Hematologie 4
Potransfuzní reakce a komplikace
dnes
Hematologie 3
 Krevní skupiny
 Předtransfúzní vyšetření
 Krevní transfúze, indikace podání transfúze.
 Dárcovství krve
 Problematika dárcovství krve
minule
Závěrečné shrnutí – 3:
KREVNÍ SKUPINY
- Krevní skupina je popis vlastností červených
krvinek.
- rozeznáváme 4 krevní skupiny A, B, AB, 0,
- Krevní skupiny jsou určeny přítomností (nepřítomností)
antigenů- aglutinogenů A, B na povrchu erytrocytů.
Protilátky proti aglutinogenům se nacházejí v plazmě a
říkáme jim aglutininy - způsobují shlukování erytrocytů s
příslušnými povrchovými aglutinogeny, tzv. aglutinaci
Krevní skupina se dědí po rodičích
AB0 krevní skupiny
ABO krevní skupiny
(antigen) (protilátka - v plasmě)
Krevní skupina
Antigen
Aglutinogen
Protilátky
aglutinin
Výskyt v
ČR
A A anti B 44 %
B B anti A 12 %
AB A i B Žádné 6 %
O H
anti A
anti B
38 %
ABO krevní skupiny
Příklad vyšetření KS v ABO systému
Negativní reakce
Pozitivní reakce
příjemce dárce
ABO krevní skupiny
- v erytrocytární membráně je 6 Rh – antigenů
- označují se C, D, E, c, d, e.
- pro transfuze krve má význam zejména antigen D.
- systém Rh se rozděluje na skupiny:
- Rh pozitivní s přítomností antigenu D (85 %)
- a Rh negativní s nepřítomností antigenu D (15 %)
SYSTÉM Rh
Rh systém Rh D antigen
Rh + +
Rh - D+
DD+
++
Rh+
+-
Rh+
D- +-
Rh+
--
Rh-
1937 poprvé popsán u opice Macacus rhesus
85 % lidí má Rh antigen pozitivní (Rh +)
15 % lidí je Rh Antigen negativní (Rh -)
Rh faktor nebezpečí těhotenství
u matky Rh – a dítě po otci Rh + :
- matka vytváří protilátky proti otcovu Rh+
- hemolytické onemocnění novorozence
RH FAKTOR
Anti- Rh
Rh + ANO
Rh - NE
Interakce Rh antigenu s protilátkou
Dědičnost krevních skupin
 Krevní skupiny se dědí po rodičích.
 Dědičnost krevních skupin je dána dvěma
úseky z genetického řetězce, které odborně
nazýváme alely.
 Alely podmiňující tvorbu aglutinogenu (buď A,
nebo B) jsou nadřazené, dominantní vůči alele,
která nepodmiňuje tvorbu žádného
aglutinogenu,tj. 0. Mezi sebou jsou
kodominantní
Dědičnost krevních skupin
Matka\Otec 0 A B AB
0 0 0, A 0, B A, B
A 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB
B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB
AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB
ABO krevní skupiny
Příklad 1
Jeden z rodičů má krevní skupinu A, druhý B, u
dětí byly zastoupeny všechny 4 skupiny. Jak
vypadají genotypy všech zúčastněných?
Aby mohly vzniknout všechny čtyři typy krevních skupin, musí
mít oba rodiče také alelu O – mluvíme o kodominanci – nula
se projeví pouze jako homozygotně recesivní sestava:
A O
B AB BO
O AO OO
ABO krevní skupiny
KS A Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
A antigen a Rh (D+) antigen
KS B Rh-: jaký antigen nese na povrchu ery ?
B antigen
KS AB Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
Oba A i B antigen a Rh (D+) antigen
KS 0 Rh+: jaký antigen nese na povrchu ery ?
Rh (D+) antigen
Jakou může dostat krev ?
Příjemce má KS A Rh+:
A+; A-; 0+; 0-;
Příjemce má KS B Rh-:
B-; 0-;
Příjemce má KS AB Rh-:
A-; B-; AB-, 0-;
Příjemce má KS 0 Rh-:
0-
 Předtransfuzní vyšetření
 Krevní transfúze, indikace podání transfúze.
 Dárcovství krve
 Problematika dárcovství krve
TRANSFÚZE
je převod lidské krve nebo krevních přípravků do
krevního oběhu druhého člověka
Krev a krevní přípravky se připravují na transfúzní stanici
• Plnou zodpovědnost za podání transfuze nese lékař
• Předpokladem převodu krve je kompatibilita v
krevní skupině ( ABO systému a Rh faktoru).
Podání
• Intravenózní - nejčastěji
• Intraarteriální
• intraoseální
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /1
450 ml plné krve do tzv. čtyřvaku, poté následuje
uložení na chladové desky, centrifugace, přetlačení a
oddělení plazmy, přetlačení a oddělení tzv. buffy coatu s
malým množstvím plazmy, doplnění resuspenzního
roztoku ke zbylé erymase.
▪ Vznik 3 druhů TP:
1 /EBR (erytrocyty bez buffy coatu resuspendované)
2/ P (plazma),
3/ TB (trombocyty z buffy coatu),
▪ Rozdílné další zpracování a uskladnění
Erytromasa – je transfúzní přípravek obsahující červené
krvinky, které zůstávají po odsátí plazmy.
Přidává se resuspenzní roztok, čímž se sníží viskozita jejich
koncentrátu.
Nejčastěji se používají roztoky – SAG-M a ADSOL.
v roztoku SAG-M je možné uchovávat 35 – 42 dní
v roztoku ADSOL 42 dní při teplotě +4°C
Používá se ke zvýšení objemu pro přenos kyslíku.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Čtyřvak na odběr plné krve
Čtyřvak s leukofiltrem
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Chladové desky pro uskladnění plné krve po odběru
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Velkoobjemová centrifuga
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Plná krev po centrifugaci
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /2
Separátor plné krve
Trombocytový koncentrát – krevní destičky v plazmě, připravují se z
jednotky celé krve (od několika dárců)
Trombocyty z aferézy deleukotizované (TAD, TAD-PED) –
trombocytoferézy (od jednoho dárce)
• podáním trombo od jednoho dárce:
= nižší riziko aloimunizace v HLA systému
= snížení rizika přenosu virové infekce.
• uchovávat za stálého promíchávání při teplotě 22°C ve speciálních
vacích 5 dní
• Musí mít udržené pH v rozmezí 6,0 – 7,4
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3a
• potransfuzní reakce (FNHTR, TRALI, trombopenie)
• přenos intraleukocytových virů
• ovlivnění imunity
• Imunosuprese
• tvorba protilátek anti-HLA a anti-HNA
Leukocyty v transfuzních přípravcích
Snížení počtu leukocytů
z max. 1,2 . 10⁹ na 1,0 . 10⁶ (/TU)
= prevence komplikací
Deleukotizace
Indikace deleukotizovaných TP (OOP SÚKL)
1) Snížení výskytu nehemolytických febrilních
potransfuzních reakcí
- pacienti s opakovanými febrilními reakcemi po transfuzi
- při průkazu cytotoxických HLA protilátek
2) Snížení rizika aloimunizace
- pacienti chronicky substituovaní krví a krevními přípravky (např.
pacienti
dialyzovaní, s hematoonkologickými chorobami, …)
- před a po orgánových transplantacích (transplantace kostní dřeně,
srdce, ledvin, jater apod.)
3) Snížení rizika infekcí (především CMV)
u CMV neg. příjemců)
- před a po orgánových transplantacích
- u ostatních imunosuprimovaných pacientů
- u nedonošených dětí nebo novorozenců
- u intrauterinních transfuzí
- u těhotných žen
- u dětí po operacích srdce a velkých cév
Indikace deleukotizovaných TP (OOP SÚKL)
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /3a
Odběr trombocytů pomocí separátoru
Krevní deriváty – jsou izolované jednotlivé plazmatické
bílkoviny ve více a nebo méně čisté formě:
Albumín – připravovaný jako 5% nebo 20% roztok
plazmatických bílkovin, ze kterých 95% tvoří albumín.
Imunoglobuliny – připravuje se:
- polyspecifický IgG (gamaglobulin)
- specifický (hyperimunní) např. proti viru Hepatitidy B,
proti antigenu D apod.
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY /5
shlukování nastalo příjemce a dárce
mají skupinu
v kruzích anti – A A
v kruzích anti – B B
ve všech 4 kruzích AB
nenastalo nikde 0
U lůžka - potvrzení KS – SANGVITESTem (BED-SIDE TEST
Dárcovství krve
- organizací transfúzní služby jsou pověřeny transfúzní
stanice, které jsou v každé větší nemocnici
- na transfúzní stanici se krev získává od dárců dárcovství
dobrovolné - bezplatné nebo placené
- krev se zpracovává na konzervy - ukládá – konzervuje
- vytvářejí se i krevní deriváty - plazma, albuminy,
globuliny, trombocyty
Dárce krve
- člověk od 18-65 let
- musí být naprosto zdráv, bez infekce (hepatitida B...)
Dárcovství krve
Věk dárců krve – od 18 – 60 let
- zdravotní stav a laboratorní nálezy jsou v normě
- před odběrem dodržovat dietu vyloučit tuky a škodliviny,
- těsně po odběru dostane na transfúzní stanici občerstvení
- má nárok na den volna po odběru krve
- musí být poučen a znát všechny informace, které jsou
pro odběr důležité – rizika přenosu infekčních chorob,
onemocnění po transfúzi a vyšetření před transfúzí
Dárcovství krve - DK
DÁRCOVSTVÍ KRVE - DK OCEŇOVÁNÍ
BEZPŘÍSPĚVKOVÝCH DÁRCŮ KRVE provádí ČČK:
•za první odběr získá odznak kapky krve
•10 odběrů – bronzová medaile profesora Jánského
•20 odběrů – stříbrná medaile
•40 odběrů – zlatá medaile
Dárcovství krve - DK
Hematologie 4
Potransfuzní reakce a komplikace
dnes
Obsahové zaměření přednášek:
1. Obsah oboru klinické hematologie
2. Základní a speciální vyšetřovací metody v hematologii
3. Předtransfúzní vyšetření. Krevní transfúze, indikace pro
podání transfúze. Dárcovství krve. Problematika
dárcovství krve.
4. Potransfuzní reakce a komplikace - hemolytická
transfuzní reakce, pyretická reakce, alergická reakce,
infekční agens, viry, bakterie, další možná rizika
5. Autologní transfuze (autotransfuze) - indikace
k autotransfuzi, druhy autotransfuzí, kontraindikace
autotransfuze
AB0 krevní skupiny (KS)
TRANSFUZE
je převod lidské krve nebo krevních přípravků do
krevního oběhu druhého člověka
Krev a krevní přípravky se připravují na transfuzní stanici
• Plnou zodpovědnost za podání transfuze nese lékař
• Předpokladem převodu krve je kompatibilita v
krevní skupině (ABO systému a Rh faktoru).
Slučitelnost krevních transfuzí
AB0 slučitelnost RhD slučitelnost
Příjemce
Lze podat
transfúzi Příjemce Lze podat transfúzi
0 0, A, B, AB RhD pozitivní
RhD pozitivní;
případně RhD negativní
A A RhD negativní
RhD negativní
- Ve zvláštních situacích
RhD pozitivní*
B B, 0
nejasný výsledek RhD
nebo slabé / variantní D
(Dw/v )
RhD negativní
- Ve zvláštních situacích
RhD pozitivní*
AB AB, A, B, 0 *V život ohrožujících situacích (např. urgentní transfuze
shlukování nastalo příjemce a dárce
mají skupinu
v kruzích anti – A A
v kruzích anti – B B
ve všech 4 kruzích AB
nenastalo nikde 0
Kontrola KS u lůžka (BED-SIDE TEST)
Sanguitest
Kontrola KS u lůžka (BED-SIDE TEST)
Sanguitest
Pozitivní aglutinace = krevní skupina A
• potransfuzní reakce (FNHTR, TRALI, trombopenie)
• přenos intraleukocytových virů
• ovlivnění imunity
• Imunosuprese
• tvorba protilátek anti-HLA a anti-HNA
Leukocyty v transfuzních přípravcích
jsou jednou z příčin potransfuzní reakce
Snížení počtu leukocytů
z max. 1,2 . 10⁹ na 1,0 . 10⁶ (/TU)
= prevence komplikací
Deleukotizace
Erytromasa:
EBR (erytrocyty bez buffy coatu
resuspendované)
ERD (erytrocyty resuspendované deleukotizované)
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY
Trombocyty z trombocytoferézy (od jednoho dárce)
deleukotizované (TAD, TAD-PED)
• podáním trombo od jednoho dárce:
= nižší riziko aloimunizace v HLA systému
= snížení rizika přenosu virové infekce.
• uchovávat za stálého promíchávání při teplotě 22°C ve
speciálních vacích 5 dní
STANDARDNÍ TRANSFÚZNÍ PŘÍPRAVKY
Indikace deleukotizovaných TP (SÚKL)
1) Snížení výskytu nehemolytických febrilních
potransfuzních reakcí
- pacienti s opakovanými febrilními reakcemi po transfuzi
- při průkazu cytotoxických HLA protilátek
2) Snížení rizika aloimunizace je nutné:
- u pacientů s nutností opakovaných transfuzí
(dialyzovaní, hematoonkologické choroby …)
- před a po orgánových transplantacích (transplantace
kostní dřeně, srdce, ledvin, jater apod.)
3) Snížení rizika infekcí (CMV*) u CMV neg. příjemců)
- před a po orgánových transplantacích
- u ostatních imunosuprimovaných pacientů
- u nedonošených dětí nebo novorozenců
- u intrauterinních transfuzí
- u těhotných žen
- u dětí po operacích srdce a velkých cév
Indikace deleukotizovaných TP (SÚKL)
*CMV: cytomegalovirus
Prevence potranfuzních komplikací
1/ Nepodávat zbytečně
2/ Velmi přísná, racionální indikace
Indikace krve a krevních derivátů
Indikace k transfuzi nutno velmi přísně uvážit
vzhledem k souvisejícím rizikům
- posouzení přínosu v poměru k riziku
Indikace podání krve a krevních derivátů
• udržet transportní kapacitu krve pro kyslík
• normalizovat koagulační schopnost krve
• obnovit intravazální krevní objem???
Ztráta 15-20% TBV* krystaloidy
Ztráta 20-30% TBV krystaloidy + koloidy
Ztráta ≥ 25% TBV relativní indikace transfúze
Ztráta ≥ 35% TBV absolutní indikace transfúze
Hrazení krevních ztrát
*TBV – total body volume - celkový tělesný objem
KOMPLIKACE TRANSFUZE
Rozdělení:
 Akutní a pozdní reakce
 Lehké, středně těžké a těžké reakce
 Imunologické a neimunologické příčiny
Akutní komplikace transfuze
Imunologické
 Akutní hemolytická reakce
(Akutní HTR)
 Febrilní nehemolytická reakce
(FNHRT)
 Alergická + anafylaktická
reakce
 Potransfuzní purpura a
neutropenie
 TRALI (transfuzion realted acute lung injury)
 Neimunologické
 Septický šok
 Srdeční selhální
 Akutní pasivní hemolýza
 Hypotenze bradykinikového
typu
 Diluční trombocytopenie a
koagulopatie
 Poruchy ABR
 Iontové dysbalance (K,Ca,P)
 Hypotermie
 Transfuzní embolie
Pozdní komplikace transfuze
 Imunologické
◦ Pozdní hemolytická reakce
◦ TA-GvHD
(Transfusion associated graft
versus host disease)
◦ Potransfuzní purpura a
neutropenie
◦ Aloimunizace antigeny
◦ Imunosuprese
 Neimunologické
◦ Hemosiderosa
◦ Přenos infekcí
Hemolytické reakce
 akutní hemolytická reakce je hlavní příčinou
smrtelných příhod
 vzniká v důsledku inkompatibility v systému AB0
 = převod AB0 inkompatibilní krve (nestejnoskupinové)
nebo účinkem jiných protilátek přítomných v plazmě
příjemce
 první známky již po podání 20-50 ml inkompatibilní krve
 závažnost reakce je závislá na množství převedené krve
1. Příčiny hemol. potransfuzní reakce
 Nejčastěji AB0 inkompatibilita
 Lidská chyba
 na klinickém odd.
 v laboratoři nebo TO (vzorek, příjemce, transfusní přípravek,
špatná interpretace výsledků, administrativní chyba, chybná KS
na štítku)
 Aplikace TP bez křížové zkoušky při vitální indikaci
 Neprokázaná imunní protilátka
 (směs protilátek, podprahová kvantita, diluce vzorku, chyba v
předtransfusním vyšetření)
1. Hemolytická potransfuzní reakce
 Akutní – pozdní
 Lehká - středně těžká - těžká reakce
◦ Intravaskulární hemolýza: AB0, K, Jka, Lea
◦ Extravaskulární hemolýza: Rh, Kk, Jka, Jkb, Fya, Fyb, MSsU, Lub,
Vel, Co, Do
 Patogeneza: vazba přirozené nebo imunní protilátky
(třída, podtřída, schopnost aktivace C* a teplotní optimum vazby),
komplement, fagocyty (MMS sleziny a jater, FcR),
zánětlivé cytokiny (C3a, C5a, TNF, IL-8, IL-1, IL-6)
*C: komplement
1. Hemolytická potransfuzní reakce
Klinický obraz – akutní hemolýza
 Horečka se zimnicí = třesavka, studený pot
 Prudká bolest v místě aplikace, hrudník, břicho, bedra
 Dušnost, neklid, úzkost
 Nevolnost, zvracení
 příznaky šoku ( TK, tachykardie, zvracení, bezvědomí
 Zrudnutí
 močí malé množství hnědě zbarvené moči (Hburie) až
anurie (= renální selhání)
 DIC
 Pozor na zkreslenou symptomatologii u nemocných s
poruchou vědomí či v celkové anestezii
1. Hemolytická potransfuzní reakce
Klinický obraz – pozdní hemolýza
 Ikterus
 horečka
 anémie
 hemoglobinurie
1. Hemolytická potransfuzní reakce
Diferenciální diagnóza:
septický šok, FNHTR, anafylaktická reakce, TRALI,
neimunní hemolýza
(bakteriální kontaminace, nadměrné zahřátí,
poškození chladem, přidání léků, mechanické
poškození erytrocytů – pumpy !)
Laboratorní vyšetření:
průkaz hemolýzy (bili, haptoglobin, LDH, volný Hb)
objasnění příčiny (krevní banka OKH)
známky orgánového postižení (ledviny, játra), DIC
1. Hemolytická potransfuzní reakce
klinické oddělení
U akutních reakcí musí být vždy přednostně
vyloučena AB0 inkompatibilita!
1. Hemolytická potransfuzní reakce
klinické oddělení
Okamžitá organizační opatření při akutní reakci
 Přerušení transfúze se zachováním i.v. přístupu
 Kontrola identifikace pacienta a TP
 Vyloučení křížové záměny
 Kontrola makroskopického vzhledu TP
 Hlášení reakce krevní bance
 Zvážení jiných příčin hemolýzy
 Odběr vzorků k laboratornímu vyšetření (průkaz hemolýzy a
její příčiny, orgánového postižení a rozvoje DIC)
 Léčba: hydratace, antipyretika, katecholaminy, kortikoidy,
diuretika, léčba ledvinného a respiračního selhání, léčba DIC
 Zdravotní pitva v případě smrti pacienta.
1. Hemolytická potransfuzní reakce
krevní banka
 Předtransfuzní vzorek, potransfuzní vzorek
a segment dodaného TP
 Ověření záznamů o imunohematologických
vyšetřeních
 Kontrola makroskopických známek hemolýzy
(vzorky před a po transfúzi, TP)
1. Hemolytická potransfuzní reakce
krevní banka
 Rekonstrukce z před- a potransfúzního vzorku a event. TP
 Opakovat AB0 – Rh (D) určení a vyloučení křížové záměny
 PAT* s polyspecifickým antiglobulinovým sérem
 Zkouška kompatibility
 Screening nepravidelných protilátek proti erytrocytům
 Identifikace protilátky a určení erytrocytárních antigenůrespektovat
při další hemoterapii
*PAT: Přímý antiglobulinový test (Coombsův)
2. Febrilní nehemolytická
potransfuzní reakce (FNHTR)
Vzestup TT o 1ºC a více vyvolaný transfúzí
antileukocytární nebo antitrombocytární alloprotilátky
nebo uvolnění pyrogenů (delší skladování TP)
nejčastěji u polytransfundovaných, po trombo koncentrátech
Doprovázena tachykardií
Prevence: deleukotizace
Léčba: antipyretika
Prognóza: dobrá
Opatření: vyšetřit antileuko a antitrombo protilátky
3. Alergická a anafylaktická
potransfuzní reakce
 Alloprotilátky proti proteinům transfundované plazmy
(vzácně krvinek) u deficientních příjemců, IgA deficit
 Patogeneza: preformované protilátky třídy IgE, degranulace
basofilů, aktivace komplementu, anafylatoxiny
 Klinický obraz: u alergie urtika či otok, u anafylaxe horečka,
nauzea, zvracení, průjem, slabost, dušnost, kašel, bolesti na
hrudi, kolaps, hypotenze
 Léčba: Kortikoidy, antihistaminika, kalcium, adrenalin, kyslík,
zajištění volumu, aminofylin.
 Prevence: proprané TP
4. Potransfuzní purpura (PTP)
 Akutně vzniklá těžká trombocytopenie - cca 7. den po
aplikaci transfúzního přípravku
 Riziko PTP zejména u *HPA-1a negativních žen s aloimunizací
v graviditě
 Patogeneza: alloimunizace HPA (gravidita, transfuze) 
tvorba aloprotilátek  trombocytopenie
◦ Při použití deleukotizovaných trombocytových koncentrátů je riziko HLA
imunizace minimální, pokud jsou ostatní přípravky také deleukotizovány
 Riziko závažného krvácení
 Léčba: HD IVIG, kortikosteroidy, výměnné plazmaferézy, TA jen při
závažném krvácení ve vysoké dávce bez ohledu na HPA dárce
*HPA- human platelets antigen
5. TRALI (transfuzion related acute lung injury)
(akutní plicní poškození po transfúzi)
• definice: akutní stav hypoxie na podkladě nekardiálního edému
plic rozvíjejícího se do 1 - 6 hodin po transfúzi
• incidence TRALI: méně něž 1/ 5000 T.U.
• patofyziologie: protilátky v dárcovské plazmě reagující proti
leukocytům příjemce (anti-HLA A, anti-HLA B)
• mechanismus poškození: - vznik agregátů za přítomnosti
komplementu v plicních kapilárách - neutrofily
uvolňují 02 radikály, proteázy --- destrukce
plicního endotelu --- extravasáty --- plicní edém
5. TRALI
 Rizikové faktory:
▪ Sepse / septický šok
▪ Aspirace
▪ Plicní kontuze
▪ Inhalační trauma
▪ Intoxikace
▪ Pankreatitida
▪ Polytrauma / popáleniny
▪ Chirurgický zákrok
▪ Aortokoronární bypass
5. TRALI
 Diagnostika:
▪ Rtg obraz ARDS
▪ Leukopenie
▪ Přítomnost antileukocytární protilátek
▪ Anamnestický údaj aplikace transfúzního přípravku
Léčba:
▪ Podpůrná (oxygenoterapie, UPV)
Prevence:
▪ Deleukocytované transfúzní přípravky
▪ Výroba plazmy bez leukocytárních protilátek (výběr
dárce)
6. TA-GvHD* (= pozdní reakce)
(reakce štěpu proti hostiteli)
• Transfúze allogenní krve je „transplantace“
• Vzácná potransfuzní reakce
• 100% mortalita!
• Rizikové skupiny:
• alo / auto transplantace kostní dřeně nebo PKB
• transfúze od pokrevních příbuzných
• transfúze HLA identických trombocytů
• Imunodeficientní stavy
* Transfusion associated GvHD
6. GvHD
(graft versus host disease)
• Klinický obraz:
• Rozvoj 2-4 týdny po aplikaci transfuze
• Teploty, průjmy, exantém, hepatopatie
• Pancytopenie
• Infekční komplikace
• Prevence:
• U rizikových pacientů
• Snížení T-lymfocytů v transfuzním přípravku
ozářením!
7. Imunomodulace
Alloimunizace antigeny ery, leukocytů, trombo,plazmy
(komplikuje další hemosubstituci)
Imunosuprese
inhibice migrace makrofágů
narušení fagocytózy
zvýšení produkce PGE
= zhoršení funkce NK-buněk, B-lymfo snížení IRI
= zvýšené riziko infekčních komplikací
= zhoršení pooperačního průběhu
= zhoršení průběhu malignit
Přetížení oběhu
 Rychlé podání či velké objemy u predisponovaných (staří, kardiaci) pacientů
 patofyziologie: oběhové přetížení organizmu, kdy dojde k zatížení krevního oběhu
natolik, že srdce nestačí přečerpávat zmnožený objem a selže = plicní edém
 Výskyt: u rychlého či přetlakového převodu a u nemocných s poruchou srdečněcévního
systému
 příznaky: bolesti hlavy, tachykardie, agitace, dyspnoe, cyanóza, bolesti na hrudi,
hypertenze, plicní edém,
 na krku je viditelné zvýšení žilní náplně
 známky zhoršeného prokrvení mozku
 Projevy levostranného srdečního selhání, hypertenze, arytmie
 Opatření: přerušení převodu, volán lékař, kyslík, sledovat TK
Přetížení oběhu
• laboratoř: snížení saturace O2, rtg plic -edém
• dif.dg: HTR, TRALI, anafylaxe, sepse, pneumonie, IM
Léčba: diuretika, podpora oběhu
Prevence: šetrná hemoterapie zejména u těžkých
chronických anémií pacientů s anamnézou
kardiovaskulárního onemocnění
Neimunní hemolýza (pasivně získaná)
• příčiny: fyzikální, chemické, termální, mechanické
• patofyziologie: porucha erytrocytární membrány teplotou,
hypotonické roztoky, malým průsvitem katétru
• dg: per exclusionem (je třeba vyloučit imunol. příčiny)
• klinické příznaky: často asymptomatické, někdy bolest
v zádech
• dg: volný Hb v krvi a moči, PAT negativní, vyšší K v TP
• prevence: uskladnění TP dle předpisů, žádné léky do TP
Masivní transfuze
 Definice:
 1/ buď
 Náhrada ztráty jednoho krevního objemu během 24 hod
- krev. objem odhad = 70ml /kg = 5000 ml u 70 kg osoby
= 10 TU ery/ 24 hod
 2/ nebo:
 Náhrada 50 % krevního objemu během 2-3 hodin
= > 5 TU ery/ 2-3 hod = 4 TU ery /1 hod
 Cca 1- 2 % nemocných s traumatem
 do 20% snese organismus bez větších potíží
 od 30% je však nutné krevní ztrátu hradit
Lidský organismus je schopen tolerovat ztrátu až
65% erytrocytů pokud je zachován intravazální
objem proto náhrada objemu vždy předchází
náhradě erytrocytů
Krevní ztráty - masivní transfuze
Masivní transfuze
 Hypotermie (ohřívače) (TT až < 29 st C]
 Objemové přetížení
 Hyperkalémie - u uskladněných TP před exspirací
cave: poruchy srdečního rytmu
K+ stoupá je-li rychlost transfuze vyšší než 120ml/min
 Citrátová toxicita (zejména cave trf. plazmy):
hypokalcémie - parestezie, nauzea, snížení TK, arytmie
terapie: calcium gluc. i profylakticky
 Poruchy koagulace - diluční trombocytopenie, koagulopatie
 cytokinové reakce (jako FNHTR)
- diluční trombocytopenie
- konzervovaná krev neobsahuje dostatečný počet
funkčních trombocytů
- vzniká při poklesu TR na 100-75g/l
- indikace podání trombokoncentrátu
- diluční koagulopatie
Masivní transfuze - poruchy koagulace
 citrát obsažený v krevní konzervě váže kalcium v
organismu příjemce
 ve skutečnosti se jedná o nedostatek ionizovaného kalcia
 Příznaky:
◦ pokles TK
◦ vzestup CVP
◦ EKG: prodloužení intervalu QT
◦ při poklesu kalcia injekce 10ml kalciumchloridu
Masivní transfuze – citrátová toxicita
Hypotenze bradykinikového typu
 Pacienti léčení ACE-Inhibitory
 Generace bradykininu při kontaktu s transfúzním setem
a při aferéze
 Těžká anafylaktoidní hypotenzní reakce
 Prevence: vysazení léku, deleukotizace
Infekční rizika transfuze
 Septický šok (bakteriální kontaminace)
 Viry (HAV, HBV, HCV, CMV, EBV, HIV, Parvovirus B19, West Nile
virus)
 Spirochety (Treponema)
 Protozoa (Plasmodium, Trypanosoma, Babesia)
 Priony
Bakteriální kontaminace TP
 Zdroje kontaminace:
bakteriémie dárce, kontaminovaný odběrový set,
místo vpichu (nedostatečná desinfekce),
přerušování chladicího cyklu,
nevhodné zacházení s TP na klinickém oddělení
 Agens: Staphylococcus, Streptococcus, Enterobacter,
Bacillus, Escherichia, Serratia, Pseudomonas,
Proteus, Yersinia
 Nejčastěji trombocyt. koncentráty, také autologní TP
Bakteriální kontaminace TP
 incidence: EBR: 1:500 000 trf; TA,TB: 1,8: 10 000 T.U.
 příznaky: septický šok - zvýšení teploty o ≥ 2 °C,
septická horečka se zimnicí a celkovou
alterací, nauzea, zvracení, bolesti břicha,
dyspnoe,
 dif.dg.: FNHT, AHTR, TRALI
 Labor. vyš: mikrobiologické vyšetření, CRP, PCT
- pozitivní hemokultury a kultivace TP (stejné agens)
 Terapie: ATB, léčba šoku
Reakce po transfúzi - souhrn
1. Pyretická reakce – objeví se 30 – 120 minut po transfúzi, projevuje se: třesavkou, zvýšenou
teplotou, nevolností, zvracením, pocitem úzkosti, bolestmi hlavy nebo průjmem. PP – přerušit
transfúzi, zavolat lékaře, nemocného přikrýt, připravit antipyretika a sedativa.
2. Oběhová reakce – projeví se v průběhu transfúze dušností, cyanózou, zrychlením tepu, hypotenzí
a kašlem. PP – přerušit transfúzi, zavolat lékaře, podat nemocnému kyslík, změřit fyziologické funkce.
3. Hemolytická reakce – projeví se za několik hodin po transfúzi bolestmi v bederní krajině, tlakem na
prsou, nauzeou, obtížným dýcháním, úzkostí, dezorientací, neklidem, hypotenzí, tachykardií, bolestmi
hlavy, oligourií a anurií. PP – ihned přivolat lékaře, připravit náhradní infúzní roztoky, Calcium i.v.,
podat nemocnému kyslík, sledovat bilanci tekutin, v případě potřeby zajistit dialýzu.
4. Bakteriální reakce – objeví se již na počátku transfúze, nemocný má třesavku, zvýšenou teplotu,
zvrací, má průjem, bolesti hlavy a je obluzený. PP – přerušit transfúzi, zavolat lékaře, nemocného
přikrýt, připravit analgetika.
5. Alergická reakce – projeví se při i po transfúzi kopřivkou, sennou rýmou, zvýšenou teplotou,
bolestmi hlavy, dýchacími potížemi a cirkulačním kolapsem. ( Anafylaktický šok ). PP – ihned zavolat
lékaře, podat kyslík, připravit pomůcky k i.v. injekci.
6. Virová reakce – přenesení infekce – Hepatitis B, virus HIV – AIDS, tyto infekce se projeví až po
delším časovém úseku – Hepatitis B – inkubační doba – 50 – 150 dní, AIDS – inkubační doba od
několika měsíců do několika let.
Prevence potransfuzních reakcí
 Patogen inaktivační/eliminační techniky
tepelné techniky, methylenová modř, solvent-detergent,
filtrace a adsorbční techniky, fotoinaktivace) – krevní deriváty
20 ml krve rychle..
potom na 2 – 3 min
zpomalit … ev. ještě 2x
Deleukotizace a ozáření TP !!
Vlastní výkon transfúze:
bed-side test biologický pokus
„ sám sobě“ = autotransfuze = transfuzní přípravky
pochází z příjemcovy krve
typy autologní transfuze
- předoperační – věk min. 12 let; hemoglobin 110;
hematokrit 0,33
- akutní předoperační – 500 ml krve přímo na sále
- pooperační – odběr krve z drénů
Autologní transfuze
výhody
- zamezení přenosu chorob,
- prevence poTSF komplikací a reakcí,
- snížení nákladů
kontraindikace autotransfuze
- bakteriální infekce
- gravidita
- malignita
- srdeční insuficience
- epilepsie
- celkově špatný zdravotní stav
Autologní transfuze – výhody, nevýhody
V běžné praxi jsou autologní odběry prováděny :
- u krve vzácného genotypu
- u vybraných chirurgických operací (srdeční, ortopedie…)
- pro přítomnost erytrocytárních protilátek
- po předchozí potransfuzní reakce
- u kongenitální izolované IgA deficience
- při odmítnutí cizí krve z různých důvodů
Indikace autotransfuze