MY A RESUSCITACE aneb naše vlastní názory na KPR Jana Šeblová 1, 2 Dominika Šeblová 3 1 ÚSZS Středočeského kraje 2 Společnost urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP 3 Stockholm University, Švédsko Etické principy vztažené ke KPR  autonomie  odklon od paternalistického pojetí – péče má být poskytována na základě předem uděleného informovaného souhlasu  český pacient: „Tak se mnou něco proveďte, doktore!“  non-maleficience  beneficience  v nejlepším zájmu pacienta  justice  distribuce dostupných zdrojů rovnoměrně pro celou společnost (aby si někteří nebyli „rovnější“)  DŮSTOJNOST A ČESTNOST PŘÍSTUPU  jako přidané základní prvky etiky ERC Guidelines for Resuscitation 2010 Section 10. The ethics of resuscitation and en-of-life decisions.  pacienti mají být léčeni s důstojností a respektem k jejich postojům a přáním  rozhodování o zahájení či nezahájení jsou komplexní  faktory, které toto ovlivňují jsou: ◼ individuální ◼ místní a kulturní zvyklosti ◼ legislativa té které země ◼ tradice ◼ sociální aspekty ◼ ekonomické možnosti Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP)  od 15. srpna 2011 do 30. listopadu 2011  délka praxe ve zdravotnictví a v UM, pracovní pozice, typ pracoviště  role při KPR (vedoucí týmu – ano, ne, obě role)  nejobtížnější na KPR – celkově, z odborných úkonů - definované  přítomnost příbuzných při KPR  důvody pro, důvody proti - definované  možnost vypsání volné odpovědi u všech otázek Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) HYPOTÉZY 1. typ problému (odborné x psychologické / situační) bude záviset na délce praxe 2. u vedoucích týmu bude častější tendence vnímat i psychologické / situační aspekty KPR 3. bude převažovat spíše negativní postoj k přítomnosti příbuzných u KPR 4. negativní postoj k přítomnosti příbuzných bude více vyjádřen u zdravotníků z nemocnic (urgentních příjmů) Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) dotazník rozeslán v elektronické a papírové verzi ◼ záchranné služby: Střední, Jižní Čechy, Vysočina, Plzeň, Jihomoravský kraj ◼ urgentní příjmy: Motol, Olomouc, Hradec Králové, Ostrava, Kladno, Příbram, Brno ◼ Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP - online ◼ Web Komory záchranářů - online Typ pracoviště 18% 7% 75% UP FN UP regionální ZZS Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny – 429 respondentů  225 papírové verze dotazníků, 204 online  průměr praxe: 15,6 (1-47), medián 14  průměr praxe v urgentní medicíně: 11 (1-35), medián 10  lékaři: 20/14 zdrav. záchranáři 12/9 sestry 15/10 Pracovní zařazení (428 respondentů) 31% 44% 25% lékaři záchranáři sestry Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP)  393 odhadlo počet KPR: průměr 92 (0 – 600), medián 50  4, 3, 8, 12, 17, 81, 82, 96, 104….  průměrný počet KPR/lékaře: 140  průměrný počet KPR/záchranáře: 62  průměrný počet KPR/zdravotní sestru: 85 Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Celkově náročné na KPR 176 153 118 110 20 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 sdělení úmrtí týmová souhra koordinace týmu odborné úkony identifikace NZO Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Celkově náročné na KPR dle profesí 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% sdělení úmrtí týmová souhra koordinace odb.úkony identifikace NZO lékaři záchranáři sestry Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Náročnost odborných úkonů 175 125 118 60 59 56 7 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 DC KO rytmus masáž farmaka směrování defibrilace Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Náročnost odborných úkonů dle profesí 0% 10% 20% 30% 40% 50% masáž rytmus defibrilace vstup KO DC farmaka směrování lékaři sestry záchranáři Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Náročnost jednotlivých aspektů KPR a délka praxe 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 - 20 20 a více odborné úkony týmová souhra sdělení o neúsp. KPR Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Zajištění DC a délka praxe 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 až 20 20 a více zdravotnictví UM Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Zajištění vstupu do oběhu a délka praxe 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 až 20 20 a více zdravotnictví UM Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Analýza rytmu a délka praxe 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 1 až 5 6 až 10 11 až 15 16 až 20 20 a více zdravotnictví UM Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) 1. transparentnost postupu zdravotníků 2. možnost blízkých osob být i v kritické chvíli se členem rodiny 3. nemožnost vykázat příbuzné (v případě KPR v jejich bytě apod.) 4. čas na přijetí faktu kritického stavu nebo možného úmrtí 5. jiné……………… 1. riziko následných stížností na postup zdravotníků 2. traumatizace příbuzných úkony při KPR 3. nepřehlednost situace – laikové mohou překážet zdravotníkům při činnosti 4. psychologická zátěž pro tým provádějící KPR 5. jiné……………….. Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Přítomnost – důvody:  My – praktický + transparentnost  Oni – emoční + možnost být s blízkým členem rodiny  My – praktický – nemožnost vykázat příbuzné  Oni – emoční + čas na přijetí faktu kritického stavu Přítomnost – rizika:  My – praktický – riziko následných stížností  Oni - emoční – traumatizace příbuzných  My – praktický – překážení laiků  My – emoční – psychologické zátěž týmu Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Přítomnost příbuzných při KPR 4% 27% 54% 15% vždy/spíše vítám nevadí spíše/zásadně ne nevím Přítomnost příbuzných u KPR – názory ZZS versus UP statisticky vysoce významný rozdíl p= 0,001 (párový t-test) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% ano nevadí ne nevím UP (104) ZZS (310) ZZS (310) 6% 33% 46% 15% UP (104) 2% 14% 70% 14% ano nevadí ne nevím Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Důvody případné přítomnosti příbuzných 121 158 133 177 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200 transparentnost postupu sdílení kritické chvíle nemožnost vykázat čas na přijetí Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Důvody přítomnosti příbuzných ZZS versus UP 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% transparentnost sdílení krit.situace nemožnost vykázat čas na přijetí UP ZZS Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Rizika případné přítomnosti příbuzných u KPR 132 239 238 184 0 50 100 150 200 250 300 riziko stížností traumatizace příbuzných nepřehlednost situace psychická zátěž týmu Průzkum názorů zdravotníků urgentní medicíny (ZZS / UP) Rizika přítomnosti příbuzných ZZS versus UP 0% 20% 40% 60% 80% riziko stížností traumatizace nepřehlednost psych. zátěž týmu UP ZZS Závěry  psychologické aspekty – na prvním místě početně i procentuálně  vnímání náročnosti odborných úkonů a týmové souhry s délkou praxe klesá, u psychologických aspektů KPR naopak s délkou praxe vzrůstá (hypotéza potvrzena)  lékaři vnímají o něco více jako problematické psychologické aspekty, týmovou souhru a koordinaci činnosti týmu (vždy jako vedoucí týmu) Závěry  pořadí náročnosti odborných úkonů: zajištění dýchacích cest, vstup do krevního oběhu, analýza srdečního rytmu  ve vnímání náročnosti odborných úkonů (s výjimkou zajištění DC a vstupu do KO) jsou rozdíly mezi profesemi  vnímání náročnosti zajištění dýchacích cest s délkou praxe stoupá (v %), u vstupu do krevního oběhu zůstává totožné, analýza rytmu vykazuje lineární pokles Závěry  k přítomnosti příbuzných u KPR je dle předpokladu většinově negativní postoj  více vyjádřen u pracovníků urgentních příjmů oproti ZZS – statisticky vysoce významný rozdíl  důvody pro: čas na přijetí faktu kritické situace a sdílení kritické chvíle s blízkým  důvody proti: nepřehlednost situace a možná traumatizace příbuzných invazivními výkony během KPR  i v důvodech pro a proti rozdíly mezi terénem a nemocnicemi Literatura: 1. Lippert FK, Raffay V, Georgiou M et al: ERC Guidelines for Resuscitation 2010 Section 10. The ethics of resuscitation and end-of-life decisions. Resuscitation81 (2010)1445 – 1451. 2. Mortelmans L, van Broeckhoven V, van Boxstael S et al.: Patients´ and relatives´ view on witnessed resuscitation: a prospective study. EuSEM 2008, München, Oct 2008 (abst.) 3. Birkholz: End-of-life decision taking in out-of hospital resuscitation. Anästhesiologie and Intensive medizin. 2009 vol. 50: pg. 310-315. 4. Hayes B.: Trust and Distrust in CPR Decisions. Bioethical Inquiry (2010) 7:111 – 122. 5. Černý V. (ed.) Konsensuální stanovisko k poskytování paliativní péče u nemocných s nezvratným orgánovým selháním. Urgentní medicína: časopis pro neodkladnou lékařskou péči, České Budějovice, MEDIPRAX CB. ISSN 1212- 1924, 2009, vol. 12, no. 2, pp. 38-41. 6. Pokyny Do Not Resuscitate v klinické praxi. Sborník ze sympozia. Centrum zdravotnického práva PF UK. Praha 2009. 7. Mach J: Lékař a právo. ISBN 978-80-247-3683-9. Grada Publishing a.s., Praha 2010. 8. Dhont, E: When not to start or stop CPR?, EuSEM 2010, Stockholm, Oct 2010 (abst.) 9. Ptáček, R., Bartůněk P et. al.: Komunikace a etika v medicíně. Grada, Praha 2011 10.Hoschl, C., Praško J., Rokyta R. et.al: Emoce v medicíně, Amepra Praha 2011 Please, respect our plastic rights!!! ….doplnit názory veřejnosti a zahájit celospolečenskou dikuzi