ODBORNÁ PRAXE ZKOUŠKA Odborná praxe 6 RESUMÉ Pokyny ke zkoušce z předmětu Odborná praxe, přihlašování ke zkoušce, zkušební komise, průběh zkoušky, stručná charakteristika pracovišť, poznámky k vyplňování ošetřovatelské dokumentace, doporučená literatura, ale i mapy a možnosti parkování Mgr. Eva Marková, Ph.D. Obor Všeobecná sestra 1 Obsah ZKOUŠKA Z PŘEDMĚTU ODBORNÁ PRAXE 6...............................................................2 Požadavky ke zkoušce........................................................................................................2 Pravidla přihlašování ke zkoušce........................................................................................2 Zkouška .............................................................................................................................2 Pomůcky ke zkoušce..........................................................................................................3 Kritéria hodnocení studentů................................................................................................3 Zápis známky do Informačního systému.............................................................................3 Složení zkušebních komisí (jmenovány rektorkou školy) ...................................................3 Zkušební místnosti .............................................................................................................3 KLINICKÉ STAVY, ONEMOCNĚNÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE ................................4 POZNÁMKY K VYPLŇOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DOKUMENTACE ........................5 LITERATURA ......................................................................................................................7 Základní studijní literatura..................................................................................................7 Další doporučená literatura.................................................................................................7 2 ZKOUŠKA Z PŘEDMĚTU ODBORNÁ PRAXE 6 Akademický rok: 2020/2021, zimní semestr Studijní obor: Všeobecná sestra Studijní skupiny: 3CVS Způsob zakončení: Zkouška Termín konání: 8. a 11. 2. 2021 (studijní skupina 3CVS) Odborná praxe je koncipována jako praktický předmět. Probíhá formou přímé či nepřímé péče o pacienty, v souladu s platnou legislativou a podle zásad praktické výuky na zdravotnických pracovištích pod přímým vedením odborné zkušební komise (předsedkyně a členové komise jsou registrované všeobecné sester). Zdravotnická pracoviště pro výuku odborné praxe splňují legislativní požadavky, jejichž platnost a dodržování jsou smluvně zajištěny. Požadavky ke zkoušce Kompletní splnění odborné praxe a ošetřovatelských výkonů za 1., 2. a 3. ročník. Zápočty uděluje koordinátor/ka odborné praxe. Pravidla přihlašování ke zkoušce Přihlašování ke zkoušce v Informačním systému bude spuštěno pro studijní skupinu 3CVS 18. ledna 2021.  Student/ka se ve stanoveném časovém rozmezí uveřejněném v Informačním systému přihlásí ke zkoušce (vybrat pouze 1 termín a tedy 1 kazuistiku)  Kapacita termínů je předem stanovena a nelze ji překročit  Náhradní termín zkoušky není určen Zkouška Zkouška probíhá formou písemnou, kdy student/ka navrhne 2. a 3. fázi ošetřovatelského procesu na základě předložené kazuistiky, ve které je podrobně popsána 1. fáze ošetřovatelského procesu. Klinické stavy, onemocnění a ošetřovatelskou péči, které budou studenti řešit u pacientů, jsou uvedeny na s. 4 tohoto dokumentu. Zahájení zkoušky 9.40–9:55 hod. Akademická pracovnice zahájí konání zkoušky a seznámí s jejím průběhem. Zpracování ošetřovatelské dokumentace 10.00–12.00 hod. Tato fáze zkoušky zahrnuje seznámení s údaji o pacientovi z předložené kazuistiky a jejich analýzu, písemné vypracování situační analýzy, stanovení ošetřovatelských diagnóz, rozpracování dvou ošetřovatelských diagnóz (aktuální a rizikové) včetně cílů ošetřovatelské péče krátkodobých a dlouhodobých, očekávaných výsledků a naplánovaní ošetřovatelských intervencí u pacienta. Ústní zkouška 12.00–15.00 hod. (závisí na počtu přihlášených studentů) Student/ka předloží k ústní prezentaci kompletně vyplněnou ošetřovatelskou dokumentaci, včetně situační analýzy a seznamu všech ošetřovatelských diagnóz seřazených dle priorit a rozpracovaných dvou ošetřovatelských diagnóz. Musí prokázat orientaci v ošetřovatelském procesu, tedy schopnost posoudit zdravotní stav pacienta (sdělit, co je v anamnéze nejzávažnější, nejzajímavější), analyzovat získané údaje a stanovit ošetřovatelské problémy, formálně správně formulovat ošetřovatelské diagnózy, orientovat se v diagnostických rozvahách, navrhnout ošetřovatelský plán. Dále zodpoví otázky položené členy komise k dané problematice. 3 Pomůcky ke zkoušce Vytištěná dokumentace (OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE – MARJORY GORDON), psací potřeby, svačina, nápoj, dále dle výběru studenta např. publikace k tvorbě ošetřovatelských diagnóz Herdman, Kamitsuru (2017 a pozdější vydání), Brevíř o léčivých přípravcích dostupných v ČR, Kapesní průvodce sestry. Během zkoušky je nutné dodržovat aktuální hygienicko-epidemiologická opatření. Kritéria hodnocení studentů  Ošetřovatelský proces (2. a 3. fáze) o Analýza předložených údajů o pacientovi, situační analýza a stanovení ošetřovatelských diagnóz o Stanovení cílů a očekávaných výsledků ošetřovatelské péče u aktuální a rizikové ošetřovatelské diagnózy o Návrh realizace ošetřovatelských intervencí u aktuální a rizikové ošetřovatelské diagnózy  Prezentace případu pacienta/ky a schopnost kritického myšlení Zápis známky do Informačního systému Zapsání známky ze zkoušky do Informačního systému provede akademický pracovník pověřený rektorkou školy. Složení zkušebních komisí (jmenovány rektorkou školy) Předsedkyně komise: Doc. PhDr. Jitka Němcová, PhD. Členky komise: PhDr. Jana Hlinovská, PhD. Mgr. Eva Marková, Ph.D. PhDr. Karolína Moravcová, PhD Zkušební místnosti Zkoušky proběhnou výjimečně v budově školy: Učebny č. 4 (1. poschodí), 11, 9, 13 (2. poschodí) – pondělí 8. 2. 2021, od 9. 40 hod. Učebny č. 1 (přízemí), 4 (1. poschodí), 9, 13 (2. poschodí) – čtvrtek 11. 2. 2021, od 9. 40 hod. 4 KLINICKÉ STAVY, ONEMOCNĚNÍ A OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE 1. Ošetřovatelský proces u nemocného po úrazech hlavy a míchy 2. Ošetřovatelský proces u nemocného při úrazech páteře 3. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi pankreatu 4. Ošetřovatelský proces u nemocného při náhlých příhodách břišních 5. Ošetřovatelský proces u nemocného při endokrinních onemocněních 6. Ošetřovatelský proces u nemocného s poruchami výživy a metabolizmu 7. Ošetřovatelský proces u nemocného poraněného teplem, chladem a chemickými látkami 8. Ošetřovatelský proces u imobilního nemocného 9. Ošetřovatelský proces u nemocného s nemocemi nervového systému 10. Ošetřovatelský proces u dětského pacienta 11. Ošetřovatelský proces u seniora a chronicky nemocného pacienta 5 POZNÁMKY K VYPLŇOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ DOKUMENTACE Následující text je nápovědou k vyplňování ošetřovatelské dokumentace: Podpora zdraví: Uvědomování si zdraví, management zdraví, aktivity k udržení zdraví. Výživa: typický příjem potravy, trávení, vstřebávání, metabolizmus, hydratace. Vylučování a výměna: Funkce močového systému (inkontinence, retence moče), funkce gastrointestinálního systému (průjem, obstipace), funkce kožního systému, funkce dýchacího systému. Aktivita – odpočinek: Spánek (kvalita, poruchy), odpočinek (únava), relaxační techniky, aktivita, cvičení, rovnováha energie, kardiovaskulární-pulmonální reakce, sebepéče. Percepce/kognice: Lidský systém zpracovávání informací zahrnující pozornost, orientaci, pociťování, percepci, kognici a komunikaci. Pozornost (snaha všímat si nebo pozorovat). Orientace (povědomí o čase, místě a osobě). Pociťování/vnímání (získávání informací prostřednictvím smyslů, hmatu, chuti, čichu, zraku, sluchu a kinestezie a ucelené vnímání smyslových dat, což má za výsledek pojmenování, asociace nebo rozpoznávání vzorců). Kognice (využití paměti, učení, myšlení, řešení problémů, abstrakce, úsudku, vhledu, intelektuální kapacity, počítání a jazyka). Komunikace (vysílání a příjem verbálních a neverbálních informací). Sebepercepce: povědomí o sobě. Sebepojetí (celkové vnímání sebe sama). Sebeúcta (hodnocení vlastní ceny, schopností, důležitosti a úspěchu). Obraz těla (mentální obraz vlastního těla). Vztahy mezi rolemi: pozitivní a negativní spojení či asociace mezi lidmi nebo skupinami osob a prostředky, pomocí kterých se tato spojení projevují. Role pečovatelů (společností očekávané vzorce chování osob poskytujících péči, které nejsou profesionálními zdravotníky). Rodinné vztahy (spojení osob, kteří jsou spřízněni biologicky a volbou). Plnění rolí (kvalita fungování ve vzorcích chování očekávaných společností). Sexualita: Sexuální identita (vnímání sebe sama jako jedinečné osoby z pohledu sexuality a/nebo pohlaví) – v současnosti žádná diagnóza. Reprodukce (jakýkoli proces, kterým lidé tvoří své potomky [proces přirozené nebo umělé reprodukce). Pozor jde o intimní otázky. Zvládání/tolerance zátěže: Posttraumatické reakce (reakce po fyzickém nebo psychickém traumatu). Reakce na zvládání zátěže (proces zvládání zátěžových vlivůprostředí). Neurobehaviorální stres (reakce na chování odrážející nervovou a mozkovou funkci). Životní principy: skryté principy jednání, myšlení a chování o činech, zvycích nebo institucích, které jsou vnímány jako skutečné nebo mající vnitřní hodnotu. Hodnoty (indentifikace a seřazení preferovaných způsobů jednání nebo koncových stavů) – v současnosti žádné diagnózy. Přesvědčení (názory, očekávání nebo úsudky o činech, zvycích nebo institucích vnímané jako skutečné nebo mající vnitřní hodnotu). Soulad hodnot/ přesvědčení/jednání (shoda nebo rovnováha dosažená mezi hodnotami, přesvědčeními a činy). Bezpečnost/ochrana: nehrozí nebezpečí, tělesné postižení nebo poškození imunitního systému; překonání ztráty, ochrana, bezpečnost a pocit bezpečí. Infekce (reakce hostitele po patogenní invazi). Tělesné poškození (tělesná újma nebo zranění). Násilí (použití přehnané síly s úmyslem zranit nebo ublížit). Environmentální rizika (zdroje nebezpečí v okolí). Obranné procesy (procesy ochrany jedince před okolními (cizími) vlivy). Termoregulace (fyziologický proces regulace tepla a energie v těle za účelem ochrany organismu). Komfort: pocit duševního, tělesného nebo sociálního well-being (pohody) nebo uvolnění. Tělesný komfort (pocit well-being (pohody), uvolnění) nebo zbavení se bolesti. Komfort prostředí (pocit wellbeing (pohody) nebo uvolnění ve svém prostředí). Sociální komfort (pocit well-being (pohody) nebo uvolnění v sociálních situacích). Růst/vývoj: věku odpovídající zvětšování tělesných proporcí, dozrávání orgánových systémů nebo vývoj podle vývojových etap. Růst (disproporční růst). Vývoj (progrese, regrese v různých etapách života). Situační analýza je komplexní analýza zachycující všechny podstatné informace a faktory (vnitřní i vnější), které ovlivňují aktuální i budoucí zdravotní stav pacienta. Sestra musí nejprve důkladně poznat 6 pacientův aktuální zdravotní stav a vzít v potaz informace z anamnézy a medicínského managementu včetně farmakoterapie, aby rozhodování o ošetřovatelské péči nebylo založeno pouze na dojmech a dohadech. V situační analýze se musí objevit souhrn identifikovaných ošetřovatelských problémů. Je to jako bychom předávali souhrnné informace o pacientovi jiné sestře např. při předávání služby. Podstatou situační analýzy je identifikace, analýza a hodnocení všech relevantních faktorů, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů ošetřovatelské péče. Stanovení ošetřovatelských diagnóz, které byly určeny toho dne, kdy probíhá zkouška, řadit podle priorit. Ošetřovatelská diagnóza: Klinické posouzení lidské reakce na zdravotní stav/procesy nebo náchylnost jedince k takové reakci. Název, kód, doména, třída ošetřovatelské diagnózy podle Herdman, T. a S. Kamitsuru (2017 a novější). Určující znaky: pozorovatelná vodítka/závěry, které se hromadí/shlukují v podobě projevů diagnózy, např. známky nebo symptomy. Související faktory: součástí diagnóz zaměřených na problém; jsou etiologiemi, okolnostmi, fakty nebo vlivy, mají nějaký vztah k ošetřovatelské diagnóze, např. příčina, přispívající faktor; obvykle se nacházejí v přehledu anamnézy pacienta. Rizikové faktory: ovlivňují zvýšení náchylnosti jedince ke zhoršení zdraví, např. z hlediska prostředí, psychologického či genetického. Ošetřovatelská diagnóza nemusí obsahovat všechny typy diagnostických indikátorů, tj. určující znaky, související faktory nebo rizikové faktory. Ošetřovatelské diagnózy zaměřené na problém obsahují určující znaky a související faktory. Diagnózy pro podporu zdraví mají zpravidla pouze určující znaky, ačkoli lze využít i související faktory, pokud mohou napomoci lepšímu pochopení ošetřovatelské diagnózy. Rizikové diagnózy jsou součástí pouze rizikových ošetřovatelských diagnóz. 7 LITERATURA Základní studijní literatura HLINOVSKÁ, J. Ošetřovatelský proces a potřeby člověka. Výukové opory. Sharepoint, záložka Podklady k výuce – Studijní materiály – Studijní materiály pro zdravotnické obory – Studijní materiály pro obor Všeobecná sestra – Ošetřovatelství a specializace ve zdravotnictví – Ošetřovatelský proces a potřeby člověka. Dostupné z: https://vswww1/Poklady%20k%20vuce/Ošetřovatelský%20proces%20a%20potřeby%20člověka.aspx HERDMAN, T. Heather a Shigemi KAMITSURU (eds.). Ošetřovatelské diagnózy: definice a klasifikace 2018-2020. 11. vydání, 1. české vydání. Přeložil Petra MANDYSOVÁ. Praha: Grada, 2020. ISBN 978-80- 271-0710-0. HLINOVSKÁ, J. a J.NĚMCOVÁ, a kol. Interaktivní procesy v ošetřovatelství a v porodní asistenci. 1. vyd. Praha: Maurea, s.r.o. 2011. ISBN 978-80-904955-3-1. MASLOW, A. H. O psychologii bytí. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0618-7. MASTILIAKOVÁ, D. Posuzování stavu zdraví a ošetřovatelská diagnostika: v moderní ošetřovatelské praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 192 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-5376-8. NĚMCOVÁ, J. a J. BOROŇOVÁ. Repetitorium ošetřovatelství. Praha: Maurea, 2011. 189 s. ISBN 978-80- 902876-7-9. TÓTHOVÁ, V. a kol. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. 2. roz. vyd. Triton, 2014. S. 225. ISBN 978- 80-7387-785-9. Další doporučená literatura BOROŇOVÁ, J. Kapitoly z ošetřovatelství. 1.vyd. Praha: VŠZ, 2010. ISBN 978-80-902876-4-8. ČERVEŇANOVÁ, E. a G. OPRŠALOVÁ. Ošetrovateľské štandardy v intenzívnej starostlivosti. Martin: Osveta, 2012. ISBN 978-80-8063-372-1. DOENGES, M. E. a M.F. MOORHOUSE. Kapesní průvodce zdravotní sestry. Praha: Grada, 1996. 569 s. ISBN 80-7169-294-8. KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, L. a G. OLIVIERIOVÁ. Ošetrovateľstvo: koncepcia, ošetrovatelský proces a prax. 1. vyd. Martin: Osveta, 1995. 2 sv. ISBN 80-217-0528-0. MANDINCOVÁ, P. Psychosociální aspekty péče o nemocného. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247- 3811-6. MAREČKOVÁ, J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3. SIKOROVÁ, L. a R. ZELENÍKOVÁ. Potřeby člověka a ošetřovatelská diagnostika 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-746-4210-4. SOVOVÁ, O. Zdravotnická praxe a právo: praktická příručka. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-80-87212- 72-1. STAŇKOVÁ, M. Základy teorie ošetřovatelství: učební texty pro bakalářské a magisterské studium. Praha: Univerzita Karlova, 1996. S. 193. ISBN 80-7184-243-5. ŠAMÁNKOVÁ, M. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci aplikované v ošetřovatelském procesu. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3223-7. TRACHTOVÁ, E. a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Vyd. 2., nezměn. V Brně: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 978-80-7013-324-8. UHEREK, P. Povinná mlčenlivost zdravotnických pracovníků. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247- 2658-8. VONDRÁČEK, L. a V. WIRTHOVÁ. Právní minimum pro sestry. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247- 3132-2. VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V. a J. PAVLICOVÁ. Základy praktické terminologie pro sestry. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3697-6.