Ekonomika
Ing. Miluše Bartoňková, Ph.D.
Základní zásady ekonomického
fungování uplatňující se v
kterékoliv hospodářské
organizaci, platí také pro
zdravotnická zařízení.
Rozvaha (bilance) a její
struktura
Ø je to statický výkaz o stavu majetku a zdrojů
jeho krytí k určitému datu.
Ø je to přehledné uspořádání majetku podniku
(aktiva) a jeho zdrojů (pasiva) v peněžním
vyjádření k určitému datu.
Ø poskytuje základ pro hodnocení finanční
situace podniku.
Rozvaha vyjadřuje dvojí pohled na věc.
AKTIVA = PASIVA
2
Základní struktura rozvahy
ROZVAHA
AKTIVA PASIVA
I. Dlouhodobá aktiva I. Vlastní kapitál
1. Hmotný majetek 1. Základní kapitál
2. Nehmotný majetek 2. Rezervní, účelové fondy
3. Finanční majetek dl. 3. Nerozdělený zisk, Neuhraz.ztráta /m.l./
4. Zisk / ztráta běžného období
II. Oběžná aktiva II. Závazky
1. Zásoby splatné do 1 roku
2. Pohledávky splatné nad 1 rok
3. Finanční majetek kr.
4. peněžní prostředky III. Rezervy
III. Přechodná aktiva IV. Přechodná pasiva
A = P
Majetková a kapitálová struktura
1. Dlouhodobý majetek
• dlouhodobý majetek (fixní) je majetek, který slouží po delší dobu než 1 rok a člení se
na:
a) dlouhodobý hmotný majetek – jeho pořizovací cena je vyšší než 80 000 Kč
(pozemky, budovy, stroje, dopravní prostředky apod.), patří sem NEMOVITÝ
MAJETEK (pozemky, stavby) a MOVITÝ (přístroje, dopravní prostředky apod.)
• dlouhodobý majetek se spotřebovává postupně, opotřebovává se a tím
znehodnocuje, proto se účetně odepisuje (tvoří se odpisy), některý majetek se
však neopotřebovává (umělecká díla, pozemky).
4
Majetková a kapitálová struktura
• drobný dlouhodobý majetek - jeho pořizovací cena je nižší než 80 000 Kč, ale má
dlouhodobou povahu, účetní jednotka se může rozhodnout, zda ho zařadí do
účetnictví a bude ho odpisovat nebo do zásob spotřebuje ho najednou.
b) dlouhodobý nehmotný majetek – cena nehmotného dlouhodobého majetku už
od roku 2021 stanovena není, jeho doba používání je delší než jeden rok a
odepisuje se účetními i daňovými odpisy. Nehmotný dlouhodobý majetek se účtuje
rovnou do nákladů (software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje – patenty,
licence, ochranné známky, goodwill apod.)
5
Majetková a kapitálová struktura
c) dlouhodobý finanční majetek - firma si ho pořizuje, nikoliv proto, aby jej používala
ke své činnosti, ale proto, aby jí přinášel ekonomický prospěch.
Patří sem:
v cenné papíry,
v finanční podíly podniku v jiných společnostech,
v dlužné cenné papíry,
v tiché společenství,
v termínované vklady.
6
Majetková a kapitálová struktura
2. Oběžný majetek
Představuje: výrobní zásoby, zásoby nedokončených a hotových výrobků, krátkodobý
finanční majetek (peníze v hotovosti, peníze na účtech v bankách, ceniny apod.),
pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé)
oběžný majetek (provozní) má různé funkce, a to:
a) ve věcné podobě – materiál, léky, hygienické prostředky apod.
b) v peněžní podobě – peníze v hotovosti i na úctě, pohledávky
Oběžný majetek přeměňuje svoji podobu.
7
Koloběh
oběžných
aktiv
8
POHLEDÁVKY
PENÍZE
POSKYTNUTÍ
SLUŽBY
MATERIÁL
REALIZACE
SLUŽBY
inkaso
nákup
Majetková a kapitálová struktura
1. Vlastní zdroje - označované jako vlastní kapitál
§ základní kapitál
§ hospodářský výsledek minulých let
§ hospodářský výsledek za běžné účetní období
§ fondy
Ø všechny fondy kromě jednoho jsou dobrovolné, a vytvářejí se až po tom,
co je vykázán zisk
Ø výjimkou je u s.r.o. a a.s. fond rezervní
Emisní ážio
vvzniká při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií a vkladů
vje rozdíl mezi nominální/jmenovitou hodnotou akcií při první emisí akcií a jejím
vyšším emisním kurzem
9
Majetková a kapitálová struktura
2. Cizí zdroje - cizí kapitál zahrnuje závazky (dluhy) a rezervy
§ Rezervy - je to část záměrně nevykázaného zisku (nepleťte si to s rezervním fondem ten
je vlastní).
§ Závazky - dělíme je na: - krátkodobé
- dlouhodobé
Závazek je:
• výsledkem minulých událostí
• podnik nad nimi má kontrolu
• dá se ocenit
• znamená do budoucna nějaký ekonomický úbytek
10
Majetková a kapitálová struktura
Druhy závazků:
Ø dodavatelům
Ø bankám
Ø zaměstnancům (závazky z mezd)
Ø na sociální a zdravotní pojištění
Ø z hlediska státu - závazky z daní - daň z příjmu, DPH
Ø zálohy přijaté
Ø vydané dluhopisy
/potřebuje-li firma získat další prostředky na podnikání, => vkladem vlastníků,
vydáním akcií, firma emituje dluhopisy/
11
Majetková a
kapitálová
struktura
• kapitálovou strukturou rozumíme strukturu
zdrojů, na základě kterých zdravotnické zařízení
vzniklo, jedná se o kapitál, který do
zdravotnického zařízení vložil jeho zřizovatel
(stát, územní správní celky, obchodní
společnosti či jednotlivec)
• kapitál zřizovatele může být vlastní (vklad
lékaře poskytující ambulantní zdravotní službu,
vklad zřizovatele) nebo cizí v podobě např.
bankovního úvěru
12
Majetková a
kapitálová
struktura
• zdravotnické zařízení, stejně jako jiná
hospodářská organizace, potřebuje ke své
činnosti základní faktory, kterými jsou:
a) prostor – ve kterém bude svoji činnost
provozovat, prostor může být buď ve
vlastnictví poskytovatele, nebo může být
pronajatý
b) kapitál – který může být peněžní nebo
nepeněžní (zařízení, přístroje, materiál, apod.)
c) pracovníci – kteří budou poskytovat zdravotní
péči
13
Zakladatelský rozpočet
A. Rozpočet kapitálu
1. Provozního - oběžného
2. Investičního
3. Startovacího
B. Rozpočet výnosů a nákladů (zisku)
14
A. Rozpočet
kapitálu
1.Provozní kapitál (PK)
= náklady výroby (NV) – odpisy
Náklady výroby (NV) = Suroviny
+ Mzdy (+ pojištění)
+ Režie (bez odpisů)
+ Podnikatelská odměna
+ Odpisy
Potřeba provoz. kapitálu měsíčně = NV - O
15
A. Rozpočet
kapitálu
(pokr.)
2. Investiční kapitál (IK)
- pozemky
- budovy
- stroje
- ostatní
Celková potřeba investičního kapitálu
3. Startovací kapitál „startovní“ (SK)
Počáteční náklady dále se neopakující
Potřeba kapitálu celkem = PK + IK + SK
Zdroje krytí
- vlastní kapitál (VK)
- cizí kapitál (úvěry) (Ú)
16
B. Rozpočet
výnosů a nákladů
(zisku)
1. Tržby (počet výrobků x cena) T
2. Náklady výroby (vč. odpisů) - NV
3. Provozní zisk = EBIT
4. Úroky - Ú
5. Hrubý zisk = EBT
6. Daň ze zisku - D
7. Čistý zisk = EAT
8. Odpisy + O
9. Cash flow = CF
10. Splátky úvěrů, vypl. dividend - SÚ, div.
11. Nerozdělené prostředky = NP
17
Výpočet
nákladů
kapitálu
Ka [WACC] = Wdkd (1-d) + Wpkp + Wsks
ka kd
-
d kp
-
ks -
Wd,Wp,Ws-
Výpočet
nákladů
kapitálu
Ukazatel
EVA
(Economic
Value
Added)
Výpočet ukazatele
EVA a faktory, které
hodnotu ukazatele
ovlivňují
21
Náklady
o náklady představují v peněžním vyjádření spotřebu věcných prostředků a práce
o náklady můžeme členit podle mnoha kritérií:
a) podle času rozlišujeme náklady
ü pořizovací = náklady, které je třeba vynaložit před
zahájením provozu (koupě budovy, vybavení apod.)
ü provozní = náklady vznikající při provozu (spotřeba energie, mzdy, úklid
apod.)
ü investiční = náklady spojené s rozvojem (nové vybavení ordinace apod.)
22
Náklady
b) podle druhu
ü materiálové náklady (dodávka energií)
ü náklady na služby (opravy a udržování, poštovní služby)
ü finanční náklady (úroky z úvěrů, pojistné)
ü osobní náklady (mzdy, zákonné pojištění)
ü manka a škody (vzniklé škody a schodky)
ü ostatní náklady
c) podle účelu
ü přímé náklady = lze jejich výši stanovit na jednotku (pacient, oddělené)
ü nepřímé náklady = nemají přímý vztah k jednotce (finanční náklady)
23
Náklady
d) podle vztahu k objemu výkonu
ü fixní náklady = jejich náklady se nemění
se změnou výkonu, ale skokem
(nájemné, mzdy)
ü variabilní náklady = se mění plynule se
změnou výkonu (náklady na léky,
materiál, potraviny)
24
Výdaj
• Výdaj = představuje úbytek peněz
vynaložených na konkrétní náklad (koupě
zdravotnického zařízení, jeho kupní cena
představuje výdaj peněz, které bylo třeba
vydat a jeho odpis za zúčtovací období
představuje náklad, který ovlivňuje
hospodářský výsledek)
25
Výnosy
o v tržních podmínkách je i zdravotnické zařízení podnikatelem v nejširším
slova smyslu, provádí svoji činnost za účelem dosažení zisku
o obecně platí, že zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je
veřejnoprávní subjekt (stát, územně samosprávní celek), preferují
především svoji společenskou roli a jejich zřizovatel je do značné míry
smířen s tím, že tato zdravotnická zařízení nebudou dosahovat vždy zisk
(FN jsou ze zákona příspěvkové organizace)
26
Výnosy
o zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je soukromoprávní subjekt, mají za cíl
dosažení ekonomické samostatnosti (samofinancovatelnosti)
o je-li zřizovatel např. fyzická osoba – lékař provozující samostatnou praxi, zisk
zdravotnického zařízení pro něj představuje mzdu
o ziskovosti zdravotnické zařízení dosahuje tehdy, jsou-li jeho výnosy vyšší než náklady
o zdravotnická zařízení své výkony fakturují svým odběratelům (nejčastěji zdravotním
pojišťovnám) a očekávají úhradu těchto faktur, v časovém hledisku to znamená, že do
výnosů se taková faktura započítává zdravotnickému zařízení v okamžiku vystavení, a
to bez ohledu na její zaplacení, tedy bez ohledu, kdy a zda vůbec bude zaplacena.
27
Tržby o úhrada faktur představuje pro
zdravotnické zařízení tržbu
o rozdíl mezi výnosy a tržbami je jednak:
a) časový - výnos do účetnictví vstupuje
v okamžiku vystavení faktury, tržba až
v okamžiku jejího obdržení
b) ekonomický - výnos je ta část tržby,
ze které se počítává zisk
c) právní – výnos je právo na příjem
peněz, tržba je realizace tohoto práva
28
Výnosy
o z hlediska ekonomické teorie rozlišujeme
výnosy:
a) celkové – je to suma výnosů za určité období
b) průměrné – výnos na jednotku (pacient,
oddělení)
c) mezní – přírůstek výnosů, pokud se objem
zvýší o jednotku (o jednoho pacienta)
o výnosy jsou ovlivňovány dvěma základními
faktory, a to:
a) objemem výkonu
b) cenou za jednotku výkonu
o obecně platí, že čím více výkonů podnikatel
vyprodukuje, tím bude vyšší jeho výnos, a to za
předpokladu, že cena za jednotku výkonu
obsahuje i ziskovou složku
29
Zisk
• Zisk = zdravotnického zařízení, stejně jako každého hospodářského
subjektu, je určen rozdílem mezi výnosem a nákladem, jeli tento
rozdíl kladný, je dosaženo ZISKU, je-li záporný, je vykázána ZTRÁTA
• Dlouhodobě vykazovaná ztráta je pro většinu hospodářských
subjektů likvidační, pokud tuto ztrátu nemají hrazenou z prostředků
zakladatele, jak tomu je u příspěvkových organizací
• Z hlediska ekonomické teorie rozlišujeme zisk:
a) ekonomický – rozdíl mezi výnosy a náklady
b) účetní – zjistí se z účetní evidence hospodářského subjektu
c) daňový – vypočte se z účetního zisku po úpravách
vyplývajících z daňových zákonů
30
Náklady - vzorce
31
Bod zvratu
• Bod zvratu je bod (objem výkonů, výroby), ve kterém se výnosy rovnají
nákladům (eventuelně příjmy výdajům), a ještě není dosahováno zisku.
• Je to i kritický bod rentability.
• Bodu zvratu je dosaženo, když se cena rovná průměrným nákladům
(součtu FC připadajících na jednotku produkce a VC na jednotku
produkce).
32
Bod zvratu
33
Bod zvratu -
vzorce
34
Bod zvratu –
grafické
vyjádření
35
Financování podniku
Finanční řízení podniku má za úkol:
• opatřovat kapitál pro potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře (vztahuje se k pasivům rozvahy),
• rozhodovat o alokaci kapitálu při financování běžné činnosti podniku (vztahuje se k aktivům rozvahy),
• rozhodovat o rozdělení zisku (reinvestice, dividendová politika),
• zajistit finanční stabilitu.
Finanční řízení je ovlivněno časem a rizikem.
36
Financování podniku
Faktor rizika představuje nebezpečí, že očekávané výnosy nebudou získány nebo
investovaný kapitál bude ztracen (vnější a vnitřní příčiny).
Snížení rizika – rozložení portfolia, diverzifikace výrobního programu, rezervní
fondy, pojištění apod.
Taktická rozhodnutí – nemění zásadním způsobem dosavadní činnost podniku.
Strategická rozhodnutí – přináší velké změny v činnosti podniku (mohou být
dlouhodobá investiční či finanční).
37
Financování podniku
Druhy financování jsou vnitřní (interní) a vnější (externí); z vlastních zdrojů a z cizích zdrojů; financování
běžné a financování mimořádné (založení, rozšiřování, spojování, sanace, likvidace).
Řízení pracovního kapitálu
• spočívá ve stanovení potřebné výše každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy,
• zabývá se, jakým způsobem oběžná aktiva financovat,
• je-li OA málo, nejsou využity výrobní kapacity a tím se brzdí rozvoji,
• je-li OA více, jsou vyvolány zbytečné náklady (úrok z vázaného majetku, náklady na skladování).
38
Finanční analýza
• Využívá poměrových ukazatelů, které jsou vypočítané z absolutních ukazatelů.
• Jsou to ukazatele poměrové = relativní, a tudíž srovnatelné pro různé typy a velikosti
podniků i jejich seskupení.
• Obvykle narazíme na tyto ukazatele:
• rentability (udávají kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele)
• likvidity (měří schopnost firmy uspokojit své splatné závazky)
• aktivity (měří, jak efektivně podnik využívá svá aktiva)
• zadluženosti (měří rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem)
• kapitálového trhu (vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá
činnost podniku a jeho budoucí výhled).
39
Finanční analýza
• Mezi základní pojmy patří solventnost - je vyjádřením schopnosti podniku hradit
včas, v požadované výši a na požadovaném místě všechny splatné závazky.
• Likvidita vyjadřuje míru obtížnosti transformace majetku do hotovostní formy.
• Likvidnost = schopnost splácet.
• Cizí kapitál je zpravidla levnější než vlastní kapitál, nicméně s růstem
zadluženosti klesá finanční stabilita podniku.
• Je tedy důležité hledat vyváženost přínosů cizího kapitálu a rizika s ním
spojeného.
40
Investiční
činnost
• Investování = vynakládání (užití) kapitálu.
• Do investování nezahrnujeme financování
běžné činnosti podniku.
• Rozlišuje 3 základní skupiny investic:
• Hmotné investice (vytvářející či
rozšiřující výrobní kapacitu podniku)
• Finanční investice (nákup cenných
papírů, půjčení peněz společnostem za
účelem získání úroků, dividend, zisku)
• Nehmotné investice (nákup know
how, výdaje na výzkum, vzdělání,
sociální rozvoj)
41
Rozhodování o investicích
• rozhodování o tom „kolik, do čeho, kdy, kde a
jak investovat“.
• je rozhodováním o budoucím vývoji podniku a
jeho efektivnosti.
• patří k nejdůležitějším manažerským
rozhodnutím.
• hmotné investice zatěžují ekonomiku podniku
především fixními náklady, nicméně bez
investic se žádný podnik neobejde.
• investiční činnost je nutné plánovat.
42
Hodnocení efektivnosti investic
• Investor obětuje svůj současný důchod za příslib budoucího důchodu s
cílem dosáhnout zisku!
• Podstatou hodnocení investic je porovnávání vynaloženého kapitálu
(výdajů na investici) s výnosy (příjmy), které investice přinese, tj.
hodnocení výnosnosti (rentability) investice.
• Jedná se o rozpočtování jednorázových (investičních) výdajů (mohou
vznikat delší dobu) a ročních výnosů (příjmů) za období životnosti
investice.
43
Hodnocení efektivnosti investic
• Výnosem z investice je přírůstek zisku (po zdanění) a přírůstek odpisů,
které se vrací podniku v ceně prodaných výrobků – jedná se o cash flow
plynoucí z investice.
• Přijatelná je taková investice (investiční projekt), jejíž budoucí výnosy
převyšují náklady na ni vynaložené.
• Konečným výsledkem hodnocení investice je rozhodnutí, zda investice
(investiční projekt) uskutečnit, nebo v případě hodnocení více investičních
variant, který projekt realizovat.
44
Kritéria hodnocení
• Působení faktoru času.
• Rizikovost, tj. stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných
výnosů.
• Doba splacení investice (stupeň likvidity investice), tj. doba (rychlost)
přeměny investice zpět do peněžní formy.
• Vždy tedy hodnotíme výnosnost, rizikovost, likvidnost (dobu splacení).
45
Postup hodnocení investic
• Určení jednorázových nákladů na investici.
• Odhadnutí budoucích výnosů, které investice přinese, popřípadě rizik.
• Určení nákladů na kapitál vlastního podniku, který investici uskutečňuje, resp. určení
požadované výnosnosti investice (přihlížející ke stupni rizika).
• Výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů (cash flow).
• Aplikace vhodné metody ekonomického vyhodnocení investice.
46
KONEC • Částečně vypracováno s pomocí zdrojů
od Ing. Jovany Exnerové
47