Beneš David Buriánová Dominika Varvažovská Ema Velíšková Michala Vlčková Kristýna C:\Users\david\Desktop\250px-Logo_iso_radiation.svg.png •radioaktivní látky obsahující nestabilní izotopy prvků •jádra prvků (radionuklidy) se přeměňují v jádra jiných izotopů → současně emise ionizujícího záření •z elektricky neutrálních atomů vznik kladných a záporných iontů •vyzařování ve formě fotonů (gama), částic beta, částic alfa, neutronů •vlastnosti částic i elektromagnetického vlnění •radioaktivita přirozená a uměla vytvořená lidskou činností •využití v energetice, výzkumu, zdravotnictví, vojenství, … Ionizující Částice alfa •prostá heliová jádra tvořená 2 protony a 2 neutrony •při interakci s atomy předávání energie elektronům •vyzáření části energie neutronů ve formě fotonů •velmi malý dolet záření (v pevných látkách zlomky milimetrů) Částice beta •vznik při štěpení atomových jader •předávání energie elektronům při přeměně neutronu na proton, elektron a antineutrino •dolet v pevných látkách v milimetrech Gama záření •vyzařování samotnými atomovými jádry •mají velmi malou vlnovou délku •v elektrickém poli neutrální (bez náboje) •vysoký dolet záření Neutrony •elektricky neutrální částice v atomových jádrech •záchyt neutronu zpravidla provázen vznikem nestability jádra → radioaktivní rozpad •štěpení jader prakticky využitelné především u 235U a 239Pu •v roce 1895 W. K. Röntgen objevil rentgenové záření •v roce 1896 H. Becquerel objevil radioaktivitu thoria •v roce 1898 P. a M. Curieovi a G. Bémont objevili polonium a radium •v roce 1899 E. Rutherford objevil záření alfa a beta •v roce 1900 P. Villard objevil záření gama •v roce 1902 formuloval E. Rutherford teorii radioaktivního rozpadu •v roce 1919 provedl E. Rutherford první umělou jadernou reakci •v roce 1933 F. a I. Joliot-Curieovi objevili umělou radioaktivitu •v roce 1934 J. Chadwick objevil neutron a E. Fermi provedl první umělé štěpení uranu •v roce 1939 L. Meitnerová a spol. objevili možnost jaderné řetězové štěpné reakce Vývoj a užití ionuzujícího záření •na začátku 2. světové války rozvinutý jaderný program v SSSR s náskokem před USA → výrazné zpomalení po napadení Německem •v USA v roce 1942 vytvoření nový ženijní útvar Manhattan District •16. července 1945 úspěšný pokusný test Trinity v Nevadě •6. srpna 1945 svrhnul bombardér B-29 s názvem Enola Gay jadernou pumu Little Boy na japonské město Hirošima → detonace ve výšce 600 m nad povrchem → dle USA okamžitě mrtvých 70 tisíc osob a dle Japonska 140 tisíc osob •9. srpna 1945 svržena jaderná puma s názvem Fat Man na město Nagasaki (původním nerealizovaným cílem Kókura) •období studené války impulzem pro vývoj jaderných zbraní v různých částech světa v roce 1949 má jadernou zbraň i SSSR •v roce 1952 mají USA první vodíkovou (termojadernou) zbraň Vývoj a užití ionuzujícího záření •přirozené zdroje vyskytující se na Zemi, kosmické záření a umělé generátory •generátory: RTG přístroje, cyklotrony, jaderné reaktory a štěpné jaderné zbraně •v našem okolí množství radionuklidů = de facto zářiče •radioaktivními látkami pouze určené nebezpečné látky s nutností ochrany před jejich účinky = de iure zářiče •nebezpečný zdroj ionizujícího záření = množství radioaktivní látky nebo zdroj záření způsobující trvalé poškození osoby nebo ohrožující její život Zdroje záření stochastické účinky: •pravděpodobnostní •důsledkem změny jedné nebo několika málo buněk •nádory indukované zářením (nepohlavní buňky) a genetické změny (pohlavní buňky) deterministické účinky: •nestochastické •důsledkem zániku velkého množství buněk •projevení při překročení dávkového prahu •akutní nemoc z ozáření, radiační dermatitida, poškození plodu in utero, nenádorová pozdní poškození Účinky ionizujícího záření na člověka C:\Users\david\Desktop\download.jpg •radiační nehoda = hodnoty expozic při radiační mimořádné události vyšší než limitní •radiační havárie = únik radioaktivních látek do životního prostředí s nutností uplatnění významných opatření pro ochranu obyvatelstva •dle vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb. 3 stupně radiační události: •první stupeň s lokálních charakterem, řešení v rámci zařízení, bez úniku do životního prostředí •druhý stupeň s únikem do životního prostředí bez nutnosti přijetí větších opatření k ochraně obyvatelstva •třetí stupeň s únikem do životního prostředí a nutností přijetí ochranných opatření podle vnějšího havarijního plánu Radiační nehoda a havárie C:\Users\david\Desktop\images (1).jpg •stupeň 0: událost bez významu pro bezpečnost •stupeň 1: odchylka od normálního provozu •stupeň 2: technická porucha neovlivňující bezpečnost •stupeň 3: vážná porucha s ozářením obsluhy nad normu •stupeň 4: havárie s účinky v jaderném zařízení s ozářením okolního obyvatelstva na hranici limitu •stupeň 5: havárie s účinky na okolí a s nutností částečné evakuace okolního obyvatelstva •stupeň 6: závažná havárie s využitím havarijního plánu •stupeň 7: velká havárie s dlouhodobým ohrožením Události v jaderných zařízeních dle IAEA •havárie v jaderné elektrárně dne 26. 4. 1986 v SSSR (dnes území Ukrajiny) • test pro ověření setrvačného doběhu turbogenerátoru •test před plánovaným odstavením reaktoru z provozu •při zahájení samotného testu série lidských chyb a nedodržení bezpečnostních předpisů •nekontrolovatelný nárůst výkonu reaktoru s přehřátím paliva a destrukcí jeho pokrytí •evakuace města Pripjať (50 tisíc obyvatel) až 27. 4. 1986 •radioaktivita z reaktoru přestala unikat až 6. 5. 1986 Černobyl – nejzávažnější jaderná havárie C:\Users\david\Desktop\download (1).jpg •založeny na uvolnění energie z atomových jader •pro výrobu jaderné zbraně prakticky využitelné izotopy 235U, 233U a 239Pu •štěpné zbraně založené na klasické řetězové reakci těžkých atomových jader, termojaderné (vodíkové, fúzní) zbraně založené na tvorbě těžších jader z lehčích, třífázové jaderná nálož (štěpení v roznětce → termojaderná reakce → štěpení) •základní typy výbuchů: vysoký vzdušný, nízký vzdušný, pozemní, hladinový, podzemní, podhladinový •významná hmotnost jaderného materiálu (kg), ráže (kt TNT) a uvolněná energie (J) Jaderné zbraně C:\Users\david\Desktop\images (2).jpg •primární účinky jaderného výbuchu: •vzdušná tlaková vlna •rázová vlna •ionizující záření •tepelné záření •elektromagnetický impulz •sekundární účinky jaderného výbuchu: •radioaktivní kontaminace •zničení základní infrastruktury •požáry C:\Users\david\Desktop\225px-Radiation_necrosis.jpg •jaderný terorismus = použití jaderného výbušného zařízení •radiologický terorismus = použití radionuklidů •možnost zneužití vojenských prostředků, tj. ZHN (na území ČR nepravděpodobné) •možnost zneužití nezbraňových materiálů nebo komponent ZHN •možnost násilného vyvolání nehod v jaderných zařízeních •reálné riziko teroristického použití špinavé bomby s obsahem radionuklidů •dříve příprava civilního obyvatelstva v rámci civilní obrany, nyní systém se slepým místem bez organizované přípravy Nebezpečí RN terorismu •lehce aplikovatelná katalogová Typová činnost složek IZS při společném zásahu STČ – 01/IZS (Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně) •zásah v místě radiační události v rámci součinnosti složek IZS jako vždy řídí stanovený příslušník HZS ČR •nejméně 50 metrů od předpokládaného zdroje zařízení nutno vytýčit předběžnou ochrannou zónu •následné vytýčení bezpečnostní zóny v úrovni dávkového příkonu záření 10 ɲGy/h •v bezpečnostní zóně zavedena režimová opatření a nutné dodržování zásad radiační ochrany •lehce pokračování v radiačním průzkumu s vytýčením nebezpečné zóny v oblasti s dávkovým příkonem 1 mGy/h •nebezpečná zóna prostorem s potenciálním ohrožením zasahujících osob (činnost zasahujících jednotek po omezenou dobu v minimálním potřebném počtu) Zóny a opatření v místě zásahu při RMU •po vytýčení bezpečnostní a nebezpečné zóny automatické zrušení předběžné ochranné zóny •režimová opatření ve smyslu bezpečnostním (zamezení vstupu nepovolaných osob) a ochranném (radiační ochrana) •dislokace sil a prostředků složek IZS mimo nebezpečnou a pokud možno i bezpečnostní zónu •podání informací Policii České republiky a ve vybraných případech i Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost •nutné vedení informací o ozářených osobách •nutné vedení evidence zasahujících osob (záznamy o osobní dávce) •zakreslení místa nehody včetně umístění zářiče a polohy zasažených osob •třídění zasažených osob metodou START z pohledu příslušníků HZS ČR (priorita I - IV) zřízení shromaždiště zraněných a poskytování první předlékařské pomoci do doby příjezdu ZZS Zóny a opatření v místě zásahu při RMU •Assessment = odhad situace •Airway = zajištění průchodnosti dýchacích cest •Breathing = zhodnocení dýchání, podpůrná ventilace •Circulation = zástava život ohrožujícího krvácení, řešení závažných arytmií Disability = minineurologické skóre AVPU •Drugs and antidotes = základní léčiva a antidota •Decontamination = dekontaminace •Evacuation = primární evakuace z kontaminovaného prostoru do zóny dekontaminace po primární triáži; po terapii odsun TOXALS •zbavení původního ošacení •u chodících pacientů dvojitá sprcha s použitím mýdla •u ležících pacientů dekontaminace pomocí mulů namočených do fyziologického roztoku •poraněná nebo popálená místa otírat sterilními muly •jako detergent normální mýdlo, vysoce účinné kyselé mýdlo z individuální protichemického balíčku AČR, 10% roztok EDTA nebo 1% roztok DTPA • při zasažení dutiny ústní vyčistit zuby a vypláchnout lehce kyselým roztokem •u dutiny nosní nebo očí použít vodu nebo fyziologický roztok Dekontaminace (dezaktivace) •odpověď organizmu na jednorázové ozáření dávkami ionizujícího záření vyššími než 0,7 Gy •3 základní syndromy: dřeňový útlum, gastrointestinální syndrom, neurovaskulární syndrom •3 časové fáze: v prvních hodinách prodromální fáze, následně latentní fáze (bez příznaků) a potom klinická manifestace akutní nemoci z ozáření •čím vyšší dávka ozáření, tím kratší doba trvání fází a horší příznaky •v prodromální fázi (nástup do 6 hodin po ozáření) nauzea, zvracení, neklid, bolesti hlavy, průjem •zvracení pokud možno neklidnit antiemetiky pro možnost dalšího sledování tíže nemoci (výjimkou smrtelně ozáření jedinci) •při dřeňové formě zasažení všech krevních elementů s příznaky dle jejich chybění Akutní nemoc z ozáření •při nižších dávkách podávání růstových faktorů krvetvorby a při vyšších dávkách transplantace kostní dřeně •vzhledem k výraznému úbytku bílých krvinek nutná izolace a širokospektré antibiotické krytí •gastrointestinální forma nemoci ve 100 % smrtelná i v současné době moderní medicíny •rozvoj formy až při vyšších dávkách ozáření (odolnější výstelkové buňky střevní sliznice) •těžká ztráta tekutin, krvácení ze zažívacího traktu a průjmy pozdními následky srůsty vedoucí k ileóznímu stavu a vznik vředů •léčba: infuzní terapie, antibiotika, analgetika •neurovaskulární forma ve 100 % smrtelná •rozvoj při nejméně 30 Gy (výbuch jaderné bomby, závažná havárie v jaderné elektrárně) •poškození mozkových cév, myelinových pouzder nervových vláken Akutní nemoc z ozáření Forma ANO Prahová dávka Prodromální fáze Latentní fáze Manifestní fáze Dřeňová 1 Gy 30 min – 48 h 2. den – 3. týden 2. den – 4. týden Gastrointestinální 8 Gy 10 min – 48 h 3. – 5. den 5. – 8. týden Neurovaskulární 30 Gy Od 5 min 2. den nebo chybí 2. – 4. den Časový a dávkový profil forem ANO •obdoba popálenin s pozdějším nástupem a hlubším zasažením •vznik při lokálním ozáření dávkou vyšší než 3 Gy •intenzivnější projevy v podpaží, v rozkroku a kožních záhybech •výrazně citlivé vlasové cibulky a naopak odolné potní žlázy •prvních 3 - 5 dní reaktivní zarudnutí kůže •následné suché šupinatění kůže a po 3 týdnech druhotné zarudnutí •další fází vlhké šupinatění kůže a následně fáze hojení Radiační dermatitida •SSZP ve Všeobecné fakultní nemocnici Praha •kompletní vyšetření osob při podezření na celotělové ozáření dávkou nepřevyšující 1 Gy •kapacita 20 lůžek •SSZP ve Fakultní nemocnici Hradec Králové •kompletní vyšetření ozářených osob při podezření na celotělové ozáření dávkou převyšující 1 Gy •kapacita 20 lůžek •SSZP v Thomayerově nemocnici •provádění cytogenetických vyšetření •kapacita 30 lůžek •SSZP ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Praha •léčba kožních projevů vyvolaných ionizujícím zářením u zasažených osob •kapacita 15 lůžek Střediska speciální zdravotní péče Děkujeme za pozornost C:\Users\david\Desktop\images.jpg