KRÁTKÉ INTERVENCE Vysoká škola zdravotnická, o. p. s., Praha 5 C:\Users\User\Desktop\Zdroje časopisy\VSZ_nove_logo.jpg Právní opora edukace (krátké intervence) —Vyhláška č. 391/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. — —ČINNOSTI ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI —§ 3 —Činnosti zdravotnického pracovníka s odbornou způsobilostí — —V § 3 se doplňuje písmeno g), které zní: —„g) motivuje a edukuje jednotlivce, rodiny a skupiny osob k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe), — — KRÁTKÉ INTERVENCE — -WHO doporučuje jako jednu z cest ke zvyšování zdravotní gramotnosti populace aplikaci metody krátké intervence do praxe zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester. - Krátké intervence jsou definované praktické postupy, které vedou k časné identifikaci rizikového chování, rozpoznání míry problému a motivaci k aktivní nápravě. -Splňují požadavek na nízké náklady, snadnou dostupnost a efektivitu. -Vycházejí z obecného principu motivace, při které je cílem, aby intervenovaná osoba zaujala nový postoj k řešení problému dobrovolně, na základě vlastního přesvědčení. KRÁTKÉ INTERVENCE —Krátké intervence v oblasti rizikových faktorů životního stylu si kladou za cíl rozpoznat reálný či potenciální problém s rizikovým faktorem životního stylu, informovat pacienta o výsledku a motivovat ho ke změně chování. — —Metoda je v praxi využitelná nejen zdravotníky, ale je vhodnou formou i v případě prevence sociálně patologických i zdravotně rizikových jevů. — KRÁTKÉ INTERVENCE — —Krátké intervence v oblasti rizikových faktorů životního stylu si kladou za cíl Ørozpoznat reálný či potenciální problém s rizikovým faktorem životního stylu Ø informovat pacienta o výsledku Ø motivovat ho ke změně chování. Ø —Metoda je v praxi využitelná nejen zdravotníky, ale je vhodnou formou i v případě prevence sociálně patologických i zdravotně rizikových jevů. — — — — — — — — — — — KRÁTKÉ INTERVENCE —Metoda krátkých intervencí je mezinárodně ověřenou a finančně nenáročnou metodu prevence, která má definované praktické postupy, umožňuje časnou identifikaci rizikového chování, ovlivňuje postoje a chování populace ve prospěch zdravého životního stylu. —Podstatou jsou edukační a motivační rozhovory s pacientem, které realizuje vyškolený pracovník (ideálně všeobecná sestra). KRÁTKÉ INTERVENCE —Cílem metody je s využitím standardizovaných dotazníků WHO či dotazníků vytvořených Státním zdravotním ústavem rozpoznání rizikových faktorů v oblasti životního stylu, s využitím strukturovaného dotazníku zjistit míru rizika v dané oblasti a profesionálně edukovat pacienta o možných dopadech jeho rizikového chování na jeho zdraví. — —Klíčová je motivace pacienta s důrazem na změnu jeho postoje ke svému vlastnímu zdraví, kterou je nutno podpořit zvýšením zdravotní gramotnosti pacienta. KRÁTKÉ INTERVENCE —Postup krátké intervence probíhá ve 3 fázích: — —1/ odhalení reálného či potenciálního problému (rizikový faktor z oblasti zdravého životního stylu) —2/ vyhodnocení dotazníku a informování pacienta o jeho výsledku — 3/ motivace a edukační intervence vedoucí ke změně chování pacienta ve prospěch jeho zdraví. — —Výstupem krátké intervence je zvýšení zdravotní gramotnosti a snížení incidence preventabilních onemocnění, snížení zdravotních i nezdravotních národohospodářských ztrát, které vznikají z důvodu chronických neinfekčních onemocnění. KRÁTKÉ INTERVENCE —Průměrná úspěšnost intervence, tedy rozhodnutí pacienta ke změně životního stylu, se pohybuje v rozmezí 12-40 % v závislosti na komunikovaném rizikovém faktoru a osobním přístupu intervenující osoby. —Z důvodu velké migrace lidí má každá kultura své pojetí zdraví a nemoci, což znamená také jiné pojetí rizikového chování. Nutnost individuálního přístupu v provádění intervencí je velmi důležitá. V Česku odborně zastřešuje a metodicky řídí aplikaci metody krátké intervence ve zdravotnických zařízeních Centrum podpory veřejného zdraví SZÚ. ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST — —WHO popisuje zdravotní gramotnost jako kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci a schopnost jedinců získávat přístup ke zdravotním informacím, rozumět jim a využívat je způsobem, který rozvíjí a udržuje zdraví. — —Zdraví je, či by mělo být pro každého z nás prioritní záležitostí. Je proto nezbytně nutné zvýšit podíl občanů v péči a odpovědnosti za své zdraví. — —Zdravotní gramotnost je sdílená zodpovědnost mezi pacienty (nebo kýmkoli, kdo získává zdravotní informace) a zdravotníky ( kýmkoli, kdo zdravotní informace předává). ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST —Vysoká úroveň zdravotní gramotnosti je přínosem pro společnost, naopak nízká gramotnost obyvatel je závažným zdravotně rizikovým faktorem. — —Jde o celoživotní proces, který souvisí s kulturní úrovní a ekonomickou a sociální situací. — —Nízká úroveň zdravotní gramotnosti vede k vysokým nákladům na zdravotní péči a prohlubuje nežádoucí zdravotní nerovnosti. — —Závažným faktem je malý zájem o zdraví zejména u mládeže a také nízká osobní odpovědnost za své zdraví. — Zdroj : Ústav pro zdravotní gramotnost http://www.uzg.cz/ ZDRAVÍ 2020 a AP 12 —Akční plán č. 12: Rozvoj zdravotní gramotnosti na období 2015–2020 k dokumentu Zdraví 2020 vymezuje 6 oblastí, na něž je třeba se zaměřit, a to —Strategie soustavného rozvoje zdravotní gramotnosti —příprava strategického dokumentu Národního plánu rozvoje zdravotní gramotnosti —Informace —kvalita a dostupnost, portál zdravotní gramotnosti —Výchova a vzdělávání —školy, školská zařízení, celoživotní vzdělávání, pedagogičtí pracovníci —Výzkum a hodnocení —mezinárodně srovnatelná metodika, HIA, EIA, SIA —Média —věrohodnost a kvalita informací, vzdělávání novinářů —Komunitní projekty —Zdravé město, Škola podporující zdraví, Podnik podporující zdraví, Nemocnice podporující zdraví ŽIVOTNÍ STYL - —Životní styl je stěžejní determinantou zdraví. Zdravý životní styl zahrnuje pravidelný životní rytmus, dostatečný pohybový režim, psychickou aktivitu, duševní hygienu, absenci užívání návykových látek, správnou výživu a slouží k uchování si zdraví a tělesné kondice. — Životní styl je spolu s příjmem významným atributem sociálního statusu a lze jej vztahovat jak k individuu, tak i k sociálním skupinám. — Konkrétní podoba životního stylu je ovlivněna dvěma faktory – životními podmínkami (faktor vnější) a jedincem samotným (faktor vnitřní). DETERMINANTY ZDRAVÍ — —Na zdraví člověka působí velké množství vnitřních i vnějších faktorů, které nazýváme determinanty. Mezi vnitřní determinanty se řadí dědičné a genetické faktory a také osobnost jedince získaná výchovou. —Vnější determinanty lze rozdělit do tří skupin: — —Životní styl (rizikové faktory životního stylu) — —Kvalita životního a pracovního prostředí — —Úroveň a kvalita zdravotnických služeb — TABAKIZMUS — Kouření tabáku je nemoc, má své číslo diagnózy v Mezinárodní klasifikaci nemocí – F17.2 – syndrom závislosti. Jde o silnou závislost na tabáku, která znemožňuje jedinci přestat tabák užívat. Většina kuřáků se pokouší přestat se závislostí opakovaně, avšak odvykání je bez odborné pomoci velice těžké. Náklady na poskytování zdravotnické péče spojené s kouřením jsou velmi vysoké. Léčba tohoto onemocnění však není v ČR dostatečná. Pracoviště, které se věnuje této problematice je Centrum pro závislé na tabáku III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s kapacitou cca 500 pacientů ročně. Ostatních 40 center, která v ČR fungují, mají dohromady přibližně stejnou kapacitu pacientů. V Centru pro závislé na tabáku je péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění. TABAKIZMUS — —V ČR pracuje v současné době cca 90 000 sester. Pokud by každá vyškolená sestra pro krátkou intervenci pomohla jednomu pacientovi ročně přestat kouřit, bylo by kuřáků o 90 000 méně. —Existují však také poradenská centra, kterých je zhruba stovka v ČR. Jedná se například o centra v některých lékárnách, kde vyškolení odborníci poskytnou odbornou pomoc. —Další z možností je telefonická konzultace na Národní lince pro odvykání kouření (800 350 000) TABAKIZMUS —Kvalitní ošetřovatelská péče klade důraz na cílené dotazy sester v oblasti kouření a expozici tabákovému kouři, u kuřáků je důraz kladen na krátkou intervenci. —Síť nemocnic podporujících zdraví (Health Promoting Hospitals) – Evropská síť nekuřáckých nemocnic (European Network of Smoke‑Free Hospitals, www.ensh.org) zahrnuje 40 kroků na cestě nemocnice k tomu být skutečně nekuřáckou. —Jedním z těchto kroků je vyškolení zdravotnického personálu v krátké intervenci u kuřáků, pochopitelně s cílem co nejširší aplikace. TABAKIZMUS —Tabákový kouř obsahuje více než 4000 chemikálií, které poškozují dýchací cesty. —Většinu kuřáků během života doprovázejí chronická onemocnění jako je chronická bronchitida a záněty plic. —Chronická obstrukční choroba pulmonální patří mezi jedno z nejčastějších onemocnění u kuřáků. TABAKIZMUS — —Kouření výrazně zvyšuje nárůst nádorových onemocnění, jako je karcinom plic, prsu, rekta, močového měchýře i dalších druhů nádorových nemocnění. —V naprosté většině případů zjišťuje, že odesílající lékař, který zasílá pacienta k zákroku, nepátrá po tom, zda je pacient kuřák a nedoporučí mu abstinenci před operací, optimálně 6-8 týdnů předem. —U kuřáků je dokázáno pomalé hojení ran, časté operační infekce a orgánová selhání, čímž dochází k ohrožení pacienta na životě a prodlužování hospitalizace. Většina pacientů kouří i po operaci, a to i například po transplantaci plic. —Standardem u těchto pacientů by měla být odvykací léčba. TABAKIZMUS – krátká intervence —Krátká intervence zahrnuje pět bodů: — —PTEJTE SE na kouření, PORAĎTE kuřákům, jak přestat kouřit empatickým přístupem, ale jasně, POSUĎTE připravenost pacienta přestat, případně motivovat, POMOZTE přestat – vytvoření plánu nekuřáckých řešení obvyklých kuřáckých situací, případně doporučení volně prodejné náhradní terapie nikotinem, PLÁNUJTE další postupy – letáky, případně doporučení do Centra pro závislé na tabáku. ALKOHOLIZMUS —Česká republika patří mezi státy s nejvyšší konzumací alkoholu v Evropě. V posledních letech se spotřeba celkového užitého alkoholu na jednoho obyvatele v České republice pohybuje okolo 175 litrů, z toho 10 litrů činí spotřeba čistého lihu. Nejvíce se dlouhodobě Česku spotřebuje piva, a to kolem 150 litrů na jednoho obyvatele. —Zatímco u nás spotřeba alkoholu téměř nepřetržitě roste od roku 1921, kdy se spotřeba alkoholu začala statisticky zjišťovat, ve státech s výraznou tradicí konzumace alkoholu, jako je Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko, spotřeba alkoholu od roku 1990 výrazně klesla. ALKOHOLIZMUS — — Pravidelné užívání alkoholu působí negativně na zdraví člověka. Účinky alkoholu závisí na Ø množství požitého alkoholu, Ø na dispozici jedince Ø na vlivu prostředí. — Podle stupnice hladiny etanolu v krvi je kolem 0,5 promile normální klidné chování, při 1,5 promile dochází ke vzrušenosti. Klasická opilost, jinak ebrieta, se vytvoří při hladině mezi 1,6 až 2 promile a poruchy vědomí nastávají při hladině okolo 3 až 4 promile etanolu v krvi. V poslední jmenované fázi už hrozí vážné nebezpečí smrti, jelikož dochází k útlumu důležitých center v mozku a selhává oběhový systém. ALKOHOLIZMUS —Typickým onemocněním alkoholiků je steatóza jater a cirhóza. —U pacientů dochází k úbytku na váze, únavě a celkové sešlosti. —Pacienti jsou upozorněni na nutnost absolutní abstinence. —Velkým rizikem z hlediska poškození zdraví, ale také léčby, je užívání alkoholu u osob s psychiatrickými diagnózami. NEZDRAVÁ VÝŽIVA —Obezita je chronickým onemocněním, které přináší řadu komorbidit, které zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku. —V souvislosti s obezitou se zvyšují náklady na zdravotní péči. —Systém prevence proti obezitě by měl být komplexní a měl by být zaměřen cíleně na různé populační skupiny. NEZDRAVÁ VÝŽIVA — —SZÚ uvádí, že v současné době v ČR trpí obezitou asi 25 procent žen, 22 procent mužů a nadváha obecně představuje potíž pro více než 50 procent populace středního věku. —Vzestup výskytu obezity byl zejména v poslední dekádě minulého století velmi výrazný a je prokázán ve většině vyspělých zemí. —Chronická onemocnění, u nichž je základní příčinou právě obezita, způsobila ve světě 60 % z 56, 5 miliónů hlášených úmrtí (SZÚ, 2018). NEZDRAVÁ VÝŽIVA —Mezi chronická onemocnění způsobená obezitou patří hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární choroby a onemocnění pohybového aparátu. —Léčba těchto chronických onemocnění je velmi nákladná a dotýká se celé společnosti. Správnými stravovacími návyky a pohybovou aktivitou lze výše uvedeným komplikacím čelit. —Primární prevence v oblasti správné výživy a následná intervence by měla být také doprovázena nutriční výchovou široké veřejnosti a zejména cílových skupin obyvatel. NEZDRAVÁ VÝŽIVA — —Mezi hlavní zásady zdravé výživy patří její vyváženost a pestrost, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny, luštěnin a celozrnných produktů, ryb, dále je třeba kontrolovat si energetickou hodnotu stravy, čehož lze dosáhnout sníženou konzumací živočišných tuků a cukrů. POHYBOVÁ AKTIVITA —Nízká pohybová aktivita společně s nadměrným sezením a nevhodným stravováním vede k celosvětově registrovanému nárůstu nadváhy a obezity nejen u dospělých, ale i u dětí. —Aktivní pohyb je nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem pro zachování a upevňování zdraví člověka. —Dostatečný pohyb je prostředkem také pro odstraňování psychické únavy a posléze i psychických onemocnění. POHYBOVÁ AKTIVITA —Pravidelná pohybová aktivita má vliv na celý pohybový aparát. —Konkrétně na Ø opěrný a nosný systém (kosti, klouby, šlachy a vazy) — Ødále na systém výkonný (kosterní, příčně pruhované svaly – zdroj síly) — Øv poslední řadě i na centrální nervový systém (zlepšená koordinace pohybů – nervosvalová souhra). PREVENCE CHŘIPKY —Chřipka patří mezi nejčastější infekční virová onemocnění, na jehož následky umíraly milióny a stále umírají ve světě statisíce lidí. —Vakcína je v současné době účinnou prevencí a lze tak chránit nejen lidi, kteří jsou nejvíce ohroženi z důvodu komplikovaného základního onemocnění, ale i zdravou populaci, což má pozitivní vliv na snížení přenosu nákazy v populaci a na ekonomiku státu. — Nejvíce ohroženy jsou osoby vyššího věku či osoby s chronickými vleklými onemocněními. PREVENCE CHŘIPKY —Vláda ČR schválila „Národní akční plán na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce v České republice“. Mimo jiné je v něm uvedena nutnost vzdělávání studentů zdravotnických škol, kteří se připravují pro práci v sociálních službách a ve zdravotnictví, zejména pro přímou práci s klienty těchto zařízení. — —Úloha vzdělávání je též zdůrazněna v oblasti výkonu odborné praxe, kde studenti uplatní nabyté znalosti při předání informací o významu očkování proti sezónní chřipce pacientům a o možných závažných zdravotních důsledcích onemocnění sezónní chřipkou jako komplikace jejich základního onemocnění. PREVENCE CHŘIPKY —Vakcinace zvláště doporučuje u osob starších 65 let a více, dále u osob s chronickým farmakologicky řešeným stavem. —Příkladem jsou: —- chronická onemocnění dýchacího systému —- chronická onemocnění srdce a cév —- chronická onemocnění ledvin a jater —- chronická metabolická onemocnění včetně diabetu —- osoby s nedostatečností imunitního systému (vrozenou nebo získanou) —- osoby s poruchou funkce průdušek a plic (tj. včetně poruch respiračních funkcí po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických či svalových poruch). —V těchto případech je vakcinace hrazena z prostředků zdravotního pojištění. PREVENCE CHŘIPKY —Vakcinace je doporučována těhotným ženám i ženám, které mateřství teprve plánují, dále pak osobám, které žijí nebo jsou v kontaktu s rizikovými osobami či o ně pečují. Indikací očkování je prevence chřipky u dospělých, dětí ve věku od 6 měsíců a mladistvých. —Významné je očkování zdravotníků z důvodu snížení rizika nákazy chřipkou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče a zajištění bezpečnosti pacientů. —Každý rok je složení vakcín proti chřipce upravováno dle doporučení WHO. HIV/AIDS a ostatní STD —Na světě žije odhadem 36,9 milionů lidí s HIV. —Každoročně jich zhruba milion zemře a téměř další dva miliony lidí se nově nakazí. —Virus HIV postupně oslabuje imunitní systém nakažených, kteří se stávají náchylnější k dalším nemocem. —Pokud však HIV pozitivní pacienti včas zjistí svou diagnózu a nastoupí léčbu, mohou žít dlouhé a plnohodnotné životy. —Všechny pohlavní choroby a zejména pak infekce s vředovitými projevy (herpes, ulcerace na genitálu, gonokokové infekce, syfilis, chlamydie, mykoplazmata) velmi zvyšují riziko přenosu HIV infekce mezi sexuálními partnery. — HIV/AIDS — —Cesty přenosu HIV —HIV se nejčastěji přenáší sexuálním stykem a výměnou tělesných tekutin. Virus se také může přenést při porodu, kojení a sdílení injekčních jehel. —AIDS se u HIV pozitivní osoby rozvine ve chvíli, kdy je imunitní systém natolik oslabený, že již nedovede bojovat s určitými oportunními infekcemi a nemocemi jako jsou zápal plic, meningitida a některé typy rakoviny. Jednou z nejběžnějších oportunních infekcí mezi lidmi s HIV/AIDS je tuberkulóza. HIV/AIDS — —Symptomy HIV/AIDS —Zatímco u některých lidí se během prvních dvou až šesti týdnů od nákazy mohou rozvinout symptomy podobné chřipce, jiní nemusí příznaky vykazovat po mnoho let, zatímco se virus pomalu množí. Poté, co tyto prvotní příznaky připomínající chřipku odezní, neprojeví se virus HIV mnoho let žádnými dalšími symptomy (doba latence). — HIV/AIDS —Testy na HIV nikdy nezjišťují přítomnost viru v těle, ale sledují výskyt určitých specifických bílkovin. Těmito bílkovinami jsou protilátky (mezinárodně označované Ab) a antigeny (Ag). —Zjišťovat přímo přítomnost viru v těle (tzv. HIV PCR test) je sice také možné, ale toto vyšetření není určeno k diagnostice HIV infekce, je složité, zdlouhavé, drahé, proto se to běžně nedělá. HIV/AIDS —Antigeny se začnou v těle objevovat přibližně po třech týdnech od infekce. V této době začínají být detekovatelné testy. Asi o týden později tělo vytvoří tak velké množství protilátek, že antigeny již nejsou detekovatelné. Přibližně po šesti týdnech od infekce antigeny v těle začnou ubývat. Následně začínají být testem zjistitelné protilátky. Jednou vytvořené HIV protilátky nevymizí a lze je vždy testem odhalit. Základní omezení testu: test by měl být proveden až po uplynutí tzv. imunologického okna (cca 3 měsíce od proniknutí HIV do organizmu). — Doporučujeme opakované pravidelné testování u osob ve vyšším riziku (například HIV negativní partneři HIV pozitivních osob, muži mající sex s muži). — Dotazníky k zmapování míry zdravotního rizika — —Rizikový faktor kouření – Fagerströmův dotazník —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/Dotaznik_nikotinova_zavislost.pdf — — —Rizikový faktor nadměrná konzumace alkoholu – dotazník AUDIT —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/Dotaznik_Alkohol.pdf — — —Rizikový faktor nezdravá výživa – dotazník zpracovaný SZÚ —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/Dotaznik_Spravna_vyziva.pdf — — —Rizikový faktor nedostatečná pohybová aktivita- dotazník zpracovaný SZÚ —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/Dotaznik_Pohybova_aktivita.pdf — — —Rizikové sexuální chování – bez dotazníku, pouze hodnocení —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/Dotaznik_AIDS_HIV.pdf — —Onemocnění chřipkou – dotazník zpracovaný SZÚ a VŠZ o.p.s. —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/KI_Chrip.pdf — — MANUÁL krátké intervence — — — —http://www.vszdrav.cz/userdata/files/KI_MAN.pdf Zapojení VŠZ o.p.s. do projektů MZ ČR (krátké intervence) — — —http://www.vszdrav.cz/cz/leve-menu/projekty/