Nadváha a obezita – důsledky nadměrného energetického příjmu potravy •Nadváha a obezita jsou definovány jako zvýšené až nadměrné hromadění tuku v těle, které představuje zdravotní riziko. • Míra obezity se nejčastěji udává hodnotou BMI (z anglického Body Mass Index). Osoba s BMI 30 a více je považována za obézní. BMI 25 a více znamená nadváhu. •BMI má však svá omezení a ne pro všechny se hodí. Pro odhad zdravotních rizik je vhodnější stanovit množství tělesného tuku. Norma pro muže je 25 %, pro ženy 30 % a pro ženy v menopauze 35 %. •BMI se vypočítá tak, že se hmotnost člověka m [kg] dělí druhou mocninou jeho výšky, udanou v metrech h [m], tedy BMI = m / h2 [kg / m2]. • Příklad: Osoba, vysoká 170 cm, tedy 1,7 m, vážící 80 kg bude mít BMI: BMI = 80 / 1,72 = 27,7 (nadváha) Ò ÒObezita je výsledkem nadměrného přísunu energie. Nadbytek energie je „zajištěn“ zvýšeným příjmem tuků, které mají dvakrát víc energie než bílkoviny a sacharidy. Příjem energie značně převyšuje výdej. Nedostatečný výdej energie je dán většinou naprostým nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem života. Lidské tělo je k pohybu velmi dobře přizpůsobené a pokud jej k tomuto účelu téměř nepoužíváme (sedavý způsob života, doprava autem, neprovozování žádného sportu), začne ochabovat svalovina a přibývat tuková tkáň. ÒPočet tukových buněk se vytváří v raném dětství – a to přibližně do dvou až tří let věku dítěte. Jejich počet se v průběhu života většinou již nesníží. Objem tukových buněk se jen zmenšuje nebo zvětšuje podle obsahu tuku v buňkách a tím se mění velikost tukové tkáně. Ò Øporuchy metabolismu Øvyšší příjem energie než její výdej Øpsychické faktory Øgenetika a vrozené dispozice Ønevhodné stravovací návyky z rodiny Øužívání některých léků Øhormonální vlivy Øbolesti kloubků Ødeprese Øporušení nožní klenby Øpoškození plic a dýchání Øúzkost Øcukrovka Øinfarkt a angina pectoris Øjíst 4-5 krát za den – menší porce Ø nezapomenout na snídani Økaždodenní pohyb – alespoň 20 až 30 minut Øvyhnout se „rizikovým“potravinám Ødostatek zeleniny a ovoce Øpestrá strava ÒUdává, jak rychle po snědení dané potraviny nastane vzestup krevního cukru. ÒPotraviny s vysokým glykemickým indexem mají vysoký obsah jednoduchých cukrů a neobsahují vlákninu, po jejich snědení nastane rychlý a velký vzestup hladiny krevního cukru. Taková potravina se navíc rychle stráví a již za několik desítek minut je opět hlad nebo chuť na další jídlo. Dlouhodobá konzumace potravin s vysokým glykemickým indexem vede ke vzniku nadváhy a také významně zvyšuje možnost vzniku cukrovky. ÒNaopak po snědení potraviny s velkým obsahem vlákniny a složených sacharidů (zelenina, luštěniny, celozrnné pečivo, ….) nastane vzestup krevního cukru velmi malý a pomalu. Taková potravina zasytí na delší dobu a do dalšího jídla tedy není hlad. ÒPodle průzkumu agentury STEM/MARK na žádost Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2013 má ideální váhu pouze 42 % obyvatel ČR. ÒCelkem 55 % dospělé populace ČR trpí nadváhou nebo obezitou. ÒS nadváhou se potýká 34 % a s obezitou 21 % české dospělé populace. ÒNa výskytu nadváhy a obezity se větší měrou podílejí muži. Ò ÒObézních je 23 % mužů a 19 % žen. ÒNejvíce alarmující je rychlý nárůst nadváhy a zejména obezity. V roce 2000 mělo v ČR nadváhu nebo obezitu celkem 45 % populace, v roce 2013 už o 10 procentních bodů více. ÒJeště více pozornosti si zasluhuje fakt, že za 13 let došlo k postupnému nárůstu podílu lidí s nadváhou pouze o desetinu, a to z 31 % na 34 %, podíl lidí s obezitou přitom vzrostl až o polovinu z 14 % na 21 % populace. ÒPozitivním jevem je mírný pokles nadváhy i obezity u žen mezi lety 2010 a 2013 o 3 procentní body. Pokles u žen byl vyrovnán nárůstem výskytu u mužů. ÒZdroj: Zdroj: STEM/MARK, 2013 Ò Ò Ò ÒČasto je za příčinu vzniku nadváhy a obezity pokládáno jiné onemocnění. Například typicky je se vzestupem hmotnosti spojována nefunkční štítná žláza. ÒNemocí, způsobujících obezitu, je ve skutečnosti velmi málo. ÒJen asi 1 % všech lidí s obezitou má onemocnění, které může významně přispívat k rozvoji nadváhy a obezity. ÒTaké některé léky mohou způsobit vzestup hmotnosti. Ò ÒAle u více než 90 % lidí s obezitou je příčinou vzniku obezity nepoměr mezi příjmem a výdejem energie resp. omezení pohybu. ÒStres a zajídání stresu však může sehrát také důležitou roli. ÒPři zjišťování příčin obezity je dobré začít analýzou energetického příjmu a výdeje. ÒPři podezření na jiné zdravotní problémy je vhodné obrátit se na praktického lékaře. ÒJedinci s BMI ≥ 27 mají o 70 % větší riziko onemocnění přidruženými chorobami obezity. Ò ÒPacienti s vyšším BMI mají vyšší riziko onemocnění na diabetes mellitus a hypertenzi. ÒPotvrzují také opačný vztah, tedy že většina pacientů s těmito metabolickými nemocemi mají buď nadváhu nebo jsou obézní. Výskyt diabetu a hypertenze byl prokázán ve všech kategoriích BMI a s nárůstem BMI lineárně stoupal. Ò ÒStudie Zdraví dětí 2016 byla zaměřena na výskyt alergických onemocnění, obezity, rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, zhodnocení hmotností a poruch pohybového aparátu dětí. Součástí dotazníku pro rodiče byly také otázky na životní styl dětí (trávení volného času, stravovací návyky). U dětí s rizikem kardiovaskulárního onemocnění v rodině byl odebrán krevní vzorek na stanovení hladin krevních tuků. Celkem bylo získáno 5132 vyplněných dotazníků, zastoupení chlapců a dívek bylo rovnoměrné (51 % chlapců a 49 % dívek). Zastoupení jednotlivých věkových skupin (5, 9, 13 a 17 let) činilo cca 25 %. ÒPři hodnocení hmotnosti u dětí autoři studie vycházeli z percentilových grafů BMI. Percentilové grafy umožňují zhodnotit, jestli dítě má hmotnost odpovídající jeho výšce a věku. ÒDěti byly zařazeny do 4 kategorií: děti s nízkou hmotností (výsledky pod 10. percentilem), s normální hmotností (10. – 90. percentil), děti s nadváhou (90. – 97. percentil) a obézní (nad 97. percentilem). ÒV celém souboru bylo 8,1 % dětí s nízkou hmotností (2 % pod 3. percentilem), normální hmotnost mělo 74,1 % dětí, nadváhu 7,5 % a obezitu 10,3 %. ÒVyšší než normální hmotnost měli častěji chlapci než dívky, rozdíl byl ale pouze 2,2 % (p=0,002). ÒVýraznější rozdíly v tělesné hmotnosti byly zjištěny v souvislosti s věkem. ÒProcento dětí se zvýšenou hmotností (tj. nadváha + obezita) nejvíce narostlo mezi 5. a 9. rokem, u dívek potom následoval plynulý pokles, zatímco podíl chlapců s vyšší hmotností stoupal až do 13 let a pak mezi 13. a 17. rokem mírně klesl, grafy č. 14 a 15. ÒS hodnotou BMI souvisela hodnota krevního tlaku u dětí (vyšší prevalence vysokého tlaku u obézních). Ò ÒVýskyt obezity se během dvacetiletého období sledování (1996 – 2016) u dětí zvýšil významně, nicméně za posledních pět let (2011 - 2016) zůstal stabilní a v současnosti se pohybuje kolem 10 %. Ò Děti s nadváhou a obezitou mají ve srovnání s dětmi s normální hmotností vyšší hodnoty některých složek lipidového spektra, zejména HDL cholesterolu a triglyceridů a mají častěji zvýšený krevní tlak (u obézních dětí byly hodnoty v pásmu hypertenze zjištěny pětkrát častěji).