Úvod do geriatrie I. Osobnosti, centra oboru geriatrie Po absolvování předmětu student/ka umí: - správně používat odbornou terminologii - popsat základní aspekty péče o seeniory - připravit pacienta k jednotlivým diagnostickým a terapeutickým výkonům - zpracovat plán ošetřovatelské péče o pacienta včetně klasifikace potřeb pacientů s využitím NANDA taxonomie II - sestavit edukační plán směrem k přípravě na plánované propuštění. Obsahové zaměření přednášek: 1. Zdravotní a funkční stav ve stáří, zvláštnosti chorob, jejich diagnostikování a léčení u starých lidí 2. Geriatrické syndromy – instability, imobility, hypomobility a dekondice, anorexie a malnutrice, kognitivního deficitu a demence, inkontinence aj. 3. Stařecka multimorbidita, disabilita, křehkost (frailty) 4. Geriatrické hodnocení pacienta (comprehensive geriatric assessment, CGA) 5. Dlouhodobá péče (long-term care), komplexní zdravotně sociální péče o nemocné s funkčně závažným chronickým zdravotním postižením (disabilitou) 6. Životní styl ve stáří – kreativita, sportovní aktivity, kvalita života, univerzity třetího věku 7. Paliativní a hospicová péče Definice gerontologie soubor vědomostí o stárnutí, stáří, o problematice stárnoucích lidí a života ve stáří prof. Růžička (1870-1934) jeho teorie hystereze protoplazmy jako příčiny stárnutí byla v té době světově uznávaná Stárnutí • stárnutí je specifický neopakovatelný a nevratný proces univerzální pro celou přírodu • průběhem stárnutí je život • délka života je multifaktoriálně geneticky kódovaná • maximální potenciální délka života je 120-130 let Historická fakta o oboru geriatrie • Medicínský pohled na starého nemocného člověka se datuje do období počátku 19. století. • 1839 – vydána první kniha „O nemocech stáří a jejich léčení“ C. F. Konstatt • Prvním geriatrickým počinem byly přednášky Josefa Hamerníka (1810 – 1887) o nemocech vyššího věku na pražské lékařské fakultě, které se konaly v roce 1843. • Tyto přednášky nebyly jen teoretickým sdělením, ale i demonstracemi u lůžka nemocného. Za dalšího z „otců“ moderní evropské geriatrie • František Procházka, který své přednášky „Patologie a terapie nemocí pokročilého věku“ s demonstracemi uskutečňoval od akademického roku 1904/1905 až do počátku 1. světové války. • Postupně se věnoval sociálnímu lékařství a nyní jej vnímáme jako zakladatele tohoto oboru v ČR. Na geriatrickou tradici navázal od roku 1921 • Rudolf Eiselt (1881-1950), • 1921 – se začíná zabývat geriatrií • profesorem chirurgie a patologie a později i docentem speciální patologie • prvním českým učitelem lékařské fakulty v Praze, po své habilitaci přednášel výhradně česky. • za podpory J. E. Purkyně, založil první český lékařský vědecký časopis "Časopis českých lékařů" Na geriatrickou tradici navázal od roku 1921 • Rudolf Eiselt (1881-1950), • 1871 založil první českou lékařskou interní kliniku v dnešní Všeobecné fakultní nemocnici v Praze • založil v tehdejším chudobinci sv. Bartoloměje Ústav pro nemoci stáří. 1926 - založen Ústav pro nemoci stáří, později klinika pro nemoci stáří • tento ústav se po roce 1929 přesunul do nově vzniklých Masarykových domovů v Praze v Krči a stal se tak prioritou – první instituce tohoto typu na světě - světový unikát. Masarykovy domovy • Jednalo se o sociální ústavy hlavního města Prahy • Geriatrická klinika – nemocí stáří • Po dohodě a děkanátem zde vzniklo i výzkumné oddělení • Byla zajištěna žurnální služba, ambulance, laboratoře. • Kapacita činila 800 lůžek. • Toto ve své době moderní zařízení nepřetrvalo však 2. světovou válku. • Od roku 1941 se postupně měnily na vojenskou nemocnici a lazaret. • Ani po válce se nevrátili již se svému původním u účelu. • V současné době zde sídlí Thomayerova nemocnice. Po 2. světové válce • Ferdinand Heršík. Upozorňovali na důležitost geriatrie například profesor brněnské lékařské fakulty • Bohumil Prusík Profesor pražské lékařské fakulty • Jindřich Groh hradecký profesora další osvícení klinikové. Historie geriatrie na území Čech a Moravy Pražský profesor vnitřního lékařství B. Prusík (1886–1964): ✓ usiloval o rozvoj oboru geriatrie na našem území ✓ od 1948 jednání o založení mezinárodní vědecké společnosti, která by se věnovala problematice stáří ✓ 1953 založena Mezinárodní gerontologická asociace ✓ inicioval vznik gerontologické sekce při Československé internistické společnosti, 1962 se osamostatnila a vznikla Československá gerontologická společnost při ČLS JEP Historie geriatrie na území Čech a Moravy 1974 → vznikl kabinet gerontologie a geriatrie při Institutu pro doškolování lékařů a farmaceutů 1982 → vyhlášen celospolečenský program „Úcta ke starším“, → začaly se prosazovat tzv. geriatrické sestry, které postupně pracovaly na ½ úvazku ve většině tehdejších zdravotních obvodů (praktických či obvodních lékařů) 1983 → geriatrie se stala samostatným nástavbový atestačním oborem, → hlavním odborníkem pro tento obor byl tehdy profesor V. Pacovský Od roku 1974 • Vznikaly v Československu léčebny dlouhodobě nemocných. • Ve snaze zlepšit nevyhovující stav péče o dlouhodobě nemocné pacienty. • Tato zařízení se stala lůžkovou základnou oboru geriatrie. • 1981 – první česká monografie o geriatrii – prof. Pacovský, Heřmanová Rok 1983 • Od tohoto roku je geriatrie samostatným lékařským oborem v ČR. • Tento počin byl vnímán ve své době jako velmi pokrokový. • V 80 letech 20. století byl také zaveden institut geriatrické sestry. • Jednalo se o velmi užitečnou službu, která rozšiřovala geriatrii o ošetřovatelský rozměr. Geriatrie • samostatná vědní disciplína, jejímž předmětem zájmu je stárnoucí a starý člověk ve zdraví a především v nemoci. • shrnuje a zobecňuje seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu. zabývá se : • prevencí, • diagnostikou, • léčbou i následnou péčí, • sociálními souvislostmi chorob stáří. V období 1990 - současnost • Na základě transformace geriatrické péče se vytvořila nově koncipovaná zařízení a specializovaná zařízení, která se v další době dále profilovala. • V Brně vznikla Klinika interní geriatrická a praktického lékařství (zaměřena na problematiku diabetologie) • V Hradci Králové existuje Gerontometabolická klinika se zaměřením a problematiku intenzivní péče v geriatrii, metabolismus poruch výživy, sarkopenie • Geriatrické centrum krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně provozuje diferencovaný přístup ke geriatrické péči, diabetologii a poúrazové péči. • Fakultní nemocnice v Olomouci, oddělení geriatrie • Geriatrická klinika v Praze špičková zařízení věnující se kromě geriatrické péči také výzkumu, výuce a gernotofarmakoterapii. • Gerontologické centrum v Praze- Alzheimerova společnost. • FN Plzeň vzniklo první geronto-traumatologické oddělení. • Gerontologické centrum v Pardubicích, specializující se na léčbu chronických ran. • Další geriatrická centra ( Kladno, Liberec, …) Psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci Senior, stárnutí, stáří • Stárnutí představuje neodvratný fyziologický děj. • Je cestou do stáří, jenž je poslední ontogenetickou periodou lidského života. • Stárnutí je působení času na lidskou bytost. Senior, stárnutí, stáří • Gerontologie experimentální příčiny a způsoby stárnutí – aktuálně na celulární a molekulární úrovni, neuropsychologie stárnutí • Gerontologie sociální vztah stárnoucího člověka a společnosti, potřeby starší části populace, demografie, sociologie, antropologie, právo ekonomie, urbanistika, architektura pod. Senior, stárnutí, stáří Klinická gerontologie – geriatrie geron – starý člověk, iatreia – léčení • zdravotní a funkční stav starších lidí • shrnuje a zobecňuje napříč všemi obory seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu, • specifických potřeb, • zvláštností ve výskytu, • klinickém obraze, • léčení, • prevenci, • sociálních souvislostech chorob ve stáří. Senior, stárnutí, stáří stáří – označení pro pozdní fáze ontogeneze • kalendářní stáří – jednoznačné, ale nepostihuje individuální rozdíly • sociální stáří – proměna sociálních potřeb, životního stylu, ekonomického zajištění, • zdroj dehonestujícího pohledu na stáří – „čtvrtý věk, postproduktivní, věk, důchodový věk“ Senior, stárnutí, stáří Stárnutí • stárnutí je specifický neopakovatelný a nevratný proces univerzální pro celou přírodu, průběhem stárnutí je život • délka života je multifaktoriálně geneticky kódovaná • maximální potenciální délka života je 120 - 130let Senior, stárnutí, stáří Postup stárnutí • nástup, rychlost, projevy stárnutí a smrt jsou dány geneticky • vnitřní faktory urychlující průběh – onemocnění • zevní faktory - fyzikální a chemické - mohou ovlivnit genetickou informaci • sociálně-psychologické vlivy Senior, stárnutí, stáří Střední délka života • Věk, kterého se člověk pravděpodobně dožije při svém narození další mezník v 65 letech – očekávaná délka života • vystihuje zdravotní stav dané populace • v současné době se u nás prodlužuje - muži asi 74,7 let, ženy asi 83 let Senior, stárnutí, stáří Další demografické pojmy • porodnost (natalita) – počet živě narozených dětí na 1000 obyv./rok • plodnost (fekundita) – schopnost mít děti • úmrtnost (mortalita) – počet zemřelých na 1000 obyv./rok • expanzivní typ reprodukce – velké počty dětí v rodinách, krátké dožití • intenzivní typ reprodukce – do 2 dětí v rodinách, delší dožití Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Senior, stárnutí, stáří Nejčastější choroby seniorů • ICHS (arytmie, srdeční selhání) • Hypertenze arteriální • Diabetes mellitus • Choroby pohybového aparátu • CMP • Nemocni pohybového aparátu, fraktury • Nádorová onemocnění • Demence • Nádorová onemocnění • Demence • Úrazy Pohled na geriatrii Celostní lékařský obor, který se zaměřuje na problematiku vyššího věku. • Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou i sociálními souvislostmichorob stáří. • Integruje v sobě znalosti z oborů vnitřního lékařství, psychiatrie, neurologie, rehabilitace, klinické výživy, onkologie a paliativní medicíny. • Zahrnuje složku akutní i následnou, paliativní i preventivní, ambulantní i lůžkovou, ošetřovatelskou i rehabilitační. 16 Základní pojmy v geriatrii Geriatrický pacient - pacient vyššího věku, jehož onemocnění je komplikováno: • dalšími významnými onemocněními ovlivňujícími diagnostický proces, • terapii i rehabilitaci, • je ohrožen zhoršením či ztrátou soběstačnosti, • kvalitativními poruchami vědomí • dalšími geriatrickými komplikacemi a syndromy Základní pojmy v geriatrii Geriatrické syndromy • komplexní situace související s poruchami zdravotního stavu, které se projevují nejen klinickými projevy onemocnění, ale také ovlivňují soběstačnost a mají významné dopady sociální Geriatrické syndromy • Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti • Syndrom imobility • Syndrom instability s pády • Syndrom malnutrice ▪ Syndrom inkontinence • Syndrom kognitivního deficitu(demence a poruch paměti) • Syndrom deliria • Syndrom teplotní zátěže - neschopností organismu efektivně regulovat vnitřní teplotu při vysokých okolních teplotách nebo fyzické námaze • Syndrom dehydratace • Syndrom duálního senzorického deficitu • Syndrom maladaptace • Syndrom terminální geriatrické deteriorace (zhoršení fyzického stavu) • Syndrom týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů Geriatrické syndromy • značně zhoršují kvalitu života • zvyšují potřebnost péče o nemocného (lékařské, ošetřovatelské, pečovatelské) U geriatrického pacienta se nám propojuje: • medicínské intervence • ošetřovatelské intervence • sociální intervence - ztráta soběstačnosti (disabilita) Dopady onemocnění seniorů vyústí do: • Potřeby péče • Zajištění péče zdravotně sociální. Zdravotně- sociální péče (Long-term-care)  Zdravotně sociální dlouhodobá péče je spektrem služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, které jsou závislé na cizí pomoci.  Zákon o sociální službách / Zdravotních službách 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách  V rámci pobytových služeb v zařízeních sociálních služeb je možno poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči včetně pečovatelské Zdravotně sociální zajištění seniora ▪ Aktivační centra ▪ Denní stacionáře ▪ Domovy s pečovatelskou službou (DPS, penziony) ▪ Domovy pro seniory ▪ LDN ▪ Ošetřovatelská oddělení nemocnic , DIP, DIOP ▪ Respitní péče ▪ Agentury domácí péče - stárnutí doma, rodinná péče (1989) ▪ Stacionáře ▪ Zařízení pro péči se zvláštním režimem ▪ Laická péče a podpora pečujících rodin ▪ Osobní asistence ▪ Nestátní neziskové organizace – občanská sdružení; Dobrovolnictví ▪ Spirituální podpora ▪ Hospice - paliativní péče, thanatologie Psychické dopady stáří , nemoci, disability Z průzkumů seniorů : obavy • Závislost na pomoci druhé osoby • Ne-moci si dělat co chci • Zhoršující se fyzický stav, přítomnost nemoci. • Nebezpečí institucionalizace • Samota Disabilita - tj. nezpůsobilost, handicap • omezení, až znemožnění některých fyzických, psychických nebo sociálních funkcí a činností jedince – například kvůli nějakému onemocnění či jinému znevýhodnění Disabilita • redukce psychosomatických schopností a dovedností, postižení, • zdravotní omezení, • redukovaná soběstačnost a autonomie Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--mezinarodni-klasifikace-funkcnich-schopnosti • víceúčelová klasifikace a slouží různým disciplínám a různým sektorům • popisuje situaci každé osoby v řadě domén vztahujících se k funkčnímu stavu pacienta • hlavním smyslem klasifikace MKF je poskytnout vědecké podklady pro porozumění a výzkum zdraví a stavů se zdravím souvisejících • lze ji použít pro zlepšení komunikace mezi zdravotníky, vědci, veřejností a osobami se zdravotním postižením. Klasifikace umožňuje pozorování a porovnávání dat z různých oblastí a zemí • poskytuje možnost systematického kódování pro zdravotnické a sociální informační služby. • MKF byla schválena a doporučena k praktickému používání Světovým zdravotnickým shromážděním – WHA – v květnu 2001 • Evropská komise a Rada Evropy doporučily používání MKF všem členským zemím. Demografický pohled na ČR Z hlediska hodnocení zdravotního stavu populace je důležitý údaj střední délka života = naděje Hodnoty ovlivňují různé faktory: • strava, • ekonomika, • infrastruktura (pozitivně např. vodní zdroje a čištění odpadu, negativně exhalace), • stav zdravotnictví, • úroveň kriminality, • vojenský stav země, • životní prostředí a řada dalších faktorů. Zdroje KABELKA, Ladislav. Geriatrická paliativní péče. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2017. 317 stran. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978-80-204- 4225-3. KALVACH,Zdeněk et al. Křehký pacient aprimární péče. Praha: Grada, 2011. 399 s. ISBN 978-80-247-4026-3. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana et al. Geriatrická onkologie. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 431 stran. Edice postgraduální medicíny.ISBN978-80-204-3738-9. POKORNÁ, Andrea et al. Ošetřovatelství v geriatrii: hodnotící nástroje. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. 193 s., ii s. obr.příl. Sestra. ISBN 978-80-247- 4316-5. SLÁMA, Ondřej et al. Paliativní medicína pro praxi.2., nezměn. vyd.Praha: Galén, ©2011. 363 s. ISBN 978-80-7262-849-0. TOPINKOVÁ,Eva. Geriatrie propraxi. 1. vyd. Praha: Galén, ©2005. xviii, 270 s. ISBN 80-7262-365-6. TOPINKOVÁ,Eva a NEUWIRTH, Jiří. Geriatrie pro praktického lékaře. Vyd. 1.Praha: Grada, 1995. 299 s., [8] s. barev.il. ISBN 80- 7169-099-6.