Proces šíření nákaz v populaci • •doc. MUDr. Lidmila Hamplová PhD. • Epidemiologie infekčních onemocnění • •Proces šíření nákaz v populaci • •Předpokladem procesu šíření nákaz v lidské či zvířecí populaci je existence 3 souvisejících článků : • • •Zdroj nákazy • •Cesty přenosu • •Vnímavý organizmus • • • Přerušení tohoto řetězce v některém jeho článku vede k zabránění šíření nákazy. • Proces šíření nákaz • •Zdroj nákazy •je člověk nebo zvíře, přechovávající a většinou i vylučující infekční agens,v jehož organizmu původce nákazy přežívá, množí se a je schopen se dále šířit na další jedince • •Původci nákaz: mikroorganizmy (bakterie, viry, prvoci) • •člověk může být zdrojem nákazy • •na konci inkubační doby • •v průběhu onemocnění ať již zjevného (manifestního) nebo bezpříznakového - inaparentního, asymptomatického) • •v rekonvalescenci • •Zdrojem nákazy může být i nosič, v jehož organizmu se původce nákazy udržuje a který jej vylučuje, aniž by sám měl klinické příznaky onemocnění. • Proces šíření nákaz • Přenos původce nákazy • může být přímý nepřímý • • Přenos přímý • • se uskutečňuje přímým kontaktem zdroje nákazy s vnímavým jedincem • • přenos nákazy kapénkovou infekcí na krátkou vzdálenost • • přenos nákazy při pohlavním styku • • transplacentární přenos • • přenos kousnutím zvířete • •přenos kontaminovanýma rukama (časté HCAI) • Proces šíření nákaz •Přenos nepřímý • • je uskutečňován nepřímo • • vzduchem (respirační nákazy) • • vodou a potravinami (alimentární nákazy) • • prostřednictvím přenašečů (klíště, krev sající hmyz - transmisivní nákazy) • • kontaminovanými předměty •(kontaminovanými jehlami, injekčními stříkačkami, předměty osobní potřeby) • kontaminovaným prostředím (půda, klimatizační zařízení apod.) • Proces šíření nákaz •Vnímavý jedinec •(člověk nebo zvíře, které nemá ochranné protilátky vůči konkrétnímu původci infekčního onemocnění) • pronikne - li infekční agens schopné vyvolat onemocnění do vnímavého jedince, může dojít ke vzniku onemocnění. Původce nákazy musí mít schopnost vstoupit do hostitele, proniknout sliznicemi, množit se v tkáních, paralyzovat obranné mechanizmy a poškozovat hostitele. • • •Průběh onemocnění závisí na • •velikosti infekční dávky • (množství mikroorganizmů, které pronikly do hostitele) • •patogenitě mikroorganizmu (schopnosti vyvolat onemocnění) • •invazivitě mikroorganizmu (schopnosti proniknout do tkání hostitele) • •virulenci mikroorganizmu (míře patogenity) • Formy výskytu nákaz • •Sporadický výskyt - výskyt ojedinělých onemocnění bez vzájemné epidemiologické souvislosti • •Epidemický výskyt - výskyt onemocnění, které výrazně převyšuje výskyt určité nákazy v dané geografické oblasti • •Epidemie explozivní (typické pro alimentární nákazy) – krátká inkubační doba, velké množství případů •onemocnění např. stafylokoková enterotoxikóza • •Epidemie protrahované (postupně se šířící – delší inkubační doba, např. epidemie infekční hepatitidy typu A) • •Pandemický výskyt – výskyt určitého infekčního onemocnění na území více států, kontinentů (infekce covidem 19, chřipka, AIDS) • • •Endemický výskyt - dlouhodobě přetrvávající výskyt určité nákazy či infekčního agens v dané geografické oblasti (klíšťová encefalitis, malárie) • • • • Alimentární nákazy • •Alimentární nákazy představují celosvětově závažný zdravotnický a ekonomický problém a jejich potlačování tvoří významný podíl protiepidemické činnosti • •Etiologie alimentárních nákaz - pestrá (bakterie, viry, prvoci, červi) • •Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře • •Charakteristika - vstup původců nákazy do organizmu zažívacím traktem a výstup stolicí či močí • •Cesty přenosu - přímo znečištěnýma rukama nebo nepřímo kontaminovanými potravinami, mlékem, vodou • •Výskyt - sporadicky i epidemicky v průběhu celého roku s maximem v letních měsících • •K epidemiím dochází při porušení zásad hygieny obecné a komunální a hygieny výživy zejména při závadách ve veřejném zásobení vodou, při nedodržování hygienických zásad a technologických norem při hromadné výrobě potravin nebo při přípravě, uchovávání a podávání stravy. • •Dominantní příznaky – zvracení, průjem • Alimentární nákazy • •Příklady alimentárních nákaz •dle původce • • bakteriálních - břišní tyfus, paratyfy, kampylobakteriózy, salmonelózy, bacilární úplavice, cholera • • •alimentárních toxikóz – stafylokoková enterotoxikóza, botulizmus • •virových – virová hepatitida typu A, E, přenosná dětská obrna (poliomyelitis) • •protozoálních – amébová úplavice • •helmintózy – teniázy (onemocnění způsobená tasemnicemi), askaridóza (onemocnění způsobené škrkavkami), enterobióza (onemocnění způsobené roupy) Respirační nákazy •Respirační nákazy představují nejpočetnější skupinu nákaz • •Etiologie respiračních nákaz - pestrá (bakterie, viry) • •Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře • •Charakteristika - vstup původců nákazy do organizmu dýchacím traktem a výstup sekrety dýchacích cest • •Cesty přenosu - kapénkovou infekcí, sekrety kontaminovanými předměty, prádlem, hračkami • •Výskyt - sporadicky i epidemicky v průběhu celého roku s maximem v zimních měsících (chřipka) • •Při šíření těchto nákaz hrají značnou roli sociální podmínky – kolektivizace od útlého dětství, špatná výměna vzduchu, u profesionálních nákaz vznik infekčního aerosolu- časté HCAI. • •Dominantní příznaky – postižení horních a dolních cest dýchacích, u dětských exantematických nákaz vyrážka Respirační nákazy •Příklady respiračních nákaz •dle původce • • bakteriálních – tuberkulóza, záškrt, streptokokové nákazy (angína, spála, růže, impetigo), dávivý kašel, meningokoková onemocnění, • •virových – spalničky, zarděnky, plané neštovice, příušnice, chřipka, infekční mononukleóza, infekce covidem 19) Transmisivní nákazy •Transmisivní nákazy neboli nákazy přenášené členovci tvoří skupinu nákaz vysoce závislou na ekologických faktorech vnějšího prostředí. Přenašeči patří buď do třídy hmyzu nebo do řádu roztočů (klíšťata). •Jde o aktivní přenos, kdy se v organizmu přenašečů původci nákazy pomnožují nebo dokonce prodělávají část svého vývoje. •Člověk je buď nutným článkem v procesu šíření těchto nákaz •(např. u malárie) nebo je jen náhodným, slepým článkem •(klíšťová encefalitis). • • •Transmisivní nákazy s přírodní ohniskovostí – vyskytují se pouze v přesně vymezených přírodních podmínkách • •(klíšťová encefalitis, tularemie, mor, žlutá zimnice, dengue) • • •Etiologie transmisivních nákaz - pestrá (bakterie, viry, prvoci) • • •Zdroj nákazy - člověk nebo zvíře • • •Cesty přenosu - prostřednictvím přenašečů - vektorů (komáři, klíšťata, vši, blechy) • Transmisivní nákazy •Příklady transmisivních nákaz • •malárie (přenašeč komár) • •skvrnitý tyfus (přenašeč veš šatní) • •lymeská borrelióza (přenašeč klíště, krev sající hmyz) • •klíšťová encefalitis (přenašeč klíště) • •žlutá zimnice (přenašeč komár) • •mor (přenašeč blechy) • •tularémie • • • Antropo zoonózy •Antropozoonózy jsou onemocnění původně zvířat přenosná na člověka, často se jedná o velmi závažná infekční onemocnění se špatnou prognózou. • •Etiologie antropozoonóz - pestrá (bakterie, viry) • •Zdroj nákazy - zvíře • •Cesty přenosu - kontaktem (pokousáním) nebo perorálně (požitím) • •Příklady antropozoonóz • •vzteklina (původce - virus vztekliny, zdroj nákazy - lišky, psi, kočky, vlci, netopýři) ČR – Lyssa free area • •leptospiróza (Weilova nemoc, blaťácká horečka) • •toxoplazmóza • •listerióza Kontaktní nákazy •Kontaktní nákazy jsou onemocnění, kdy vstupní branou infekce je poraněná kůže a sliznice event. neporušená sliznice pohlavních orgánů (pohlavní nákazy). • • •Příklady kontaktních nákaz • •tetanus • •anaerobní traumatózy • •svrab (parazitární nákazy) • •venerické nákazy (syfilis, kapavka, trichomoniáza, chlamydiové nákazy apod.) • • Zásady boje s infekčními nákazami • •Opatření represivní (opatření při výskytu nákazy) •Opatření preventivní (opatření před výskytem nákazy) • • •Opatření represivní • •uskutečňujeme při výskytu přenosného onemocnění •činnosti namířené proti jednotlivým článkům procesu šíření nákaz •v ohnisku nákazy je nemocný člověk – zdroj nákazy • Opatření při výskytu nákazy •Základní opatření v ohnisku nákazy • •Včasná a správná diagnóza infekčního onemocnění • •Hlášení infekčního onemocnění • •Izolace, hospitalizace, karanténní opatření • •Depistáž dalších možných zdrojů •(nosičů infekce) • •Hygienická opatření • •Dezinfekce, dezinsekce, deratizace • •Specifická profylaxe • •Zdravotnická osvěta, zvýšení zdravotní gramotnosti zainteresovaných osob • • Opatření při výskytu nákazy •Včasná diagnóza • •může být klinická, laboratorní nebo epidemiologická, stanovuje ji praktický lékař pro děti a dorost event. praktický lékař pro dospělé lékaři specialisté (gynekolog, infektolog apod.) • •hlavní oporou je diagnóza mikrobiologická (kultivace) event. sérologická (stanovení titru protilátek v párových sérech) • •odběr epidemiologické anamnézy • •Hlášení • •povinnost hlášení inf. onemocnění je stanovena v zákoně 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví v platném znění a vyhlášce č. 306/2012 ve znění pozdějších předpisů • Opatření při výskytu nákazy –izolace, hospitalizace •Izolace, hospitalizace •izolace v domácím prostředí (nejčastěji) • • •hospitalizace - Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. v platném znění • •Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů a u nemocí, jejichž léčení je povinné • Opatření při výskytu nákazy –izolace, epid. šetření • •Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. • •Epidemiologické šetření spočívá v aktivním vyhledávání dat o zdrojích a příčinách vzniku infekcí a cestách jejich šíření s cílem získat podklady pro účinná opatření a zásahy • • • •EŠ vychází z diagnózy a epidemiologické anamnézy, opírá se o výsledky laboratorních vyšetření, listy epidemiologického šetření zahrnují otázky zaměřené na jednotlivá onemocnění Opatření při výskytu nákazy –izolace, hospitalizace • • • • • • • • •Příloha 2 vyhlášky 306/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů • Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo l éčebných ústavů a u nemocí, jejichž léčení je povinné 1. Akutní virové záněty jater 2. Antrax 3. Dengue 4. Hemoragické horečky 5. Cholera 6. Infekce CNS mezilidsky přenosné 7. Mor 8. Paratyfus 9. Syfilis v I. a II. stadiu 10. Přenosná dětská obrna 11. Pertuse v akutním stadiu 12. Ricketsiózy 13. SARS a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní anamnézou 14. Spalničky 15. Trachom 16. Tuberkulóza 17. Tyfus břišní 18. Úplavice amébová 19. Úplavice bacilární v akutním, stadiu onemocnění (v případě bezpříznakového nosičství původce onemocnění je možné propustit pacienta do domácího prostředí pouze se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví). 20. Záškrt 21. Další infekce podléhající hlášení Světové zdravotnické organizaci • Opatření při výskytu nákazy –opatření u zdravých osob v ohnisku- karanténní opatření • • •Karanténními opatřeními jsou • •a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit, • •b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, • •c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění. • •Karanténa tedy znamená izolaci kontaktů, délka karantény se řídí maximální ID daného onemocnění. • • •depistáž nosičů infekce (aktivní vyhledávání nosičů infekce) • Opatření při výskytu nákazy –opatření u zdravých osob v ohnisku •specifická a nespecifická profylaxe • •pasivní imunizace - podání gamaglobulinu – protilátek - krátkodobá ochrana (virová hepatitis A) • •aktivní imunizace - u onemocnění s delší inkubační dobou (vzteklina ) • •chemoprofylaxe - antimalarika (malárie) • • antibiotická profylaxe - kombinace ATB a chemoterapeutik (TBC) • • Opatření při výskytu nákazy – dezinfekce dezinsekce deratizace •Dezinfekce - principem dezinfekce je zničení původců nemocí (patogenních mikroorganizmů), nejčastěji pomocí dezinfekčních prostředků • •Sterilizace - principem sterilizace je zničení všech mikroorganizmů (patogenních i nepatogenních včetně bakteriálních spór) • •Dezinsekce - je hubení hmyzu • •Deratizace - je hubení rezervoárových živočichů (zejména hlodavců) Opatření preventivní Opatření preventivní se musejí provádět trvale, systematicky a za všech podmínek bez ohledu na to, zda právě hrozí aktuální nebezpečí epidemie či nikoliv a tato opatření zahrnují • •Opatření všeobecně hygienická (výkon státního zdravotního dozoru v oblasti hygieny obecné a komunální,hygieny výživy a předmětů b ěžného užívání, hygieny práce, hygieny dětí a dorostu, epidemiologie • •Opatření ke zvýšení specifické odolnosti osob (očkování) • •Evidence bacilonosičů opatření proti šíření infekčních chorob fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky • •Opatření proti zavlečení infekce do kolektivu (protiepidemická opatření - vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce •Zdravotnická výchova - zvyšování zdravotní gramotnosti osob o prevenci šíření infekcí - kampaně, krátké intervence, skupinové edukace apod. Očkování Očkování - uměle navozená tvorba ochranných protilátek v organizmu (vyhláška č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem v platném znění) •Očkování proti infekčním nemocem se člení na • •pravidelné očkování proti tuberkulóze, proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti chřipce, proti pneumokokovým nákazám • •zvláštní očkování proti virové hepatitidě B (pracovníci ve zdravotnictví) , proti vzteklině (laboratorní pracovníci) a proti chřipce, proti hepatitide A (pracovníci dermatovenerologie a pracovníci infekčnich odd.) • •mimořádné očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích (nfekce covidem 19) • •očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, a to proti tetanu a proti vzteklině • •očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka. • •Aktivní imunizace – nejúčinnější aktivita proti šíření infekcí • • •Pokles proočkovanosti vede k nárůstu počtu neimunních jedinců a usnadňuje vznik epidemie !!!! •