Sociální psychologie PhDr. Lenka Emrová 5. přednáška SOCIO ČLOVĚK JE TVOR SPOLEČENSKÝ Vymezení předmětu SP uHraniční disciplína uKořeny ve starověku a středověku uBouřlivý vývoj ovlivněný vývojem ve světě uPřevezena z Evropy do USA uPojem sociální psychologie se objevuje poprvé u J.M. Baldwina v roce 1897 u1897 N. Triplett publikuje výsledky svého 1. sociálně psychologického laboratorního experimentu, který zkoumá vliv přítomnosti druhých na výkon jedince uVznik 1908 vydáním učebnic sociální psychologie (Mc Dougall a Ross) u http://comps.canstockphoto.com/can-stock-photo_csp6574383.jpg Předmět SP u uSociální psychologie je empirická věda, která se zabývá studiem psychologické stránky mezilidských (sociálních) interakcí. Předmětem sociální psychologie je studium zákonitostí, projevujících se v následujících formách sociálních interakcí: ujedinec–jedinec (dyadická interakce – například rodič dítě, nadřízený – podřízený, muž – žena), ujedinec–malá skupina (interakce v malých skupinách – např. rodina, třídní kolektiv, pracovní skupina, tým), umalá skupina–malá skupina (vztahy mezi jednotlivým týmy v organizaci). u uSociální psychologie zkoumá, jak navzájem na sebe působí, jak se ovlivňují, podmiňují. u SOCIÁLNÍ PERCEPCE SOCIÁLNÍ INTERAKCE SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE SOCIALIZACE Socializace jedince uZákladní kategorie sociální psychologie uJe ontogenetický proces postupného vrůstání jedince do života společnosti uJedinec se postupně z biologické bytosti stává bytostí sociální prostřednictvím sociálního učení (nápodoba, sociální zpevňování, identifikace) uCeloživotní proces osvojování si poznatků, zvyků , postojů, norem, kultury atd…. (dle Junga převážně do 30 let) uNení pasivní, ale aktivním přebíráním zkušeností u Primární Sekundární Terciární Akce - interakce uVýzkumy novorozenců ukazují, že dítě se aktivně vztahuje ke světu již od narození (nejsou nepopsanou tabulí) uBonding – vztah matka – dítě po porodu uDěti preferují sociální podněty – obličeje před věcmi, živé obličeje před maskou, hovořící a pohybující se rodiče před rodiči, kteří nehybně a tiše sedí. uhttp://www.youtube.com/watch?v=apzXGEbZht0&feature=related u uRodiče bývají většinou aktivní a angažovaní a tak vzniká prostor pro vzájemné interakce, sladění , spolupráci, synchronizaci. Miminko sleduje tvář svého pečovatele, když ho zajímá, pokud ho nezajímá odvrátí pozornost k jinému objektu. Doplňují se, neskáčou si do řeči, jako by se domluvili a jeden čeká na reakci druhého, vzájemně se ovlivňují. Experimenty s opicemi uExperimenty H. Harlowa Klec zoufalství 1957 a 1963 uhttps://www.youtube.com/watch?v=OrNBEhzjg8I uřada psychologických experimentů s makaky rhesus, jež měly vysvětlovat podstatu mateřské lásky. Prokázaly, že dítě k matce připoutává něco víc než jen potřeba výživy. u u u Sociální role usoubor chování, který se očekává od každého, kdo vstupuje do nějakého sociálního vztahu u„úlohy“, které nám předepisují, jak se máme chovat k druhým a v určitých sociálních situacích uvrozená (muž, žena, věk, národnost, zděděný majetek), uzískaná (student, matka, porodní asistentka…), uVnucené (nezaměstnanost, výkon trestu, pacient…) udočasná (rodička, cestující v HMD, divák… ) uPro psychickou pohodu je významné, aby jedinec byl co nejvíce v souladu se systémem svých rolí u Kongruence - soulad uVýchova ovlivňuje náš rozum – být hodný, rozumný, dělat dobrá promyšlená rozhodnutí uÚsudky, nálepky, kategorie uPředsudky, soudy, přesvědčení, automatismy uČernobílé vidění uZbavujeme se odpovědnosti uOdpojení od svých pocitů a potřeb uDělat to, co chtějí druzí uRaději máme představu syna, než syna samotného uKonat nikoli být uMít strach z konfliktů – být poslušný, se snahou zalíbit se uMít masky – maškarní bál http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRqUliYhngB6EzpAOu81j9VhEaZBAxYw-TQWJkki2h09ZECqPsM Konflikt rolí uVnitřní konflikt subjektu role – když je na člověka kladeno více nároků od různých lidí (co se ode mne očekává??? Komu vyhovět???) u uKonflikt mezi nositeli téže role – pokud si člověk není jistý obsahem své role. Od každého se očekává něco jiného. Nejsou jasné informace. u uKonflikt mezi rolemi – když plníme více rolí a jejich očekávání jsou v rozporu. u uKonflikt role–osobnost – „hraní role“ je v rozporu s osobnostními dispozicemi či postoji nebo hodnotami jedince. Sociální role uRole zdravotníka uProfesionál – odborník uNa domácí půdě uKaždodenní záležitost uNebývá emočně zaangažovaný/á uVyšší sociální statut uPoskytuje pomoc uNese odpovědnost uVstupuje do intimního prostoru rodičky/pacienta u uRole rodičky/pacienta uLaik uVstupuje na „cizí“ půdu uVýjimečná událost, nová a neznámá uEmočně zaangažovaná/ý uZávislá/ý, odkázaná/ý ASYMETRICKÝ VZTAH Typologie rodičky Typologie současné rodičky uŽena 30 – 34 let uMinimálně SŠ vzdělaná uVětší město uČasto svobodná uTěhotenství je plánované a chtěné Osobnost současné rodičky uZralá žena uSamostatná uNezávislá uInformovaná uMá životní zkušenosti uAsertivní uZvyklá o sobě rozhodovat uMít vše pod kontrolou uVí, co chce a jde si za tím uNa frustraci spíše reaguje útokem, než útěkem 2 typy žen – dvojí přístup k těhotenství a mateřství uVýkonově orientovaná uLogická uPotřeba podat výkon uNeselhat uStrach z bolesti a emocionálních projevů uStrategie zvládání stresu zaměřená na racionální řešení uEmocionálně orientovaná uCitlivá, zranitelná, empatická uDůvěra ve vlastní instinkt a intuici uIntenzivně prožívá těhotenství i mateřství uPocit výlučnosti a jedinečnosti uEmotivní strategie zvládání stresu Emocionálně orientovaná matka a těhotenství u uIntenzivně prožívání těhotenství uTěhotenství vnímá jako tvůrčí uVšechny strasti těhotenství přijímá jako potvrzení své mateřské role. uNaslouchá řeči svého dítěte, snaží se jí porozumět, uNerada se loučí z těhotenstvím uPorod očekává jako jedinečnou a silnou událost, uVěří ve své tělo a v aktivní spolupráci při přirozeném porodu uUsiluje o to, aby mohla své dítě kojit co nejdříve, pokud možno již na porodním sále. Emocionálně orientovaná matka a mateřství uDítě je středobodem jejího světa, jejím pokračováním, uJedině ona má zvláštní schopnost být s dítětem v opravdovém kontaktu uJe přesvědčena o nutnosti výlučné a stálé mateřské péče uMusí zabezpečovat přání dítěte skrze spontánní porozumění a vhled do jeho potřeb. uOna sama je prostředníkem mezi dítětem a ostatními lidmi a také ona sama jej chrání před přívalem nežádoucích podnětů. uDítě ví vše nejlépe u Výkonově orientovaná matka a těhotenství uTěhotenství je pro ni prostředkem k opatření si dítěte. uJe resistentní vůči emoční dysbalanci, nebo uPokračuje ve své profesní činnosti tak dlouho, jak je to jen možné. uSnaží se zachovat si svůj styl oblékání tak dlouho, jak je to jen možné uPočátek pohybů vnímá jako cizí sílu, kterou nemá pod svojí kontrolou uNesnaží se navázat se svým dítětem kontakt uBěhem těhotenství se vyzbrojí potřebnými vědomostmi o dítěti i péči o něj, a o porodu uTěhotenství je pro ni únavnou cestou, jejímž cílem je vyprodukovat dítě. uPorod vnímá jako bolestivý a pokořující zážitek. Výkonově orientovaná matka a mateřství uPo příchodu z porodnice si vytváří řád, aby mohla co nejlépe pečovat o dítě uPéči vnímá jako úkol, kterého se musí zhostit co nejlépe uDodržuje přesná pravidla uStálý tlak mateřských povinností ohrožuje její osobní identitu uNevnímá mateřství jako něco úžasného a snaží se brzy vrátit zpět do práce uMatka ví vše nejlépe Sociální status uStatus je dán pozicí jedince v sociálně stratifikované struktuře, spojené s mírou ocenění ze strany druhých. ustatus lékaře / status zdravotníka uExpertní pozice lékaře uZdá se, že plnou zodpovědnost za zdraví pacienta nese lékař sám uUmocněno systémem zdravotní legislativy, která umožňuje, aby lékař byl trestán za to, že se pacient neuzdravuje nebo dokonce zhoršuje uLékař může pouze doporučit, ale nemůže být zodpovědný za případné nezodpovědné chování pacienta uDiagnóza je hypotéza a je potřeba s ní takto zacházet – je třeba lékaře vnímat jako člověka, který zvažuje, ne jako boha, který ví uPokora a moudrost lékaře – pozor na prognózování negativních vývojů u Přechod od paternalistického k partnerskému přístupu uCo očekává lékař uPoslušnost uSubmisivitu uVděčnost u uJak vystupuje uDominantně uRadí, dává příkazy, zakazuje, vyhrožuje, zastrašuje uZodpovědně uJako odborník uVšechno ví „vím, co je pro tebe nejlepší“ partner průvodce vede dialog ptá se a poslouchá ukazuje cesty, benefity, rizika zplnomocňuje „ty víš, co je pro tebe nejlepší“