Speciální farmakologie (Léčiva v záchranářské praxi) Léčiva proti cizorodým organismům 1.Antibiotika 2.Antivirotika 3.Antimykotika 4.Antiprotozoální léčiva 5.Antihelmintika 6.Dezinficiencia a antiseptika Antibiotika •skupina léčiv užívaná na obranu proti mikroorganizmům • inhibují jejich růst a množení = bakteriostatický účinek • bakterie přímo usmrcují = baktericidní účinek •buďto produkovány bakteriemi a houbami, nebo semisyntetické deriváty či syntetické substance; •dle spektra účinku rozlišujeme: • a) úzkospektrá atb; • b) širokospektrá atb. •vysoká selektivita účinku Antibiotika •Působí mechanismem: a)inhibice syntézy buněčné stěny (vhodné pro Gram-pozitivní); b)porušení stability cytoplazmatické membrány (mění propustnost buněčné stěny); c)inhibice syntézy bílkovin; d)inhibice syntézy nukleových kyselin; •k rizikům terapie antibiotiky se řadí možná alergická reakce na podaná antibiotika, která je častá u penicilínů; •dalšími nežádoucími účinky jsou dyspeptické potíže, průjmy, hypovitaminóza K s následnými poruchami hemostázy; •při častém opakovaném podávání antibiotik může dojít k rozvoji rezistence mikroorganizmů. 1)peniciliny: inhibují syntézu buněčné stěny, úzkospektré (penicilin) a širokospektré (ampicilin, amoxicilin); 2)cefalosporiny: baktericidní, inhibují syntézu buněčné stěny, podle účinnosti se rozlišují 4 generace: I.generace: úzkospektrá antibiotika – účinná hlavně proti stafylokokům, zástupci: cefalotin, cefazolin, cefapirin, cefalexin, cefadroxil, cefaklor; II.generace: účinná proti infekcím způsobeným gramnegativními bakteriemi, odolná proti β-laktamázám, zástupci: cefuroxim, cefamandol, cefoxitin; III.generace: využívá se pro empirickou antibiotickou léčbu těžších, život ohrožujících infekcí, zástupci: cefotaxim, ceftriaxon, ceftazidim, cefoperazon; IV.generace: využívá se v léčbě závažných smíšených infekcí u nemocných s jiným těžkým onemocněním (imunosuprese, neutropenie), zástupci: cefpirom a cefepim; Antibiotika 3)monobaktamy a karbapenemy: baktericidní, rezervované pro nejtěžší (multirezistentní) infekce, zástupci: aztreonam, imipenem a meropenem; 4) glykopeptidová antibiotika: baktericidní, inhibují syntézu buněčné stěny, účinné proti infekcím způsobených hlavně grampozitivními bakteriemi, zástupci: vankomycin, teikoplanin; 5) makrolidy: bakteriostatické, inhibují syntézu větších bílkovinných polymerů, účinné proti infekcím způsobených hlavně grampozitivními bakteriemi, zástupci: erytromycin, klaritromycin, azitromycin Antibiotika 6) linkosamidy: bakteriostatické, účinné proti infekcím způsobených hlavně grampozitivními bakteriemi, zástupci: linkomycin, klindamycin; 7) tetracykliny: bakteriostatické, širokospektrá antibiotika dobře účinná proti většině infekcí způsobených grampozitivními i gramnegativními bakteriemi, účinkují i na chlamydie, riketsie či mykoplazmata, zástupci: tetracyklin, doxycyklin, minocyklin; 8) aminoglykosidy: baktericidní, účinné proti infekcím způsobených hlavně gramnegativními bakteriemi, a jen proti některým grampozitivním bakteriím (př. staphylococcus aureus, či epidermidis), nepůsobí na anaerobní bakterie, zástupci: gentamycin, neomycin, streptomycin, amikacin, netilmicin; Antibiotika 6)chloramfenikol: bakteriostatický, širokospektré antibiotikum, vzhledem k vysoké toxicitě se užívá převážně pouze v případech meningokové a pneumokokové infekce CNS, u anaerobních infekcí CNS, u salmonel a tyfu; 7) sulfonamidy: bakteriostatické, účinné jak proti infekcím způsobených grampozitivními tak gramnegativními bakteriemi, zástupci: sulfisoxazol, sulfathiazol, sulfasalazin, sulfamethoxazol; 8) kotrimoxazol: kombinované chemoterapeutikum, baktericidní, využívá se v léčbě infekcí horních a dolních cest dýchacích, ORL infekcí, infekcí močových cest, kapavky a k léčbě tyfu 9) chinolonová chemoterapeutika: baktericidní; rozlišují se 4 generace: 3. generace jsou širokospektrá antibiotika dobře účinná proti většině infekcí (př. ofloxacin) a 4. generace jsou rezervní antibiotika působící na řadu multirezistentních mikroorganizmů; zástupce: parfloxacin Antibiotika Antibiotika •Cefotaxim •Cefalosporin III. generace •používá k léčbě závažných infekcí vyvolaných bakteriemi (jak G+ tak G-) Antivirotika •= virostatika; využívají se k léčbě virových onemocnění, používají se velmi zřídka a to k léčbě závažných onemocnění virového původu a u pacientů s oslabenou imunitou. •proti některým virovým onemocněním se preventivně očkuje (chřipka, hepatitida, dětské infekce) •Dle mechanismu účinku rozlišujeme virotika: 1)Inhibující adsorpci virů na hostitelskou citlivou buňku a jejich průnik do buňky: př. γ-globuliny, amantadin, rimantadin 2)Inhibují intracelulární syntézu tzv. časných proteinů, pozdních proteinů či nukleových kyselin virů: př. pyrimidinová a purinová analoga (Idoxuridin, cytarabin, 5-fluorouracil, vidarabin), acyklovir, ganciklovir, foscarnet, fosfonooctová kyselina, interferony, remdesivir, molnupiravir 3)Inhibují replikaci virové NK a nebo uvolňování virových částic: př. rifampicin Antimykotika •léčiva určená proti kvasinkám, kvasinkovým mikroorganismům a plísním; •rozlišují se lokální (povrchové) mykózy - nejsou závažné, vyskytují se na sliznicích, kůži, nehtech, a systémové mykózy - mohou být i život ohrožující, jejich nejčastějším původcem je Candida albicans a aspergillus; •mykózy jsou vyvolávané mikromycetami. •dle chemické struktury můžeme antimykotika rozdělit na: 1)Imidazolová: př. clotrimazol, miconazol, econazol, ketocomazol 2)Triazolová: př. fluconazol, itroconazol 3)Polyenová: vysoce účinná, ale také vysoce toxická antimykotika, př. Amphotericin B Antihelmintika •působí proti parazitickým helmintům (červům) •usmrcují, inaktivují nebo paralyzují parazitární červy v hostitelském organismu •= odčervení lidí a zvířat a)Širokospektrá b)Úzkospektrá • antinematoda = proti hlísticím • anticestoda = proti tasemnicím • antitrematoda = proti motolicím • benzimidazoly, makrocyklické laktony, imidazolthiazoly, tetrahydropyrimidiny, salicylanilidy Antiprotozoální látky •Protozoa = jednobuněčné eukaryotní organismy •Toxoplasma gondií (výtrusovec) – rezervoár: kočka, onemocnění: toxoplazmóza; •Giardia lamblia (bičíkovec) – onemocnění: lambliózy = záněty tenkého střeva, průjmy a virové gastritidÿ •Trichomonas vaginalis (bičenka poševní) – onemocnění: trichomoniáza = onemocnění močopohlavních cest •= nitroimidazoly, nifuratel Dezinficiencia a antiseptika •Antiseptika = látky s antimikrobiálním účinkem aplikované na živou tkáň •Dezinficiencia = látky s antimikrobiálním účinkem aplikované na neživé předměty (nástroje, povrchy, …) • Lokální antiseptika •3% peroxid vodíku •0,02-0,05% manganistan draselný • Povrchová antiseptika •Kyselina boritá •Formaldehyd • Dezinfekce operačních ran •4-chlorfenol, 4-chlorxylenol, hexachlorofen, chlorhexidin Dezinficiencia a antiseptika •Ophthalmo-Septonex - carbethopendecinii bromidum •Mast/kapky s antiseptickým účinkem •používá se k léčbě akutního a chronického nehnisavého zánětu spojivek, očních víček a povrchových zánětů rohovky bez nutnosti nasazení antibiotik. •nehnisavý zánět očí se projevuje se zčervenáním oka, pálením, řezáním a svěděním očí. •Peroxid vodíku – 3% roztok •Desinfekce k oplachování ran a k rychlejšímu zastavení krvácení u ran jako jsou odřeniny, oděrky, menší řezné a tržné rány, bodnutí hmyzem apod.. •Lze použít i k výplachům úst k odstranění zápachu. • Dezinficiencia a antiseptika Kardiovaskulární systém 1. Antihypertenziva 2. Antiarytmika 3. Kardiotonika 4. Diuretika 5. Vazodilatancia 6. Antianginózní léčiva 7. Antitrombotika Antihypertenziva •mají za úkol snižovat hodnoty krevního tlaku •hodnoty TK jsou podmíněny minutovým srdečním výdejem (MV) a rezistencí v arteriolách (PR): TK = MV * PR • limit: 130/80 mm Hg •Hypertenze a)primární = esenciální b)sekundární = symptomatická •3 Stádia I.lehká hypertenze, bez orgánových změn II.středně těžká hypertenze, orgánové změny minimálně u 1 orgánu III.těžká hypertenze, morfologické změny orgánů s poškozením funkce Léčba hypertenze •Režimová opatření: •snížená konzumace soli (< 6g NaCl/den) •snížená konzumace alkoholu •omezení kouření •snížení tělesné hmotnosti •pravidelná fyzická aktivita •omezení stresu •zvýšený příjem nenasycených mastných kyselin a iontů K+, Ca2+ a Mg2+. • •využívá několik různých skupin farmak, a to buďto jednotlivá farmaka samostatně nebo farmaka z různých skupin v kombinaci. •Používaná farmaka: •sympatotropní farmaka •vazodilatancia •diuretika •blokátory Ca2+ kanálů •blokátory ACE-I a receptorů AG II Antihypertenziva Vazodilatancia •způsobují dilataci hladké svaloviny cév, což vede ke snížení periferní cévní rezistence •neovlivňují kompenzační mechanismy organismu, které jsou zprostředkovány baroreceptory, sympatickými nervy a systémem renin-angiotenzin-aldosteron •není omezen průtok ledvinami, neovlivňují sexuální funkce •Zástupci: •Hydralaziny •Minoxidil (u těžkých hypertenzí, užívá se v kombinaci s diuretiky) •Diazoxid (ztěžuje vazokonstrikci, u urgentních stavů) •Nitroprussid sodný (rychlý nástup účinku) Diuretika •zvyšují objem vylučované moči, tj. vyvolávají diurézu •využívají se k odstranění nadbytečného množství tekutin a soli z organismu (zmenšují otoky), při intoxikacích, v léčbě hypertenze, alkalózy, či diabetes insipidis renalis •Rozdělení podle místa působení a)proximální tubulus: inhibitory karboanhydrázy •karboanhydráza katalyzuje disociaci H2CO3 ® H3O+ (vylučované močí)+ HCO3- b)Henleova klička: ovlivňují symport chloridových, sodných a draselných iontů v luminální membráně, inhibují reabsorpci NaCl a zvyšují exkreci Mg2+ a Ca2+. ; př. furosemid, etozilin c)distální tubulus: sulfonamidy (thiazidy) – nejvíce užívaná •blokují symport Na+ a Cl- a vylučování Ca2+ d)sběrný kanálek = diuretika šetřící kalium: působí jako antagonisté aldosteronu (př. spironolakton. amilorid) Blokátory Ca2+ kanálu •selektivně inhibují průchod vápenatých iontů přes membránu do buňky, což má za následek dilataci hladké svaloviny •nejcitlivější je hladká svalovina cév, méně citlivé potom svaly bronchů a gastrointestinálního traktu •snižují inotropii (kontraktilitu) myokardu, minutový výdej srdce a vodivost 1.generace: non-dihydropyridiny (př. verapamil), nifedipin 2.generace: vysoce selektivní k cévám, neučinkují na srdce – nelze použít k léčbě arytmie (př. amlodipin, lacidipin) ACE inhibitory •Angiotenziny: vazokonstrikční účinky •Angiotenzin II: stimuluje srdeční frekvenci, stimuluje sekreci aldosteronu (zvýšení reabsorpce Na, zvýšení uvolňování K) •ACE: angiotenzinkonvertující systém •(1) angiotenzinogen --------renin---------® angiotenzin I •(2) angiotenzin I ------- ACE-----® histidin + leucin + angiotenzin II •(3) angiotenzin II ---------angiotenzinázy----® angiotenzin III •při podání ACE inhibitorů dochází k poklesu tvorby angiotenzinu II (AGII) a ke kumulaci bradykininu (vazodilatace) = snížení krevního tlaku Antiarytmika •Arytmie = poruchy srdečního rytmu, které vznikají v důsledku odlišného vytváření nebo vedení elektrických vzruchů/impulzů v srdci. •srdce se normálně stahuje asi 60-100-krát za minutu •normální srdeční rytmus je sinusový •Bradyarytmie: abnormálně pomalý rytmus •léčba: implantace kardiostimulátoru •Tachyarytmie: abnormálně rychlý rytmus •léčba: kardioverze, defibrilace, katetrizační a chirurgická ablace Antiarytmika •4 skupiny léčiv: 1.blokátory Na+ kanálů •využívají se především k léčbě tachyarytmií •využívají se léčiva prodlužující dobu akčního potenciálu a rychlost repolarizace není výrazně ovlivněna (př. propafenon) 2.blokátory b-receptorů 3.blokátory K+ kanálů •prodlužení akčního potenciálu a útlum působení sympatiku, zpomalena repolarizace •využívají se hlavně při fibrilaci síní a komorové tachykardii •Př. amiodaron, ibutilid, dofetilid 4.blokátory Ca2+ kanálů Kardiotonika •zvyšují srdeční výdej zvýšením síly srdeční kontrakce, tj. jde o skupinu léčiv s pozitivně inotropním účinkem •Srdeční glykosidy •izolovány z náprstníku červeného a vlnatého (digitalis purpurea, lanata), z listů čemeřice (Helleborus niger), hlaváčku jarního či konvalinky •steroidní látky s laktonovým kruhem •působí inhibici Na+/K+ ATPázy, vzestup intracelulární koncentrace sodíku následně zvyšuje vzestup koncentrace vápníku, který zesiluje intenzitu stahu a působí vzestup minutového srdečního výdeje •Inhibitory fosfodiesterázy •působí positivně inotropně a chronotropně Antihypertenziva •Tensiomin – captoprilum •ACE inhibitor •krom léčby hypertenze se využívá též u srdečního selhání a po infarktu myokardu •při výskytu hypertenze u diabetiků je lékem první nebo druhé volby •Počáteční dávka při léčbě hypertenze je 12,5 mg třikrát denně. Doporučená udržovací dávka je 25 mg třikrát denně. Pro potenciaci účinku se využívá jeho kombinace s diuretiky. Antihypertenziva •Ebrantil •antiadrenergní látka určená pro léčbu hypertenzní krize a hypertenze rezistentní na běžnou terapii •nesmí podávat u pacientů s koarktací aorty (zúžení aorty) nebo při aortální stenóze Antiarytmika + Antihypertenziva •Betaloc - Metoprolol • •kardioselektivní betablokátor (blokuje beta1-receptory v myokardu) = způsobuje blokování vzestupu tepové frekvence, srdečního výkonu, stažlivosti srdce a krevního tlaku; •indikován u tachyarytmií, zejména supraventrikulárních tachykardií a akutního infarktu myokardu Antiarytmika •Cordarone (amiodaron) •indikován pouze u dospělých pacientů v léčbě těžkých poruch rytmu •k léčbě těžké supraventrikulární poruchy rytmu s rychlou frekvencí komor •k léčbě komorové tachykardie, závažné formy komorových extrasystol •k léčbě komorové fibrilace resistentní na elektrickou kardioverzi •Kontraindikace: sinusová bradykardie, oběhové selhání, těhotenství a kojení •Nekombinovat s betablokátory, warfarinem, fentanylem! Vazodilatancia •Isoket spray - isosorbidi dinitras • sublingvální sprej (Nesmí se vdechovat!) • užívá se: •jako krátkodobá profylaxe a léčba záchvatu anginy pectoris •první pomoc při akutním infarktu myokardu s levostrannou srdeční nedostatečností při stabilním oběhu (systolický TK>100 mm Hg) •podpůrná léčba akutního levostranného srdečního selhání •u akutní ataky anginy pectoris se aplikuje jednorázová dávka 3 vstřiků, u akutního infarktu myokardu nebo akutního srdečního selhání se začíná s 1–3 vstřiky. •Neaplikovat u závažné hypotenze! •Nitromint - glyceroli trinitratis •působí relaxaci hladkého svalstva cév; •rozšiřuje periferní žíly, tepny a koronární arterie; •zmírňuje bolest na hrudi a zajišťuje dostatek kyslíku pro srdce; •aerosol se rychle vstřebává a jeho účinky jsou zřejmé během jedné minuty. •pomocný prostředek u akutních případů levostranné srdeční nedostatečnosti; •použití aerosolu před fyzickou námahou pomáhá předejít záchvatu anginy pectoris Vazodilatancia Diuretika •Furosemid •kličkové diuretikum působící ve vzestupné části ramínka Henleho kličky •vyvolává zvýšené vylučování sodíku, chloridů a vody, ale také draslíku, vápníku a hořčíku, čímž působí hypotenzní •používá u akutních a chronických edémů, u akutního selhání levé komory srdce (edém plic), edému mozku, u chronické insuficience ledvin • •Kontraindikace: akutní glomerulonefritida, dehydratace •Nežádoucí účinky: hypokalémie, hyponatrémie, Antitrombotika •ACTILYSE – Alteplasum •Alteplasa je vyráběna rekombinantní DNA technikou za použití ovariálních buněk čínského křečka. •využívá se při trombolytické léčbě akutního infarktu myokardu, kdy se podává buďto ve zrychleném nebo 3 hodinovém dávkovací režimu, podle času zahájení léčby; •dále se používá k trombolytické léčbě akutní masivní plicní embolie doprovázené hemodynamickou nestabilitou, či fibrinolytickou léčbu akutních ischemických cévních mozkových příhod, kdy je rozhodující rychlost zahájení léčby (do 4,5 hodin od vzniku příznaků) •efekt léčby je závislý na čase; z tohoto důvodu časnější léčba zvyšuje pravděpodobnost příznivého výsledku léčby. Antitrombotika •Heparin •antikoagulans k profylaxi a terapii všech forem trombóz, tromboembolií •určen k zahájení antikoagulační léčby před aplikací perorálních antikoagulancií •Kontraindikace: žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, jícnové varixy, trombocytopenie, purpura, krvácení •Antidotem heparinu je protamin sulfát. •Nežádoucí účinky: hemoragické projevy na různých místech Antitrombotika •Kardegic (acidum acetylsalicylicum) •antikoagulancium a antiagregancium sloužící k léčbě akutních koronárních příhod •pro podání jen dospělým osobám •Kontraindikace: astmata indukované podáváním acetylsalicylátů, aktivní peptický vřed; poruchy hemokoagulace, užívání metatraxátu a kyseliny acetylsalicylové •Nežádouví účinky: krvácení (epistaxe, hematomy). Nervová soustava 1. Lokální anestetika 2. Celková anestetika 3. Analgetika 4. Psychofarmaka 5. Myorelaxancia 6. Sympatomimetika a sympatolytika 7. Parasympatomimentika a parasympatomimetika 8. Antiparkinsonika 9. Antiepileptika 10. Antimigrenika 11. Léčiva užívaná k léčbě RS Lokální anestetika •působí lokální (místní) znecitlivění – útlum vnímání bolesti a to reverzibilní blokací vedení vzruchu senzitivním neuronem; •aplikují se v ionizované podobě, ve které interagují s uzavřenými iontovými Na+kanály, čímž znemožní jejich otevření a tedy průnik Na+ iontů do buňky, což vede k blokaci vedení nervového vzruchu; •čím tenčí nervové vlákno, tím citlivější vůči působení lokálních anestetik – senzitivita vůči působení lokálních anestetik klesá: vegetativní vlákna > senzitivní vlákna (mizí nejprve vnímání tepla pak bolesti a nakonec dotyku) > motorická vlákna; Lokální anestetika •toxicita lokálních anestetik je podmíněna jejich absorpcí do oběhu a jejich následným účinkem na CNS a kardiovaskulární systém; čím pomaleji jsou lokální anestetika absorbována, tím menší je jejich toxicita. •podávat v co nejmenší možné koncentraci a s přísadou vazokonstrikční látky (př. adrenalin), která způsobuje pomalejší odplavování anestetika do systémové cirkulace, a tím prodlužuje jeho účinek a snižují toxicitu. •aplikace: a) povrchová: aplikace anestetika na povrch kůže či na sliznici; b) infiltrační: aplikace anestetika do tkáně; c) svodná: aplikace anestetika k nervovému kmeni nad místo zásahu; d) míšní (subarachnoidální): aplikace anestetika do páteřního kanálu. •působí různě dlouhou dobu - krátkodobý účinek: prokain, středně-dlouhodobý účinek: lidokain, mepivakain, prilokain, dlouhodobý účinek: tetrakain, ropivakain, bupivakain, cinchokain. • Lokální anestetika •Mesocain gel - Trimecaini hydrochloridum •anestetické a antiseptické účinky •působí jako lubrikant (zvyšuje klouzavost) při některých typech vyšetření močového a trávicího ústrojí •používá ke zlepšení klouzavosti zaváděných cévek, prevenci bolesti při instrumentálním urologickém vyšetření (anestezie sliznice močové trubice před dilatací cévkováním), zlepšení klouzavosti nástrojů a zmírnění bolestivosti při vyšetřování trávicího ústrojí •Xylokain sprej – Lidocaine •určen k použití na sliznice; •vyvolává účinnou povrchovou anestezii, která trvá asi 10-15 minut; •nástup účinku za 1-3 minuty po aplikaci v závislosti na místě aplikace; •nelze aplikovat na manžetu endotracheálních trubic vyrobených z plastu Lokální anestetika Celková anestetika •= narkotika: užívány k vyvolání narkózy – stav bezvědomí, je relaxováno příčně pruhované svalstvo, jsou potlačeny reflexní reakce, je potlačeno vnímání bolesti; způsobují amnézii na dobu svého působení. •působení musí být reverzibilní •premedikace pacienta s cílem zvýšení účinku anestezie a minimalizace jejího rizika = využívají se analgetika, anxiolytika, neuroleptika, či antihistaminika. •1) asociativní anestetika (působí komplexní útlum CNS); 2) disociativní anestetika (působí excitaci limbického systému a inhibici thalamokortikálního systému = navození hypnotického stavu, ale ne ztráta vědomí) Celková anestetika a) Inhalační: rozpustnost v tucích zvyšuje účinnost; působí ve 4 fázích – analgezie, excitace, myorelaxace (chirurgická narkóza), vazomotorický kolaps. Př.: dříve éter, dnes: halothan, desfluran, isofluran, doplňkově rajský plyn b) Intravenózní: rychlý nástup a krátkodobé působení; Př.: barbiturátová (thiopental, metohexital) a nebarbiturátová (ketamin, etomidat, propofol, silné opiáty – fentanyl, alfentanil, remifentanil). •většina celkových anestetik utlumuje dýchání a snižuje krevní tlak. Jediným celkovým anestetikem, které zvyšuje krevní tlak i srdeční frekvenci a zároveň netlumí dýchání je ketamin, takže je možno využít ho u šokových stavů. •při jejich použití je nutné mít připraveno resuscitační vybavení a bezpečně zajištěný i. v. vstup. • • Celková anestetika •Thiopental •barbiturátové anestetikum pro úvod do celkové anestézie a jediné anestetikum pro chirurgické zásahy s krátkou dobou trvání (15 min) •doporučena je pomalá injekční aplikace, aby se tak minimalizovala deprese dýchání a možnost předávkování Celková anestetika •Propofol •nebarbiturátové intravenózní anestetikum •užívá se pro úvod a udržování celkové anestézie u dospělých, dospívajících a dětí starších 1 měsíce; •dále k sedaci během diagnostických a chirurgických úkonů samotný nebo v kombinaci s lokálními nebo regionálními anestetiky pro dospělé, dospívající a děti starších 1 měsíce •k sedaci u ventilovaných pacientů starších 16ti let na jednotce intenzivní péče Celková anestetika •Calypsol (Ketamin) •disociativní celkové anestetikum s krátkodobým účinkem •používá se při převozu zraněných, u chirurgických výkonů do 15 minut; •další indikace: bronchospazmus rezistentní na běžnou terapii, adjuvantní léčba u astmatického stavu, úporná škytavka či priapismus •podává se intravenózně nebo intramuskulárně •Kontraindikace: těžká hypertenze, těžké kardiovaskulární onemocnění, srdeční vada, glaukom • Celková anestetika •Hypnomidate (etomidat) • celkové anestetikum určené k úvodu do celkové anestezie • vhodný pro použití zejména u kardiaků • může způsobit přechodný pokles krevního tlaku • • HYPNOMIDATE® Analgetika •látky, které s dostatečnou selektivitou snižují vnímání bolesti (analgesie = stav bez bolesti); •účinek analgetik může být zaměřen na ovlivnění procesů v CNS – takové látky se označují jako analgetika - anodyna, převážně na periférii pak působí analgetika-antipyretika a nesteroidní protizánětlivé látky. • •Anodyna: řadíme sem opiáty (látky obsažené v opiu s účinky morfinu: morfin a kodein) a opioidy (polo/syntetické látky jako pethidin, fentanyl, tramadol, buprenorphin, či butorphanol); Analgetika •Morfin působí na CNS inhibičně = útlumu CNS projevující se únavou až spánkem (sedace), působí analgeticky (silné analgetikum), dochází k útlumu dechového centra v prodloužené míše, útlumu vazomotorického centra a útlumu centra pro kašel. Účinek terapeutické dávky morfinu trvá přibližně 4-5 hodin. Při pravidelném podávání se vyvíjí psychická (později i fyzická) závislost na opětovném podávání morfinu a zároveň tolerance, je tedy nutné neustále zvyšovat dávky pro dosažení stejného účinku. •Analgetika-antipyretika = neopioidní analgetika: působí pokles horečky a to útlumem termoregulačního centra v hypothalamu a mají analgetický účinek na periferní nervovou soustavu - blokací produkce/uvolňování prostaglandinů a tím brání stimulaci nociceptorů. Př.: paracetamol, propyfenazon, metamizol. • Analgetika •Nesteroidní protizánětlivé látky = nesteroidní antirevmatika: •mají analgetické, antipyretické a protizánětlivé účinky; •hlavním mechanismem účinku je inhibice syntézy prostaglandinů, které slouží jako mediátory zánětu a bolesti •inhibují cyklooxygenázu, která štěpí kyselinu arachidonovou na prostaglandiny. Př.: kyselina acetylsalicylová; indometacin, diklofenak; ibuprofen; celekoxib, rofekoxib; tenoxikam, piroxikam, meloxikam. • Analgetika - anodyna •Tramal - tramadoli hydrochloridum •řadí se mezi opioidy, ovlivňuje CNS •používá k léčbě středně silné až silné bolesti •denní dávka léčivé látky by neměla, kromě zvláštních klinických případů, překročit 400 mg. •je určen k podání cestou intravenózní, intramuskulární, subkutánní a v infuzi • Analgetika - antipyretika •Paralen - Paracetamol •mezi terapeutické indikace patří horečka, zejména při akutních bakteriálních a virových infekcích, bolesti zubů, hlavy, neuralgie, bolesti svalů nebo kloubů nezánětlivé etiologie, bolesti vertebrogenního původu, bolestivá menstruace. •nesmí se podávat při přecitlivělost na paracetamol, akutní hepatitis, poruchách jaterních a ledvinných funkcí. Analgetika – nesteroidní antirevmatika •Anopyrin = acidum acetylsalicylicum •účinně tlumí bolest, snižuje horečku a užívá se i jako antitrombotikum •ve vyšších dávkách má protizánětlivé účinky •podává se 200–400 mg per os (nutno rozžvýkat v ústech pro dosažení časnějšího účinku) jako základní opatření při podezření na infarkt nebo nestabilní anginu pectoris; •nepodávat při alergii na salicyláty, při zvýšené krvácivosti či při vředové chorobě. •Ibalgin - ibuprofenum •používá na tlumení bolestí, zánětů a horeček •zabraňuje tvorbě tzv. prostaglandinů, které jsou odpovědné za vznik bolesti a zánětu a uvolňují se v místě poškození tkáně; •v prázdném žaludku jsou jeho buňky vystaveny velmi vysoké lokální koncentraci léčiva, která může být lokálně toxická; •pro prevenci a ochranu žaludeční sliznice je důležité užívat s jídlem a hodně zapíjet a nepřekračovat doporučené denní dávkování. Analgetika – nesteroidní antirevmatika Analgetika – nesteroidní antirevmatika •Algifen Neo - Metamizolum natricum monohydricum •kombinovaný přípravek obsahující metamizol s bolest tlumícím účinkem a pitofenon, který ovlivňuje křeče hladkého svalstva; •účinek nastupuje obvykle během 15 minut a trvá minimálně 4 hodiny; •užívá se při křečovitých bolestech v oblasti břišní – žaludku, střeva, žlučových a močových cest, při bolestivé menstruaci, migréně a bolestech zubů, k předcházení bolesti při instrumentálním vyšetření a tlumení bolesti po malých operačních výkonech; •nesmí podávat dětem do 10 let, těhotným ženám, při známé přecitlivělosti na léčivé látky, při poruchách krvetvorby • •ovlivňují lidskou psychiku; využívají se při léčení duševních poruch tzv. psychóz (= změněné vnímání reality), mají multifaktoriální etiologii; •farmakoterapie doplněna o psychoterapii, psychoedukaci, elektrokonvulzívní, rehabilitační a pracovní terapii •Skupiny psychofarmak a)Psychostimulancia = psychotronika: látky zvyšující schopnost udržet se v bdělém stavu, odstraňující pocit únavy, zvyšující psychickou i fyzickou odolnost. V CNS v synapsích zvyšují koncentraci noradrenalinu a dopaminu na periferii se chovají jako sympatomimetika. •Př. metylxantiny - kofein, theofylin, theobromin; efedrin; amfetamin, metamfetamin. Psychofarmaka b)Sedativa a hypnotika: látky tlumící CNS; působí útlum duševní i motorické aktivity, zklidňují a vedou k ospalosti, navození spánku •Př. antifobika: selektivně ovlivňují emocionální změny, bez současného ovlivnění duševní koncentrace a výkonu (benzodiazepiny); trankvilizéry – antineurotika: selektivně ovlivňují emocionální změny c)Anxiolytika =„malé trankvilizéry“: léčiva využívaná při léčbě patologických úzkostí; odstraňují strach, napětí a úzkost a současně způsobují útlum a myorelaxaci = ovlivnění na úrovní GABAergního, noradrenergního (blokuje se vyplavení noradrenalinu) a serotonergního systému Psychofarmaka d)Antimanika = dysforika = tymoprofylaktika: látky v pozitivním slova smyslu ovlivňující nestabilitu nálady a emoční výkyvy; Př.: valproát sodný, soli lithia e)Neuroleptika = antipsychotika = „velké trankvilizéry“: blokují různé typy postsynaptických dopaminových, případně i serotoninových (5-HT) receptorů v CNS, čímž snižují účinek dopaminu v mozku f)Psychodysleptika = psychedelika = psychotomimetika: vyvolávají psychotické stavy; ovlivňují neurotransmisi v mozku; způsobují změny vědomí, vize, halucinace, pseudohalucinace, snové obrazy, změny myšlení a nálad; a) halucinogeny: působí hlavně halucinace; b) delirogeny: způsobují hlavně změny vědomí; Př.: LSD, amfetamin, kanabinoidy (hašiš, marihuana), ketamin, skopolamin Psychofarmaka Praktická doporučení pro podání psychofarmak •Benzodiazepin: k odstranění stresu a zklidnění hysterického pacienta; •Neuroleptikum: ke zklidnění nemocného s různou formou psychózy, který sám sebe nekontroluje, je agresivní a nebezpečný. •Aplikují-li se vyšší dávky sedativ nebo neuroleptik, nebo dojde-li k velmi silnému účinku je důležité mít připraven kyslík, pomůcky k zajištění dýchacích cest a urgentní intubaci. •Zareaguje-li pacient po aplikaci sedativa (stává se hlavně u benzodiazepinů) opačně než očekáváme - prudkým a agresivní neklidem, zmateností a agresivitou, je důležité zabránit zranění pacienta, a nepodávat další dávku. • Psychofarmaka •Diazepam •anxyolitikum, sedativum, myorelaxanc •užívá se ke krátkodobé léčbě při závažných stavech úzkosti (max. 3-5 týdnů), ke zklidnění a ke snížení zvýšeného svalového napětí •dále se užívá u epileptických křečí (může být podáván i dlouhodobě) i k zabránění jejich vzniku, v léčbě abstinenčního syndromu u alkoholiků •účinek se zakládá na ovlivnění limbického systému, thalamu a hypothalamu •řadí se do skupiny benzodiazepinu • Psychofarmaka •Apaurin - diazepam •= anxiolytikum •benzodiazepin s širokým spektrem účinku; •působí hlavně v limbickém systému, hypotalamu a mozečku; •účinkuje anxiolyticky, hypnosedativně, myorelaxačně a antikonvulzivně; •užívá se u akutních stavů úzkosti, vzrušení, abstinenčního syndromu (delirium tremens), u akutních centrálních a periferních svalových křečí; •využívá se též při anestézii jako premedikace k indukci anestézie; •v porodnictví se užívá pro usnadnění zahájení porodu, při eklampsii a preeklampsii. • Psychofarmaka •Plegomazin •antipsychotikum, neuroleptikum •využívá se ke zvládnutí motorického a psychického neklidu u dospělých (u schizofrenie, manické fáze bipolární poruchy, těžké poruchy chování) •Kontraindikace: užívání citalopramu a escitalopramu •nežádoucí účinky: sedace, poruchy koordinace pohybu • • Psychofarmaka •Midazolam •Sedativum, hypnotikum •využívá se k sedaci neklidných pacientů, k navození anestezie, či jako premedikace před anestezií •Kontraindikace: akutní dechová deprese, těžká dechová nedostatečnost •nežádoucí účinky: euforie, křeče, kardiodeprese, apnoe • • Psychofarmaka •Haloperidol •neuroleptikum •využívá se u onemocnění ovlivňujících způsob myšlení a chování •Kontraindikace: srdeční arytmie, Parkinson •nežádoucí účinky: neklid, třes, bolesti hlavy, závratě, abnormální představy, problémy s viděním, neuroleptický maligní syndrom (rychlé bušení srdce, pocení, horečka, změny TK, zrychlené dýchání, ztuhlost svalů, ztráta vědomí) • • Antidepresiva •Deprese: onemocnění spojené s poruchami nálady, ale ovlivněno je též myšlení, chování a fyziologické fungování organizmu. Depresivní pacienti většinou pociťují silnou únavu, vyčerpanost až malátnost, trpí pocity nedostatečnosti, méněcennosti, beznaděje a viny a mají zpomalené myšlení. Intenzita obtíží většinou kolísá v průběhu dne. •spojeny s poklesem hladiny noradrenalinu, dopaminu a serotoninu •Antidepresiva: •zlepšují náladu, snižují úzkost •zvyšují hladiny serotoninu, noradrenalinu, dopaminu •působení po 2 – 3 týdnech užívání •nejsou návyková •jejich účinnost u dětí je výrazně menší než u dospělých • Antidepresiva •amfifilní molekuly s kladným nábojem – mají tedy možnost vázat se jak na proteiny, tak se akumulovat v lipidové dvojvrstvě •umožňují lepší přenos vzruchu v neurotransmiterových systémech mozku tím, že zvyšují dostupnost chemických přenašečů na nervových zakončeních •2 skupiny: 1.inhibitory monoaminooxidázy (MAO) = thymoeretika (brání degradaci neurotransmitérů) 2.inhibitory zpětného vychytávání neurotransmitérů = thymoleptika Antidepresiva •4 generace thymoleptik: a)I. Generace: tzv. tricyklická antidepresiva – např. nortriptylin, norimipramin, dosulepin, amitriptylin, imipramin a klomipramin b)II. Generace: je k nim lepší snášenlivost než u 1. generace, mají silnější účinek a nejsou kardiotoxické – např. maprotilin, mianserin, trazodon, viloxazin c)III. Generace: antidepresiva se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou dnes velmi často léky volby u depresí, slouží k dlouhodobému podávání – např.: •Fluoxetin (PROZAC, DEPREX aj.) •Fluvoxamin (FEVARIN) •Sertralin (ZOLOFT, ASENTRA, SERLIFT aj.) •Paroxetin (SEROXAT, REMOOD, PAROLEX aj.) •Citalopram (SEROPRAM, CITALEC aj.) •Escitalopram (CIPRALEX) d) d) Antidepresiva •4 generace thymoleptik: d)IV. Generace: antidepresiva se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu nebo dopaminu a noradrenalinu (duální antidepresiva) •Venlafaxin (EFFECTIN, OLWEXYA, ARGOFAN) •Milnacipran (IXEL) •Mirtazapin (REMERON, MIRZATEN, ESPRITAL) •Trazodon (TRITTICO) •Tianeptin (COAXIL) •Bupropion (WELLBUTRIN) e)?V. generace: antidepresiva se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu? Svalová kontrakce •fyziologicky je impuls vedený nervem k presynaptickému zakončení – dochází k uvolňování Ca2+ - dochází k vyplavení acetylcholinu z presynaptického zakončení do synaptické štěrbiny – na postsynaptické membráně se aktivují nikotinové receptory – otevření Na+ - depolarizace motorické ploténky – svalová kontrakce •Ovlivnění a)Presynaptické = snížení uvolňování acetylcholinu ze zakončení (př. botulotoxin) b)Postsynapticky = ovlivnění nikotinových receptorů Myorelaxancia 1.Periferní = myorelaxancia •ovlivňují přímo neuromuskulární ploténku a)Nedepolarizující = kompetitivní antagonismus vůči acetylcholinu na nikotinových receptorech (afinita k receptoru, chybí mu vnitřní aktivita) (= pachykurarové, př. pankuronium, vekuronium, atrakurium, rokuronium) – dochází k útlumu dýchání = nutná řízená ventilace b)Depolarizující = agonisté cholinergních receptorů (leptokurarové, př. suxamethonium) •Působí dvoufázově: 1) depolarizace (dlouhodobá depolarizace -depolarizační blokáda – ztráta elektrické dráždivosti membrány 2) desenzitivizace (zavřené Na kanály, částečná repolarizace = přetrvává relaxace c)ostatní (př. botulotoxin) depolarizace depolarizace kontrakce kontrakce repolarizace nervosvalové ploténky trvalá depolarizace nervosvalové ploténky rychlé štěpení Ach acetylcholinesterasou sukcinylcholin se acetylcholinesterasou nerozkládá může vzniknout nový AP a kontrakce vznik AP a kontrakce nejsou možné Sukcinylcholin Sukcinylcholin buňka koster. svalu šíření akčního potenciálu Depolarizující myorelaxancia trvalá depolarizace Myorelaxancia 2.Centrální = spasmolytika •působí tlumivě na CNS •snižují klidový tonus svalů bez ztráty volní kontrakce •útlum polysynaptických drah v CNS •tlumí reflexy vedoucí ke spastickým reakcím •Rozdělení: a)Benzodiazepinová (diazepam, tetrazepam) b)Nebenzodiazepinová (dantrolen, baklofen, tolperison, tizanidin) Myorelaxantium •Arduan •nedepolarizující nervosvalové myorelaxantium (nevyvolává svalové záškuby) •zajišťuje reverzibilní relaxaci kosterní svaloviny – využívá se jakou součást celkové anestezie •vyvolává relaxaci dýchacího svalstva – využívá se pro adaptaci pacienta na umělou plicní ventilaci •jeho účinek je možné neutralizovat podáním inhibitorů acetylcholinesterázy Myorelaxantium •Suxamethonium jodid •depolarizující relaxant periferního svalstva (velmi účinný na svalstvo hrtanu) •velmi krátkodobý účinek •využívá se k usnadnění intubace a mechanické ventilace a při vážném laryngospasmu •podává se pouze pacientům v bezvědomí Spazmolytikum •Buscopan •účinkuje na hladkou svalovinu GIT, biliárního a urogenitálního traktu •využívá se při spazmech – koliky renální, biliární, spasmy v oblasti GIT, urogenitálního traktu •Kontraindikace: tachykardie, neléčený glaukom, mechanická stenóza GIT Látky ovlivňující vegetativní nervový systém •Vegetativní = autonomní nervy • nejsou ovlivnitelné vůlí • inervace hladké svaloviny cév, stěn orgánů a žláz • zrychlují a zpomalují tep a)Sympatická: vycházejí z hrudního a bederního úseku míchy, stimulace aktivity, receptory spřaženy s G-proteinem, neurotransmitér = noraderenalin •α-receptory: noradrenalin > adrenalin > isopropylnoradrenalin •β-receptory: isopropylnoradrenalin > adrenalin > noradrenalin b)Parasympatická: vycházejí z prodloužené míchy a křížové míchy, tlumení aktivity, neurotransmitér = acetylcholin parasympatikus sympatikus obr (podle Geršl V, Štěrba M: Farmakologie pro farmaceuty II., 2007.) LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM PARASYMPATOTROPNÍ PARASYMPATOMIMETIKA PARASYMPATOLYTIKA SYMPATOTROPNÍ SYMPATOMIMETIKA SYMPATOLYTIKA Parasympatomimetika •cholinomimetika a)Přímá: látky stimulující muskarinové a nikotinové receptory parasympatiku, CNS i nervosvalové ploténky (muskarinové = M, nikotinové = N) I.Agonisté M receptorů: estery cholinu (acetylcholin, metacholin, …) II.Agonisté N receptorů: acetylcholin, nikotin, lobelin b)Nepřímá: neovlivňují receptor, jsou to blokátory acetylcholinesterázy I.Reverzibilní: karbamáty (fyzostigmin, neostigmin) II.Ireverzibilní: organofosfáty (paraoxon, dyflos; bojové látky: sarin, soman, tabun, VX látky, GV látky) obr (podle Geršl V, Štěrba M: Farmakologie pro farmaceuty II., 2007.) Parasympatomimetika •Indikace: •Přímá parasympatomimetika • postoperační a neurogenní ileus • retence moče • glaukom •Nepřímá parasympatomimetika • postoperační a neurogenní ileus, retence moče • glaukom • myastenia gravis • Alzheimer Parasympatolytika •Způsobují reverzibilní kompatibilní blokádu muskarinových receptorů a)Terciární amoniové báze I.Přirozené alkaloidy (vstřebávají se v GIT) •atropin – z rulíku zlomocného, durmanu obecného •skopolamin – blín černý II.Polosyntetické deriváty •cyklopentolát •ipratropium •homatropin Parasympatolytika •Indikace: •Parkinsonova choroba – potlačují třes díky útlumu cholinergní dráhy •kinetózy – př. skopolamin •ke zvýšení srdeční frekvence při bradykardii •k navození mydriázy pro diagnostické účely (vyšetření očního pozadí) •k ovlivnění střevní hypermobility (silný lék proti průjmu v kombinaci s opioidem) •k léčbě astmatu – způsobují bronchodilataci •léčba otrav (inhibitory ACHE, houbami) Parasympatolytika b)Kvartérní amoniové báze (hydrofilní) • antagonisté proti muskarinovým a nikotinovým receptorům •působí jako spasmolytika GIT (např. butylbromidskopolaminu) Parasympatomimetika •Syntostigmin •útlum střevní peristaltiky (až paralytický ileus), antidotum myorelaxačního účinku tubokurarinu. •kontraindikace: obstrukční ileus, peritonitis •přípravek může někdy vyvolat paradoxní nežádoucí účinky - tachykardii a hypertenzi. • Parasympatolytika •Atropin - atropini sulfas monohydricus •blokátor acetylcholinu – tedy parasympatických vláken •snižuje sekreci slinných, potních, žaludečních žláz a žláz dýchacího systému •vyvolá tachykardii, relaxaci hladkého svalstva, rozšíření zorniček, zvyšuje se nitrooční tlak a nepřímo i tělesnou teplotu •užívá se při akutním infarktu ke zvládnutí bradykardicko-hypotenzního syndromu, fibrilace a flutru síní s pomalou komorovou odpovědí •dále se používá u bradykardie a u bradyarytmií vyvolaných předávkováním digitálisovými glykosidy Sympatomimetika a)α, β – mimetika: noradrenalin, adrenalin, dopamin b)α1 – mimetika: hydroxy-amfetamin, fenylefrin, metoxamin, oxymetazolin c)α2 – mimetika: klonidin, metyldopa, brimodinin d)β – mimetika: dobutamin, isoprenalin, terbutalin, fenoterol e)nepřímo působící: efedrin, pseudoefedrin, amfetamin, tricyklická antidepresiva Indikace sympatomimetik α1 sympatomimetika ØVasokonstrikce - lokální vasokonstrikce ØMydriáza α2 sympatomimetika د TK u hypertenze β1 sympatomimetika ØStimulace funkce srdce. ØStimulace převodního systému v srdci. ØAkutní alergické reakce (zejména adrenalin). β2 sympatomimetika ØBronchodilatace. ØAkutní alergické reakce. Nepřímo působící sympatomimetika ØAnorektické a psychostimulační účinky. Sympatolytika •antiadrenergní látky, adrenergní antagonisté •Neselektivní alfa-sympatolytika (Blok a1 i a2 -receptoru) • Syntetické: tolazolin, fentolamin, fenoxybenzamin • Indikace: feochromocytom, stimulace HCl, retence moče • Námelové alkaloidy: dihydroergokristin (migréna) •a1-sympatolytika • Indikace: hypertenze, srdeční selhání, obstrukce močových cest, hyperplázie prostaty • prazosin, terazosin, metazosin, urapidil, indoramin, alfuzosin •a2 -sympatolytika • Indikace: poruchy erekce (psychického rázu) •Yohimbin zvyšuje výdej noradrenalinu, vazodilatace v oblasti pánve ØSnižují srdeční frekvenci ØSnižují sílu kontrakce ØSnižují vodivost převodního systému ØSnižují vzrušivost myokardu ØKorigují hypertenzi ØPůsobí bronchospasmus Účinky b-blokátorů Indikace užití ØArteriální hypertenze ØArytmie ØIschemická choroba srdeční ØLéčba srdečního selhání ØHypertrofická kardiomyopatie ØGlaukom ØMigréna Sympatomimetika •Adrenalin – epinefrinum • • injekční roztok k léčbě život ohrožujících stavů •srdeční zástavy v průběhu neodkladné resuscitace, •fibrilace komor; •periferního selhávání krevního oběhu při dostatečné náplni krevního řečiště; •anafylaktického a endotoxinového šoku; •akutního zúžení průdušek, otoku hrtanu na alergickém podkladě; •dále se využívá k zúžení cév při místním znecitlivění, k omezení kapilárního krvácení, k odstranění překrvení sliznic. Sympatomimetika •Adrenalin - epinefrinum • •při místním znecitlivění, k omezení kapilárního krvácení, k odstranění překrvení sliznic. •stimuluje α- i β-adrenergní receptory, a to v závislosti na podané dávce: do 2 μg/min vyvolává především výraznou relaxaci hladké svaloviny dělohy, respiračního traktu a některých cév (pokles diastolického tlaku) a středně zvětšuje sílu a frekvenci srdečních stahů; v dávkách 4 - 10 μg/min zesiluje účinky na srdce a přidávají se slabé účinky na většinu inervované cévní a pilomotorické hladké svaloviny (vazokonstrikce, mydriáza). Sympatomimetika •Isoprenalin •betamimetikum a neselektivní agonista β-receptorů •zvyšuje sílu kontrakce myokardu a srdeční frekvenci, vazodilatuje plicní řečiště •využívá se při kolapsu krevního oběhu, jako terapie trvalé bradykardie, při poruše převodního systému (bradyarytmie) Antiparkinsonika •degenerativní choroba, progresivní porucha hybnosti = klidový třes x svalová rigidita, hypokineze •Neurochemické změny = snížená hladina dopaminu •Levodopa = dopamin (MAO+COMT) = homovanilová k. a)Léčiva dodávající dopamin (Levodopa) b)Agonisté dopaminu (pramipexol, ropinirol, rotigotin) c)Inhibitory MAO (Selegilin, rasagilin) a COMT (Entakapon, tolkapon) d)Hluboká mozková stimulace (zákrok pod kontrolou MRI) – elektrody do subthalamických jader + generátory impulzů pod kůži na hrudníku Antiepileptika •Epilepsie: chronické záchvatovité onemocnění, při kterém v mozku vznikají patologické elektrické výboje, dochází k poruchám vědomí a rozličným motorickým (svalové křeče vs. atonie) senzorickým (porucha čití, audiovizuální halucinace), vegetativním (změna reakce zornic, závrať, nevolnost, zvracení) a psychickým změnám (pláč, smích, aj.). 1.Parciální záchvaty i.Prosté (jednoduché) – zachované vědomí, projeví se např. krátkodobými křečemi končetin ii.Komplexní – alterované vědomí (změněné stavy vědomí), př. psychomotorické záchvaty iii.Sekundárně generalizované •2. Generalizované záchvaty i.Grand mal – nejdramatičtější typ záchvatu, nemocný najednou ztratí vědomí, spadne a následují tónicko-klonické křeče (napnutí a prudké záškuby velkého počtu svalů v celém těle), po skončení křečí pacient nabude vědomí, ale je zmatený a na dobu záchvatu má úplnou amnézii ii.Petit mal – absence – náhlá porucha vědomí trvající několik sekund, většinou bez křečí a pádu, člověk se zastaví uprostřed prováděné činnosti, na dobu záchvatu má amnézie, po skončení záchvatu pokračuje v předcházející činnosti; až 100 záchvatů/den iii.Status epilepticus – extrémně dlouho (více jak 5 min.) trvající epileptický záchvat (tonicko-klonické křeče) – sled na sebe navazujících záchvatů aniž by pacient mezi nimi nabyl vědomí – život ohrožující stav, mortalita cca 10% •Cílem léčby epilepsie je potlačení vzniku záchvatů, pokud možno trvalé nebo alespoň dlouhodobé a zamezení relapsu. •Mechanismus účinku: 1.Aktivace GABA zprostředkované synaptické inhibice 2.Modifikace iontových kanálů zodpovědných za převod vzruchu (Na+, K+, Ca++, Mg++) 3.Látky blokující excitační aktivitu na úrovni excitačních transmiterů – L-glutamát, aspartát •Rozdělení: a)Úzkospektrá antiepileptika: většinou účinná na parciální záchvaty b)Širokospektrá antiepileptika: většinou schopna potlačit jak parciální tak generalizované záchvaty Antiepileptika Klasifikace antiepileptik 1.Hydantoináty • Fenytoin 2.Barbituráty • Fenobarbital, primidon 3.Sukcinimidy • Ethosuximid 4.Deriváty karboxamidu • Karbamazepin, eslikarbazepin, oxkarbazepin 5.Deriváty monokarboxylových kyselin • Valproát, vigabatrin, tiagabin 6.Benzodiazepiny • Klonazepam, diazepam 7.Ostatní • Lamotrigin, topiramát, gabapentin, felbamát, levetiracetam, pregabalin, zonisamid, stiripentol, sultiam lacosamid, • Antiepileptika •Epanutin (fenytoin) •indikován ke kontrole status epilepticus tonicko-klonického typu (grand mal) nebo po těžkém poranění hlavy •používá v léčbě migrény, neuralgie trigeminu a některých psychóz •Kontraindikace: sinusová bradykardie •Nežádoucí účinky: lokální toxicita, při i.v podání hrozí kardiovaskulární kolaps nebo deprese CNS, při rychlém podání hrozí hypotenze Antimigrenika •Migréna: chronické neurovaskulární onemocnění, charakterizované jednostrannou bolestí hlavy, doprovázené fotofóbií, nevolností a zvracením •4 fáze: •I. Prodrom: změna nálady, neklid, nervozita, únava, deprese, podrážděnost, nechutenství •II. Aura: přítomna jen asi u 20% pacientů s migrénou, charakterizována abnormální funkcí některého smyslového orgánu (př. poruchy zorného pole, rozmazané vidění, blikající světla, černé skvrny, poruchy čichu a sluchu) a vymizí s nástupem bolestí hlavy. •III. Vlastní bolest hlavy: silné pulsující jednostranné bolesti hlavy, často lokalizované v okolí oka. Dále se objevuje abnormální citlivost na zrakové, zvukové, případně čichové i dotykové podněty. Silnější migrény bývají doprovázeny nevolností a zvracením. •IV. Postdrom: postupné odeznívání bolestí hlavy a zotavování. Zůstává únava a nechutenství. • •léčba záchvatů migrény a)Profilaktická (preventivní léčba) b)Léčba akutní ataky migrény •Léčba závisí na závažnosti migrény A.Lehká ataka: nemocný je schopen pokračovat v práci/společenských aktivitách •léčba analgetiky-antipyretiky (paracetamol, metamizol) a nesteroidními antirevmatiky (kys. acetylsalicylová, ibuprofen, diklofenac, indometacin) •často kombinováno s prokinetiky ke zlepšení absorpce podávaných léků a omezení nevolnosti a zvracení (např. metoclopramid) Antimigrenika A.Střední ataka: nemocný je omezen ve svých aktivitách •Léčba analgetiky - nesteroidními antirevmatiky (rektální, intramuskulární či intravenózní aplikace) •Léčba ergotaminy v kombinaci s kofeinem •Léčba antimigreniky = triptany (naratriptan, sumatriptan) B.Těžká ataka = nemocný není schopen jakékoli pracovní/společenské aktivity •Léčba antimigrenky = triptany = selektivní agonisté receptorů 5-HT1B/D (sumatriptan, naratriptan, zolmitriptan) Antimigrenika Dýchací soustava 1)Léčiva k terapii kašle: antitusika, mukolytika, expektorancia 2)Léčba astmatu = antiastmatika 3)Léčba alergií: antihistaminika, kortikosteroidy, adrenalin 4)Léčba chronické bronchiální obstrukce: bronchodilatancia, kortikosteroidy, antileukotrieny Antitusika •léky sloužící k tlumení dráždivého kašle a)kodeinová antitusika: nejúčinnější •centrálně působící léky, snižují dráždivost dechového centra v prodloužené míše a tím zvyšují práh dráždivosti pro kašel •mohou být návykové •Př. Kodein a Diolan (etylmorfin) b)nekodeinová antitusika •netlumí dýchací centrum, nejsou návyková •působí tlumivě na reflexní zóny kašle v dýchacích cestách •Př. Sinecod, Tussin (butamirát), Stoptussin (butamirát + guafenesim), Ditustat, Levopront (Dropropizin) Mukolytika •štěpí bílkoviny sekretu, tím snižují jeho viskozitu a usnadňují uvolňování sekretu a jeho vykašlávání •podporují pohyb řasinkového epitelu, snižují dráždivost ke kašli a mají antioxidační účinek •určena k léčbě akutního produktivního kašle •Př.: bromhexin (Bromhexin, Paxirazl, Mucohex, Bronchosan), N-acetylcystein (ACC long, Mucobene, solmucol, Fluimucil), mesna (Mistabron), ambroxol (Ambrobene, Ambrosan, Amroxol, Mucosolvan, Solvolan), erdostein (Erdomed) Expektorancia •usnadňují odkašlávání, zřeďují usazené hleny a omezují dráždění sliznice •Při zánětu bronchiální sliznice je ochranný hlenový povlak průdušek suchý, zaschlé hleny ulpívají na stěnách dýchacích cest a ztěžují dýchání. Suchá zanícená sliznice je dráždivá, vznikají záchvaty kašle. •Expektorancia mohou mít účinek spasmolytický (uvolnění stahů bronchů = bronchodilatancia) a sekretolytický (zvýšení produkce řídkého hlenu). •Bronchodilatancia: př. efedrin Antiastmatika •používají se k léčbě bronchiálního akutního i chronického astmatu •látky, které buď rozšiřují bronchy, nebo ovlivňují patogenetické faktory navozující bronchokonstrikci a)Bronchodilatancia: uvolňují křečíe bronchiálních svalů a uvolňují hladké svaly průdušinek •Aplikují se nečastěji v podobě aerosolů (sprej) b)H1-antihistaminika: ovlivňují alergický zánět bronchiální sliznice, blokují účinky histaminu uvolňovaného při alergické reakci ve tkáních c)Glukokortikoidy: tlumí alergickou reakci a potlačují zánět bronchiální sliznice Léčba alergií •Alergie: nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, které jsou běžnou součástí našeho prostředí •Alergen: původce alergické reakce, např. pyly, prach, potraviny, léčiva,… •alergeny aktivují IgE protilátky na povrchu žírných buněk a bazofilů – dojde k uvolnění mediátorů alergické reakce (histamin, …) •histamin se váže na H1 receptory a vyvolává typické projevy alergie (svědění až bolest, začervenání, otok, ztížené dýchání až dušnost, zvýšená sekrece žláz) • a)H1-antihistaminika •reverzibilní kompetitivní antagonisté histaminu pro H1-receptor •potlačení svědění •potlačení vasodilatace (↓začervenání) •potlačení cévní permeability (↓otok) •zabránění kontrakce hladkým svalům bronchů (X ztížené dýchání) b)Glukokortikoidy c)Stabilizátory žírných buněk (prevence alergické reakce) d)Specifická imunoterapie (vede ke snížení citlivosti pacienta na alergen) e) Léčba alergií H1-antihistaminika •1. generace: •působí tlumivě – díky své struktuře pronikají do CNS •zvýšení chuti k jídlu •dimetinden (Fenistil®), moxastin (Kinedryl®), ketotifen •Vyšší generace: •novější látky, mají minimální sedativní účinky •širší antialergický účinek •málo nežádoucích účinků •cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin, azelastin • •steroidní hormony produkované fyziologicky v kůře nadledvin (kortisol, kortikosteron, kortison) •jejich sekrece je regulována hormony hypothalamu (kortikotropin x kortikoliberin) •ÚČINKY •protizánětlivé, imunosupresivní, protialergické, antiproliferativní •MECHANISMUS ÚČINKU •lipofilní charakter – dobrý prostup přes cytoplasmatickou membránu - receptor v cytoplasmě - vazba na receptor, vznik komplexu receptor-GK •komplex vstupuje do buněčného jádra, zde se váže na DNA a ovlivňuje proteosyntézu Glukokortikoidy Stabilizátory žírných buněk •látky, které zabraňují uvolňování prozánětlivých faktorů stabilizací membrány žírných buněk •k preventivní léčbě, neřeší akutní potíže •kromoglykát, ketotifen, nedokromil •Indikace: alergické rhinitidy a konjuktivitidy • Bronchodilatancia •Ventolin - Salbutamoli sulfas •do několika minut uvolňuje v plicích svaly ve stěnách malých průdušek •pomáhá udržet dýchací cesty v plicích rozšířené a usnadňuje proudění vzduchu do průdušek a ven z průdušek, a tím usnadňuje dýchání. •zmírňuje pocit napětí na hrudi, sípání a kašel •užívá k usnadnění dýchání u bronchiálního astmatu a jiných plicních onemocnění •příznaky bronchiálního astmatu zahrnují dušnost, sípot, pocit tísně na hrudi a kašel •Berodual N - ipratropii bromidum + fenoteroli hydrobromidum •určený k prevenci a léčbě příznaků chronické bronchiální obstrukce spojené s reverzibilním (vratným) zúžením dýchacích cest (např. bronchiální astma), a zejména k prevenci a léčbě chronické obstrukční bronchitidy s emfyzémem (rozedmou) či bez něj •odstraňuje místní stažení hladkého svalstva průdušek a účinné rozšíření průdušek •při akutním astmatickém záchvatu je doporučeno podání 2 inhalačních dávek (vdechů), což je ve většině případů dostačující k rychlému odstranění akutních příznaků. Bronchodilatancia Bronchodilatancia •Bricanyl – terbutalin •rozšiřuje dýchací cesty, usnadňuje dýchání; •užívá se při náhlém záchvatu dušnosti u pacientů s astmatem (záchvatovitá dušnost provázená slyšitelným sípáním z křečovitého sevření průdušek); •účinek se obvykle projeví v průběhu 5 minut od podání a přetrvává až 8 hodin • Antihistaminikum •Dithiaden •antihistaminikum se sedativním účinkem •využívá se při léčbě akutních alergických stavů a reakcí (alergická rýma, bodnutí hmyzem, podání léku či pozření nějaké potraviny), využívá se i u anafylaktických šoků v návaznosti na podání adrenalinu Kortikoidy •Rectodelt (Prednison) - čípky •má protizánětlivé, protialergické, antiedematozní a imunosupresivní účinky •u dětí se používají při zánětu průdušek (spastická bronchitida) a otoku hrtanu •Kontraindikace: zelený zákal, nestabilní DM, žaludeční a duodenální vředy (neplatí při vitální indikaci!) •Pozor na současné podávání salicylátů a dalších nesteroidních antirevmatik – hrozí krvácení do GIT Kortikoidy •Solumedrol (methylprednisol) •silný protizánětlivý účinek (silnější než prednison) •Indikuje se v případě alergických reakcí, u edémů a dušností Kortikoidy •Dexamed •má protizánětlivý účinek •indikací je alergie, astma, edém laryngu, úrazový stav s hrozbou edému Infuzní roztoky •Fyziologický roztok (roztok NaCl) •po užívá se pro ztráty tělesných tekutin (dehydratace, krvácení, popáleniny) a při ztrátách sodíku v těle (zvýšené pocení kvůli vysoké horečce), může být použit také k rozpuštění jiných léčiv k podání v infuzi. Infuzní roztoky •Infuzní roztok obsahující ionty Na+, K+, Ca2+ , Cl- •indikován k obnově ztrát extracelulární tekutiny, obnově rovnováhy sodíku, draslíku, vápníku a chloridů - léčbě izotonické dehydratace •Kontraindikace: hypervolémie, nekompenzované srdeční selhání, těžká hypertenze Infuzní roztoky •Glukóza 5% •indikována k léčbě deplece sacharidů a tekutin •používá se též jako nosné medium pro jiná léčiva, která mají být pacientovi aplikována intravenózně •Gelaspan 4% •koloidální náhražka plasmatického objemu v isotonickém, plně vyváženém roztoku elektrolytů sloužící k profylaxi a léčbě relativní nebo absolutní hypovolemie a šoku •Kontraindikace: hypervolemie Infuzní roztoky Infuzní roztoky •Ardeanutrisol 5-40% •infuzní roztok používaný jako zdroj energie a vody při infuzní léčbě po operacích, při šoku, otravách, jaterních onemocněních, zvracení a průjmech; •užívá se také jako prevence poklesu hladiny glukózy při předávkování ústy podávanými léky proti cukrovce nebo inzulínem a jako nosný roztok pro další léčiva. •je kontraindikován při vysoké hladině glukózy v těle a při snížené koncentraci draslíku v krvi Ardeanutrisol G 5% inf.sol.1x80ml | Pilulka.cz