Životní styl ve stáří zdravotní potenciál ve stáří je možné hodnotit nejen : ✓ délkou života (aspekty mortality), ✓ ale především funkční zdatností (aspekty disability - omezení), ✓ zdravím podmíněné kvality života (aspekty seberealizace, důstojnosti, autonomie, participace) ✓ a spotřeby společenských zdrojů na zdravotní a sociální péči (aspekty účelnosti a únosnosti nákladů) Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory aktivní stárnutí • proces zajištění optimálních příležitostí pro zdraví, • účast na životě ve společnosti, • bezpečí s cílem zajistit co nejlepší kvalitu života starších lidí Dle WHO: lidé potřebují podporu zdraví a adekvátní zajištění péče o zdraví, že potřebují pocit bezpečí, a to: ✓ ve fyzickém ohledu (bezpečné prostředí) ✓ v ohledu materiálním (sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, ochrana před upadnutím do chudoby) ✓ potřebují možnost přispívat životu společnosti ať již svou pracovní činností nebo činností dobrovolnickou Stárnutí je velmi variabilním a individuálním procesem Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory v České republice žije ✓ ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie relativně hodně lidí v malých obcích do jednoho tisíce obyvatel ✓ pouze čtvrtina z těchto obcí zajišťuje některé sociální služby ✓ propojení formální a neformální péče je naprosto nezbytné ✓ cílem zdravého stárnutí je prodloužení zdravého života v souladu s hodnotami jedince, jeho způsobem života a v jeho vlastním prostředí ✓ co nejdelší zachování soběstačnosti Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory Obecně v České republice převládají tendence podporu zdraví ve stáří podceňovat ✓ podpora „funkčního“ zdraví a prevence nesoběstačnosti je klíčová ✓ jedná se tedy o prevenci vedoucí k oddálení potřeby dlouhodobé péče ✓ nákladnějších forem zdravotních a sociálních služeb, zejména pobytových forem a dlouhodobé komplexní ošetřovatelské péče ✓ hlavním cílem však je zachování dobré kvality života až do pozdního věku Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory obec • může přispět ke zdravějšímu životnímu stylu informováním o možnostech aktivního trávení času, nabídkou dostupných ➢ sportovních, pohybových a rekreačních aktivit, ➢ propagací zdravého pohybu, zejména chůze, ➢ vytvářením bezpečných tras pro pěší (oddělených od silnic), ➢ cyklistických stezek atd. • prostřednictvím spolupráce s dalšími institucemi mohou obce zvyšovat zdravotní gramotnost seniorů a všech občanů • popularizaci a podporu netradičních pohybových aktivit jako je chůze s holemi „nordic walking“ Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory vzdělávání • nabídka vzdělávacích akcí pro seniory je součástí ➢ aktivního trávení času, ➢ podporuje a stimuluje sociální začlenění seniorů do společnosti • celorepublikově je rozšířena tradiční univerzita třetího věku • velmi důležité jsou kurzy počítačové dovednosti, které umožňují seniorům komunikovat s blízkými, studovat a sledovat aktuální dění • dostupnost počítačů a internetu v rámci obcí a měst by měla být samozřejmostí (knihovny) • vhodné je zakládání seniorských rad, které představují významný článek mezi seniorskou komunitou a správou obce či města (sociální úsek města) Aktivní stárnutí E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • právo na přiměřené bydlení pro staré osoby je formulováno v Dodatkovém protokolu Evropské sociální charty, článek 4 • Právo starých osob na sociální ochranu „S cílem zajistit účinné uplatnění práva starých osob na sociální ochranu se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat přímo nebo ve spolupráci s veřejnými nebo soukromými organizacemi vhodná opatření zaměřená zejména k tomu: … umožnit starým osobám, aby si svobodně zvolily způsob života a vedly, jak dlouho chtějí a mohou, nezávislý život v jim známém prostředí poskytnutím: a) bydlení přiměřeného jejich potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo poskytnutím dostatečné podpory na přizpůsobení jejich bydlení“ b) zdravotní péče a služeb, které vyžaduje jejich stav. 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • podpora života ve vlastním prostředí a setrvání ve vlastním bytě či domě je vhodná úprava bydlení • nejefektivnější je, pokud jsou domy stavěny již s tím, že se s jejich adaptabilitou na různé fáze životního cyklu a různé životní situace: ❖ včetně vzniku disability, ❖ zhoršení zraku, sluchu, ❖ snížené mobility ❖ počítat již na začátku při jejich designu, návrhu a provedení • úprava bydlení ❖ odstranění bariér, ❖ adaptace WC a koupelny, ❖ instalace prvků zvyšujících bezpečí a snižujících riziko pádů jako jsou například madla 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • potřebná je proto podpora formou poradenství týkající ❖ se vhodných úprav bytu ❖ pomoc s jejich praktickým provedením, ❖ sehnáním kontaktů na odborné firmy, popř. pomoci s úpravami prostředí prostřednictvím dobrovolných pracovníků nebo sociálních služeb 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • zákony umožňují osobě se zdravotním postižením poskytnout jednorázovou dávku – příspěvek na zvláštní pomůcku ➢ jedná se o jednorázovou dávku ➢ je určena osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, ➢ těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením ➢ těžkým mentálním postižením ➢ pro mírnější formy disability spojené se stárnutím a specifickými riziky a problémy seniorů však speciální dávka či forma podpory neexistuje 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • pocit bezpečnosti seniora v domácím prostředí, a tak prokazatelně zvyšuje jeho setrvání v domácím prostředí, je nouzové tísňové volání • jeho iniciátorem v Praze je občanské sdružení Život 90 • senior má 24 hodin možnost oznámit stisknutím tlačítka ohrožení, anebo je přímo monitorován jeho pohyb • otázkou je, kdy starší člověk ztrácí schopnost být sám ve svém domácím prostředí • kdy ztrácí soběstačnost do takové míry, že ani terénní služby nemohou plně uspokojit jeho základní životní potřeby • v takovém případě potřebuje dlouhodobou rezidenční péči 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • v současné době se často jedná o domovy pro seniory nebo tzv. domovy se zvláštním režimem, které nejsou vždy v místě, kde senior žije • navíc jde o zastaralý model služby, který prošel v řadě zemí zásadní transformací na ošetřovatelská zařízení či ústavy (nursing home) • anebo se přeměnil na individuální bydlení se službami (domy s pečovatelskou službou – service housing) • možností je také chráněné bydlení se službami pro seniory v případě, že soběstačnost seniora je omezená, ale bez významné psychické poruchy • pro seniory s duševní či kognitivní poruchou se nabízí malé jednotky podporující jejich soběstačnost a integraci 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory Bariéry a nejčastější problémy • převládající minulý trend institucionalizace zaměřený na velká okresní či krajská zařízení • odlehlost zařízení vedoucí k vyčlenění, vykořenění až k izolovanosti • neznalost spektra služeb na straně seniorů a jejich rodin • malá informovanost • pocit seniorů, že si nemohou službu zvolit • nedostatek soukromí a vlastního prostoru v rámci rezidenčních služeb typu domov pro seniory (vícelůžkové pokoje) • převládající omezující a rigidní institucionální režim • nedostatek míst/bydlení pro lidi s duševní a kognitivní poruchou (např. s Alzheimerovou chorobou) • nedostatek péče v domech s pečovatelskou službou, např. o víkendu • nepropojenost zdravotních a sociálních služeb 2.1.1 Bydlení E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • soběstačnost seniorů znamená schopnost každodenního aktivního života bez zásadní pomoci druhých, a to zejména při ➢ naplňování běžných potřeb a zájmů • jedna z nejčastějších činností seniorů ve městě ➢ nakupování, ➢ procházka či návštěva klubu nebo přátel, obchůzka lékaře či úřadu • obce a města vytvářejí prostředí, která mají podpořit aktivní život seniorů společně 2.1.2 Bezbariérové prostředí a dostupnost dopravy E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • bezbariérovost veřejných budov a prostranství se řídí vyhláškou č. 398/2009 Sb. • Její realizace v praxi má různé podoby a úspěšnost: ➢ vztahuje se na dostupnost budov a prostranství nejen pro seniory, ➢ ale pro všechny osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, ➢ osoby pokročilého věku, ➢ těhotné ženy, ➢ osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. 2.1.2 Bezbariérové prostředí a dostupnost dopravy E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory cílem je dosáhnout prostorové soběstačnosti • v našem případě seniorů, kteří přes svá omezení mohou zůstat nezávislí, • současně tím zamezit jejich prostorové a následně i společenské izolaci, ➢ bezbariérové rekonstrukce divadel, společenských a veřejných institucí a úřadů, ➢ obnovu chodníků s nájezdy, ➢ opravy zastávek veřejné dopravy 2.1.2 Bezbariérové prostředí a dostupnost dopravy E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory cílem je dosáhnout prostorové soběstačnosti • vytváření nových prostorů: ➢ cyklostezek, které jsou vhodné také pro elektrické skútry, elektrická či šlapací kola anebo vozíky, ➢ parků a veřejných prostranství, které svými plochami pamatují na seniory: lavičky k odpočinku ➢ místa pro aktivní odpočinek (hřiště na pétanque či kuželky, šachy) • mobilita je jedním z důležitých aspektů kvality života (nejen starších lidí) • sportování je jednou z priorit aktivního zdravého stárnutí 2.1.2 Bezbariérové prostředí a dostupnost dopravy E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • základním prvkem a předpokladem soudržnosti společnosti • projevuje se na úrovni rodiny, obce a komunity a na úrovni celé společnosti • většina pomoci a mezigenerační výměny se uskutečňuje v rámci rodiny a místního společenství • starší lidé mají potenciál, zkušenosti, znalosti a dovednosti, které mohou nabídnout místní komunitě a společnosti • starší generace hrají také nezastupitelnou roli při předávání často jedinečných zkušeností, hodnot a tradic • význam mezigenerační solidarity narůstá se stárnutím populace • Propojení škol, DD • netýká se pouze finančních a sociálních aspektů, ale zejména vzájemného porozumění a soužití 2.1.3 Mezigenerační solidarita E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory mezi způsoby a cesty podpory mezigeneračních kontaktů a vztahů, včetně kontaktů mezi seniorskou generací a dětmi lze uvést následující příklady: • senioři čtou dětem ve zdravotnických a sociálních zařízeních. • pořádání mezigeneračních sportovních a kulturních událostí (maraton všech generací, hudební a taneční akce různých generací). • senioři doprovázejí děti do školy či školky, pomáhají dohlížet na bezpečnost na dopravně exponovaných a rizikových místech. • dobrovolnická účast seniorů na vzdělávání dětí, např. přednášky o historii města, orální historie apod. • zapojení seniorů (dobrovolníků) do pomoci dětem ohroženým sociálním vyloučením, pomoc v procesu vzdělávání dětí. 2.1.3 Mezigenerační solidarita E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory mezi způsoby a cesty podpory mezigeneračních kontaktů a vztahů, včetně kontaktů mezi seniorskou generací a dětmi lze uvést následující příklady: • návštěvy dětí v zařízeních sociálních a zdravotnických služeb pro seniory, např. pořádání kulturních událostí, vystoupení dětských souborů základních škol, uměleckých škol, kroužků zájmového vzdělávání apod. • dobrovolnické aktivity studentů středních a vysokých škol a obecně mladších osob při poskytování sociálních a zdravotních služeb, vzdělávacích a kulturních aktivitách pro seniory atd. • předávání zkušeností seniorů absolventům na trhu práce (mentorství, pomoc atd.) – projekty ve spolupráci obce, firem a bývalých nebo současných zaměstnanců apod. • podpora vzájemné neformální sousedské výpomoci. • „adoptivní“ prarodiče. 2.1.3 Mezigenerační solidarita E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • činnost dobrovolníků vyžaduje především podporu a koordinaci • přestože se jedná o činnost, která není placena mzdou či platem, nelze říci, že jde o činnost bez nákladů, provozovanou zdarma • pokud se má dobrovolnická činnost rozvíjet a vzkvétat, je potřeba vytipovat osobu, která by dobrovolníky v obci koordinovala tak, aby šlo o systematickou a tedy i efektivní činnost • jen vzácně však najdeme dobrovolníka, který by se této činnosti s veškerou zodpovědností ujal, a proto je vhodné vytipovat profesionála s dobrými manažerskými schopnostmi, který by měl dobrovolníky v gesci • je užitečné pro tuto činnost vyčlenit pracovní úvazek či jeho část (dle předpokládaného rozsahu činnosti a také dle velikosti obce) • pokud se vše podaří, bude se jednat o úvazek a další náklady, které se obci bohatě vrátí • klíčová je tedy role a osoba koordinátora dobrovolnické činnosti 2.1.4 Dobrovolnictví E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • dlouhodobě nesoběstační pacienti potřebují k zachování či zlepšení kvality života komplex služeb, které jsme si zvykli označovat jako služby dlouhodobé péče • pod tímto pojmem rozumíme ➢ nezbytnou zdravotní péči lékařskou, ošetřovatelskou, farmaceutickou, rehabilitační, nutriční, sociální pomoc a asistenci v jednotlivých sebeobslužných aktivitách, ➢ další potřebná opatření, která mají význam zejména při péči o tyto pacienty v domácím prostředí 2.1.5 Podpora dlouhodobé péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • jedná se o: ➢ ošetřovatelské a rehabilitační pomůcky, ➢ úpravy prostředí pro péči, ➢ moderní komunikační prostředky, ➢ další podobná opatření, která reagují na potřeby určitých skupin nemocných a k jejichž rozvoji zejména v posledních desetiletích dochází 2.1.5 Podpora dlouhodobé péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • významnou a nezastupitelnou roli v poskytování dlouhodobé péče mají také rodinní a další neformální pečující • pojem dlouhodobá péče je u nás velmi často (a zpravidla velmi chybně) ztotožňován s léčebnami pro dlouhodobě nemocné • tato zařízení začala vznikat v sedmdesátých letech 20. století s cílem nahradit nevyhovující „odkladová“ oddělení nemocnic či tzv. „interní oddělení druhého typu“, jak se tato velmi nekvalitní oddělení nazývala 2.1.5 Podpora dlouhodobé péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory léčebny pro dlouhodobě nemocné • „zaujaly místo“ v systému zdravotní péče, nicméně se jim nepodařilo získat si příliš dobrou pověst v očích veřejnosti • je tomu tak proto, že mnohé z nich neposkytovaly ani neposkytují kvalitní péči, že nestačily reagovat na měnící se potřeby a požadavky pacientů, nezavedly nové a progresivní metody • do značné míry to souvisí s více než problematickou finanční situací 2.1.5 Podpora dlouhodobé péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory léčebny pro dlouhodobě nemocné • „pojem „léčebna pro dlouhodobě nemocné“ se stala spíše synonymem nedobré péče, a to i přes nespornou skutečnost, • některé léčebny jsou vedeny odborně • poskytují kvalitní doléčovací a rehabilitační péči • kvalitní dlouhodobou převážně ošetřovatelskou péči 2.1.5 Podpora dlouhodobé péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • pod pojmem soběstačnost rozumíme schopnost žít samostatně v běžném prostředí a obejít se bez pomoci druhé osoby • k vyhodnocení této schopnosti slouží testy, kterými ověřujeme soběstačnost pacienta v tzv. instrumentálních a základních aktivitách soběstačnosti (aktivitách denního života). • za nejdůležitější charakteristiku starší populace považujeme skutečnost, že ji vlastně paušálně charakterizovat nelze • jedná se o velkou skupinu lidí, která je ve svých dovednostech a zdravotním stavu různorodější než populace lidí středního věku 2.1.6 Kdo potřebuje péči? E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • další skupinu seniorů představují lidé, kteří žijí dle svých představ, nadále například pracují nebo se podílejí na různých aktivitách v rámci své rodiny, obce a podobně • svým životem stále naplňují a prosazují své postoje a hodnoty. V tomto případě hovoříme o autonomních seniorech. • mnozí lidé vyššího věku přijali svou roli „důchodce“ a přestali pracovat či se významněji společensky angažovat, ale stále žijí samostatným životem, nepotřebují pomoc jiných. Jedná se o soběstačné seniory. • zejména po 80. roce věku a později, přibývá jedinců, jejichž funkční schopnosti jsou do jisté míry omezeny, kteří potřebují alespoň někdy určitou pomoc s některými činnostmi souvisejícími s chodem domácnosti nebo péčí o sebe • v tomto případě používáme pojem křehký senior, neboť změna funkčního stavu je v naprosté většině případů spojena se syndromem křehkosti (fragility), nejvýznamnějším geriatrickým syndromem • tito senioři jsou ohroženi zhoršením či ztrátou soběstačnosti při prakticky jakékoli zátěži, ať se jedná o interkurentní (i zdánlivě banální) onemocnění, změnu prostředí, sociální ztrátu a podobně 2.1.6 Kdo potřebuje péči? E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • poslední skupinou seniorů jsou senioři nesoběstační, závislí • jedná se o skupinu seniorů, kteří nejsou schopni zajistit nejen péči o svou domácnost ale ani péči o svou osobu a potřebují pomoc svého okolí či pomoc profesionálních zdravotnických a sociálních služeb • otázkou je, jak určit, kde končí soběstačnost a kde začíná nesoběstačnost • tato hranice je vysoce individuální • k jejímu stanovení nestačí výčet diagnóz • z tohoto důvodu je velice významné vyhodnocení celkového funkčního zdravotního stavu starší osoby 2.1.6 Kdo potřebuje péči? E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • zajištění potřeb dlouhodobé péče by nebylo možné bez pomoci rodinných příslušníků, eventuálně dalších osob, které se na péči podílejí nebo ji zajišťují • díky tomuto rodinnému a neformálnímu zázemí mohou zůstat doma i nesoběstační a chronicky nemocní lidé • v péči rodinných příslušníků setrvává asi 80 % lidí s omezenou soběstačností, kteří by jinak pravděpodobně potřebovali dlouhodobou péči • tento přínos pečujících rodin bychom měli respektovat 2.2.1 Podpora rodiny a neformálních pečovatelů E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • příspěvek na péči je významným zlepšením podmínek pro péči ➢ často nedochází k dostatečné výměně informací mezi Úřadem práce a příslušným sociálním odborem obce, ➢ takže obec prakticky neví, kdo tento příspěvek pobírá ➢ a komu by tedy bylo zapotřebí věnovat pozornost a podporu při zajištění potřebné péče a služeb ➢ příspěvek je přidělován „úřední“ cestou a touto cestou je eventuálně kontrolován, což má spíše represivní charakter a nebere v úvahu reálnou situaci pečujících 2.2.1 Podpora rodiny a neformálních pečovatelů E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • v České republice je role rodinných pečujících naprosto nedoceněna • k tomu, aby rodinní pečující mohli péči zajistit skutečně dlouhodobě a kvalitně, není zapotřebí jen kontroly kvality péče, ale zejména zajištění pomoci a podpory pečujícím • mnoho pečujících se v roli pečovatele ocitne naprosto nenadále v důsledku úrazu či onemocnění svého blízkého 2.2.1 Podpora rodiny a neformálních pečovatelů E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • většina z nich pečovat neumí – neumí například pacienta (svého blízkého) ošetřit, polohovat, manipulovat s ním tak, aby si například nezpůsobili bolest a poranění zad, neumí používat pomůcky atd • jinými slovy, neznají „oblasti“ péče a služby, na které by se mohli obrátit, a nevědí o možnostech další podpory, včetně příspěvku na péči a podobně • významným indikátorem kvality zařízení, která pacienty propouští do domácí péče po léčení, rehabilitaci či dlouhodobé péči, je poskytnutí potřebných informací, práce s rodinou a pokud možno také zaškolení v jednotlivých oblastech a otázkách poskytování péče 2.2.1 Podpora rodiny a neformálních pečovatelů E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • téměř na dvou třetinách území naší republiky není pečovatelská služba zajištěna • tam, kde zajištěna je, se často omezuje na pouhý rozvoz obědů • jedná se do značné míry o bludný kruh - lidé potřebují služby, které nejsou dostupné • protože nejsou dostupné služby a někdy ani blízcí, kteří by byli ochotni se starat, lidé nemohou vynakládat příspěvek na péči na tyto služby, a proto volí raději „ústavní řešení“ • výsledkem je méně lidí, kteří by si nakoupili služby ve svém okolí a služby tak zanikají 2.3 Pečovatelská služba a domácí zdravotní péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • pokud by přitom obce více podporovaly péči v domácím prostředí a nabídku domácích, terénních a ambulantních služeb, • bylo by nejen možné naplnit Listinu základních práv a svobod – tedy právo žít v prostředí, které si člověk zvolil a nemuset se z důvodu nedostatku služeb a péče stěhovat do ústavního zařízení • intenzivnější formou sociální služby poskytované v domácím prostředí je osobní asistence - jejím cílem je pomoci člověku s omezenou soběstačností vést pokud možno obvyklý život s dopomocí osobního asistenta 2.3 Pečovatelská služba a domácí zdravotní péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory Domácí zdravotní (ošetřovatelská) péče • z nepochopitelných důvodů v Česku nazývá home care – jedná se o velmi důležitou službu, která umožňuje zkrácení hospitalizace, dřívější návrat do domácího prostředí a péči v domácím prostředí • kvalifikované sestry mohou vykonávat jednotlivé ošetřovatelské úkony, a také základní úkony rehabilitačního ošetřovatelství • jejich péče je velmi důležitá jak pro pacienta samotného, tak pro rodinného příslušníka, který by měl získat od sestry potřebné informace i podporu • možnosti a kapacity domácí péče nejsou bohužel v České republice dostatečně využívány, a to zejména v oblasti dlouhodobé péče v domácím prostředí, kde je právě role sestry naprosto nezastupitelná 2.3 Pečovatelská služba a domácí zdravotní péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory Domácí zdravotní (ošetřovatelská) péče • právě ona by mohla být (pokud by existoval funkční systém dlouhodobé péče v domácím prostředí) koordinátorkou služeb, garantem kvality, • ale i garantem toho, aby byl příspěvek na péči alokován v míře odpovídající potřebě a zajištění péče a aby byl skutečně adekvátně využíván jak prostřednictvím registrovaných sociálních služeb, tak prostřednictvím rodinných příslušníků či asistentů • v současné době může domácí péči indikovat ošetřující lékař nemocnice či zdravotnického zařízení, které pacienta propouští do domácí péče, a to na dobu 14 dnů • zejména ji však předepisuje registrující praktický lékař, který také může pacientovi předepsat potřebné ošetřovatelské pomůcky 2.3 Pečovatelská služba a domácí zdravotní péče E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory tísňová péče a asistenční technologie využívající ICT • mohou přispět k setrvání seniorů se sníženou soběstačností v jejich přirozeném sociálním prostředí a zvýšit jejich faktické i subjektivní (vnímané) bezpečí • inteligentní bydlení a domácnost (smart homes) umožňuje včasné varování v případě negativní události, jako např. pádu, a zvyšuje tak bezpečnost, kontrolu a autonomii seniora v domácím prostředí • v případě nežádoucí a rizikové události umožňují kontaktovat rodinného příslušníka nebo určeného poskytovatele zdravotních a sociálních služeb 2.3.1 Tísňová péče a podpora nezávislého života E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory tísňová péče a asistenční technologie využívající ICT • bezpečnostní signalizace umožňuje připomenutí při nezavření dveří • nezastavení vody, sporáku, což je významné zejména u osob s demencí „chytrá“ domácnost může usnadnit také ✓ dodržování pitného a léčebného režimu ✓ pravidelnost a správnost užívání léků a zabránit tak dehydrataci a zhoršení zdravotního stavu ✓ informační technologie mohou také podpořit a usnadnit koordinované a navazující poskytování zdravotních a sociálních služeb (dlouhodobé péče) a zefektivnit předávání informací 2.3.1 Tísňová péče a podpora nezávislého života E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory • HOLMEROVÁ, I., O. STAROSTOVÁ, R. VEPŘEKOVÁ a P. WIJA. Bedekr aktivního stárnutí. Praha: Fakulta humanitních studií UK, 2013. ISBN 978-80-87398-36-4. • E-learning > Osetrovatelska_pece_o_seniory Zdroje