Stručná charakteristika některých metod výuky PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Metody slovní - monologické Vysvětlování • Patří k častým výukovým metodám, používá se v situacích, kdy se učitel nemůže opřít o předchozí studentské zkušenosti • Vyžaduje postupný, logický, členěný a výstižný výklad, zaměřený na objasnění vnitřních vztahů a zákonitostí • Počítá s vnitřní aktivitou studentů a očekává od nich vyšší úroveň myšlení, hlavně analýzu a zobecnění, vše za vydatné pomoci učitele • Vyhovuje zvláště u metody problémového výkladu Přednáška • Prezentuje poznatky v souvislém, logicky utříděném a jazykově bezchybném projevu • Klasická přednáška se skládá ze tří částí: z úvodu (podchycení zájmu, seznámení s problémem), výkladové části a závěrečné části (rekapitulace nosných myšlenek tématu) Vyprávění • Zprostředkovává vědomosti výpravným, citově podbarveným způsobem • Vhodná především pro literární a dějepisné učivo Instruktáž • Prezentuje studentům slovní nebo písemnou formou určitý objekt a postupně způsob činnosti s ním • V podstatě je to teoretický úvod před praktickou činností Slovní metody dialogické Slovní metody dialogické • Základním charakteristickým znakem je těchto metod je rozdělení komunikační aktivity mezi učitele a studenty • Vzájemné působení a ovlivňování Podstata dialogu • Dialog je zaměřen na zcela určitý cíl, k němuž směřuje společná činnost všech účastníků dialogu • V dialogickém dění dochází k vzájemnému ovlivňování účastníků – nejen jejích znalostí, ale i jejich postojů • V dialogickém dění se na jedné straně vytváří a přetváří vzájemné vztahy mezi účastníky, na druhé straně se v něm vzájemné vztahy mezi účastníky odrážejí Rady pro vedení dialogu • Naslouchání - věnovat pozornost verbálním i neverbálním projevům • Odrážení • Vyjasňování - opětovné prohlášení toho co student řekl • Tázání se: – Tažte se otázkou s otevřeným koncem – Ptejte se jen jednou otázkou – Poskytněte možnost odpovědět – Ověřte si odpovědi – Dejte oddechový čas – Zakončete v pozitivním tónu • Hledání příkladů – ilustrace, – vyjádření abstraktivního pojmu Slovní metody dialogické • Rozhovor • Diskuse • dramatizace rozhovor • Základním znakem je střídání otázek a odpovědí všech zúčastněných, předpokládá se aktivita nejenom ze strany učitele, ale také i ze strany studentů • Může být realizovaná v rovině: • Učitel – žák • Učitel – žáci • Žák – žák rozhovor • Vyžaduje dovednost formulovat otázky – Tj. respektovat stručnost, srozumitelnost, jazykovou správnost, variabilnost, • Je žádoucí aby otázky sledovaly plnění stanoveného cíle (otázky motivační, expoziční, fixační, diagnostické) – Od žáků je nutné vyžadovat odpovědi obsahové a jazykově správné, avšak při respektování dostatečného času pro studenta na přípravu odpovědi, zvláště u pomalejších typů diskuse • Vzájemná komunikace mezi učitelem a studenty, mezi studenty navzájem při řešení didaktického problému • Metoda předpokládá u všech zúčastněných určitou sumu vědomostí vztahující se k řešenému problému • Jde o funkční metodu širšího významu a to nejenom pro oblast vzdělávání, ale také pro rozvoj poznávacích funkcí (identifikace, diskriminace, analýza, induktivní a deduktivní myšlení) • Pro získání dovedností práce v týmu, pro rozvoj vzájemné komunikace, posilování sociálních vazeb mezi učitelem a žáky mezi studenty navzájem dramatizace • Názorné předvedení události či příběhu děje – převážně podle osobních představ aktéra • Vhodná metoda pro rozvoj kreativity, pro celkové psychické uvolnění žáků a posilování sociálních vazeb ve třídě Metoda práce s učebnicí, s knihou Metoda práce s učebnicí, s knihou • Dovednost správně pracovat s textem, zvyšuje se jeho učební aktivita • Metoda by měla být pravidelně používána ve výuce, aby si postupně upevnili tuto nezbytnou dovednost • Není povinností učitele veškerou látku z učebnice prezentovat • Učitel vybrané kapitoly může student samostatně prostudovat, vypracovat konspekty • V první fázi je žádoucí, zhodnotit a poukázat na pozitivní aspekty i na nedostatky a naznačit další postup při upevňování tohoto algoritmu Metody názorně demonstrační Metody názorně demonstrační • Opírá se o názor, často o pasivní pozorování jevů, jsou důležité především pro prvopočáteční fázi poznání, které začíná často prožitkem a vjemem Metody názorně demonstrační – obecné požadavky • 1) Na předvedení je třeba předem naplánovat potřebné materiály, pomůcky a pověřit fungování technických zařízení • 2) Zlaté pravidlo - požaduje podle možností překládat předměty co největším počtu smyslů – poznat po všech stránkách • 3) Složitější předvádění je nutné rozložit v jednodušší složitější prvky Metody názorně demonstrační – obecné požadavky • 4) Předvádění má probíhat v přiměřeném tempu, má být přístupné všem studentům, kterým je určeno • 5) Pokud to dovoluje charakter předvádění jevů, je účelné zapojit do předvádění studenty • 6) Při předvádění nemají být studenti pasivní, proto je učitel aktivizuje ke spolupráci, podněcuje je k otázkám Metody názorně demonstrační – obecné požadavky • 7) Po jednotlivých fází předvádění se osvědčuje prověřovat, zda bylo učivo pochopeno - při nejasnosti nebo nepochopení je nutno obtížné prvky a části znovu předvést • 8) Výsledek předvádění závisí mimo jiné také na tom, jak se předvádění vhodně a výstižně doplňuje slovním vysvětlováním Metody názorně demonstrační – obecné požadavky • 9) Po ukončení předvádění studenti mají sami shrnout hlavní poznatky – nesprávnosti učitel opraví, nedostatky doplní • 10) V průběhu předvádění si studenti pořizují zápisky, zachycují předváděný děj v kresbách, v schématech, náčrtech apod. • 11) Každý předváděný předmět se musí studentům demonstrovat tak, aby mohli dobře vnímat Metody názorně demonstrační – obecné požadavky • 12) Názorniny je třeba předkládat studentům ve vhodnou dobu tj. nikdy před začátkem výkladu • 13) Studenti si hlouběji osloví učivo, předvádí se jim jev ve vývoji, v činnosti, v souvislosti s reálnou skutečností, v přirozeném prostředí Didaktické hry • Alternativní přístup • Herní situace • Soutěžní hry • Příprava značně složitá Děkuji za pozornost