Hematologie 2
 Základní a speciální vyšetřovací
metody v hematologii
Závěrečné shrnutí – 2:
minule:
1/ Rutinní vyšetření krevního obrazu
(na automatických analyzátorech, mikroskopicky)
2/ Vyšetření kostní dřeně – metody odběru vzorku
a/ trepanobiopsie - histologické vyšetření kostní dřeně
b/ aspirační punkce kostní dřeně - cytologické vyšetření
3/ Speciální vyšetření
- cytochemické vyšetření krevních buněk
- cytogenetické vyšetření buněk kostní dřeně
- molekulárně biologické (cytogenetické) vyšetření buněk
kostní dřeně a nádorové tkáně
- imunofenotypizace (FACS)
- kultivace hematopoetických buněk in vitro
4/ Koagulační vyšetření - základní
Vyšetřovací metody v hematologii /1
součást celkového vyšetření, které se provádí:
- v rámci preventivní prohlídky
- v případě onemocnění
- ke sledování jeho průběhu a reakce na léčbu
- jako součást předoperační přípravy
- při příznacích chudokrevnosti (snížená výkonnost,
slabost, bledost, dušnost, zrychlená srdeční frekvence),
Kdy se vyšetřuje krevní obraz?
- rozhodování o nutnosti podání krevní transfúze
a sledování jejího efektu
- při podezření na infekci
- při krvácivých stavech
- ke zjištění rizika trombotických stavů (tvorba
krevních sraženin v cévách)
- při podezření na nádorová onemocnění,
sledování nemocí kostní dřeně, krve a jejich
reakci na léčbu
- při užívání některých léků
Kdy se vyšetřuje krevní obraz?
1) Krevní obraz (KO)
- základní vyšetření v hematologii
- určuje počet krevních bb. a jejich parametrů
- na analyzátorech krevních elementů
- v indikovaných případech mikroskopicky
Krevní obraz - počet: erytrocytů
leukocytů
destiček
Vyšetřovací metody v hematologii /2
Vznik a vývoj krvinek v kostí dřeni
Vznik a vývoj krvinek v kostí dřeni
erytrocyty
leukocyty
trombocyty
kostní
dřeň
lymfocyt
monocyt
eosinofilní
basofilní
neutrofilní
granulocyt
Závěrečné shrnutí – 1:
Počet erytrocytů (ERY) - v jednom litru krve
fyziologické hodnoty muži: 4,3 - 5,7. 1012/l
ženy: 3,8 - 4,9. 1012/l
fyziologické zvýšení počtu
novorozenci,
lidé žijící delší dobu ve vyšších nadmořských výškách
patologické zvýšení (polyglobulie)
srdeční vady, plicní onemocnění, polycytemia vera
retikulocyty
- nejmladší ery v periferní krvi
- vypuzení jádra.. zbytky organel - ribozomy,ER
- relativní zastoupení: 0, 005 - 0, 015
Vyšetřovací metody v hematologii / 3
Červený krevní obraz (čko)
Proerytroblast Bazofilní
erytroblast
Polychromatofilní
erytroblast
Ortochromní
erytroblast
Retikulocyt
Erytrocyt
Složení a funkce krve: erytrocyty
Vývoj a zrání erytrocytu
Hemoglobin (Hb)
- červené krevní barvivo, - vyplňuje zralý erytrocyt
- umožňuje mu plnit funkci přenosu kyslíku.
Muži: 136 – 176 g/l
Ženy: 120 - 168 g /l
Hematokrit (Htk) - poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy:
- muži 40 : 60 %; ženy 35 : 65 %
Příklad: Htk 0,40 znamená, že v 1 litru krve je 400 ml erytrocytů
Muži: 0,39- 0,49 l/l
Ženy: 0,35- 0,46 l/l
Snížení Hb, Htk – anémie
Zvýšení Hb, Htk – polyglobulie, zahuštění krve - dehydratace
Vyšetřovací metody v hematologii / 4
Červený krevní obraz (čko)
Morfologické anomálie červených krvinek
hodnotí se na základě krevních nátěrů - viz. obrázek
Vyšetřovací metody v hematologii / 7
normální krevní obraz sideropenická anémie
- z nedostatku železa
NÁLEZY V BÍLÉM KREVNÍM OBRAZE
Vývoj a zrání
granulocytu
Vyzrávání granulocytů
Myeloblast Promyelocyt Myelocyt Metamyelocyt Neutrofilní
tyčka segment
REAKTIVNÍ ZMĚNY
V DIFERENCIÁLNÍM KREVNÍM OBRAZE
Počet leukocytů (White Blood Cells – WBC)
- v jednom litru krve
fyziologické hodnoty dospělí: 4,4 – 10,0 . 109/l
Diferenciální rozpočet bílých krvinek „diferenciál“
- zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek v periferní krvi
diferenciál: granulocyty – neutrofilní
basofilní
eosinofilní
monocyty
lymfocyty
- mikroskopické hodnocení obarveného nátěru periferní krve:
morfologie leukocytů, erytrocytů i trombocytů.
Vyšetřovací metody v hematologii / 7
bílý krevní obraz - Leu
Leukocyty 3,6 – 9,6 109/l
Neutrofilní segment 0,50 – 0,75 %
Neutrofilní tyč 0,01 – 0,05 %
Eosinofilní segment 0,00 – 0,04 %
Basofilní segment 0,00 – 0,01 %
Monocyt 0,03 – 0,10 %
Lymfocyt 0,20 – 0,40 %
DIFERENCIÁLNÍ KREVNÍ OBRAZ
NORMÁLNÍ HODNOTY
posun
doleva
REAKTIVNÍ ZMĚNY
V DIFERENCIÁLNÍM KREVNÍM OBRAZE
 posun doleva* – bakteriální infekce
 lymfocytóza / polyklonální / virové infekce
 monocytóza – virové infekce
 eosinofilie – alergické onem., parazitární onem.
-------------------------------------------------
 *posun doleva = k mladším krvinkám .
Vyzrávání granulocytů
Myeloblast Promyelocyt Myelocyt Metamyelocyt Neutrofilní
tyčka
Neutrofilní
segment
Posun doleva
REAKTIVNÍ ZMĚNY
V DIFERENCIÁLNÍM KREVNÍM OBRAZE
Posun doleva
REAKTIVNÍ ZMĚNY
V DIFERENCIÁLNÍM KREVNÍM OBRAZE
Cytogenetické
/ molekulárně biologické metody
• cytogenetické metody – průkaz translokací genů
• U hematologických onemocnění je nález klonu s
patologickým karyotypem důkazem probíhajícího
maligního procesu - např. Philadelphia chromosom
u chronické myeloidní leukemie.
• Při opakovaných vyšetřeních v průběhu léčby leukémií
umožní výsledek cytogenetického vyšetření
• posoudit úspěšnost léčby
• potvrdit remisi choroby
• nebo odhalit blížící se relaps onemocnění
• u pacientů po transplantaci kostní dřeně se pomocí
cytogenetických metod sleduje úspěšnost léčby.
Philadelphia chromosom
t(9;22)
4/ Koagulační vyšetření
Hemokoagulační testy
A. Globální, skupinové, vyhledávací:
1. parciální tromboplastinový čas (PTT), resp. aPTT,
2. tromboplastinový test – Quickův test (INR),
3. trombinový čas (TT),
4. konzumpční protrombinový test,
5. retrakce koagula.
B. Specifické:
1. izolované určení faktorů (I, II, V, VII, VIII, IX, X, XI, XII, XIII),
2. tromboplastinový generační test,
3. určení antitrombinu III.
Obsahové zaměření přednášek:
1. Obsah oboru klinické hematologie
2. Základní a speciální vyšetřovací metody v hematologii
3. Krevní skupiny. Předtransfúzní vyšetření. Krevní
transfúze, indikace pro podání transfúze. Dárcovství
krve. Problematika dárcovství krve.
4. Potransfúzní reakce a komplikace - hemolytická
transfúzní reakce, pyretická reakce, alergická reakce,
infekční agens, viry, bakterie, další možná rizika
5. Autologní transfúze (autotransfúze) - indikace
k autotransfúzi, druhy autotransfúzi, kontraindikace
autotransfúzi
Hematologie 3
 Krevní skupiny
 Předtransfúzní vyšetření
 Krevní transfúze, indikace podání transfúze.
 Dárcovství krve
 Problematika dárcovství krve
dnes
Obsahové zaměření přednášek:
1. Obsah oboru klinické hematologie
2. Základní a speciální vyšetřovací metody v hematologii
3. Krevní skupiny. Předtransfúzní vyšetření. Krevní
transfúze, indikace pro podání transfúze. Dárcovství
krve. Problematika dárcovství krve.
4. Potransfúzní reakce a komplikace - hemolytická
transfúzní reakce, pyretická reakce, alergická reakce,
infekční agens, viry, bakterie, další možná rizika
5. Autologní transfúze (autotransfúze) - indikace
k autotransfúzi, druhy autotransfúzi, kontraindikace
autotransfúzi
Systém 4 KS (I-IV), 1911
přijata nomenklatura AB0
1873 -
1921
1901 určil 3 krevní
skupiny: A, B a 0);
1868 -1943
ABO krevní skupiny
...„lidskou krev lze rozdělit na skupiny podle toho, zda se
erytrocyty shlukují nebo neshlukují krevní plazmou či sérem
jiných lidí“…
• popis vlastností červených krvinek resp. sloučenin na
jejich membráně
• asi 50 typů, nejvýznamnější:
- systém krevní skupiny AB0
- Rhesus faktor (Rh faktor)
• krevní transfúze neidentické skupiny → imunologická
reakce →rozpad krvinek darované krve, hemolýza → šok
→ smrt
• podstatou aglutinace je imunitní reakce antigenu s
protilátkou
Krevní skupiny
- rozeznáváme 4 KS: A, B, AB, 0(nula)
Na povrchu erytrocytů jsou přítomny antigeny
(aglutinogeny - A, B, AB) = KS A, B, AB
nebo nejsou přítomny žádné antigeny (0) – KS 0
V plazmě jsou protilátky (Ab - antibody) proti
aglutinogenům (= aglutininy), které způsobují shlukování
(aglutinaci) erytrocytů s příslušnými povrchovými
aglutinogeny
nositel určité krevní skupiny má v krvi protilátky proti
ostatním
AB0 krevní skupiny (KS)
AB0 krevní skupiny (KS)
= shlukovatelnost mezi červenými krvinkami a krevní
plazmou
- podstatou aglutinace je imunitní reakce antigenu s
protilátkou - setkání aglutinogenu A a aglutininu anti- A
nebo aglutinogenu B a aglutininu anti- B
- v krvi jednoho člověka pouze ty látky, které se vzájemně
snášejí
Aglutinace
ABO krevní skupiny
Aglutinační reakce
Dárce KS A =
Ag: A
Dárce KS A =
Ag: A
KS A příjemce
Protilátky
(Ab) anti B
Ag a Ab
nepárují
KS B příjemce
Protilátky
(Ab) anti A
Není aglutinace
aglutinace
Ag a Ab
párují
Příklad vyšetření KS v ABO systému
Negativní reakce
Pozitivní reakce = aglutinace
příjemce dárce
- provedení transfúze
- transplantace
- vyšetření otcovství
- kriminalistika
VYUŽITÍ VYŠETŘENÍ KREVNÍ SKUPINY
Význam stanovení KS pro tranfuze
Pokud příjemce dostane jinoskupinovou
transfuzi, pak antigen dárce (Ag, aglutinogen)
na povrchu erytrocytu reaguje s protilátkou –
(Ab, aglutininy) v séru příjemce a dojde k
aglutinaci = smrt
Obecně:
Antigeny (Ag) látky, které imunitní systém rozpozná a
reaguje na ně
a/ tvorbou protilátek = humorální imunita
b/ reakcí buněk - T lymfocyty = buněčná imunita
Protilátky (Ab) proti antigenům
 mohou zkrátit přežívání cílové buňky
(závisí na typu vytvořené protilátky)
◦ aktivací komplementu - (HEMO)LÝZA - nejtěžší
reakce - protilátka třídy IgM
◦ aktivací fagocytů - fagocytóza, cytotoxická lýza lehčí
typ reakce - protilátka třídy IgG
ABO krevní skupiny
(antigen) (protilátka)
Ag na povrchu ery Ab v plasmě
na povrchu ery
žádný antigen
V plasmě žádné
protilátky
Universální
dárce
Universální
příjemce
ABO krevní skupiny
Žádný antigenAntigeny A, B
Žádné protilátkyProtilátky B Protilátky A Protilátky A, B
Krevní skupina
Antigen (Ag)
Aglutinogen
Protilátky(Ab)
Aglutininy
Výskyt v
ČR
A A anti B 44 %
B B anti A 12 %
AB A i B Žádné 6 %
O 0
anti A
anti B
38 %
ABO krevní skupiny
Blood Types
 0 Rh neg
◦ Erytrocyt nemá na povrchu žádný antigen
(aglutinogen)
◦ universální dárce
 AB Rh posit
◦ Nemá v plasmě žádné protilátky (aglutininy)
◦ universální příjemce
ABO krevní skupiny
ABO krevní skupiny
1937 poprvé popsán u opice Macacus rhesus
85 % lidí má Rh antigen pozitivní (Rh +)
15 % lidí je Rh Antigen negativní (Rh -)
Rh faktor nebezpečí těhotenství
u matky Rh – a dítě po otci Rh + :
- matka vytváří protilátky proti otcovu Rh+
- hemolytické onemocnění novorozence
RH FAKTOR
- v membráně erytrocytu je 6 Rh – antigenů
- označují se C, D, E, c, d, e.
- pro transfuze krve má význam zejména antigen D.
- systém Rh se rozděluje na skupiny:
- Rh pozitivní s přítomností antigenu D (85 %)
- a Rh negativní s nepřítomností antigenu D (15 %)
SYSTÉM Rh
Rh systém Rh D antigen
Rh + +
Rh - D+
DD+
++
Rh+
+-
Rh+
D- +-
Rh+
--
Rh-
Anti- Rh
Rh + (D+, D+)
(D+, D -)
ANO
Rh - (D -, D -)
NE
Interakce Rh antigenu s protilátkou
Slučitelnost krevních transfuzí
AB0 slučitelnost RhD slučitelnost
Příjemce
Lze podat
transfúzi Příjemce Lze podat transfúzi
0 0, A, B, AB RhD pozitivní
RhD pozitivní;
případně RhD negativní
A A, 0 RhD negativní
RhD negativní
- Ve zvláštních situacích
RhD pozitivní*
B B, 0
nejasný výsledek RhD
nebo slabé / variantní D
(Dw/v )
RhD negativní
- Ve zvláštních situacích
RhD pozitivní*
AB AB, A, B, 0 *V život ohrožujících situacích (např. urgentní transfuze
KLINICKÉ STAVY ZPŮSOBENÉ
ANTIERYTROCYTÁRNÍMI PROTILÁTKAMI
- autoimunní reakce -AIHA (autoimunní hemolytická
anémie)
- imunizace matky erytrocytárními antigeny plodu:
HON hemolytické onemocnění novorozence
- komplikace transfúzní terapie
◦ imunizace příjemce cizorodými erytrocytárními
antigeny v přípravku
◦ při dalším podání erytrocytů s těmito antigeny POTRANSFÚZNÍ
REAKCE
Dědičnost krevních skupin
 Krevní skupiny se dědí po rodičích.
 Dědičnost krevních skupin je dána dvěma
úseky z genetického řetězce, které odborně
nazýváme alely.
 Alely podmiňující tvorbu aglutinogenu (buď A,
nebo B) jsou nadřazené, dominantní vůči alele,
která nepodmiňuje tvorbu žádného
aglutinogenu,tj. 0. Mezi sebou jsou
kodominantní
Dědičnost krevních skupin
Fenotyp - krevní skupina A - Genotyp AA nebo A0
Fenotyp - krevní skupina B - Genotyp BB nebo B0
Fenotyp - krevní skupina AB - Genotyp AB
Fenotyp - krevní skupina 0 - Genotyp 00
Dědičnost krevních skupin
Dědičnost krevních skupin
Matka\Otec 0 A B AB
0 0 0, A 0, B A, B
A 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB
B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB
AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB
ABO krevní skupiny
Příklad 1
Jeden z rodičů má krevní skupinu A, druhý B, u
dětí byly zastoupeny všechny 4 skupiny. Jak
vypadají genotypy všech zúčastněných?
Aby mohly vzniknout všechny čtyři typy krevních
skupin, musí mít oba rodiče také alelu 0 –
mluvíme o kodominanci – nula se projeví pouze
jako homozygotně recesivní sestava:
A O
B AB BO
O AO OO
ABO krevní skupiny
KS A Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
A antigen a Rh (D+) antigen
KS B Rh-: jaký antigen nese na povrchu ery ?
B antigen
KS AB Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
Oba A i B antigen a Rh (D+) antigen
KS 0 Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
Rh (D+) antigen
Jakou může dostat krev ?
Příjemce má KS A Rh+:
A+; A-; 0+; 0-;
Příjemce má KS B Rh-:
B-; 0-;
Příjemce má KS AB Rh-:
A-; B-; AB-, 0-; = univerzální příjemce
Příjemce má KS 0 Rh-:
0- = univerzální dárce
Vyšetření krevní skupiny
vzorky krve a diagnostická séra k vyšetření krevní skupiny (anti-A, anti-B,
anti-A,B) a diagnostické erytrocyty krevní skupiny A1, B, O.
Vyšetření krevní skupiny na mikrodesce
 Předtransfuzní vyšetření
 Krevní transfúze, indikace podání transfúze.
 Dárcovství krve
 Problematika dárcovství krve
TRANSFUZE
je převod lidské krve nebo krevních přípravků do
krevního oběhu druhého člověka
Krev a krevní přípravky se připravují na transfúzní stanici
• Plnou zodpovědnost za podání transfuze nese lékař
• Předpokladem převodu krve je kompatibilita v krevní
skupině (AB0 systému a Rh faktoru).
Podání
• Intravenózní - nejčastěji
• Intraarteriální
• intraoseální
• Během operačního výkonu nebo bezprostředně
po něm
• z operačního pole je drenáží odsávána krev
• pomocí speciálního přístroje upravena
• a následně vrácena do krevního oběhu
• využívá se u operačních výkonů s velkou ztrátou
krve minimálně 1000 ml (např. ortopedické,
kardiochirurgické či cévní výkony).
TRANSFUZE - rekuperace erytrocytů
- při ztrátě krve – úraz, operace, těžký porod,
hemoragický, traumatologický a popáleninový šok
- krevní onemocnění – anémie,
trombocytopenie..
- ostatní indikace – otrava oxidem uhelnatým,
nádorová onemocnění, chronická onemocnění
ledvin, jater…
transfúzi ordinuje a podává lékař
TRANSFUZE - indikace:
Plná krev
Erytromasa
Trombocytový koncentrát
Čerstvá zmražená plazma
STANDARDNÍ TRANSFUZNÍ PŘÍPRAVKY
TRANSFUZNÍ PŘÍPRAVKY (TP)
EBR (erytrocyty bez buffy coatu resuspendované)
ERD (erytrocyty resuspendované deleukotizované)
TB (trombocyty z buffy coatu)
TA (trombocyty z aferézy )
TAD (trombocyty z aferézy deleukotizované)
PA (plazma z aferézy),
P (plazma z plné krve)
Plazma po rychlém zmrazení(koagulační faktory) je
uložena do 6-měsíční karantény
Typy konzerv krevních derivátů
Krevní konzerva /1
- připravuje se na transfúzní stanici
- od dárců do plastových sáčků
- diferenciální centrifugací vytvářejí se vrstvy, které na
sebe plynule přecházejí
(na dně vaku sedimentují ery, leuko, trombo a plazma)
- používá se konzervační, antikoagulační roztok CPDA s
přídavkem adeninu
TRANSFUZE
Krevní konzerva /2
- příprava - přísně sterilně, z vyšetřené krve:
1) jednoduchý vak – na odběr plné krve
2) dvojvak – 1 odběrový a 1 satelitní vak pro přípravu
erytrocytového koncentrátu a plazmy
3) trojvak – jeden odběrový a dva satelitní vaky
4) čtyřvak – jeden odběrový a tři satelitní vaky – na
erytrocyty, trombocyty a plazmu
TRANSFUZE
Plná krev – je krev dárce odebraná do přiměřeného
množství konzervačního roztoku v plastovém vaku.
Může se použít přímo k podávání nebo k dalšímu
zpracování.
Uchovává se při teplotě +4°C 21 – 35 dní (podle použitého
konzervačního roztoku ).
Použítí výjimečně - při > 50% ztrátách krve / 24 hod
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /1
Odběr plné krve
1/ Odběr 450 ml plné krve do tzv. čtyřvaku, poté
2/ uložení na chladové desky
3/ centrifugace
4/ oddělení plazmy, přetlačení a oddělení tzv. buffy coatu s
malým množstvím plazmy, doplnění resuspenzního roztoku
ke zbylé erymase.
Čtyřvak na odběr plné krve
Čtyřvak s leukofiltrem
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Odběr plné krve
1/ Odběr 450 ml plné krve do tzv. čtyřvaku, poté
2/ uložení na chladové desky
3/ centrifugace
4/ oddělení plazmy, přetlačení a oddělení tzv. buffy coatu s
malým množstvím plazmy, doplnění resuspenzního roztoku
ke zbylé erymase.
Chladové desky pro uskladnění plné krve po odběru
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Odběr plné krve
1/ Odběr 450 ml plné krve do tzv. čtyřvaku, poté
2/ uložení na chladové desky
3/ centrifugace
4/ oddělení plazmy, přetlačení a oddělení tzv. buffy coatu s
malým množstvím plazmy, doplnění resuspenzního roztoku
ke zbylé erymase.
Velkoobjemová centrifuga
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Odběr plné krve
1/ Odběr 450 ml plné krve do tzv. čtyřvaku, poté
2/ uložení na chladové desky
3/ centrifugace
4/ oddělení plazmy, přetlačení a oddělení tzv. buffy coatu s
malým množstvím plazmy, doplnění resuspenzního roztoku
ke zbylé erymase.
Plná krev po centrifugaci
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Odběr plné krve
Z plné krve vzniknou 3 druhy TP:
1 /Erytromasa
2/ P (plazma)
3/ TB (trombocyty z buffy coatu)
Rozdílné další zpracování a uskladnění
Erytromasa – je transfúzní přípravek obsahující červené
krvinky, které zůstávají po odsátí plazmy.
Přidává se resuspenzní roztok, čímž se sníží viskozita jejich
koncentrátu.
Nejčastěji se používají roztoky – SAG-M a ADSOL.
v roztoku SAG-M je možné uchovávat 35 – 42 dní
v roztoku ADSOL 42 dní při teplotě +4°C
Používá se ke zvýšení objemu pro přenos kyslíku.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Erytromasa:
EBR (erytrocyty bez buffy coatu
resuspendované)
ERD (erytrocyty resuspendované deleukotizované)
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Separátor plné krve
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Skladování EBR a ERD
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Trombocytový koncentrát = z buffy-coatu (BC) směsné
deleukotizované (TBSD)
• ze 4 až 6 jednotek (dárců) plné krve
• obsah trombo 200 - 350 x 109/1TU (100 - 195 x
109/0,5TU)
• ve 200-300 ml náhradního roztoku a zbytkového množství
plazmy
• obsah leuko < 1,0 x 106 /TU.
• obsah 1 TU TBSD =
= počet trombo 1 TU TAD
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3a
Trombocyty z aferézy deleuko (TAD, TAD-PED)
- výtěžek z jedné separace = jeden dárce 200 - 800 x 109
- v 1 TU TAD je > 200 x 109 trombocytů
- v TAD-PED je < 200 x 109 trombocytů
- obsah leukocytů < 1x 106/TU
- obsah zbytkových izoaglutininů v KS 0 titr ≤ 16
- KS AB či 0 = s nízkým titrem izoaglutininů: „TAD univerzální“
• podáním trombo od jednoho dárce:
= nižší riziko aloimunizace v HLA systému
= snížení rizika přenosu virové infekce
STANDARDNÍ
TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3b
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3c
Odběr trombocytů pomocí separátoru
Trombocyty z aferézy deleuko (TAD, TAD-PED)
Human platelet antigens (HPA) = destičkové antigeny
- mohou stimulovat tvorbu aloprotilátek
- po trf destiček dárce s odlišnými (HPA) destičkovými antigeny
- HPA způsobují: aloimunní trombocytopenii novorozenců
- potransfuzní purpuru
- Refrakternost na destičkové transfuze = bez efektu
- destičkové antigeny GPIIb/IIIa, GPIa, GPIb a GPIb, jsou podmíněny
bodovými mutacemi určujícími alely HPA-1a/b, HPA-2a/b, HPA-3a/b,
HPA-4a/b, HPA-5a/b, HPA 6a/b, HPA 9a/b, HPA-15a/b .. a další
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3d
System Antigen Originální název Glykoprotein CD
HPA-1 HPA-1a 1aZw GPIIIa CD61
HPA-1b Zwb GPIIIa CD
Skladování trombocytů na agitátorech
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3e
Čerstvá zmražená plazma – získává se
- z odběrů celé krve
- nebo metodou plazmaferézy
- Doba použitelnosti je závislá na teplotě skladování.
24 měsíců při teplotě méně než –40°C
12 měsíců při teplotě –30 až – 40°C
6 měsíců při teplotě –25 až – 30°C
3 měsíce při teplotě – 18 až – 25°C.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /4
Skladování plazmy v karanténě (min.180 dní)
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY
Krevní deriváty – jsou izolované jednotlivé plazmatické
bílkoviny ve více a nebo méně čisté formě:
Albumín – připravovaný jako 5% nebo 20% roztok
plazmatických bílkovin, ze kterých 95% tvoří albumín.
Imunoglobuliny – připravuje se:
- polyspecifický IgG (gamaglobulin)
- specifický (hyperimunní) např. proti viru Hepatitidy
B, proti antigenu D apod.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /5
Koncentráty koagulačních faktorů – vyrábějí se
- v sušené formě (lyofilizované ), podávají se i.v.
- připravuje se koncentrát F I ( fibrinogen )
- koncentrát F VII
- koncentrát F VIII
- koncentrát F IX
- koncentrát faktorů protrombinového komplexu
- koncentrát F XII a jiné.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /6
Podání transfúze
- Transfúzní vak má mít teplotu nemocničního pokoje
- podat do 120 minut po přinesení z transfúzní stanice
- transfúze se nesmí skladovat v ledničce na oddělení
- do vaku se dává transfúzní set těsně před podáním
- do každého vaku se dává vždy nový transfúzní set
- po vykapání krve se transfúzní set i vak uchovává 24 hod
v ledničce (reakce pacienta na podanou krev)
- při znehodnocení krve se tato musí vrátit zpět na stanici
Zásady práce při transfúzi
Povinnosti sestry před podáním transfúze
po přinesení krve z transfúzní stanice zkontroluje údaje na vaku, zda souhlasí
- počká, až bude mít krev teplotu pokoje – k aplikaci
- připraví dokumentaci – kopie žádanky musí souhlasit s údaji na vaku, kopie se zakládá
do chorobopisu
- doklad o krevní skupině – porovná se skupinou na krevním vaku
- záznam o vykonané transfúzi – sem zapíše TT, TK P,
- dekurs s razítkem o provedení a průběhu transfúze
- testovací kartičky na křížovou zkoušku a testovací séra
- pomůcky – transfúzní soupravu, kanylu; průhledné krytí na kanylu, tampóny nebo
čtverečky s dezinfekcí, zatahovadlo, podložku pod ruku, spojovací hadičku, emitní misku,
infúzní stojan, jehlu a kapiláru na odběr krve z prstu pacienta – křížová zkouška,
soupravu na určování ABO krevních skupin (testovací kartičky - Sanguitest, diagnostické
sérum anti-A, anti-B a tyčinky na zamíchání)
- informuje nemocného a požádá ho, aby se došel vymočit
- zkontroluje signalizační zařízení a poučí nemocného – ten zaujme pohodlnou polohu
- zavolá lékaře – aplikace transfúze – kontrola vaku – čísla, expirace, souhlas s dodanou
žádankou, krevní skupinu, Rh faktor, jméno a příjmení pacienta
- připraví transfúzní soupravu – před lékařem napíchne krevní vak, odpustí vzduch a
zavěsí připravenou krev na stojan
Povinnosti sestry před podáním transfúze
- před lékařem odebere krev z prstu pacienta, ten si kápne do políček na testovací
kartě kapku krve, potom přidá vedle kapek krve testovací sérum anti-A a anti-B, zamíchá
tyčinkou ( vždy opačným koncem ) a počká, kde se krev vysráží (do 3 minut) – určení
skupiny.
- při shodě krevní skupiny se skupinou vaku se zatáhne ztahovadlem podložená
končetina, dezinfikuje se místo vpichu – aplikuje kanylu, sestra ji přelepí průhlednou fólií
- lékař provede biologický pokus/zkoušku – u dospělých – 20 ml krve se pustí rychle
do žíly pacienta, potom se na 2 – 3 minuty proud krve zpomalí, aby kapala rychlostí dle
ordinace lékaře a potom by se měla zkouška opakovat ještě 2x
- u dětí se biolologický pokus provádí s množstvím 3 - 5 ml krve ( podle věku dítěte )
a může se kombinovat s fyziologickým roztokem
- pokud se u nemocného nevyskytnou žádné komplikace/reakce napíše se – biologický
pokus negativní a nechá se krev kapat v průměru 60 – 120 kapek za minutu ( podle
ordinace lékaře )
- dále se zapíše počátek transfúze – přesný čas do dokumentace
- u velkých ztrát krve se podává krev pomocí přetlakové manžety nebo pomocí
převodního ohřívacího přístroje ( ohřívá krev na TT lidského těla )
Povinnosti sestry v průběhu transfúze
- aktivně kontroluje nemocného vždy po 10 minutách
- sleduje frekvenci kapek transfúze
- sleduje místo aplikace kanyly
- při reakci okamžitě přeruší transfúzi a informuje lékaře
- transfúzi ukončí tak, aby ve vaku zbyly 2 ml krve (pro
případ reakce po transfúzi )
- krevní vak i transfúzní soupravu uschová na 24 hodin do
ledničky
- po 24 hodin oboje odhodí do biologického materiálu podle
směrnic
- provede proplach kanyly
- zapíše konec transfúze do dekurzu
- změří TT, TK, P a zaznamená do dokumentace
Před aplikací transfúze
potvrzení KS - SANGVITESTem, (BED-SIDE TEST)
(dg souprava se séry: zelená anti – A, červená anti – B,
předtištěné Eldonovy kartičky
provedení: do zelených kruhů karty vkápne lékař 1 kapku
anti A, do červených kruhů 1 kapku anti B, do obou horních
kruhů 1 kapku krve příjemce, do obou dolních kruhů 1
kapku krve z konzervy, skleněnými tyčinkami (nebo
postupně 4 rohy jiné karty) se promíchají séra s kapkami
krve, po 3 minutách je výsledek:
…odečíst – nesmí před odečtením zaschnout…
U lůžka - potvrzení KS – SANGVITESTem (BED-SIDE TEST
Kontrola KS u lůžka (BED-SIDE TEST)
Sanguitest
shlukování nastalo příjemce a dárce
mají skupinu
v kruzích anti – A A
v kruzích anti – B B
ve všech 4 kruzích AB
nenastalo nikde 0
U lůžka - potvrzení KS – SANGVITESTem (BED-SIDE TEST
Kontrola KS u lůžka (BED-SIDE TEST)
Sanguitest
Pozitivní aglutinace = krevní skupina A
 Předtransfúzní vyšetření
 Krevní transfúze, indikace podání transfúze.
 Dárcovství krve
 Problematika dárcovství krve
Co to je transfuzní služba ?
Náplň:
odběry krve nebo jejich složek
vyšetření krve jako prevence přenosu infekčních chorob
zpracování krve – výroba transfuzních přípravků
a krevních derivátů
skladování a distribuce krve
Dárcovství krve
řídí se směrnicemi Ministerstva zdravotnictví, které
zahrnují postupy a principy při dárcovství krve.
Dárcovství krve - DK
Dárcovství krve
Transfuzní služba je založena na dobrovolných,
bezplatných dárcích krve a krevních komponent
Dárcovství krve je i v dnešní moderní době stále aktuální.
Přes veškeré snahy se zatím nepodařilo vytvořit
tekutinu, která by krev nahradila ve všech jejich
vlastnostech, proto je odběr krve od dobrovolných dárců
stále nezbytný.
hlavní problémy dárcovství krve:
1/ zajištění dostatečného počtu vhodných dárců krve
2/ riziko přenosu infekčních nemocí
- organizací transfúzní služby jsou pověřeny
transfúzní stanice, které jsou v každé větší
nemocnici
- na transfúzní stanici se krev získává od dárců dárcovství
dobrovolné - bezplatné nebo
placené
- krev se zpracovává na konzervy - ukládá –
konzervuje
- vytvářejí se i krevní deriváty - plazma,
albuminy, globuliny, trombocyty
Dárcovství krve
DK se řídí směrnicemi MZ - dárcem může být
pouze zdravý člověk, který:
• je ve věku 18 – 65 let
• váží alespoň 50 kg
• netrpí žádnou vážnější alergií
• netrpí chronickým onemocněním plic (astma),
ledvin, srdce a cév, zažívacího traktu,
endokrinním či revmatickým onemocněním,
onemocněním krve, nervového systému
Dárcovství krve - DK
- Dárcovství krve a její zpracování – krevní banka
- Krevní produkty (ery, plt, granulo, plazma)
- Transfuze krve a jejích komponent, produktů
- Terapeutické hemaferézy (hem, neurol, nefro, kardio..
- Leukodeplece
- Extrakorporální separace krvinek (SCT, trombo..)
Dárcovství krve
dárcem může být :
• neprodělal TBC
• neprodělal infekční žloutenku či jiné závažnější
onemocnění jater
• neprodělal tropickou či pohlavní nemoc
• není HIV pozitivní
• nepatří do tzv. rizikových skupin
Dárcovství krve - DK
KREV JE MOŽNO DAROVAT, POKUD DÁRCE:
• není právě nemocen
• v posledním týdnu nebyl na ošetření chrupu –
trhání, neužíval léky
• v posledním měsíci neužíval žádná ATB, neměl
přisáté klíště, nebyl očkován
Dárcovství krve - DK
KREV JE MOŽNO DAROVAT, POKUD DÁRCE:
v posledním půlroce nebyl v kontaktu s nakažlivou
chorobou, nebyl na operaci, endoskopickém výkonu
v posledním roce si nenechal provést tetováž, piercing
žena nekojí, nemenstruuje, není těhotná, od
posledního porodu uběhlo alespoň 12 měsíců
Dárcovství krve - DK
KREV JE MOŽNO DAROVAT, POKUD DÁRCE:
v posledních 24 hodinách nejedl žádné tučné jídlo, nepil
velké množství alkoholu
před odběrem se nedoporučuje hladovět, je vhodné dietně
posnídat a přijímat dostatek nealkoholických nápojů
Dárcovství krve - DK
DÁRCOVSTVÍ KRVE - DK
v průběhu roku mohou muži darovat krev maximálně 5X,
ženy pouze 4X
minimální interval mezi dvěma odběry plné krve je 60 dnů
Dárcovství krve - DK
DÁRCOVSTVÍ KRVE - DK OCEŇOVÁNÍ
BEZPŘÍSPĚVKOVÝCH DÁRCŮ KRVE provádí ČČK:
•za první odběr získá odznak kapky krve
•10 odběrů – bronzová medaile profesora Jánského
•20 odběrů – stříbrná medaile
•40 odběrů – zlatá medaile
Dárcovství krve - DK
Věk dárců krve – od 18 – 60 let
- zdravotní stav a laboratorní nálezy jsou v normě
- před odběrem dodržovat dietu vyloučit tuky a škodliviny,
- těsně po odběru dostane na transfúzní stanici občerstvení
- má nárok na den volna po odběru krve
- musí být poučen a znát všechny informace, které jsou
pro odběr důležité – rizika přenosu infekčních chorob,
onemocnění po transfúzi a vyšetření před transfúzí
Dárcovství krve - DK
Dárcovství krve - DK
Množství darované krve – při jednom odběru se nesmí
odebrat více než 13% cirkulujícího odběru krve. Toto se
určuje na základě výšky a váhy dárce.
Intervaly mezi jednotlivými odběry – muži mohou
darovat krev maximálně 4x do roka s minimálním odstupem
dvou měsíců mezi dvěma odběry. Ženy smějí darovat krev
maximálně 3x do roka s minimálním odstupem třech měsíců
mezi dvěma odběry.
Dárcovství krve - DK
Co sledujeme u dárce – astenický vzhled, podvýživa,
bledost, žloutenka, cyanóza, dyspnoe, mentální nestabilita,
duševní zaostalost, intoxikace alkoholem nebo drogami.
Fyzikální vyšetření – měří se, TT, TK, P, poslouchají se
srdce a plíce, vyšetřují se přístupné lymfatické uzliny a
ostatní podle ordinace lékaře.
Laboratorní vyšetření – krevní skupina, Rh faktor, krevní
obraz, FW, biochemický soubor – HbsAg, ALT, AST, ALP,
bilirubin, anti-HCV, anti-HIV 1,2, serologie – TPM ( BWR ),
ostatní dle ordinace lékaře
Dárcovství krve - DK
Kontraindikace pro dárce – trvale se vyřazují osoby s:
AIDS, autoimunitním onemocněním, příznaky těžké
bronchitidy, Creutzfeldovou- Jakobovou chorobou, DM na
inzulínu, epilepsií, hematologickým onemocněním,
hepatitidou B, C, hypertenzí, maligním onemocněním,
chronickou nefritidou a pyelonefritidou, srdečními
chorobami a anémií, přechodně to může být mononukleóza.
Krevní transfúze…..