SBĚR DAT Kvantitativní výzkum STANDARDIZOVANÉ POZOROVÁNÍ ¢jasně formalizované ¢je definován cíl pozorování, přesná lokalizace, časový harmonogram, soubor objektů/subjektů pozorování, pozorované jevy a případně i jejich očekávané projevy ¢zjišťované informace je nutné zaznamenávat do připraveného záznamového archu, na kterém jsou rozpracovány pozorovací kategorie (např. frekvence určitých jevů, jejich časová identifikace) ¢záznamový arch – snadná orientace, jednoduché zapisování ¢výzkumníkova vlastní konstrukce nebo dokonalé prostudování ¢ STANDARDIZOVANÉ POZOROVÁNÍ – PŘ. ¢Cíl standardizovaného pozorování – analýza práce se signalizačním zařízením na oddělení XY ¢Pozorované kategorie ¢- četnost použití pacientské signalizace běhen denní a noční služby ¢- číslo pokoje (např. z důvodu testování hypotézy, že pacienti ležící na pokojích umístěných blíže k sesterně/pracovně sester apod. používají signalizační zařízení častěji než pacienti ležící ve vzdálenějších pokojích) ¢- čas počátku signalizace ¢- čas odpovědi (zjištění důvodu využití signalizace pacientem nebo počátek případné intervence apod.) ošetřovatelského personálu ¢ ¢- důvod využití signalizace pacientem; zde je třeba mít předem definované oblasti, jako např.: Øpotřeba toalety Øžádost o pití Øbolest Ødokapání infúze Øpotřeba podání nějakého předmětu Øpotřeba změna polohy odeficit informací ojiné ….. ¢ ¢ ¢Tuto kategorii by bylo možné dále rozpracovat dle diagnóz/diagnostických jednotek nebo terapeutického výkonu apod. ¢V takovém případě je nutné mít připravený seznam diagnóz/diagnostických jednotek nebo terapeutických výkonů, jako např. Ødiagnostické jednotky: ozlomenina krčku stehenní kosti ozlomenina jamky kyčelního kloubu ozlomenina hlezenního kloubu ozlomenina hlavice pažní kosti ozlomenina obratle ojiné ….. ¢ Øterapeutické výkony (zde je možné výzkum přímo zaměřit nebo rozšířit na určení indikace terapeutického výkonu, tedy pro jakou diagnózu/diagnostickou jednotku byl pacient přijat - opět by bylo třeba do záznamového archu rozepsat jednotlivé diagnózy/diagnostické jednotky): opředoperační příprava při akutním příjmu pacienta opředoperační příprava při plánovaném příjmu pacienta okonzervativní léčba opooperační péče (např. rozdělena dle pooperačních dnů) ojiné ….. ¢Při analýze dat je pak možné stanovit vztah mezi např. diagnostickou jednotkou a nejčastějším důvodem využití signalizačního zařízení apod. -četnost odpovědí na signalizaci dle profese zdrav. pracovníka Øvšeobecná sestra ose středoškolským vzděláním os vyšší odbornou školou os vysokoškolským vzděláním Øzdravotnický asistent Øošetřovatel/ka Øsanitář/ka Øjiné ..... ¢ -četnost potřeby intervence lékaře Øzměna medikace Øpodání informací Øjiné ..... ¢ ROZHOVOR ¢standardizovaný Øosobním rozhovorem (tváří v tvář) tazatele a respondenta Øtelefonické interview Ø ¢tazatel zapisuje veškeré respondentovy odpovědi do předem připravovaného záznamového archu DOTAZNÍK ¢Požadavky na dotazník: 1.účelově technické - otázky by měly být formulovány tak, aby respondent mohl co nejpřesněji odpovědět na to, co výzkumníka zajímá 2.psychologické – získat si respondentovu ochotu dotazník vyplnit; dotazník by měl u respondenta vzbuzovat dojem, že je jeho vyplnění snadné, příjemné a především smysluplné; formulace otázek v dotazníku by měly u respondenta vzbuzovat dojem bezpečí, tedy prostor pro pravdivé odpovědi 3.srozumitelnost - otázky by měly být formulovány tak, aby jim respondent rozuměl; veškeré instrukce k vyplňování by měly být formulovány stručně a jasně, aby respondenta zbytečně nezatěžovaly či nezdržovaly a aby bylo patrné, jak má při vyplňování postupovat ¢ DOTAZNÍK ¢Aspekty tvorby dotazníku ¢a) celkový dojem dotazníku ¢Je žádoucí, aby dotazník působil na první pohled upraveně, protože tak může pozitivně ovlivnit respondenta ØÚvodní textu ¢vzbudit zájem respondenta, vysvětlit cíl výzkumu a význam jeho odpovědí pro řešení praktického problému ¢apelovat na spolupráci dotazovaného, zdůraznit smysl jím poskytnutých informací (výhodné je uvedení efektu či dopadu daného výzkumu na společnost, případně i osobní prospěch respondenta) ¢přesvědčit/vysvětlit nutnost vyplnění celého dotazníku ¢určit termín a způsob navrácení vyplněného dotazníku ¢ujistit respondenta o zachování anonymity ¢přiblížit čas potřebný k vyplnění dotazníku (doba potřebná pro vyplnění dotazníku by neměla přesáhnout 20 minut, vhodný počet otázek se pohybuje kolem rozmezí 25 – 50 otázek, ale vždy záleží na účelu a druhu výzkumu) ¢ PŘÍKLAD ÚVODNÍHO TEXTU ¢ ¢Vážená paní, vážený pane, ¢jmenuji se ….. a studuji .... . ¢V rámci své bakalářské práce provádím průzkum, jehož cílem je …. ¢Z tohoto důvodu bych Vás chtěl(a) požádat o vyplnění přiloženého dotazníku, které Vám zabere maximálně 15 minut. ¢Téma …. mě zaujalo protože …./Toto téma je velice aktuální protože …. /Získání nových informací přináší podklady pro zlepšení ošetřovatelské péče…. . ¢Dotazníky jsou zcela anonymní a získané odpovědi budou využity čistě pro účely vypracování mé bakalářské práce. ¢Vyplněný dotazník, prosím, vložte do přiložené obálky a vhoďte do krabice označené „výzkum“ u vchodu na oddělení. ¢Zpracované výsledky budou od července tohoto roku k dispozici pro respondenty na vyžádání na adrese …..@..... . ¢ ¢Děkuji za Vaši ochotu a čas ¢ Jméno a podpis výzkumníka ¢ DOTAZNÍK ¢b) formulace jednotlivých otázek ¢Otázky musejí být stručné a jasné, tak aby jejich zodpovězení nevyžadovalo např. několikanásobné pročtení. Dále je třeba při volbě slov a celkové formulaci otázek zohledňovat populaci, pro niž je daný dotazník určen, tedy např. pro laickou veřejnost nevyužívat odborné termíny apod. ¢V dotazníku určeném pro odborníky v určité oblasti je naopak vhodné zařadit obecně užívanou odbornou terminologii. V každém případě by se měl výzkumník vyhnout zařazení zkratek do svých otázek. Výjimku samozřejmě tvoří plošně užívané a společností uznávané zkratky (např. míry, váhy, apod.) ¢ DOTAZNÍK ¢c) druhy otázek ØOtevřené ØUzavřené ØPolouzavřené ØFiltrační ØŠkály ¢ OTEVŘENÉ OTÁZKY ¢nepředkládáme respondentovi žádné varianty odpovědí, může se tedy vyjádřit zcela svobodně a svými slovy -volné - respondentovi je ponechána při formulaci jeho odpovědi absolutní volnost -asociační - respondent má uvést slovo, které si uvědomí jako první při reakci na uvedený pojem -projekční - respondent dokončuje předloženou nedokončenou větu, povídku, příběh, obrázek (předložený obrázek znázorňuje dialog dvou postav, přičemž úkolem respondenta je doplnit reakci jedné z postav) či tematický námět (na základě předloženého obrázku respondent vymýšlí příběh nebo popisuje, co se na obrázku děje, případně co by se mohlo stát) ¢ OTEVŘENÉ OTÁZKY ¢Výhody – doplnění informací ¢Nevýhody – náročnější na analýzu ¢ ¢Př. ¢Uveďte, jak si představujete, že by měl vypadat pracovní oděv všeobecné sestry: ……………………………………………………………………………………………….……………………….. ¢ UZAVŘENÉ OTÁZKY ¢Respondentovi předkládáme předem stanovené možnosti či varianty odpovědí na danou otázku, ze kterých si musí vybrat ¢Výhody - rychlé a snadné vyplnění otázky a také nasměrování respondenta na oblast zájmu výzkumníka ¢Nevýhody - nabízené možnosti nemusejí respondentovi vyhovovat, je nucen vybrat pouze takovou možnost, která nejvíce odpovídá jeho variantě; umožňuje respondentovi vybrat si některou z nabízených možností odpovědí u otázek, kterým nerozumí nebo nezná odpověď UZAVŘENÉ OTÁZKY ¢Při tvorbě uzavřených otázek je nutné respektovat 2 pravidla: ¢„1. Kategorie použité pro uzavřené otázky musí představovat soubor vyčerpávající všechny možné alternativy odpovědí. ¢ 2. Všechny kategorie se musí vzájemně vylučovat; nesmí být možné zařadit odpověď do více než do jedné z kategorií.“ (DISMAN, 2002, s 128) ¢ UZAVŘENÉ OTÁZKY -dichotomické (alternativní) - připouštějí pouze dvě možnosti (např. ano - ne, muž - žena, dobrý - špatný) ¢Př. Byl(a) jste při příjmu seznámen(a) s provozním řádem oddělení? ANO - NE ¢ - polytomické Øvýběrové - možnost výběru jen jedné varianty Øvýčtové - možnost výběru několika variant Øs uvedením pořadí variant - možnost diferenciace mezi variantami a určování jejich pořadí ¢ ¢ UZAVŘENÉ OTÁZKY - POLYTOMICKÉ Øvýběrové ¢Př. Považujete ošetřovatelskou péči na oddělení XY za: a)nadprůměrnou b)průměrnou c)podprůměrnou Øvýčtové ¢Př. Jaké sportovní aktivity provozujete? (lze označit více možností) a)běh b)lyžování c)jízdu na kolečkových bruslích d)plavání ¢ UZAVŘENÉ OTÁZKY - POLYTOMICKÉ Øs uvedením pořadí variant ¢Př. Který z dopadů hospitalizace na pacienta považujete za nejzávažnější? (seřaďte od nejzávažnějšího k nejméně závažnému /oznámkujte jako ve škole: ¢1 – nejlehčí dopad - 5 nejzávažnější dopad) ¢ ¢sociální izolace pacienta – finanční zátěž – omezení volného pohybu – podrobení se terapeutickým výkonům – informační deficit ¢ POLOUZAVŘENÉ OTÁZKY ¢využívá se v případě, kdy nelze obsáhnout nabízenými kategoriemi možnosti odpovědí; jedná se o připojení kategorie „jiné“ (kde respondent doplňuje informace) mezi výčet alternativ odpovědí ¢ ¢Př. Jakým způsobem získáváte informace o své nemoci? a)informace nevyhledávám b)z internetu c)z odborné literatury d)od lékaře/ sestry e)jinak (vypište)…… ¢ FILTRAČNÍ ¢podle odpovědi rozdělují respondenty na dvě skupiny, jedna skupina pokračuje následující otázkou, druhá skupina např. již v dotazníku nepokračuje nebo pokračuje otázkou č. xy ¢ ¢Př. Prodělal(a) jste během svého života operační zákrok v celkové anestezii? ¢ANO – NE (další otázka je určena pouze pro respondenty, kteří odpověděli ANO) ¢ ŠKÁLY ¢využíváme je pro měření názorů a postojů; škály nezjišťují, zda pouze daný jev nastal či ne, ale i stupeň hodnocení respondentova vnímání tohoto jevu ¢rozeznáváme škály: -verbální (slovně vyjádřené: velice spokojen(a) – spokojen(a) – nevím/nemohu posoudit – nespokojen(a) – velice nespokojen(a) -číselné (známkování jako ve škole: 1 – nejlepší, 5 – nejhorší) -grafické (např. „obličejíčky“, vizuální analogová škála bolesti) ¢ ŠKÁLY ¢sudý počet nabízených možností - nutí respondenta zaujmout nějaký postoj ¢ ¢lichý počet možností - umožňuje respondentovi odpovědět „nevím”/“nemohu posoudit“ apod. DOTAZNÍK ¢d) manipulace s dotazníkem ¢ především komfort respondenta, je třeba zohlednit např. Økvalitu papíru – tloušťku Øčitelnost písma Øformát papíru Ø ¢Pořadí otázek: ¢otázky vzbuzující zájem respondenta (není nutné se více soustředit) - meritorní otázky – méně závažné (není nutné se více soustředit) ANALÝZA DOKUMENTŮ ¢kvantitativní metoda, při které je nutné mít předem definované kvantitativní jednotky, ve kterých bude sdělení měřeno ¢ ¢Rozeznáváme dvě úrovně jednotek: ·záznamové jednotky – měří rozsah, má úzké zaměření ·kontextuální jednotky – vychází z nich kategorizace, má širší zaměření ¢ ¢Samotná analytická činnost pak spočívá nejen ve statistickém zpracování získaných dat, ale také k potvrzování či vyvracení předpokládaných vazeb a vztahů