LIMITY VÝZKUMU VALIDITA ¢absolutní validitu (obsahová platnost nebo pravdivost) zkoumané oblasti nelze dosáhnout ¢ ¢validita se hodnotí na základě propojenosti mezi cílem výzkumu a jeho výsledky ¢ ¢validní výzkum je takový, když výzkumník skutečně zkoumá to, co zkoumat chtěl ZPŮSOBY OVĚŘENÍ VALIDITY ¢srovnání s vnějším prostředím Øprediktivní validita – srovnává výsledky testovaného měření (předpokládaných výsledků) se skutečnými výsledky Øvalidita založená na členství ve známé skupině – testujeme nástroj, který má být použit ve výzkumu, na skupině vykazující vlastnost, kterou chceme měřit Øsouběžná validita – měření téže vlastnosti je prováděno dvěma (nebo více) postupy Økonstruovaná validita – posuzuje hypotézy – vlastnost (která je cílem výzkumu) a způsob jejího měření lze logicky propojit ZPŮSOBY OVĚŘENÍ VALIDITY ¢testování obsahu měřeného (zkoumaného) jevu Øvalidita založená na mínění skupiny soudců – shoda výroků mezi odborníky Øvalidita určovaná výčtem obsahu – posuzuje úroveň prozkoumání dané problematiky Øzjevná validita – výzkumník intuitivně spoléhá spojitost mezi měřením a zkoumaným jevem Ø PŘIROZENÝ SYSTÉM ¢výzkumník vybírá pro účely svého výzkumu určitou část reality, kterou chce zkoumat ¢ ¢Přirozený systém je definován jako soubor proměnných, které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy. Naproti tomu počet vztahů spojujících jeden přirozený systém s jiným přirozeným systémem je veličina nižšího řádu.“ (DISMAN, 2002, s. 17) ¢ PŘIROZENÝ SYSTÉM ¢Druhy přirozeného systému: ¢informačně uzavřený – veškeré vlivy, které na tento systém působí, jsou výzkumníkovi známé Ø„… pokud si umíme představit situaci, ve které “něco“ může ovlivnit to, co studujeme, také ono “něco“ patří do přirozeného systému.“ (DISMAN, 2002, s. 20) ¢informačně otevřený - výzkumník nezná vlivy, které v daném prostředí existují Øpopis reality v informačně otevřeném systému není možné ZKRESLENÍ ¢Zahrne-li se do výzkumu pouze část systému, tedy neúplný přirozený systém, je vysoce pravděpodobné, že dojde ke zkreslení, protože kromě působení jiného přirozeného systému je nutné brát v úvahu i vlivy zbylé části daného informačního systému. ¢ ZKRESLENÍ ¢Typy zkreslení: ¢dvojí příčina ØVýzkumník popisuje realitu tak, že proměnná Y je ovlivňována pouze proměnnou X. Ve skutečnosti je ale ovlivňována jak proměnnou X, tak i Z. ¢chybějící střední člen ØVýzkumník popisuje realitu tak, že proměnná X ovlivňuje proměnnou Y. Ve skutečnosti ale proměnná Z, která není zahrnuta do výzkumu, nejdříve ovlivňuje X a následně Y. ¢nepravá korelace ØVýzkumník popisuje realitu tak, že proměnná X ovlivňuje proměnnou Y. Ve skutečnosti ale proměnná Z, která není zahrnuta do výzkumu, ovlivňuje proměnnou X i Y. ¢vývojová sekvence ØVýzkumník popisuje realitu tak, že proměnná X ovlivňuje proměnnou Y. Ve skutečnosti ale proměnná Z, která není zahrnuta do výzkumu, nejdříve ovlivňuje X, které následně působí na Y. KAUZALITA ¢V souvislosti s možným zkreslením výzkumu je nutné se zamyslet nad pomyslným místem nebo časovým úsekem přerušení kauzálního řetězce (každá příčina má svou příčinu, která má opět svoji příčinu…). ¢Právě nesprávné přerušení tohoto řetězce vede k výše uvedenému zkreslení. ¢ ¢Kauzální charakter vztahu mezi dvěma proměnnými lze potvrdit, jestliže existují souběžné změny v obou proměnných, které se objeví v logickém časovém sledu a je-li vyloučena existence další proměnné. REDUKCE INFORMACÍ ¢přirozený systém obsahuje nespočet proměnných, nelze reálně pracovat s dokonale popsaným přirozeným systémem, ale s redukovaným popisem reality ¢ ¢ ¢Formy redukce informací: ·redukce počtu pozorovaných proměnných – viz zkreslení ¢ REDUKCE INFORMACÍ ¢Formy redukce informací (pokr.): ¢redukce počtu analyzovaných vztahů mezi proměnnými – způsobuje téměř stejné zkreslení jako redukce počtu pozorovaných proměnných, rozdíl je v rozsahu, kde redukce počtu analyzovaných vztahů je příčinou rozsáhlejšího zkreslení; zjednodušeně lze říci, že redukujeme systém, který byl již redukován v počtu proměnných ¢redukce populace na vzorek – viz 5 Výzkumný vzorek ¢redukce časového kontinua na popis určených časových bodů – tento případ redukce je relevantní především na sociologicky zaměřené výzkumy, protože veškeré sociální jevy se mění s průběhem času; problém nastává v případě, že cílem výzkumníka je kauzální vysvětlení, tedy vysvětlení příčinné souvislosti mezi proměnnými ¢ DALŠÍ TYPY ZKRESLENÍ ¢historie – vnější činitel ovlivňuje proměnné a následky jsou pak nesprávně považovány za součást výstupu daného výzkumu ¢zrání – změny jsou vyvolávané tokem času (např. u dlouhodobých studií subjekty získávají v určité oblasti zkušenosti a tím ovlivňují výsledky výzkumu) ¢prostředí – jedná se prostředí, kde se nachází zkoumaná skupina nebo daný subjekt, které může vyvolávat negativní pocity a ovlivňovat tak výkon jednotlivých účastníků výzkumu (např. místnost je příliš chladná, není dobře větraná, zakouřená nebo naopak zde není možné kouřit apod.) ¢ DALŠÍ TYPY ZKRESLENÍ ¢instrumentace – zkreslení dané změnou v užitých instrumentech při měření (mezi předběžným a následným měřením) ¢regrese k průměru – k tomuto zkreslení dochází při chybném předběžném měření; prevencí tohoto zkreslení je vhodná metoda tvorby vzorku ¢experimentální úmrtnost – k tomuto zkreslení dochází při testování dvou skupin, když z jedné skupiny se ztrácí („odpadává“) evidentně více subjektů ¢testování – „Nastává tehdy, když předběžné měření samo ovlivní závisle proměnnou a my se mylně domníváme, že tyto změny byly vyvolány experimentálním stimulem.“ (DISMAN, 2002, s. 46) ¢redukce informací – toto zkreslení je v určité míře součástí veškerých výzkumných operací a metod; v kvantitativním výzkumu je relevantní především pro tvorbu hypotéz ZKRESLENÍ NA ZÁKLADĚ VÝZKUMNÝCH STIMULŮ ¢sami výzkumníci ovlivňují (vědomě či nevědomě, pozitivně či negativně) účastníky výzkumu. ¢Druhy zkreslení: ¢efekt morčete – účastníci výzkumu jsou si vědomi, že se účastní výzkumu, a proto jejich jednání nemusí být přirozené ¢výběr role - účastníci výzkumu své odpovědi/chování modifikují ve snaze např. se lépe prezentovat ¢měření jako zdroj změny – vlivem rozhovoru nebo vyplňování dotazníku apod. účastníci výzkumu transformují své postoje k dané problematice; do této kategorie spadá i tzv. efekt záhlaví, kdy si respondent vytváří zkreslený obraz výzkumníka nebo instituce, která výzkum provádí ¢stereotyp ve volbě odpovědí – objevuje se v dotaznících v otázkách s nabídnutými možnostmi odpovědí (např. rozhodně souhlasím, souhlasím, nevím, spíše nesouhlasím, rozhodně nesouhlasím), kdy respondenti mají tendenci spíše souhlasit s danými tvrzeními ¢ ZKRESLENÍ NA ZÁKLADĚ VÝZKUMNÝCH STIMULŮ ¢V kvantitativním výzkumu může ke zkreslení dojít také při chybné konstrukci dotazníku ¢neúplný výběr kategorií ¢otázka má více významů ¢respondent otázce nerozumí ¢používání odborných výrazů ¢nevhodné, choulostivé, nepříjemné otázky – respondent nechce odpovědět ¢příliš dlouhý dotazník/rozhovor ¢ ZKRESLENÍ NA ZÁKLADĚ VÝZKUMNÝCH STIMULŮ ¢Oblast kvalitativního výzkumu je specifická především v oblasti možnosti ovlivnění celého výzkumu osobností samotného výzkumníka. ¢__________________________________________ ¢ ¢Ke zkreslení informaci a tím i celého výzkumu může dojít v každé jeho fázi. ¢Výzkumník by měl proto věnovat pozornost především přípravě daného výzkumu, aby mohl případné zkreslení předvídat, počítat s ním a především mu předcházet. ¢ ¢