ODBORNÁ PRAXE zkouška

Obor Všeobecná sestra

2019/2020

Vysoká škola Zdravotnická, o. p. s.

Duškova 7, 150 00 Praha 5

Obsah

ZKOUŠKA Z PŘEDMĚTU ODBORNÁ PRAXE. 2

Požadavky ke zkoušce. 2

Pravidla přihlašování ke zkoušce. 2

Zkouška. 2

Pomůcky ke zkoušce. 2

Kritéria hodnocení studentů. 2

Zápis známky do indexu. 3

Klinická pracoviště. 3

Složení zkušebních komisí (jmenovány rektorkou školy) 3

KLINICKÉ STAVY, ONEMOCNĚNÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE. 4

POZNÁMKY K VYPLŇOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DOKUMENTACE. 5

I. CHIRURGICKÁ KLINIKA HRUDNÍ, BŘIŠNÍ A ÚRAZOVÉ CHIRURGIE VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE A 1.
LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE. 8

Zkouška na I. chirurgické klinice VFN.. 9

3. INTERNÍ KLINIKA – KLINIKA ENDOKRINOLOGIE A METABOLISMU VFN A 1. LF UK V PRAZE 11

Zkouška na 3. interní klinice VFN.. 11

NEUROLOGICKÁ KLINIKA VFN A 1. LF UK V PRAZE. 13

Zkouška na Neurologické klinice VFN.. 14

CHIRURGICKÁ KLINIKA 1. LF UK A THOMAYEROVY NEMOCNICE. 15

V PRAZE 4. 15

Zkouška na Chirurgické klinice v TN.. 15

LITERATURA.. 17

Základní studijní literatura. 17

Další doporučená literatura. 17

ORIENTACE, MAPY, MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ 18

ZKOUŠKA Z PŘEDMĚTU ODBORNÁ PRAXE

Akademický rok: 2019/2020, zimní/letní semestr

Studijní obor: Všeobecná sestra

Studijní skupiny: 3AVS, 3BVS, 3CVS

Způsob zakončení: Zkouška

Termín konání: 29. – 30. 1. 2020 (studijní skupina 3CVS)

27. – 28. 5. 2020 (studijní skupiny 3AVS, 3BVS)

Odborná praxe je koncipována jako praktický předmět. Probíhá formou přímé či nepřímé péče o
pacienty, v souladu s platnou legislativou a podle zásad praktické výuky na zdravotnických
pracovištích pod přímým vedením odborné zkušební komise (předsedkyně a členové komise jsou
registrované všeobecné sester). Zdravotnická pracoviště pro výuku odborné praxe splňují
legislativní požadavky, jejichž platnost a dodržování jsou smluvně zajištěny.

Požadavky ke zkoušce

Kompletní splnění odborné praxe a ošetřovatelských výkonů za 1., 2. a 3. ročník. Zápočty uděluje
koordinátorka odborné praxe PhDr. Renata Procházková.

Pravidla přihlašování ke zkoušce

Přihlašování ke zkoušce v Informačním systému bude spuštěno pro studijní skupinu 3CVS v prosinci
2019 a pro studijní skupiny 3BVS, 3AVS v dubnu 2020.

Ø Student/ka se ve stanoveném časovém rozmezí přihlásí ke zkoušce v Informačním systému

Ø Kapacita termínů na jednotlivých pracovištích je předem stanovena a nelze ji překročit

Ø Náhradní termín přihlašování ke zkoušce nebude určen

Zkouška

Zkouška probíhá formou spíše nepřímé péče o pacienty metodou ošetřovatelského procesu dle
stanovených kritérií, v souladu s platnou legislativou a podle zásad výuky předmětu Odborná praxe
na zdravotnických pracovištích.

Klinické stavy, onemocnění a ošetřovatelskou péči, které budou studenti řešit u pacientů, jsou
uvedeny na s. 4 tohoto dokumentu.

Pomůcky ke zkoušce

Sesterská uniforma, vizitka s označením studenta VŠZ, o.p.s., 1x vytištěná dokumentace
(OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE – MARJORY GORDON), dále dle výběru studenta např. publikace k tvorbě
ošetřovatelských diagnóz Herdman, Kamitsuru (2015 a pozdější vydání), Brevíř o léčivých přípravcích
dostupných v ČR.

Kritéria hodnocení studentů

Ø Ošetřovatelský proces (1.–3. fáze)

o Shromažďování údajů o pacientovi a posouzení jeho zdravotního stavu

o Analýza získaných údajů, situační analýza a stanovení ošetřovatelských diagnóz

o Stanovení cílů a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče u aktuální a rizikové ošetřovatelské
diagnózy

o Návrh realizace ošetřovatelských intervencí u aktuální a rizikové ošetřovatelské diagnózy

Ø Přístup k nemocným, ochota a taktnost v jednání, respektování práv pacientů

Ø Úroveň komunikace a spolupráce se zdravotnickými pracovníky

Ø Prezentace případu pacienta/ky a schopnost kritického myšlení

Ø Dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržování hygienického režimu

Zápis známky do indexu

Zapsání známky ze zkoušky do indexů a Informačního systému provede koordinátorka odborné praxe ve
škole (doporučuje se, aby studenti odevzdali indexy na studijní oddělení, odkud si je koordinátorka
vyzvedne).

Klinická pracoviště

I. chirurgická klinika hrudní, břišní a úrazové chirurgie VFN a 1. LF UK, U Nemocnice 499/2, Praha
2, budova A8, 1. suterén, seminární místnost

3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze, U nemocnice 1, Praha 2, budova A10, 1. poschodí,
seminární místnost

Neurologická klinika 1. LF a VFN v Praze, Kateřinská 30, Praha 2, přízemí, seminární místnost

Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze 4, Vídeňská 800, Praha 4, pavilon G3

Složení zkušebních komisí (jmenovány rektorkou školy)

I. chirurgická klinika hrudní, břišní a úrazové chirurgie VFN a 1. LF UK (pouze 30. – 31. 1. 2019)

Předsedkyně komise: PhDr. Dušan Sysel, PhD., MPH

Členky komise: PhDr. Karolína Stuchlíková

Mgr. Petra Camprová, vrchní sestra

3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Předsedkyně komise: PhDr. Jana Hlinovská, PhD.

Členky komise: PhDr. Karolína Moravcová

Mgr. Světlana Krutská, vrchní sestra

Neurologická klinika 1. LF a VFN v Praze

Předsedkyně komise: Doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD.

Členky komise: Mgr. Eva Marková, Ph.D.

Bc. Jaroslava Herinková, vrchní sestra

Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze 4

Předsedkyně komise: PhDr. Renata Procházková

Členové komise: Mgr. Lucie Škorpíková

Mgr. Lenka Trubačová, vrchní sestra

KLINICKÉ STAVY, ONEMOCNĚNÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE

Zde jsou uvedeny klinické stavy a onemocnění, se kterými se lze setkat na klinických pracovištích.

1. Ošetřovatelský proces u nemocného po úrazech hlavy a míchy

2. Ošetřovatelský proces u nemocného při úrazech páteře

3. Ošetřovatelský proces u nemocného při úrazech hrudníku a plic

4. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi srdce

5. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi cév

6. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi trávicího traktu – jícnu a žaludku

7. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi trávicího traktu – tenkého a tlustého střeva

8. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi pankreatu

9. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi hepatobiliárního systému

10. Ošetřovatelský proces u nemocného při náhlých příhodách břišních

11. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi ledvin a močových cest

12. Ošetřovatelský proces u nemocného při endokrinních onemocněních

13. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchami imunity

14. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchami výživy a metabolizmu

15. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi pohybového aparátu

16. Ošetřovatelský proces u nemocného poraněného teplem, chladem a chemickými látkami

17. Ošetřovatelský proces u nemocného s hematologickými nemocemi

18. Ošetřovatelský proces u nemocného v terminálních stavech

19. Ošetřovatelský proces u nemocného po amputaci končetiny

20. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchami výživy

21. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchou bilance vody a elektrolytů

22. Ošetřovatelský proces u imobilního nemocného

23. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchou vědomí

24. Ošetřovatelský proces u nemocného s inkontinencí

25. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi nervového systému

26. Ošetřovatelský proces u nemocného s nádorovým onemocněním

27. Ošetřovatelský proces u nemocného s chronickým obstrukčním bronchopulmonálním onemocněním

28. Ošetřovatelský proces u seniora a chronicky nemocného pacienta

29. Ošetřovatelský proces u ženy po malém gynekologickém výkonu

30. Ošetřovatelský proces u ženy po velkém gynekologickém výkonu

31. Ošetřovatelský proces u ženy s konzervativní léčbou v gynekologii

POZNÁMKY K VYPLŇOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DOKUMENTACE

Následující text je nápovědou k vyplňování ošetřovatelské dokumentace:

Osobní údaje pacienta/ky: upozorňujeme na korektní zacházení s osobními údaji pacientů, které
vymezuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů ve znění
účinném od 6. října 2016.

Rodinná anamnéza: údaje o zdravotním stavu nejbližších příbuzných (rodiče, prarodiče, sourozenci,
děti), výskyt chorob, které mohou mít vliv na zdraví vyšetřované osoby. Pokud již zemřeli, uvádíme
dožitý věk a příčinu úmrtí.

Osobní anamnéza: chronologický výčet chorob (včetně infekčních, překonaná a chronická onemocnění),
hospitalizací, operací, úrazů a jejich komplikací prodělaných od dětství do současnosti. Data se
uvádějí formou letopočtu (např. St. p. APPE v roce 1977). Nikdy nepoužíváme označení před x lety.
Takto uvedený údaj může s odstupem let vést k omylům a chybám. Přidat transfúze a očkování.

Farmakologická anamnéza: Obsahuje výčet trvale užívaných léků včetně lékové formy (tbl – tablety,
cps – kapsle, plv – prášek, supp – čípky,…), síly (včetně jednotek např. 100mg), dávkování (udává
se ve formátu ráno-poledne-večer-noc; tj. např. jedna tableta ráno se zapíše 1-0-0-0, jedna ráno a
jedna večer pak 1-0-1-0).

Sociální anamnéza: Cílem je obeznámit se s podmínkami, ve kterých pacient/ka žije a pracuje.
Rodinné poměry: ženatý/vdaná, rozvedený/á, vdovec/ vdova, žije sám, nejbližší příbuzní – dcera/syn.
Nesoulad v osobním životě (např. probíhající rozvod, hádka s partnerem) mohou být zdrojem mnoha
somatických obtíží. Bytové poměry: důležitý je údaj o poschodí, přítomnosti výtahu, typu vytápění,
přístupu k domu, kvalitě bydlení (vlhkost, zima, plísně), dostupnosti dopravních prostředků atd.
Volnočasové aktivity a záliby, kterým se pacient/ka věnuje.

Pracovní anamnéza: Vzdělání, které pacient/ka absolvoval/a. Zaměstnání: pracovní zařazení, zaměření
na rizikové faktory jako jsou nadměrná fyzická námaha, stresové prostředí, škodliviny na
pracovišti. Nesmíme zapomínat na zaměstnání předchozí, kde mohlo docházet mnoho let ke kontaktu
s uvedenými riziky. Druh vykonávané práce má také vliv na posouzení pracovní způsobilosti pacienta.
Vztahy na pracovišti. Důchodce: starobní či invalidní (částečný/plný), důvod invalidního důchodu,
od kdy.

Alergologická anamnéza: Cíleně se dotazovat na alergie související s podáním léků, nebo provádění
diagnostických a terapeutických výkonů. I při zcela negativní alergické anamnéze je vhodné
z forenzních důvodů explicitně uvést, že lékové alergie pacient neguje. Alergie lékové: název léku,
druh a typ alergické reakce (např. exantém, alergický edém, anafylaktický šok), kdy reakce nastala.
Alergie na kontrastní látky, senná rýma, alergie na prach, pyl, roztoče, alergie potravinová,
alergie na náplast, jiné alergie (např. chemické látky).

Gynekologická anamnéza: Menstruační cyklus: první menstruace (menarche), pravidelnost cyklu a délka
jeho trvání, intenzita menstruačního krvácení, datum poslední menstruace. U žen ve fertilním věku
je nutný dotaz na graviditu (např. odeslání těhotné pacientky na RTG by mohlo mít závažné forenzní
důsledky). Počet porodů: per vias naturales, sectio cessarea, komplikace… Potraty: počet, spontánní
X umělé. Klimakterium: v kolika letech, ev. hormonální substituce. Gynekologické operace,
hormonální antikoncepce, samovyšetření prsou, poslední gynekologická prohlídka. Inkontinence.
Pozor, jde o intimní otázky.

Urologická anamnéza u mužů: Překonaná urologická onemocnění, samovyšetření varlat, poslední
návštěva urologa. Pozor, jde o intimní otázky.

Abusus: Spotřeba alkoholu a tabákových výrobků je spojena s enormním socioekonomickým zatížením
společnosti. Souvislost mezi abusem alkoholu a jaterními onemocněními je stejně zřejmá jako
souvislost kouření s onemocněním dýchacích cest. Z těchto důvodů je třeba po užívání návykových
látek systematicky pátrat a v diferenciální diagnostice obtíží s nimi počítat. Kouření: u kuřáka
nás zajímá, jaký druh tabákových výrobků kouří (cigarety, dýmka, doutník), délka užívání (počet
let), denní spotřeba (např. 20cig/den). V případě, že již dotyčný s kouřením úspěšně přestal,
uvedeme dobu, po kterou kouřil, i příslušné množství denní spotřeby. Alkohol: vždy je nutné
specifikovat kromě denní dávky i typ alkoholu (destilát, víno, pivo). !!! V případě, že pacient/ka
uvede negativní alkoholickou anamnézu, je třeba se jej/jí cíleně ptát i na pití piva. Ze zkušeností
totiž víme, že většina pacientů pivo za alkohol vůbec nepovažuje.!!! Káva: množství vypité kávy za
den. Svou roli hraje i typ kávy, neboť v množství obsaženého kofeinu je mezi jednotlivými druhy
(espresso, rozpustná káva, turecká káva = „lógrová“) značný rozdíl. Léky: závislost na lécích je i
díky časté polypragmazii (podávání mnoha léků současně) poměrně rozšířená. Mezi nejčastěji
zneužívaná farmaka patří např. analgetika, benzodiazepiny, hypnotika a psychofarmaka. Drogy: cíleně
se dotazujeme na užívání drog od tanečních přes konopí až po parenterálně aplikované drogy a
odpověď zaznamenáváme. Na užívání drog nás mohou upozornit vpichy na kůži, které odhalíme při
fyzikálním vyšetření. Jiné návyky.

Spirituální anamnéza: pomáhá zorientovat se v pacientových duchovních potřebách a zajistit jejich
naplňování. Můžeme pracovat s hodnotami, které dávají pacientovu životu smysl, např. respektovat
určitá dietní a režimová opatření, kontaktovat osoby, se kterými se pacient ještě chce setkat, než
zemře. Důvěra, náboženství, víra a názory, přesvědčení: ptáme se, např. zda se pacient považuje za
spirituálního (duchovního) člověka, zda má nějaké spirituální (duchovní) přesvědčení, co dává jeho
životu smysl. Důležitost, významnost: ptáme se, např. na osobní přesvědčení či víru v pacientově
životě, zda má jeho přesvědčení vliv na to, jak se o sebe stará během nemoci, jakou roli hraje jeho
přesvědčení a názory v procesu uzdravování. Společnost, přátelství: ptáme se, např. zda je součástí
nějakého společenství (zájmové, spirituální (duchovní) nebo náboženské komunity, má nějakou skupinu
stejně smýšlejících přátel nebo společenství lidí, kteří se scházejí v kostele, chrámu, svatyni,
mešitě, která slouží jako podpůrný systém). Zařazení do péče: jak by si pacient přál, aby se výše
uvedené skutečnosti zařadily do jeho zdravotní péče.

Hodnoty zjištěné při příjmu pacienta/ky: lze najít ve zdravotnické dokumentaci.

Nynější onemocnění přehledně a podrobně popisuje obtíže předcházející přijetí pacienta. Příčiny,
které ho vedly k vyhledání lékařské péče. Údaje anamnestické společně s doposud známými výsledky
laboratorních a zobrazovacích metod se řadí chronologicky a popisují co nejpodrobněji. Laické
výrazy nenahrazujeme odbornými pojmy, ale uvádíme v uvozovkách tak, jak je pacient uvedl.

Fyzikální vyšetření sestrou: Cílem fyzikálního vyšetření je zaznamenat, co sestra zjistila svými
smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem event. čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je:
pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Lze použít údaje ze zdravotnické
dokumentace.

Ošetřovatelská anamnéza (podle domén) se vztahuje k aktuálnímu dni, ve kterém probíhá zkouška.

Podpora zdraví: Uvědomování si zdraví, management zdraví, aktivity k udržení zdraví.

Výživa: typický příjem potravy, trávení, vstřebávání, metabolizmus, hydratace.

Vylučování a výměna: Funkce močového systému (inkontinence, retence moče), funkce
gastrointestinálního systému (průjem, obstipace), funkce kožního systému, funkce dýchacího systému.

Aktivita – odpočinek: Spánek (kvalita, poruchy), odpočinek (únava), relaxační techniky, aktivita,
cvičení, rovnováha energie, kardiovaskulární-pulmonální reakce, sebepéče.

Percepce/kognice: Lidský systém zpracovávání informací zahrnující pozornost, orientaci, pociťování,
percepci, kognici a komunikaci. Pozornost (snaha všímat si nebo pozorovat). Orientace
(povědomí o čase, místě a osobě). Pociťování/vnímání (získávání informací prostřednictvím smyslů,
hmatu, chuti, čichu, zraku, sluchu a kinestezie a ucelené vnímání smyslových dat, což má za
výsledek pojmenování, asociace nebo rozpoznávání vzorců). Kognice (využití paměti, učení, myšlení,
řešení problémů, abstrakce, úsudku, vhledu, intelektuální kapacity, počítání a jazyka). Komunikace
(vysílání a příjem verbálních a neverbálních informací).

Sebepercepce: povědomí o sobě. Sebepojetí (celkové vnímání sebe sama). Sebeúcta (hodnocení vlastní
ceny, schopností, důležitosti a úspěchu). Obraz těla (mentální obraz vlastního těla).

Vztahy mezi rolemi: pozitivní a negativní spojení či asociace mezi lidmi nebo skupinami osob a
prostředky, pomocí kterých se tato spojení projevují. Role pečovatelů (společností očekávané vzorce
chování osob poskytujících péči, které nejsou profesionálními zdravotníky). Rodinné vztahy (spojení
osob, kteří jsou spřízněni biologicky a volbou). Plnění rolí (kvalita fungování ve vzorcích chování
očekávaných společností).

Sexualita: Sexuální identita (vnímání sebe sama jako jedinečné osoby z pohledu sexuality a/nebo
pohlaví) – v současnosti žádná diagnóza. Reprodukce (jakýkoli proces, kterým lidé tvoří své potomky
[proces přirozené nebo umělé reprodukce). Pozor jde o intimní otázky.

Zvládání/tolerance zátěže: Posttraumatické reakce (reakce po fyzickém nebo psychickém traumatu).
Reakce na zvládání zátěže (proces zvládání zátěžových vlivů prostředí). Neurobehaviorální stres
(reakce na chování odrážející nervovou a mozkovou funkci).

Životní principy: skryté principy jednání, myšlení a chování o činech, zvycích nebo institucích,
které jsou vnímány jako skutečné nebo mající vnitřní hodnotu. Hodnoty (indentifikace a seřazení
preferovaných způsobů jednání nebo koncových stavů) – v současnosti žádné diagnózy. Přesvědčení
(názory, očekávání nebo úsudky o činech, zvycích nebo institucích vnímané jako skutečné nebo mající
vnitřní hodnotu). Soulad hodnot/ přesvědčení/jednání (shoda nebo rovnováha dosažená mezi hodnotami,
přesvědčeními a činy).

Bezpečnost/ochrana: nehrozí nebezpečí, tělesné postižení nebo poškození imunitního systému;
překonání ztráty, ochrana, bezpečnost a pocit bezpečí. Infekce (reakce hostitele po patogenní
invazi). Tělesné poškození (tělesná újma nebo zranění). Násilí (použití přehnané síly s úmyslem
zranit nebo ublížit). Environmentální rizika (zdroje nebezpečí v okolí). Obranné procesy (procesy
ochrany jedince před okolními (cizími) vlivy). Termoregulace (fyziologický proces regulace tepla a
energie v těle za účelem ochrany organismu).

Komfort: pocit duševního, tělesného nebo sociálního well-being (pohody) nebo uvolnění. Tělesný
komfort (pocit well-being (pohody), uvolnění) nebo zbavení se bolesti. Komfort prostředí (pocit
well-being (pohody) nebo uvolnění ve svém prostředí). Sociální komfort (pocit well-being (pohody)
nebo uvolnění v sociálních situacích).

Růst/vývoj: věku odpovídající zvětšování tělesných proporcí, dozrávání orgánových systémů nebo
vývoj podle vývojových etap. Růst (disproporční růst). Vývoj (progrese, regrese v různých etapách
života).

Medicínský management: ordinovaná vyšetření, výsledky, konzervativní léčba, dieta, výživa, pohybový
režim, rehabilitace.

Medikamentózní léčba: akutní a chronická medikace, fakultativní medikace.

Chirurgická léčba: operační výkony, pokud možno i s časovým údajem, kdy byly provedeny.

Situační analýza je komplexní analýza zachycující všechny podstatné informace a faktory (vnitřní i
vnější), které ovlivňují aktuální i budoucí zdravotní stav pacienta. Sestra musí nejprve důkladně
poznat pacientův aktuální zdravotní stav a vzít v potaz informace z anamnézy a medicínského
managementu včetně farmakoterapie, aby rozhodování o ošetřovatelské péči nebylo založeno pouze na
dojmech a dohadech. V situační analýze se musí objevit souhrn identifikovaných ošetřovatelských
problémů. Je to jako bychom předávali souhrnné informace o pacientovi jiné sestře např. při
předávání služby. Podstatou situační analýzy je identifikace, analýza a hodnocení všech
relevantních faktorů, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů
ošetřovatelské péče.

Stanovení ošetřovatelských diagnóz, které byly určeny toho dne, kdy probíhá zkouška, řadit podle
priorit.

Ošetřovatelská diagnóza: Klinické posouzení lidské reakce na zdravotní stav/procesy nebo náchylnost
jedince k takové reakci.

Název, kód, doména, třída ošetřovatelské diagnózy podle Herdman, T. a S. Kamitsuru, 2015 či 2016.

Určující znaky: pozorovatelná vodítka/závěry, které se hromadí/shlukují v podobě projevů diagnózy,
např. známky nebo symptomy.

Související faktory: součástí diagnóz zaměřených na problém; jsou etiologiemi, okolnostmi, fakty
nebo vlivy, mají nějaký vztah k ošetřovatelské diagnóze, např. příčina, přispívající faktor;
obvykle se nacházejí v přehledu anamnézy pacienta.

Rizikové faktory: ovlivňují zvýšení náchylnosti jedince ke zhoršení zdraví, např. z hlediska
prostředí, psychologického či genetického.

Ošetřovatelská diagnóza nemusí obsahovat všechny typy diagnostických indikátorů, tj. určující
znaky, související faktory nebo rizikové faktory. Ošetřovatelské diagnózy zaměřené na problém
obsahují určující znaky a související faktory. Diagnózy pro podporu zdraví mají zpravidla pouze
určující znaky, ačkoli lze využít i související faktory, pokud mohou napomoci lepšímu pochopení
ošetřovatelské diagnózy. Rizikové diagnózy jsou součástí pouze rizikových ošetřovatelských diagnóz.

I. CHIRURGICKÁ KLINIKA HRUDNÍ, BŘIŠNÍ A ÚRAZOVÉ CHIRURGIE VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE A 1.
LÉKAŘSKÉ FAKULTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE

Přednosta: prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.

Adresa: U Nemocnice 2, Praha 2, 128 08 (I. Chirurgická klinika /I. ChK/ se nachází v hlavním
komplexu budov VFN, pavilon A8).

Oficiální www: www.vfn.cz

Vrchní sestra: Mgr. Petra Camprová, tel.: 22496 2210, e-mail: Petra.Camprova@vfn.cz

I. chirurgická klinika je společným pracovištěm Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a 1.
lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) a zajišťuje nejvyšší medicínskou, odbornou
péči, je vědecko-výzkumným pracovištěm, probíhá zde výuka chirurgických oborů a ošetřovatelské péče
bakalářského a magisterského studia na 1. LF UK a výuku pregraduální a postgraduální českých a
zahraničních studentů a lékařů. Ročně zde ošetří 80 000–90 000 pacientů, provedou okolo 10 000
operací jak ambulantních, tak hospitalizovaných pacientů či konsiliárně. Počet hospitalizací se
pohybuje okolo 5 000–6 000. K dispozici je na klinice 128 lůžek a 18 lůžek charakteru intenzivní
péče. Na klinické a poliklinické části je k dispozici 10 operačních sálů. Na I. chirurgické klinice
i její poliklinické složce pracuje celkem 50 lékařů a 220 zaměstnanců v nelékařských oborech.

Léčebná činnost kliniky zahrnuje celou šíři gastroenterochirurgie, hrudní chirurgie, hepatální a
pankreatobiliární chirurgii, chirurgii portální hypertenze, chirurgie obezity a v celé šíři
traumatologii. Plně jsou využívány techniky laparoskopické a thorakoskopické chirurgie.

Profil léčebné péče

Gastroenterochirurgie a koloproktochirurgie: Klinika komplexně řeší spolu
s gastroenterology, rentgenology, nutricionisty, onkology a s dalšími obory onemocnění jícnu,
žaludku, střev a konečníku. Řeší nejnáročnější případy z těchto oblastí u pacientů z celé
republiky. Od roku 1983 se rozvíjejí operace pro obezitu, v současnosti především laparoskopické.

Hepatopankreatobiliární chirurgie: V současné době se rozvíjí využití laparoskopických technik
operací parenchymatosních orgánů (játra, slinivka břišní). Na tomto poli využíváme nejmodernější
technické prostředky (peroperační ultrazvuk, Argon LASER, harmonický skalpel, systém CUSA, systém
Liga-Shure).

Hrudní chirurgie: Klasická resekční (=odstranění části orgánu) chirurgie plic, ošetření empyemu
(nahromadění hnisu v pohrudniční dutině), poranění hrudníku, operace mediastina (prostor, který je
ohraničen vpředu hrudní kostí, po obou stranách plícemi a vzadu páteří) a jícnu. Přístrojové
vybavení umožňuje provádění jak diagnostických tak terapeutických výkonů mininiinvazivní technikou.

Úrazová chirurgie (traumatologie): Na klinice se provádějí běžné traumatologické výkony, vybrané
ortopedické výkony, provádí se diagnostická i terapeutická artroskopie kolenního kloubu. Jelikož
valná část poraněných se rekrutuje z vyšších věkových skupin, snaží se klinika zapojit i do
mezioborových a meziklinických gerontologických studií. Rovněž jsme schopni ošetřit nejtěžší
poranění (traumata mozku, páteře, polytraumata).

Endokrinochirurgie: Tato v současnosti zahrnuje operace na štítné žláze, operace nadledvin a
operace slinivky břišní. V této souvislosti spolupracujeme s mnohými pracovišti v rámci VFN i mimo
ni.

Onkochirurgie: Řeší problematiku nádorů zhoubných i nezhoubných z výše uvedených oborů. V této
souvislosti je třeba ještě vzpomenout na operace nádorů prsu. V oblasti mammochirurgie I. Chk
dosahuje vynikajících výsledků.

Nelékařský zdravotnický personál

Na klinice pracuje 220 nelékařských zdravotnických pracovníků, z toho 152 všeobecných sester, 11
zdravotnických asistentů, 2 ošetřovatelky a 55 sanitářů a pomocného zdravotnického personálu.
Sesterský personál je vysoce erudovaný se specializací v oblastech ARIP a ošetřovatelské péče
v chirurgii. Na klinice používají moderní léčebné a ošetřovatelské metody, ve kterých jsou sestry
patřičně proškoleny (např. v oblasti hojení ran pomocí tzv. V. A. C. (Vacuum Assisted Closure)
systému nebo s využitím ultrazvukového čističe ran). Pracují zde absolventky certifikovaných kurzů
péče o stomie a kurzů hojení ran. Sestry jsou aktivní členky Stomického týmu VFN a působí jako
lektorky certifikovaného kurzu Péče o stomika. Při I. chirurgické klinice byla zřízena poradna pro
stomiky, jejíž personál pacientům poskytuje vysoce kvalitní ošetření a současně zajišťuje edukaci
stomiků a pomáhá jim při výběru odpovídajících a kvalitních stomických pomůcek. I. chirurgická
klinika navázala spolupráci s Českým ILCO, dobrovolným sdružením stomiků. Sestry též aktivně
pracují v Týmu pro hojení ran VFN.

Výzkumná činnost je zaměřena především na onkochirurgii. V rámci grantů je řešena problematika
nádorů slinivky břišní, nádorů jater, tromboembolických komplikací, chirurgického léčení obezity,
polytraumatizmů a intenzivní péče v chirurgii. Klinika má bohatou mezinárodní spolupráci.

Klinika se věnuje též charitativní činnosti.

Vedení I. chirurgické kliniky zavádí a prosazuje moderní léčebné a ošetřovatelské postupy a snaží
se, aby personál odváděl kvalitní práci a byl vstřícný k pacientům. Cílem je, aby kliniku opouštěli
uzdravení a spokojení pacienti.

Co lze očekávat na I. oddělení?

Pacienty s onemocněním GIT – jícen, žaludek, tenké, tlusté střevo, pankreat, hepatobiliární systém

Poruchy výživy a metabolizmu

Pneumothorax

Amputace

Pacienty seniory

Druhotná onemocnění: nemoci srdce, cév, ledvin, močových cest, endokrinní onemocnění, pohybový
aparát.

Možné případy: termické záležitosti, terminální stavy, inkontinence, porucha bilance vody a
elektrolytů, poruchy NS, imobilní pacient

Zkouška na I. chirurgické klinice VFN

Studenti se dostaví v 6:30 hodin na I. oddělení (1. suterén) I. chirurgické kliniky VFN a 1. LF UK
(k dispozici je seminární místnost). V šatně se převléknou do pracovních oděvů.

Zahájení zkoušky 7:00–7:15 hod.

Předsedkyně komise a vrchní sestra kliniky zahájí konání zkoušky a seznámí s jejím průběhem.
Studenti podepíší zdravotní způsobilost konat zkoušku a vylosují si ošetřovatelskou péči o pacienta
s určitou lékařskou diagnózou.

Zpracování ošetřovatelské dokumentace 7:15– 10 hod. (včetně přestávky)

Tato fáze zkoušky zahrnuje dle aktuálních možností pracoviště: aktivní účast na předání noční
služby, na sesterské a lékařské vizitě, realizaci individuální ošetřovatelské péče, sběr údajů pro
ošetřovatelskou anamnézu, kontakt s pacientem, spolupráci s členy zdravotnického/ošetřovatelského
týmu, práci se zdravotnickou/ošetřovatelskou dokumentací, stanovení ošetřovatelských diagnóz, cíle
ošetřovatelské péče krátkodobé a dlouhodobé, očekávané výsledky a plánované intervence u vybraného
pacienta, rozpracování dvou ošetřovatelských diagnóz (aktuální a potenciální).

Ústní zkouška 10:00–13:00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Student/ka předloží k ústní prezentaci kompletně vyplněnou ošetřovatelskou dokumentaci vylosované
ošetřovatelské péče o pacienta, včetně situační analýzy a seznamu všech ošetřovatelských diagnóz
seřazených dle priorit a rozpracovaných dvou ošetřovatelských diagnóz. Musí prokázat orientaci
v ošetřovatelském procesu, tedy schopnost odebrat ošetřovatelskou anamnézu (sdělit, co je
v anamnéze nejzávažnější, nejzajímavější), posoudit zdravotní stav pacienta, analyzovat získané
údaje a stanovit ošetřovatelské problémy vztahující se ke konkrétnímu dni (myslí se den zkoušky),
formálně správně formulovat ošetřovatelské diagnózy, orientovat se v diagnostických rozvahách,
navrhnout ošetřovatelský plán. Dále zodpoví otázky položené členy komise (např. anatomie a
fyziologie GIT, lokální a celkové známky zánětu, komplikace při podávání periferní žilní kanyly).

Závěr praktické zkoušky přibližně v 13.00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Hodnocení, administrativa, závěrečné slovo předsedkyně komise.

3. INTERNÍ KLINIKA – KLINIKA ENDOKRINOLOGIE A METABOLISMU VFN A 1. LF UK V PRAZE

Přednosta: prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA

Adresa: U Nemocnice 1, Praha 2, 128 08

Oficiální www: www.vfn.cz

Vrchní sestra: Mgr. Světla Krutská, tel.: 22496 2923, e-mail: svetla.krutska@vfn.cz

3. interní klinika je specializována na diagnostiku a léčbu (ambulantní i na lůžku) onemocnění v
oborech endokrinologie, osteologie, diabetologie, akutních i chronických poruch metabolizmu a
výživy (včetně péče na Jednotce intenzivní metabolické péče), klinické cytogenetiky, kardiologie
(včetně péče na koronární jednotce intenzivní péče), angiologie a hypertenze (se zvláštním zřetelem
k humorálním onemocněním kardiovaskulárního ústrojí). Součástí kliniky je Laboratoř pro
endokrinologii a metabolizmus, zajišťující laboratorní zázemí pro klinický výzkum i výzkum
experimentální. Společnými pracovišti VFN a 1. lékařské fakulty UK jsou: Osteocentrum, vybavené
špičkovou technikou pro diagnostiku metabolických osteopatií; Endokrinologické centrum, poskytující
superkonziliární péči v celé šíři endokrinologie; Diabetologické centrum s kompletní šíří péče o
diabetiky 1. i 2. typu včetně péče o diabetickou nohu i péče o diabetiky na inzulínové pumpě,
Obezitologické centrum zahrnující i péči o obézní diabetiky a spolupráci s bariatrickou chirurgií a
s rekondičním centrem TJ Medicína; Nutriční centrum zahrnující i problematiku domácí parenterální a
enterální výživy, Centrum preventivní kardiologie, Centrum pro diagnostiku a léčbu hypertenze,
Centrum pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání, Centrum pro léčbu závislosti na tabáku.

Současně klinika poskytuje primární lůžkovou péči velkému množství obyvatel Prahy (velkou část
Prahy 4). I to umožňuje, že je 3. interní klinika široce interně zaměřeným fakultním pracovištěm s
mimořádnou pedagogickou kapacitou od středního zdravotnického školství po postgraduální vzdělávání.
Zajišťuje výuku vnitřního lékařství pro studenty lékařství a významně se podílí na výuce všech
bakalářských směrů. Postgraduální výuka probíhá především v oborech endokrinologie, obezitologie,
poruch lipidového metabolizmu, celého vnitřního lékařství a na jednotkách intenzivní péče
(koronární a metabolické).

Hlavním profilem 3. interní kliniky zaměření na prevenci, časnou diagnostiku a
léčbu endokrinních, metabolických a cévních onemocnění včetně klinického výzkumu v těchto
oblastech.

Co lze očekávat?

Objednaní pacienti – endokrinně podmíněná hypertenze (např. příprava na vyšetření, edukace),
invazivní výkony (příprava a péče o pacienta po výkonu)

Pacienti ze společného interního příjmu – pestré lékařské diagnózy

Příklon ke kardiologii

Bude k dispozici zdravotnická dokumentace, která bývá dosti objemná, proto je vhodné se zaměřit
např. na informace z epikríz, ve kterých je shrnutí zdravotního stavu pacienta. Budou vybráni
pacienti, kteří jsou komunikativní.

Zkouška na 3. interní klinice VFN

Sraz studentů je v 6:45 hod. v hlavní vrátnici VFN (automatické dveře, U nemocnice 2), odkud je
PhDr. Jana Hlinovská, PhD. odvede do seminární místnosti, kde proběhne příprava ke zkoušce. Zkouška
bude probíhat na oddělení B, C – budova A 10, 1. poschodí (zde seminární místnost + bude
k dispozici ještě další místnost).

Zahájení zkoušky 7:00–7:15 hod

Úvodní slovo předsedkyně komise, seznámení s koncepcí a požadavky zkoušky z odborné praxe, program
dne, včetně dotazu na zdravotní způsobilost studentů konat zkoušku (pracovní neschopnost),
vylosování pacienta, administrativa.

Zpracování ošetřovatelské dokumentace 7:15–10:00 hod. (včetně přestávky)

Tato fáze zkoušky zahrnuje dle aktuálních možností pracoviště: aktivní účast na předání noční
služby, na sesterské a lékařské vizitě, realizaci individuální ošetřovatelské péče, sběr údajů pro
ošetřovatelskou anamnézu, kontakt s pacientem, spolupráci s členy zdravotnického/ošetřovatelského
týmu, práce se zdravotnickou/ošetřovatelskou dokumentací, stanovení ošetřovatelských diagnóz, cíle
ošetřovatelské péče krátkodobé a dlouhodobé, očekávané výsledky a plánované intervence u vybraného
pacienta do školní ošetřovatelské dokumentace, rozpracování dvou ošetřovatelských diagnóz (aktuální
a potenciální).

Ústní zkouška 10:00 – 13:00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Student/ka předloží k ústní prezentaci kompletně vyplněnou ošetřovatelskou dokumentaci vylosovaného
pacienta, včetně situační analýzy a seznamu všech ošetřovatelských diagnóz seřazených dle priorit a
rozpracovaných dvou ošetřovatelských diagnóz. Musí prokázat orientaci v ošetřovatelském procesu,
tedy schopnost odebrat ošetřovatelskou anamnézu, posoudit zdravotní stav pacienta, analyzovat
získané údaje a stanovit ošetřovatelské problémy, formálně správně formulovat ošetřovatelské
diagnózy, orientovat se v diagnostických rozvahách, navrhnout ošetřovatelský plán.

Závěr praktické zkoušky přibližně v 13.00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Hodnocení, administrativa, závěrečné slovo předsedkyně komise.

NEUROLOGICKÁ KLINIKA VFN A 1. LF UK V PRAZE

Přednosta: prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., FCMA, FEAN

Adresa: Kateřinská 30, Praha 2, 128 21

Oficiální www: www.vfn.cz, https://neurologie.lf1.cuni.cz/1LFNK-1.html

Vrchní sestra: Bc. Jaroslava Herinková, tel. 22496 1111 (centrála)

E-mail: Jaroslava.Herinkova@vfn.cz

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, vznikla v historickém areálu nemocnice jako první klinika
tohoto oboru v naší republice. Je jedinou klinikou v České republice, která sdružuje v jednom celku
ambulantní i lůžkové oddělení dospělé i dětské neurologie s diagnostickým komplementem
neurofyziologických, neuroradiologických a neuroimunologických laboratoří.

Neurologická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
sídlí v ulici Kateřinská 30, Praha 2. Ambulance, specializovaná centra, lůžková oddělení,
laboratoře a další odborná pracoviště se nacházejí v celkem třech budovách na Karlově (Viničná 9,
Karlovo náměstí 32).

Vyšetřovací metody:

Ø Elektroencefalografie

Ø Elektromyografie

Ø Evokované potenciály

Ø Neuropsychologie

Ø Sonografie

Ø Spánková laboratoř

Po stránce léčebně-preventivní plní úlohu primární všeobecné neurologické péče v rozsahu své
spádové oblasti (včetně konsiliární činnosti pro všechna lůžková zařízení VFN), tak úlohu
superkonsiliární péče pro celou oblast České republiky. Díky jednotce intenzivní péče se umožnila
léčba i pacientům s akutními neurologickými stavy. V současné době dosáhla klinika úlohy center
celostátního významu v problematice extrapyramidových onemocnění, demyelinizačních chorob,
myasthenia gravis a poruch spánku a bdění. Dalšími sledovanými okruhy jsou vývojová neurologie a
dětská neurodegenerativní onemocnění, neuromuskulární choroby, epileptologie dětského i dospělého
věku, vertebrogenní onemocnění a bolesti hlavy. Z diagnostických metod jsou superkonsiliárně
využívány zejména zobrazovací vyšetření (MRI - umístěné v budově kliniky), neurofyziologická
laboratoř (EEG, EMG, všechny modality evokovaných potenciálů, polysomnografie a ambulantní techniky
spánkových vyšetření), neuropsychologická a neuroimunologická vyšetření.

Specializovaná centra

Ø Centrum pro demyelinizační onemocnění

Ø Centrum extrapyramidových onemocnění

Ø Centrum pro diagnostiku a léčbu myasthenia gravis

Ø Centrum pro poruchy spánku a bdění

Ø Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod

Ø Centrum pro nervosvalová onemocnění

Co lze očekávat na klinice?

Cévní mozková příhoda, Parkinsonova choroba, Myastenia gravis, tumor, epilepsie, centrální paréze,
spondylodiscis, zavedení ventrikuloperitoneálního shuntu pro normotenzní hydrocefalus, centrální
paréze

Pacient senior

Riziko pádu

Zkouška na Neurologické klinice VFN

Sraz studentů je v 8:45 hod. u recepce v přízemí Neurologické kliniky (Kateřinská 30, Praha 2) nebo
přímo v seminární místnosti, která je za rohem vlevo od recepce.

Zahájení zkoušky 8:50-9:00 hod.

Úvodní slovo předsedkyně komise, seznámení s koncepcí a požadavky praktické zkoušky z odborné
praxe, program dne, včetně dotazu na zdravotní způsobilost studentů konat praktickou zkoušku
(pracovní neschopnost), vylosování pacienta, administrativa. Vrchní sestra přidělí studenty na
jednotlivá oddělení (nikoli na JIP) v budově v Kateřinské 30 (při vyšším počtu studentů i v budově
ve Viničné 9), kde jim staniční sestra předá zdravotnickou dokumentaci k prostudování.

Zpracování ošetřovatelské dokumentace 9:10– 12:00 hod. (včetně přestávky)

Tato fáze zkoušky zahrnuje dle aktuálních možností pracoviště: aktivní účast na předání noční
služby, na sesterské a lékařské vizitě, realizaci individuální ošetřovatelské péče, sběr údajů pro
ošetřovatelskou anamnézu, kontakt s pacientem, spolupráci s členy zdravotnického/ošetřovatelského
týmu, práce se zdravotnickou/ošetřovatelskou dokumentací, stanovení ošetřovatelských diagnóz, cíle
ošetřovatelské péče krátkodobé a dlouhodobé, očekávané výsledky a plánované intervence u vybraného
pacienta do školní ošetřovatelské dokumentace, rozpracování dvou ošetřovatelských diagnóz (aktuální
a potenciální).

Ústní zkouška 12:00 – 15:00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Závěr praktické zkoušky přibližně v 15.00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Hodnocení, administrativa, závěrečné slovo předsedkyně komise.

CHIRURGICKÁ KLINIKA 1. LF UK A THOMAYEROVY NEMOCNICE

V PRAZE 4

Přednosta: doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D.

Adresa: Vídeňská 800, 140 59 Praha 4, pavilon G3

Vlastní webu chirurgie: http://www.chirurgietn.cz/

Vrchní sestra: Mgr. Lenka Trubačová, tel. 261 082 601, e-mail: lenka.trubacova@ftn.cz

Chirurgická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice (TN) v Praze 4-Krči řeší celé
spektrum chirurgických onemocnění. Specializuje se na léčbu nádorových onemocnění jícnu, žaludku,
tlustého střeva a konečníku, na chirurgickou léčbu zánětlivých i nádorových onemocnění pankreatu,
žlučníku a žlučových cest (Klatskinův tumor), provádí rekonstrukce žlučových cest a jaterní resekce
pro zhoubná i nezhoubná onemocnění jater, totální pelvické exenterace u velmi pokročilých
nádorových onemocnění konečníku. Dále provádí laparoskopické výkony pro chronická i akutní
onemocnění žlučníku, appendixu, inguinálních i ventrálních kýl. Zajišťuje komplexní
traumatologickou péči s výjimkou spondylochirurgie.

Co lze očekávat?

Cévkování

Riziko infekce

Péče o katetry, komplikace

Dietní systém, dieta po operaci – bez stravy, kašovitá strava, dieta šetřící, racionální

Počítání operačních dnů (den operace = 0. den, 1. den ….)

Zkouška na Chirurgické klinice v TN

Sraz studentů je v 8:45 hod. před vchodem na ambulanci Chirurgické kliniky (budova G3), kde
studenty vyzvedne PhDr. Renata Procházková.

Zahájení zkoušky 9:00–9:10 hod.

Zpracování ošetřovatelské dokumentace 9:10–12:00 hod. (včetně přestávky)

Tato fáze zkoušky zahrnuje dle aktuálních možností pracoviště: aktivní účast na předání noční
služby, na sesterské a lékařské vizitě, realizaci individuální ošetřovatelské péče, sběr údajů pro
ošetřovatelskou anamnézu, kontakt s pacientem, spolupráci s členy zdravotnického/ošetřovatelského
týmu, práce se zdravotnickou/ošetřovatelskou dokumentací, stanovení ošetřovatelských diagnóz, cíle
ošetřovatelské péče krátkodobé a dlouhodobé, očekávané výsledky a plánované intervence u vybraného
pacienta do školní ošetřovatelské dokumentace, rozpracování dvou ošetřovatelských diagnóz (aktuální
a potenciální).

Ústní zkouška 12:00 – 15:00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Závěr praktické zkoušky bude přibližně v 15.00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů)

Hodnocení, administrativa, závěrečné slovo předsedkyně komise.

LITERATURA

Základní studijní literatura

HLINOVSKÁ, J. Ošetřovatelský proces a potřeby člověka. Výukové opory. Sharepoint, záložka Podklady
k výuce – Studijní materiály – Studijní materiály pro zdravotnické obory – Studijní materiály pro
obor Všeobecná sestra – Ošetřovatelství a specializace ve zdravotnictví – Ošetřovatelský proces a
potřeby člověka. Dostupné z:

https://vswww1/Poklady%20k%20vuce/Ošetřovatelský%20proces%20a%20potřeby%20člověka.aspx

HERDMAN, T. Heather a Shigemi KAMITSURU (eds.). Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace
2015-2017. 10. vydání, 1. české vydání. Přeložil Pavla KUDLOVÁ. Praha: Grada, 2015. ISBN
978-80-247-5412-3.

HLINOVSKÁ, J. a J.NĚMCOVÁ, a kol. Interaktivní procesy v ošetřovatelství a v porodní asistenci. 1.
vyd. Praha: Maurea, s.r.o. 2011. ISBN 978-80-904955-3-1.

MASLOW, A. H. O psychologii bytí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0618-7.

MASTILIAKOVÁ, D. Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika: v moderní ošetřovatelské
praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 192 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5376-8.

NĚMCOVÁ, J. a J. BOROŇOVÁ. Repetitorium ošetřovatelství. Praha: Maurea, 2011. 189 s. ISBN
978-80-902876-7-9.

TÓTHOVÁ, V. a kol. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2. roz. vyd. Triton, 2014. S. 225. ISBN
978-80-7387-785-9.

Další doporučená literatura

BOROŇOVÁ, J. Kapitoly z ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: VŠZ, 2010. ISBN 978-80-902876-4-8.

ČERVEŇANOVÁ, E. a G. OPRŠALOVÁ. Ošetrovateľské štandardy v intenzívnej starostlivosti. Martin:
Osveta, 2012. ISBN 978-80-8063-372-1.

DOENGES, M. E. a M.F. MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 1996. 569 s. ISBN
80-7169-294-8.

KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, L. a G. OLIVIERIOVÁ. Ošetrovateľstvo: koncepcia, ošetrovatelský proces a
prax. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0.

MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3811-6.

MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 264 s. ISBN
80-247-1399-3.

SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-746-4210-4.

SOVOVÁ, O. Zdravotnická praxe a právo: praktická příručka. Praha: Leges, 2011. ISBN
978-80-87212-72-1.

STAŇKOVÁ, M. Základy teorie ošetřovatelství: učební texty pro bakalářské a magisterské studium.
Praha: Univerzita Karlova, 1996. S. 193. ISBN 80-7184-243-5.

ŠAMÁNKOVÁ, M. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada,
2011. ISBN 978-80-247-3223-7.

TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 2., nezměn. V Brně:
Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 978-80-7013-324-8.

UHEREK, P. Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků. Praha: Grada, 2008. ISBN
978-80-247-2658-8.

VONDRÁČEK, L. a V. WIRTHOVÁ. Právní minimum pro sestry. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3132-2.

VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V. a J. PAVLICOVÁ. Základy praktické terminologie pro sestry. Praha:
Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3697-6.

ORIENTACE, MAPY, MOŽNOSTI PARKOVÁNÍ

I. chirurgická klinika VFN a 1. LF UK v Praze

III. interní klinika VFN

Metro: linka B, stanice Karlovo náměstí

Bus: linka 291, zastávka U Nemocnice

Tramvaj: zastávka Moráň nebo Karlovo náměstí

Parkování ve VFN a okolí

http://www.vfn.cz/pacienti/informace-pro-navstevniky/parkovani-ve-vfn-a-okoli/

Další možnost parkování je na placených parkovištích v prostorách Karlova náměstí nebo před hlavním
areálem Všeobecné fakultní nemocnice.

Parkování na Praze 2: http://www.praha2.cz/Seznam-parkovacich-automatu-ZPS-Praha-2.html

Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, Kateřinská 30, Praha 2

Budovy neurologické kliniky jsou umístěny v blízkosti stanice metra I. P. Pavlova (trasa C) i
stanice metra Karlovo náměstí (trasa B).

Hlavní budova v Kateřinské ulici sousedí s kostelem sv. Kateřiny, jehož věž může být dobrým
orientačním vodítkem.

Orientacni plan

Mapa areálu TN

http://www.ftn.cz/upload/ftn/mapa/mapa_TN_2016_mala.jpg

Úprava vjezdu a odstavení vozidel v areálu Thomayerovy nemocnice:

Řidič je povinen dodržovat v areálu TN:

ü pravidla silničního provozu stanoveného vyhláškou Ministerstva vnitra

ü (povolená rychlost vozidla je v celém areálu 20 km/h.,

ü pozor na přednosti v jízdě a přecházení chodců při vjezdu a výjezdu hl. bránou)

ü vnitřní předpisy TN

ü pokyny Strážní a informační služby ve stejnokroji

Parkovací lístek obdržený při vjezdu musí být umístěn na viditelném místě za předním sklem
vozidla.

Parkovací lístek opravňuje ke vjezdu a stání po dobu 30 minut v areálu TN. Po překročení
časového limitu (doba vjezdu vyznačena na parkovacím lístku) je účtován poplatek 40,- Kč za každých
započatých 30 minut (splatné při výjezdu z areálu).

Bezplatný vjezd mají vozidla, jejichž řidič se při výjezdu prokáže na vjezdovém lístku
potvrzením (tj. razítkem příslušného útvaru a podpisem oprávněné osoby), že jejich návštěva je od
poplatku za vjezd osvobozena (např. dárci krve, onkologičtí pacienti, atp.) Osobou, oprávněnou
vydávat tato potvrzení je vedoucí zaměstnanec oddělení, odboru.

Zastavení a stání není povoleno v areálu nemocnice dle dopravního řešení:

ü v zónách označených žlutou a žlutou hřebenovou čárou

ü na průjezdných komunikacích sloužících pro vozidla Záchranné služby a Hasičského záchranného
sboru

ü na stáních vyhrazených (adresných) pro jiná vozidla

ü na stáních pro sanitní vozidla

Nesmí být omezen ani ohrožen provoz, zejména průjezd vozidel Záchranné služby a Hasičského
záchranného sboru. V případě porušení této povinnosti se řidič dopouští přestupku, který může vést
k ohrožení zdraví a životů pacientů. Pokud vozidlo jednoznačně omezí průjezd areálem, nebo poruší
dopravní značení, bude odtaženo na náklady majitele.

Nejrychlejší spojení z centra Prahy do Thomayerovy nemocnice:

Metrem -C- do stanice Kačerov a následně autobusem jednu, nebo dvě zastávky (dle linky).

Autobusové linky ze zastávky Kačerov do zastávky Nemocnice Krč:

106 113 114 139 150 157 189 196 215 293 331 333 510 606

Parkování v ÚPMD

ÚPMD umožňuje vjezd do areálu a parkování pacientům a návštěvám. Parkování je povoleno jen na k
tomu určených místech a je zpoplatněno. Kapacita parkoviště je omezena.

Vjezd do areálu

Při vjezdu do areálu si odeberte z automatu u vjezdové brány parkovací lístek, tento lístek po dobu
pobytu v ÚPMD pečlivě uschovejte.

Platba parkovného a výjezd

Před vlastním výjezdem z areálu ÚPMD je třeba uhradit poplatek za parkování podle příslušného
ceníku v platebním terminálu, který je umístěn při výjezdové komunikaci vpravo asi 20–30 m před
automatickou závorou (při placení, prosíme, odstavte svůj automobil při kraji tak, aby neblokoval
průjezd dalším vozům, např. sanitním). Po platbě parkovného si připravte parkovací lístek, vozem
najeďte k automatické výjezdové závoře a parkovací lístek přiložte k optickému čtecímu zařízení,
závora se zvedne a umožní výjezd.