Integrovaný záchranný systém
Mgr. Radomír Vlk
se svolením Ing. Ondřej Šedivka, DiS.; ZZS hl. m. Prahy
integrovaný
Význam:
• spojený, sjednocený, jednotný, propojený,
celkový
• kumulující v sobě více funkcí
Proč IZS vznikl ?
 Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba
každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a
dalších složek při řešení mimořádných událostí
(požárů, havárií, dopravních nehod, atd.).
 Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší
události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to,
s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné
záchrany nebo likvidace mimořádné události.
 Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě
existovala vždy.
 Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek
zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.
Základy IZS byly položeny již v roce 1993.
Integrovaný záchranný systém vymezuje zákon č. 239/2000 Sb.
 IZS ČR je vzhledem ke své efektivitě a akceschopnosti unikátní i z
mezinárodního hlediska.
HAVARIJNÍ
SLUŽBY
ZÁCHRANNÉ
SBORY
OZBROJENÉ
BEZP.SBORY
OZBROJENÉ
SÍLY
Bezpečnostní architektura státu
Státní orgány, orgány územních samosprávných celků
a právnické a fyzické osoby
AČR
obrana
státu
PČR
veřejný
pořádek,
vnitřní
bezpečnost
HZS ČR,
ZZS
záchrana,
ochrana
obyvatel
President, parlament, vláda
Havarijní
služby
ochrana
před MÚ
Integrovaný záchranný systém je nedílnou součástí tohoto systému.
Funkční bezpečnostní systém představuje nejen nástroj pro účinné zvládání
krizových situací vojenského i nevojenského charakteru, ale zajišťuje i
prevenci a přípravu na možné krizové situace a jejich včasnou identifikaci a
varování.
Bezpečnostní systém České republiky
centrální
úroveň
krajská
úroveň
úroveň
obce
s rozšířenou
působností
obecní
úroveň
Hejtman
Vláda České republiky
Starosta
Starosta
Integrovaný
záchranný
systém
Krajský úřad
Bezpečnostní rada kraje
Krizový štáb kraje
Hasičský záchranný sbor České
republiky a jednotky požární ochrany
Policie České republiky
Poskytovatelé zdravotnické
záchranné služby
Armáda České republiky
a ostatní složky IZS
Obecní úřad
Bezpečnostní rada obce
s rozšířenou působností
Krizový štáb
obce s rozšířenou působností
Obecní úřad
Krizový štáb obce
ParlamentPrezident
Bezpečnostní rada
státu a její stálé
pracovní výbory Česká národní banka Ministerstva a jiné
ústřední správní úřady
Krizový štáb ministerstva
nebo jiného ústředního
správního úřadu
Ústřední
krizový
štáb
Složky integrovaného záchranného systému
Složky integrovaného záchranného systému
Legislativní základ IZS
Základní právní předpisy pro činnost integrovaného
záchranného systému :
 Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o
změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a 20/2004
Sb.
 Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení
integrovaného záchranného systému, ve znění vyhl. č. 429/2003 Sb.
Některé další právní předpisy a normy
pro činnost IZS
• Zákon č. 133/85 Sb., o požární ochraně, ve znění zákonů č. 425/90 Sb.,
40/94 Sb., 203/94 Sb., 163/98 Sb., 71/2000 Sb., 237/2000 Sb.,
320/2002 Sb.
• Vyhl. č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany,
ve znění vyhlášky č.226/2005 Sb.
• Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně,
ve znění NV č. 498/2002 Sb.
• Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do
mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání
humanitární pomoci a náhrad, výdajů vynakládaných právnickými a
podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatel, ve znění nař.
vlády č. 527/2002 Sb.
• Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
(krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
•Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 24, odst. 8 a § 28, odst. 5
zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění nař. vlády č. 36/2003 Sb.
•Vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9, odst. 3, písm. a) zákona č.
240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
ve znění vyhl. č. 237/2003 Sb.
•Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb.,
354/2003 Sb. a 237/2004 Sb.
•Vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření
pro krizové stavy, ve znění vyhl. č. 542/2002 Sb.
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky
Zákon č. 374/2011 Sb., o ZZS
Zákon č. 320/2015 Sb., o HZS
Zákon č. 273/2008 Sb., o PČR
Struktura a funkce IZS
Složky IZS
1. Základní
 HZS ČR, JPO zařazené do plošného pokrytí kraje JPO
 PČR
 ZZS
2. Ostatní
• Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil ČR
• Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory
• Ostatní záchranné sbory
• Orgány ochrany veřejného zdraví
• Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby
• Zařízení CO
• Neziskové organizace a sdružení občanů, které lze využít k ZLP
• V době KS též fakultní nemocnice
Nadace Fyzické osobyPrávnické osoby
Občanská
sdružení
Komunální
služby
(voda,plyn,el.)
Armáda ČR
Správní úřady
HZS ČR a
jednotky PO
Obecní policie
Zdravotnická
záchranná služba
Policie ČR
Police Hasičský
záchranný
sbor
Další složky
Zdrav.záchr.služba
INTEGROVANÝ
ZÁCHRANNÝ
SYSTÉM
Základní složky IZS
Zajišťují :
nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku MU, její vyhodnocení a
neodkladný zásah v místě MU. Za tímto účelem rozmisťují své síly a
prostředky po celém území ČR.
Tyto složky jsou povinny řídit se příkazy:
 Velitele zásahu
 Starosty obce s rozšířenou působností
 Hejtmana/primátora hl.m. Prahy
 Ministra vnitra
• Při provádění Z a LP za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo
válečného stavu se složky IZS řídí pokyny MV.
• Za stavu nebezpečí se složky integrovaného záchranného systému na
území příslušného kraje řídí pokyny toho, kdo vyhlásil stav nebezpečí.
Ostatní složky IZS
• Poskytují při Z a LP plánovanou pomoc na vyžádání (řeší § 21 zákona
239/2000 Sb.)
• Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do
poplachového plánu integrovaného záchranného systému;
Plánovanou pomocí na vyžádání se rozumí předem písemně dohodnutý
způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného
záchranného systému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
krajskému úřadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám
integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a
likvidačních prací.
•Městská policie – v městech kde je zřízena
•Celní správa – veřejný pořádek
•Armáda ČR – vyčleněné síly a prostředky
•Horská služba
•Český červený kříž –
•Kynologická brigáda
•Vodní záchranná služba
•Speleologická služba
•Správa silnic Jihočeského kraje
Složky IZS – ostatní – příklad vyčlenění
• Vodovody a kanalizace
• Dopravní společnosti– autobusy, těžká vyprošťovací technika, služby
(např. PHM, přeprava materiálu )
• Česká inspekce životního prostředí
• Veterinární správa
• Veřejné sdělovací prostředky – např. rádio, Česká televize
• Povodí řek / Vltavy, Labe /
• Český hydrometeorologický ústav
Spolupracující organizace
Výkon státní správy v IZS
 Zákon o IZS stanovil úkoly orgánů veřejné správy v oblasti IZS jako
systému přípravy na provádění a koordinaci záchranných a
likvidačních prací (dále jen „Z a LP“).
 Koordinaci
Z a LP a přípravu na ně zákon o IZS svěřuje MV, resp. GŘ HZS ČR,
hejtmanovi kraje, starostovi obce s rozšířenou působností nebo
veliteli zásahu složek IZS.
Usměrňování IZS
 Usměrňování IZS je na základě zákona o IZS úkolem MV-GŘ HZS ČR a
krajských úřadů, jejichž úkoly v této oblasti jsou ze zákona
vykonávány HZS krajů
 Zažitým nástrojem pro usměrňování IZS jsou pravidelné porady
složek IZS konané na ústřední i krajské úrovni, zpravidla nejméně
jedenkrát ročně.
Plošné pokrytí území jednotkami
požární ochrany
K založení prvního profesionálního sboru došlo 23. března 1853 v Praze,
kdy se magistrát rozhodl vzít do své péče úklid pražských ulic. Dne 16.
srpna téhož roku přijal svých 30 nových zaměstnanců, jako metařů –
hasičů, jejichž pracovní náplní bylo krom hašení ohňů, výcvik s tehdejší
hasičskou technikou a 13 let ještě zametání ulic.
K založení prvního dobrovolného hasičského sboru došlo ve Velvarech
na Kladensku v roce 1864. Jejich význam spočíval jednak v boji proti
ohni, ale během národního uvědomování proti rakouskouherskému
tlaku vzrůstal jejich národní uvědomovací význam a charakter.
Jednotky požární ochrany
 Jednotkou požární ochrany (dále jen „jednotka PO“) se rozumí
organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami (hasiči),
požární technikou (automobily) a věcnými prostředky požární
ochrany (výbava automobilů, agregáty, apod.).
 Základním posláním jednotek PO je chránit životy a zdraví obyvatel a
majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných
událostech, které ohrožují život a zdraví obyvatel, majetek nebo
životní prostředí a které vyžadují provedení záchranných, resp.
likvidačních prací.
Struktura jednotek PO
Hasiči jsou v jednotce PO rozděleni do čet, družstev, družstev o
zmenšeném početním stavu, příp. skupin.
Četu tvoří 2 až 3 družstva, příp. skupiny. Družstvo je tvořeno velitelem a
dalšími pěti hasiči (1+5).
Družstvo o zmenšeném početním stavu se sestává z velitele a dalších tří
hasičů (1+3).
Skupinu tvoří velitel skupiny a 1 až 2 hasiči.
Pokud se jednotka sestává z hasičů dvou druhů jednotek PO nebo hasičů
a osob z dalších složek IZS nebo nazývá se tato jednotka odřadem.
Druhy jednotek požární ochrany
 jednotky hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje), které jsou
součástí hasičských záchranných sborů krajů a jsou zřizovány státem.
V těchto jednotkách vykonávají činnost příslušníci hasičského záchranného
sboru kraje jako své povolání ve služebním poměru,
 jednotky sborů dobrovolných hasičů obce (SDH obce), které zřizuje
obec, resp. město, a činnost v těchto jednotkách vykonávají členové
jednotek sborů dobrovolných hasičů obce na základě dobrovolnosti,
příp. někteří členové mohou vykonávat činnost v pracovním poměru
k obci nebo hasičskému záchrannému sboru kraje,
 jednotky hasičského záchranného sboru podniku (HZS podniku),
zřizované právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými
osobami, které provozují činnosti se zvýšeným nebo s vysokým
požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají
zaměstnanci právnických osob nebo podnikajících fyzických osob
jako své povolání v pracovním poměru,
 jednotky sborů dobrovolných hasičů podniku (SDH podniku),
zřizované právnickými osobami nebo podnikajícími fyzickými
osobami, které provozují činnosti se zvýšeným nebo s vysokým
požárním nebezpečím, a činnost v těchto jednotkách vykonávají
zaměstnanci právnických osob nebo podnikajících fyzických osob na
základě dobrovolnosti.
Kategorie jednotek PO
a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
kategorie JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru kraje s
územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace a
dobou výjezdu do 2 minut,
kategorie JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s
územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace a
dobou výjezdu do 5 minut,
kategorie JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy,
kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s
územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace a
dobou výjezdu 10 minut.
b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
kategorie JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku s dobou
výjezdu do 2 minut,
kategorie JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně s dobou výjezdu
do 10 minut,
kategorie JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku s dobou výjezdu
do 10 minut.
 V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i
mimo svůj územní obvod.
Doba výjezdu jednotky PO je maximálně:
 2 minuty pro jednotky PO složené výlučně z hasičů z povolání,
 10 minut pro jednotky složené výlučně z hasičů, kteří nevykonávají
službu v jednotce jako své povolání,
 5 minut pro jednotky PO složené z hasičů uvedených v předchozích
dvou bodech nebo hasičů, kterým byla určena pracovní pohotovost
mimo pracoviště.
Územní působností jednotky PO
 Územní působností jednotky PO se rozumí optimální vzdálenost pro
dojezd určitého druhu jednotky k místu zásahu, která vymezuje
území jejího standardního působení, tzv. "hasební obvod". Vyjadřuje
se buď v minutách nebo v kilometrech (při rychlosti jízdy vozidla 45 -
60 km/h dle místních podmínek). Při stanovení územní působnosti
jednotek PO se vycházelo ze statistické analýzy zásahů jednotek PO a
v potaz se braly i zkušenosti z ostatních evropských států.
Stupně poplachu
 Stupeň poplachu předurčuje potřebu S a P pro Z a LP v závislosti na
rozsahu a druhu MU a také na úrovni koordinace složek při
společném zásahu.
 V rámci IZS se vyhlašují 4 stupně poplachu, přičemž čtvrtý „zvláštní“
stupeň poplachu je nejzávažnější.
Stupeň poplachu vyhlašuje pro místo zásahu velitel zásahu nebo OPIS
HZS při prvotním povolání složek na místo zásahu. OPIS může vyhlásit
stupeň poplachu pro určité území postižené MU, pokud je na něm více
jak jedno místo zásahu.
 1. stupeň poplachu
– MU ohrožuje jednotlivé osoby, objekt nebo jeho část, plochy do
500 m²
– Z a LP provádí základní složky, které není nutno při společném
zásahu nepřetržitě koordinovat
 2. stupeň poplachu
– MU ohrožuje nejvýše 100 osob, více než jeden objekt se složitými
podmínkami pro zásah, prostředky MHD, plochy do 10 000 m²
– Z a LP provádí základní a ostatní složky z kraje, kde MU probíhá
– Je nutné nepřetržitě koordinovat složky velitelem zásahu při
společném zásahu
 3. stupeň poplachu
– MU ohrožuje více než 100, nejvýše 1000 osob, část obce, areálu
podniku, plochy území do 1 km², povodí řek, produktovody, jde o
hromadnou havárii v dopravě apod.
– ZLP provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a
prostředky z jiných krajů
– Nutné koordinovat složky při společném zásahu velitelem zásahu
za pomoci štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na
sektory a úseky
– Na základě rozhodnutí řídícího důstojníka HZS kraje oznamuje
OPIS kraje vyhlášení 3. stupně poplachu hejtmanovi
– Na základě žádosti velitele zásahu se oznamuje vyhlášení 3.
stupně poplachu starostovi ORP
 Zvláštní stupeň poplachu
– MU ohrožuje více jak 1000 osob, celé obce a plochy území nad 1
km2
– Z a L P provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a
prostředky z jiných krajů, popřípadě je nutno použít pomoc podle
§ 22 zákona o IZS (tzv. ostatní pomoc „ na žádost HZS kraje KÚ
nebo MV mohou být pro potřebu složek IZS při provádění ZaLP
využita hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská
zařízení ozbrojených sil ČR) nebo zahraniční pomoc.
– Nutno složky při společném zásahu koordinovat velitelem zásahu
za pomocí štábu velitele zásahu a místo zásahu rozdělit na
sektory a úseky
– Společný zásah vyžaduje koordinaci na strategické úrovni
– Vyhlášení zvláštního stupně poplachu oznamuje OPIS kraje
hejtmanovi a starostovi ORP
– Po vyhlášení zvláštního stupně poplachu krajské OPIS IZS
povolává a nasazuje síly a prostředky z kraje, koordinuje
mezikrajskou pomoc a informuje GŘ HZS