Hypoglykémie
1. Rozpoznání
Nejčastěji se vyskytuje u pacientů s diabetem užívajících inzulin nebo perorální antidiabetika. Hladina
glykémie pod 4 mmol/l je považována za potenciálně rizikovou, přičemž za standardní hranici
hypoglykémie se obvykle udává 3,3 mmol/l. Kritická je hodnota u dospělých je kolem 2 mmol/l, hrozí
poškození mozku. Včasná diagnostika a rychlá léčba hypoglykémie jsou klíčové pro prevenci neurologických
komplikací a recidivy stavu.
Typické příznaky:
• Mírná hypoglykémie: pocení, třes, hlad, neklid, bušení srdce.
• Středně těžká hypoglykémie: porucha soustředění, zmatenost, změny chování, slabost.
• Těžká hypoglykémie: křeče, porucha vědomí až kóma.
2. Zajištění základních životních funkcí (ABCDE přístup)
• A - Airway (dýchací cesty):
o U pacientů v bezvědomí zajistit průchodnost dýchacích cest.
o Riziko aspirace při poruše vědomí.
• B - Breathing (dýchání):
o Monitorovat saturaci O₂, při nutnosti podávat kyslík.
• C - Circulation (cirkulace):
o Monitorovat srdeční frekvenci, TK.
o Zajištění I.V. vstupu.
• D - Disability (neurologický stav):
o Kontrola vědomí (GCS, AVPU).
o Měření hladiny glukózy (glukometr).
• E - Exposure (expozice):
o Pátrat po příčině (přeskočené jídlo, vyšší dávka inzulinu, fyzická aktivita).
3. Léčba hypoglykémie
• Pacient při vědomí:
o Podání rychlých sacharidů perorálně (sladký nápoj, glukózový gel) pokud není přítomná
porucha vědomí (je schopen se sám napít či najíst).
• Pacient s poruchou vědomí:
o Glukóza i.v.: 40 % roztok glukózy (20–40 ml) nebo 10 % roztok glukózy (100–200 ml).
o Glukagon i.m. nebo s.c.: 1 mg (pokud nelze zajistit žilní přístup). Glukagon je hormon
produkovaný slinivkou břišní, který zvyšuje hladinu cukru v krvi tím, že podporuje
uvolňování glukózy z jater.
• Monitorace a transport do nemocnice
o Pacienti po těžké hypoglykémii nebo s nejasnou příčinou by měli být hospitalizováni
k dalšímu sledování.
POZNÁMKA: Hladinu glykémie nejrychleji zvýší jednoduché sacharidy, jako je glukóza nebo sacharóza,
zejména v tekuté formě. Vhodné jsou například glukózové tablety rozpuštěné ve vodě, tekutý cukr, ovocný
džus nebo nektar. Podat alespoň 10 g rychle vstřebatelných sacharidů, což zvýší glykémii přibližně o 2–3
mmol/l (100 ml sladkého nápoje, 2 kostky cukru, 3 tablety hroznového cukru, ½ banánu, ½ jablka, ½ rohlíku,
½ krajíce chleba, 1 müsli tyčinka.
Naopak složené sacharidy (např. pečivo, přílohy) zvyšují glykémii pomaleji, protože se nejprve musí rozložit
na jednodušší cukry. Nejnevhodnější jsou potraviny s vysokým obsahem tuku (např. čokoládové tyčinky,
sušenky, čokoláda), které zpomalují vstřebávání sacharidů.