GERIATRIE Potřeby člověka Hierarchie potřeb Způsob naplňování potřeb Potřeby člověka a moderní ošetřovatelství • systematické hodnocení a plánovité uspokojování potřeb zdravého i nemocného člověka • realizace prostřednictvím ošetřovatelského procesu Ošetřovatelský proces: → algoritmus sestry/ZZ při plánování ošetřovatelských intervencí → systém kroků a postupů při ošetřování jedince Potřeby člověka Lidská potřeba je stav charakterizovaný napětím, dynamickou silou, která vzniká při: • pocitu nedostatku nebo přebytku • touhou něčeho dosáhnout v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní • naplnění potřeb směřuje k vyrovnání a obnovení změněné homeostázy • potřeby jsou nároky prostředí na člověka • potřeba je stavem interakce mezi organismem a prostředím, mezi subjektem a objektem Potřeby člověka Vědomé vnímání potřeby vzniká na základě: • pocitu nedostatku naplnění potřeby • pocitu nadbytku naplnění potřeby • touhy něčeho dosáhnout Potřeby člověka • jsou pro všechny společné • v průběhu života se mění • každý jedinec je vyjadřuje a uspokojuje jinak Potřeby člověka Množství a intenzita potřeb závisí na: • pohlaví • věku • kulturní a společenské úrovni • prostředí, ve kterém vyrůstal, a ve kterém žije • inteligenci • zdravotním stavu • životních zkušenostech, aj. V průběhu života se potřeby jedince mění jak z hlediska kvantity, tak kvality Význam pojmu potřeba z pohledu • Biologického – vyjadřuje stav narušené fyziologické rovnováhy • Ekonomického – vyjadřuje nutnost vlastnit a užívat určitý objekt • Psychologického – vyjadřuje psychický stav, odrážející nějaký nedostatek. • Sociálního - je spojen s významem sociálním, vyjadřujícím nedostatky v sociálním životě Prožívání nedostatku/přebytku Má vliv na: • pozornost • myšlení • emoce • volní procesy → Vytváří vzorec chování jednotlivce Standard jako míra potřeby Standard – určitá úroveň, které by mělo být dosaženo při naplňování potřeb → obecný → osobní → normativní • vyjadřují uspokojivou a dostačující úroveň naplnění každé z potřeb • závislý na odborné připravenosti, morální úrovni, asertivním jednání a empatickém cítění poskytovatelů péče Vztah motivace a potřeb • z latinského moveo = hýbám • Motivace – proces, který určuje směr, sílu a trvání určitého chování a jednání • potřeba jako projev nedostatku či přebytku vyjadřuje stav organizmu, který startuje proces motivace – motivační napětí • motivace podléhá vlivům kulturního a sociálního prostředí, ve kterém jedinec žije pro motivaci jsou určující • sociální prostředí rodiny, • způsob výchovy, • hierarchie hodnot Vztah motivace a potřeb Motivace vnitřní → vnitřní pohnutky člověka, uspokojování vlastních zájmů a potřeb Motivace vnější → je dána okolním prostředím, které usměrňuje člověka a klade na něj nároky, jenž se snaží uspokojit Vztah motivace a potřeb Motivace vědomá → stav, kdy si jedinec plně uvědomuje motivy svého chování (kariéra) Motivace nevědomá → hybná síla jedince aniž by tento jedinec si byl vědom motivů svého chování (vnitřní síla, vůle) Vztah motivace a potřeb Substituce – jako náhrada za nenaplněnou potřebu → potřeba vyvolává chování, které není typické pro danou potřebu, je náhradní → (nadměrné jedení nemusí být motivováno hladem, → ale osamělostí nebo jinými zdroji úzkosti) Schéma motivace a chování Motivační napětí - potřeba Instrumentální chování - činnost Dovršující chování - uspokojení pocit hladu pocit únavy ospalost jedení odpočívání spánek nasycení obnova sil osvěžení Dělení potřeb Podle podstaty člověka: • biologické • psychické • estetické • sociální • kulturní • sebevyjádření • duchovní Dělení potřeb Podle důležitosti pro zachování života: Primární → biologické, bez nich nemůže jedinec dlouho žít, motivují ho, aby se staral o tělo z fyziologického hlediska Sekundární → sociální, získané, kulturní, společenské potřeby, kdy jedinec potřebuje společnost druhých lidí, komunikovat s nimi Hierarchie potřeb Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa • Abraham Harold Maslow (1908 –1970) → americký psycholog • organizátor a prezident Společnosti pro humanistickou psychologii • autor „pyramidy potřeb“, která vychází z teorie motivace • každý jedinec má individuální systém motivů, který je hierarchicky uspořádán Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa • lidé, co uspokojují základní potřeby, jsou šťastnější, zdravější a výkonnější, než jedinci s neuspokojenými potřebami Vyšší potřeby: • pozdější stupeň fylogenetického vývoje • pozdější stupeň ontogenetického vývoje • čím vyšší potřeba tím méně důležitá pro přežití → uspokojení může být odkládáno → snáze se potřeba trvale ztrácí Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa • žití na úrovni vyšších potřeb: → větší biologická efektivnost → delší život → menší počet nemocí → lepší spánek → větší chuť k jídlu • jsou subjektivně méně naléhavé • uspokojení vyšších potřeb – žádoucnější subjektivní výsledky (hlubší pocit štěstí, klidu, bohatství vnitřního života) Hierarchie potřeb podle A. H. Maslowa • uspokojení vyšších potřeb znamená všeobecnou tendenci ke zdraví (dál od psychopatologie) • při uspokojení obou druhů potřeb – cenění si těch vyšších • žádoucí občanské a společenské důsledky • blíže k seberealizaci než u potřeb nižších • větší, silnější a opravdovější individualita Části pyramidy Fyziologické potřeby: • při porušení homeostázy, slouží k přežití • jedinec je většinou naplňuje, než se stanou aktuální • když jsou aktuální, stanou se dominantními a ovlivňují celkové chování člověka Části pyramidy Potřeba jistoty a bezpečí: • vyvarovat se ohrožení a nebezpečí • touha po důvěře, spolehlivosti, osvobození od strach, potřeba ochránce, ekonomického zajištění • kde chybí pořádek a řád – stojí na 1. místě uspokojení potřeby jistoty (děti) • objevují se při ztrátě životní jistoty Části pyramidy Potřeba lásky a sounáležitosti = afiliační potřeba (potřeba emočně kladných, přátelských sociálních kontaktů s lidmi bývá častá např. u úzkostně laděných osob se slabou sebedůvěrou) • potřeba milovat a být milován • potřeba náklonnosti, být sociálně integrován • v situacích samoty a opuštění potřeba sounáležitosti a lásky • touha někam patřit, mít citový vztah, osamělost bolí, milovat a být milován • hledání intimních vztahů je největším strádáním současnosti • mnozí lidé se bojí zavržení a neodhalí se v intimních vztazích Části pyramidy Potřeba uznání, ocenění, sebeúcty dvě spojené potřeby • sebehodnocení a sebeúcta = přání výkonu, kompetence, důvěry v okolním světě a nezávislost na mínění druhých • touha po respektu druhých, prestiže uvnitř sociální skupiny – v situacích ztráty respektu, důvěry a projevuje se snahou získat ztracené sociální hodnoty Části pyramidy Potřeba seberealizace, sebeaktualizace: • tendence realizovat své schopnosti, záměry • člověk chce být tím, kým dle svého mínění může být • musí u sebe nacházet uspokojení z práce a být přesvědčen, že danou činnost dělá dobře Hierarchie potřeb • Vybrané teorie motivace – Maslow, Murray, Frankl, Chloubová, Atkinsonová • rozdělení, vzájemná souvislost a podmíněnost všech potřeb → holistický přístup k člověku (celostní přístup) Hierarchie potřeb Hierarchie potřeb Hierarchie potřeb Hierarchie potřeb ve stáří Hierarchie potřeb Hierarchie potřeb je dána: • věkem • pohlavím • sociálním zajištěním • psychickým stavem • formou nemoci – akutní, chronická • adaptačními schopnostmi • léčebným režimem • kontakt s rodinou • … Vlivem stáří, chorob se radikálně mění emocionální stav člověka • Odchod do důchodu • Odchod dětí, vnoučat • Biologické změny stárnutí • Projevující se nemoci • Smrt partnera, blízkých lidí a vrstevníků • Změna bydlení, případně vstup do domova důchodců Období smutku ? • Složitý, komplikovaný proces, který končí v optimální případě přijetím reality. • Vyrovnat se s životními ztrátami a změnami. • Přijmou realitu, nerezignovat ! • Zachovat si optimismus, nehledat iluze ! • Je třeba respektovat starého člověka jako osobnost, jeho důstojnost • Podporovat jeho zájmy • Pokračovat v péči • Co nejdéle pečovat v rodině Rodina • Rodina ve skutečnosti zajišťuje pro seniora to nejhlavnější v jeho životě. • Po generace přináší doprovázení starého člověka radost a hluboké vnitřní spokojení. • Ale, aby rodina mohla být se starým rodičem a pomáhat mu, potřebuje sama často také ona sama pomoc. • Zvláště, když její úkol není lehký a trvá dlouho. A pak ve chvílích, kdy musí udělat zásadní rozhodnutí. Komunikace se seniorem • Být s druhými - ani daleko, ani blízko - ve správné vzdálenosti. • Umět pochopit, porozumět, naslouchat, mlčet, hovořit a pohladit. • EMPATIE • Napomáhat • Podpořit lásku k životu i když jsou někdy chvíle těžké. • Podpořit radost z každé maličkosti. Autonomie/přijetí pomoci Autonomie • Péče znamená také vztah člověka k člověku. • Respektování autonomie druhého je základem pomoci. Je třeba si položit otázky: • Co si udělá sám? • Co může dělat? • O čem může rozhodovat? • Co chce? Autonomie znamená možnost rozhodovat se, vybrat si, zůstat pánem svého života. Uspokojovat své životní potřeby ve stáří • Uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. • Nejsou důležité jen fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek…), ale také potřeby psychologického rázu - pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života. • Touha nezná věk, potřeba lásky je trvalá. • Začlenění je důležité, patřit někam k někomu. • Hrozba - vytržení člověka z jeho společenského kontextu. Samota SAMOTA • Nedoceněná přítelkyně - když s ní umíme žit, jen, když ji chceme, můžeme ji kdykoliv přerušit. • Smrtící nepřítelkyně → přilepí se, → brání v kontaktu s druhými lidmi, → vede k vyřazení z lidské společnosti, → prožívání opuštěnosti → izolace. Podpora pečujících • Psychické dopady stárnutí, nemocí a disability působí jak na seniora samého, tak na jeho blízké, pečující. • Je třeba podporovat příjemné prožitky, projevy lásky, důvěry u seniora. • Je třeba pečovat o pečující, zabránit syndromu vyhoření. Jan Pavel II „Stáří je příznivým časem k dovršení lidského dobrodružství, časem, do něhož se všechno sbíhá, aby člověk mohl lépe pochopit smysl života a dosáhnout moudrosti srdce“. Sociální dopady stáří, nemoci a dysability na komunitu, společnost Disabilita • redukce psychosomatických schopností a dovedností, postižení, handicap, • zdravotní omezení, • redukovaná soběstačnost a automnost. Demografie a sociologie stáří ČR - základní fakta • Snižuje se podíl děti - snížení porodnosti • Těžiště společnosti - čtyřicátníci • Zvyšování počtu starších obyvatel (nad 65 let) • v r. 2035 - zvýšení počtu osob nad 65 let na 35 %. • Nárůst velmi starých seniorů (nad 90 a 100 let) • Zvýšení počtu žen v poměru k mužům • Kolem roku 2050 kulminace nárůstu seniorů ve společnosti (na jednoho pracujícího/ jeden důchodce). • Ještě nikdy v historii lidstva nebyl takto rozložen sociální svět Společenské důsledky stárnutí • Soužití různých generací, ale i společenství (migrace obyvatelstva), heterogenita společnosti • Lidská mezigenerační solidarita (rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem stárnutí a mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí) • Snaha o porozumění problémům seniorů • Obrana proti segregaci seniorů ve společnosti a boj proti ageismu (diskriminaci) Populační vývoj kopíruje demografické výhledy celorepublikové 13% 14,50% 20% 30% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% r. 2002 r. 2006 r. 2010 r. 2030 Zastoupení obyvatel starších 65 let na Olomoucku Významný nárůst seniorů nad 80 let věku Procentuální zastoupení seniorů v populaci v Olomouckém regionu 11,6 16,9 20,1 3,7 7,6 16,3 0 5 10 15 20 25 2009 2030 2060 rok procenta 65-79 >80 Způsob naplňování potřeb Způsob naplňování potřeb Faktory ovlivňující způsob naplňování potřeb: • individuální vlastnosti jedince (temperament, …) • sociální prostředí jedince (rodina, vzdělání, …) • pocit zdraví a nemoci (posun kvality i kvantity potřeb) • okolnostmi vzniku nemoci (akutní onemocnění X chronická nemoc) • vývojové stádium člověka objektivní x subjektivní Způsob naplňování potřeb Zdravé naplnění potřeb • neškodí jedinci ani jinému člověku • je v souladu se sociálně-kulturními hodnotami jedince • neporušují zákonné meze Nezdravé naplnění potřeb • mohou poškodit jedince nebo druhé osoby • nejsou v souladu se sociálně-kulturními hodnotami • přestupují meze zákona • přinášejí jedinci neklid Schéma uspokojování potřeb potřeba objektivní podmínky subjektivní podmínky vztah (emocionální, hodnotový, racionální) motivace – cíle aktivita (fyzická, psychická) uspokojení potřeby nová potřeba Potřeby v nemoci / stáří • Prahové naplnění potřeb = uspokojení, přinášející vyrovnanost a pohodu, pocit životního optima • Nadprahové naplnění potřeb = projev hyperprotektivní péče pocity přílišné kontroly, nesvobody (přehnaná péče rodičů, partnera) • Podprahové naplnění potřeb = může vést k pocitům frustrace, stresu, deprivaci Saturace potřeb = nasycení, uspokojení potřeby Na saturaci potřeb se podílí: • pud – vrozená pohnutka činnosti • zájem – kladný vztah k předmětu, které upoutávají pozornost po stránce citové • aspirace (ambice) – snaha o vyniknutí • cíl – uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout • ideály – vrozené cíle • přesvědčení – něco, čemu člověk věří Změny v chování při neuspokojení potřeb Obecné příznaky: → psychické potíže – neklid, úzkost, nesoustředění, nervozita → somatické potíže – poruchy v naplnění základních fyziologických potřeb (spánek, výživa, …) Změny v chování při neuspokojení potřeb Pocit nenaplněné potřeby může vyústit ve: Stres – soubor reakcí organismu na vnitřní či vnější podněty, narušující normální funkci organismu Pocit frustrace – organismus, který je připraven bojovat neustále naráží na neřešitelnost překážky, která ho odsuzuje k pasivitě Deprivace – pokud frustrace trvá příliš dlouho • strádání, závažný psychický stav, může negativně poznamenat další vývoj jedince Deprese – mohou upadat lidé nespokojení s kvalitou a náplní života • dlouhodobá silná frustrace • stav, kdy hrozí, že úzkostné reakce povedou k tělesnému a duševnímu selhání Bariéry v uspokojování potřeb • osobní bariéra – ostych, pocit nedůvěry, obavy ze zklamání • psychická bariéra – neschopnost přijmout pomoc druhých při naplňování potřeb • jazyková bariéra – vzájemné neporozumění • fyziologická bariéra – tělesná nepohoda .. … • bariéra z prostředí – nemocniční prostředí… • neporozumění sdělovanému – ostych znovu se ptát • méně časté bariéry – vyslovení a přijetí omluvy, kritiky, pochvaly Potřeby v nemoci / stáří • poznání a uspokojení vlastních potřeb • pochopení potřeb druhých • základ pro ošetřovatelský proces (hodnocení nemocného, plánování intervencí) • využití v edukaci (pomoc při nalezení cesty uspokojování potřeb) Potřeby v nemoci / stáří Faktory modifikující uspokojování potřeb: • nemoc • individualita člověka (osobnost) • mezilidské vztahy • vývojové stádium člověka • okolnosti, za kterých nemoc vznikla Faktory – nemoc - stáří • brání v uspokojování, modifikuje způsob vyjádření a možnosti uspokojování potřeb • sestra pomáhá v uspokojování potřeb • vzniká částečná či dosavadní nesoběstačnost (operace apendixu x amputace) • s postupem uzdravování klesá potřeba pomoci sestry • po uspokojení fyziologických potřeb nutné uspokojení vyšších potřeb • ohrožení – vyšší potřeby dočasně odsunuty stranou Faktory – individualita člověka - stáří • modifikuje vyjádření, způsob uspokojování i psychickou odezvu potřeb • určující je typologie člověka (dle Junga – extrovert, introvert), emocionální labilita, odolnost vůči zátěži • důležitá je sebekoncepce • narušená sebekoncepce oslabuje schopnost uspokojení potřeb, ale i uvědomění si zda byly uspokojené či nikoliv Faktory – mezilidské vztahy - stáří • zejména vztahy k příbuzným a blízkým narušují uspokojování potřeb • zdr. personál často vstupují do těchto vztahů → prostřednictvím nich pomáhají nemocnému si uvědomit své potřeby a navodit zdravý způsob jejich uspokojování Faktory – vývojové stádium • modifikuje signalizaci a způsob uspokojování potřeb i jejich psychickou odezvu • člověk se musí naučit důvěře k lidem – snazší naplnění pocitů jistoty a bezpečí • děti a senioři nemají dostatečné výrazové prostředky k signalizaci potřeb Faktory – okolnosti vzniku nemoci • ovlivňují potřeby a jejich psychickou odezvu • nemocný člověk jinak vyjadřuje a uspokojuje potřeby při hospitalizaci v nemocničním zařízení a jinak v domácí péči • nutno brát ohled na specifické situace (např. onemocnění matky malého dítěte, na cestách, …) Naplnění potřeb v nemoci • povinnost poskytovatele zdravotnické a ošetřovatelské péče je vyhledávat způsoby uspokojení základních biologických potřeb (nabízet tekutiny, vhodné prostředí ke spánku, ...) • ošetřovatelský proces je prostředek k uspokojování základních potřeb pacienta • ADL (aktivity daily living) = aktivity denního života (hygiena, oblékání, výživa, …) https://www.uzis.cz/formulare/barthelove-test-zakladni/ • zdravý člověk zvládá denní aktivity sám • v nemoci je člověk limitován – posuzujeme zdravotní stav pacienta https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--mezinarodni-klasifikace-funkcnich-schopnosti Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví • Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--mezinarodni-klasifikace-funkcnich-schopnosti • víceúčelová klasifikace a slouží různým disciplínám a různým sektorům • popisuje situaci každé osoby v řadě domén vztahujících se k funkčnímu stavu pacienta • hlavním smyslem klasifikace MKF je poskytnout vědecké podklady pro porozumění a výzkum zdraví a stavů se zdravím souvisejících • lze ji použít pro zlepšení komunikace mezi zdravotníky, vědci, veřejností a osobami se zdravotním postižením. Klasifikace umožňuje pozorování a porovnávání dat z různých oblastí a zemí • poskytuje možnost systematického kódování pro zdravotnické a sociální informační služby. • MKF byla schválena a doporučena k praktickému používání Světovým zdravotnickým shromážděním – WHA – v květnu 2001 • Evropská komise a Rada Evropy doporučily používání MKF všem členským zemím. Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Posouzení klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví Zdroje KABELKA, Ladislav. Geriatrická paliativní péče. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2017. 317 stran. Edice postgraduální medicíny. ISBN 978- 80-204-4225-3. KALVACH, Zdeněk et al. Křehký pacient a primární péče. Praha: Grada, 2011. 399 s. ISBN 978-80-247-4026-3. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana et al. Geriatrická onkologie. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015. 431 stran. Edice postgraduální medicíny.ISBN978-80-204-3738-9. POKORNÁ, Andrea et al. Ošetřovatelství v geriatrii: hodnotící nástroje. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. 193 s., ii s. obr.příl. Sestra. ISBN 978-80-247- 4316-5. SLÁMA, Ondřej et al. Paliativní medicína pro praxi.2., nezměn. vyd. Praha: Galén, ©2011. 363 s. ISBN 978-80-7262-849-0. TOPINKOVÁ,Eva.Geriatrie propraxi. 1. vyd. Praha: Galén, ©2005. xviii, 270 s. ISBN 80-7262-365-6. TOPINKOVÁ,Eva a NEUWIRTH, Jiří. Geriatrie pro praktického lékaře. Vyd. 1.Praha: Grada, 1995. 299 s., [8] s. barev.il. ISBN 80- 7169-099-6.