METODY OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE Mezi kritéria výběru těchto metod patří: •charakter a rozsah požadované péče, minimální, částečná, či úplná sebeobsluha anebo intenzivní péče •složení ošetřovatelského týmu a organizace práce. • •V současnosti se používají hlavně následující metody ošetřovatelské péče: • •funkční ošetřování •týmové ošetřování •primární ošetřování •modulární ošetřování •případové ošetřování – celková péče •ošetřování zaměřené na případ (case management). • Jednotlivé metody se liší: •složením personálu, který se podílí na ošetřovatelské péči •organizací práce – přidělováním úloh pro jednotlivé členy personálu a zodpovědností za jejich plnění, plánováním a hodnocením ošetřovatelského procesu •celkovou filozofií a zaměřením ošetřovatelského procesu •výsledkem – stupněm kvality poskytované ošetřovatelské péče a mírou spokojenosti pacienta • FUNKČNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ •Charakteristika funkčního ošetřování: •je zaměřeno prioritní úlohy a ne na pacienta •různí členové ošetřovatelského personálu vykonávají přidělené úlohy u daného pacienta bez toho, aby věděli, co pro něho vykonávají druzí, tj. ošetřovatelská péče je rozdrobena a důraz se klade na bezchybné výkony a čas, není to zaměřené na potřeby a reakce nemocného •ztrácí se individualita nemocného – pacienti mají pocit, že o nich nikdo nic neví, nevědí která je „jejich“ sestra, každému musí opakovat to stejné. • •vrchní sestra přiděluje úlohy jednotlivým členům podle jejich pracovní náplně (na základě vzdělání a praxe), každý je zodpovědný za výkony, které sám vykonal • •Dokumentace se může realizovat 2 způsoby: • •každý člen personálu zaznamenává taková pozorování a výkony, které sám vykonal •poveřený člen zaznamenává všechny výkony, které mu ostatní hlásí. • •Plánování ošetřovatelské péče vykonává vrchní sestra. • •Hodnocení funkčního ošetřování: •ošetřovatelská péče je nízké kvality pro přílišnou fragmentaci, co zapříčiňuje nedostatečnou komplexní péči o pacienta •RS nemohou vykonávat práci v plném rozsahu •vzniká mnoho neproduktivního času pro ostatní členy. • PŘÍPADOVÁ METODA •Případová metoda se používala již za časů Florence Nightingalové, začala v samém počátku ošetřovatelské profese a byla pohodlným a správným způsobem řízené péče. • •Celková péče o každého pacienta, včetně podávání nezbytných léků a výkonů, byla přidělována jednotlivcům. • •Sestry se zodpovídaly své přímé nadřízené, kterou byla vrchní sestra. • •Nevýhodou tohoto systému bylo, že ne všechen personál měl potřebnou kvalifikaci k poskytování všech aspektů a vrchní sestře se zodpovídalo příliš mnoho pracovníků (nadměrný rozsah kontroly) • TÝMOVÉ OŠETŘOVATELSTVÍ •K dramatické změně došlo po druhé světové válce v letech 1943 až 1945. Úroveň a počet pomocného personálu se začal zvyšovat a profesionální sestry přebíraly stále více řídicích funkcí. •Z důvodu měnícího se složení pracovních skupin a dramatického společenského převratu byla zadána studie, která měla nalézt lepší způsob poskytování ošetřovatelské péče. •Autory systému známého jako týmové ošetřovatelství byli dr. Eleanor Lambertsonová z Kolumbijské univerzity v New Yorku a Francies Per-kins z Massachusettské všeobecné nemocnice. •Týmové ošetřovatelství mělo vyřešit příliv poválečných pracovníků a nadměrný rozsah kontroly vrchních sester. Toho bylo možné dosáhnout vytvořením týmů. Ty se skládaly ze služebně starší sestry, která se stala vedoucí týmu; členy týmu byly ostatní registrované sestry (RN), praktické sestry s licencí (LPN), ošetřovatelky a sanitáři. • •Týmové ošetřovatelství mělo vyřešit příliv poválečných pracovníků a nadměrný rozsah kontroly vrchních sester. •Toho bylo možné dosáhnout vytvořením týmů. •Ty se skládaly ze služebně starší sestry, která se stala vedoucí týmu; •Členy týmu byly: • ostatní registrované sestry (RN), •praktické sestry s licencí (LPN), •ošetřovatelky a sanitáři. • Charakteristika týmového ošetřování: •skupina poskytovatelů ošetřovatelské péče pod vedením RS dokáže poskytnout lepší ošetřovatelskou péči jako ti stejní profesionálové pracující individuálně •základem je plánovaná ošetřovatelská péče •týmové ošetřování je možné vykonávat během celého dne a dá se kombinovat i s jinými metodami. Složení personálu: •RS – je vedoucí ošetřovatelského týmu, zodpovídá za rozhodování o prioritách pacientových • potřeb, za plánování, dohled a vyhodnocování ošetřovatelské péče, stanovuje základní • filozofii týmu a usměrňuje členy tak, aby pochopili své povinnosti a vykonávali je • podle nejlepších schopností, vede dokumentaci •Diplomovaná sestra •Praktická sestra •Vrchní sestra sestavuje ošetřovatelské týmy a přiděluje jim skupiny pacientů. • Zodpovědnost vedoucího týmu: •posuzování každého pacienta a stanovení vhodných ošetřovatelských výkonů •koordinace lékařských plánů s plánem ošetřovatelské péče •aktualizace plánů ošetřovatelské péče •zaznamenávání plánu ošetřovatelské péče a jejich výsledků u každého pacienta. • •Povinnosti členů týmu: • •dodržovat jednotlivé postupy ošetřovatelského plánu péče •podávat okamžitě a přesně zprávy o péči, kterou poskytují, jako i o pacientových reakcích na péči •přijímat pomoc od vedoucího týmu a akceptovat jeho dohled •uvědomit si, že mohou být požádáni převzít určitou zodpovědnost za každého pacienta na jednotce. • Povinnosti vrchní sestry: •stanovení standardů výkonu práce ošetřovatelského personálu •spolu s personálem stanovení cílů ošetřovací jednotky •usměrňování vedoucích týmů a poskytnutí pomoci při rozvoji jejich řídících schopností •pomoc novým pracovníkům při začleňování do týmového ošetřování •podněcování týmů k vyšší kvalitě práce na základě výzkumu v oblasti ošetřovatelské péče. •udržování otevřené komunikace s personálem. • •Hodnocení týmového ošetřování: • •jeho výsledky závisí od toho, do jaké míry si členové týmu dokáží osvojit a realizovat koncepci týmového ošetřování, jako i od řídících schopností vedoucího týmu. • PRIMÁRNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ •Primární ošetřovatelství jako systém péče zajistilo kvalitní komplexní péči o pacienty a prostředí pro rozvoj profesionální praxe ošetřovatelského personálu. •V kontextu historického vývoje bylo primární ošetřovatelství logicky dalším krokem. •Jedná se o filozofii a strukturu, která zodpovědnost za plánování, poskytování, sdělování a hodnocení péče o skupinu pacientů svěřuje do rukou primární sestry. •Záměrem primárního ošetřovatelství bylo vrátit sestru k lůžku nemocného, a tak zlepšit kvalitu péče a zvýšit spokojenost ošetřovatelského personálu. • • Definice spojené s primárním ošetřovatelstvím. •Primární ošetřovatelství'— organizace nemocniční jednotky a filozofie, která zodpovědnost za plánování, poskytování, sdělování a hodnocení péče o celkový počet pacientů klade na registrovanou sestru. •Primární péče - místo kontaktu pacienta, který chce vstoupit do zdravotnického systému. Může navštívit lékaře, sestru s rozšířenými klinickými pravomocemi, zubního lékaře atd. a nechat si poskytnout péči v soukromé ordinaci, na klinice nebo může být poslán do nemocnice. • •Primární sestra - registrovaná sestra, obvykle zaměstnaná na plný úvazek, které jsou přidělováni konkrétní pacienti, jimž během jejich pobytu na jednotce bude poskytovat primární ošetřovatelskou péči. •Sekundární sestra - každá sestra starající se o pacienty, jejichž primární sestra není ve službě; poskytuje celkovou péči, po celou dobu služby. •Celková (komplexní) péče - poskytování veškeré odborné ošetřovatelské péče, kterou pacient potřebuje v průběhu služby. Patří sem léky, léčebné výkony, zajištění hygieny a pohodlí, edukace, podpora, provádění dokumentace, hlášení zdravotního stavu a v případě potřeby změna plánu péče. •K základním koncepcím primárního ošetřovatelství patří pevně stanovená, viditelná zodpovědnost sestry za péči o případy, které jí byly přiděleny, a zapojení pacienta do péče. •Od primární sestry se očekává poskytování celkové péče, navazování terapeutických vztahů, plánování 24hodinové kontinuity ošetřovatelské péče formou písemného plánu ošetřovatelské péče, přímá komunikace s ostatními členy zdravotnického týmu a plánování propuštění pacienta z nemocnice. • •Účast pacienta se očekává při plánování, realizaci a hodnocení jeho péče. Asi nejlepším aspektem primárního ošetřovatelství je zlepšení komunikace v důsledku individuálního vztahu mezi sestrou a pacientem. •Sekundární sestry se o pacienty starají v nepřítomnosti primární sestry. K jejich povinnostem patří pokračovat v péči započaté primární sestrou a dělat nutné úpravy. Je možné, že primární sestra jedné skupiny pacientů může být sekundární sestrou pacientů jiných. •Role profesionální sestry je ovlivněna přidělením pacientů, což provádí staniční nebo vrchní sestra. •