VŮDCOVSTVÍ, CHARAKTERISTIKA, TYPY, VZTAH VŮDCE – MANAGER •Existuje více názorů, chápaní vůdcovství. •V minulosti bylo vůdcovství chápané jako: •skupinový proces •charakterový rys osobnosti člověka •později jako činnost, umění jednat s lidmi. • •Fiedler (1971) předpokládá, že vůdcovství je konání anebo chování •Více teoretiků přredpokládá, že vůdcové jsou nástrojem na dosažení cíle. •Definovat vůdcovství je obtížné. Vůdcovství souvisí s motivací, mezilidským chováním a procesem komunikace. • •V ů d c o v s t v í – je proces – způsob práce lidí v organizaci • •V ů d c o v s t v í – je dynamický proces řízení skupiny, kde jedinec ovlivňuje jiných, kteří se dobrovolně zůčastňují na aktivitách skupiny daných situací. Vůdcovství je charakteristické chováním, způsobem práce v rámci organizace. Vůdcovskou úlohu je možné využít na různých úrovních: •- individuální, •rodinné, •ve skupině pacientů, •mezi kolegy v profesi anebo na veřejnosti. • •V souvislosti s pacientem je sesterské vůdcovství definované jako proces interpersonálních vztahů, prostředníctvím kterých pomáháme pacientovi dosáhnout cíle směřující ke zlepšení jeho blaha. •Rozeznáváme 3 vůdcovské styly: • • •1. Autokratické vůdcovství: •vůdce vykonává rozhodnutí jménem skupiny, dává rozkazy a usměrňuje členy. Tento styl se prolíná s diktátorstvím a předpokládá neschopnost skupiny dělat své vlastní rozhodnutí, proto může vyvolávat nespokojenost členů skupiny. • •2. Demokratické vůdcovství: jde o podporný styl – zvyšuje produktivitu a spokojenost skupiny. Vedení se podílí podporuje skupinu do diskuse o rozhodnutí. •má v celku pozitivní vztah na členy skupiny •vyžaduje více času na konzultaci a spolupráci •není vždy tou nejúčinnější metodou, hlavně pokud je potřeba rychle rozhodnout anebo pokud členům chybí pohotovost při rozhodnutích • •3. Styl volného vůdcovství (liberální): vůdce se zúčastňuje na rozhodnutích minimálně , často jen na žádost členů. Tento styl je známý jako přístup „ruce pryč“. Respektuje autonomii a samoregulaci skupiny. Vůdce zde působí jako poradce a zasvěcená osoba. • • •P a r t i c i p a č n í (podílové) v ů d c o v s t v í je určitým druhem skupinového vůdcovství, funkce vůdce se rozčleňuje na více členů skupiny. Manager má zvláštní zodpovědnost a funkci respektovanou organizací a nevyhnutnou pro skupinu jako zdroj energie a tvořivé síly. • •Teorie s i t u a č n í h o v ů d c o v s t v í vede managera ke skloubení profilů vykonávání vůdcovské funkce, vůdcovských vztahů a úrovně zralosti následovníků. • • • •Ú č i n n é v ů d c o v s t v í - je složitý proces, který vyžaduje pochopit potřeby a cíle a mít interpersonální dovednosti na ovlivňování jiných. • •Typy vůdců: •Charizmatický lídr – vliv osobnosti – vede lidi na základě charizma - osobnosti, vlastností osobnosti (např. některé historické osobnosti). • •Tradiční vůdcovství – vycházejíce z tradicí – založené na rodinné příslušnosti se uplatňuje v malé míře. • •Situační vůdcovství – náhodné ( ve správný čas na správném místě) – je určené situací, ne osobou člověka, jeho vlastnostmi. • •Jmenovaný lídr – z určité funkce – vliv vůdce vyplývá z toho, že je jmenovaný do funkce, má legitimní moc danou jmenováním do funkce. Problém je, pokud člověk nemá dostatek osobních kvalit, dostatečnou přípravu, vzdělání a je jen byrokratickým nadřízeným, v jeho osobě se nespojuje managera - vůdce. • •Výkonný lídr – ( činnostní, konající ) to, co dělá, to ho dělá vůdcem, svým konáním ovlivňuje lidi. Jeho pozice vyplývá z jeho práce, způsobu, ne z jeho funkce. • • •O vůdcovském stylu rozhodují tři hlavní síly: •schopnosti osobnosti, •charakteristiky subordinovaných, členů skupiny, •situace. • •V určitém období manager může být charakterizovaný na základě stupně kontroly, kterou má nad subordinovanými. • •Žádný extrém není absolutní, vždy je limitovaná míra autority a svobody. • •Tento přístup můžeme chápat jako čtyři hlavní styly vůdcovství: (tells, sells, consult, joins), poví, prodá, konzultuje, spojí se. • •Vlastnosti dobrého vůdce – managera : •uvažuje dlouhodoběji, nejen v rámci plánu, které má v organizaci, uvažuje s delší perspektivou, vízemi do budoucnosti, •vidí věci ze širšího hlediska, v širším kontextu, vidí globální trendy, •má širší vliv za hranici organizace, ve které působí •klade důraz na hodnoty, vize, motivaci, intuitivní chápání, • má strategické dovednosti při řešení konfliktů, resp. jejich předcházení, při nových požadavcích, •flexibilita • myslí v termínech obnovy, má konstruktivní myšlení, je kreativní, novátor. • •VZTAH VŮDCE – MANAGER • •Vůdcovství je subsystém managementu, je to prvek teorie řízení, funkce a vedení. • •Vůdce a manager sa může lišiť podstatou svojich úloh. • •Vůdcovství a management jsou v úzkém vztahu ale nejsou si identické. • •Vůdce může a nemusí mít oficiální právo anebo pravomoc vésť, ale manager je osoba, která byla vyjmenována na určitou pozici v organizační struktuře, a proto má moc usměrňovat a řídit práci ostatních podle stanovené strategie. • • •Manager se rozvíjí prostřednictvím práce ostatních, vůdce při svém osobním růstu závisí od svých vlastností. • • Manager se zajímá o dodržování pravidelných postupů a pořádku v kontrolované a racionální struktuře, vůdce se často zajímá o objevování nových cest a možností. • •Vztah vůdců k lidem je spíše osobní, prostřednictvím intuicí a sympatií, manager má sklon vnímat lidi podle jejich úloh na pracovišti.