BUDOUCÍ PROSTÝ ČAS
(FUTURE SIMPLE TENSE)
Vyjadřuje budoucí děj nebo stav, konstatování něčeho, co se odehraje v budoucnosti, nebo
předpoklad, že se to stane. Vyjadřuje budoucnost, která závisí zcela na objektivních okolnostech a
také předpověď budoucnosti.
Tímto časem tedy vyjadřujeme především:
1. Budoucí děj, který jsme se rozhodli vykonat v okamžiku promluvy (momentální rozhodnutí), jako
bezprostřední reakci na určitý podnět. (I can’t do this homework. ~ I’ll help you then.)
2. Předpověď založenou na úsudku, zkušenostech, odhadu, nikoliv však (na rozdíl od be going to)
na konkrétních okolnostech patrných v tuto chvíli. (You won’t pass the test. – vím, že ses neučil)
3. Sliby, hrozby a jiné reakce na vzniklou situaci. (I’ll never do it again.)
STRUKTURA BUDOUCÍHO PROSTÉHO ČASU
PODMĚT + WILL, SHALL +
HOLÝ NEURČITEK
VÝZNAMOVÉHO
SLOVESA
OZNAMOVACÍ ZPŮSOB
Výraz ”SHALL” používá britská angličtina pro 1. osobu jednotného a množného čísla. Americká
angličtina používá pro všechny osoby výraz WILL. Slova WILL, SHALL tady nemají samy o sobě
význam, jsou to pomocná slovesa – jsou pouze znakem budoucího času.
I will (shall) come
you will come
he will come
we will (shall) come
you will come
they will come
- I will (shall) help you tomorrow.
- She will arrive next week.
- We shall (will) be here on Sunday.
- They will go there by bus.
TÁZACÍ VĚTA A ZÁPOR
Otázku u prostého budoucího času tvoříme výměnou slovosledu mezi podmětem a pomocným
slovem WILL nebo SHALL.
Zápor prostého budoucího času tvoříme přidáním ”NOT” za WILL nebo SHALL. Používají se
i zkrácené tvary WON‘T [wcunt], SHAN‘T [ša:nt].
OTÁZKA ZÁPOR
will (shall) I come? I will (shall) not come
will you come? you will not come
will he come? he will not come
will (shall) we come ? we will (shall) not come
will you come? you will not come
will they come? they will not come
- Will (Shall) I help you tomorrow?
- Will she arrive next week?
- Will they go there by bus? Yes, they will. No, they won‘t.
- I won‘t help you tomorrow.
- She will not arrive next week.
- They will not go there by bus.
POZNÁMKY
1. Tvary tohoto budoucího času se běžně vyskytují v hlavní větě v souvětích podmínkových
reálných (if = jestliže, -li) a v souvětích časových (when, after, before, as soon as, till…).
- He will phone me when he decides to come.
- Nobody will meet him at the station if he arrives sooner.
2. Jasný náznak úmyslu a okamžitého rozhodnutí bývá jen v prvních osobách v kladných větách
(hlavně s výrazy I think, I expect, I'm sure, I promise).
- I promise. I will help you.
- I will get it for you.
- I think you'll win.
3. Forma ”SHALL I DO IT?” má častěji význam ”Mám to udělat?” než ”Budu to dělat?”
- Will he be present? - Bude tam?
- Shall he be present? - Má tam být?
4. Otázka ”WILL YOU DO IT?” má dvojí význam:
- Uděláte to?
- Udělejte to, prosím! (zdvořilá žádost)