Etická dilemata „…bonum aegroti suprema lex…“ Dobro pacienta nejvyšší zákon Model etického rozhodování •při rozhodování rozlišujeme mezi •VĚCNOU (obsahovou) a PROCEDURÁLNÍ STRÁNKOU (rozhodování týkající se postupu) • •Ve zdravotnictví –rozhodování v jistotě –nejistotě –s rizikem Procedurální – týkající se postupu Rozhodování v jistotě (k dispozici úplné informace, např. úspěch léčby za použití určitých léčebných metod), nejistotě (k dispozici nejsou žádné informace) a s rizikem (známe pravděpodobnost, jak se vše vyvine). Modelů etického rozhodování existuje velké množství. Etická rovina konfliktů •má dvojí charakter: problém a dilema • •Pro rozlišení je nezbytná důsledná analýza etického hlediska, které samo o sobě neklasifikuje zamýšlený způsob konání jako špatný nebo dobrý •Vytváří podmínky pro kvalifikovanější a spravedlivější rozhodnutí Pro rozlišení je nezbytná důsledná analýza etického hlediska, které samo o sobě neklasifikuje zamýšlený způsob konání jako špatný nebo dobrý. Vytváří však podmínky pro kvalifikovanější a spravedlivější rozhodnutí. Vyznačuje se 3 základními znaky: analýzou důsledků konání, nestranností, empatií do „pozice oběti“ Základní otázka při etickém rozhodování • •Jakou efektivní cestu zvolit při řešení etických problémů a dilemat? Etická dilemata v medicíně •Pojem dilema znamená vždy nutnou obtížnou volbu mezi dvěma vzájemně se vylučujícími možnostmi • • • • Určitý paradox etických dilemat v medicíně spočívá v tom, že nemají jednoznačné řešení, ale přesto musí být jednoznačně řešena. Etické, anebo morální dilema představuje situaci, ve které není správného či nesprávného výběru. Jedinec si musí vybrat mezi dvěma stejně nežádoucími alternativami. Etická dilemata v medicíně •Konečné rozhodnutí má být „menším zlem“ anebo „menším utrpením“ (Mátel a kol., 2010) • •Př. postoje k interrupcím, k eutanazii … • • Žádné z možných způsobů řešení není možné označit za „dobré“, výběr je rozporuplný a konečné rozhodnutí má být „menším zlem“ anebo „menším utrpením“ (Mátel a kol., 2010). Př. klasickými etickými dilematy v medicíně jsou postoje k interrupcím, k eutanazii, k dárcovství orgánů ex mortuo a genovým manipulacím. K otázce se obyčejně vyjadřují odborníci v dané problematice (zdravotníci, právníci, filozofové, sociologové). Etická dilemata – řešení •Dilema nelze řešit přímo • •je nutné si ho rozložit na dílčí etické problémy s vědomím všech alternativ • Etická dilemata •situace, jejímiž účastníky je větší počet subjektů –> i řešení situace bude mít dopad na více lidí • •Konflikt je hlubší –> vícerozměrová podoba volby, která má podobu: „buď - anebo“ • Zdravotnický pracovník •ve své profesi řeší řadu zásadních rozhodnutí, které ovlivňují zdraví a životy jiných lidí • Zdravotnický pracovník ve své profesi řeší řadu zásadních rozhodnutí, které ovlivňují zdraví a životy jiných lidí. Zdravotnický pracovník •Při rozhodování se dostává do konfliktních situací, mezi kterými má volit podle toho, co je pro pacienta tím nejlepším –Existuje pouze jedna alternativa? –Existují dvě stejně dobrá řešení? –Existují (v některých případech) dvě horší řešení? • Při těchto rozhodování se dostává do konfliktních situací, mezi kterými má volit podle toho, co je pro pacienta tím nejlepším. Pokud existuje pouze jedna alternativa, nemá na výběr. Co když existují dvě stejně dobré nebo v některých případech i dvě horší řešení? Etická dilemata •vznikají z nutnosti volby zdravotnického pracovníka mezi dvěma či více alternativami • • • Etická dilemata vznikají z nutnosti volby zdravotnického pracovníka mezi dvěma či více alternativami, jež pro něj znamenají konflikt morálních principů, práv, zájmů a hodnot osob a není jasné, která z variant je ta správná. Etická dilemata •Znamenají: –konflikt morálních principů –práv –zájmů –hodnot osob •Není jasné, která z variant je ta správná • •Situace, ve které nelze nalézt uspokojivé řešení Zdravotnický pracovník takovýto stav percipuje jako situaci, ve které nelze nalézt uspokojivé řešení. Na rozdíl od etického konfliktu, u kterého existuje řešení nebo alespoň potenciální řešení, u většiny etických dilemat neexistuje to „správné řešení“. Etická dilemata •„vznikají tehdy, cítí-li zdravotnický pracovník, že stojí před dvěmi (či více) alternativními možnostmi, které představují konflikt morálních principů... Není přitom jasné, které rozhodnutí bude přijatelnější.“ (Nečasová, 2001) Př. Nastávající maminka požádá o interrupci •Jedná se v tomto případě o etické dilema nebo etický problém? • Pro jednoho zdravotnického pracovníka může uvedená situace znamenat etický problém, neboť je to v rozporu s jeho morálními zásadami, je mu zřejmé, jak je nezbytné se v této situaci rozhodnout. Pro jiného zdravotnického pracovníka, vzhledem k jeho morálnímu nastavení a dalším informacím, které o matce a plodu má, to může být etické dilema. Pak odpověď na žádost nebude jednoduché nalézt. Etický problém •Znamená nerozřešenou otázku, nesnadný úkol či složitou věc • • Etický problém •Konflikt, kde je možné poměrně jednoznačně stanovit jeho účastníky • •Všichni zainteresovaní mají možnost svobodné volby • •Výsledné rozhodnutí má podobu ano - ne Typickými problémy jsou například otázky: Může zaměstnanec používat služební vozidlo k soukromým účelům? Může vrchní sestra vyžadovat práci navíc bez odměny? Etický problém •Etické problémy vznikají v situaci, kdy je zřejmé, jak by se měla sestra (porodní asistentka/zdravotnický záchranář) rozhodnout, ale toto rozhodnutí se jí osobně příčí. (Nečasová, 2001) Setrvávat dlouhodobě v eticky sporných podmínkách může vést k syndromu vyhoření či nervovému zhroucení. Etické problémy •mohou nastat mezi zdravotníkem a pacientem • •ve vztahu k zaměstnavateli • •ve vztahu k nadřízeným nebo podřízeným pracovníkům (Nečasová, 2001) – Zdravotník – pacient: komunikace (paternalistický přístup), oslovení (babičko, dědečku, tykání) Zaměstnanec – zaměstnavatel: Chování a jednání personalistů by se mělo řídit pravidly Kodexu profesionálního vystupování, který zformuloval britský Chartered Institute of Personnel and Development. Povinností personalisty či personalistky je demonstrovat čestnost, poctivost, pracovitost a vhodné chování v profesních a osobních aktivitách. Povinnost upozornit na vedení či příslušné orgány na určitý pracovní nebo systémový problém, přestože by mohlo být toto upozornění kolegy nebo nadřízeným vnímáno jako nekolegialita nebo dokonce podraz. Diskriminace v odměňování. Protěžování některých zaměstnanců. V extrémním případě může jít o situaci nazvanou whistleblowing (visoublouing-hvízdání na píšťalku), kdy zaměstnanec chce upozornit instituci nebo oprávněný orgán na neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost. V etickém kodexu by měl zaměstnanec najít návod k bezpečnému postupu a správnému řešení i těchto extrémních situací. Etické problémy •Podobu etických problémů utváří povaha oblasti praxe –její standardy a povinnosti, –principy a hodnoty dané profese (Nečasová, M., 2001) – Etické problémy v ošetřovatelství •vznikají z konfliktů mezi osobními hodnotami a profesionální zodpovědností (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 2004) Etické problémy nemají vždy podobu etických dilemat •Některé etické problémy nemají podobu vyhraněných dilemat • •Např. sdělování pravdy u nevyléčitelně nemocných • Některé etické problémy ale nemají podobu vyhraněných dilemat. Týká se to například sdělování pravdy u nevyléčitelně nemocných. Nemocného lze na pravdu připravit, pravdu lze „dávkovat“ a mělo by se mu pomáhat s pravdou žít. Složitá etická rozhodnutí v dilematických situacích •pocit viny •selhání •nekompetentnosti •nemorálnosti Dělat složitá etická rozhodnutí v problémových nebo dilematických situacích není jednoduché a nese s sebou jistá rizika jako pocit viny, selhání, nekompetentnosti, anebo dokonce nemorálnosti. Desetistupňový model bioetického rozhodování •1. stupeň –prověřit situaci, určit zdravotní problémy, stanovit potřebná rozhodnutí, etické komponenty a klíčové osoby Při rozboru etických problémů a rozhodování může posloužit desetistupňový model bioetického rozhodování: 1.stupeň – prověřit situaci, určit zdravotní problémy, stanovit potřebná rozhodnutí, etické komponenty a klíčové osoby, 2.stupeň – pro ujasnění situace shromáždit další informace, 3.stupeň – v situaci identifikovat etické problémy, 4.stupeň – definovat personální a profesionální morální pozice, 5.stupeň – identifikovat morální pozice klíčových osob situace, 6.stupeň – identifikovat případné hodnotové konflikty, 7.stupeň – určit, kdo by měl udělat rozhodnutí, 8.stupeň – identifikovat možný rozsah konání s předpokládanými výsledky, 9.stupeň – rozhodnout se v průběhu činnosti a udělat dané rozhodnutí, 10.stupeň – vyhodnotit výsledky rozhodnutí (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 2004). Desetistupňový model bioetického rozhodování •2. stupeň –pro ujasnění situace shromáždit další informace Při rozboru etických problémů a rozhodování může posloužit desetistupňový model bioetického rozhodování: 2. stupeň – pro ujasnění situace shromáždit další informace, Desetistupňový model bioetického rozhodování •3. stupeň –v situaci identifikovat etické problémy Při rozboru etických problémů a rozhodování může posloužit desetistupňový model bioetického rozhodování: 3. stupeň – v situaci identifikovat etické problémy Desetistupňový model bioetického rozhodování •4. stupeň –definovat personální a profesionální morální pozice 4. stupeň definovat personální a profesionální morální pozice Desetistupňový model bioetického rozhodování •5. stupeň –identifikovat morální pozice klíčových osob situace • 5. Stupeň - identifikovat morální pozice klíčových osob situace, Desetistupňový model bioetického rozhodování •6. stupeň –identifikovat případné hodnotové konflikty 6. stupeň identifikovat případné hodnotové konflikty, Desetistupňový model bioetického rozhodování •7. stupeň •určit, kdo by měl udělat rozhodnutí 7. stupeň určit, kdo by měl udělat rozhodnutí, Desetistupňový model bioetického rozhodování •8. stupeň •identifikovat možný rozsah konání s předpokládanými výsledky • 8. stupeň identifikovat možný rozsah konání s předpokládanými výsledky, Desetistupňový model bioetického rozhodování •9. stupeň •rozhodnout se v průběhu činnosti a udělat dané rozhodnutí • • 9. stupeň rozhodnout se v průběhu činnosti a udělat dané rozhodnutí, Desetistupňový model bioetického rozhodování •10. stupeň •vyhodnotit výsledky rozhodnutí (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 2004) • • 10. stupeň vyhodnotit výsledky rozhodnutí (Kozierová, Erbová, Olivieriová, 2004) Je možné poskytnout přesný návod na řešení dilematických situací? • •v mnoha aspektech budou jedinečná a neopakovatelná –jiné osoby –jiné prostředí –jiná organizace • •Není možné poskytnout přesný návod Některá dilemata mohou vykazovat jistou podobnost, avšak v mnoha aspektech budou jedinečná a neopakovatelná (jiné osoby, jiné prostředí, jiná organizace). Právě proto není možné poskytnout přesný návod na řešení dilematických situací. Klíč je především v samotné osobě sestry (zdravotníka), v její osobnosti, zkušenostech a vědomostech. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •1. Identifikace etických problémů, včetně hodnot a povinností, které se ocitly v konfliktu • Odborníci na etiku se snaží o zdůraznění potřeby systematického přístupu v procesu řešení dilematických situací. Systematický přístup k řešení dilematických situací má obsahovat podle Reamera (2006:73) tyto kroky: 1. Identifikace etických problémů, včetně hodnot a povinností, které se ocitly v konfliktu. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •2. Identifikace jedinců, skupin anebo organizace, kterých se bude etické rozhodnutí pravděpodobně dotýkat 2. Identifikace jedinců, skupin anebo organizace, kterých se bude etické rozhodnutí pravděpodobně dotýkat. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •3. Předběžně identifikovat všechny realizovatelné směry konání • •a následky pro všechny účastníky • •včetně potenciálních přínosů a rizik pro každého z nich 3. Předběžně identifikovat všechny realizovatelné směry konání a následky pro všechny účastníky, včetně potenciálních přínosů a rizik pro každého z nich. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •4. Důkladné prozkoumání důvodů výhod a nevýhod každé z variant řešení s ohledem na: –a) etický kodex a platnou legislativu –b) etické teorie, principy a směrnice –c) praktické teorie a principy ošetřovatelství –d) osobní hodnoty 4. Důkladné prozkoumání důvodů výhod a nevýhod každé z variant řešení s ohledem na: a) etický kodex a platnou legislativu, b) etické teorie, principy a směrnice, c) praktické teorie a principy ošetřovatelství, d) osobní hodnoty. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •5. Konzultace s kolegy a příslušnými odborníky • • 5. Konzultace s kolegy a příslušnými odborníky. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •6. Uskutečnění rozhodnutí •a dokumentace celého procesu rozhodování • • 6. Uskutečnění rozhodnutí a dokumentace celého procesu rozhodování. Systematický přístup k řešení dilematických situací Reamer (2006:73) •7. Monitorování, zhodnocování a zdokumentování rozhodnutí (Mátel a kol., 2010) • 7. Monitorování, zhodnocování a zdokumentování rozhodnutí (Mátel a kol., 2010). Etická témata, se kterými se v průběhu své zdravotnické praxe můžeme setkat •Etické aspekty –poskytování informací o zdravotním stavu –informovaného souhlasu –transfúze krve –poskytování první pomoci –péče o těžce nemocné a umírající –eutanázie –transplantace orgánů –interrupcí • Etická témata, se kterými se v průběhu své zdravotnické praxe můžeme setkat •Etické aspekty –zdravotník je svědkem neetického jednání vůči pacientovi –chybné podání léku • Typy etických dilemat •Zjevné (neodbytné) dilema –pracovní podmínky, ale i způsob jejich vnímání, nutí pracovníka se rozhodnout mezi dvěma neslučitelnými možnostmi –„Konflikt s okolím“ –„Boj motivů“ (Musil, 2004) Typy etických dilemat •Latentní dilema –nastává, když pominou okolnosti, jež volbu mezi jednotlivými možnostmi stěžovaly, naléhavost dilematu tak ustoupí do pozadí (Musil, 2004) Po určité době se může stát zjevným Typy etických dilemat •Všední dilemata –nepříznivé pracovní podmínky • –zdravotník nemůže se svými pacienty jednat v určitých situacích tak, jak by si to představoval • Typy etických dilemat •Všední dilemata –musí používat těžko přijatelné postupy –mezi komplexními a zjednodušenými cíli • • Typy etických dilemat Mezi komplexními a zjednodušenými cíli •„pracovníci první linie“, pro které je charakteristický pravidelný kontakt s pacienty Typy etických dilemat Mezi komplexními a zjednodušenými cíli •pracovníci se snaží vyrovnat třemi následujícími způsoby: –„zjednodušováním složitých cílů –omezováním poptávky –a nerovnoměrným zacházením s klienty na základě předsudků“ (Lipsky, M., 1980, s. 83-85) Typy etických dilemat Všední dilemata •množství pacientů a kvalitou poskytovaných služeb • Typy etických dilemat Množství klientů/pacientů a časové omezení •vede ke vzniku rutinních praktik, které mají za následek omezení kvality poskytnuté služby • •přetíženost prací • •v důsledku nedostatku času klesá kvalita služeb poskytována pacientům Typy etických dilemat Množství klientů/pacientů a časové omezení •Musil (2004) hovoří o institucionalizaci nepřiměřenosti, kdy rutinní a kvalitu služeb snižující postupy vyžadují po pracovnících spolupracovníci i nadřízení • •Pak se nemusí jednat o selhání jednotlivého pracovníka, ale o tzv. „kulturu zvládání početné klientely" Typy etických dilemat Všední dilemata •rovnocenný přístup ke všem pacientům (neutralita x favoritismus) (Musil, 2004) Typy etických dilemat Rovnocenný přístup ke všem pacientům (neutralita x favoritismus) (Musil, 2004) •Toto dilema se zabývá existencí předsudků u zdravotníků, díky nimž dochází k rozlišování mezi klienty/pacienty • Typy etických dilemat Neutralita nebo favoritismus •Zdravotníci si vytvářejí vůči určitým jednotlivcům či skupinám pacientů svůj názor, přisuzují jim vlastnosti, které si neověřily, jednají pouze na základě vlastních sympatií a představ o sociální hodnotě různých lidí Typy etických dilemat Jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s pacientem •Podstata tohoto dilematu je ve způsobu komunikace • Typy etických dilemat Jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s pacientem •způsob komunikace s pacientem •způsob vymezování problémů pacienta •způsob uplatňování vlivu autority zdravotníka na jednání pacienta • Typy etických dilemat Jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s pacientem •Jednostranné uvažování o pacientovi se zakládá na deduktivním uvažování zdravotníka • •Zdravotník počítá pouze se svojí přirozenou autoritou při němž jedná s pacientem dle svých ustálených představ získaných například z předsudků Typy etických dilemat Jednostrannost nebo symetrie ve vztahu s pacientem •Symetrické vztahy s pacientem se zakládají na induktivním způsobu myšlení zdravotníka • •při řešení individuální situace je brána v úvahu i pacientova vlastní přirozená autorita Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •Toto dilema je rozporem, který řešíme v zaměstnání neustále • Mám reagovat na pacientovu naléhavou žádost, že teď hned okamžitě ho musí prohlédnout lékař/musí mluvit s lékařem Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •Zdravotník nesmí jednat „na základě falešného poplachu“, a tím pádem „nesprávně zasáhnout“ • •Nesmí se však ani dopustit „nedbalosti“ a „nespravedlivě nezasáhnout“ Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •V pomáhajících profesích si profesionálové musí při své každodenní práci pokládat tři otázky: •1. Co dělám a s jakými úmysly? –tj., jak skutečně jednám Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •V pomáhajících profesích si profesionálové musí při své každodenní práci pokládat tři otázky: • •2. Mohl/a nebo měl/a jsem jednat jinak? • Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •V pomáhajících profesích si profesionálové musí při své každodenní práci pokládat tři otázky: • •3. K jakým okolnostem při svém rozhodování jsem přihlížel/a sám o své vůli a k jakým okolnostem jsem byl/a nucen/a přihlížet (Musil, 2004, s.146) Typy etických dilemat Zasáhnout včas a obava z unáhleného zásahu •Zdravotník volí nejvhodnější alternativy –mezi právem klienta/pacienta –riskováním –pochybením –zbytečnou panikou –a obviněním z nedbalosti Bližší pohled na etiku v ošetřovatelství •Přestože neexistuje jednoznačná správná či nesprávná odpověď na etické otázky týkající se života a smrti, s nimiž se setkávají zdravotníci, existuje soubor zásad, na nichž je založeno etické rozhodování Bližší pohled na etiku v ošetřovatelství •Např. Etický kodex Mezinárodní rady zdravotních sester prohlašuje, •že kromě základních povinností podporovat zdraví, předcházet nemocem a zmírňovat utrpení, „respektování lidských práv, včetně kulturních práv, práva na život a důstojné zacházení“, je také neodmyslitelnou součástí práce Primární profesionální odpovědnost sestry •je zaměřena na osoby, které vyžadují ošetřovatelskou péči • •sestry poskytují služby jednotlivcům, rodinám a komunitám • Etická dilemata v ošetřovatelství Některá z nejčastějších etických dilemat, se kterými se sestra setkává v práci •Svoboda pacienta versus kontrola sestry •Sestry uplatňují nejlepší klinický postup • •Pacient odmítne lékařskou pomoc a rozhodne se, že může mít méně optimální výsledky Pacientská svoboda versus kontrola sestry Sestry jsou vysoce vzdělané, a proto si uvědomují, že použijí nejlepší klinický postup, který existuje. Co se však stane, když pacient odmítne lékařskou pomoc a rozhodne se, že mu stačí méně optimální výsledky? Etická dilemata v ošetřovatelství Některá z nejčastějších etických dilemat, se kterými se setra setkává v práci •Svoboda pacienta versus kontrola sestry –Pacient odmítne aplikaci injekce proti bolesti –Odmítne jídlo –Odmítne odběr krve • Od rozhodování o tom, zda by pracovník a doručovatel by měli prospěch z léčby bolesti, povzbudit pacienta, aby jedl, když odmítá jídlo, sestry chodí každý den jemně. Zatímco sestry nepodepisují Hippokratovu přísahu, jsou stále vázány slibem, že se budou věnovat blahu pacientů, kteří jsou odkázáni na péči, a že budou splňovat standardy povolání. Etická dilemata v ošetřovatelství Některá z nejčastějších etických dilemat, se kterými se sestra/porodní asistentka setkává v práci •Reprodukční práva •Pro-choice vs. pro-life rozhodnutí je velmi osobní, založený na individuálních hodnotách a přesvědčení • Reprodukční práva Pro-choice vs. pro-life rozhodnutí/argument je velmi osobní, založený na individuálních hodnotách a přesvědčení jedince. S více než 208 miliony těhotenství, které se vyskytují každoročně po celém světě , mohou sestry očekávat, že budou konfrontovány s tímto etickým dilematem. Etická dilemata v ošetřovatelství Některá z nejčastějších etických dilemat, se kterými se sestra/porodní asistentka setkává v práci •Reprodukční práva • •Pokud jste pro život (pro-life), můžete podpořit právo pacientky na interrupci? • • Reprodukční práva Pokud jste pro-život, můžete podpořit právo pacientky na potrat? Etická dilemata v ošetřovatelství Některá z nejčastějších etických dilemat, se kterými se setra setkává v práci •Reprodukční práva • •Pokud jste pro výběr (pro-choice), můžete respektovat pacientčinu volbu pokračovat v těhotenství, i když ohrožuje její vlastní život? • Reprodukční práva Pokud jste pro-choice, můžete respektovat pacientčinu volbu pokračovat v těhotenství, i když ohrožuje její vlastní život? S více než 208 miliony těhotenství, které se vyskytují každoročně po celém světě , mohou zdravotní sestry očekávat, že budou konfrontovány s tímto etickým dilematem na každé změně. Standardy profese •Sestry/nelékařští zdravotničtí pracovníci vázány/i slibem, že se budou věnovat blahu pacientů, kteří jsou odkázáni na jejich péči, a že budou splňovat standardy profese Sestry jsou vysoce vzdělané, a proto si uvědomují nejlepší klinický postup, pokud existuje. Co se však stane, když pacient odmítne lékařskou pomoc a rozhodne, že může mít za následek méně optimální výsledky? Od rozhodování o tom, zda by pracovník a doručovatel by měli prospěch z léčby bolesti, povzbudit pacienta, aby jedl, když odmítá jídlo, sestry chodí každý den jemně. Zatímco sestry nepodepisují Hippokratovu přísahu, jsou stále vázány slibem, že se budou věnovat blahu pacientů, kteří jsou odkázáni na péči, a že budou splňovat standardy povolání. Zvládání etických problémů a dilemat •„Zvládání etických problémů a dilemat vychází také z toho, jak pracovník chápe svoji profesní roli. Přijmutím role může porozumět okolnostem jednání, která plynou z interakcí mezi klientem/pacientem a prostředím, dokáže posoudit sociální situaci a reagovat tak na problémy a dilemata“. (Bartlett, 2002, s.100-154). Zvládání etických problémů a dilemat •se na jedné straně od zdravotníka očekává, • ALE •bude jednat podle situace, kterou situace jeho klienta/pacienta vyžaduje, tzn. podle jeho aktuálních potřeb. • •Na druhé straně jsme v profesi tlačeni svým pracovním okolím a zaměstnavatelem postupovat podle zavedených rutinních postupů a pravidel. Zvládání etických problémů a dilemat •K zvládnutí etického problému a dilematu potřebuje pracovník daný problém nejdříve identifikovat, Zvládání etických problémů a dilemat •rovněž tak je nutné určit hodnoty, práva či povinnosti, koho se řešení bude dotýkat • •a zvážit jakým způsobem bude dané dilema řešit včetně využití platných norem a etických kodexů. Zvládání etických problémů a dilemat •využití takových pracovních postupů, které jsou slučitelné s osobními preferencemi a které umožní zvládat dané pracovní podmínky. • Zvládání etických problémů a dilemat •Pracovník přijímá takové postupy a rozhodnutí, se kterými sice není vnitřně ztotožněn, ale je ochoten s takovým postupem udržet dilema v latentní podobě (Musil, L., 2004, s.40-41) Zvládání etických problémů a dilemat •Uvažujeme-li, že zdravotník přijme při své práci dilema, může reagovat následujícím způsobem –a) setrváním u dilematu –b) obcházením dilematu –c) snahou o změnu nesourodých pracovních podmínek –d) jednoznačnou volbou jedné z obtížných variant –(Musil, Nečasová, 2008) – Smyslem medicíny není „uléčit pacienta k smrti“, zbytečně prodlužovat jeho umírání, ale léčit tam, kde to možné je, a pečovat a doprovázet tam, kde to možné není. Prameny •HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. 1.vydání. Praha: Galén, 1994. s.232. ISBN 80-85824- 03-5. •KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. 1.vydání. Praha: Grada, 2007. s.164. ISBN 978-80-247-2069-2. •MUNZAROVÁ, M. Zdravotnická etika od a do Z. 1.vydání. Praha: Grada, 2005. s. 156. ISBN 80-247-1024-2. •MUSIL, L. „Ráda bych Vám mohla, ale…“Dilemata práce s klienty v organizacích. 1.vydání. Brno: Marek Zeman, 2004. s.244. ISBN 80-903070-1-9. •MUSIL, L., NEČASOVÁ, M. Zvládání nesourodých očekávání a morální orientace sociálních pracovníků. In Šrajer, J., Musil, L. (eds.). Etické kontexty sociální práce s rodinou. 1.vydání. České Budějovice, Brno: Albert, 2008. s.152. ISBN 978-80-7326-145-0. •NEČASOVÁ, M. Úvod do filozofie a etiky v sociální práci. Masarykovo Univerzita v Brně, Brno: Vydavatelství MÚ, 2001.