SURVEILLANCE INFEKČNÍCH NEMOCÍ doc. MUDr. Lidmila Hamplová, PhD. 2022 > Lupa ukazující klesající výkon Epidemiologie •Epidemiologie infekčních nemocí je významným oborem preventivní medicíny, který se zabývá komplexním studiem podmínek výskytu infekčních nemocí a stanovováním příslušných protiepidemických opatření. V oblasti infekčních nemocí je uplatňována „epidemiologická bdělost, surveillance“ což je komplexní a soustavné získávání všech dostupných informací o procesu šíření nákazy a sledování všech podmínek a faktorů, které tento proces ovlivňují, za účelem stanovení systému účinných opatření k potlačování nebo likvidaci dané nákazy. Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. (1909-1987) •Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. (1909-1987) byl tvůrce koncepční epidemiologie v medicíně, na univerzitách, ve vědě a vědeckých společnostech •Karel Raška předběhl svou dobu a progresivně zapojil moderní pojetí epidemiologie, opírající se v mnohém o koncepce „surveillance“ a také „public health“ do československého zdravotnictví. •Novodobá epidemiologie se začala teoreticky koncipovat především v anglosaské literatuře a Karel Raška ji prakticky přenesl do medicínské praxe v oblasti infekčních chorob na široké bázi již v padesátých letech 20. století. •Jeho pojetí epidemiologie vycházelo z praxe jak laboratorní tak terénní, kterou dovedl do stavu výrazně systémového provádění s vizí perspektivního využití (např. založení světových sérových bank). •Úspěchy v této práci dovedl prezentovat u nás i v zahraničí přednáškami, instrukcemi, organizačními opatřeními a publikacemi. •To byl důvod pro jeho jmenování na místo ředitele divize infekčních chorob Hlavní úřadovny WHO v Ženevě. •Své pojetí epidemiologické praxe dovedl k úspěšnému vrcholu při koordinaci celosvětové eradikace neštovic ve zmíněné funkci v Ženevě. •Tam vykonal i velice záslužnou práci pro propagaci československého zdravotnictví a zasloužil se o vyslání mnoha desítek lékařů a dalších odborníků na práci pro WHO. •Zajistil významnou a dlouhodobou spolupráci našeho zdravotnictví s WHO (např. pořádání mezinárodních kurzů pro frekventanty z celého světa v Praze či založení WHO referenčních laboratoří u nás). •Jeho myšlenky v oblasti epidemiologie nakažlivých nemocí (včetně surveillance) byly převzaty v obecné epidemiologii i v epidemiologii nemocí neinfekčních. • Úspěchy epidemiologie • •Zavedením očkování dětí proti poliomyelitidě se ČSR zařadila mezi první země, které vyřešily tento problém. •Obdobným úspěchem bylo rutinní zavedení očkování proti spalničkám, kde dvoudávkové očkovací schéma se stalo světovou prioritou. Surveillance infekčních nemocí •Cílem práce oboru epidemiologie je prevence výskytu a šíření infekčních onemocnění. Epidemiologie poskytuje také nepostradatelné podklady pro řešení situací, souvisejících s ohrožením veřejného zdraví při zneužití biologických prostředků (bioterorismu). •Pracovníci odboru protiepidemického v rámci epidemiologické surveillance sledují výskyt a povahu nákaz, příčiny a podmínky jejich vzniku a šíření v lidské populaci (včetně nákaz přenosných ze zvířat na člověka) a uplatňují metody jejich prevence, potlačování a eliminace, resp. eradikace. •Výsledky získaných poznatků po analýze přenášejí do praxe v odborně zdůvodněných epidemiologických opatřeních, a to jak preventivního, tak i represivního charakteru. • Surveillance infekčních nemocí •Pro úspěšné zajištění úkolů epidemiologie je nezbytná mezioborová spolupráce a vzájemná průběžná informovanost mezi laboratorními pracovišti, klinickými lékaři, orgány ochrany veřejného zdraví, veterinární správou, zemědělskou a potravinářskou inspekcí a samozřejmě i se státní správou a samosprávou. •Mezioborovými programy, na nichž se epidemiologie v zásadní míře podílí, jsou antibiotická politika, kontrola infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a vakcinační programy. • • Základní prvky surveillance •K základním prvkům surveillance patří: • •Sběr dat a zdroje informací – hlášení nemocnosti a úmrtnosti: •hlášení infekční nemoci osobami poskytujícími péči, hlášení laboratorních výsledků laboratořemi •list epidemiologického šetření, •zdravotní karta, chorobopis, •výkaz o nemocnosti, úrazovosti, pracovní neschopnosti a úmrtnosti, •hlášení hospitalizace •list o prohlídce mrtvého, pitevní zpráva •zdravotní informační systémy (ISIN, ARI/ILI, TBC, RPN, RNI…), modernizace celostátního hlásicího systému • infekčních nemocí, která umožnila zkvalitnění kompatibility s informačními systémy EU a WHO •laboratorní hlásicí systémy (ISBT..) • •Sledování demografických údajů •přehled o charakteru a složení obyvatelstva – věk, pohlaví, bydliště, povolání atd., •demografické statistiky • •Sledování sociálních charakteristik • •Shromažďování klinických poznatků o onemocnění •Spolupráce odborníků v oblasti epidemiologie na všech úrovních včetně orgánů ochrany veřejného zdraví (OOVZ) • s klinickými odborníky • Surveillance infekčních nemocí • •základem je tedy sběr dat o výskytu infekčních nemocí a jejich týdenním vykazování v informačním systému ISIN; •sumarizace údajů o výskytu nemocí a všech dalších informací, získaných v rámci surveillance; •navrhování, organizace, řízení, koordinace a kontrola stanovených protiepidemických opatření k omezení výskytu, eliminaci příp. eradikaci sledovaných nemocí; •pravidelné a operativní poskytování celostátních epidemiologických údajů o infekčních nemocech •provádění epidemiologického šetření a posuzování infekčních nemocí v souvislosti s výkonem povolání; •laboratorní vyšetření v souladu se stanovenými definicemi onemocnění (case definice) + zavádění nových vyšetřovacích metod (molekulárně biologické metody, PCR, atd. •epidemiologické studie včetně pravidelně prováděných sérologických přehledů, zejména u nákaz vakcinací preventabilních •vzájemná průběžná informovanost a úzká spolupráce a s laboratorními pracovišti, klinickými lékaři, hygienickými obory, s veterinární službou, zemědělskou a potravinářskou inspekcí v rámci běžné každodenní činnosti •nařizování mimořádných opatření při epidemii či nebezpečí jejího vzniku, a pokud to situace vyžaduje, spolupráce při řešení mimořádných situací s orgány zapojenými do systému krizového řízení a integrovaného záchranného systému; • • Surveillance infekčních nemocí •V rámci surveillance infekčních nemocí je realizován •výkon státního zdravotního dozoru ve zdravotnických zařízeních •kontrola úrovně činnosti na úseku dezinfekce, dezinsekce a deratizace, podíl na ověřování odborné způsobilosti osob tyto činnosti provádějící a přijímání příslušných opatření v případech zjištěných nedostatků •plnění úkolů hlavního hygienika ČR •administrativní kontrola proočkovanosti •vydávání rozhodnutí, povolení, osvědčení; •preventivní dozor – vydávání stanovisek k projektovým dokumentacím zdravotnických zařízení •spolupráce s jinými resorty •účast na zdravotní výchově obyvatelstva; • Epidemiologická opatření •Opatření represivní (opatření při výskytu nákazy) • •Opatření preventivní (opatření před výskytem nákazy) • • •Opatření represivní • •uskutečňujeme při výskytu přenosného onemocnění •činnosti namířené proti jednotlivým článkům procesu šíření nákaz •v ohnisku nákazy je nemocný člověk – zdroj nákazy • Opatření realizovaná při výskytu nákazy • Základní opatření v ohnisku nákazy • •Včasná a správná diagnóza infekčního onemocnění • •Hlášení infekčního onemocnění • •Izolace, hospitalizace, karanténní opatření • •Depistáž dalších možných zdrojů (nosičů infekce) • •Hygienická opatření • •Dezinfekce, dezinsekce, deratizace • •Specifická profylaxe • •Zdravotnická osvěta, zvýšení zdravotní gramotnosti zainteresovaných osob Opatření realizovaná při výskytu nákazy •Včasná diagnóza • •může být klinická, laboratorní nebo epidemiologická, stanovuje ji praktický lékař pro děti a dorost event. praktický lékař pro dospělé lékaři specialisté (gynekolog, infektolog apod.) • •hlavní oporou je diagnóza mikrobiologická (kultivace) event. sérologická (stanovení titru protilátek v párových sérech) • •odběr epidemiologické anamnézy • •Hlášení • •povinnost hlášení inf. onemocnění je stanovena v zákoně 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví v platném znění a vyhlášce č. 306/2012 ve znění pozdějších předpisů • Opatření realizovaná při výskytu nákazy •Izolace, hospitalizace •izolace v domácím prostředí (nejčastěji) • • •hospitalizace - Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/2012 Sb. v platném znění • •Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů a u nemocí, jejichž léčení je povinné • Opatření realizovaná při výskytu nákazy •Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. • •Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit. • • •Epidemiologické šetření spočívá v aktivním vyhledávání dat o zdrojích a příčinách vzniku infekcí a cestách jejich šíření s cílem získat podklady pro účinná opatření a zásahy • • •Epidemiologické šetření vychází z diagnózy a epidemiologické anamnézy, opírá se o výsledky laboratorních vyšetření, listy epidemiologického šetření zahrnují otázky zaměřené na jednotlivá onemocnění • Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů a jejichž léčení je povinné • • •Příloha 2 vyhlášky 306/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů • • •1. Akutní virové záněty jater •2. Antrax •3. Dengue •4. Hemoragické horečky •5. Cholera •6. Infekce CNS mezilidsky přenosné •7. Mor •8. Paratyfus •9. Syfilis v I. a II. stadiu •10. Přenosná dětská obrna •11. Pertuse v akutním stadiu • Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů a jejichž léčení je povinné •Příloha 2 vyhlášky 306/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů • •11. Pertuse v akutním stadiu •12. Ricketsiózy •13. SARS a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní anamnézou •14. Spalničky •15. Trachom •16. Tuberkulóza •17. Tyfus břišní •18. Úplavice amébová •19. Úplavice bacilární v akutním, stadiu onemocnění (v případě bezpříznakového nosičství původce onemocnění je možné propustit pacienta do domácího prostředí pouze se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví). •20. Záškrt •21. Další infekce podléhající hlášení Světové zdravotnické organizaci • • Karanténními opatřeními jsou dle zákona 258/2000 Sb. • • •a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit, • •b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, • •c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění. • •Karanténa tedy znamená izolaci kontaktů, délka karantény se řídí maximální ID daného onemocnění. • • •depistáž nosičů infekce (aktivní vyhledávání nosičů infekce) • Opatření u zdravých osob v ohnisku nákazy •specifická a nespecifická profylaxe • •pasivní imunizace - podání gamaglobulinu – protilátek - krátkodobá ochrana (virová hepatitis A) • •aktivní imunizace - u onemocnění s delší inkubační dobou (vzteklina ) • •chemoprofylaxe - antimalarika (malárie) • • antibiotická profylaxe - kombinace ATB a chemoterapeutik (TBC) • • Opatření v ohnisku nákazy •Dezinfekce - principem dezinfekce je zničení původců nemocí (patogenních mikroorganizmů), nejčastěji pomocí dezinfekčních prostředků • •Sterilizace - principem sterilizace je zničení všech mikroorganizmů (patogenních i nepatogenních včetně bakteriálních spór) • •Dezinsekce - je hubení hmyzu • •Deratizace - je hubení rezervoárových živočichů (zejména hlodavců) • Opatření preventivní •se musejí provádět trvale, systematicky a za všech podmínek bez ohledu na to, zda právě hrozí aktuální nebezpečí epidemie či nikoliv, a tato opatření zahrnují • •Opatření všeobecně hygienická •výkon státního zdravotního dozoru v oblasti hygieny obecné a komunální,hygieny výživy a předmětů b ěžného užívání, hygieny práce, hygieny dětí a dorostu, epidemiologie • •Opatření ke zvýšení specifické odolnosti osob (očkování) • •Evidence bacilonosičů •opatření proti šíření infekčních chorob fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky • •Opatření proti zavlečení infekce do kolektivu •protiepidemická opatření vyhláška č. 473/2008 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce • •Zdravotnická výchova - zvyšování zdravotní gramotnosti osob o prevenci šíření infekcí - kampaně, krátké intervence, skupinové edukace apod. • 0čkování • •Očkování - uměle navozená tvorba ochranných protilátek v organizmu (vyhláška č. 537/2006 Sb. •o očkování proti infekčním nemocem v platném znění) • • •Očkování proti infekčním nemocem se člení na • •pravidelné očkování •proti tuberkulóze, proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti chřipce, proti pneumokokovým nákazám • • •zvláštní očkování proti virové hepatitidě B (pracovníci ve zdravotnictví) , proti vzteklině (laboratorní pracovníci) a proti chřipce, proti hepatitide A (pracovníci dermatovenerologie a pracovníci infekčnich odd.) • • •mimořádné očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích (infekce covidem 19) • • •očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, a to proti tetanu a proti vzteklině • • •očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka. • • •Aktivní imunizace – nejúčinnější aktivita proti šíření infekcí • • •Pokles proočkovanosti vede k nárůstu počtu neimunních jedinců a usnadňuje vznik epidemie !!!! • Legislativa ve vztahu k ochraně veřejného zdraví a prevenci šíření infekčních nemocí • •Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů • Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Kontrola infekčních nemocí - vyhlášky • •Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 473/2008 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce, ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů • Vyhláška č. 490/2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů VYHLÁŠKA 473/2008 O SYSTÉMU EPIDEMIOLOGICKÉ BDĚLOSTI PRO VYBRANÉ INFEKCE •TATO VYHLÁŠKA UPRAVUJE ROZSAH INFEKCÍ, PRO KTERÉ JE ZAVEDEN SYSTÉM EPIDEMIOLOGICKÉ BDĚLOSTI (SURVEILLANCE), A STANOVÍ • • •A) ROZSAH SHROMAŽĎOVANÝCH ÚDAJŮ O INFEKCÍCH, ZPŮSOB A LHŮTY JEJICH HLÁŠENÍ, • •B) LABORATORNÍ DIAGNOSTIKU, EPIDEMIOLOGICKÉ ŠETŘENÍ A STANOVENÍ DRUHU A ZPŮSOBU PROVEDENÍ PROTIEPIDEMICKÝCH OPATŘENÍ INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ, • •C) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKU, KLINICKOU DEFINICI A KLASIFIKACI INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ. Systém epidemiologické bdělosti záškrtu •Čl. 1 •Klinická definice onemocnění •1. Klinický obraz odpovídající záškrtu dýchacích cest (horečnaté onemocnění horních cest dýchacích, charakterizované povlakem na mandlích, hrtanu nebo nosní sliznici v kombinaci s bolestí v krku a zvýšenou teplotou) nebo záškrtu jiné lokalizace (onemocnění charakterizované kožními, spojivkovými, ušními, genitálními vředy či vředy jiného typu). Inkubační doba 2 až 5 dnů. •2. Každý případ záškrtu je klinicky podle lokalizace charakterizován jako: •2.1. difterie hrdla; •2.2. difterie hrtanu - croup; •2.3. difterie nosní; •2.4. difterie kožní; •2.5. difterie jiných orgánů. •3. Období nakažlivosti trvá od konce inkubační doby, po celou dobu nemoci, obvykle 14 dnů, zřídka déle než 1 měsíc. • Systém epidemiologické bdělosti záškrtu •Čl. 2 •Laboratorní diagnostika •Laboratorní diagnostika se provádí izolací korynebaktéria (C. diphtheriae, nebo C. ulcerans) produkujícího toxin z klinického vzorku. Vyšetřující laboratoř zašle každý kmen C. diphtheriae a C. ulcerans do Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii k dalšímu určování. •Čl. 3. •Epidemiologická kriteria •Epidemiologická souvislost - mezilidský přenos onemocnění, při kterém jeden z případů je laboratorně potvrzený. •Čl. 4 •Klasifikace případu onemocnění •A. Možný: Klinicky odpovídající případ •B. Pravděpodobný: Klinicky odpovídající případ v epidemiologické souvislosti •C. Potvrzený: Klinicky odpovídající případ, který je laboratorně potvrzený izolací toxigenního kmene korynebaktéria •Pro potřeby národní surveillance je dále definován: •Bezpříznakový nosič toxigenního kmene • Systém epidemiologické bdělosti záškrtu •Čl. 5 •Shromažďování údajů a jejich hlášení •Osoba poskytující péči, která diagnostikuje onemocnění záškrtem, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví potvrzené a pravděpodobné onemocnění včetně nosičství toxigenního kmene a úmrtí na toto onemocnění, a to případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene. Případy s netoxigenními kmeny C. diphtheriae nebo C. ulcerans se nehlásí. •Čl. 6 •Epidemiologické šetření při podezření na výskyt záškrtu •Osoba poskytující péči, která vyslovila podezření na onemocnění záškrtem, provede výtěr z místa klinických projevů, například tonsil, nosu, kůže, na kultivační vyšetření a zajistí neprodleně jeho transport do vyšetřující laboratoře. Vyšetřující laboratoř zašle každý izolovaný kmen C. diphtheriae a C. ulcerans k ověření a kvantitativnímu stanovení produkce toxinu do Národní referenční laboratoře pro diftérii a pertusi. Epidemiologické šetření včetně kontroly proočkovanosti zajistí orgán ochrany veřejného zdraví zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu. • Systém epidemiologické bdělosti záškrtu •Čl. 7 •Protiepidemická opatření v ohnisku záškrtu •1. Hlášení onemocnění podléhají podle čl. 5 případy záškrtu dýchacích cest i záškrtu jiných lokalizací, stejně jako bezpříznakové případy nosičství toxigenního kmene. •2. Zajištění odběru biologického materiálu k ověření diagnózy, jeho transport do příslušné vyšetřující laboratoře. •3. Postup při izolaci upravuje jiný právní předpis. •4. Dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do mateřské školy, školy, školského zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, zvláštního dětského zařízení, zařízení sociálních služeb a obdobných zařízení (dále jen „kolektivní zařízení“), je-li podle výsledků klinického vyšetření zdrávo a dvě poslední kultivační vyšetření z nosu a krku byla negativní, pokud jde o C. diphtheriae a C. ulcerans (jinak jen se souhlasem orgánu ochrany veřejného zdraví, dále jen „OOVZ“). •5. Po dobu 7 dnů se provádí lékařský dohled u fyzických osob, které byly v kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního kmene. Na začátku a konci sledovaného období se provede výtěr z nosu a krku na mikrobiologické vyšetření. •6. Po dobu lékařského dohledu se do zařízení přijímají jen nevnímavé děti k nákaze záškrtem, vnímavé děti až po 7 dnech za předpokladu, že v zařízení žádné z dětí není nosičem toxického kmene C. diphtheriae. •7. Nevnímavé děti k nákaze záškrtem z rodin, kde se vyskytlo onemocnění záškrtem, mohou do zařízení docházet, vnímavé děti k nákaze záškrtem až po 7 dnech od posledního styku s nemocným. • 101 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2022 o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění COVID-19 (1) Tato vyhláška zavádí systém epidemiologické bdělosti (dále jen „surveillance“) pro onemocnění COVID-19 a v příloze č. 1 k této vyhlášce stanoví a) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci onemocnění COVID-19, b) postupy při epidemiologickém šetření při podezření na výskyt onemocnění COVID-19 a druhy protiepidemických opatření a způsob jejich provádění a c) rozsah shromažďovaných údajů, způsob a lhůty jejich hlášení. (2) Tato vyhláška dále stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce další údaje uváděné v žádance o laboratorní vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 zasílané elektronickou formou prostřednictvím informačních systémů orgánů ochrany veřejného zdraví. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •Čl. 1 •Základní charakteristika a klinická definice onemocnění COVID-19 •Původcem onemocnění COVID-19 je koronavirus SARS-CoV-2. Jedná se o akutní infekční onemocnění, které může mít i bezpříznakový průběh, v případě výskytů příznaků se jedná o onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu, které se nejčastěji projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, rýmou, únavou, malátností, dusností, bolestí svalů a kloubů. Mezi méně časté příznaky se řadí průjem a nechutenství, pocit na zvracení a zvracení, bolest nebo škrábání v krku, u závažných případů zápal plic. Z dalších příznaků onemocnění COVID-19 se mohou vyskytnout ztráta čichu a chuti, bolesti hlavy, zánět spojivek, snížení krevního tlaku, zrychlené dýchání, zrychlení srdeční frekvence a vylučování nedostatečného množství moči. Výjimečně se může objevit vysev kožního exantému nebo postižení dalších orgánů, například srdce v podobě myokarditidy nebo jiného poškození srdce a cév, akutní poškození ledvin, neurologická manifestace, hyperkoagulační stav se vznikem tepenných i žilních trombóz a rizikem plicní embolie. Klinické projevy ve stáří mohou být nenápadné, někdy se jedná o nespecifické zhoršení zdravotního stavu s apatií, zmateností, závratěmi nebo dehydratací. U dětí se může rozvinout syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s COVID-19. •Čl. 2 •Klasifikace onemocnění •I. Onemocnění COVID-19 se klasifikuje jako •1. možný, pravděpodobný nebo potvrzený případ •A. možný případ splňuje klinická kritéria, kterými jsou přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků: kašel, horečka, dusnost, náhlá ztráta čichu nebo porucha nebo ztráta chuti, •B. pravděpodobný případ splňuje •i. klinická kritéria minimálně s jednou z následujících epidemiologických souvislostí: •a) epidemiologicky významný kontakt s potvrzeným případem onemocnění COVID-19 během 14 dnů před nástupem příznaků onemocnění COVID-19, •b) pobyt nebo práce ve zdravotnickém zařízení, v němž se poskytuje lůžková zdravotní péče, nebo v zařízení sociálních služeb, v nichž byl potvrzen přenos onemocnění COVID-19 během 14 dnů před nástupem klinických příznaků, nebo •c) pobyt v oblastech nebo návrat z oblastí s komunitním přenosem nákazy, nebo •ii. diagnostická zobrazovací kritéria, kterými jsou radiologický nález potvrzující poškození plic odpovídající onemocnění COVID-19, • Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •C. potvrzený případ, který splňuje laboratorní kritéria, kterými jsou •a) detekce nukleové kyseliny viru SARS-CoV-2 v biologickém materiálu z horních cest dýchacích, dolních cest dýchacích, bioptického materiálu, z rohovky nebo dalších relevantních klinických materiálů, v případě úmrtí stery z průdušnice nebo plic anebo případně vzorky z myokardu odebrané do virologického transportního média, nebo •b) detekce antigenu viru SARS-CoV-2 v biologickém materiálu z horních cest dýchacích u případů splňujících klinická kritéria, nebo •c) průkaz N antigenu viru SARS-CoV-2 v krvi. •2. Podezření na opakovanou nákazu (dále jen „suspektní re infekce“) COVID-19, které je definováno jako nově zjištěný pozitivní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 pomocí metody polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (dále jen „RT-PCR“), nebo na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 rychlým antigenním testem (dále jen „RAT“) 60 a více dní po •a) předchozím pozitivním výsledku RT-PCR, •b) předchozím pozitivním výsledku RAT, nebo •c) předchozí pozitivní sérologii, a to anti-spike SARS-CoV-2 IgG Ab u osob neočkovaných proti onemocnění COVID-19 nebo anti-nukleocapsid SARS-CoV-2 IgG Ab u osob očkovaných proti onemocnění COVID-19. •3. Úmrtí v důsledku onemocnění COVID-19 je pro účely surveillance definováno jako úmrtí v důsledku onemocnění u pravděpodobného nebo potvrzeného případu onemocnění COVID-19, nebo náhlé úmrtí s následně laboratorně potvrzeným patologickým nálezem, pokud neexistuje jasná alternativní příčina smrti, která nemůže souviset s onemocněním COVID-19, například trauma, nádorové onemocnění nebo závažný imunodeficit. Mezi nemocí a úmrtím by nemělo být žádné období úplného zotavení organismu. • Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •Čl. 3 •Shromažďování údajů a způsob a lhůty jejich hlášení •1. Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje lůžkovou péči, zasílá hlášení o onemocnění COVID-19 místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví elektronickou formou prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdraví. Hlášení se provádí bez zbytečného odkladu, nejméně jedenkrát denně. •2. Hlášení poskytovatele zdravotních služeb podle bodu 1 obsahuje •a) jméno, popřípadě jména, a příjmení pacienta s onemocněním COVID-19, jeho číslo pojištěnce, popřípadě datum narození, nemá-li přidělené číslo pojištěnce, pohlaví a státní příslušnost a kód zdravotní pojišťovny, u níž je pacient s onemocněním COVID-19 pojištěna, •b) informaci o přijetí pacienta s onemocněním COVID-19 do lůžkové péče, •c) informaci o přijetí do péče pacienta s onemocněním COVID-19, •i. který je v těžkém stavu, •ii. jehož zdravotní stav vyžaduje použití podpory dýchacích funkcí, nebo •iii. jehož zdravotní stav vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), •d) informaci o tom, že zdravotní stav pacienta s onemocněním COVID-19, kterému již poskytuje lůžkovou péči, •i. se změnil na těžký stav, •ii. nově vyžaduje použití podpory dýchacích funkcí, nebo •iii. nově vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), •e) informaci o tom, že pacient, kterému již poskytuje v lůžkovou péči, •i. je propuštěn z lůžkové péče, nebo •ii. zemřel, •f) název poskytovatele, jeho IČ, pořadové číslo zařízení, kontaktní e-mail a telefonní číslo. • Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •3. Poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem zasílá hlášení o onemocnění COVID-19 místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví elektronickou formou prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdraví. Hlášení se provádí při zjištění pozitivního výsledku laboratorního vyšetření na COVID-19 u osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, nebo u zaměstnanců tohoto poskytovatele. Hlášení se provádí bez zbytečného odkladu, nejméně jedenkrát denně. •4. Hlášení poskytovatele sociálních služeb podle bodu 3 obsahuje •a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby s onemocněním COVID-19, její číslo pojištěnce, popřípadě datum narození, nemá-li osoba přidělené číslo pojištěnce, její pohlaví, státní příslušnost, a kód zdravotní pojišťovny, u níž je osoba s prokázaným onemocněním COVID-19 pojištěna, •b) informaci o tom, zda je osoba s prokázaným onemocněním COVID-19 zaměstnancem poskytovatele nebo uživatelem služeb, •c) informaci o datu provedení RT-PCR nebo RAT s pozitivním výsledkem a stavu osoby s onemocněním COVID-19, včetně informace o jejím úmrtí s uvedením jeho data, pokud úmrtí nastalo do 30 dnů ode dne provedení RT-PCR nebo RAT s pozitivním výsledkem, •d) název poskytovatele, jeho IČ, identifikátor sociální služby, kontaktní e-mail a telefonní číslo. •5. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2, (dále jen "vyšetřující poskytovatel") podává bezodkladně hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví o výsledku vyšetření elektronickou formou, a to elektronicky prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdraví. • Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •Čl. 4 •Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění COVID-19 •Orgán ochrany veřejného zdraví na základě vyhodnocení míry rizika provádí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy a u osob při jejich návratu ze zahraničí z oblastí, kde byla identifikována nová varianta viru SARS-CoV-2, která není rozšířená. •Čl. 5 •Druhy protiepidemických opatření a způsob provádění •Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění COVID-19 jsou zejména následující: •1. hlášení výskytu onemocnění COVID-19 poskytovatelem zdravotních služeb orgánu ochrany veřejného zdraví podle čl. 3 odst. 1 a 2, •2. hlášení výskytu onemocnění COVID-19 poskytovatelem sociálních služeb orgánu ochrany veřejného zdraví podle čl. 3 odst. 3 a 4, •3. hlášení výsledku vyšetřujícím poskytovatelem orgánu ochrany veřejného zdraví podle čl. 3 odst. 5, •4. indikace odběru biologického materiálu a vystavení elektronické žádanky na laboratorní vyšetření v případě podezření na výskyt onemocnění COVID-19 poskytovatelem zdravotních služeb nebo orgánem ochrany veřejného zdraví, •5. izolace; izolaci nařizuje osobě s pozitivním výsledkem vyšetření poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví a probíhá podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdraví nebo poskytovatele zdravotních služeb na určeném místě, a na dobu nezbytně nutnou k zamezení šíření infekce, •6. vyhledávání epidemiologicky významných kontaktů; osoby v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou jsou orgánem ochrany veřejného zdraví informovány o této skutečnosti prostřednictvím telefonního hovoru, písemně na adresu jejich elektronické pošty nebo písemně prostřednictvím krátké textové zprávy, •7. karanténní opatření; karanténní opatření nařizuje poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví na základě výsledků hodnocení rizika osobám v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou, a to na dobu nezbytně nutnou k zamezení šíření infekce; v případě lékařského dohledu poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví nařídí osobě v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou podrobit se vyšetření RT-PCR nebo RAT, •8. nařízení povinnosti nošení ochrany dýchacích cest mimořádným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, •9. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním COVID-19 ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání odpovídající ochrany dýchacích cest, pláště, rukavic, mytí a dezinfekce rukou, • Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 •10. ochranné opatření nařizující vyplnění Příjezdového formuláře; Příjezdový formulář vyplňuje osoba nejpozději při vstupu na území České republiky ze zemí s rizikem nákazy nebo ze zemí s výskytem nových variant viru SARS-CoV-2, které nejsou rozšířené, (dále jen „riziková země“), a to elektronicky; podle seznamu zemí zveřejněného na internetových stránkách orgánu ochrany veřejného zdraví podle aktuální epidemiologické situace jako prevence zavlečení a dalšího šíření nákazy ze zahraničí; příjezdový formulář obsahuje: •a) jméno, popřípadě jména a příjmení osoby, •b) rodné číslo osoby, popřípadě datum narození osoby, nemá-li osoba přidělené rodné číslo, •c) kontaktní údaje osoby, zejména e-mail a telefonní číslo, •d) státní příslušnost, •e) číslo pasu nebo občanského průkazu, •f) země navštívené 14 dní před příjezdem do České republiky, •g) datum příjezdu do České republiky, •h) druh dopravního prostředku, •i) místo pobytu na území České republiky, •j) údaj o rodinných příslušnících společně cestujících v případě, že jsou mladší 18 let věku a nevyplní samostatný formulář, v rozsahu jméno, popřípadě jména a příjmení osoby, datum narození, •k) informaci o kontaktu s osobou s potvrzeným onemocněním COVID-19 v posledních 14 dnech před příjezdem do České republiky, •11. stanovení povinnosti podrobit se testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím RT-PCR nebo RAT osobám při příjezdu nebo příletu z rizikových zemí; orgán ochrany veřejného zdraví stanoví tuto povinnost osobám podle aktuální epidemiologické situace, •12. včasné informování vyšetřovaných osob o výsledku laboratorního vyšetření; vyšetřující poskytovatel, který provádí vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 sdělí výsledek laboratorního vyšetření bez zbytečného odkladu vyšetřované osobě elektronickou formou, a to prostřednictvím krátké textové zprávy zasílané veřejnou mobilní telefonní sítí nebo datové zprávy zasílané elektronickou poštou; vyšetřující poskytovatel, který provádí vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, sdělí výsledek vyšetření vyšetřované osobě bezprostředně po výsledku testu, a to ústní formou na místě provedení vyšetření. • Příloha č. 9 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy •Klinická definice onemocnění •Klinická kritéria TBC splňuje každá osoba s oběma kritérii 1, 2 nebo s kritériem 3: •1. rozhodnutí lékaře, že klinické příznaky nebo radiologické nálezy odpovídají tuberkulóze a •2. rozhodnutí lékaře léčit pacienta kompletní antituberkulotickou léčbou, nebo •3. postmortální nález patologických změn, které by za života pacienta vedly k zahájení antituberkulotické léčby. • •Laboratorní diagnostika •Laboratorní diagnostika zahrnuje kultivační průkaz mikroorganismů komplexu Mycobacterium tuberculosis (s výjimkou Mycobacterium bovis BCG) z jakéhokoliv klinického vzorku. •Závažnost nálezu zvyšuje mikroskopický průkaz acidorezistentních tyček z jakéhokoliv klinického vzorku, zejména ze spontánního nebo indukovaného sputa. •V rámci laboratorní diagnostiky lze využít i rychlé diagnostické testy průkazu tuberkulózních bacilů typu Bactec - MGIT a MB/ BacT, testy detekce mykobakteriální DNA/RNA a testy průkazu interferonu gama (IGRA testy), stejně jako histologické vyšetření. •U bakteriologicky ověřených případů se provádí vyšetřování citlivosti na antituberkulotika. •U izolovaných kmenů Mycobacterium tuberculosis jsou výsledky testů citlivosti na antituberkulotika konfirmovány v Národní referenční laboratoři pro mykobakterie. K vyloučení nebo potvrzení multirezistentní nebo extenzivně rezistentní tuberkulózy provádějí mykobakteriologické laboratoře izolaci M. tuberculosis a testy citlivosti i u kmenů izolovaných ze sekčního materiálu nebo u kmenů izolovaných ze vzorků klinického materiálu osob, které v průběhu provádění laboratorních testů zemřely. • Příloha č. 9 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy •Klasifikace podle infekčnosti. •1.1. Případ s infekční formou TBC onemocnění: •1.1.1. osoba s TBC, vylučující ve sputu nebo v jiném materiálu bacily komplexu M. tuberculosis, prokázané kultivačně a zejména kultivačně a mikroskopicky. •1.2. Případ s důvodným podezřením na onemocnění infekční formou TBC: •1.2.1. osoba s nálezem svědčícím pro aktivní plicní TBC (rtg nález, histologie apod.), u které výsledky kultivace sputa nebo jiného materiálu nejsou dosud uzavřeny, nebo •1.2.2. osoba s nálezem svědčícím pro aktivní plicní TBC, u které materiál pro bakteriologické vyšetření nebyl získán, nebo •1.2.3. osoba s nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní TBC, u které je důvodné podezření na vylučování tuberkulózních bacilů v tělesných sekretech nebo exkretech do vnějšího prostředí. •1.3. Případ s neprokázanou infekčností: •1.3.1. osoba s nálezem svědčícím pro aktivní plicní TBC s uzavřeným mykobakteriologickým vyšetřením s negativním výsledkem. •1.4. Případ s nepravděpodobnou infekčností: •1.4.1. osoba s nálezem svědčícím pro aktivní pouze mimoplicní TBC kromě situace uvedené v bodě 1.1.1. a 1.2.3. • •2. Laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. •Splnění nejméně jednoho z následujících třech kritérií: •2.1. Nález acidorezistentních tyček (ART) při přímé mikroskopii vzorku. •2.2. Detekce nuldeových kyselin komplexu M. tuberculosis v klinickém vzorku materiálu. •2.3. Nález granulomů (granulomatózních změn) při histologickém vyšetření. • Příloha č. 9 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy •Klasifikace případu onemocnění •A. Možný: Případ, který splňuje klinickou definici onemocnění. •B. Pravděpodobný: Případ, který splňuje klinickou definici onemocnění a laboratorní kritéria pro pravděpodobný případ. •C. Potvrzený: Případ, který splňuje klinickou definici onemocnění a laboratorní kritéria pro potvrzený případ. • •1. Klasifikace podle infekčnosti. •1.1 Případ s infekční formou TBC onemocnění: •1.1.1 osoba s TBC dýchacího ústrojí, vylučující ve sputu bacily komplexu M. tuberculosis, prokázané kultivačně a zejména kultivačně a mikroskopicky, nebo •1.1.2 osoba s TBC mimo dýchací ústrojí, u které jsou bacily v sekretech nebo v obsahu píštěle nebo abscesu nebo v jiném materiálu. •1.2 Případ s důvodným podezřením na onemocnění infekční formou TBC: •1.2.1 osoba s nálezem svědčícím pro aktivní TBC onemocnění (rtg nález, histologie apod.) dýchacího ústrojí, u které je mikroskopické vyšetření sputa negativní a výsledky kultivace nejsou dosud uzavřeny, nebo •1.2.2 osoba s nálezem svědčícím pro aktivní TBC onemocnění (rtg nález, histologie apod.) dýchacího ústrojí, u které je z jednoho materiálu (včetně sputa) mikroskopické vyšetření pozitivní a výsledky kultivace ještě nejsou dosud uzavřeny, nebo •1.2.3 osoba s nálezem svědčícím pro aktivní TBC onemocnění a materiál pro bakteriologické vyšetření nebyl získán. •1.3 Případ s neprokázanou infekčnosti: •1.3.1 osoba s nálezem svědčícím pro aktivní TBC onemocnění (rtg nález, histologie apod.) s uzavřeným mykobakteriologickým vyšetřením s negativním výsledkem. • Příloha č. 9 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy •Klasifikace podle lokalizace onemocnění. •2.1 Plicní tuberkulóza: •Tuberkulóza plicního parenchymu nebo tracheo-bronchiálního stromu nebo hrtanu. •2.2 Mimoplicní tuberkulóza: •Tuberkulóza jakékoliv lokalizace jiné než uvedené v bodě 2.1, včetně tuberkulózy pleury a nitrohrudních mízních uzlin bez postižení plicního parenchymu. •2.3 Diseminovaná tuberkulóza je klasifikována jako plicní tuberkulóza, je-li postižen plicní parenchym nebo tracheo-bronchiální strom nebo hrtan, v ostatních případech je klasifikována jako mimoplicní tuberkulóza. •2.4 Tuberkulóza dýchacího ústrojí: •Plicní tuberkulóza nebo tuberkulóza pleury nebo tuberkulóza nitrohrudních mízních uzlin. • •3. Klasifikace podle předchozí antituberkulotické léčby. •3.1 Dosud neléčen(a): •Osoba, která nebyla nikdy v minulosti léčena pro aktivní tuberkulózu antituberkulotiky, nebo která užívala léky proti tuberkulóze méně než jeden měsíc. •3.2 Dříve léčen(a): •Osoba, u níž byla v minulosti diagnostikována aktivní tuberkulóza, a která užívala léky proti tuberkulóze (mimo preventivní léčbu) minimálně jeden měsíc. • Příloha č. 9 k vyhlášce č. 473/2008 Sb. Systém epidemiologické bdělosti tuberkulózy •Shromažďování údajů a jejich hlášení •Osoba poskytující péči, která zahajuje léčbu, hlásí orgánu ochrany veřejného zdraví onemocnění tuberkulózou. V ostatních případech, kdy léčba není zahájena, hlásí onemocnění tuberkulózou lékař, který onemocnění diagnostikuje. Úmrtí na tuberkulózu hlásí osoba poskytující péči1). •Epidemiologické šetření při podezření na výskyt tuberkulózy •1. Osoba poskytující péči1), která vyslovila podezření na onemocnění infekční formou tuberkulózy provede anamnestické, klinické a rentgenologické vyšetření a zajistí převoz do lůžkového zařízení, které pacienta izoluje. Dále zajistí epidemiologické šetření zejména s cílem určit zdroj infekce a cestu přenosu. V případech infekční formy TBC onemocnění, zejména mikroskopicky pozitivních, s rozsahem ohniska přesahujícím rodinné kontakty, spolupracuje úzce při epidemiologickém šetření s orgánem ochrany veřejného zdraví. •2. Ošetřující lékař dále zajistí odběr biologického materiálu na mikroskopické a kultivační vyšetření, zajistí jeho transport neprodleně do laboratoře a dále případně zajistí provedení tuberkulínového testu a případně testu IGRA. •3. Ošetřující lékař v lůžkovém zařízení, dispenzarizující lékař zodpovědný za vyšetření kontaktů, orgán ochrany veřejného zdraví, případně jiný orgán podílející se na vyšetření kontaktů, shromažďují údaje potřebné pro vyšetření kontaktů. •Protiepidemická opatření v ohnisku nákazy •1. Hlášení onemocnění tuberkulózou podle čl. 5. •2. Anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření kontaktů. •3. Provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe podle platných doporučení. •4. Při epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí orgán ochrany veřejného zdraví. • •