Onemocnění pohybového aparátu Mudr. Marie Nejedlá Anamnéza: •Osobní: •Prodělaná onemocnění, operace, úrazy… •Rodinná: •Metabolická, zánětlivá, degenerativní, nádorová onemocnění •Pracovní: •Nynější onemocnění: •Co přivádí pacienta k lékaři Fyzikální vyšetření •Celkové vyšetření: •Stejné jako v interním lékařství, se zaměřením na FF, tvarové odchylky kostí, citlivost kůže a funkci smyslů •Příčina onemocnění nemusí být ortopedická, ale i neurologická. •Vyšetřujeme podle – pohledem, pohmatem, poklepem, poslechem Pohledem •Celkový pohled na pacienta •Hlava: •Tvar, velikost – malá hlava = mikrocefalie • - velká hlava = makrocefalie (hydrocefalus) •Krk: •Délka, zkrácený kývač – torticollis •Hrudník: •Tvar – atletický, pyknický, patologický (hrb neboli gibbus) •Páteř: •Kyfóza, lordóza, skolióza, deformace k jedné straně •Charakter chůze: Pohmatem, poklepem, poslechem •Končetiny: •Svalový tonus, edémy, hydrops •Páteř: •Vyhmatáváme trnové výběžky (bolestivost) •Přítomnost svalových spazmů (kontraktur) po stranách páteře • •Poklepem: •Bolestivost hlavy a obratlových trnů •Poslechem: •Lupání (menisky), záněty šlach, artóza • • Vyšetření kloubní pohyblivosti (goniometrie) •Znamená stanovení rozsahu pohybu. •Vycházíme z nulového postavení •Rozsah pohybu se uvádí ve stupních •Srovnává se pohyb obou končetin •Zjišťujeme rozsah jak aktivní, tak pasivní i v závislosti na bolesti •Rozsah je přiměřený, hypermobilní, menší nebo žádný • •Měření končetin: •Osové úchylky DK – frontální, sagitální •Obvod končetin – stehno, lýtko, paže, čéška atd… Přístrojové vyšetřovací metody •Artroskopie: •Endoskopická vyšetřovací metoda •RTG: •Nativní - provádí se předozadní a boční snímek •CT - zejména u úrazů páteře a pánve, ke zjišťování denzity •Artrografie - je rtg kontrastní vyšetření kloubu •Angiografie – slouží k odhalení porušené tepny •MR – k odhalení poranění měkkých tkání •USG - vrozená vývojová dysplazie kyčlí • Laboratorní vyšetření •Mikrobiologické vyšetření: se provádí při podezření na infekční zánět odebírá se výpotek, krev, hnis •Biopsie: se provádí k odlišení zánětu a nádoru vzorek se získává punkcí či vyříznutím při operaci •FW, CRP, leukocyty , mukoproteiny, ASLO: • (antistreptolyzin je protilátka proti streptokokům, která poškozuje pojivo) Artróza •Degenerativní postižení kloubů, které vede k omezení pohybu v kloubu •dochází k poškození chrupavky, vznikají ulcerace, odlupuje se •v kloubní štěrbině dochází k odklízení odlupující se chrupavky pomocí enzymů, ty však chrupavku dále poškozují. Dochází tak k vzniku výrůstků Tzv. Osteofytů •Coxartróza, gonartróza • Obsah obrázku kloub Obsah vygenerovaný umělou inteligencí může být nesprávný. Etiologie • •primární (tzv. idiopatické) – jsou způsobené asi trvalým přetěžováním kloubů při obezitě, náročném sportu nebo vlivem špatné výživy, kouření, alkoholu, apod., •sekundární – vznikají na podkladě jiného onemocnění, nejčastěji úrazu, Perthesovy choroby, vývojové dysplazie kyčlí nebo aseptické nekrózy hlavice femuru. • Klinický obraz •ranní startovací bolest, •bolestivé a šetřící kulhání, •omezený rozsah pohybu až ankylóza (nehybnost), •u kolenního kloubu bolest při chůzi do schodů, hydrop v kloubu (výpotek), uvolnění vazů, •deformity kloubů až subluxace nebo luxace na malých kloubech. • Diagnostika •rtg: zúžení až zánik kloubní štěrbiny, cysty pod chrupavkou, deformace hlavice, osteofyty. •MR: používá se k průkazu nekróz. •artroskopie: přímý pohled do kloubu ke zhodnocení poškození chrupavky a kloubní štěrbiny. • Terapie • •Chirurgická – operace, při které se nahradí kloub vlastní (nebo jeho část) kloubem umělým, se nazývá aloplastika a nový kloub se nazývá endoprotéza. •Farmakologická – chondroprotektiva (glukosamin, kyselina hyaluronová – Hyalgan, želatina), nesteroidní antirevmatika, kortikoidy do kloubu •Protetická – náhrada vlastního kloubu umělým – endoprotézou. •Rehabilitační – fyzikální léčba, cvičení. •Lázeňská – cvičení, plavání. Osteomyelitida •Osteomyelitida je infekční zánět kosti. •Infekce se šíří v diafýze nebo metafýze a proniká dále pod periost za vzniku abscesu •Rozdělujeme na akutní a chronické formy • Etiologie a)nespecifické: příčinou bývá Staphylococcus aureus nebo Haemophilus influenzae, cesta vstupu do kosti je hematogenní (krví) z jiného ložiska v těle, ránou při otevřené zlomenině či při operaci •b) specifické: příčinou je Mycobacterium tuberculosis, které vyvolává TBC. Cesta vstupu do kosti je hematogenní z plicní TBC (viz onemocnění páteře). • Klinický obraz •bolest, zduření a zarudnutí v místě abscesu, •horečka, schvácenost, •u zánětu po operaci vzniká hematom, který vytéká z rány, •zlomenina se nehojí. • Komplikace •u dětí je nebezpečí postižení růstové chrupavky s následným zkrácením končetiny během růstu • u dospělých hrozí riziko vzniku patologických zlomenin. •V obou případech je možnost metastazování infekce krevní cestou do jiných orgánů. • Diagnostika •a) přístrojová: rtg b) laboratorní: vysoká FW, leukocytóza, nález bakterií při kultivaci krve (pozitivní hemokultura). Terapie •a) akutní zánět: po operaci revize rány, u zánětu zavřeného otevřít kost (trepanace). V obou případech laváž (výplach) rány a odstranění nekrotické tkáně, baktericidní ATB místně i celkově a klid na lůžku; znehybnění postižené části na dlaze, •b) chronický zánět: odstranit všechny úlomky rozpadlé kosti a ložisko vyčistit (tzv. exkochleace – vyškrábání). Další postup je stejný jako u akutního zánětu, důležité je posílit imunitu. • Revmatoidní artritida •primárně autoimunitní zánět synoviální výstelky kloubů a šlach, který se hojí granulační tkání. •Spouštěcím faktorem zánětu je streptokoková či mykoplazmová, virová infekce •Klíčovým patologickým prvkem je vznik zánětu synovie – synovitida > Obsah obrázku prst, palec, osoba, interiér Obsah vygenerovaný umělou inteligencí může být nesprávný. Etiologie a autoimunita •Narušení rovnováhy složek pojivového tkáně. Klinický obraz • • • •ranní ztuhlost - trvá, než startovací bolest (po rozhýbání se bolest zmírňuje •otok a bolestivost malých kloubů •symetrické postižení, •subfebrilie, únava, slabost, hubnutí, •u neléčeného zánětu postupně vzniká deformace Diagnostika •a) klinická: dle deformace, zduření kloubní štěrbiny, osteoporózy b) laboratorní: zvýšení FW, CRP, leukocyty, pozitivní revmatoidní faktor, ASLO (antistreptolysin O), autoprotilátky, c) radiologická: rentgenový snímek, případně magnetická rezonance. Terapie •farmakologická: nesteroidní antirevmatika (Diklofenak, Ibalgin, Olfen, Ketazon), •kortikoidy – protizánětlivý efekt, imunosuprese, •chondroprotektiva – obnova a výživa synoviální výstelky zmírní bolest a zlepší rozsah pohybu, •artrodéza: ztužení kloubu, •aloplastika: náhrada kloubu umělým. • Autoimunitní choroby pojiva - kolagenózy •Kolagenózy jsou difuzní choroby pojiva, které vznikají na autoimunitním podkladě. •dochází vlivem zánětu k poškození různých tkání včetně pojivových •vzniká v důsledku poruchy klonální eliminace T-lymfocytů specifických proti vlastním antigenům Etiologie a genetika •autoimunitní původ •genetická dispozice (haplotypy HLA – hlavně DR3 a DR4, vyšší výskyt u žen) Klinický obraz •velmi variabilní •Dlouhodobé subfebrilie nebo teploty, únava •Malátnost •Artralgie •Myalgie •Exantém - vyrážka •bolest hlavy •ztráta hmotnosti Průběh onemocnění •a) jednofázový se sklonem k uzdravení (revmatická horečka, poststreptokoková glomerulonefritida, imunokomplexové vaskulitidy), b) vlnovitý s remisemi a exacerbacemi (např. SLE), c) progredující chronické choroby, d) systémové imunopatologické choroby, e) orgánově specifické imunopatologické choroby. Diagnostika a Terapie •Laboratorní: FW, hypochromní anemie,↑ CRP – cirkulující imunokomplexy). • •Imunosupresiva – glukokortikoidy. •Cytostatika • Autoimunitní choroby pojiva - kolagenózy •Autoimunitní imunopatologické stavy (5–7 % populace) se dělí na: •systémové imunopatologické stavy (revmatické choroby a vaskulitidy), •orgánově specifické (např. tyreoiditida, diabetes, roztroušená skleróza). • •Autoimunitní choroby pojivové tkáně (kolagenózy) •systémový lupus erythematodes (SLE), •revmatoidní artritida (RA) •sklerodermie, •dermatomyozitida a polymyozitida, •Sjögrenův syndrom. • Systémový lupus erythematodes - (SLE) •autoimunitní systémové onemocnění pojiva, které postihuje především kůži, klouby, ledviny, srdce, CNS a plíce. •vyznačuje hyperaktivitou B lymfocytů, které produkují autoprotilátky proti běžným proteinům jádra a cytoplazmy •SLE má chronický relabující průběh s obdobími klidu a exacerbací. Mezi komplikace patří sekundární antifosfolipidový syndrom. • Etiologie •nejasná (genetická zátěž, infekční agens, hormony, epigenetika). Onemocnění se častěji vyskytuje u žen v reprodukčním věku. • SLE je asociován s přítomností alel HLA DR2 a DR3. Klinický obraz 1.kožní forma: v obličeji motýlovitý exantém, ložiska podobná lupénce 2.kloubní forma: artralgie, artritida 3.ledvinná forma: glomerulonefritida až selhání ledvin, proteinurie, hematurie, 4.kardiopulmonální forma: fibrinózní perikarditida, endokarditida, pleuritida 5.hematologická forma: anémie, leukopenie, trombocytopenie, 6.neurologická forma: psychózy, křeče, CMP, neuropatie, 7.gastrointestinální forma: hepatosplenomegalie, peritonitida, pankreatitida. Diagnostika a)anamnéza a klinické příznaky, b)b) laboratorně: •sérologie: autoprotilátky ANA (antinukleární protilátky), •snížení komplementu C3, C4 •antifosfolipidové protilátky – ACLA (antifosfolipidové protilátky) •hematologický obraz – anémie, leukopenie, trombocytopenie, •moč: proteinurie, hematurie •biopsie postižených orgánů (např. ledvin) – nutná pro potvrzení diagnózy, •další zobrazovací a funkční vyšetření dle lokalizace postižení. LE-buňky •Jsou to asi 2–3× zvětšené granulocyty, které mají v cytoplazmě zbytky fagocytovaných buněčných jader. •Vyskytují se často u lupus erythematodes, chronické polyartritidy a ostatních kolagenóz. •Vznikají, pokud jsou přítomny antinukleární protilátky (antinukleární faktor) proti jádru vlastních buněk, prokazují se mikroskopicky nebo imunofluorescenčně či LE-latex fixačním testem. • Terapie •a) útlum autoprotilátek: •glukokortikoidy •cyklofosfamid per os, i.v. •cyklosporin A – u nefrotického syndromu, •antimalarika • •b) analgetika a antipyretika (mají zároveň antiflogistický účinek), c) orgánově specifické léky. • Sjögrenův syndrom •autoimunitní onemocnění, které se vyskytuje samostatně nebo provází SLE, RA, sklerodermii, PM, chronickou hepatitidu a je charakterizované zánětem až zánikem exokrinních žláz (slinných, slzných) • Klinický obraz a terapie •Zánět slinných žláz – bolestivé zduření po stranách tváří – není zánik žlázy •suchost v ústech a rtů •časté pití při jídle •zánět spojivek (suchá keratokonjunktivitida), který se projeví pálením očí •světloplachostí a suchostí kůže. • •Substituce slz a slin a glukokortikoidy. Mimokloubní revmatismus •Klinický obraz •Revmatoza se zánětlivým infiltrátem v podkoží nad úponem, nad bursami nebo ve svalových obalech se projevují jako: •entezopatie – zánět v oblasti úponu šlach, •bursitidy – zánět burzy, tíhových váčků, •myozitidy – záněty svalů, •fascitidy – záněty svalových obalů, •algický syndrom •úžinové syndromy •tendinitidy •Epikondylitidy •svalové dystrofie a myopatie, Diagnostika •a) Laboratorně: •FW, CRP, •biochemie: minerály (Ca, P), glykémie, funkce štítné žlázy, •revmatologické testy: RF (revmatoidní faktor), ANA (antinukleární protilátky). •b) Zobrazovací metody: •RTG, UZ, MRI. •Klinické testy: testy kloubní flexibility, funkční testy. • Terapie •Zásadní je rehabilitace – odstranění přetížení, fyzikální terapie, masáže, trakce, elektroléčba, správné držení těla a cvičení. 1.Farmakologická léčba •analgetika (Paracetamol, Metamizol), •nesteroidní antiflogistika (Ibalgin, Aulin, Diclofenac aj.), •myorelaxancia – u bolestí svalového původu (Sirdalud,), •antidepresiva (Amitriptylin), •v indikovaných případech kortikoidy nebo obstřiky (Diproforte), vitaminy skupiny B •Chirurgická léčba – v indikovaných případech podle postižení a etiologie. • Sklerodermie •difuzní onemocnění pojiva, které postihuje kůži a vnitřní orgány fibrotizací sklerotického typu. •Příčiny Neznámé, významnou roli hraje autoimunita, tvorba vlastních buněk, genetika a poškození cév. Výskyt specifických protilátek. • • • Klinický průběh 1.Kůže – sklerotizující revmatické onemocnění, postihující kůži, projevuje se chladnými končetinami: 1.Raynaudův fenomén – na podkladě ztluštění a postižení kapilárního řečiště až ischemií prstů, někdy až gangréna 2.kalcinóza – podkožní ložiska vápenatých solí; 3.teleangiektazie – drobné rozšířené cévky; 4.sklerodaktylie – postižení kůže rukou a prstů, tuhnutí kůže; 5.maskovitý vzhled – tuhnutí kůže na tváři, ztráta mimiky. 2.Plíce – dušnost, poruchy bronchopulmonální cirkulace, plicní hypertenze. 3.Srdce – fibróza myokardu, poruchy převodního systému. 4.GIT – dysfagie, reflux, porucha pasáže 5.Ledviny – hypertenze, až maligní hypertenzní krize, renální selhání. 1. • Diagnostika •anamnéza a klinické vyšetření, •Raynaudův fenomén, •specifické autoprotilátky (ANA) •biopsie kůže, •zobrazovací metody – RTG, funkční vyšetření plic. • Terapie •kortikoidy a imunosupresiva, •vazodilatancia – nifedipin •inhibitory ACE – (renální postižení), •inhibitory protonové pumpy – při refluxu, •rehabilitace rukou •chirurgické řešení komplikací – např. kalcinóz nebo ulcerací na končetinách. • Polymyozitida a dermatomyozitida •Polymyozitida je zánětlivé onemocnění svalů neznámé příčiny. •Záněty svalů vedou někdy k atrofii a náhradě vazivem. Postiženy jsou obvykle svaly, zvláště šíjové a kůže nad nimi. U dermatomyozitidy je výskyt většinou u žen a častý je paraneoplastický výskyt. • •Etiologie Neznámá Klinický obraz a Diagnostika •slabost svalová v důsledku postižení svalových vláken, •bolest svalů při pohybu, palpačně bolestivé svaly, •zvýšená únava, teplota, někdy exantém na kůži, •dysfagie při postižení svalů hltanu, •dysartrie při postižení svalů jazyka. • •laboratorně: zvýšené svalové enzymy (CK, Mb) a myoglobin, EMG – známky svalové denervace, •biopsie svalu, •MRI. • • Terapie •Prednison, imunosupresivní preparáty, plazmaferéza, fyzioterapie (!!! prevence atrofie a ztuhlosti). Degenerativní onemocnění páteře •Bolesti bederní páteře •Vertebrogenní algický (bolestivý) páteřní syndrom, který je projevem somatického onemocnění páteře, zejména degenerativního. Klinický obraz •bolesti páteře, které nutí dotyčného pacienta vyhledat lékaře, •omezení pohybu, •výpadek citlivosti, poruchy močení, stolice, svalů, atrofie, motorické oslabení •svalové spasmy •pozitivní nález při testech (např. Lasegueův příznak). • Diagnostika •a) laboratorně •FW, CRP, •odběr moči •revmatologické testy: RF, ANA. •b) zobrazovací metody •RTG, MRI, CT páteře. •c) neurologické vyšetření •testování reflexů, napětí svalového aparátu, funkce stabilizačního systému páteře. • Terapie 1.Farmakologická léčba •analgetika (Paracetamol) •nesteroidní antiflogistika •Myorelaxancia •u těžkých bolestí opiáty (Tramal) •obstřiky bolestivých míst •vitaminy B •Chirurgická léčba •při těžkých výhřezech, útlaku míšních struktur, ztrátě čití a hybnosti dolních končetin – provádí se dekomprese nervových struktur Skolióza (bočitost páteře) •Skolióza znamená vybočení páteře do strany, které je provázeno rotací obratlů. •Vybočením páteře do strany s rotací obratlů •Deformovaný hrudník utlačuje srdce a plíce •Klinický obraz Deformace páteře, bolesti zad, dušnost, poruchy srdeční činnosti. •Etiologie Vrozená vývojová vada, neznámá příčina, úraz, zánět, metabolická nebo neurogenní onemocnění. • Diagnostika a Terapie •fyzikální vyšetření: vyšetřuje se pohledem pacienta svlečeného do pasu, v předklonu, kdy se vytvoří vlivem asymetrie podél páteře val (hrb), •rtg snímek a funkční snímky v různém stupni předklonu. • •Podle závažnosti vady, která se hodnotí stupněm zakřivení páteře, rehabilitace (cvičení). • • • • Scheuermannova choroba •klínovité zdeformování obratlových těl následkem jejich změknutí. •Dochází k Změknutí obratlů, které způsobí jejich klínovitou deformaci •typický „kovbojský postoji“ • •Etiologie Pravděpodobně porucha rovnováhy mezi pohlavními a růstovými hormony v pubertě s následným změknutím a klínovitým zdeformováním obratlových těl. • • Klinický obraz, Diagnostika a Terapie •RTG v projekci hrudní • •rehabilitace – cvičení s posílením ochablých zádových svalů • •v těžkých případech operace, •léčba v sádrovém lůžku je zastaralá. • Osteoporóza (řídnutí kostí) •Osteoporóza je řídnutí kostí, charakterizované rovnoměrným úbytkem organické i anorganické složky kosti. •vzniká z poruchy kostního metabolismu •Kosti jsou křehké a snadno se lámou. •Tím se zvyšuje riziko vzniku zlomeniny. • • Etiologie •a) primární osteoporóza: •senilní (typická pro starší lidi), •postklimakterická, u žen po menopauze, vzniká z nedostatku estrogenu, •s úbytkem vápníku (kalcia) v potravě. •b) sekundární osteoporóza: •dlouhodobé imobilizace, kouření, léky (kortikoidy, antiepileptika, heparin, cytostatika), alkohol, steroidy, hormony, •z dlouhodobého onemocnění, které zhoršuje vstřebávání vápníku z kostí (Cushingův syndrom) Klinický obraz •bolest v zádech (osteoporóza postihuje hlavně obratle), která se zvyšuje při zatížení nebo stání, •typicky senilní (u starších lidí); snadno dojde např. k kompresivní zlomenině obratlů, •projevuje se často až při první patologické zlomenině (nejčastěji zlomeniny krčku femuru, obratlů, distálního předloktí). • Diagnostika •Osteodenzitometrie je vyšetření, kterým se určuje hustota kostní hmoty (BMD – Bone Mineral Density). •zmenšená mineralizace znamená osteopenii. Při zlomeninách se používá RTG. Terapie •vitamin D – vigantol •estrogenová léčba •Bisfosfonáty •kalcitonin Osteomalacie (syn. rachitida, křivice, avitaminóza D) •Osteomalacie je měknutí kostí, způsobené nedostatečnou mineralizací kosti. •U dospělých se onemocnění nazývá osteomalacie, u kojenců rachitida. •Etiologie Příčiny nedostatku vápníku a fosforu v kostech: •zevní: nízký příjem vápníku ve stravě nebo nedostatek vitamínu D, který zajišťuje jeho vstřebání nebo snížený účinek účinné složky vitamínu D – jeho aktivní formy, chybí působení PTH (parathormonu), • Klinický obraz a Diagnostika •typické změny na kostech, často deformity obratlů, které se projeví kyfózou páteře, deformity pánve, deformity končetin u dětí a jejich zkrácení nebo ohnutí, •bolesti kostí a svalová slabost, typický je symetrický svalový úbytek dolních končetin se zvýšenou dráždivostí. • •RTG – bolest a přidružené snímky Terapie •podávání vápníku a vitamínu D, •v české dětské populaci se preventivně podávají pravidelně kapky nebo kapsle s vitamínem D3 do 1 roku věku. • Osteoartróza v oblasti páteře •Spondylartróza je degenerativní onemocnění meziobratlových kloubů. Spondylóza je degenerativní postižení obratlových těl. • • Při spondylartróze (osteoartróze v oblasti páteře) vznikají na meziobratlových kloubech výrůstky • •Při spondylóze degenerují obratlová těla. Po jejich stranách vznikají obloukovité výrůstky, které se v konečném stadiu mohou spojit, což vede k zúžení obratlové štěrbiny. Etiologie, Klinický obraz a Diagnostika •Neznámá. Přetížení páteře sportem, poškození obratlů úrazem, metabolická onemocnění, zánětlivá, úseky. • •Začíná nenápadně bolestí, které se v klidu lepší, později silné kořenové bolesti, které vystřelují podle drážděného nervu. • •RTG a neurologické vyšetření: podle propagace bolesti je určena lokalizace. Terapie •zpočátku konzervativní: •rehabilitace •vitamíny •analgetika •protizánětlivé přípravky •kyselina hyaluronová Diskopatie •Diskopatie je degenerativní onemocnění meziobratlových plotének. •Příčiny Degenerace meziobratlové ploténky je její nedostatečná hydratace, výživa nebo přetěžování. Klinický obraz •Bolest zad, často vystřelující do dolní končetiny při výhřezu bederní ploténky, při výhřezu krční ploténky vystřeluje bolest do horní končetiny. Může být přítomno brnění nebo porucha hybnosti, citlivosti, případně i ochrnutí. Bolest se může zhoršovat kašlem, kýchnutím nebo pohybem. Často bývá přítomen pozitivní Lasegueův příznak (bolest při zvedání natažené dolní končetiny vleže). Výhřez nejčastěji postihuje úseky L4–L5 a L5–S1. Terapie a Diagnostika •V některých případech je léčba konzervativní, i když trvalou úlevu od bolesti zajistí jen neurochirurgická operace s odstraněním vyhřezlé ploténky. • •RTG, MR, CT, •neurologické vyšetření. • Spondylartritida •(syn. ankylozující spondylartritida, morbus Bechtěrev, Bechtěrevova choroba) •Definice Spondylartritida je zánětlivé onemocnění páteře, které postihuje páteřní klouby, vazy a meziobratlové ploténky. •nemocnění nejasné etiologie, které vede k postupnému srůstání obratlů (ankylozující spondylartritida) • Etiologie •Autoimunitní základ, genetická predispozice • •Onemocnění začíná často v mladším věku, převážně u mužů •má chronický průběh s bolestmi zad •omezením hybnosti a nakonec úplným ztuhnutím páteře. • Klinický obraz •bolest v oblasti beder, především ráno (zánětlivá bolest páteře), která se po rozhýbání zmírní, •typické držení těla (schýlený postoj), •únava, subfebrilie, ztráta chuti k jídlu, váhový úbytek, •postižení dalších kloubů •extraartikulární projevy Diagnostika a Terapie •anamnéza, fyzikální vyšetření, RTG sakroiliakálních kloubů, •laboratoř: zvýšené zánětlivé parametry (FW, CRP) • •nesteroidní antirevmatika, •armakologická léčba: antirevmatika •chirurgická léčba: u ankylózy lze docílit částečné hybnosti. • • TBC obratlů (lidově kostižer) •Na páteři postihuje TBC obvykle dvě sousední těla obratlů •Vedle obratlů vznikají paravertebrální abscesy, které vyvolávají kořenové (vystřelující) bolesti nebo parézy •Hrozí nebezpečí rozpadu obratlů a ochrnutí. • •Etiologie Tuberkulóza obratlů vzniká hematogenním (krví) rozsevem plicní TBC. • Klinický obraz, Diagnostika a Terapie •Kořenové (vystřelující) bolesti zad, parézy, celkové příznaky: subfebrilie, noční pocení, únava, FW je zvýšená, je lymfocytóza, ochrnutí hrozí u rozpadu obratlů. • •RTG: osteolytická ložiska dvou sousedních obratlů, •CT a MR: abscesy. • •Antituberkulotika, nošení korzetu ke zpevnění hrudníku, chirurgická terapie ke zpevnění obratlů. Nakažené osoby podléhají povinnému hlášení a jsou dispenzarizovány.