Dětské lékařství
Veronika Janáčová
janacova@vszdrav.cz
Plán výuky
1. Fyziologický novorozenec. Stupně diferencované péče
o novorozence.
2. Klasifikace rizikového a patologického novorozence.
3. Rozdělení a typy postižení – smyslové vady, tělesná
postižení, mentální a kombinované vady.
4. Institucionální péče o děti – kojenecké ústavy, dětské
domovy, jesle, zdravotnická zařízení.
5. Onemocnění dýchacího systému.
6. Onemocnění kardiovaskulárního systému.
7. Onemocnění urogenitálního traktu.
8. Onemocnění trávicího ústrojí.
9. Onemocnění pohybového aparátu
10. Onemocnění nervového systému.
11. Problematika týraných a zneužívaných a
zanedbávaných dětí, prevence patologických jevů.
12. Rizikové životní situace a psychické strádání dítěte.
- používat odbornou terminologii
- popsat zvláštnosti růstu a vývoje dětí
- charakterizovat zvláštnosti ošetřovatelské péče
o novorozence, kojence, batolata, děti předškolního
věku, děti školního věku a adolescenty
- připravit pacienta k jednotlivým diagnostickým a
terapeutickým výkonům
- popsat patofyziologii, etiologii, symptomatologii,
diagnostiku a terapii vybraných skupin onemocnění
- zpracovat plán ošetřovatelské péče o pacienta
u vybraného onemocnění včetně klasifikace potřeb
pacientů s využitím NANDA II
- stanovit základní priority ošetřovatelské péče u dětí
s vybraným onemocněním
- sestavit edukační plán směrem k přípravě na plánované
propuštění.
Předmět: Ošetřovatelská péče v pediatrii
• Studijní program:
VŠEOBECNÁ SESTRA
forma studia - kombinovaná
• Předmět ukončen:
ÚSTNÍ ZKOUŠKOU
• Podmínka připuštění ke zkoušce:
ZÁPOČET
(písemnou formou – test 20 otázek)
• Rozvrh:
17.10.2020
7.11.2020
Jednotlivé části výuky
1.část
Charakteristika oboru pediatrie
Základní rozdělení jednotlivých období
dítěte
Preventivní péče o děti a dorost
Institucionální péče o děti
Rizikové životní situace a psychické strádání
dítěte
Problematika týraného, zneužívaného a
zanedbávaného dítěte
Novorozenecké období
2.část
Onemocnění jednotlivých systémů
* dýchací
* kardiovaskulární
* gastrointestinální
* urogenitální
* pohybový
* nervový, smyslů
* endokrinní
* kůže, alergie
* vzácná onemocnění
1. Č Á S T
Vhled do oboru dětské lékařství
- Lidský jedinec vstupuje do pediatrické péče v okamžiku narození a opouští jej
v den dovršení 19. roku věku
- Zabývá se zejména růstem a vývojem jedince, preventabilními opatřeními
související mimo jiné s včasným rozpoznáním patologií, které by mohly vést k
narušení přirozeného vývoje s možným následným nevratným postižením
- Nutno brát na zřetel genetické faktory i vliv prostředí,
které významně spoluovlivňují vývoj jedince
Rozdělení dětského věku
PRENATÁLNÍ období:
= vývojové období probíhající v matčině těle nitroděložně
- fyziologicky trvá 40 týdnů
*embryonální (zárodečné) období
– prvních 8 týdnů
- diferenciace jednotlivých částí těla
- tvorba základů všech orgánů
a tělních systémů
*fetální období (období vývoje a plodu)
– od 9. týdne do 40. týdne
- strukturální a funkční diferenciace
jednotlivých orgánů a tělních systémů,
postupné zahajování jejich činnosti
POSTNATÁLNÍ období:
= období započaté okamžikem narození jedince
*Novorozenecké období - od okamžiku narození do ukončeného 28. dne života mimo dělohu
= období adaptace jednotlivých tělních systémů na podmínky mimo dělohu
- patologie: - pokračování nitroděložních patologických stavů (př. infekce)
- následky perinatální patologie (př. perinatální asfyxie, …)
- vrozené vývojové vady jednotlivých systémů
!nejvyšší mortalita ze všech období dětství!
*Kojenecké období – od 29. postnatálního dne do ukončeného 12. měsíce věku
= období somatického, motorického a neuropsychického vývoje
- patologie: - doznívají vývojové vady
- následky související s komplikovaným porodem(př. asfyxie -> DMO)
- první projevy dalších vrozených vad (metabolické, imunologické, endokrinolog., …)
- získané infekční nemoci (respirační virové infekce, bakteriální/virové průjmy, …)
!druhá nejvyšší mortalita ze všech období dětství!
*Batolecí období – v 1. až 3. roce věku
= období osamostatňování dítěte, rozvoj komunikace a seznamování se s okolím
- patologie: - zbylé projevy malformací, vrozených syndromů a vrozených vývojových vad
- infekce (průjmy a respirační onemocnění)
- potravinové alergie
- vraždy
*Předškolní období – v 3. až 6. roce věku
= období psychosociálního rozvoje a adaptace, navazování kontaktu s vrstevníky
- patologie: - infekce (bronchitidy, pneumonie, ekzantémy, …)
- náhodné úrazy
- maligní onemocnění
*Školní období – od ukončeného 6. roku do počátku období dospívání
= období dozrávání mozku a senzorimotorické koordinace, navazování kamarádství
- patologie: - infekce (ekzantémy, pneumonie, angína, …)
- náhlé příhody břišní
- maligní onemocnění
*Období dospívání – různí se u dívek a chlapců
= hormonálně podmíněný proces fyzického zrání a růstového výšvihu
= přechod mezi dětstvím a dospělostí
- dívky: v průměru začíná v 10 letech
- chlapci: v průměru začíná v 12,5 letech
- patologie: - acne juvenilis
- infekce (meningokoková onemocnění!)
- solidní nádory (lymfomy, sarkomy), leukemie
- úrazy, intoxikace alkoholem, abusus drog, sebepoškozování, sebevraždy
Fyziologické hodnoty dětí
Tepová frekvence: Dechová frekvence:
novorozenec 120-160/min 40-60/min
do 1 roku 110-160/min 30-40/min
1 – 2 roky 100-150/min 25-30/min
2 – 5 let 95-140/min 20-25/min
5 – 12 let 80-120/min 20-25/min
nad 12 let 60-100/min 15-20/min
Délka/výška dítěte
Délka:
- průměrná délka při narození 50 cm
- délka v 12 měsících 75 cm
- délka ve 2 letech 87 cm
- Výsledná výška je závislá na *genetickém základu
*zvyklostech v jídle
*přístupu ke stravě
Výška:
- v 3.5 roce 100 cm
- v 5 letech 110 cm
- v 10 letech 140 cm
(v pubertě ♂ +8-11cm/rok
♀ +6,5-9cm/rok)
- V 15 letech 175♂/165♀ cm
Hmotnost dítěte
- průměrná porodní hmotnost donošeného dítěte 3500 g
- ve 4 měsících věku zdvojnásobí porodní hmotnost (cca 7 kg)
- v 1 roce věku ztrojnásobí porodní hmotnost (cca 10.5 kg)
- ve 2 letech věku čtyřnásobná porodní hmotnost (13 kg)
- v 5 letech cca 20 kg (19 kg)
- v 10 letech cca 30 kg (33 kg)
- dále ročně přírustek 2,5 – 6 kg (v 15 letech 55♀/60♂ kg)
Proporcionalita dítě versus dospělý
Poměr hlava/trup
Novorozenec 1/4
Dospělí 1/8
Bilance tekutin dítě versus dospělý
- podíl vody na tělesné hmotnosti je nejvyšší u novorozence (75–80 %)
!nutno myslet na velké ztráty vody (a vznik dysbalance tekutin vnitřního
prostředí) zejména pocením, při zvracení a průjmech!
- množství krve v těle u dítěte je 80 – 100ml/kg tělesné hmotnosti
(tj. např. u 5 kg dítěte je to cca 400ml krve)
- v průběhu celého života podíl tělesné hmotnosti postupně klesá a v dospělosti
dosahuje pouze 55–60 %
Příklad různé potřeby tekutin v závislosti na věku a
tělesné hmotnosti člověka:
-novorozenec první dny života: cca 60ml/kg/den (př. u 3,5kg dítěte: 210ml/den)
-kojenec: cca 150ml/kg/den (př. u 10kg dítěte: 1500ml/den)
-děti 6 let: cca 100ml/kg/den (př. u 20kg dítěte: 2000ml/den)
-děti 10 let: cca 80ml/kg/den (př. u 28kg dítěte: 2240ml/den)
-děti 15 let: cca 60ml/kg/den (př. u 55kg dítěte: 3300ml/den)
-dospělí: cca 40 - 50ml/kg/den (př. u 70kg dospělého: 2800 - 3500ml/den)
Výživa dětí
Jednotlivá základní období:
* výhradně mléčné – plné kojení/mléčná výživa počátečním mlékem
!do 6 měsíců!
• přechodné – příkrmy: nejdříve od 4.m., nejpozději do konce 6.m.
- první podávat zeleninu (postupně jednotlivé druhy – alergie!),
poté ovoce + maso, jogurty, vejce
- ne tvaroh či sůl!!! a omezit slazení!!
- lepek zkoušet nejdříve od ukonč. 4.m., nejpozději v 7.m. (imunol.okno)
- neupravené kravské mléko nejdříve po 2.roce věku
(od 1.roku lze jako součást jídla či v kaši, vždy převařit)
*smíšená strava – od 10.měsíce postupný přechod v běžnou stravu v rodině
do 2 let by mělo dítě vypít aspoň 500ml/denně mléka
Farmakoterapie u dětí
- dávkování je u dětí vztaženo na váhu či povrch dítěte
- Lék podává vždy „druhá osoba“!!!
- Lék nikdy nepodávat násilím!!!
- Volba formy léčiva (sirup, čípek, kapsle, prášek, tableta, krém, i.v., s.c., i.m.)
invazivní podání pouze v nezbytných případech
perorálně podané léčivo zapít
rektální podání (důležitá správná technika podání! - při nemožnosti p.o. podání)
inhalačně – nutný nácvik a spolupráce dítěte
Preventivní péče dětí a dorostu
Preventivní péče dětí a dorostu
AMBULANTNÍ PÉČE: - Praktický lékař pro děti a dorost
- Specializovaná ambulance
- Dětská pohotovost – součástí ústavní péče
ÚSTAVNÍ PÉČE: - Sekundární péče
- Terciální péče
- Léčebny, ozdravovny
AMBULANTNÍ PÉČE
Primární péče (PLDD = Praktický lékař pro děti a dorost)
- registrace dítěte od jeho narození, v péči do dovršení 19. roku věku
- Pravidelné preventivní prohlídky - sledování vývoje somatického,
psychomotorického, kognitivního, sociálního
– věkové specifikace jednotlivých prohlídek, růstové grafy, laboratorní vyšetření
krve a moče, krevní tlak, genitál, …
- Očkování - pravidelná a doporučená
- Posudková a poradenská činnost (výběr povolání, rizikové chování, atd.)
- Screeningová vyšetření
- Základní diagnostika a nastavení léčby nekomplikovaných patologických stavů
- Rozpoznání týrání či zneužívání dítěte - > OSPOD a POLICIE ČR
Ambulantní specializovaná péče
- Soukromé ambulance či v rámci specializovaných center (př. Hematologie,
Alergologie a klinická imunologie, Kardiologie, Pneumologie, ….)
- Pravidelné kontroly u specialisty daného oboru
- Nastavení terapie ke zlepšení stavu event. k vyléčení
- Sledování a eliminace vzniku patologických stavů vyplývající ze základní diagnózy
Dětská pohotovost (LSPP)
- Ambulantní péče součástí Dětského oddělení nebo Oddělení urgentního příjmu
- Pro děti s akutním zhoršením zdravotního stavu
- Akutní ošetření dětského pacienta – po akutním zaléčení, zlepšení stavu a
vyloučení stavu ohrožení života dítěte odeslání pacienta do domácí péče, ale při
nelepšícím se stavu pacient je odeslán k hospitalizaci na Dětské lůžkové oddělení
LŮŽKOVÁ PÉČE
Sekundární péče
- Dětská oddělení jednotlivých regionálních nemocnic
- Základní diagnostika patologických stavů, průvodní léčba
- Péče o pacienty ve stavu nevyžadující komplexní intenzivní péči dostupnou na
specializovaném pracovišti
- Může být součástí Novorozenecké oddělení (nebo je součástí Gynekologicko porodnického
oddělení)
Terciální péče
- Dětská oddělení v rámci univerzitních klinik a fakultních nemocnic
- Specializovaná péče (př. Nefrologie, Gastroenterologie, Diabetologie, …)
- Superspecializovaná péče v rámci tzv. pediatrických center (Kardiocentrum,
Centrum pro transplantaci krvetvorných buněk, Centrum dědičných poruch
metabolismu…)
Psycho- sociálně – právní
aspekty v pediatrii
Psychosociální potřeby dítěte
Potřeby dítěte se mění v čase, s růstem a vývojem dítěte, jeho zvláštnostmi. Důležitým
aspektem je motivace, která vede jedince k vyhledávání a poznávání nových skutečností,
poznatků a činností.
Psychosociální potřeby
- zajištění bydlení, „svého prostoru“, jídla, pití, oblečení, obutí apod.
- potřeba lásky a bezpečí
- potřeba přijetí dítěte
- identifikace s ním
- rozvinutí všech jeho sil a schopností
• Sociální nůžky se rozevírají - tj. zvětšují se rozdíly "mezi chudými a bohatými", přibývá
dětí žijících pod úrovní životního minima (cca 5 % rodin), řada rodin není schopna se o
dítě postarat ze sociálních a ekonomických důvodů, zvyšuje se stres a neklid, přibývá
psychosociálních problémů
Základní práva dítěte
Základní práva dítěte = prosazování nejlepšího zájmu dítěte,nepostradatelný význam rodiny,
nepřípustnost diskriminace, maximální ochrana před nepříznivými vlivy a podmínkami (a to již
před narozením), plná právní subjektivita dítěte, respektování jeho názoru, je-li to schopno
formulovat, účast na veřejném životě, plnohodnotné zastoupení zájmu a prospěchu dítěte.
Povinnosti dětí = dítě má mj. pomáhat rodičům svým dle svých možností a schopností.
Viz. Zákon o rodině
- Úmluva o právech dítěte je stěžejním dokumentem v oblasti ochrany a práv dítěte je jako celek
součástí našeho právního řádu.
Práva vztahů rodičů k dětem - rodičovská zodpovědnost, důraz kladen na psychickou dimenzi rodičovství
- I. právo a povinnost vychovávat, řádně se starat, být s ním, zabezpečit rozvoj, ochránit dítě
- II. právo a povinnost dítě zastupovat
- III. právo a povinnost spravovat jeho majetek
INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE O DÍTĚ
3 základní skupiny:
- pro děti do 3 let: kojenecké ústavy, dětské domovy, dětská centra
80% těchto dětí umístěny do rodinné péče – 50% návrat do biologické rodiny
(zbytek do rozšířené rodiny, nezanedbatelná část do náhradní rodinné péče )
- pro zdravé děti, které nebyly umístěny do rodin: dětské domovy, dětské domovy
se školou, diagnostické ústavy, výchovné ústavy apod.
- pro děti s mentálním či kombinovaným postižením: domov pro osoby (děti) se
zdravotním postižením (dříve ústav sociální péče)
Indikace přijetí do této péče jsou:
zdravotní (onemocnění dítěte či člena rodiny), sociální (rodiče nechtějí dítě,
nedostatek financí, neschopnost se starat, …), zdravotně - sociální
Syndrom CAN
= syndrom zanedbávaného, týraného (fyzicky/psychicky), zneužívaného (sexuálně)
dítěte
„Dítě je zanedbáváno/týráno/zneužíváno tehdy, jestliže s ním dospělý zachází
způsobem, který je v dané době v dané společnosti pokládán za nepřijatelný.“
- Cca 4 – 5% dětí týraných a zneužívaných v evropských zemích (údaje zatíženy
chybou!, často diagnostikováno ex post v dospělosti v psycho/psychi péči)
- Obecné zastoupení chlapců a dívek je srovnatelné pro obě pohlaví
- Častěji prvorozené děti, děti fyzicky/mentálně postižené, generační CAN
Zanedbávané dítě
- velmi široké a různorodé spektrum příznaků
*somatické
- poruchy růstu, vývoje, příznaky vitaminové či minerálové karence, …
*změny chování a duševního vývoje
- nerovnoměrnost psychomotorického vývoje, citová plochost, náhradní
emocionální vazby, přehlížení kulturních norem, …
- některé příznaky: *psychické - dítě depresivní, plačtivé, opožděné, při převzetí
do péče jiné osoby „rozkvétá“
*vnější - materiálně zanedbané, páchne močí, stolicí, má
roztrhané a špinavé oblečení
Týrané dítě:
* fyzicky: nejčastější forma CAN vyskytující se v pediatrii
nejvíce postiženy děti do 2 let věku
- otevřená poranění – př. řezné, bodné, sečné rány, popáleniny, ….
(zejména mnohočetná a často se opakující poranění!!)
- uzavřená poranění (př. „Shaken Infant (Baby) Syndrome“, spirálové
zlomeniny kostí (pažní, klíční, u stehenní typicky děti do 2let), …)
*psychicky: nadávky, ponižování, zesměšňování, nedůvěra, neláska, nezájem,
nevšímavost, emoční vydírání, srovnávání se sourozencem
Zneužívané dítě
- Obtížně se odhaluje a prokazuje
- Častěji jsou obětmi dívky
*bezkontaktní – obscénní hovory, ukazuje své pohlavní orgány před dítětem, nabízí
fotky/videa dítěti se sexuální tematikou, …
*kontaktní – nechává se osahávat dítětem či dospělý osahává dítě, realizuje s
dítětem sexuální praktiky, komerční sexuální zneužívání
!! Nespecifické fyzické známky: úporný vaginální výtok, opakované cystitidy či
uretritidy rezistentní na atb terapii
Časté následky CAN syndromu:
poruchy příjmu potravy, deprese, psychosomatické obtíže, problémy s
navazováním partnerských vztahů, časné zahájení sexuálního života, abusus drog
či alkoholu, poruchy chování, kriminalita, suicidální chování, sebepoškozování
Nutno sledovat chování dítěte v přítomnosti rodičů, jejich vzájemné interakce,
chování dítěte bez přítomnosti rodičů
! Oznamovací povinnost! - na OSPOD a POLICII ČR
• Podle trestního zákona č. 40/2009 Sb.
• Podle Zákona o sociálně právní ochraně č. 359/1999 Sb. (§ 10, odst. 4)
Novorozenecké období
Novorozenec
Porod=ukončení těhotenství narozením dítěte (mrtvé, živé)
Narození ŽIVÉHO dítěte= vypuzení nebo vynětí plodu z těla matky bez
ohledu na trvání těhotenství, jestliže plod po narození vykazuje aspoň 1
ze známek života a má porodní hmotnost aspoň 500g
Narození MRTVÉHO dítěte= narozený plod, který nejeví žádné známky
života a má porodní hmotnost nad 500g
POTRAT= narozený plod bez známek života s porodní hmotností pod
500g
Postnatální adaptace novorozence
*přerušení pupečníku
*pokles plicní rezistence
*přestavba cirkulace – přestavba oxygenace z placentární na plicní
(krev proudí i přes plíce, uzávěr foramen ovale a ductus arteriosus)
*vývoj plic – nutné kontrakce bránice (omezeno např. při brániční hernii),
přítomnost plicní tekutiny a dýchacích pohybů plodu
*stimulace prvních vdechů
!pozor na gasping při asfyxii pro riziko aspirace mekonia!
APGAR score
- Pojmenováno dle americké gynekoložky Virginie Apgar
= subjektivní zhodnocení vitality a poporodní adaptace novorozence
- Hodnotíme stav pacienta v 1., 5., 10. minutě po porodu
- Hodnotíme 5 kriterií, maximum je 10 bodů
APGAR score – 1. minuta 5. minuta 10. minuta
Hodnocení – počet
bodů
1 2 3
DÝCHÁNÍ žádná dech.aktivita Povrchní, pomalé,
nepravidelné
Eupnoe, křik
AKCE SRDEČNÍ nepřítomna <100/min >100/min
BARVA KŮŽE Generalizovaná
cyanosa
Akrocyanosa Růžová (i končetiny)
REAKCE NA
PODRÁŽDĚNÍ
žádná Pomalá, grimasa Okamžitá, aktivní
odpověď
SVALOVÝ TONUS atonie hypotonie normotonie
Ošetření fyziologického novorozence
- Pečlivá kontrola podvazu pupečníku (aby se předešlo krvácení!)
- Ošetření konce pupečníku desinfekčním roztokem, jeho zabalení do sterilního
čtverce
- Osušení kůže od plodové vody (jemnými dotyky kůže čistým ručníkem či plenou,
ne třením)
- Zvážení a změření dítěte, změření obvodu hlavy a hrudníku
- Kredeizace
- Aplikace vitaminu K (i.m., p.o.)
- Označení dítěte (označit 3x!! aby nedošlo k záměně)
- Zajištění tepelné pohody (zabalit do vyhřáté pleny, poté výhřevné lůžko)
Udržování teploty: - výhřevné lůžko, inkubátor, krýt akrální části těla a hlavu
- ideální je termoneutrální prostředí
(nahý novor. 32-35°C, oblečený novor. 24-27°C)
Kůže – kryta mázkem
- je funkčně nezralá: snížená funkce protiinfekční bariéry
- jedná se o velký povrch
- nedostatečná keratinizace – velké ztráty tepla a vody
Další opatření u novorozence před propuštění domů
- Ve 4. dnu po porodu odběr kapky krve na speciální diagnostickou kartičku
k provedení novorozeneckého screeningu (vyšetřování 18 závažných
onemocnění)
- Ošetření pupečníkového pahýlu dle zvyklostí dané porodnice (snesení
skalpelem či ponechat pahýl do zaschnutí a samovolného odpadnutí)
- Ujištění, že maminka ví, jak koupat dítě a základně se umí o něj postarat,
kojí a dítě již přibývá na váze/ event. zná dávkování mléčné formule
- Novorozenecká žloutenka je fyziologická
- Úroveň socioekonomického statutu rodičky odpovídá zajištění základních
potřeb péče o dítě
- Matka novorozence přihlásila k dětskému praktickému lékaři a má
domluvenou první prohlídku pediatrem
Zvláštnosti péče o nedonošeného novorozence
Problémy s poporodní adaptací novorozence pro nezralost orgánových systémů
!nutno počítat s možností potřeby resuscitace, intubace hned na porodním sále!
po bezprostřední stabilizaci ihned převoz na JIP
dechová podpora oxygenoterapií
intenzivní monitorace vitálních funkcí, vnitřního prostředí a glykemie
inkubátor s kontinuální monitorací vnitřní teploty
výživa pomocí sondy (výživové hodnoty dle aktuální potřeby)
- Dítě nutné hospitalizovat na vysoce specializovaném pracovišti s potřebným
přístrojovým vybavením a velmi zkušeným personálem
Novorozenec - dělení
-novorozenec dle délky gestace:
*přenášený: nad 42.GT
*zralý: 38. – 42. GT
*hraničně zralý: 37.GT
*nezralý: 36. – 27.GT
-hranice viability 22. – 25.GT
-novorozenec dle porodní hmotnosti:
*s velkou PH: nad 4000g
*s nízkou PH: pod 2500g
*s velmi nízkou PH: pod 1500g
*s extrémně nízkou PH: pod 1000g
- novorozenec dle PH ve vztahu ke GT:
* HYPERTROFICKÝ: nad 97. percentil
* EUTROFICKÝ: mezi 3. – 97. percentilem
* HYPOTROFICKÝ: pod 3. percentilem
- normální hodnoty
22.GT= 500g
27.GT= 1000g
32.GT= holky: 1800g, kluci: 1900g
40.GT= holky: 3350g, kluci: 3500g
Donošený novorozenec
HLAVNÍ ZNAKY DONOŠENOSTI:
-PH kolem 3500g, PD kolem 50cm
-kůže – růžová, kryta mázkem
-tukový polštář dobře vyvinut, dobře vyvinuty prsní areoly
-obličej – na nose milia, uši s dobře vyvinutou chrupavkou
-vlasy jemné, na zádech mohou být zbytky lanuga
-nehty přesahují konce prstů
-rýsování plosek nohou patrné po celé ploše
-genitál zralý – chlapci: sestouplá varlata
- dívky: labia majora kryjí labia minora
Fyziologické hodnoty vitálních funkcí
donošeného novorozence
Akce srdeční - norma: 100 – 160/min
- v bdělém stavu, při pláči: 160 – 180/min
- ve spánku: 80 – 100/min
Dechová frekvence: 30 – 60/min
TK - donošení novor.: 75/45 mmHg
Rizikový novorozenec
Hlavní znaky, kdy se novorozenec stává RIZIKOVÝM:
- Nízká/vysoká porodní hmotnost (zejména pod 1500g/nad 4000g)
- Nízký gestační týden při porodu (porod před 34.GT)
- Známá/nově zjištěná vrozená vývojová vada
- Komplikovaný porod (abnormity srdečních ozev dítěte v děloze, použití
VEXu/kleští, akutní porod per sectionem, perinatální asfyxie, resuscitace
novorozence…)
- Zdravotní stav matky: gestační diabetes mellitus, hypertenze
renální či jaterní postižení, autoimunitní onem.
poruchy koagulace
nádorové postižení
abusus drog
- Nejistý socioekonomický stav matky
Patologie novorozence
Porodní traumata:
- predispozice: makrosomie plodu,
kefalopelvický nepoměr,
dvojčata, použití VEXu/kleští,…
př. Kefalhematom, caput succedaneum,
fraktura klavikuly, torticolis,
paréza n.facialis či brachiálního plexu, petechie, …
Infekční onem.:
- transplacentární (TORCH)
- peripartální (časná forma), postnatální (pozdní forma)
př. Omfalitida, mastitida, paronychium, novor.sepse, konjunktivitida, …
Onemocnění kůže:
- erythema toxicum, acne neonatorum, naevus flammeus,
- infekce – kandidové infekce, impetigo bullosa, stafylodermie, …
Onemocnění GIT:
- hemoragická nemoc novorozence, nekrotizující enterokolitida
- VVV: atrezie jícnu/ilea/ceka, stenoza pyloru, …
Onemocnění DC:
- ageneze/aplázie/hypoplazie plic
- tracheální či bronchiální ageneze/atrezie/stenoza, tracheomalácie
Onemocnění srdce:
- nejčastěji VVV (hypoplazie levé komory, koarktace, truncus arteriosus,
defekt AV septa, anomální návrat plicních žil, aortální stenoza)
Hematologická onemocnění:
- patologická anemie (hemoragická, hemolytická, z nedostatečné tvorby)
- z nedostatku železa (vícečetná těhotenství, nedonošenci,
- hemoragická nemoc, novorozenecká žloutenka
Onkologická onemocnění:
- solidní nádory (hepatoblastom, …), leukémie
Ostatní častější VVV:
- pes equinovarus (incidence 2:1000)
- rozštěpové vady obličeje (incidence 1:500)
- syndaktilie, polydaktylie
- hypospadie (incidence 1:350)
Hlavní příčiny morbidity novorozence
- Instabilita krevního oběhu
- Perinatální infekce
- Pneumopatie novorozence
- Krvácení do CNS
- Poruchy vnitřního prostředí - vodní a iontová dysbalance
- hypo/hyperglykemie
Další vývoj fyziologického novorozence
– adaptace jednotlivých orgánových systémů
Celkový stav: - spí 18 – 20h/denně, nerozlišuje den a noc
Krmení:
-kojením zpočátku v prvních dnech každou 1-3h (pokud se dítě pravidelně budí s
intervaly max 3hodiny, lze tomu nechat přirozený průběh, jinak budit á 3hod.)
-zpočátku zhruba vypije 5-10ml/dávku …. v následujících dnech stoupá na 30-
50ml/dávku …. až dojde v 2. týdnu k hodnotám okolo 120ml/dávku
Vývoj hmotnosti:
- úbytek fyziologicky max do 10% porodní váhy do 4. dne po porodu
- v 10. – 14. dnu života dosáhne opět porodní váhy
Krvetvorba:
- spontánní dýchání a změna hemodynamiky po porodu mění způsob oxygenace
krve, postnatálně již potřebuje nižší podíl erytrocytů z celkového objemu krve 
zvýšená hemolýza zejména v prvních několika dnech po porodu a projeví se
novorozeneckým ikterem (pokud hodnoty bilirubinu jsou v časném věku extrémní,
může dojít k poškození mozku, proto je nutné jej léčit fototerapií nebo až
výměnnou transfuzí za specifických indikací – indikační graf pro léčbu je Graf dle
Hodra a Poláčka)
Fyziologický ikterus: - objeví se nejdříve po 24hod po porodu
- nepřesáhne „obvyklou mez“, kterou klinicky odhadne zkušený lékař
- max. hladina 4. den, pokles bez intervence do 10 dnů, odezní do 14 dnů
Patologický ikterus: - objeví se do 24 hod po porodu
- rychlá dynamika stoupání hladin bilirubinu v krvi
- nereaguje na fototerapii
Gastrointestinální trakt:
- do 48h odchod smolky
- během 1. týdne se již objeví „stolice kojeného dítěte“ (žlutá, kašovitá)
Uropoetický trakt: - první močení do 24h po narození
Metabolismus:
- narození vede ke komplexním změnám metabolismu a ty se mohou projevit
ZMĚNAMI HLADIN GLYKEMIE (souvisí s přerušením pupečníku a dodávkou
glykemie a hladinami insulinu)
- dispozice k vzniku hypoglykemie: nedonošené děti, hypotrofické děti, děti matek s
nekompenz. Gestačním DM, děti po porodní asfyxii, děti s adnátní bakteriální
infekcí
Děkuji za pozornost!