Obecná farmakologie
•FARMAKODYNAMIKA
•• nauka o mechanismu působení látek v organismu
•• studuje účinky léčiv a jejich mechanismy v závislosti na dávce
•a cestě vstupu do organismu
•• - „co dělá léčivo v organismu“
•
•FARMAKOKINETIKA
•• se zabývá studiem osudu léčiv v organismu, zaměřeným na
•časový průběh koncentrací léčiv a jejich metabolitů v
•biologických tekutinách a tkáních po podání
•• popisuje farmakokinetické děje (absorpci,distribuci a
•eliminaci) a jejich využití pro predikci účinku a bezpečnosti
•farmakoterapie
•• - „co dělá organismus s léčivem“
•

Farmakokinetika
- osudu léčiv v organizmu v čase po podání- farmakokinetické děje:
-absorpce
-distribuce
-metabolizmus
-exkrece léčiv
+ vztah těchto dějů k farmakologickému (terapeutickému, toxickému) účinku léčiv.

05



Obecné zákonitosti pohybu léčiva v lidském těle
•Fyzikálně - chemické vlastnosti léčiva
–rozpustnost ve vodě
–rozpustnost v tucích (rozdělovací koeficient lipoidní/vodní fáze)
–acidobazické vlastnosti (stupeň disociace)
–molekulová hmotnost, tvar molekuly
• Prostup léčiva biologickými membránami
• Vazba léčiva
₋specifická - na receptory
₋nespecifická (inertní):
₋na plazmatické bílkoviny
₋na krevní buňky
₋ve tkáních

Transport látek přes biomembrány



Absorpce - cesty podání
Absorpce - průnik rozpuštěného léčiva z místa podání do krve – nutná pro celkový účinek -
systémový.
Účinek místní – na kůži, sliznice anebo do tělních dutin – absorpce je nevýhodou – možné NÚ – např.
lokální anestetika typu kokainu, lokální kortikoidy.

enterální (do trávicího ústrojí): per os (ústy)
per rectum (do konečníku)
parenterální (s obejitím střeva):
intravenózní - i.v.     intraarteriální - i.a.
intramuskulární - i.m.
subkutánní - s.c.
sublinguální
na kůži
na nosní sliznici
inhalační
Celkové podání

Účinek nastupuje do 30 minut.
modifikující faktory:
· pH žaludku, enterosolventní obal
· současně požitá strava
· motilita GIT
· stav GIT—žaludeční kyselina, žlučové kyseliny, pankreatické a střevní šťávy
· stav jater - městnání ve v. portae
efekt prvního průchodu
desintegrace, desagregace, disoluce
Enterální podání

účinek nastupuje do 15 minut
jak pro místní účinek, tak pro systémový
léková forma nesmí dráždit sliznici rekta, klysma má být zahřáto na teplotu těla.
Per rectum (čípky, klysma)
-účinek nastupuje do 1-2 minut
- znamená, že se téměř ihned všechno podané léčivo dostává do žilního a vzápětí rychle i do
tepenného krevního oběhu - odpadá fáze absorpce
pravý roztok (mikroemulze) - izotonický – apyrogenní – sterilní
Intravenózní (i.v.) - injekce, infúze

- je prakticky podobné podání i.v., s tím rozdílem, že  hladinu lze rychle navodit v cílové
struktuře určitého orgánu.
např. vazodilatancia u tepenné embolie, RTG kontrastní látky k zobrazení určitého arteriálního
řečiště. V cytostatické terapii se aplikuje 5-fluorouracil do a.hepatica  k ovlivnění jaterních
metastáz
Intraarteriální,  i.a.
do 10-15 minut - suspenze či emulze, ! Izotonický + izoacidní
Intramuskulární, i.m.
(injekce, implatační tablety) - injekční podání má v podstatě podobné  charakteristické rysy s
podáním i.m.
Subkutánní, s.c.

Sublinguální (pod jazyk) – (roztoky, kapky, tablety) – lipofilní látky – obchází játra – nástup do
2-5 minut (nitroglycerin).
Intrabukální do prostoru mezi tvář a dáseň má podobné vlastnosti jako sublinguální podání.
Na kůži (roztoky, masti, pasty, mazání) - účinek místní vs. celkový.
Transdermálně se podávají také náplastě s prodlouženým uvolňováním léčiva.  Permeabilita kůže se
liší podle lokalizace:  ploska nohy < předloktí < kůže hlavy < skrotum < za uchem. Permeabilitu
kůže lze zvýšit okluzí (neprodyšným obvazem kolem místa aplikace).

Intranazální - místní účinky - např. při rhinitidách. Pro systémové účinky - nosní spreje -
peptidické hormony, kalcitonin, antidiuretický hormon, které jsou při podání per os rychle
inaktivovány v GIT (inzulín ?).
Inhalační – celkové účinky např. anestetika vs. lokální – antiastmatika (část se může vstřebat –
kortikoidy).
Intraokulární podání  se využívá pro účinky místní (antibiotika), vstřebání přes konjunktivální
sliznici může vést k nežádoucím systémovým účinkům (např. atropin).
Intratekální - do subarachnoidálního prostoru cestou lumbální punkce se používá se speciálních
indikacích.

LÉKOVÉ FORMY
1. generace - klasické
-  léková forma samotná uvolní veškeré v ní obsažené léčivo rychle
- profil plazmatických koncentrací v čase je ovlivňován hlavně rychlostí farmakokinetických procesů
(absorpce, distribuce a eliminace)
2. generace  - s  řízeným (prodlouženým - retadrovaným) uvolňováním
- profil dosažených plazmatických koncentrací je kromě farmakokinetických procesů ovlivňován také
vlastnostmi lékové formy.
perorální retardované lékové formy (např. Nitro-Mack) nebo náplastě na kůži (TTS)

Lékové  formy  3. generace  s  cílenou  distribucí
- do požadované tkáně (genová terapie)
- vyhnout se tkáním, které by mohla toxicky ovlivnit (např. lipozomální preparáty).

průnik léčiva s krve do tkání
dynamický děj, kde nás zajímá:
       rychlost -  která závisí na:
                       vazbě,
                       průniku před biomembránu
                       průtoku orgánem
       stav - distribuční rovnováha, kdy se vyrovnají  podíly volných frakcí léčiva v plazmě a ve
tkáních
Distribuční objem-Vd – hypotetický
poměr mezi množstvím léčiva v organizmu
a dosaženou plazmatickou koncentrací
Distribuce

Objemy tělesné vody u 70 kg člověka



Biotransformace - metabolizmus
Procesy probíhající převážně v játrech, ale i v ledvinách a jiných tkáních těla.
Enzymatické procesy
 biodegradace
 bioaktivace (prodrug)
                                      enalapril-enalaprilát
                                      kodein-morfin
1. Fáze: oxidace, hydrolýza -je zachována určitá liposolubilita
2. Fáze: konjugace - látky se stávají rozpustné ve vodě.

Eliminace
₋Proces vedoucí k odstranění aktivní látky z organismu.
₋
₋Aplikované látky a jejich metabolity se z organismu odstraňují různými cestami - většina látek je
vylučována močí či stolicí.
₋
₋Hydrofilní produkty biotransformace s menší molekulovou hmotností přestupují přednostně z jaterní
buňky do krve a jsou vyloučeny močí, zatím co metabolity s větší molekulovou hmotností přestupují z
jaterní buňky do žluči a tou jdou do střev a jsou eliminovány stolicí (pokud nepodléhají zpětné
resorpci).
•

Exkrece
Játra, ledviny,  plíce, střevo, pot, sliny, mléko, slzy
Ledviny
Exkrece moči - glomerulární filtrace, tubulární sekrece, tubulární reabsorpce.
Játra
Exkrece žluči-biliární clearance.
Mléko – viz dále