ventilace
• je indikovaná u pacientů při převádění na spontánní ventilaci, jejichž stav vyžaduje
ventilační podporu, pacient si skrze přístroj spouští vlastní dechovou aktivitou
• tlakově podporované módy PSV/CPAP
• přístroj dodává proud plynů s nastavenou FiO2,
s přednastaveným tlakem, konstantním během nádechu a klesajícím – zpomalujícím se flow, každý dech
je spouštěn pacientem;
• režim je vhodný např. pro pacienty: kteří mohou triggerovat, ale nedosáhnou adekvátní
minutovou ventilaci, pro odvykání z UPV, mohou dýchat spontánně, potřebují však distenzní terapii v
rámci prevence kolapsu plicního (atelektáza), preventivně u pacientů s rizikem svalového vyčerpání
• PSV (Pressure Support Ventilation) - režim tlaková podpora se označuje také IA (inspirační
asistence)
• CPAP (Continuous Positive Airway Pressure) - režim, který se provádí i bez invazivního
zajištění průchodnosti DC pomocí např. nostril obličejové masky helmy/kapuce
• objemově podporovaná ventilace
• VSV (Volume Support Ventilation)
• každý dech si spouští pacient, inspirační tlak je konstantní během celé inspirační fáze,
inspirační flow se snižuje; v případě apnoické pausy dojde automaticky k přepnutí na PRCV (u
konkrétního typu přístroje);
• režim je vhodný např. pro pacienty: s nedostatečnou dechovou kapacitu, při odvykání od
UPV, při zotavování po úrazu plic, vyžadující jen částečnou podporu
• BiPAP (Biphasic Positive Airway Pressure obdoba DuoPAP) - ventilace na dvou tlakových
hladinách s možností spontánní dechové aktivity pacienta s tlakovou podporou na obou tlakových
hladinách
Neinvazivní plicní ventilace
• Bez nutnosti zajištění DC intubací nebo tracheostomií
• Provzdušní atelektatické alveoly
• Zlepšuje oxygenaci a výměnu plynů
Neinvazivní ventilace
- mechanická ventilační podpora bez nutnosti invazivního zajištění dýchacích cest tj. bez
intubace
- neinvazivní ventilační podpora pozitivním (NPPV) přetlakem aplikovaná pomocí ventilačního
přístroje
Neinvazivní ventilace pozitivním přetlakem
- alternativní způsob mechanické ventilační podpory
- bez nutnosti endotracheální intubace
- konvenční ventilátory, přenosné generátory
- nosní a obličejové masky, helmy
- ventilační režim BiPAP či CPAP
Obličejové a nosní masky pro NPPV
Masky pro NPPV
Helma pro neinvazivní ventilaci
Invazivní vs neinvazivní ventilace
- shodný mechanismus účinku
- stejné cíle léčby
- stejná indikační kritéria
- stejné spektrum nemocných
- liší se přítomností rizik a kontraindikací
Neinvazivní plicní ventilace
- smyslem neinvazivní ventilace je dosažení stejného efektu jako ventilace invazivní při
snížení rizik spojených s intubací a invazivní ventilací
- kandidátem NIPPV je každý nemocný s akutní (chronickou) respirační insuficiencí při
absencí kontraindikací (limitací)
Rizika endotracheální intubace
- mechanické poškození zubů, dutiny ústní či laryngu
- riziko protrahované či neúspěšné intubace
- komplikace při déletrvající intubaci či tracheostomii
- omezení přirozené imunity
- zvýšené riziko bronchopneumonie
- nemožnost přirozené stravy, kašle, řeči
- nutnost tlumení, analgosedace
Kontraindikace neinvazivní ventilace
- špatná spolupráce, klaustrofobie
- neschopnost utěsnění masky, intolerance
- nutné zajištění dýchacích cest
- vysoké riziko aspirace
- trauma obličeje, lebky
- epistaxe či akutní krvácení GIT
- porucha vědomí (GCS < 8)
- oběhová nestabilita (šok), maligní arytmie, kardiopulmonální resuscitace
- předchozí selhání NIPPV
Indikace
- klíčový je správný výběr nemocných
- úspěšnost léčby NIPPV se liší i v závislosti na vyvolávajícím onemocnění
Neinvazivní ventilace u CHOPN
- akutní exacerbace CHOPN s respiračním selháním
- NIPPV účinnější konzervativní léčby
- snižuje počet nutných intubací (18 vs 32%, p< 0.02* RR
0.42, p < 0.01**)
- snižuje počet infekčních komplikací
- vede ke zkrácení hospitalizace
- snižuje celkovou mortalitu (RR 0.40, p < 0.02**)
- léčba první volby!
Brochard NEJM 1995, NEJM 1998, *Plant Lancet 2000, ** Lightowler BMJ 2003, Keenan Am J
CCM 2005,
NIPPV u kardiálního plicního edému
- rychlejší úprava ventil. parametrů
- zvýšení srdečního výdeje
- zkrácení délky a ceny hospitalizace
- nižší počet nutných intubací
- dle metaanalýz snížení mortality
- efekt i u nemocných bez CHOPN
- nezvyšuje riziko ischemie myokardu
* Masip Lancet 2000, Bersten Crit Care Med 2001,
**Neva AmJ CCM 1995, ***Antonelli 2000, Keenan 2001
NIPPV v dalších indikacích
- astma bronchiale
- cystická fibróza
- ARI po operacích hrudníku
- snížená imunita, Tx
- časná stadia ARDS
- restrikční poruchy, fibrózy
- hyperkapn. encefalopatie a koma
- plicní hypertenze
- plicní embolie
- akutní bronchopneumonie
- trauma hrudníku
- paliativní léčba (statut DNR, DNI)
- odvykání dlouhodobé OTI
- léčba chronické RI
- poruchy spánku
- neuromuskulární onemocnění
- chronické formy CHOPN a srdečního selhání
Shrnutí – ventilační podpory
- ventilační podpora plná
- ventilační podpora částečná
- dechy - řízené (CMV)
- asistované
(SIMV)
- podporované (PSV, PPS, BIPAP)
- nepodporované (SPONT)
Shrnutí – ventilační podpory
- synchronní ventilační režimy (trigger)
- asychronní ventilační režimy
- objemově řízené režimy
- tlakově řízené režimy
- hybridní režimy
- speciální režimy
Shrnutí – ventilační podpory
- ventilace neinvazivní
- ventilace invazivní
- orotracheální intubace
- nasotracheální intubace
- tracheostomie
- specializované formy
Podmínky k zahájení UPV
• K realizaci „invazivní“ umělé plicní ventilace je nutné zajistit průchodnost dýchacích
cest buď endotracheální rourkou (ETR) nebo tracheostomickou kanylou (TSK) se spojkou k napojení na
ventilační okruh
Příprava pacienta
• podle naléhavosti potřeby UPV a stavu pacienta sestra vysvětlí průběh výkonů, které budou
u pacienta prováděny
Příprava ventilátoru
• sestra připraví ventilátor s ventilačním okruhem
(u dětských pacientů podle hmotnosti)
• zapojí do el. zdroje
• připojí medicinální plyny
• zajistí připojení aktivního zvlhčování
• dle typu ventilátoru jsou před napojením pacienta provedeny potřebné testy
Průběh umělé plicní ventilace
• zahajovací - minuty až hodiny
• probíhá úprava ventilačních parametrů
• sladění pacienta s ventilátorem
• udržovací - trvá hodiny (výkony v celkové anestézii), dny, týdny, měsíce…
• odpojovací - odvykání, trvá podle individuální výkonnosti pacienta
• hodiny, dny, týdny, probíhá postupně přes zástupový a prohlubovaný ventilační režim
Průběh umělé plicní ventilace
• úspěšné odpojování – odvykání/převádění pacienta musí být splněna určitá kritéria:
• vysazena relaxace, snížena/vysazena sedace
• klinický stav pacienta - uspokojivé nálezy (poslechový nález event. rtg plic, hodnoty
krevních plynů)
• dostatečná výkonnost dýchacích svalů
• schopnost pacienta odkašlat
• trvání jednotlivých fází je individuální, závisí na klinickém stavu pacienta
Ošetřovatelská péče
• udržení průchodnosti ETR, TSK - dýchacích cest
• funkčnost ventilátoru
• těsnost dýchacího systému
• zajištění bezpečnosti pacienta
• sestra dodržuje dále uvedené ošetřovatelské postupy
• aktivním přístupem snižuje riziko vzniku komplikací
Ošetřovatelská péče
• u každého pacienta je připraven ruční dýchací přístroj s připojením na přívod kyslíku
• při poruše ventilátoru sestra zahájí dýchání ručním dýchacím přístrojem a neprodleně
informuje lékaře
Sestra sleduje a dokumentuje
• celkový stav pacienta
• základní vitální funkce včetně saturace
• známky hypoxie (neklid, tachykardii, cyanózu…)
• barvu a stav kůže
• kvalitu a frekvenci dýchání
• dýchací pohyby hrudníku (poslechem, pohledem)
• soulad pacienta s ventilátorem, příp. interferenci
• vlastní dechovou aktivitu pacienta
• zapojování pomocných dýchacích svalů
• povrchní dýchání nebo hyperventilaci
Sestra
• zajišťuje bezpečné připojení tracheální rourky, tracheostomické kanyly k ventilačnímu
okruhu
• kontroluje fixaci ETR, TSK, převazuje ji á 12 - 24 hodin
• při orotracheální intubaci (OTI) střídá umístění ETR v koutků úst (dle ordinace lékaře
měří tlak v manžetě manometrem)
• zabezpečuje, aby pacient tracheální rourku neskousl, aby nedošlo k zalomení tracheální
rourky, ke změně polohy tracheostomické kanyly
• zamezuje tahu hadic ventilačního okruhu za tracheální rourku, tracheostomickou kanylu
Sestra v průběhu UPV
• provádí toaletu dýchacích cest
• odsávání dýchacích cest
• při odsávání dodržuje zásady asepse
• používá sterilní pomůcky
• sleduje vitální funkce a celkové projevy pacienta, ventilační parametry
• sleduje charakter, množství a konzistenci sekretu
• aplikuje ordinovaná léčiva (bronchodilatancia, mukolytika, expektorancia) formou např.
nebulizace, laváže, přes adaptér v inspirační větvi…
• podává pacientovi vyšší podíl kyslíku (u rizikových pacientů před a po odsávání dolních
cest dýchacích)
Sestra v průběhu UPV
• asistuje při bronchoskopickém odsávání, laváži a odběru vzorků na vyšetření
• provádí podle ordinace lékaře
• odběr materiálu na vyšetření krevních plynů, sleduje hodnoty
• odběr sekretu z trachey na kultivační vyšetření
• spolupracuje s fyzioterapeutem
• při rehabilitaci (dechová, pohybová, vibrační masáž hrudníku, masáž zad)
• podle celkového stavu pacienta v pravidelných intervalech polohuje
• v součinnosti s fyzioterapeutem posazuje pacienta do křesla
Sestra v průběhu UPV
• udržuje optimální polohu pacienta
• zvýšenou polohu hlavy, horní poloviny těla (poloha těla závisí na diagnóze pacienta)
• usměrňuje nadměrné pohyby hlavy pacienta
• součástí oš.péče je
• hygiena dutiny ústní podle potřeby (zvýšená potřeba u pacientů s OTI)
• ošetřování očí - ochrana rohovky (kapky, masti)
• a) u relaxovaných pacientů, u pacientů v bezvědomí
• b) při podávání kyslíku u dětských pacientů nízkých váhových kategorií
Sestra v průběhu UPV
• sestra poskytuje psychosociální péči
• volí vhodný způsob komunikace s pacientem
• vysvětlí příbuzným, jak mohou s pacientem komunikovat
• vysvětlí pacientovi, že pokus o řeč způsobuje dráždění (pohyb hlasových vazů)
• pokud je pacient schopen psát, umožní mu sestra psaní krátkých zpráv
Sestra v průběhu UPV
• používá tabulku s písmeny
• domluví si s pacientem používání určitých symbolů
• u malých dětí volí obrázky s různými typy činností
• pokud je pacient schopen spolupracovat, používá speciální přístroj „elektrolarynx“,
• v žádném případě pacient nesmí trpět komunikačním vakuem
Sestra provádí obsluhu ventilátoru a zajišťuje
• zvlhčovaní a ohřívání vdechované směsi - doplňuje aqua pro inj. do zvlhčovače, HME –
booster
• kontroluje funkčnost zvlhčovače, teplotu vdechované směsi
• kontrolu - vylévání kondenzačních baněk
• sleduje koncentraci kyslíku (dle ordinace lékaře) ve vdechované směsi
• kontrolu činnosti ventilátoru - kontrola parametrů a funkčnosti přístroje
Sestra provádí obsluhu ventilátoru a zajišťuje
• dokumentace ventilačních parametrů - podle typu ventilačního režimu (MV, frekvenci, PEEP
dle ordinace lékaře)
• pravidelnou výměnu ventilačního okruhu, zvlhčovače, filtrů, spojovací vrapovanou hadici
• výměnu pomůcek/systému na odsávání (uzavřený systém mění pravidelně á 24 - 48 hod.)
Převoz ventilovaného pacienta
• před transportem pacienta sestra připraví:
• transportní ventilátor, tlakovou láhev kyslíku (1-2)
• transportní monitor
• funkční odsávačku
• podle typu pracoviště resuscitační batoh/kufr s kompletním vybavením nebo připraví další:
• ruční dýchací přístroj (s obličejovou maskou)
• fonendoskop
• potřebná léčiva
• pomůcky k intubaci
• během transportu sestra sleduje celkový stav pacienta
Komplikace UPV
- při zajištění dýchacích cest
- důsledky přetlakové ventilace (VALI)
- infekční komplikace
- protrahovanou expozicí vysokým FiO2
- nepřiměřeným zvlhčením či ohřátím
- mimoplicní komplikace (žilní návrat, funkce LK i PK, zvýšení nitrobřišního tlaku, snížená
perfuze splanchniku ... )
Komplikace a vedlejší účinky UPV
• mechanické poškození sliznice dýchacích cest v souvislosti se zajištěním průchodnosti DC
(otlak, dekubitus, stenóza)
• volutrauma/barotrauma (asymetrické pohyby hrudníku)
• dráždění dýchacích cest příliš teplou směsí (zvýšená sekrece)
• nadměrné zvlhčení dýchací směsi - riziko hyperhydratace, která může být nebezpečná hlavně
u malých dětí
Komplikace a vedlejší účinky UPV
• nosokomiální infekce
• vznik atelektáz nedostatečně ventilované oblasti plic (oslabený poslechový nález)
• psychoreaktivní stav - psychická závislost na ventilátoru, postresuscitační syndrom
s rozvojem deprese, melancholie, apatie apod.
Komplikace a vedlejší účinky UPV
• kardiovaskulárního systému - ovlivňuje nitrohrudní tlak a zhoršuje žilní návrat krve
k srdci (PEEP)
• plicního parenchymu - vyplavení surfaktantu z alveolů při vysokém FiO2, tvorba kyslíkových
radikálů
Toaleta dýchacích cest
Uzavřený odsávací systém
(TSK, ETK, cílený )
Výhody
ü ochrana pacienta před NN
ü ochrana personálu
ü udržení rozepjetí alveol při odsávání
ü aseptické provedení
ü omezení manipulace s okruhem ventilátoru
Nevýhody
• vyšší náklady
• neprokázané snížení rizika ventilátorové pneumonie
Toaleta dýchacích cest
Odsávání pomocí uzavřeného systému i u pacienta na spontánní ventilaci
Technika: šetrně, max.10s., kontrola vitálních funkcí
Sledovat: charakter sputa, příměsi, množství,
vazkost, dostatečné zvlhčení, hlásit změny
dle ordinace tracheální aspirát,
sputum K+C
Pozor » extubace, dislokace, dekanylace, reflexní bradykardie.
Nebulizace
• Inhalační podání léku ve formě
aerosolu
• Výměna mikronebulizátoru Po, St, Pá
• Lék. skupiny: bronchodilatancia, mukolytika, ATB, antimykotika, kortikoidy, adrenalin,
lok.anestetika
Kombifiltry
• antibakteriální clona a zvlhčovací schopnost
• lze měřit ETCO[2]
• velikost dle váhy pacienta
• účinnost závisí na typu filtru a velikosti dech.
objemu
Výhody :
ü jednoduchá manipulace
ü nižší náklady
ü nižší riziko infekce
AKTIVNÍ ZVLHČOVÁNÍ
• u astmatiků, pac. s CHOPN,
• pac. s fibrózou plic, u dětí,
• těžké ARDS – pac. nelze „odventilovat“, vysoké
ETCO[2], vysoké ventilační parametry
• kontrolovat teplotu, doplňovat sterilní aquvu
Výhody :
ü kvalitní ohřev a zvlhčení
ü zmenšuje mrtvý prostor
Nevýhody:
*vyšší pořizovací náklady
*složitější a náročnější na obsluhu
*riziko infekce
*riziko nadměrného ohřevu a zvlhčení
Zvlhčovač
• u spont. ventilujících
• nastavitelná
koncentrace O[2]
28 - 98%
• zvlhčuje a ohřívá
POLOHOVÁNÍ
• mobilizace sekretu z DC
• zabránění vzniku dekubitů
• v leže – 45°, podložené končetiny
• boky - dle stavu a tolerance pac. po 2 hod.
Ambu – ING
• u pac. na SV s tracheostomií
• stejný efekt jako recruit
• 5 vdechů ambuvakem
DECHOVÁ REHABILITACE
• maximální rozpětí alveol
• dýchání proti odporu
• vibrační masáž