Ošetřovatelství Jitka Krocová Požadavky na splnění předmětu •Doporučená literatura: •PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství I. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. 286 stran. Sestra. •PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství II. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2019. 198 stran. Sestra. •TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: učební texty pro vyšší zdravotnické školy, bakalářské a magisterské studium, specializační studium sester. Vydání: čtvrté rozšířené. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. 261 stran. ISBN 978-80-7013-590-7. • • •Konzultace a dotazy: email 2 Ošetřovatelství •Moudrost, láska a pomoc….. Kniha, srdce, ruka •Věda •Filozofie •Historický podklad •Vzdělávání • 3 Ošetřovatelství •Ošetřovatelství je samostatná vědní disciplína. •Ošetřovatelství je tedy multidisciplinárním oborem, vycházejícím z poznatků a praxe jiných oborů, a je i oborem interdisciplinárním, využívajícím vazby mezi obory. • • •Cílem ošetřovatelství je vhodnými metodami systematicky a všestranně uspokojovat potřeby člověka, a to hlavně ve vztahu k udržení zdraví nebo potřebám vzniklým či pozměněným onemocněním (Koncepce ošetřovatelství ČR, MZ ČR, 2021). Změny ošetřovatelské profese po roce 2000 – transformace zdravotnictví •Přesně definované kompetence nelékařů. •Orientace na péči ve zdraví a v nemoci. •Zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče NLZP. •Výzkum v ošetřovatelství – součást výbavy NLZP. •Uplatňování EBN. •NLZP – edukační činnost. Rozvoj ošetřovatelství • •….co ovlivňuje ošetřovatelství? Jeho rozvoj? Jeho vývoj?.... • 6 Rozvoj ošetřovatelství •Ošetřovatelství, medicína, filozofie • •Ovlivnění …..náboženskými, kulturními, sociálními, ekonomickými i politickými faktory. • tato prezentace je určena pro výuku KOS/OS,OSS, OSK....určeno pro potřeby studentů předmětu, neoprávněné šíření a distribuce je nezákonná 7 Filozofie ošetřovatelství •Ošetřovatelství – profese, která se neustále rozvíjí. •Masivní rozvoj teorie ošetřovatelství v 50. letech 20. st. v USA. •Současné ošetřovatelství - svůj vlastní soubor vědomostí potřebný pro ošetřovatelskou vědu. •Filozofické směry ovlivňující ošetřovatelství: •Humanismus •Holismus •….a další……? Holistická filozofie a ošetřovatelství •Holizmus – holos – prvenství celku. •Jan Christian Smuts – Holizmus a evoluce (1926). •Holistická filozofie •Holisticky chápané zdraví •Holistická ošetřovatelská péče •Holistická medicína Historie ošetřovatelství Jitka Krocová Rozvoj ošetřovatelství – vývoje směry •Neprofesionální ošetřovatelství – tradiční systém, sebepéče (komunita, laická pomoc, rodina,….) •Charitativní ošetřovatelství – morální, humánní pomoc…uspokojování základních potřeb •Profesionální ošetřovatelství – rozvoj s vývojem medicíny Ošetřovatelství v nejstarších dobách •Talismany, amulety, uctívání bohů a předků •Odvary, čaje, kouzla •Praktiky primitivních léčitelů se přenesly do „praxe“ náboženských řádů…..nemocní docházejí do chrámů, kde se duchovní za ně modlí •11. st – domácí/laická péče o choré, v chrámech rušili klid, péče je tedy převedena na laiky….světské řády Význam církve pro ošetřovatelství •Charitativní a řádové ošetřovatelství – dlouhá etapa laického ose…raný středověk, šíření křesťanství •Křesťanství – kláštery a špitály, zřízené panovníky •Papež Řehoř Veliký v roce 817 uložil klášterům péči o chudé, postižené a nemocné. •Špitály při klášterech – pro chudé, nemocné, kupce, pocestné, … •Domy pro chudé, domy pro bohaté poutníky, nemocnice pro mnichy….. • • • Význam církve pro ošetřovatelství •Charita – středověk (značně roztříštěná)….17. st. Sv. Vincent, 19. st – zhoršení situace, potřeba pomoci. Chaměřené na sociálně pedagogickou činnost a charitativní skupiny pro ošetřovatelství. • V ČR 1922 – Katolická charita (dnes součást římskokatolické církve) •Diakonie – sloužit a pomáhat…rané křesťanské doby, diakonky (ženské služebnice)…zánik a znovuobnova v 18. -19. st. - díky reformním nekatolickým církvím, příslušníci se nazývali evangelíci. •Představitel T. Fliedner, začal diakonie organizovat – péče v nemocnicích i doma, diakonky prošly teoretickou a praktickou výukou a skládaly zkoušku z farmakologie • Druhy řádů…ošetřovatelství •Církevní – řádové sestry žijí v klášteře, akceptují řádový život. •Rytířské – vznikly v době válek; členy jsou rytíři, jejich filozofií je jít do boje: "zabijeme nepřítele, ale zraněné ošetříme„. •Světské – členové se hlásí k filozofii založené na pomoci bližnímu svému; žijí civilním životem. Řády, které se podílely na ošetřování nemocných •Řád sv. Lazara – „Vojenský a špitální řád rytířů sv. Lazara Jeruzalémského“ •Johanité – rytíři sv. Jana Jeruzalémského •Křížovníci s červenou hvězdou •Klarisky •Řád milosrdných bratří •Alžbětinky – řád sv. Alžběty Duryňské •Boromejky – řád sv. Karla Boromejského •Zdislavky •Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka •Diakonky •Voršilky •Vincentky – Milosrdné sestry sv. Vincence z Pauly • Řád sv. Lazara Jeruzalémského •jeden z nejstarších charitativních společenství, •jeho vznik je spojen s křížovými výpravami s cílem osvobození Jeruzaléma od muslimů, •řád, původně církevní byl změněn na řád rytířský, kvůli potřebě ochrany lazaretu před nepřátelskými nájezdníky, •rytíři bojovali ve válkách společně s templáři či dalšími řády, •díky dlouhým bojům a častým zámořským plavbám získává řád znalosti o hospicové péči, cestovním ošetřovatelství a medicíně, základech infekčního ošetřovatelství a vojenské medicíny. • Boromejky - Řád sv. Karla Boromejského •ženský římskokatolický řád. Řád byl založen roku 1663 ve Francii, •důvodem k založení pečovatelského řádu bylo velké množství trpících a zbídačených lidí, kteří po třicetileté válce trpěli nejen chudobou, ale i morem, •od svého příchodu do Čech se Boromejky vzdělávaly ve Francii v Nancy, •později, když byla založena kongregace ve Vídni, probíhala výuka ošetřovatelského personálu do konce první světové války zde, •v roce 1939 si kongregace sester Boromejek otevřela svoji vlastní církevní ošetřovatelskou školu, •sestry Boromejky byly častokrát zatýkány a vězněny, •činnost sester Boromejek byla obnovena až po roce 1989, v roce 1993 byla kongregaci navrácena nemocnice Pod Petřínem. Ta se v současnosti nazývá Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Válečné ošetřovatelství •Mnoho ošetřovatelských tradic z válečného ošetřovatelství – vizita, morálka, uspořádání ošetřovatelských jednotek, boxy pro kriticky •Křižácké výpravy a náboženské války – organizované vojenské ošetřovatelské řády •Konec 18. st. – stálé vojenské nemocnice •Krymské války – uplatnění žen jako ošetřovatelek (prof. Pirogov) •Henri Jean Dunat – Červený kříž – „mezinárodní spolupráce civilního obyvatelstva“ Počátky ošetřovatelství v českých zemích •10. století – kníže Boleslav (963-967) – vznik prvních hospiců v Praze – útulky pro chudé- civilní sestry… •Špitál v Týně – 12 nemocných, 7 zdravotníků. •Špitály spojené s kaplí, klášterem, kostelem. Počet se zvyšuje ve 13. -14. st. •Špitály pro nemocné nebo výhradně pocestným a kupcům. •Brno – 1238 - špitál U sv. Ducha → U sv. Jana Křtitele. •Brno – Eliška Rejčka a Eliška Přemyslovna – pomoc ve špitálech poskytovali holiči, lázeňské, porodní báby, kořenáři, mastičkáři….potulní chirurgové •1348 - Karel IV. založil pražskou univerzitu – LF •15.- 17. st. – otřesné hyg. podmínky, magické léčitelství a vliv církve. •Praha/Na Františku – Milosrdní bratři… opatrovnictví, charita, od 17. st. Ve špitálech pouze starost o nemocné a Řád milosrdných bratrů vysílal členy na studia • Anežka Přemyslovna •1233 – založila klášter a špitál U sv. Haštala, •založila řád Křižovníků s červenou hvězdou (pečovali o nemocné a chudé dle pravidel, které vypracovala) •Považována za zakladatelku českého ošetřovatelství •Svatořečena 1989 Vývoj ošetřovatelství do roku 1918 •Zakládání všeobecných nemocnic při lékařských fakultách •1785 – Brno, •1787 – Olomouc •1790 – Praha, •Vznik prvních porodnic •1787 – Brno, Olomouc. •1790 – Praha •Opatrovníci bez předchozího oše vzdělání, nepatrné odměny (za ubytování). …odváděli nekvalitní péči, proto potřeba kvalifikovaných pracovníků s platem…. Vývoj ošetřovatelství v letech 1918 -1939 •Orientace na práci sestry v primární péči v terénu. •Po 1. SV nemocniční personál – řeholní sestry – ošetřovatelky. •Návrhy změn vzdělávání a výchovy dívek/žen. •1929 – ČCK zavádí organizovanou péči v rodinách, sestry pracovaly samostatně a měly smlouvu s pojišťovnami – vysoce specializovaná činnost na podporu zdraví sociálně slabších obyvatel. •T.G. Masaryk, A. Masaryková – rozvoj Českého červeného kříže, sociální a ošetřovatelské péče. •Česká škola pro ošetřování nemocných. •Poradna pro matky, kojence, TBC, revmatismus, pohlavní nemoci… Orientace na práci sestry v primární péči v terénu. Po 1. SV nemocniční personál – převážně řeholní sestry – ošetřovatelky – členky stejného řádu nebo stejné kongregace v jedné nemocnici – KŘÍŽOVNÍCI S ČERVENOU HVĚZDOU, ALŽBĚTINKY, milosrdní bratři, kapucíni, františkáni, dominikáni. S rozšiřujícím se civilním vzděláním sester se postupně monopol řeholních sester narušoval. Se vznikem Československé republiky 1918 – v parlamentu projednány návrhy změn vzdělávání a výchovy dívek/žen. Podpoře prvního prezidenta T.G. Masaryk a jeho dcery A. Masaryková – rozvoj Českého červeného kříže a jeho prostřednictvím také sociální a ošetřovatelské péče. Právě A. Masaryková, která přinesla z USA do ČSR nové pohledy na ošetřovatelství a přivedla do České školy pro ošetřování nemocných americké vzdělané sestry a umožnila českým sestrám studium v zahraničí. České ošetřovatelství 1939 - 1945 •Velký nedostatek sil – české sestry a německé sestry •Řádoví ošetřovatelé jsou nuceni opusit místa v nemocnicích •Velký nedostatek ošetřovatelek/sester: 1939 – otevření civilní české oše školy v Brně, Praze, Kroměříži, Olomouci. •Zakládání oddělení zdravotně sociální služby v nemocnicích – mezičlánek mezi nemocniční a domácí péčí…. •1940 – „vedoucí sestra oše služby v nemocnici“ – dipl. sestra Roušarová České ošetřovatelství po roce 1945 •Nedostatek kvalifikovaného oše personálu – odsun německého personálu, důsledek uzavřených vysokých škol a nedostatek škol pro sestry •Katastrofální stav nemocnic po odsunu německého personálu •V Praze – ošetřovatelská škola zahájila několikatýdenní kurz pro 40 sester. •Ostrava – 1945 – 2letá Vyšší sociální škola pro vzdělávání soc. pracovnic – maturita. •1946 - Praha – Vyšší oše škola. •1947 – 26 oše škol. •1948 – komunistický převrat – sloučení všech oše škol → střední zdravotnická škola. •1968 – Československá společnost sester •1973 aktivní působení ČSS – časopis „Zdravotnická pracovnice → 1989 zánik → 1991 „Sestra“. •Vzdělání sester velice kvalitní (avšak přesunuto do nižšího věku), základ pro specializace a univerzitní vzdělání • Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Florence Nightingale – 12. 5. 1820 – 1910 •12. 5. – Mezinárodní den sester •V 31 letech – ošetřovatelské vzdělání v Německu •1853 – vrchní sestra Ústavu pro nemocné šlechtičny v Londýně – změny provozu nemocnic: výtah na jídlo, signalizace od lůžka na chodbu, teplá voda na každém patře, pavilonový typ zařízení. •…odborník na nemocnice a veřejné zdravotnictví •Podporovala vzdělávání sester, věřila, že zvýší úroveň péče • Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Florence Nightingale •1854 – Krymská válka … •38 sester…. •Modernizace kuchyne •Čistota a úklid •Podrobné denní záznamy pacientů •Práva pacientů, navrhovaly změny •Systém komunikace vojáků s rodinami •Rekonvalescenti – relaxační místnost s čítárnou •Pečovaly o psychickou a sociální pohodu pacientů •…půl roku působení = snížení úmrtnosti vojáků ze 42 % na 2 %...až 1 % •…dále požádána o pomoc v Indii, konzultantka pro péči o vojáky …USA, francouzskopruská válka, válka v Jižní Africe • • • Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Florence Nightingale •1860 – 1. necírkevní oše škola při nemocnici sv. Tomáše v Londýně, výuka lékařů, hodnocení studentek •od roku 1862 – příprava porodních asistentek. •- První uniformy a výuka cizinek, teoretická výuka a praxe v nemocnici •1859 – „Zápisky o nemocnicích“, „Zápisky o ošetřovatelství“. •1871 – „Zápisky o porodnicích“ (příčiny mateřské a novorozenecké úmrtnosti) •1864 – projekty domácí ošetřovatelské péče •Změnila systém oše péče…oddělené pokoje (pohlaví a děti) a zřizovala nemocnice pro duševně choré… •Zakladatelka ošetřovatelství jako samostatného oboru. • • Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Florence Nightingale • •Vyznamenání za zásluhy (Edward VII) •Podporovala vznik Britské asociace sester •Napsala 200 článků, knih a 1500 dopisů •„Ti, jimž je dopřáno svobodně a zcela osobně sloužit, měli by toto štěstí přijmout jako lidé, kteří tím získávají pokoru. Vždy by měli být pamětlivi toho, že mnozí by chtěli a dovedli jednat jako oni, ale nemohou. Proto každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.“ •Florence Nightingale • Florence Nightingale CDV by H Lenthall.jpg Florence s lampou-sestricka.com Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Henri Jean Dunat – 8. 5. 1828 – 30. 10. 1910. •Bojiště po bitvě u Solferina (1859) - nedostatečnou péčí o zraněné. •Zřídil lazaret, zmobilizoval dobrovolníky z řad civilního obyvatelstva pro pomoc raněným. •1862 - „Vzpomínka na Solferino“ •1864 - Mezinárodní organizace Červeného kříže – ČK. •1901 norský parlament uděluje Dunantovi nejvyšší ocenění: první Nobelovu cenu míru. • • Významné osobnosti světového ošetřovatelství •Prof. MUDr. Nikolaj Ivanovič Pirogov – 1810 – 1881. •Ruský chirurg a pedagog. •Jako chirurg se zúčastnil čtyř válečných tažení: •na Kavkaze r. 1847 •v Krymské válce r. 1853-56 •ve francouzsko-pruské válce r. 1870-71 •v rusko-turecké válce r. 1877-78 •Sestry začaly poprvé užívat jednotný stejnokroj - vyvinula sesterská uniforma. •Publikace – válečná chirurgie, „narkoza“, podvaz velkých cév…. •Rozpracoval tema úrazového šoku, třídění raněných, jejich odsun z válečné zony a vedení dokumentace…bojoval proti zbytečným amputacím • Osobnosti českého ošetřovatelství •Anežka Přemyslovna - Svatá Anežka Česká (Přemyslovna) - 1211 – 1282. •Františkáni a Klarisky. •Abatyší kláštera Klarisek. •Celý svůj život věnovala pomoci chudým a nemocným. •Založila mateřinec klarisek a špitální bratrstvo se špitálem při kostele sv. Haštala. •Napsala první pokyny, jak v klášteře ošetřovat chudé a nemocné. •Patronka českého ošetřovatelství. •Svatořečena byla r. 1989. • Osobnosti českého ošetřovatelství •Karolina Světlá –24. 2. 1830 – 7. 9. 1899. • novinářka, spisovatelka, věnovala se emancipačnímu hnutí – zvýšení soc. úrovně žen a dívek. •1871 – Ženský výrobní spolek → obchodní a průmyslová škola a kurzy pro vychovatelky a ošetřovatelky → 1874 první oše škola u nás spolu s Krásnohorskou. • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b8/Karolina_Svetla.jpg Osobnosti českého ošetřovatelství •Eliška Krásnohorská – 18. 11. 1847 – 26. 11. 1926 •Básnířka, spisovatelka, redaktorka „Ženských listů“. •Od 1874 pracovala pro Ženský výrobní spolek, starala se o provoz školy. •1890 - 1. dívčí gymnázium Minerva. •Přispěla ke vzniku první ošetřovatelské školy. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/59/Jan_Vil%C3%ADmek_-_Eli%C5%A1ka_Kr%C3%A1sn ohorsk%C3%A1.jpg/250px-Jan_Vil%C3%ADmek_-_Eli%C5%A1ka_Kr%C3%A1snohorsk%C3%A1.jpg Osobnosti českého ošetřovatelství •PhDr. Alice Masaryková – 3. 5. 1879 – 29. 11. 1966. •1919 Československý ČK (ČSČK) – 20 let předsedkyní. •Angažovanost v oše školství → zvyšování prestiže škol a oše profese. •1919 společně se 3 americkými sestrami založení Vyšší sociální školy v ČSR. •1948 odchod do ústraní. • https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Masarykova-Photo.jpg/225px-Masarykova-Pho to.jpg Osobnosti českého ošetřovatelství •Doc. PhDr. Marta Staňková, CSc. – 12. 2. 1938 – 13. 10. 2003. •1953 - studium na SZŠ. •Výuka na SZŠ jako sestra instruktorka → na UK dálkové studium obor péče o nemocné – psychologie. Spolupráce s prof. V. Pacovským. Po roce 1989 spolupráce s mezinárodními sesterskými organizacemi. •Nová koncepce oše vzdělávání, dobrovolná registrace sester, autorka koncepce ošetřovatelství. Posun vzdělávání sester na úroveň vyšších a VŠ. •2001 „Sestra roku“. •Rozvoj ošetřovatelství brala jako krok ke zkvalitnění péče o nemocné Vzdělávání v ošetřovatelství Jitka Krocová Počátky vzdělávání •Předávání zkušeností z generace na generaci. •První polovina 19. století – původní charitativní charakter (chudobince, nemocnice…). •Druhá polovina 19.století – průnik medicíny. Počátky vzdělávání •v r. 1860 v Londýně – první ošetřovatelská škola na světě při nemocnici Sv. Tomáše. •v r. 1847 v Praze – první ošetřovatelská škola – česká škola. •v r. 1914 – nařízení rakouského ministerstva vnitra č. 139 - o ošetřování nemocných, provozovaném z povolání. •v r. 1916 – Česká zemská státní dvouletá oše škola při Všeobecné nemocnici v Praze. •v r. 1918 – Vyšší sociální škola v Praze – 1leté studium. Počátky vzdělávání •v r. 1960 – vysokoškolské magisterské studium. •v r. 1960 – Středisko pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků → 1961 – zahájení činnosti → 1963 – Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků → 1991 – Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví → 2003 – NCO NZO. Vzdělávání po roce 1989 •Oše péče ve 21. století - ↑ nároky na kvalitu. •Cíl transformace vzdělávání •Přispět ke ↑ úrovně oše péče, ke ↑ úrovně zdraví. •Kompatibilita vzdělávání sester v souladu s kritérii EU. Vzdělávání a legislativa •2004/2005- vzdělání na VOŠ a VŠ •Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání …ve znění pozdějších úprav •Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních ve znění pozdějších předpisů • • •Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání …ve znění pozdějších úprav •Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka •(1) Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má ten, kdo •a) má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII, •b) je zdravotně způsobilý, •c) je bezúhonný. Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání …ve znění pozdějších úprav •Všeobecné sestry •a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, •b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, •c) studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), byl-li přijat do vyššího než prvního ročníku vzdělávání, •d) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie - péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, •e) tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, •f) studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, •g) studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, nebo •h) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. • Vyhláška č. 55/2011 Sb.Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků •Pro účely této vyhlášky se rozumí •základní ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak, • •specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace, • • vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí, • •specifickou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče, Pregraduální studium •Střední zdravotnická škola •Zdravotnické lyceum •Vyšší zdravotnická škola •Vysokoškolské studium Postgraduální studium •Magisterské studium. •Doktorský program. •Specializační studium. •Celoživotní vzdělávání •Kontinuální vzdělávání. Koncepce ošetřovatelství ČR Jitka Krocová Koncepce ošetřovatelství •Transformace zdravotnictví …2004 •Koncepce ošetřovatelství – Věstník 9/2004… Koncepce ošetřovatelství •Dne 27. dubna 2021 byla vedením Ministerstva schválena nová Koncepce ošetřovatelství, která vyjde v nejbližším čísle Věstníku Ministerstva (č. 6/2021). Jedná se o dokument, který zcela nahrazuje stávající Koncepci ošetřovatelství, která byla vydána v roce 2004. •Koncepce má za cíl popsat současný stav českého ošetřovatelství, nastínit jeho vývoj v následujících letech a prostřednictvím jednotlivých strategických cílů navrhnout postupy směřující k poskytování efektivní ošetřovatelské péče a posílení postavení sester ve společnosti. •Z hlavních, globálních cílů je koncepce zaměřena především na vzdělávání a praxi založené na spolupráci všech zainteresovaných stran, bezpečnou úroveň personálního obsazení a kvalitu ošetřovatelské péče a na posílení postavení sester. Koncepce ošetřovatelství - úvod •Koncepce je integrálně spojeno se Strategickým rámcem rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 (nebo také zkráceně Strategický rámec Zdraví 2030), který schválila vláda ČR, a respektuje jeho základní cíl. • • •„Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.“ •Koncepce úzce souvisí s vytyčenými strategickými cíli „Ochrana a zlepšení zdravotního stavu populace“ a „Optimalizace zdravotnického systému“. Vymezení ošetřovatelství •Ošetřovatelství je samostatná vědní disciplína. •Pohlíží na člověka velmi komplexně a využívá poznatků a metod odvozených z medicínských věd, humanitních věd, fyzikálních, biologických a behaviorálních věd, teorií řízení, vedení a teorií vzdělávání. •Ošetřovatelství je tedy multidisciplinárním oborem, vycházejícím z poznatků a praxe jiných oborů, a je i oborem interdisciplinárním, využívajícím vazby mezi obory. •Obor ošetřovatelství má svoji teoretickou základnu, kterou dále rozvíjí. •Ošetřovatelský tým jako součást zdravotnického týmu vykonává nezbytné činnosti vedoucí ke kvalitní a bezpečné péči o pacienta Charakteristika a cíle ošetřovatelství •Současné ošetřovatelství je disciplína založená na samostatnosti sestry, týmové spolupráci s lékaři, ostatními zdravotnickými pracovníky a jinými odbornými pracovníky. •Od sestry se očekává, že bude samostatným odborníkem v oblasti svého působení. •Ošetřovatelství jako humánní obor bylo a je ovlivňováno zejména vývojem společnosti, medicíny, psychologie, sociologie, filozofie a dalších společenskovědních oborů. •Principy, jimiž se ošetřovatelství řídí, vycházejí ze dvou filozofických směrů, a to z humanismu a holismu. •Humanistické principy jsou spjaty s úctou k lidskému životu, důstojností a lidskými právy, uznáním hodnoty života, práva na svobodu a štěstí a na rozvoj lidských sil a schopností. Princip holismu v ošetřovatelství spočívá v celostním přístupu a respektování lidské bytosti jako celku. Charakteristika a cíle ošetřovatelství •Cílem ošetřovatelství je vhodnými metodami systematicky a všestranně uspokojovat potřeby člověka, a to hlavně ve vztahu k udržení zdraví nebo potřebám vzniklým či pozměněným onemocněním Charakteristika a cíle ošetřovatelství •Cílem ošetřovatelství je: •podporovat a upevňovat zdraví, •podílet se navrácení zdraví, •zmírňovat utrpení nemocného člověka, •zajistit klidné umírání a důstojnou smrt, •poskytovat profesionální ošetřovatelskou péči pacientům, kteří o sebe nemohou, nechtějí nebo neumějí pečovat, •vést pacienty k sebepéči, •kvalitně edukovat pacienty i jejich blízké, •poskytovat ošetřovatelskou péči na základě vědeckých poznatků podložených ošetřovatelským výzkumem, •poskytovat týmovou, aktivní, individualizovanou, kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči. Charakteristické rysy ošetřovatelství •poskytování aktivní a komplexní ošetřovatelské péče včetně preventivní péče, •poskytování individuální ošetřovatelské péče, •péče je založena na vědeckých poznatcích, které jsou podloženy ošetřovatelským výzkumem, •holistický přístup k nemocnému, •péče je poskytována ošetřovatelským týmem, který je složený z kvalifikovaných zdravotnických pracovníků různé úrovně vzdělání a kompetencí (sanitář, ošetřovatelka, praktická sestra, všeobecná sestra, všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí), •zahrnuje i zdravotně-sociální péči, •péče, která je poskytovaná v jasně definovaném etickém rámci. Definice ošetřovatelství —Praktické profese systém typických ošetřovatelských činností, týkajících se jednotlivců, rodin a komunit. Určujícím faktorem pro činnosti zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči jsou potřeby člověka (ICN, 2014). —Zahrnuje autonomní péči o jednotlivce všech věkových kategorií a zaměřuje se zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví, rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. —Pacientům, kteří se o sebe nemohou, nechtějí či neumějí postarat, zajišťuje profesionální ošetřovatelskou péči. —Ošetřovatelství je dnes samostatným vědním oborem, který se zabývá reakcí člověka, rodiny nebo komunity na problémy související se zdravím a nemocí, spolupracuje se všemi obory, které se člověkem, rodinou a komunitou zabývají, tedy s humanitními, přírodovědnými a společenskovědními obory. —Ošetřovatelství se významným způsobem podílí na prevenci, diagnostice, terapii, rehabilitaci a edukaci pacienta a jeho blízkých. Definice ošetřovatelství •ošetřovatelská péče v klinických oborech, •ošetřovatelská péče v primární péči, •ošetřovatelská péče v oblasti duševního zdraví, •ošetřovatelská péče v paliativní péči, •ošetřovatelská péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta. Ošetřovatelství jako vědní obor •Oblasti výzkumu: —procesy, které mají vliv na zlepšení péče o jedince ve zdraví a v nemoci (inovace ošetřovatelských postupů, nové přístupy, technologie a pomůcky), —procesy, které přispívají k rozvoji poznatků v ošetřovatelství (pochopení fyziologických, patologických, psychologických a sociálních mechanismů a jevů), —systémy poskytující účinnou a efektivní ošetřovatelskou péči (projektování, ověřování různých modelů pro poskytování péče, dokumentace a měření výsledků ošetřovatelské péče), —mechanismy vedoucí k prevenci vzniku problémů a komplikací v době nemoci nebo k jejich minimalizaci, —procesy k zajištění péče efektivním a přijatelným způsobem (organizace ošetřovatelské péče), —etické principy v ošetřovatelské péči, —inovativní přístupy ve výuce ošetřovatelství, —identifikace a analýza historických a současných faktorů ovlivňujících ošetřovatelskou péči. Principy v ošetřovatelství •1) Péče založená na humanismu •2) Holistická péče •3) Preventivní charakter péče •4) Individualizovaná péče •5) Týmová péče •6) Ošetřovatelství založené na důkazech •7) Aktivní péče • Ošetřovatelský tým •Komplexní péči poskytuje ošetřovatelský tým, který tvoří zdravotničtí pracovníci s různou úrovní odborné způsobilosti a s vymezenými kompetencemi: všeobecné sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotničtí záchranáři, praktické sestry, ošetřovatelé, sanitáři. •Týmová spolupráce vyžaduje také respektování kompetencí jednotlivých členů týmu. Profese nelékaře •Způsobilost k výkonu povolání •Vzdělání a vzdělávání • Profese nelékaře —Oblast náplně práce v ošetřovatelství: -Ošetřovatelská péče -Diagnosticko-terapeutické činnosti -Psychosociální činnosti -Administrativní práce -Řídící činnosti -Edukační činnosti -Kontrolní činnosti -Kontrolní činnosti -Pedagogické činnosti - - - - • Řízení ošetřovatelství ČR —V České republice je v současné době ošetřovatelství metodicky řízeno Odborem ošetřovatelství a nelékařských povolání na MZ, který je veden ředitelkou odboru, resp. Hlavní sestrou ČR. - - - • Profesní organizace -…jsou? •Dostatečná podpora a pevné postavení ošetřovatelství, zajištěné činností jeho profesního sdružení/organizace, představují jeden z možných efektivních způsobů zlepšování výsledků zdravotní péče. •EFN, ICN - - • Postavení pacientů a jejich podpora v praxi •Ošetřovatelský tým by měl ve vztahu k pacientům především: •mít schopnost podporovat práva pacientů, zajistit jim co nejlepší kvalitu poskytované péče, aby se pacienti stali aktivními účastníky péče o své zdraví; •poskytovat komplexní ošetřovatelskou péči pacientům s ohledem na jejich kulturní a etnický původ, sexuální orientaci, genderovou identitu, socioekonomický status, fyzické, kognitivní nebo duševní schopnosti a hodnoty nebo přesvědčení; •provádět kvalitní edukaci pacienta, jeho blízkých, jiných osob včetně pečovatelů a zdravotnických pracovníků; •vytvářet, předávat a hodnotit vzdělávací materiály založené na důkazech a zaměřené na podporu zdraví a primární, sekundární a terciární prevenci onemocnění u pacientů a jejich rodin, které zohledňují a chrání individuální, sociální a profesní determinanty zdraví příslušné populace; •pracovat na zvyšování zdravotní gramotnosti a podpoře sebeřízení pacientů pro prevenci negativních dopadů rizikových faktorů a onemocnění; •identifikovat dostupné zdravotnické programy a informovat o nich pacienty a podporovat je v oblasti přístupu k těmto programům • Regulované povolání •Odborné znalosti…. •a) komplexní znalosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, včetně dostatečného pochopení anatomie, fyziologie a chování zdravých a nemocných osob, ale i poznatky o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím člověka; •b) znalosti o povaze a etice tohoto povolání a o obecných zásadách zdraví a ošetřovatelství; •c) přiměřené klinické zkušenosti; tyto zkušenosti, které by měly být zvoleny s ohledem na svou studijní hodnotu, by měly být získány pod dohledem kvalifikovaných zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči a v místech, kde počet kvalifikovaných pracovníků a vybavení vyhovuje z hlediska ošetřovatelské péče o pacienty; •d) schopnost účastnit se praktického výcviku budoucích zdravotnických pracovníků poskytujících ošetřovatelskou péči a získávat zkušenosti z práce s těmito zdravotnickými pracovníky; •e) zkušenosti z práce s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví. • Kompetence všeobecných sester •Legislativa…. -Základní péče -Specializovaná péče -Vysoce specializovaná -Specifická péče • Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v akt. znění •Pro účely této vyhlášky se rozumí •základní ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak, • •specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace, • • vysoce specializovanou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí, • •specifickou ošetřovatelskou péčí ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče, Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v akt. znění •ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI •§ 3 •Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí •(1) Zdravotnický pracovník uvedený v § 4 až 29 bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti •a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, •b) dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu veřejného zdraví6), •c) provádí zápisy do zdravotnické dokumentace a další dokumentace vyplývající z jiných právních předpisů7), pracuje s informačním systémem poskytovatele zdravotních služeb, •d) poskytuje pacientovi informace v souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, klinického psychologa nebo klinického logopeda, •e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, •f) podílí se na přípravě standardů, •g) motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe41), •h) podílí se na zajištění zapracování nově nastupujících zdravotnických pracovníků, •i) provádí opatření při řešení následků mimořádné události nebo krizové situace43). •(2) Zdravotnický pracovník uvedený v § 30 až 43 po získání odborné způsobilosti8) pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v rozsahu své odborné způsobilosti •a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, •b) pracuje se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení. •(3) Zdravotnický pracovník, který vykonává činnosti pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí, může také vykonávat z těchto činností úzce vymezené činnosti pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka, který je v rozsahu své zvláštní odborné způsobilosti k výkonu takových úzce vymezených činností způsobilý. • 72 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v akt. znění •§ 4 •Všeobecná sestra •(1) Všeobecná sestra vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména může •a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití hodnoticích a měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi, zejména testů soběstačnosti, rizika vzniku proleženin, hodnocení bolesti, stavu vědomí, kognitivních funkcí a stavu výživy, •b) sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, včetně saturace kyslíkem a srdečního rytmu, a další tělesné parametry za použití zdravotnických prostředků, •c) pozorovat, hodnotit a zaznamenávat fyzický a psychický stav pacienta, •d) získávat osobní, rodinnou, pracovní a sociální anamnézu, •e) zajišťovat a provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve, •f) provádět odsávání sekretů z horních cest dýchacích a z permanentní tracheostomické kanyly u pacientů starších 3 let a zajišťovat jejich průchodnost, •g) hodnotit a ošetřovat poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřovat stomie, •h) hodnotit a ošetřovat centrální a periferní žilní vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti, •i) pečovat o zavedené močové katetry pacientů všech věkových kategorií, včetně provádění výplachů močového měchýře, •j) provádět rehabilitační ošetřování, zejména polohování, posazování, základní pasivní, dechová a kondiční cvičení, nácvik mobility a přemisťování, nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta a cvičení týkající se rehabilitace poruch komunikace a poruch polykání a vyprazdňování a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu poruch funkce těla, včetně prevence dalších poruch z imobility, •k) edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech, použití zdravotnických prostředků a připravovat pro ně informační materiály, •l) orientačně hodnotit sociální situaci pacienta, identifikovat potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkovat pomoc v otázkách sociálních a sociálně-právních, •m) zajišťovat činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propuštěním pacientů, •n) poskytovat a zajišťovat psychickou podporu umírajícím a jejich blízkým a po stanovení smrti lékařem zajišťovat péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, •o) přejímat, kontrolovat, ukládat léčivé přípravky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dostatečnou zásobu, •p) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky, manipulovat s nimi a zajišťovat jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu, •q) analyzovat, zajistit a hodnotit kvalitu a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče42), •r) zajišťovat stálou připravenost pracoviště včetně věcného a technického vybavení a funkčnosti zdravotnických prostředků, •s) doporučovat použití vhodných zdravotnických prostředků pro péči o stomie, chronické rány nebo při inkontinenci, •t) doporučovat vhodné kompenzační zdravotnické prostředky pro zajištění mobility a sebeobsluhy v domácím prostředí, •u) provádět výměnu močového katetru u žen a dívek starších 3 let věku, •v) provádět výměnu periferního žilního katetru pacientům starším 3 let věku a jeho odstranění. • 73 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v akt. znění •(2) Při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče může všeobecná sestra pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru a v souladu s diagnózou stanovenou lékařem nebo zubním lékařem vykonávat činnosti podle odstavce 1 s výjimkou písmene q). •(3) Všeobecná sestra může vykonávat bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným výkonům a na základě indikace lékaře nebo zubního lékaře je provádí nebo při nich asistuje nebo zajišťuje ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich; zejména může •a) zavádět periferní žilní katetry pacientům starším 3 let, •b) podávat léčivé přípravky10) s výjimkou radiofarmak, nejde-li o nitrožilní injekce nebo infuze u dětí do 3 let věku, pokud není dále uvedeno jinak, •c) zavádět a udržovat inhalační a kyslíkovou terapii, •d) provádět screeningová, depistážní a dispenzární vyšetření, odebírat krev a jiný biologický materiál a hodnotit, zda jsou výsledky fyziologické; v případě fyziologických výsledků může naplánovat termín další kontroly, •e) provádět ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, drenážních systémů a kůže v průběhu léčby radioterapií, •f) odstraňovat stehy u primárně hojících se ran a drény s výjimkou drénů hrudních a drénů v oblasti hlavy, •g) provádět katetrizaci močového měchýře žen a dívek starších 3 let, •h) provádět výměnu a ošetření tracheostomické kanyly, zavádět gastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, včetně zajištění jejich průchodnosti a ošetření, a aplikovat enterální výživu u pacientů všech věkových kategorií, •i) provádět výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let, •j) asistovat při zahájení aplikace transfuzních přípravků a ošetřovat pacienta v průběhu aplikace a ukončovat ji, •k) provádět návštěvní službu a poskytovat péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta, •l) podávat potraviny pro zvláštní lékařské účely44). • 74 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v akt. znění •(4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo zubního lékaře může •a) aplikovat nitrožilně krevní deriváty12), •b) zpracovávat dentální materiály v ordinaci, •c) vykonávat činnost zubní instrumentářky podle § 40 odst. 1 písm. c). •(5) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru pacientům starším 3 let věku. •(6) Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti může provádět výchovu a poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života, včetně prevence vzniku, šíření a omezení výskytu onemocnění, připravovat programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti jejich realizace. • 75 Hodnocení kvality a bezpečí ošetřovatelské péče •Kvalitní, a tudíž i bezpečnou zdravotní péčí rozumíme takovou péči, která je poskytována v prostředí, v němž dochází k minimalizaci rizik a nebezpečí pro pacienta. •Kvalita poskytované zdravotní služby je citlivým tématem, které nezajímá jen poskytovatele zdravotních služeb, ale i státní správu, plátce zdravotního pojištění a hlavě veřejnost, tedy pacienty. •Externí a interní hodnocení kvality péče Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Globální cíl bude naplněn prostřednictvím tří strategických cílů: 1.Vzdělání a praxe založená na spolupráci všech zainteresovaných stran, navýšení počtů přijímaných uchazečů v ošetřovatelských povoláních. 2.Bezpečná úroveň personálního obsazení a kvalita poskytované ošetřovatelské péče. 3.Posílení postavení sester. • Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Strategický cíl 1 Vzdělání a praxe založená na spolupráci všech zainteresovaných stran •1.1 Posílení významných investic do vzdělávání sester / ošetřovatelských týmů / neformálních pečujících. •1.2 Profesní rozvoj sester / členů ošetřovatelských týmů v jednotlivých oblastech. •1.3 Podpora vědy a výzkumu. Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Specifický cíl 1.2 Profesní rozvoj sester / členů ošetřovatelských týmů v jednotlivých oblastech •Do profesního rozvoje sester patří kromě specializačního a celoživotního vzdělávání rovněž rozvoj řídících schopností, kvalitní klinická praxe, praxe založená na vědeckých důkazech, mentorování nových absolventů a kolegů. •Kvalitní vzdělání v oblastech kvalifikačního a celoživotního vzdělávání pro budoucnost by se mělo zaměřit také na mimořádné události, které jsou pro obyvatele České republiky hrozbou (např. epidemie, pandemie, hromadná neštěstí, teroristické útoky). Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Specifický cíl 1.3 Podpora vědy a výzkumu •Na národní úrovni: Jednotlivé grantové a dotační programy by měly být vypisovány i na realizaci specifických nelékařských výzkumů, ve kterých by mohli zdravotníci uplatnit získané poznatky v praxi. Např. výzkumy týkající se hojení chronických ran a používaných materiálů nebo nutriční problematiky, výzkumy týkající se testování nových produktů v praxi, popř. nových postupů v praxi. •Na lokální úrovni: Jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb umožní sestrám a zdravotníkům realizovat výzkumy na místní úrovni a současně je v této činnosti budou podporovat. •Podpora vědy a výzkumu úzce souvisí s dosažením terciárního stupně vzdělání, které výrazně zvyšuje kompetence sester, umožňuje udržovat a rozvíjet výzkumnou základnu a zlepšit aplikaci znalostí ku prospěchu pacientů. Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Strategický cíl 2 Bezpečná úroveň personálního obsazení a kvalita poskytované ošetřovatelské péče •Principy zdravotní péče založené na týmech (ICN 2014): •Sdílené cíle: Tým –včetně pacienta a případně členů rodiny nebo dalších podpůrných osob – spolupracuje na stanovení sdílených cílů, které odrážejí priority pacienta a jeho rodiny a které lze jasně definovat, pochopit a získat pro ně podporu všech členů týmu. •Jasné role: Existují jasná očekávání ohledně funkcí, povinností a odpovědnosti každého člena týmu, což optimalizuje efektivitu týmu a často umožňuje využívat dělbu práce, a dosáhnout tak výsledku, který převyšuje schopnosti jeho jednotlivých částí. •Vzájemná důvěra: Členové týmu si získávají vzájemnou důvěru, vytvářejí silné standardy vzájemnosti a lepší příležitosti pro sdílený úspěch. •Efektivní komunikace: Tým si stanovuje priority a nepřetržitě zlepšuje své komunikační schopnosti. Má konzistentní kanály pro upřímnou a úplnou komunikaci a tyto kanály jsou přístupné a používané všemi členy týmu ve všech situacích. •Měřitelné procesy a výsledky: Tým se dohodne na včasné a spolehlivé zpětné vazbě ohledně úspěchů a neúspěchů, která se týká jak fungování týmu, tak dosahování týmových cílů, a realizuje doporučení z ní získaná. Zpětná vazba je využívaná ke sledování a zlepšování okamžité a dlouhodobé výkonnosti Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Kvalita •Bezpečnost – rizika, která ohrožují pacienty ve zdravotnictví, by měla být eliminována na minimum. •Cílem je především minimalizovat hrozby chyb u poskytovatelů a zvyšovat kvalitu a bezpečnost. •Kompetence – vědomosti, dovednosti a znalosti každého zdravotníka by měly být v souladu s jeho vzděláním, resp. kvalifikací, a zařazením na správnou pozici u poskytovatele. •Efektivnost – poskytovaná ošetřovatelská péče by měla směřovat k očekávaným výsledkům a uzdravení pacientů. •Vhodnost – potřeby pacientů jsou uspokojovány na základě popsaných vědeckých důkazů a standardů poskytované péče. •Ekonomičnost –cílů v péči je dosaženo s co nejekonomičtějším využitím zdrojů. •Přijatelnost – všechna péče je pro pacienty přijatelná. •Kontinuita – schopnost systému, aby na sebe péče navazovala bez větších komplikací. •Včasnost – péče by měla být poskytována tehdy, kdy je nejvíce potřebná a pro pacienta maximálně přínosná. •Přiměřenost – péče je poskytována v souladu s nejnovějšími poznatky vědy, odpovídá stavu a potřebám pacienta. •Úcta a vnímavost – zejména ve vztahu k edukaci pacienta a jeho blízkých. Respekt k pacientovi, jeho důstojnosti, soukromí a individualitě. •Rovnost (ekvita) –je vyjádřena rovným, spravedlivým, stejným přístupem k léčbě pro pacienty všech sociálních skupin bez ohledu na jejich platební schopnost, věk, pohlaví či sociální postavení. Strategická část Koncepce ošetřovatelství ČR •Strategický cíl 3 Posílení postavení sester •Posílení postavení sester v systému poskytování zdravotní péče by se mělo týkat těchto oblastí: •odpovídající ohodnocení práce, •podpory zlepšení pracovních podmínek, •zájmu žáků o obor ošetřovatelství, •dostatečného množství zdravotnických pracovníků, resp. všech zdravotnických povolání, •podpory odborné veřejnosti, •kvalitního funkčního systému, kdy absolventi vrůstají plnohodnotně do profesního života, především s ohledem na zaškolování a adaptační procesy, •plnohodnotného využívání potenciálu sester (např. v lůžkové péči), •respektu k celému ošetřovatelskému týmu, •medializace a dobrého PR profesí ošetřovatelského týmu, •optimálního pracovního života a kvalitnějšího osobního života, •podpory v činnostech, které sestry vykonávají a ovládají (např. edukace pacienta před výkonem a po něm), •podpory rozšiřování kompetencí s ohledem na specializace sester, •možnosti přesunout pozice hlavní sestry do pozice náměstka pro nelékařská zdravotnická povolání / náměstka ošetřovatelské péče na všech řídících úrovních, •osvěty pacientů s ohledem na předcházení nemocem a upevňování zdraví. Profesní organizace nelékařů Jitka Krocová Profesionální ošetřovatelství •Profese x zaměstnání •Atributy profese •Význam profesních organizací • •PROČ profesní organizace: -Zastupování profese, úroveň a kvalita vzdělávacích progrmů, kvalita a bezpečí péče, související legislativa, výzkum, rozvoj teoretické základny,.. -Organizace místní, národní, mezinárodní. Historie •SAŠO – Spolek absolventek školy ošetřovatelské - první profesní organizace, založena v r. 1921. •SDS – Spolek diplomovaných sester – od r. 1928. •ČSS - Česká společnost sester – od r. 1973. Mezinárodní rada sester (ICN – International Council of Nurses) •1899 •Ženeva, Švýcarsko •128 zemí •Cíl - Reprezentovat ošetřovatelství, podporovat růst profese a celoživotní vzdělávání, ovlivňovat zdravotnickou politiku. Zabývá se třemi klíčovými oblastmi •ošetřovatelskou praxí, •regulací, •společenskoekonomickým zabezpečením. ICN.gif Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR – Workgroups of European Nurses Researches) •1978 •Utrecht, Holandsko •Reprezentanti národních sesterských organizací •Cíl - Organizovat spolupráci sester zabývajících se výzkumem, podporovat výzkum a ovlivňovat národní zdravotnickou politiku → EU. Wenr.jpg Evropská federace sester (EFN – European Federation for Nursing Associations), původně Stálý výbor sester při EU (PCN – The Standing Committee of Nurses of the EU) •1971,v roce 2004 transformace na EFN •Brusel, Belgie •Národní sesterské organizace v Evropě •Cíl - Podpora a ochrana sester a jiných ošetřovatelských profesí v rámci EU. Vydávání zásadních doporučení pro ošetřovatelství - požadavky na kvalifikační přípravu sester v členských zemích - vysoká a vzájemně srovnatelná úroveň vzdělání → volný pohyb pracovních sil. EFN.jpg Evropská skupina pro transplantaci kostní dřeně (EMBT – The European Group for Blood and Marrow Transplantation) •1974 •Maastricht, Holandsko •Mezinárodní transplantační centra •Cíl - Propagovat všechny aspekty spojené s transplantací hematopoetických buněk. Podporovat - výzkum, vzdělání, standardizaci, kontrolu kvality a akreditaci pro procedury transplantace. •V rámci Národní skupiny sester existuje Skupina pro střední Evropu s kontaktní osobou sídlící v Plzni. EBMT.jpg Mezinárodní asociace pro společné evropské ošetrovatelské diagnozy, zákroky a výsledky (ACENDIO - Association for Common European Nursing Diagnoses, Interventions and Outcomes) •1995 •Dublin, Irsko •Sestry •Cíl - Podpořit rozvoj profesionálního ošetřovatelského jazyka, vytvoření evropské sítě pro všeobecné sestry zainteresované ve tvorbě společného jazyka popisujícího výkon ošetřovatelské práce. acendio.gif ČESKÁ ASOCIACE SESTER - ČAS •Odborná, stavovská, dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. •Největší odborná profesní organizace sester a jiných odborných pracovníků. •Sestry, nelékaři v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství, v oblastech soukromého, jiného podnikání bez ohledu na národnost, nebo náboženské vyznání s působností po celé ČR. cnna_logo Kdo řídí Českou asociaci sester? •Nejvyšší orgán - Fórum delegátů - skládá z členů ČAS - volí devíti členné prezidium a revizní komisi. •Sídlem České asociace sester je Praha. •Aktivní profesní organizace – •Světová organizace sester ICN (The International Council of Nurses) se sídlem v Ženevě •Evropská federace sester (EFN) se sídlem v Bruselu. •Práce odborných sekcí a regionů. • Cíle České asociace sester 1.Podporovat aktivity na realizaci národních a mezinárodních programů. 2.Spolupracovat na změnách systému zdravotnických služeb v ČR. 3.Spolupracovat s orgány státní správy a ostatních profesních i odborových organizací na podpoře volného pohybu pracovních sil v rámci EU i mimo ni. 4.Vytvářet nástroje k zajištění bezpečně a kvalitně poskytovaných ošetřovatelských služeb v souladu s potřebami osob, skupin i komunit. 5.Podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování uznání nelékařských profesí ve společnosti. 6.Zastupovat poskytovatele ošetřovatelských služeb v domácí péči a vytvářet účinné nástroje na prosazování jejich práv. • Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester •2016 •Podpora vědeckého ošetřovatelství •Zvyšování profesních, právních, ekonomických prosperit povolání •Legislativní ukotvení kompetencí •Transformace role sestry – kvalita •Podpora příjemců ZP Profesní a odborová unie zdravotnických pracovníků •Ochrana práv, potřeb a zájmů NLZP •Kolektivní vyjednávání •Prosazování a obhajoba práv • Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí •Vzdělávání NLZP •Spolupráce s MŠMT a MZ ČR •Stanoviska ke vzdělávací politice •Rozvojové koncepce, plány výzkumů, legislativních procesů •Spolupráce VŠ vzdělavatelů • Role všeobecné sestry a pacienta Jitka Krocová Profese nelékaře •3 základní znaky: 1.Skupina pracovníků vykonávající pracovní činnosti, jsou společností uznávané a pracovníci mají kompetence k této práci. 2.Pracovní činnost zdroj obživy, rozdíl od zájmů, atd. 3.K výkonu činností je třeba kvalifikační průprava, upravená legislativou. •Povolání NLZP je v ČR profesí. Role nelékaře •Očekávané, vyžadované chování společně s postavením člověka ve společnosti. •NLZP ↔ lékař •NLZP ↔ pacient/ka •NLZP ↔ NLZP • Role sestry •Povolání NLZP prodělalo velké změny – dříve pomocnice lékaře, bez možností rozhodování. •20. století – Hendersonová – role sestry jako pomocnice zdravému nebo nemocnému člověku, v popředí činnosti preventivní péče. •21. století – výzkum, mezioborová a mezinárodní spolupráce. Role sestry dle WHO •Osoba formálně přijata do oše vzdělávání, úspěšně dokončila studia, získala kvalifikaci, RN. •Pomoc pacientům, rodinám, komunitám k udržení zdravého potenciálu, potřeba kompetencí k podpoře zdraví. •Aktivní zapojení jedinců, rodin, komunit do všech forem zdravotní péče s podporováním sebedůvěry k samotnému rozhodování o svém životním stylu. •….dále kompetence… Rolové znaky •Funkční specifita – formální a faktická kompetence pro výkon povolání. Kompetence vymezena horizontálně (např. typ oddělení), vertikálně (funkční postavení). •Sociocentrismus (kolektivní orientace) – NLZP pro poskytování péče vychází z potřeb P/K ne ze svých •Universalismus – péče o P/K (i vztah ke kolegům) bez ohledu na osobní postoj..odosobnění …. •Emocionální neutralita – emocionalita podřízená rozumové kontrole…nepropadat panice, zmatku… • • Systém společenských rolí všeobecné sestry v oblastech… •Ošetřovatelsko-pečovatelských •Expresivních •Výchovných •Instrumentálních •Poradenských •Podpory a výchovy ke zdraví •Organizace a administrativy • Role všeobecné sestry Staňková, 2002 •Pečovatelka •Edukátorka •Obhájkyně •Koordinátorka •Asistentka •Výzkumnice • •Sestra pečovatelka - poskytuje základní ošetřovatelskou péči -pečuje o nemocné v nemocničním prostředí i v terénu -identifikuje problémy nemocných -zajišťuje plán řešení •Sestra edukátorka nemocného a jeho rodiny -pracuje na upevňování zdraví a prevenci nemoci -rozvíjí soběstačnost nemocných - pomáhá nemocným žít kvalitní život i s dlouhodobou nemocí -snaží se předcházet komplikacím •Sestra obhájkyně nemocného -stává se mluvčím nemocného Role…. •Sestra koordinátorka -spolupracuje na plánování a realizaci ošetřovatelské péče se všemi členy zdravotnického týmu -nemocného a jeho rodinu aktivně zapojuje do péče. •Sestra asistentka -podílí se na diagnosticko-terapeutické lékařské péči -připravuje klienta k vyšetření -asistuje při vyšetření -zajišťuje terapeutické činnosti dle ordinace lékaře. •Sestra výzkumnice -využívá nové poznatky v oboru ošetřovatelství -vzdělává se -spolupracuje nebo vede rozvojové projekty - podílí se na tvorbě nových standardů péče. Identifikace s rolí •Sociálně zralý jedinec – orientace na potřeby druhých, respektuje druhé, tolerantní,…. •Společenská prestiž – profese NLZP obvykle hodnocena vysoko → posílení prestiže povolání. . Image nelékaře •Interní image – individuální pohled sestry na sebe a ošetřovatelství. •Externí image – představa veřejnosti. •Faktory – •Komunikace •Přístup k P/K •Míra empatie •Reakce – chování •Získávání vyšší odbornosti •Sebezviditelnění • Osobnost všeobecné sestry •Autenticita – otevřenost, •Akceptace – úcta, přijetí, sympatie k K/P, •Empatie – vcítění se. •Zdravotnický tým – skladba osobností: •Osobnostní zralost •Vnitřní stabilita •Vyšší frustrační tolerance Osobnost NLZP •Psychické a fyzické předpoklady NLZP: •Senzomotorické •Estetické •Intelektové •Sociální •Autoregulační •Komunikační Spolupráce – ošetřovatelské týmy •Vztahy: •Zdravotník – nemocný •NLZP – lékař •NLZP– NLZP •Znaky dobrého týmu: •Tým má jasné vědomí sebe samého jako skupiny. •Tým vstupuje do pozitivní interakce s nečleny týmu. •Tým vytváří pozitivní předpoklady a přesvědčení. •V týmu probíhá jasná komunikace. Zdroje •PLEVOVÁ, Ilona. Ošetřovatelství I. 2., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, 2018. 286 stran. Sestra. •PLEVOVÁ, Ilona a kol. Ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3558-3. •TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu: učební texty pro vyšší zdravotnické školy, bakalářské a magisterské studium, specializační studium sester. Vydání: čtvrté rozšířené. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2018. 261 stran. ISBN 978-80-7013-590-7. •Odkaz na aktuální Koncepci ošetřovatelství ČR https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/9584/21397/Koncepce_osetrovatelstvi_vestnik_6_2021.pdf •Vyhláška č. 55/2011 Sb.Vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků v aktuálním znění https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-55 •Zákon č. 96/2004 Sb. Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96 • • • • •