Mgr. Ivana Jahodová Vznik a vývoj reflexní masáže Øodvozena z techniky klasické masáže Ø1898 – Henry Head publikace pojednávající o změnách kožní citlivosti při onemocnění v útrobách Øvymezil na povrchu těla citlivé kožní okrsky, které označil podle inervace z míšního segmentu — – body s největší kožní citlivostí až spontánní bolestivostí označil jako „maximální body“ ØCornelius – 1909 popsal tzv. „nervové body“ (kožní projevy v inervačně spjatém onemocnělém orgánu), které zvolil za místo masážního výkonu REFLEXNÍ MASÁŽ Øvznik nového druhu masáže , při kterém se vyhledávala místa se změněnou kožní citlivostí — – používala některé hmaty KM, jinak zcela odlišná üRM – manuální léčebný zásah na povrchu těla, aplikovaný v místech druhotných, onemocněním reflexně vyvolaných změn üCíl RM – příznivé ovlivnění změn, které se objevují v povrchních tkáňových vrstvách při onemocnění v jiných tkáních nebo útrobních orgánech a léčebně na ně působit. ümístem zásahu není primárně onemocnělá tkáň nebo ústrojí ü ü REFLEXNÍ MASÁŽ Øreflexní změny (RZ) jsou nacházeny na kůži, v podkožním vazivu, na svalové povázce, ve svalové tkáni i na periostu ØKohlrausch – při funkčních orgánových obtížích nacházel v příslušných segmentech svalový hypertonus — - ovlivňoval ho jemným hnětením a lehkými nárazovými úkony ØDickeová s Leubeovou zavedly do léčby revmatických a některých interních chorob speciální reflexní masáž ve vazivu — — REFLEXNÍ MASÁŽ Øcharakteristický znak – podráždění kůže a podkoží pomalu přejíždějícím a různě hluboko do kůže vtlačovaným prstem ØVogler a Kraus – „Masáž periostu“ (1953) – na periost vhodných kostních ploch vykonávají mezičlánkovým kloubem nebo bříškem prstu různě intenzívní bodový tlak ØGläser a Dalicho – „Segmentová masáž“ (1952) – masážní technika postihující současně všechny tkáňové vrstvy dosažitelné z povrchu těla - ovlivnění najednou reflexních změn jak v kůži, podkoží, na fascii a ve svalu, tak změny na periostu vhodných kostních ploch Ø Ø Anatomicko-fyziologické podklady reflexního působení — Øfunkce NS – zajištění vztahů mezi organismem a zevním prostředím a vztahů všech částí uvnitř organismu ØNS – ústřední (centrální) - mozek, mícha — - obvodová (periferní), zprostředkovává spojení center s periferií), má 2 skupiny — — — Ø a) mozkomíšní nervy – cerebrospinální - 12 párů mozkových nervů a 32 párů míšních nervů buď senzitivních nebo motorických Øb) vegetativní nervy – sympatikus (adrenergní vlákna) — - parasympatikus (cholinergní — vlákna) — - vedou k hladké svalovině útrob, povrchu těla, ke žlázám, k cévám, k srdeční svalovině — qvšechny části NS jsou ve vzájemných funkčních i morfologických vztazích, jsou na sobě životně závislé — — Øna řídící činnosti NS se podílí i látkové řízení (chemické) – schopnost některých chemických látek změnit činnost určitých buněk a orgánů (nejdůležitější jsou hormony) Øreflex – podnět (zvenku nebo z útrob) podráždí receptor – vzruch postupuje nervem k vyšším nervovým centrům = dostředivá dráha (centripetální), opačným směrem jde dráha odstředivá (centrifugální) – vzruch postupuje k periferii (sval, žláza, orgán) výkonný orgán (efektor) Ønervy vegetativní – průběh nerv. vláken je několikrát přerušen uzlinami (gangliemi), vlákna končí v buněčných stěnách orgánů Vegetativní NS Øvegetativní NS zajišťuje chod životně důležitých dějů v org. – krevní oběh, trávení, látkovou výměnu atd. bez vlivů naší vůle Øsympatikus – výstup 1.hrudní až 3.bederní obratel z páteře cestou míšních nervů,po krátkém společném průběhu vstupují do vegetativních ganglií, uložených po obou stranách a po celé délce páteře a jsou navzájem propojena (podélně i příčně) → kmen sympatiku, odtud pokračují do periferie (do průběhu této části jsou vložena ganglia, tzv.paraganglia) Øparasympatikus – vlákna tvoří součást mozkových nervů → III. – n.oculomotorius, VII. – n.facialis, IX. – n.glossopharyngeus, X. – n.vagus = hlavová část parasympatiku — - sakrální část parasympatiku – nervy pelvické Øv průběhu parasympatických vláken jsou včleněna ganglia (uložena těsně u příslušných orgánů) a i paraganglia Øparasympatická inervace – vzdálené tkáně a orgány na povrchu těla i v jeho útrobách Vegetativní nervový systém Bára0004.jpg Øúčinek S a P se projevuje na činnost orgánů protichůdně Øzornice – S rozšiřuje, P zužuje Øsrdeční činnost – S zrychluje, P zpomaluje Østřevní pohyb – S zpomaluje, P zrychluje (obráceně!) Øpři práci převažuje vliv S, v klidu P Øpřenos vzruchů se děje látkově – mediátor S → noradrenalin, mediátor P → acetylcholin REFLEXNÍ MASÁŽ Øoba vegetativní systémy vedou vzruchy stále, antagonistický efekt je výsledkem převahy působení jedné nebo druhé složky Øvegetativní soustavu lze ovlivnit farmaky i chemickými látkami humorální povahy (hormony) Øpodráždění vegetativní soustavy vyvolávají i vlivy psychické (úzkost, radost – zčervenání, zblednutí, pocení) a obráceně – podráždění vegetativního NS ovlivňuje naši náladu REFLEXNÍ MASÁŽ Øza normálních okolností jsou oba vegetativní partneři v rovnovážném stavu – normální vegetativní tonus Øpři porušení této rovnováhy dochází k rozladění vegetativní shody – vegetativní dystonie ØPřevažuje-li S – sympatikotonie, převažuje-li P – parasympatikotonie — —Reflexní projevy Øskoro všechna lidská tkáň je prostoupena periferními nervy, kromě vlasu, nehtu,chrupavky, krvinky apod. REFLEXNÍ MASÁŽ Øprůběh periferních nervů má vymezené uspořádání – začíná v určitém míšním segmentu – podle toho, ze kterého segmentu je část těla zásobována nervovými vlákny, jsou vymezeny tzv. kořenové okrsky Økořenové okrsky – na povrchu → dermatomy — - ve svalovině → myotomy — - v útrobách → enterotomy Øze stejného míšního úseku jde nervové zásobení k enterotomu, myotomu, dermatomu, a to i když jsou tyto od sebe topograficky vzdáleněji uloženy — REFLEXNÍ MASÁŽ Økořenové okrsky tvoří v jednotlivých tkáních inervačně určitou funkční jednotku Ødráždění v kterékoli z tkání takto nervově propojených, může vyvolat odezvu v jiné tkáni, která je s ní nervově propojena (nezáleží na tom, že jsou uloženy daleko od sebe) – př. onemocnění prostaty → bolest v bederní krajině, onemocnění žlučníku → bolest pod pravou lopatkou, ledvinová kolika → zvracení REFLEXNÍ MASÁŽ Øvznikne-li podráždění v útrobách a jeho projev se manifestuje na kůži → viscerokutánní reflex Øvznikne-li podráždění v útrobách a jeho projev se manifestuje ve svalovině → visceromotorický reflex Øpůsobení z útrobního orgánu na jiný útrobní orgán → visceroviscerální reflex Øpodráždění na povrchu těla se projevuje na útrobním orgánu → kutiviscerální reflex ØDo reflexních dějů je zapojen i vegetativní nervový systém, proto se objevují i další projevy → změny prokrvení, potivosti, změna anatomického profilu, tkáňové elasticity atd. Ø REFLEXNÍ MASÁŽ Økořenové okrsky útrob jsou označovány podle míšního segmentu, ze kterého jsou inervovány Ø —Míšní segmenty Ø8 krčních (cervikálních) Ø12 hrudních (torakálních) Ø5 bederních (lumbálních) Ø5 křížových (sakrálních) Ø ØLinie nejsou ostré - do jednotlivých segmentových projekcí přicházejí nervová vlákna i z okolních míšních segmentů Ø Segmentová kožní inervace Bára0001.jpg Bára0002.jpg Segmentová kožní inervace Segmentová kožní inervace Bára0001.jpg Nervová zásobení jednotlivých útrobních orgánů — Orgán Segmentové Strana — zásobení Øsrdce, aorta Th1-Th8 vlevo Øplíce, průdušky Th3-Th9 oboustranně Øjícen Th3-Th5 oboustranně Øžaludek Th5-Th9 vlevo Øslinivka břišní Th7-Th9 vlevo Øslezina Th8-Th9 vlevo Øtenké střevo Th9-Th11 oboustranně Ø Ødvanáctník,játra , — žlučník Th6-Th10 vpravo Øslepé střevo, — vzestupný tračník Th10-L1 vpravo Øpříčný a sestupný tračník Th11-Th12 vlevo Øesovitá klička,konečník L1-L2 vlevo Øledviny,močovody, — močový měchýř Th10-S3 oboustranně Øpohlavní ústrojí jako celek Th11-S3 oboustranně Ø — REFLEXNÍ ZMĚNY Øvýskyt změn je možno najít především v inervačně shodné segmentové oblasti povrchových tkání Øu nepárových orgánů platí zásada stejnostranného výskytu RZ - pravidlo stejnostrannosti (homolaterality) ØRZ nezaujímají svým rozsahem celou oblast segmentu Øplošná malá místa RZ → označujeme dle Heada maximální body Øplošně větší oblast RZ → maximální okrsky ØRZ větší než dětská dlaň → maximální oblasti Lokalizace reflexních změn —Cervikokraniální syndrom Fyzikální terapie0001.jpg Fyzikální terapie0002.jpg —Cervikobrachiální syndrom —Lumbosakrální syndrom Fyzikální terapie0003.jpg — Fyzikální terapie0004.jpg Onemocnění srdce Fyzikální terapie0005.jpg Fyzikální terapie0006.jpg —Onemocnění dýchacího — ústrojí —Onemocnění žaludku a — tenkého střeva Fyzikální terapie0007.jpg — Fyzikální terapie0008.jpg Onemocnění žlučníku, žlučových cest a jater Fyzikální terapie0009.jpg Fyzikální terapie0010.jpg Význam reflexních projevů ØRZ jsou článkem tzv. Sperenského patogenního oblouku ØSPO → stavy a projevy, které chorobu a její příznaky podporují a udržují; takový kruh vzájemných působení je nutné léčebně narušit Ømusí se působit na co největším počtu míst a současně likvidovat druhotně vzniklé změny (mohly by zpětně nepříznivě ovlivňovat funkce tkáně nebo orgánů, které onemocněly prvotně) Øprojevy viscerokutánních a visceromotorických reflexů mají pro RM informativní význam Øcesty kutiviscerálních reflexů využíváme terapeuticky Ø Ø Technika reflexní masáže (RM) Øpouze po indikaci lékaře (jméno, věk pac., přesná dg., počet a frekvence masáží, datum lékařské kontroly) Ødobře osvětlená místnost, větratelná, teplota 22˚C Øprovádí se na sucho Øpomalé provádění hmatů (rychlejší tempo skluzu po kůži – uniknutí pohmatových změn) Øsuchá pokožka pacienta (nezpocená, nemastná) Ø — — Technika reflexní masáže (RM) Øčisté prostředí, upravený zevnějšek terapeuta, příjemné vystupování Øzařízení – masážní stůl (pevná podložka), 2 otáčivé stoličky bez opěradel Øpoloha pac. – dle sestavy – v sedu, vleže, max. uvolnění svalstva – neplatí u masáže periostu, kde pac. klade vlastní silou odpor hmatům této techniky — Indikace RM Øfunkční a chronická organická onemocnění vnitřních ústrojí Øporuchy prokrvení Øfunkční, degenerativní a některá chronická revmatická onemocnění páteře a kloubů Øpoúrazové a pooperační stavy Øvegetativní a endokrinní dysregulace Ø Ø —Onemocnění páteře Øprůvodní jev postižení páteře = bolest → RZ – hypertonus Øpostižení meziobratlových plotének (poranění i degenerativní změny) Økrční (cervikální) migréna ØBechtěrevova choroba Østavy po zlomeninách obratlů Østavy po operacích páteře ØCC sy, CB sy, LS sy Ø Ø Indikace RM Indikace RM — —Onemocnění dýchacího ústrojí Øchronická tracheobronchitida Øspastická bronchitida Øemfyzém, bronchiektázie Øastma bronchiale Østavy po pneumoniích Østavy po operacích plic —= reflexní uvolnění hypertonu svaloviny hrudníku a bránice, lepší prokrvení dýchacích cest, zlepšená souhra sympatikoparasympatické inervace svaloviny průdušek Ø — — Indikace RM —Onemocnění srdce ØRM pouze u stavů, kdy je pacientovi dovolen pohyb Ødbát na správné dávkování masáže Østenokardie Østavy po akutním IM Østavy po operacích srdce — —Onemocnění žaludku a tenkého střeva Øporuchy sekrece žaludeční šťávy bez organických příčin Øchronická gastritida provázená sekrečními změnami Ø Ø Ø — Indikace RM Øvředová choroba žaludku i dvanáctníku Øneinfekční enteritidy Østavy po operacích žaludku a dvanáctníku — —Onemocnění žlučových cest, žlučníku a jater Ødyskineze žlučových cest Øžlučové kameny nekomplikované zánětem Østadium začínající žlučové koliky (ovlivnění její intenzity a délky trvání, popř. její rozvinutí) Østavy po operacích žlučníku Østavy po prodělané infekční žloutence Ø Kontraindikace RM Øakutní záněty tkání nebo orgánů, vyžadující neprodleně chirurgické řešení (appendicitis, zánět pobřišnice) Øakutní stavy, vyžadující absolutní klid na lůžku (akutní IM, otřes mozku, akutní postižení páteře) Øhorečnatá a infekční onemocnění Øakutní zánět v povrchových tkáních Ønádorová onemocnění Øgravidita, menstruace (KI pánevní sestava) ØKI uvolňování hrudníku – stavy po resekci žeber, v pokročilých stadiích Bechtěrevovy choroby, pneumotorax jakéhokoliv původu, závažná srdeční onemocnění Ø Ø Dávkování RM Ødodržovat správné dávkování – brát v úvahu: —→ věk, pohlaví —→ celkovou reaktivitu organismu, která se mění již za normálních fyziologických poměrů– povolání, — konstituční typ, fyziologické kolísání reaktivity — člověka v průběhu dne —→ pro správné dávkování RM je nutné uvážit druh nemoci, její lokalizaci, stadium a dobu trvání —→ stav podráždění organismu —Bipolární efekt (Wilder) – se stoupajícím podrážděním jednoho z partnerů vegetativního nervstva současně ubývá jeho dráždivosti. — —Čím větší je podráždění vegetativního nervu v jednom směru, tím příznivější situace nastává pro uplatnění děje protichůdného, až konečně při předávkování podnětu dochází na efektoru k výsledku opačnému. —– týž fyzikální podnět může působit opačně, škodlivě – např. aplikace přiměřeného tepla – začervenání, příjemné, hladká pokožka; náhlé zvýšení teploty – zbělení, vazokonstrikce, husí kůže (předávkování) —Intenzita dráždivého podnětu závisí i na: —→ druh hmatu —→ síla provedení hmatu —→ rozsah jeho působení (plošně i do hloubky) —→ doba působení hmatu —→ doba trvání celé masáže —→ frekvence —→ celkový počet masážních procedur — Zásady při dávkování RM üženy-citlivější na podněty RM než muži üděti (obzvlášť batolata)-nejživější reakce üosoby nad 30 let – středně intenzívní masáž ünemocní od 20 let do 40 let – nejintenzivnější masáž üatletická konstituce – mírnější tlak hmatů,masáž nemá vyvolávat pocit bolesti üštíhlé, leptosomní osoby – intenzívní tlak, delší dobu üu všech typů platí – první sezení – menší síla, která plynule stoupá s počtem procedur üintenzitu ihned zmírnit, dojde-li z jakéhokoliv důvodu ke zhoršení stavu üintenzita síly hmatů: — u onemocnění srdce, žaludku, duodena a tenkého střeva – zcela bez vyvolání bolesti — onemocnění cév, jater, žlučníku, revmatická onemocnění, postižení na hlavě – na hranici bolestivého pocitu — — onemocnění dýchacích cest, močového a pohlavního ústrojí, tlustého střeva, páteře a kostí – lze překročit pocit bolesti üpropracovávání jednotlivých vrstev – stejnoměrné zesilování intenzity tlaku s postupným pronikáním do hlubších vrstev üpro časnější a trvalejší výsledek je důležité systematické odstraňování všech reflexních změn ümísta maximálních změn – snížený tlak hmatů — üpovrchnější hyperalgické Headovy zóny – jemněji než v hlubších svalových zónách ütlak hmatů se zeslabuje směrem z kaudolaterálních ke kranioparavertebrálně ležícím částem trupu üdoba trvání RM – 20 min., ale lze dle potřeby zkrátit (nežádoucí reaktivita u slabých podnětů) i prodloužit — (vyvolání silnějších reakcí nebo slabší podněty, ale delší dobu) üfrekvence – obden, ale lze i několikrát za den, popř. denně üpočet masáží – nelze přesně stanovit (fční postižení – menší počet než u organic. on.) -nejč. 5 masáží, lékařská kontrola, ordinace dalšího postupu üRM provádět vždy ve stejnou denní dobu üRM provádět v klidném prostředí — Přesuny reflexů a jejich zrušení Øv průběhu masáže nebo po provedení masáže se mohou objevit obtíže ve vzdálených tkáních nebo orgánech, které před tím nebyly a zdánlivě nesouvisí s vlastním onemocněním Øpříčina: nedokonalé dávkování, při kterém dojde k podráždění vegetativního systému ØTyto jevy se označují jako „přesuny reflexů“ Ø — Přehled možných přesunů reflexů Ømasáž vedle 3. a 4. bederního obratle – bolesti směrem do DK – pocit mravenčení, dřevěnění, bodavé bolesti s lokalizací až v okolí kotníků a na chodidle – mizí po masáži krajiny mezi velkým trochanterem a sedacím hrbolem téže strany Ømasáž v bederních a v dolních hrudních segmentech paravertebrálně – pocit tupého tlaku až bolesti v močovém měchýři – mizí při tření v podbřišku a v průběhu slabin 1. Ømasáž mezi okrajem lopatky a páteří vlevo – — - nepříjemné pocity v srdeční krajině imitující až anginózní záchvat – odstranění – propracování levé přední poloviny hrudníku s třením podél levého žeberního oblouku Ø při jaterních a žlučníkových onemocněních – — důležité – nejdříve uvolnit RZ v níže ležících — segmentech a potom promasírovat krajinu mezi — páteří a okrajem pravé lopatky v rozsahu Th2-Th3 — segmentu – při opomenutí – může dojít ke zhoršení — stávajících potíží – jejich odstranění – energický — výtěr v průběhu pravého žeber. oblouku ü — — Ømasáž v axilární části hřebene lopatky – pocit mravenčení až dřevěnění HK vyzařující až do ruky – ovlivnění – intenzivní masáž v oblasti axily Øpři žaludečních obtížích – masáž maximálního bodu nad hřebenem lopatky vlevo až po uvolnění svalových hypertonů pod hřebenem – jinak může dojít k výraznému zhoršení žaludečních obtíží – jejich odstranění – tření podél levého žeberního oblouku — Øpříliš energická masáž sterna a chrupavčitých úponů žeber – pocit sucha v ústech, žízeň až sevření hrdla – odstranění – hluboké tření okolo 7. krč. obratle Ømasáž horní části zad, šíje a v týle – napětí na krku a hrudníku, zejm. v úhlu mezi klíčkem a sternem – odstranění – tření nebo plošná vibrace na přední straně hrudníku ü — Ømasáž šíjové svaloviny a laterálních částí krčních segmentů – bolest hlavy, závratě, pocit stísněnosti až mdloba – odstranění – plochý výtěr přes víčka a v průběhu snopců m. frontalis Øintenzívní masáž v 6. až 9. mezižebří vlevo – srdeční obtíže – odstranění – tření podél levého žeberního oblouku Øpo masáži aplikované pro obstipaci při předávkovaném tření bochánků v Th10-Th12 – nutkání na močení až 2 hod., ojediněle krátkodobé krvácení do střeva Ømasáž v okolí sedacího hrbolu – lumbální bolesti diskogenního rázu – odstranění – masáž v kořenové lumbální oblasti Ø —Masáží neodstraněné RZ vyprovokujeme stejné orgánové obtíže, které byly před zahájením nebo na počátku léčby —Při dalším provádění masáže i po zaniknutí reflexních projevů může přibližně po dalších 5 procedurách vést k obnovení původních obtíží Příprava masáže üpacient sedí nebo leží, podle typu sestavy ümasážní stůl – pevný povrch, výška asi do poloviny stehen masírujícího, většina hmatů – zleva,proto světlo z boku üpoloha vleže na břiše – nohy mimo stůl, HK volně podél těla dlaněmi vzhůru, hlava opřena o tvář üpoloha vleže na zádech – mírná FLX DKK,popř. podloženy válcovou podložkou, HKK volně podél těla, hlava mírně podložena ü üpoloha v sedě – výška sedačky – pac. se opírá celou plochou chodidel o podlahu, hýždě o něco přečnívají přes zadní okraj sedačky, HKK položeny na stehnech, hlava volně vzpřímena. Masírující sedí za pacientem, vzdálenost asi na polovinu délky svého předpažení ü üpři pocení pacienta (nežádoucí skluz)– pokožku osušit lehkým přiložením ručníku, nestírat, ne froté ručník Vyhledávání reflexních projevů üzákladní předpoklad účinnosti RM = zjištění a zhodnocení povrchových reflexních projevů před každou masáží – zjišťujeme jejich druh, lokalizaci, rozsah a intenzitu üRZ se vyskytují ve všech vrstvách, proto vyšetřujeme kůži, podkožní vazivo, fascie, sval i periost — — Viditelné změny üNacházíme hlavně na zadní ploše trupu üVšímáme si — - barvy kůže – nažloutlá, bledší než okolní, zarůžovělá ülesku – mdlý, zašlý, suchá kůže, zapocená kůže üpovaze rohové vrstvy – různě napjatá až šupinovitá üanatomického profilu povrchu – různé vtaženiny (provazcovité, pruhovité), plošné vklesliny, prominující plošné hrbolky (bochánky) üsvalových atrofií ükostních změn (zejména při páteři) üsvalků po frakturách ümalformací —Vyšetření pohmatem üvětší význam než změny viditelné üPohmatově nacházíme zvýšení rezistence postihující kůži, podkoží, svalstvo, popř. hlubší vazivové tkáně i periost ü — Vyšetření kůže a podkoží vvelmi jemná povrchní palpace bříšky prstů - dosažení — mírného tlaku přiložením celé dlaně ruky + lehké ohnutí — hmatajících prstů — - zvýšené napětí se projevuje jako měkká prohmátnutelná rezistence (jako odpor pěnové pryže) — — ü vRZ můžeme vyhmatávat i tzv. diagnostickým hmatem — Barunka0001.jpg üdo kůže mírně vtlačeným 3.prstem provádíme pomalý tangenciálně směřující tah üpřed prstem ustupuje kožní řasa – cítíme hladké klouzání po spodině ümísto RZ – změna v posunu kožní řasy i v pocitu klouzání → pružná, ustupující řasa se rozpadne do plochých vrásek, v prstu pocit zřetelného odporu tkáně proti spodině brzdícího posun a pocit přejíždění po tupém struhadle üpocit nemocného → škrábnutí nehtem,špendlíkem až říznutí üpocit říznutí je lokalizován více do hloubky ümísto mimořádného napětí → kůži s podkožím nelze proti fascii posunovat vůbec → pokud necháme prst za stálého tlaku zabořen v kůži → po chvíli uvolnění podkoží od spodiny → někdy slyšitelné slabé mlasknutí → obnovení pohyblivosti charakteru zvrásnění, ne elastické kožní řasy üpozor – diagnostický hmat v dolní bederní páteři – někdy se nedaří vyvolat kožní řasu, ale jen mírné zvrásnění ütato RZ bývá např. při zvětšené bederní lordóze v poloze v leže na břiše ü vProhmatávání tkáně mezi palcem a ukazovákem üoba prsty uchopí kůži s podkožím, mírně ji vyzdvihnou a lehkým stisknutím prohmátnou ümísto RZ → dokonalé prohmátnutí se nepodaří (kůži se nepovede oddálit od spodiny) üRZ v kůži a podkoží – bývají plošně největší (hodně maximálních okrsků, občas maximální oblasti) —Změny ve svalstvu üvyužíváme větší tlak než při palpaci kůže a podkoží, opření o celou dlaň,větší FX prstů, pronikání ke svalu musí být pozvolné üv místě RZ → zvýšené napětí (tuhý plošný odpor), převládá typ max. bodů až okrsků; mají paralelní průběh ve směru sv. snopců v síle jako stéblo až tužka, v délce až několik cm, někdy jsou okrouhlé üpři palpaci – bolestivost, zatvrdliny před prstem neuhýbají x zatvrdliny - myogelózy (degenerativní změny, ohraničené, méně citlivé, při kolmé palpaci uhýbají) üpalpaci ve svalech – tlak zvětšovat pozvolně, lze oddálit dlaň od povrchu těla a druhou ruku přiložit na hřbet ruky palpující ü —Změny na periostu üzjišťujeme na dostupných kostních plochách tvrdou palpací několika ohnutými prsty üVyhledáváme místa s nejbolestivějším periostem, většinou typ max. bodů üpři RM segmentové a vazivové se neprovádí — qPři všech popsaných vyšetřeních je důležité porovnávat zjištěné změny s okolní nepostiženou tkání. — •I pacient tak má možnost srovnávat pocity vyvolané pohmatem. — qPalpaci provádět nejdříve při páteře ve směru od křížové kosti k šíji, teprve potom více do stran a periférie segmentu. —Zjištění citlivosti a vazomotorických projevů ümá pomocný význam üvýznam při potvrzení výskytu max. kožních změn ükožní citlivost zkoušíme přejetím kůže špendlíkovou hlavičkou ühlubší citlivost zkoušíme přejetím povrchu prsty s využitím většího tlaku nebo místní palpací — üVazomotorickým projevem je dermografismus - bělavá čára, která vzápětí zrůžoví) — ümísto RZ – dermografia rubra (výrazné zčervenání) — - dermografia alba (bílý dermografismus – — vazokonstrikce) — - dermografia elevata (plošný otok nebo — pupen) – výrazná reakce, může přetrvávat i — několik hod. — —Vyšetření přístrojem üodlišné hodnoty kožních teplot, kožní perspirace a potivosti, změny v elektrickém kožním odporu