Onemocnění žaludku a duodena Ošetřovatelský proces u pacienta po operaci karcinomu žaludku 2023/2024 Mgr. Martin Krause, Ph.D. krause@vszdrav.cz Gastrointestinální systém https://1url.cz/ZKhCq https://1url.cz/GKhCR Gastrointestinální systém https://1url.cz/0KhCG cévní zásobení • a. gastrica dextra, a. gastrica sinistra • v. gastrica dextra, v. gastrica sinistra inervace • nervus vagus části • kardie, fundus, corpus, pylorus • curvatura minor, major Gaster, ventriculus - anatomie https://1url.cz/8KP72 Gastrointestinální systém https://1url.cz/8KP72 funkce • promíchání a rozmělňování potravy • první fáze trávení proteinů • resorpce – voda, alkohol žaludeční šťáva • mucin – zabránění difúzi pepsinu do stěny žaludku a následnému natrávení • enzym pepsinogen + HCl – aktivní forma pepsinu (trávení proteinů) • HCl (snížení pH) • vnitřní faktor – B12 Gaster, ventriculus - fyziologie https://1url.cz/8KP72 Gaster, ventriculus - fyziologie https://1url.cz/8KP72 Gaster, ventriculus - fyziologie https://1url.cz/8KP72 Duodenum ROTHROCK, J. C. et al. 2018. Alexander’s Care of the Patient in Surgery. 16. ed. St. Louis: Elsevier. ISBN ISBN 978-0-323-47914-1. PEPTICKÝ VŘED ŽALUDKU A DUODENA • peptický vřed – defekt sliznice přesahující lamina muscularis mucosae • eroze – defekt sliznice s intaktní lamina muscularis mucosae a/ floridní vřed (čerstvý, akutní) b/ kalózní vřed (chronický) etiologie • endogenní: HCl, pepsin, duodenogastrický reflux, Helicobacter pylori • exogenní: kouření, alkohol, potraviny (káva, koření), ulcerogenní látky (kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika, kortikosteroidy, cytostatika) • protektivní faktory: neutralizační schopnost slin a jídla, bikarbonát – neutralizuje kyselou žaludeční šťávu, hlen, prostaglandiny (inhibice žaludeční sekrece, vazodilatační účinek) Vředová choroba gastroduodena FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. https://1url.cz/zKPb2 a/ žaludeční vřed • hypoacidita • nechuť k jídlu, pocit plnosti žaludku • bolest po jídle, často neustupuje po antacidech, lokalizace v nadbřišku • pacienti ze strachu z bolesti nejedí – ztráta hmotnosti b/ duodenální vřed • spojitost s infekcí Helicobacter pylori, hypersekrecí a hyperacidita • bolesti 1–3 hodiny po jídle, nalačno, v noci, ustupují po požití stravy a antacid • zvracení zejména při pyrolostenóze, často hned po jídle • obtíže typicky dostavují sezónně na jaře a na podzim Vředová choroba gastroduodena FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. https://1url.cz/zKPbE c/ atypické vředy stresové vředy • důsledek stresové situace, komplikace těžkých úrazů, popáleniny, sepse, multiorgánové selhání • Cushingův vřed  po kraniocerebrálních poranění či OP na CNS  etiologie: hypersekrece žaudku z důvodu dráždění CNS; bloudivé nervy • Curlingův vřed  těžké popáleniny  hypersekrece z důvodu hyperhistaminemie • medikamentózní vřed  po cytotoxickém působení léků – kyselina acetylsalicylová, NSAID, kortikosteroidy • hepatogenní vřed  při jaterní cirhóze • vředy při respirační insuficienci Vředová choroba gastroduodena FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. diagnostika • anamnéza • fyzikální vyšetření • endoskopie + biopsie • zobrazovací metody: kontrastní RTG, CT – komplikace • průkaz Helicobacter pylori: biopsie okolí vředu, dechové testy, serologické testy Vředová choroba gastroduodena https://1url.cz/8KP72 terapie a/ konzervativní • principem je potlačení agresivních faktorů – HCl, Helicobacter pylori • režimová opatření – pravidelná strava, nedráždivá dieta, zákaz alkoholu, kouření • medikamentózní:  Helicobacter pylori – dvojkombinace ATB + blokátory protonové pumpy (Omeprazol)  blokátory protonové pumpy, antacida, H2 blokátory b/ operační • resekce – Billroth I, Billroth II, vagotomie Vředová choroba gastroduodena FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. https://1url.cz/BKPbB komplikace vředu • krvácení • perforace • penetrace – proniknutí do okolních struktur • stenóza pyloru a duodena • maligní degenerace vředu Vředová choroba gastroduodena FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. • 1. fáze – chemická peritonitis – HCl • 2. fáze – abdominální infekce 6–12 hodin – purulentní peritonitis klasifikace • perforace volná – do volné dutiny břišní, rychle peritonitis • perforace krytá – do ohraničeného prostoru břišní dutiny symptomy • náhlý vznik • prudká + šokující bolest • iniciálně lokalizovaná, následně difuzní • zvracení, nevolnost, nechutenství Perforace gastroduodenálního vředu FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. diagnostika 1/ anamnéza 2/ fyzikální vyšetření • peritonitis – úlevová poloha na boku či pokrčené končetiny 3/ laboratorní vyšetření • leukocytóza, zvýšení CRP • sérová amyláza – akutní pankreatitis 4/ zobrazovací metody • RTG břicha vestoje s horizontálním chodem paprsků – pneumoperitoneum • kontrastní RTG – pasáž horním GIT – irigografie • UZ – volná tekutina v dutině břišní • CT Perforace gastroduodenálního vředu FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. terapie • NGS sonda • sutura perforace, omentoplastika, drenáž – výkon otevřeně x laparoskopicky • chronický kalózní vřed a krátké anamnéza – resekce žaludku • po operaci  blokátory protonové pumpy  ATB  gastroskopie za měsíc – stav hojení, Helicobacter pylori Perforace gastroduodenálního vředu FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. 2015. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-1005-1. Poranění žaludku Poranění žaludku JIRÁSEK, Arnold. Náhlé příhody břišní. Praha: Melantrich v Praze, 1949. GASTRITIS A/ AKUTNÍ • při akutním podráždění žaludeční sliznice různých nox; je nejčastější etiologie • vzniká natrávenou stravou, která obsahuje bakterie • alkohol • dlouhodobé a časté kouření, korozivní gastritida při užití agresivních činidel, velmi horká jídla (ovoce), stres symptomy • bolest v oblasti epigastria (pod mečíkem) • kolikovité bolesti, zvracení – různé frekvence, po požití sousta, někdy průjmy, výjimečně celkové známky zánětu diagnostika • podle symptomů + anamnéza • ověření gastroskopií + histologie – kulatobuněčný infiltrát (velké množství leukocytů a neutrofilních granulocytů) terapie • převážně konzervativní, při dehydratacích se podávají infuze, aplikace spasmolytik, většinou odezní sama bez léčby, výjimečně se podávají ATB Gastritis KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. B/ CHRONICKÁ • jde o prekancerózy TYP A • autoimunitní onemocnění, při kterém dochází k tvorbě protilátek proti krycím buňkám žaludečního fundu a těla • často při tomto onemocnění vzniká perniciózní anémie (nedostatek vitamínu B12 vstřebávajícího se pomocí vnitřního faktoru, který produkuje sliznice žaludku) TYP B • vzniká následkem chronické infekce Helicobacter pylori Gastritis KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. KARCINOM ŽALUDKU • polypy • adenom, lipom, fibrom • pseudotumory BENIGNÍ • adenokarcinom žaludku • gastrointestinální stromální tumor (GIST) – leiomyosarkom, neurinom (Schwanom) • lymfom • melanom MALIGNÍ Nádory žaludku FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. Karcinom žaludku • 95 % nádorů žaludku • nejčastější lokalizace – pylorus a antrum (50–60 %), kardie (25 %), fundus a corpus (25 %) epidemiologie • jeden z nejčastějších zhoubných nádorů • nejvyšší úmrtnost – Japonsko, Čína, Chile, Kostarika • nejnižší úmrtnost – USA • průměrný výskyt 55–60 let etiopatogeneze • vnější vlivy – škodlivé potraviny, nikotin, alkohol, těžké kovy • Helicobacter pylori – zvýšení rizika onemocnění 3–6 krát • GER, peptický vřed, polypy žaludku, předchozí operace žaludku (Billroth II.), hypertrofická gastritis, genetické faktory FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. Karcinom žaludku 2013 ČR http://1url.cz/etoEW Karcinom žaludku http://1url.cz/xYyo Karcinom žaludku prekancerózy karcinomu žaludku • žaludeční polyp • Morbus Menetrier • stav po resekci žaludku • chronická atrofická gastritis karcinom žaludku • adenokarcinom – tubulární, mucinózní • dlaždicobuněčný karcinom • nediferenciovaný karcinom • neklasifikovaný karcinom způsob růstu • infiltračně • exofyticky (zevně rostoucí) • endofyticky (rostoucí dovnitř) http://1url.cz/NYx4FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. Karcinom žaludku klinický obraz • asymptomaticky, neurčité dyspeptické symptomy, plíživé hubnutí • zvracení, bolesti, dysfagie, event. hemateméza, anémie • hmatný tumor při palpaci, ascites diagnostika • anamnéza • laboratorní vyšetření (anemie, malnutricie), nádorové markery (CA19-9, CEA, TPF, Ca 72-4, kontrola léčby, lze opakovat po několika měsících) • endoskopické metody – gastroskopie, endobiopsie, endosonografie • zobrazovací metody – (kontrastní RTG), CT, MRI, UZ • stanovení TNM FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. Karcinom žaludku terapie • resekce žaludku  Billroth I.  Billorth II. další možné operace • gastrectomie totalis (sectio Tomoda) • gastroenteroanastomózy • chemoterapie (neoadjuvantní, adjuvantní, paliativní) FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. Billroth I a II 2/3 resekce end to end 2/3 resekce end to side http://1url.cz/kYxD Billroth II http://1url.cz/iYxC Roux-en-Y – esophagojejunoanastomosis http://1url.cz/rYxZ Lymfadenektomie http://1url.cz/DYxf Gastrojejunostomie ROTHROCK, J. C. et al. 2018. Alexander’s Care of the Patient in Surgery. 16. ed. St. Louis: Elsevier. ISBN ISBN 978-0-323-47914-1. Karcinom žaludku - komplikace • vřed v anastomóze • dumping syndrom (syndrom žaludeční inkontinence) • postresekční anémie • malabsorpce • osteoporosis 8 let po OP ve 25% (↓ HCl → ↓ resorpce Ca v tenkém střevě) osteomalacie (vitamín D) FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. • https://www.ceskatelevize.cz/porady/10320915585-moje-medicina/211563230220012/ Gastroskopie OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE Předoperační péče • většinou plánovaná operace a) dlouhodobá předoperační příprava (2 týdny před OP) • interní konzilium  fyzikální vyšetření  fyziologické funkce  vyšetření krve (hematologie, biochemie, aPTT, Quick, KS + Rh faktor)  vyšetření moče (biochemie – moč + sediment, cukr a aceton)  úprava medikace • dle ordinace lékaře 7–10 dní vysazení antiagregancií (Anopyrin, Godasal, Plavix, atd.) • antikoagulancia – převod z per os na s. c.  EKG, skiagram hrudníku • chirurgické, onkologické a další konzilium • kompletace dokumentace – lékařská a ošetřovatelská dokumentace • eventuálně autotransfuze dle ordinace lékaře specifická • ev. dostatečná výživa pacienta Předoperační péče b) krátkodobá předoperační příprava (24 h před OP) • výživa: den před OP – D č. 2, 6–8 hod. lačnit • zavedení PŽK, eventuálně PMK a NSG dle ordinace lékaře • příprava OP pole: holení a další dle ordinace lékaře • prevence TEN: (aplikace nízkomolekulárního heparinu dle ordinace lékaře) • vylučování: eventuálně vyprázdnění střeva – klyzma dle ordinace lékaře • hygienická péče: celková hygiena • spánek a odpočinek: ordinace dle anesteziologa (hypnotika, sedativa) • cennosti a protetické pomůcky: možnost uložení cenností (trezor) • psychická příprava anesteziologické konzilium • ASA (provádí lékař) • ordinace premedikace Doporučení pro omezování příjmu tekutin a stravy před anesteziologickou péčí • doporučení ČLS JEP – 13. 9. 2011 tekutiny • alespoň 2 hodiny • zapití předoperační medikace – malé množství vody do 30 ml strava/jídlo • alespoň 6 hodin od posledního příjmu lehkého jídla či mléka • alespoň 8 hodin od posledního jídla (tučná a smažená jídla) sladkosti, žvýkačky, kouření • alespoň 6 hodin • žvýkačky: v den výkonu nejsou vhodné • kouření: v den výkonu je doporučeno nekouřit ASA – American Society of Anesthesiologists, 1963 ASA (American Society of Anesthesiologists) ASA 1 pacient bez komplikujícího onemocnění ASA 2 lehké onemocnění bez omezení výkonnosti ASA 3 závažné onemocnění omezující výkonnost ASA 4 těžké onemocnění, které ohrožuje život nemocného bez i v souvislosti s operací ASA 5 terminální stav s infaustní prognózou bez závislosti na operaci Předoperační péče c) bezprostřední předoperační příprava (cca 2 h před OP) • prevence TEN – bandáže DK či antiembolické punčochy • kontrola dokumentace • kontrola dutiny ústní, lačnění • bezprostřední vyprázdnění močového měchýře • aplikace premedikace (např. benzodiazepiny, analgetika) • psychická podpora • kontrola pacienta – bez spodního prádla, kontrola OP pole (oholení), sundány šperky atd. příprava pacienta s DM • diabetologické konzilium, kompenzace onemocnění • velký glykemický profil, převod z PAD na INZ (nepodávat dlouhodobý INZ) • lačnit, podávání infuzí s glukózou a INZ (glukóza 10% 500 ml + 12–20 j. krátkodobého inzulínu a eventuálně 10–20 mmol KCl 7,45%  Jaká je rychlost infuze s kaliem? Podávání KCl 7,45% • maximální rychlost 20 mmol/l za hodinu • maximální množství KCl v roztoku – 40 mmol/l http://1url.cz/QYxI Ošetřovatelská péče  • hospitalizace, uložení • poloha a pohybový režim • sledování • výživa • hygienická péče • vyprazdňování • bolest • spánek a odpočinek • ošetřovatelská rehabilitace • edukace • domácí péče Pooperační péče hospitalizace a uložení • JIP, ARO (cca. 24 hodin) poté standardní ošetřovací jednotka poloha, pohybový režim • úlevová poloha (hematemesis Fowlerova poloha) • bezpečné prostředí (signalizace, uspořádání pomůcek) sledování • FF (pravidelné intervaly, záznam do akutní karty) • operační rány – drény, krytí, zásady asepse • pooperační nauzea (následek premedikace a anestezie), pozor ASPIRACE!!! • VAS + podávání analgetik • nasogastrické sondy (množství, vzhled) – nepodáváme do sondy výživu • žilní kanylace dle stupnice Maddona • výsledky odběrů – KO (ery, Hb, hematokrit), biochemie, glykémie, ASTRUP, eventuálně mikrobiologie • komplikace (krvácení– hematemesis, meléna, hypotenze, tachykardie, neklid, bledost, zvýšené pocení) • barva kůže a sliznic, turgor kůže Klasifikace tíže flebitis dle Maddona Stupeň Reakce 0. bez bolesti a bez reakce v okolí 1. pouze bolest bez reakce v okolí 2. bolest a zarudnutí 3. bolest, zarudnutí, otok a nebolestivý pruh v průběhu žíly 4. hnis, otok, zarudnutí, bolestivý pruh v oblasti žíly thrombophlebitis x phlebothrombosis povrchových žil x hlubokých žil http://1url.cz/fYxg Ošetřovatelská péče výživa • parenterální výživa – rychlost dle ordinace lékaře • nutná postupná zátěž GIT • strava per os obvykle od 5.–6. dne • pokud odpad ze sondy méně jak 50 ml/3 hodiny – čaj po lžičkách • čaj po lžičkách, poté 250 ml až 1000 ml/24 hodin • dieta č. 1, 2, strava přiměřeně teplá  co pacient smí?  co pacient nesmí? • nutriční screening Dieta Dieta číslo charakteristika příklad indikací složení Tekutá 0 neplnohodnotná dieta, tekutá konzistence operace GIT při zahájení p.o. příjmu, postižení horní části GIT Kašovitá 1 energeticky i nutričně plnohodnotná, kašovitá konzistence operace GIT při realimentaci, poruchy polykání, OP výkony, poranění DÚ dušené vepřové maso, hovězí maso s mrkví, bramborová kaše, krupičná kaše, meruňkový kompot banán, puding, jogurt Šetřící 2 energeticky a nutričně plnohodnotná, upravená k lehké stravitelnosti, pestré potraviny realimentace, funkční poruchy zažívání maso libové – vepřová kýta, kuře, krůta ryby, vnitřnosti mléko, podmáslí čerstvé máslo, rýže, těstoviny ovoce – banány, pomeranče, mandarinky zelenina – rajčata né ostrá jídla rohlíky, houska žemlovka Ošetřovatelská péče – nasogastrická sonda • zavedení  viz Ošetřovatelské postupy • neslouží k výživě, pouze k odstraňování žaludečních šťáv • napojení na sběrný sáček • odpad menší než 500 ml/24 hodin, cca. 50 ml/3 hodiny • pokud menší obsah – aplikace čaje po lžičkách • hodnocení žaludečního obsahu  vzhled, množství, zápach, ev. celkovou kyselost http://1url.cz/7YxS http://1url.cz/QYx0 Ošetřovatelská péče – nasogastrická sonda • velikost dle zakončení: žluté 20, červené 18, oranžové 16 • délka: 75–120 cm postup • před zavedením: edukace (účel a postup) • poloha: Fowlerova • délka sondy: špička nosu → ušní lalůček → konec sterna vlastní zavedení • sonda se vloží do lednice, na konec se přidá lokální anestetikum (Mesocain® gel) • zavést přes nasopharynx do žaludku • vyzvat pacienta, aby polykal (eventuálně popíjet tekutiny při zavádění) • bezvědomí: vhodné použití Magillových kleští a laryngoskopu http://1url.cz/cYxv Ošetřovatelská péče – nasogastrická sonda postup po zavedení • kontrola polohy sondy  poslechová kontrola – aplikace Janettovou stříkačkou 10–30 ml vzduchu, na epigastrium přiložit fonendoskop  ev. aspirace žaludečního obsahu + změřit pH (nižší než 4) – aspirace Janettovou stříkačkou, pozor duodenum a pleurální tekutina už má pH 7  RTG • fixace sondy náplastí • záznam do ošetřovatelské dokumentace další zásady • 2 krát denně sondu přelepit a pootočit (prevence dekubitů) • aplikace výživy: polosed (prevence aspirace) odstranění sondy • Fowlerova poloha • odstranění cca 7–8 pooperační den (obnova funkce žaludku) postup vytažení • nádech, zadržet dech, zaštípnout sondu (prevence aspirace), sondu vytáhnout Ošetřovatelská péče hygienická péče • Barthelův test všedních činností • péče o dutinu ústní!!! • prevence dekubitů (Nortonova stupnice) vyprazdňování • moč do 6 hodin po OP • odchod plynů a stolice • bilance tekutin bolest • VAS, úlevová poloha • podávání analgetik dle ordinace lékaře spánek a odpočinek • dostatek spánku • včasná aktivizace, dechová rehabilitace • prevence TEN Ošetřovatelská péče ošetřovatelská rehabilitace • pasivní a aktivní cvičení • dechové cviky, podpora správného smrkání a vykašlávání edukace • stravování  jíst pomalu, sousta zapíjet malým množstvím vody, nepít kyselé šťávy ani sycené minerální nápoje  nepít alkohol, kávu, nekouřit  nepít najednou velké množství tekutin  strava nepříliš horká  jíst často 7 x denně, jídlo dobře rozžvýkat, vhodné 15 minut po jídle do polosedu • ortostatická hypotenze (při vstávání z lůžka) domácí péče • odstranění stehů cca. 10 den po OP • strava, dispenzarizace Možné ošetřovatelské diagnózy Akutní bolest (00132) Deficit sebepéče při koupání (00108) Deficit sebepéče při oblékání (00109) Deficit sebepéče při stravování (00102) Deficit sebepéče při vyprazdňování (00110) Dysfunkční gastrointestinální motilita (00196) Narušená integrita kůže (00046) Narušená integrita tkáně (00044) Nauzea (00134) Nedostatek spánku (00096) Nespavost (00095) Nevyvážená výživa: méně, než je potřeba organismu (00002) Porucha polykání (00103) Riziko aspirace (00039) Riziko infekce (00004) Riziko krvácení (00206) Riziko nevyváženého objemu tekutin v organismu (00025) Riziko pádů (00155) Riziko sníženého objemu tekutin v organismu (00028) Riziko šoku (00205) Snížený srdeční výdej (00029) Strach (00148) Únava (00093) Úzkost ze smrti (00147) Zácpa (00011) Zhoršená pohyblivost na lůžku (00091) Zhoršený komfort (00214) Kazuistika Pacient, 62 let, přijat na standardní ošetřovací jednotku chirurgického oddělení jako překlad z JIP po resekci žaludku. Diagnóza pacienta adenokarcinom žaludku. Nyní 3. den po operaci žaludku (Billroth II.), pacient při vědomí, komunikuje, orientován v čase, prostoru, osobou. Bolesti uvádí VAS č. 3 v oblasti operačního zákroku (poslední aplikace Novalgin 5 ml v 9:00, poté VAS 1 – 2). Zaveden PŽK v PHK 3. den, PMK 3. den, nasogastrická sonda 3. den (dnes ex). Pravidelně aplikovány léky dle ordinace lékaře (analgetika, TEN, antibiotika). Zajištěna hydratace. Dieta č. 1. V oblasti epigastria operační rána. Rána nekrvácí, okolí klidné, bez známek infekce, poslední převaz dnes. Redonův drén odvádí 35 ml sangvinolentní tekutiny. Chodí bez pomoci, posazuje se sám, občas potřebuje dopomoc při hygieně. Fyziologické funkce • TT 36,7 ºC, P 84/min, TK 130/90 mmHg, D 18/min (pravidelný). Hodnotící škály • Barthelův test 80 b., stupnice Nortonová 26 b., riziko pádu 3 b., GCS 15 Plán ošetřovatelské péče Plán péče Problém pacienta Ošetřovatelská diagnóza Cíl ošetřovatelské péče Ošetřovatelské intervence Praktické cvičení – zavedení nasogastrické sondy • kompetence: Vyhláška č. 55/2011 Sb. - § 3 Všeobecná sestra může bez odborného dohledu na základě indikace lékaře:  (3) f) zavádět nazogastrické sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečovat o ně a aplikovat výživu sondou, případně žaludečními nebo duodenálními stomiemi u pacientů všech věkových kategorií, • viz Ošetřovatelské postupy + praktické cvičení http://1url.cz/fYxX • FERKO, A., ŠUBRT, Z., DĚDEK, T. ed. Chirurgie v kostce. 2. vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-1005-1. • JIRÁSEK, Arnold. Náhlé příhody břišní. Praha: Melantrich v Praze, 1949. • KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9. • ROTHROCK, J. C. et al. 2018. Alexander’s Care of the Patient in Surgery. 16. ed. St. Louis: Elsevier. ISBN ISBN 978-0-323-47914-1. • Ilustrace: viz internetové zdroje. Zdroje DĚKUJI ZA POZORNOST