Vzorce a funkce
V následující krátké lekci ukáži jak na výpočty samostatně tvořenými vzorci a pomocí předdefinovaných funkcí.
Zároveň zmíním možnosti kopírování vzorců a funkcí a použití absolutních odkazů při rozkopírovávání zadaných
výpočtů.
Vytváření jednoduchého vzorce
Do buňky G5 budeme chtít vložit vzoreček pro výpočet hrubé mzdy Marka Patlejcha, kdy hrubá mzda se vypočítá
jako součin odpracovaných hodin (E5) a sazby za hodinu (F5). Vložený vzorec následně rozkopírujeme pro výpočet
hrubé mzdy dalších zaměstnanců.
Myší klikneme na buňku G5 a vložíme vzorec. Každý vzorec musí začínat znakem = a následně na klávesnici napíšeme
E5*F5 a potvrdíme klávesou Enter. Vzorec můžeme vkládat i tak, že do dané buňky vložíme znak =, pak klikneme
myší na buňku E5, na klávesnici vložíme znak *, klikneme myší na buňku F5 a potvrdíme klávesou Enter.
Protože u dalších pracovníků budeme provádět stejný výpočet, pouze se u každého dalšího řádku změní číslo řádku u
odkazu na danou buňku (E6*F6, E7*F7 …), nemusíme další vzorce vytvářet, ale můžeme již vložený vzorec
zkopírovat.
Klikneme na buňku se zapsaným vzorcem, kde je již zobrazena vypočítaná hodnota, najedeme kurzorem myši na
malý čtvereček, který je v levém dolním rohu vybrané buňky
chytneme levým tlačítkem myši a táhneme přes celou oblast, kam chceme vzorec zkopírovat – až do buňky G39.
Tímto způsobem se nám zkopíruje vzorec, ale i formát dané buňky. Pokud chceme zkopírovat pouze vzorec, ale
formát buněk ponechat původní, tak v pravém dolním rohu kopírované oblasti klikneme na zobrazený čtvereček a
vybereme volbu Vyplnit bez formátování.
Vkládání základních funkcí
V oblasti buněk P9:P12 budeme chtít zobrazit informace o vyplacené hrubé mzdě – celkovou vyplacenou HM (funkce
SUMA), nejvyšší HM (funkce MAX), nejnižší HM (funkce MIN) a průměrnou HM (funkce PRŮMĚR).
Klikneme do buňky P9, na kartě Domů ve skupině Úpravy rozbalíme volby u tlačítka Automatické shrnutí a
vybereme volbu Součet
Do buňky se nám vloží odpovídající funkce a výběrem myší (nebo zápisem na klávesnici) upřesníme oblast buněk,
kterou chceme sečíst (G5:G39) a potvrdíme klávesou Enter.
Do buněk P10:P12 vložíme postupně stejným způsobem funkce pro výpočet maximální, minimální a průměrné
hodnoty.
Vkládání dalších funkcí
Další funkce můžeme nalézt na kartě Vzorce ve skupině Knihovna funkcí rozbalením jednotlivých kategorií nebo
pomocí dialogového okna pro vyhledání funkce, které vyvoláme kliknutím na tlačítko Vložit funkci.
Do sloupečku K, budeme chtít vložit funkci, která zde bude zobrazovat splátku poskytnuté půjčky. Pokud danému
pracovníkovi byla poskytnuta půjčka – informace ve sloupečku F, bude splácet 500 Kč,- jinak bude splácet 0. Do
buňky K5 tedy vložíme funkci Když, která na základě dané podmínky může vkládat jednu ze dvou hodnot.
Klikneme do buňky K5, vybereme kategorii funkcí Logické, zde funkci Když a zobrazí se nám dialogové okno, do
kterého zadáme následující údaje a potvrdíme tlačítkem OK.
Vloženou funkci opět rozkopírujeme. Můžeme použít stejný způsob kopírování, který jsme použili při kopírování
vzorečku pro výpočet hrubé mzdy. Pokud chceme rozkopírovat nějakou funkci nebo vzorec až do posledního řádku
tabulky, můžeme opět vybrat buňku s již vloženým výpočtem a na zelený čtvereček v pravém dolním rohu buňky (viz
předchozí způsob kopírování) provedeme dvojklik levým tlačítkem myši.
Absolutní odkazy na buňky
Pokud do nějaké funkce či vzorce, který budu rozkopírovávat, potřebuji vložit odkaz na buňku, která je pro všechny
výpočty stejná, musím u této buňky nastavit absolutní odkaz. Před písmeno i před číslo označující danou buňku se
vloží znak dolaru ($). Tato buňka se při kopírování nebude měnit.
Do buňky H budu vkládat vzorec pro výpočet sociálního pojištění, kdy sociální pojištění činí 9% z hrubé mzdy. U
každého pracovníka tedy potřebuji vynásobit danou hrubou mzdu hodnotou 9%, která je zapsána v buňce P4.
Do buňky H5 vložím vzorec =G5*P4. Pokud byste následně tento vzorec rozkopírovali, objeví se Vám v dalších
řádkách špatný výpočet (můžete vyzkoušet, poté celý sloupeček smazat a vložit znovu). Protože odkaz na buňku P4
se nesmí měnit, musíme u buňky P4 nastavit absolutní odkaz $P$4. Při zapsání odkazu P4 klikneme na klávesnici na
funkční klávesu F4 a z odkazu na danou buňku se stane absolutní odkaz.
Po potvrzení klávesou Enter můžeme daný vzorec rozkopírovat jedním z výše zmíněných způsobů.