Základní principy radiační ochrany
národní legislativa:
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření
vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně
mezinárodní doporučení:
ICRP 60/1990 a BASIC SAFETY STANDARDS for protecti
on against
ionizing radiation and for the safety of radiation sources, Series No. 115, IAEA1994.
V
souvislosti s
ozářením rozdělujeme (lidské) činnosti na:
činnosti
-
aktivity vedoucí
ke zvýšení celkového ozáření
zaváděním nových zdrojů záření nebo
jejich s
ouborů, zaváděním nových nebo změnou stávajících expozičních cest z
existujících zdrojů
nebo zvyšováním počtu ozařovaných osob (činnosti,
practices
),
činnosti
-
aktivity vedoucí
ke snížení celkového ozáření
odstraňováním stávajících zdrojů záření nebo
jejic
h souborů, ovlivňováním nebo změnou stávajících expozičních cest z
existujících zdrojů nebo
snižováním počtu ozařovaných osob ( zásahy,
interventions
).
Principy radiační ochrany
C:\Users\rtg\Desktop\ca502c2d4e.png
Zatímco profesionální expozice je regulována všemi třemi principy, při lékařském ozáření jsou
platné pouze prvé dva – lékařské ozáření nepodléhá limitům.
Je to z toho důvodu, že pacient je sám nositelem přínosu vyšetření – limity by mohly znamenat, že
lékař bude omezován při získávaní diagnostických informací, které potřebuje ke stanovení diagnózy a
volbě dalšího postupu vyšetřování nebo léčby.
3.
Limitování ozáření:
Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření
osob tak, aby celkové ozáření způsobené možnou kombi
nací ozáření z činností vedoucích k
ozáření
nepřesáhlo v součtu stanovené limity.
4.
Zajištění bezpečnosti zdrojů:
Bezpečnostní kultura musí usměrňovat přístupy a chování při
používání zdrojů. Ochrana a bezpečnost zdrojů má být zajištěna řádným řízením, dobro
u
technikou, systémem zabezpečení jakosti a výcvikem a vzděláváním personálu.
A/ Odůvodňování radiačních činností
1.Všechny nové kategorie nebo druhy radiačních činností musí být před svým prvním zavedením do
praxe nebo prvním povolením odůvodněny z hlediska svých hospodářských, společenských nebo jiných
přínosů v porovnání se zdravotní újmou, kterou by mohly způsobit.
2.Odůvodnění existujících kategorií nebo druhů činností vedoucích k ozáření musí být přehodnoceno,
jsou-li získány nové a významné poznatky o jejich následcích.
Odůvodnění lékařského ozáření § 60/307
1.Lékařské ozáření jednotlivých osob se odůvodňuje očekávaným individuálním zdravotním prospěchem
pacienta.
2.V případě preventivní péče, včetně vyhledávacích vyšetření, je lékařské ozáření možné uskutečnit,
pouze pokud je zdůvodněno očekávaným přínosem pro jedince, u něhož bude nemoc odkryta, s uvážením
možnosti léčebného ovlivnění nemoci.
3.V některých případech může být důvodem vyhledávacích vyšetření ochrana skupin obyvatelstva.
§ 5/307
•Do procesu odůvodnění lékařského ozáření musí být v souladu s principy klinické odpovědnosti
zapojen jak indikující lékař, tak aplikující odborník, kteří
1.
1.vždy vezmou v úvahu účinky, přínosy a rizika dostupných jiných metod, které vedou k témuž cíli,
avšak nezahrnují ozáření ionizujícím zářením
2.
2.před každým použitím zdroje ionizujícího záření k lékařskému ozáření zjistí u pacienta předchozí
významné aplikace radionuklidů a ionizujícího záření, které by mohly mít význam pro uvažované
vyšetřování nebo léčbu
3.
3.u žen v reprodukčním věku zjistí možnost těhotenství nebo kojení dítěte a všechny tyto údaje
zaznamenají do zdravotnické dokumentace pacienta
•u těhotných žen provedou vyšetření spojené s ozářením pouze v neodkladných případech nebo z důvodů
porodnické indikace; přitom je nezbytné vždy zvlášť pozorně zvažovat nutnost získání požadované
informace s pomocí použití zdrojů ionizujícího záření a volit jen takovou techniku, která zajistí
maximální ochranu plodu;
•u kojících žen musí být při nukleárně-medicínském vyšetření věnována obdobná pozornost odůvodnění
a posouzení jeho naléhavosti.
1.
B/ Optimalizace radiační ochrany
•1/ Optimalizace radiační ochrany se provádí
•a) před zahájením činnosti vedoucí k ozáření posouzením a porovnáním variant řešení radiační
ochrany, které při zamýšlené činnosti přicházejí v úvahu, a posouzením nutných nákladů na příslušná
ochranná opatření, posouzením kolektivních dávek a dávek u příslušných kritických skupin obyvatel,
•b) při vykonávání činnosti vedoucí k ozáření pravidelným rozborem obdržených dávek ve vztahu k
prováděným úkonům, uvážením možných dalších opatření k zajištění radiační ochrany a porovnáním s
obdobnými již provozovanými a přitom společensky přijatelnými činnostmi,
•c) před zahájením zásahu k odvrácení nebo snížení ozáření posouzením možných variant a volbou
takové, která svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese co největší čistý přínos,
•d) při uskutečňování zásahu rozborem obdržených dávek ve vztahu k prováděným opatřením a uvážením
změny zvolených opatření a postupů.
•
•2/ V rámci optimalizace radiační ochrany mají být všechna ozáření plánována a udržována na co
nejnižší rozumně dosažitelné úrovni se zohledněním hospodářských a společenských faktorů.
•Varianty radiační ochrany posuzované v rámci optimalizace radiační ochrany nesmí vést k ozáření,
které by převyšovalo limity ozáření nebo optimalizační meze, pokud jsou pro daný případ stanoveny.
•Při stanovovaní optimalizačních mezí pro jednotlivou činnost vedoucí k ozáření nebo jednotlivý
zdroj ionizujícího záření SÚJB zohlední dosavadní zkušenosti s podobnými činnostmi a zdroji tak,
aby úroveň radiační ochrany nebyla nižší, než bylo již dosaženo v praxi, a uváží také možný vliv
jiných činností a zdrojů tak, aby celkově nehrozilo překročení limitů ozáření.
•
•3/ Při optimalizaci radiační ochrany se zpravidla porovnávají náklady na různá opatření ke zvýšení
radiační ochrany, jako je přemístění osob nebo vybudování dodatečných bariér, s finančním
ohodnocením očekávaného snížení ozáření.
•Rozumně dosažitelná úroveň radiační ochrany se považuje za prokázanou a opatření nemusí být
provedeno, pokud by náklady byly vyšší než přínos opatření a nevyžaduje-li provedení opatření
zvláštní společenské podmínky.
•
•Přínos opatření se při tomto postupu vyčíslí tak, že snížení kolektivní efektivní dávky u
posuzované skupiny osob se násobí součinitelem:
•
•a) 0,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnosti, kdy průměrná efektivní dávka u jednotlivce nepřesáhne
jednu desetinu příslušných limitů ozáření,
•b) 1 mil. Kč/Sv pro radiační činnosti, kdy průměrná efektivní dávka u jednotlivce přesáhne jednu
desetinu, ale nikoliv tři desetiny příslušných limitů ozáření,
•c) 2,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnosti, kdy průměrná efektivní dávka u jednotlivce přesáhne tři
desetiny příslušných limitů ozáření,
•d) 1 mil. Kč/Sv pro lékařské ozáření,
•e) 0,5 mil. Kč/Sv pro ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření, které nejsou záměrně
využívány,
•f) 2,5 mil. Kč/Sv pro havarijní ozáření.
•
•4/ Rozumně dosažitelná úroveň radiační ochrany se považuje za dostatečně prokázanou také v těch
případech, kdy z dané radiační činnosti ani za předvídatelných odchylek od běžného provozu:
•
•roční efektivní dávka u žádného z radiačních pracovníků nepřekročí 1 mSv
•roční efektivní dávka u žádné jiné osoby nepřekročí 50 µSv
•pro pracoviště IV. kategorie kolektivní efektivní dávka nepřekročí 1 Sv.
•
•5/ Optimalizační mezí pro provoz jaderně energetických zařízení je:
•
•kolektivní efektivní dávka 4 Sv za kalendářní rok na každý instalovaný GW výkonu vztažená na
ozáření všech radiačních pracovníků, pro které je podle programu monitorování prováděno osobní
monitorování.
Optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření § 62/307
Optimalizace radiační ochrany při lékařském ozáření se dosahuje zejména zavedením systému jakosti.
Cílem optimalizace je:
a) při radiodiagnostickém vyšetření správné použití zobrazovací metody tak, aby dávky ve tkáních
byly co nejnižší, aniž by se tím omezilo získání nezbytných radiodiagnostických informací,
b) při nukleárně-medicínském vyšetření aplikace pouze nezbytného množství radioaktivní látky
požadované čistoty a aktivity, které zaručuje dostatečnou diagnostickou informaci při co nejnižší
zátěži pacienta,
c) při radioterapeutických výkonech ozáření cílového objemu, na který je léčba zářením zaměřena, v
rozsahu nezbytném k dosažení požadovaného účinku, přičemž ozáření ostatních tkání má být tak nízké,
jak lze rozumně dosáhnout bez omezení léčby.
Diagnostické referenční úrovně jsou úrovněmi dávek, popřípadě úrovněmi aplikované aktivity
používané při diagnostických postupech v rámci lékařského ozáření, jejichž překročení se při
vyšetření dospělého pacienta o hmotnosti 70 kg při použití standardních postupů a správné praxe
neočekává.
Soustavné překračování diagnostických referenčních úrovní v rutinní klinické praxi vyžaduje, aby
zdravotnické zařízení prošetřilo podmínky lékařského ozáření, a v případě, že radiační ochrana není
optimalizována, provedlo nápravu.
Vyšetření Projekce
Vstupní povrchová kerma Ke*)
(vztažena na 1 snímek)
[mGy]
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Bederní páteř AP - projekce předozadní 10
LAT - projekce boční
30
LSJ - projekce na lumbosakrální přechod 40
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Břicho, intravenosní AP - projekce předozadní 10
urografie a
cholecystografie
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Pánev AP - projekce předozadní 10
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Kyčelní kloub AP - projekce předozadní 10
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Hrudník PA - projekce zadopřední 0,4
LAT - projekce boční
1,5
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Hrudní páteř AP - projekce předozadní 7
LAT - projekce boční
20
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Lebka PA - projekce zadopřední 5
LAT - projekce boční
3
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Zuby intraorální snímek
5
Diagnostické referenční úrovně pro skiagrafická vyšetření
Diagnostické referenční úrovně pro vyšetření výpočetní tomografií
----------------------------------------------------------------------
Vyšetření Vážený kermový index výpočetní tomografie
(na jedno tomografické vyšetření)
[mGy]
----------------------------------------------------------------------
Hlava 60
----------------------------------------------------------------------
Bederní páteř 35
----------------------------------------------------------------------
Břicho 35
----------------------------------------------------------------------
Diagnostické referenční úrovně pro skiaskopická vyšetření
--------------------------------------------------
Pracovní režim Vstupní kermový příkon
[mGy/min]
--------------------------------------------------
Normální 25
--------------------------------------------------
Vysoký výkon 100
--------------------------------------------------
Organizační opatření k ochraně před IZ při lékařském ozáření
•mohou značně pomoci k redukci všech dávek záření, a to :
•
•správným indikováním rtg. vyšetření,
•
•zamezením duplicitních vyšetření,
•
•poskytování kompletní dokumentace i z dřívějších vyšetření,
•
•dokonalou výukou rentgenových pracovníků,
•
•náležitým vybavením rentgenových pracovišť po všech stránkách, aby každé rtg. vyšetření bylo
provedeno napoprvé naprosto kvalitně a odborně,
•
•zavedením zdravotní knížky, kde by byly registrovány rentgenové výkony a mohla se tak stanovit
zátěž vyšetřovaného během celého života.
Radiační ochrana zdravotnických pracovníků
1.Nukleární medicína
2.
•externí záření je emitováno jak radionuklidovými zdroji - radiofarmaky, tak i pacienty, v jejichž
těle jsou přítomna radiofarmaka aplikovaná pro diagnostické a terapeutické účely.
•k základním zdrojům radiační zátěže pracovníků v nukleární medicíně náleží práce
• s radiofarmaky spočívající v přípravě těchto látek pro aplikace pacientům, vlastní
• aplikace a samotní pacienti, kteří mají radiofarmaka v těle pro účely diagnostiky a
• léčby.
1.
2.Radiodiagnostika a radioterapie
3.
•pracovníci jsou ohrožováni jen externím zářením.
Ochrana před zářením
•Vzdálenost - intenzita ionizujícího záření ubývá se čtvercem vzdálenosti, tj. po 10 m je 100x
nižší, po 100 m je 10000x nižší, po 1 km je milionkrát nižší atd.
•
•Čas - čím kratší ozáření, tím menší je kumulovaná dávka
•
•Stínění - podle druhu záření: alfa záření odstíní pokožka, oděv, papír, beta záření např.
hliníkový plech,
• gama záření beton, vrstva vody, zeminy,
• neutronové záření voda, polystyrén, parafín
otevřreaktor skladEDU
Způsoby radiační ochrany pracovníků v nukleární medicíně
•V radiační ochraně pracovníků v nukleární medicíně, tak jako v jiných oblastech aplikací
ionizujícího záření se využívá třech fyzikálních metod: ochrany časem, vzdáleností a stíněním.
•
1.Ochrana časem
•
•dávka pracovníka je tím větší, čím déle pobývá v blízkosti zdroje záření nebo pacienta, v jehož
těle se nachází radiofarmakum. Doba pobytu může být jen nezbytně nutná – je třeba volit kompromis s
požadavkem na přípravu pacienta a zajištění potřebné péče.
•Snižování času potřebného pro manipulaci s radiofarmaky závisí na kvalifikaci a dovednosti
pracovníků. Kriticky nemocní a nespolupracující pacienti vyžadují více času např. pro jejich
správné umisťování pod vyšetřovacím přístrojem.
•metoda ochrany časem zahrnuje též střídání pracovníků, zvláště na nejvíce exponovaných místech.
Střídání pracovníků je na menších pracovištích ztěžováno relativně malým počtem osob se stejnou
kvalifikací; typické je to po řadu let v ČR u profesní skupiny radiofarmaceutů.
•
•
•
•
2.Ochrana vzdáleností
3.
•jelikož dávka resp. dávkový příkon klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje, prodlévání v co
největší vzdálenosti od zdroje je nutností, ovšem nesmí to opět být na úkor provedení přípravy
pacienta a dohledu nad ním při vyšetření.
2.
•na ochranu vzdáleností by mělo být pamatováno již při projektování pracoviště nebo při jeho
rekonstrukci. Oddělení nukleární medicíny umisťovaná dříve často z ekonomických a dalších důvodů v
malých prostorách jsou v tomto smyslu méně výhodná než moderní stavby s velkými laboratořemi a
vyšetřovnami.
•I při prostorových omezeních se doporučuje, aby pracovník pobýval ve vzdálenosti
• 1 – 2 m od pacienta.
•Nepohybliví a nespolupracující pacienti však někdy vyžadují přítomnost pracovníka v těsné
blízkosti.
•
•
3.Ochrana stíněním
4.
•je velmi účinná, i když má, ve srovnání s metodami ochrany časem a stíněním, často nevýhodu, že
může být finančně velmi nákladná – to někdy vyžaduje optimalizaci.
•dalším důvodem je skutečnost, že stínící pomůcky někdy ztěžují práci a působí tedy z hlediska
radiační ochrany kontraproduktivně; jsou situace, že odstínění nelze použít vůbec.
•posouzení účinnosti ochranných opatření ve srovnání s finančními náklady patří k nesnadným úkolům
radiační ochrany.
•nejvhodnějším materiálem pro odstínění záření gama je olovo pro jeho snadnou zpracovatelnost,
dostupnost a cenu,
•pro pozitronové radionuklidy emitující anihilační záření s energií 511 keV je vhodnější wolfram,
který má větší hustotu a tím i větší absorpční schopnost než olovo. Nevýhodou wolframových stínění
je jejich vyšší hmotnost a cena.
3.
3.
Některé ochranné pomůcky a opatření
•Pinzety (peány)
•
•slouží pro ochranu rukou na základě zvětšení vzdálenosti ruky od lahvičky s radiofarmakem.
Používání pinzet (peánů) pro uchopení lahviček s radiofarmaky redukuje dávku na ruce na základě
větší vzdálenosti přibližně o dva řády.
•
•
•Kryty na injekční stříkačky
•
•využívající stínícího materiálu pro ochranu rukou
•při injekci radiofarmak
•
Ochranné gumové zástěry a oděvy pro ambulantní pracovníky.
zástěry s ekvivalentem Pb 0,5 mm
Postupy při lékařském ozáření § 63/307
1.Pro všechny standardní typy lékařského ozáření musí být vypracován písemný postup (standard),
jehož dodržování jednotlivými radiologickými pracovišti je posuzováno klinickým auditem. Součástí
postupu musí být způsob stanovení a hodnocení dávek pacientů.
2.Při lékařském ozáření musí být přijaty všechny rozumné kroky ke snížení pravděpodobnosti vzniku
nehody nebo aplikace neplánované dávky pacientovi.
Požadavky na vybavení pracoviště § 64/307
1.Nová rentgenová zařízení musí být vybavena, je-li to možné, přidruženým zařízením a
příslušenstvím, která poskytnou kvantitativní informaci o ozáření, jemuž je vystavena vyšetřovaná
osoba. Skiaskopie bez zesilovače obrazu se nesmí používat.
2.Nová terapeutická radiologická zařízení se nesmějí používat bez odpovídajícího dozimetrického
vybavení pro testování vlastností zdrojů ionizujícího záření a bez simulátoru pro radionuklidové
ozařovače a lineární urychlovače a bez odpovídajícího rentgenového zařízení pro brachyterapii.
3.Zdravotnické pracoviště, na kterém se provádí lékařské ozáření, musí být vybaveno osobními
ochrannými prostředky a pomůckami pro radiační ochranu všech pracovníků, osob podstupujících
lékařské ozáření i osob dobrovolně o ně pečujících. Osobní ochranné prostředky a pomůcky se
používají v rozsahu odpovídajícímu charakteru vyšetření.
Léčebné aplikace radionuklidů § 65/307
1.Léčebné aplikace radionuklidů, které jsou otevřenými zářiči, se provádějí jen v lůžkových částech
zdravotnických zařízení, speciálně upravených a vybavených tak, aby splňovaly požadavky na
pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči. Přitom musí být zajištěno, aby pacienti
nepoužívali vlastní prádlo a při propuštění pacientů i všechny předměty osobní potřeby byly
zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidy, a případně dekontaminovány nebo
odstraněny jako předměty znečištěné radionuklidy nebo radioaktivní odpady.
2.
2.Ambulantní léčebné aplikace radionuklidů se mohou uskutečňovat, jen pokud tak stanoví v
podmínkách příslušného povolení SÚJB, například při paliativní léčbě kostních metastáz. Ambulantní
léčebné aplikace radionuklidů nejsou přípustné u inkontinentních pacientů nebo u pacientů
neschopných dodržovat základní hygienická pravidla.
3.
3.Propouštění pacientů do domácí péče po léčebné aplikaci radionuklidů se usměrňuje tak, aby
nebyly překročeny limity ozáření. Tyto limity se vztahují také na usměrňování ozáření pro
návštěvníky pacientů po léčebné aplikaci radionuklidů. Údaje se zaznamenávají do zdravotnické
dokumentace pacienta. V případě, že pacient podstupuje léčbu radionuklidy, poskytne držitel
povolení pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení písemnou
informaci o rizicích ionizujícího záření a písemné pokyny, jak omezit dávky u osob, které
přicházejí s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jak lze rozumně dosáhnout. V případě, že by
se ozáření osob v domácnosti mohlo blížit hodnotám obecných limitů, je třeba poskytnout písemné
pokyny i pacientům, kteří podstupují vyšetření radionuklidy.
Požadavky na pracovníky § 66/307
1.Při radioterapeutických činnostech musí úzce spolupracovat radiologický fyzik s příslušnou
specializovanou způsobilostí. Pro ostatní radiologické činnosti musí být k dispozici radiologický
fyzik s příslušnou specializovanou způsobilostí, který v případě potřeby poskytuje konzultace o
optimalizaci, včetně dozimetrie pacienta, zabezpečování jakosti, včetně operativního řízení
jakosti, v případě nutnosti poradenství v záležitostech týkajících se radiační ochrany při
lékařském ozáření.
2.
2.Radiologický fyzik je při výkonu své činnosti zodpovědný za provádění fyzikálních a
dozimetrických činností nezbytných pro přesnou a bezpečnou aplikaci ionizujícího záření v klinické
praxi a za posouzení fyzikálních a dozimetrických aspektů při zavádění nového radiologického
zařízení nebo nových fyzikálních metod do klinické praxe. Zodpovídá také za zavedení a hodnocení
systému jakosti v oblasti své působnosti, zejména za zajištění a hodnocení výsledků zkoušek zdrojů
ionizujícího záření a za řízení zkoušek zdrojů ionizujícího záření a dalších zdravotnických
prostředků, které mohou ovlivnit ozáření pacientů nebo jiných osob podstupujících lékařské ozáření,
a za aplikaci a optimalizaci radiační ochrany v klinické praxi zdravotnického zařízení.
3.
3.Držitel povolení zajišťuje výcvik aplikujících odborníků, odborně způsobilých zdravotnických
pracovníků a radiologických fyziků, kteří se podílejí na ozáření dětí, na ozáření, která jsou
součástí vyhledávacích programů, a na ozáření, která jsou spojena s vysokými dávkami pacientům,
zejména při radioterapii, intervenční radiologii a počítačové tomografii.
Další podmínky pro lékařské ozáření § 67/307
1.Radiační ochrana osob, které vědomě a z vlastní vůle pomáhají osobám podstupujícím lékařské
ozáření, musí být optimalizována, přičemž ozáření těchto osob se omezuje. Tyto osoby musí být
starší 18 let a prokazatelně poučeny o rizicích plynoucích z ozáření, přičemž svůj souhlas s
takovým ozářením musí písemně potvrdit.
2.
2.Lékařská ozáření bez klinické indikace, například pro pojišťovací nebo právní účely, se provádí
pouze pomocí zavedených klinických postupů.
3.
3.Držitel povolení zajišťuje vhodný výběr zdravotnických prostředků a volbu postupů, které jsou
určeny pro lékařské ozáření dětí, dále ozáření, která jsou součástí vyhledávacích vyšetření, a
ozáření spojená s vysokými dávkami u pacientů při radioterapii, intervenční radiologii a počítačové
tomografii. U těchto činností se věnuje zvýšená pozornost hodnocení ozáření pacientů nebo jiných
osob podstupujících lékařské ozáření.
4.
4.U každého lékařského ozáření se zaznamenávají veličiny a parametry umožňující stanovení dávky u
každé vyšetřované nebo léčené osoby pro konkrétní zvolený radiologický postup.
5.
5.Provozovatel zdravotnického zařízení oznamuje SÚJB na vyžádání údaje, které slouží ke stanovení
distribuce dávek u obyvatelstva.
•Systém je zajištěn stanovením limitů ozáření, odvozených limitů a autorizovaných limitů
•
•Limity ozáření
•
•jsou závaznými kvantitativními ukazateli pro celkové ozáření z radiačních činností, jejichž
překročení není ve stanovených případech přípustné
•dělí se na limity :
•
1.obecné
2.limity pro radiační pracovníky
3.limity pro učně a studenty
•
•
•
•
•
•
C/ Systém limitů pro omezování ozáření
(vyhláška č. 307/2002Sb., § 18 až § 22)
•Obecné limity
•
•vztahují se na celkové ozáření z radiačních činností = činností při využívání umělých i přírodních
zdrojů záření, nevztahují se na profesní, lékařské a havarijní ozáření.
•
•Limity pro radiační pracovníky
•
•vztahují se na profesní ozáření, tj. na ozáření, kterému jsou vystaveni v přímém vztahu k
vykonávané práci radiační pracovníci.
•vztahují se na součet dávek ze všech cest ozáření a při všech pracovních činnostech, které
radiační pracovník vykonává u jednoho nebo souběžně u více držitelů povolení k nakládání se zdroji
ionizujícího záření, nebo které vykonává také jako samostatný držitel povolení k nakládání se
zdroji ionizujícího záření.
•
•Limity pro učně a studenty
•
•jsou pro osoby mladší než 16 let stejné jako limity obecné a pro osoby starší, než 18 let stejné
jako limity pro radiační pracovníky.
•vztahují se na ozáření, kterému jsou vědomě, dobrovolně a po poučení o rizicích s tím spojených
vystaveny osoby po dobu své specializované přípravy na výkon povolání se zdroji ionizujícího
záření.
•
•
Limity ozáření
ozáření
limitovaná veličina
odvozený limit
zevní
HP(0,07) – osob. dávk. ekv. v hloubce 0,07 mm
500 mSv/rok
HP(10) - osob. dávk. ekv. v hloubce 10 mm
20 mSv/rok
vnitřní
příjem radionuklidů požitím
podíl 20 mSv a konverzního faktoru hing pro příjem daného radionuklidu požitím
příjem radionuklidů vdechnutím
podíl 20 mSv a konverzního faktoru hinh pro příjem daného radionuklidu vdechnutím
ozáření produkty přeměny radonu
roční příjem ekvivalentní aktivity radonu
3 MBq
latentní energie produktů přeměny radonu
17 mJ
expozice produktům radonu
2,5 MBq.h.m-3
celoroční průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu
1260 Bq.m-3
ozáření směsí dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady
příjem vdechnutím za kalendářní rok
1850 Bq
•Evidence osobních dávek u držitelů povolení § 84 /307
•
•1. Držitel povolení vede k evidenci osobních dávek pracovníků kategorie A tyto doklady a údaje:
•a) jméno, příjmení, místo a datum narození,
•b) rodné číslo, pokud bylo přiděleno a nositel rodného čísla k jeho využití udělil písemný souhlas
podle zvláštního právního předpisu,
•c) osobní dávky a další údaje k charakterizaci ozáření stanovené SÚJB v podmínkách povolení nebo
schválené SÚJB jako součást programu monitorování.
•
•2. Doklady a údaje se vedou po celou dobu trvání pracovní činnosti zahrnující ozáření ionizujícím
zářením a dále až do doby, kdy osoba dosáhne nebo by dosáhla 75 let věku, v každém případě však
alespoň po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během které byl pracovník vystaven
ionizujícímu záření.
•
•3. Provozovatel kontrolovaného pásma vede přehled o všech osobách jiných než pracovníků kategorie
A které do kontrolovaného pásma vstoupily, době pobytu těchto osob v něm a odhad efektivní dávky
pro tyto osoby. Tyto údaje se uchovávají po dobu 10 let.
•
•4. Osobní dávky z výjimečných a z havarijních ozáření se zaznamenávají odděleně.
•5. Držitel povolení oznamuje SÚJB do státního systému evidence ozáření radiačních pracovníků buď
přímo nebo prostřednictvím osoby, která mu osobní dozimetrii provádí“
•
•a) osobní údaje o každém pracovníkovi kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření
v rozsahu a formě stanovené SÚJB do 1 měsíce od nástupu do zaměstnání a při každé změně těchto
údajů,
•
•b) údaje o osobních dávkách všech svých pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení
monitorovacího období,
•
•c) roční přehled osobních dávek všech svých pracovníků kategorie A do konce dubna běžného roku za
rok předcházející,
•
•d) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 20 mSv nebo ekvivalentní dávky ze zevního
ozáření převyšující 150 mSv, spolu s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry,
neprodleně po jejich zjištění,
•
•e) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv, spolu s vyhodnocením příčin
takové situace a přijatými závěry, neprodleně po jejich zjištění.
•Evidence ostatních veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany §
86/307
•
1.Doklady o závěrech preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti pracovníků
kategorie A se uchovávají až do doby, kdy osoba dosáhla nebo by dosáhla 75 let věku, nejméně však
po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během které byl pracovník vystaven ionizujícímu
záření.
2.
2.Ostatní veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, včetně záznamů o
uvádění radionuklidů do životního prostředí, metodik pro monitorování a výsledků monitorování
jiných než osobních dávek, se uchovávají po dobu nejméně 10 let.
•
•Omezování ozáření ve zvláštních případech § 23/307
•
1.Ozáření osob, které dobrovolně mimo rámec svých pracovních povinností vyplývajících z výkonu
povolání nebo pracovního poměru pečují o pacienty vystavené lékařskému ozáření nebo tyto pacienty
navštěvují nebo žijí v jedné domácnosti s pacienty, kteří byli po aplikaci radionuklidů propuštěni
ze zdravotnického zařízení, se omezuje tak, aby v součtu za kalendářní rok nepřesáhlo 1 mSv u osob
mladších 18 let a 5 mSv u ostatních osob.
2.
2.Ozáření plodu u těhotných žen pracujících na pracovištích I. až IV. kategorie se neprodleně poté,
co žena těhotenství oznámí zaměstnavateli, omezí úpravou podmínek práce tak, aby bylo
nepravděpodobné, že součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z
vnitřního ozáření plodu alespoň po zbývající dobu těhotenství překročí 1 mSv.
3.
3.Ozáření kojence příjmem radionuklidů z kontaminovaného mateřského mléka se neprodleně poté, co
žena pracující na pracovišti I. až IV. kategorie oznámí zaměstnavateli, že kojí dítě, omezí úpravou
podmínek práce kojící ženy a jejím vyřazením z práce v kontrolovaném pásmu pracovišť s otevřenými
radionuklidovými zářiči.
•
4.Ozáření radiačních pracovníků při jednorázových, krátkodobých nebo jiných výjimečných pracích se
zdroji ionizujícího záření omezených pouze na malý počet osob a na vymezené prostory, kromě prací
při radiačních nehodách nebo radiačních mimořádných situacích, se omezuje tak, aby efektivní dávka
z opakovaných výjimečných ozáření nepřekročila 500 mSv za 5 za sebou jdoucích kalendářních roků.
5.
5.Tato výjimečná ozáření se mohou uskutečnit jen v rozsahu a za podmínek uvedených v povolení k
takovému způsobu nakládání se zdroji ionizujícího záření.
6.
6.Výjimečné ozáření může podstoupit jen pracovník kategorie A dobrovolně a po předchozím
prokazatelném poučení o rizicích s tím spojených.
7.
7.Toto výjimečné ozáření není přípustné u osob mladších 18 let, u učňů a studentů, u těhotných a
kojících žen ani u osob, u nichž by efektivní dávka obdržená při zásazích v případě radiační nehody
překročila 500 mSv za 5 za sebou jdoucích kalendářních roků.
8.
•D/ Obecné podmínky bezpečného provozu
•
•Bezpečnost provozu zdrojů ionizujícího záření a pracovišť s nimi, a radiační ochrana pracovníků se
zajišťuje vždy
•
•a) odůvodněním radiační činnosti a optimalizací radiační ochrany pro všechny pracovní podmínky,
zahrnujícím předchozí ocenění charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví radiačních pracovníků,
rizik spojených s připravovanou radiační činností a pravidelným přehodnocováním podle zkušeností z
provozu,
•
•b) zavedením systému jakosti v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
•
•c) klasifikací používaných zdrojů ionizujícího záření, kategorizací pracovišť a kategorizací
radiačních pracovníků,
•
•d) informováním pracovníků o riziku jejich práce a zajištěním systému jejich vzdělávání a
ověřování jejich způsobilosti podle významu jimi vykonávané práce,
Vyhláška č.307/2002 Sb.
•Upravuje:
•
•a) podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovištích, kde se
vykonávají radiační činnosti, včetně podrobností pro vymezování, označování a oznamování nebo
schvalování sledovaných nebo kontrolovaných pásem na těchto pracovištích,
•b) podrobnosti k vykonávaní činností v souvislosti s výkonem práce, které jsou spojeny se zvýšenou
přítomností přírodních radionuklidů nebo se zvýšeným vlivem kosmického záření a vedou nebo by mohly
vést k významnému zvýšení ozáření fyzických osob tím, že stanoví dotčená pracoviště a osoby, rozsah
měření a směrné hodnoty pro zásahy ke snížení zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů,
•c) podrobnosti o pravidlech pro přípravu a provádění zásahů k odvrácení nebo snížení ozáření a
stanoví směrné hodnoty pro tyto zásahy,
•d) zprošťovací úrovně, uvolňovací úrovně, limity ozáření, optimalizační meze, mezní hodnoty obsahu
přírodních radionuklidů ve stavebních materiálech a vodách a nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní
kontaminace potravin,
•e) podrobnosti ke klasifikaci zdrojů ionizujícího záření a kategorizaci radiačních pracovníků a
pracovišť, kde se vykonávají radiační činnosti,
•f) technické a organizační požadavky, postupy a směrné hodnoty k prokázání optimalizace radiační
ochrany,
•
•g) rozsah a způsob nakládání se zdroji ionizujícího záření, nakládání s radioaktivními odpady a
uvádění radionuklidů do životního prostředí, k nimž je třeba povolení, a upravuje podrobnosti pro
zajištění radiační ochrany při těchto radiačních činnostech,
•h) podmínky lékařského ozáření, diagnostické referenční úrovně a pravidla pro ozáření fyzických
osob dobrovolně pomáhajících osobám podstupujícím lékařské ozáření,
•i) stanoví technické a organizační podmínky bezpečného provozu zdrojů ionizujícího záření a
pracovišť s nimi, včetně vysokoaktivních a opuštěných zářičů
•j) vymezuje veličiny, parametry a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany, stanoví rozsah
jejich sledování, měření, hodnocení, ověřování, zaznamenávání, evidence a způsob předávání údajů
Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.
•
•Tato vyhláška se nevztahuje na ozáření z přírodního pozadí, to je na radionuklidy obsažené
přirozeně v lidském těle, na kosmické záření, které je běžné na zemském povrchu, nebo na záření
způsobené radionuklidy přítomnými v lidskou činností neporušené zemské kůře a na jiná ozáření z
přírodních zdrojů ionizujícího záření nemodifikovaná lidskou činností.
•
• Základní pojmy
•
•Pro účely této vyhlášky se rozumí
•
•1) aplikujícím odborníkem - lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník, který v rozsahu
své kvalifikace dané zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti
a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,
ve znění zákona č. 125/2005 Sb. má klinickou odpovědnost za lékařské ozáření,
•2) generátorem záření - zařízení nebo přístroj vysílající ionizující záření, jehož součásti
pracují při rozdílu potenciálu vyšším než 5 kV, zejména rentgenová zařízení a urychlovače částic,
•3) indikujícím lékařem - lékař indikující lékařské ozáření podle vyhlášky
• č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a
• jiných odborných pracovníků,
• 4) klinickou odpovědností - klinická odpovědnost za lékařské ozáření ve smyslu vyhlášky č.
424/2004 Sb.,
•5) klinickým auditem - systematické ověřování a hodnocení lékařských radiologických postupů za
účelem zlepšení kvality a výsledků péče o pacienta, přičemž radiologické činnosti, postupy a
výsledky jsou srovnávány se zveřejněnými lékařskými radiologickými postupy,
•
•
•6) kosmickým zářením - ionizující záření kosmického původu,
•7) lékařským dohledem - sledování zdravotní způsobilosti a vývoje zdravotního stavu u pracovníků
kategorie A z hledisek případných vlivů ionizujícího záření na jejich zdraví vykonávané v rámci
závodní preventivní péče, •8) monitorováním - cílené měření veličin charakterizujících ozáření,
pole záření nebo radionuklidy a hodnocení výsledků těchto měření pro účely usměrňování ozáření, •9)
oprávněnou dozimetrickou službou - osoba, která provádí na vlastní odpovědnost odečet nebo výklad
hodnot registrovaných osobními dozimetry nebo jiná hodnocení vnějšího ozáření nebo která provádí
měření radioaktivity v lidském těle nebo v biologických vzorcích nebo hodnocení vnitřního ozáření,
které dovolí určit roční efektivní dávku nebo její úvazek, a která je držitelem povolení, •10)
oprávněným lékařem - lékař zdravotnického zařízení, které poskytuje zaměstnavateli závodní
preventivní péči pro pracovníky kategorie A, •11) osobními dávkami - souhrnné označení pro veličiny
charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek
efektivní dávky a ekvivalentní dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; osobní dávky se měří
osobními dozimetry,
•
•12) otevřeným radionuklidovým zářičem - radionuklidový zářič, který není uzavřeným radionuklidovým
zářičem, •13) pracovištěm s otevřenými zářiči - pracoviště, kde je nakládáno s otevřenými
radionuklidovými zářiči, •14) pracovním místem - část pracoviště jednoznačně charakterizovaná svými
ochrannými (izolačními, ventilačními a stínicími) vlastnostmi, vymezená prostorově nebo
technologicky (pracovní stůl, aplikační nebo vyšetřovací box, digestoř, hermetizovaná podtlaková
skříň ap.), kde mohou být prováděny samostatné práce se zdroji ionizujícího záření; v jedné
místnosti může být více pracovních míst, pokud každé tvoří z hlediska organizace práce samostatný
celek, •15) přírodním zdrojem ionizujícího záření - zdroj ionizujícího záření pozemského nebo
kosmického původu, •16) radioaktivní kontaminací - znečištění jakéhokoli materiálu či jeho povrchu,
prostředí nebo osoby radioaktivní látkou; pokud jde o lidské tělo, zahrnuje jak zevní kontaminaci
kůže, tak vnitřní kontaminaci bez ohledu na cestu příjmu,
•
•17) radiologickým fyzikem - zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí k výkonu povolání
radiologického fyzika podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k
výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním
zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. •18) radiologickým zařízením - zdravotnický prostředek
(podle zákona č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých
souvisejících zákonů) používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo
radiodiagnostice, který je zároveň zdrojem ionizujícího záření nebo který může ovlivnit ozáření
pacientů nebo jiných osob podstupujících lékařské ozáření, •19) radiologickými postupy - jakékoli
postupy týkající se lékařského ozáření v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice,
•20) radionuklidem - druh atomů, které mají stejný počet protonů, stejný počet neutronů, stejný
energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu atomových jader,
•21) radionuklidovým zářičem - zdroj ionizujícího záření obsahující radioaktivní látky,, •22)
radiodiagnostickým - vztahujícím se k radiodiagnostice v nukleární medicíně in vivo, lékařské
diagnostické radiologii a stomatologické diagnostické radiologii, •22) radioterapeutickým -
vztahujícím se k radioterapii, včetně nukleární medicíny pro terapeutické účely, •23) urychlovačem
částic - generátor záření o energii vyšší než 1 MeV, ve kterém jsou urychlovány částice, •24)
umělým zdrojem ionizujícího záření - zdroj ionizujícího záření jiný než přírodní zdroj ionizujícího
záření, •25) uzavřeným radionuklidovým zářičem - radionuklidový zářič, jehož úprava, například
zapouzdřením nebo ochranným překryvem, zabezpečuje zkouškami ověřenou těsnost a vylučuje tak, za
předvídatelných podmínek použití a opotřebování, únik radionuklidů ze zářiče, •26) vnitřním
ozářením - ozáření osoby ionizujícím zářením z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby,
zpravidla jako důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím
•27) výpustí - kapalná nebo plynná látka vypouštěná do životního prostředí, která obsahuje
radionuklidy v množství nepřevyšujícím uvolňovací úrovně nebo vypouštěná do životního prostředí za
podmínek uvedených v povolení k uvádění radionuklidů do životního prostředí, •28) zevním ozářením -
ozáření osoby ionizujícím zářením ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni, •29)
zneškodňováním radioaktivních odpadů - umístění radioaktivních odpadů na úložiště nebo na určité
místo bez úmyslu je znovu použít; zneškodňování zahrnuje rovněž oprávněné uvolnění radioaktivního
odpadu přímo do životního prostředí a jeho následný rozptyl. •30) nevyužívaným zdrojem - zdroj
ionizujícího záření, který se již k činnosti, pro niž bylo Úřadem vydáno povolení podle § 9 odst. 1
písm. i) zákona, nevyužívá a jehož další využití k této činnosti se nepředpokládá, •31) uznaným
skladem - pracoviště oprávněné SÚJB ke shromažďování nebo dlouhodobému skladování radionuklidových
zářičů, popřípadě k jejich přepracovávání
Kritéria pro klasifikaci zdrojů
•§ 4/307
•
•Zdroje ionizujícího záření se podle vzestupného ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím
zářením klasifikují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné, a to na
základě:
•
•a) příkonu dávkového ekvivalentu,
•b) technické úpravy a způsobu provedení,
•c) aktivity a hmotnostní aktivity radionuklidových zářičů, zpravidla ve vztahu ke zprošťovacím
úrovním,
•d) možnosti úniku radionuklidů z radionuklidových zářičů,
•e) možnosti vzniku radioaktivních odpadů a náročnosti jejich zneškodnění,
•f) typického způsobu nakládání a související míry možného ozáření,
•g) potenciálního ohrožení plynoucího z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu,
neoprávněného použití, nebo nesprávného použití
•h) rizika vzniku radiační nehody nebo havárie, závažnosti následků takové události a možnosti
zásahů.
•
• Významné zdroje
•
•a) generátor záření určený k radioterapii nebo radiodiagnostice v humánní medicíně, kromě kostních
denzitometrů, kabinových rentgenových zařízení a zubních rentgenových zařízení,
•b) urychlovač částic, u něhož s ohledem na typický způsob nakládání s ním, související míru
možného ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného
provozu bylo toto zařazení potvrzeno v rámci typového schvalování,
•c) zdroj ionizujícího záření určený k radioterapii protony, neutrony a jinými těžkými částicemi,
•d) zařízení obsahující uzavřené radionuklidové zářiče určené k radioterapii, včetně brachyterapie,
•e) radionuklidový ozařovač pro ozařování potravin a surovin nebo jiný stacionární průmyslový
ozařovač,
•f) mobilní defektoskop s uzavřenými radionuklidovými zářiči,
•
• Velmi významné zdroje
•
•a/jaderný reaktor.
•
Kritéria pro kategorizaci pracovišť
Pracoviště, kde se vykonávají radiační činnosti, se kromě pracovišť, kde se používají výhradně
nevýznamné nebo typově schválené drobné zdroje ionizujícího záření, kategorizují vzestupně podle
ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením na pracoviště I., II., III. a IV.
kategorie na základě:
a) klasifikace zdrojů ionizujícího záření, o nichž se předpokládá, že se s nimi bude na pracovišti
nakládat,
b) očekávaného běžného provozu pracoviště a související míry možného ozáření pracovníků a
obyvatelstva,
c) zaměření radiační činnosti a náročnosti na zajištění radiační ochrany a jakosti při této
činnosti,
d) vybavení a zajištění pracoviště pro bezpečnou práci se zdroji ionizujícího záření, zejména
ochrannými pomůckami, izolačními a stínicími zařízeními, provedením ventilace a kanalizace,
e) možnosti radioaktivní kontaminace pracoviště nebo jeho okolí radionuklidy,
f) možnosti vzniku radioaktivních odpadů a náročnosti jejich zneškodnění,
g) potenciálního ohrožení plynoucího z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu,
h) rizika vzniku radiační nehody nebo havárie, závažnosti následků takové události a možnosti
zásahů.
Pracoviště I. kategorie
a) pracoviště s drobnými typově neschválenými zdroji ionizujícího záření,
b) pracoviště s kostním denzitometrem,
c) pracoviště s veterinárním, zubním nebo kabinovým rentgenovým zařízením,
d) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zářič, na
nichž charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezování kontrolovaného pásma
e) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, na němž charakter radiační činnosti nevyžaduje
vymezení kontrolovaného pásma,
f) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními
zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky
Pracoviště II. kategorie
a) pracoviště s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,
b) pracoviště s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnostice nebo radioterapii, kromě kostních
denzitometrů, kabinových a zubních rentgenových zařízení a kromě veterinárních rentgenových
zařízení,
c) pracoviště s mobilním defektoskopem s uzavřeným radionuklidovým zářičem,
d) pracoviště s mobilním ozařovačem s uzavřeným radionuklidovým zářičem,
e) pracoviště s indikačními nebo měřicími zařízeními obsahujícími uzavřené radionuklidové zářiče,
na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje vymezování kontrolovaného pásma,
f) pracoviště s technickými rentgenovými zařízeními, na nichž charakter radiační činnosti vyžaduje
vymezování kontrolovaného pásma,
g) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními
zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky
h) pracoviště s kompaktním mimotělním ozařovačem krve s uzavřeným radionuklidovým zářičem.
Pracoviště III. Kategorie
a)pracoviště s urychlovačem částic,
b) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zářič určené k radioterapii, včetně
brachyterapie, klasifikovaným jako významný zdroj,
c) uznaný sklad,
d) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči, pokud vybavení izolačními a ventilačními
zařízeními a úroveň provedení kanalizace splňuje příslušné minimální požadavky
e) pracoviště se stacionárním průmyslovým ozařovačem určeným k ozařování potravin a surovin,
předmětů běžného užívání nebo jiných materiálů,
f) pracoviště pro těžbu a zpracování uranové rudy zahrnující těžbu, úpravu, nakládání s
koncentrátem, provoz dekontaminačních stanic, shromažďování produktů hornické činnosti na odvalech
a v kalových polích.
Pracoviště IV. kategorie
a)jaderné zařízení
b)úložiště radioaktivních odpadů
c) pracoviště s otevřenými radionuklidovými zářiči, které s ohledem na vysoké aktivity zpracovávané
současně na jednom pracovním místě, na typický způsob provozu pracoviště a související míru možného
ozáření a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných odchylek od běžného provozu, z nehod nebo
havárií nelze zařadit do nižší kategorie,
d) sklad vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva.
Kategorizace radiačních pracovníků § 16/307
1.Pro účely monitorování a lékařského dohledu se radiační pracovníci podle ohrožení zdraví
ionizujícím zářením zařazují do kategorie A nebo B na základě očekávaného ozáření za běžného
provozu a při předvídatelných poruchách a odchylkách od běžného provozu, s výjimkou ozáření v
důsledku radiační nehody nebo havárie.
2.
2.Pracovníky kategorie A jsou radiační pracovníci, kteří by mohli obdržet efektivní dávku vyšší než
6 mSv ročně nebo ekvivalentní dávku vyšší než tři desetiny limitu ozáření pro oční čočku, kůži a
končetiny
Sledované pásmo § 29/307
1.Sledované pásmo se vymezuje všude tam, kde se očekává, že efektivní dávka by mohla být vyšší než
1 mSv ročně nebo ekvivalentní dávka by mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozáření pro oční
čočku, kůži a končetiny.
2.
2.Sledované pásmo se zpravidla vymezuje na všech pracovištích I. až IV. Kategorie.
3.
3.Sledované pásmo se vymezuje jako ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, zpravidla stavebně
oddělená. Na vchodech nebo ohraničení se sledované pásmo označuje upozorněním "Sledované pásmo se
zdroji ionizujícího záření", případně i znakem radiačního nebezpečí a údaji o charakteru zdrojů a
rizik s nimi spojených.
4.
4.Ve sledovaném pásmu se zajišťuje pouze monitorování pracoviště, pokud není v programu
monitorování stanoveno jinak.
5.
5.Provozovatel sledovaného pásma neprodleně oznámí SÚJB každé pracoviště, na němž sledované pásmo
vymezil, včetně popisu očekávané radiační činnosti a zdrojů ionizujícího záření, které mají být
používány. Provozovatel sledovaného pásma také neprodleně oznámí SÚJB, dojde-li ke změnám vymezení
sledovaného pásma nebo k jeho zrušení.
Kontrolované pásmo § 30/307
Kontrolované pásmo se vymezuje všude tam, kde by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně
nebo kde by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než tři desetiny limitu ozáření pro oční čočku, kůži
a končetiny.
1.Kontrolované pásmo se vymezí tam, kde se očekává, že
a) příkon dávkového ekvivalentu ze zevního ozáření na pracovním místě bude v průměru za rok při
běžném provozu zdroje záření vyšší než 2,5 μSv/h,
b) součet součinů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů v ovzduší na pracovišti a
konverzních faktorů hinh pro příjem vdechnutím radiačním pracovníkem podle přílohy č. 3 bude v
průměru za rok větší než 2,5 μSv. m-3,
c) radioaktivní kontaminace povrchů na pracovních místech bude vyšší než směrné hodnoty povrchové
aktivity pro radioaktivní kontaminaci povrchů v kontrolovaném pásmu pracovišť s otevřenými zářiči
2. Kontrolované pásmo se vymezuje jako ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, zpravidla
stavebně oddělená, a s takovým zajištěním, aby do ní nemohly vstoupit nepovolané osoby. Na vchodech
nebo ohraničení se kontrolované pásmo označuje znakem radiačního nebezpečí a upozorněním
"Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, vstup nepovolaným osobám zakázán", případně i
údaji o charakteru zdrojů a rizik s nimi spojených.
3. Do kontrolovaného pásma mohou vstupovat jen osoby poučené o tom, jak se tam mají chovat, aby
neohrozily zdraví své ani zdraví ostatních osob. U radiačních pracovníků se takové poučení
uskutečňuje v rámci jejich přípravy prokazatelným způsobem a nejméně jednou ročně.
4. Do kontrolovaného pásma nesmí vstupovat těhotné ženy a osoby mladší 18 let, kromě pacientů,
kteří se na těchto pracovištích mají podrobit lékařskému ozáření, a kromě osob, které na těchto
pracovištích pracují nebo se připravují na výkon povolání se zdroji ionizujícího záření.
5. K výkonu práce v kontrolovaných pásmech se zařazují jen pracovníci kategorie A. Ostatní osoby
mohou v kontrolovaném pásmu pracovat nebo pobývat jen v případě, že provozovatel kontrolovaného
pásma zajistí takové podmínky, že jejich ozáření nepřekročí obecné limity.
6. Pro pobyt v kontrolovaném pásmu se každý vybavuje ochrannými pracovními pomůckami přiměřenými
způsobu své činnosti nebo důvodům svého pobytu v tomto pásmu.
7. Pro pobyt radiačních pracovníků v kontrolovaném pásmu se zajišťuje osobní monitorování v rozsahu
stanoveném v programu monitorování. Všichni pracovníci kategorie A musí být vybaveni osobními
dozimetry.
Jestliže příkon dávkového ekvivalentu v kontrolovaném pásmu může překročit 1 mSv/h, musí být
radiační pracovníci vstupující do kontrolovaného pásma vybaveni rovněž operativními (signálními,
přímoodečítacími nebo jinými v programu monitorování schválenými) osobními dozimetry; tato
ustanovení se na pracovištích III. a IV. kategorie vztahují na každou osobu, kromě osob, které
vstupují do kontrolovaného pásma zdravotnického pracoviště, aby se tam podrobily léčení nebo
vyšetření s použitím zdrojů ionizujícího záření.
8. V kontrolovaném pásmu pracovišť IV. kategorie a v kontrolovaném pásmu pracovišť s otevřenými
radionuklidovými zářiči III. kategorie a II. kategorie, pokud není v podmínkách povolení stanoveno
jinak, se pracuje po převléknutí a při výstupu z nich se provádí kontrola radioaktivní kontaminace,
v případě potřeby i osobní očista.
Uvolňovací úrovně
Uvádět do životního prostředí bez předchozího povolení SÚJB lze materiály, látky a předměty
obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované za podmínek, že
(1)
a) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod v žádném metru krychlovém vypouštěné vody není
součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a maximálních
konverzních faktorů hing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým jednotlivcem z
obyvatelstva větší než 10-4 Sv.m-3,
b) při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu v žádném metru krychlovém
vypouštěné vody není součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných
radionuklidů a maximálních konverzních faktorů hing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým
jednotlivcem z obyvatelstva větší než 10-2 Sv.m-3 , pokud není kanalizačním řádem stanoveno jinak,
c) při vypouštění do ovzduší v žádném metru krychlovém vypouštěné plynné látky není součet součinů
průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů hinh pro
příjem těchto radionuklidů vdechováním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva větší než 10-7 Sv.m-3,
Náležitosti programu monitorování § 73/307
Program monitorování má podle způsobu a rozsahu nakládání se zdroji ionizujícího záření nebo s
radioaktivními odpady zpravidla tyto části:
a) monitorování pracoviště,
b) osobní monitorování,
c) monitorování výpustí,
d) monitorování okolí
Program monitorování musí zahrnovat monitorování pro běžný provoz, pro předvídatelné odchylky od
běžného provozu i pro případy radiačních nehod a radiačních havárií
a) vymezení veličin, které budou monitorovány, způsob, rozsah a frekvence měření,
b) návody na vyhodnocování výsledků měření,
c) hodnoty referenčních úrovní a přehled příslušných opatření při jejich překročení,
d) specifikaci metod měření,
e) specifikaci používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů.
Referenční úrovně § 75/307
V programu monitorování se vymezují referenční úrovně, což jsou hodnoty nebo kritéria rozhodné pro
určité předem stanovené postupy nebo opatření.
(1)
1.Referenční úrovně, při jejichž překročení je třeba údaj zaznamenávat a evidovat, se označují jako
záznamové úrovně. Záznamové úrovně oddělují hodnoty zasluhující pozornost od hodnot bezvýznamných.
Záznamové úrovně se zpravidla stanovují jako odpovídající jedné desetině limitů a metody
monitorování se volí tak, aby nejmenší detekovatelná hodnota měřené veličiny radiační ochrany byla
menší než takto stanovená záznamová úroveň.
2.
2.Referenční úrovně, jejichž překročení je podnětem k následnému šetření o příčinách a možných
důsledcích zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, se označují jako vyšetřovací
úrovně. Vyšetřovací úrovně se zpravidla stanovují jako odpovídající třem desetinám limitů ozáření
nebo jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot.
3.
3.Referenční úrovně, jejichž překročení je podnětem k zahájení nebo zavedení opatření ke změně
zjištěného výkyvu sledované veličiny radiační ochrany, se označují jako zásahové úrovně. U
zásahových úrovní vymezených v programu monitorování se uvádí také přesně, o jaký zásah se jedná a
jakým postupem se o něm rozhoduje. Pro jednotlivou měřenou veličinu nebo parametr může být
stanoveno i několik na sebe navazujících zásahových úrovní, odpovídajících navazujícím zásahům
postupně významnějším podle toho, jak roste význam zjištěného výkyvu sledované veličiny.
Monitorování pracoviště § 76/307
1.Monitorování pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a
parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti, zejména
příkonů dávkového ekvivalentu na pracovišti, objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných
aktivit na pracovišti. Zavádí se na všech pracovištích I. až IV. kategorie kromě pracovišť I.
kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření.
2.
2.Při zahájení prací a při změnách v pracovních postupech nebo při změnách způsobu radiační ochrany
se ověřuje účinnost radiační ochrany před zevním i vnitřním ozářením podrobným měřením příkonu
dávkového ekvivalentu, objemových aktivit a dalších veličin u zdrojů ionizujícího záření, míst
práce s nimi a v místech možného pobytu pracovníků.
3.
3.Monitorování radioaktivní kontaminace se volí na pracovištích s otevřenými zářiči tak, aby
umožnilo signalizovat provozní odchylky od běžného provozu, nedostatečnou funkci nebo selhání
bariér bránících rozptylu radioaktivních látek.
4.
4.Pravidelné monitorování ovzduší soustavným měřením objemových aktivit radionuklidů v ovzduší se
vždy zavádí na pracovních místech IV. kategorie a těch pracovištích s otevřenými zářiči III.
kategorie, u nichž je to vyžadováno SÚJB v podmínkách povolení.
Monitorování osobní § 77/307
1.Osobní monitorovaní slouží k určení osobních dávek sledováním, měřením a hodnocením
individuálního zevního i vnitřního ozáření jednotlivých osob zpravidla osobními dozimetry.
2.
2.Osobní monitorování osobními dozimetry se zajišťuje pro všechny pracovníky kategorie A a pro
osoby, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiačních nehodách nebo
při živelních pohromách, pokud není stanoveno jinak v podmínkách povolení nebo schváleném programu
monitorování. Pro pracovníky kategorie A je kontrolní období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1
měsíc. Vyhodnocování osobních dozimetrů provádí oprávněná dozimetrická služba.
3.
3.Osobní dozimetr se nosí na přední levé straně hrudníku ("referenční místo"), pokud není v
programu monitorování stanoveno jinak. Při používání ochranné stínicí zástěry se nosí vně zástěry.
V případě překročení vyšetřovací úrovně stanovené ve schváleném programu monitorování se osobní
dávkový ekvivalent naměřený vně zástěry sníží o hodnotu odpovídající zeslabení v zástěře. Když
dozimetr umístěný na referenčním místě nedovoluje odhad efektivní dávky a ekvivalentní dávky v
orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, je pracovník vybaven dalším dozimetrem, který
svými vlastnostmi nebo umístěním takový odhad umožní.
4.
4.Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření pracovníka při
nakládání se zdroji ionizujícího záření. Když tuto podmínku nesplní jeden dozimetr, pracovník se
vybavuje dalšími dozimetry, pokud není v programu monitorování povolen jiný způsob monitorování.
5.
5.Na pracovištích, kde nelze vyloučit radiační nehodu v důsledku jednorázového zevního ozáření,
jsou radiační pracovníci vybavováni operativními dozimetry, které překročení nastavené úrovně jsou
schopny přímo signalizovat. Může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením
překročení pětinásobku limitů pro radiační pracovníky, musí monitorování umožnit stanovení dávek a
jejich distribuce v těle pracovníků včetně rekonstrukce nehody.
6.
6.Na pracovištích, kde může dojít k vnitřnímu ozáření pracovníků, se příjmy radionuklidů, popřípadě
úvazky efektivní dávky od vnitřního ozáření jednotlivých pracovníků zjišťují zpravidla měřením
aktivity radionuklidů v těle pracovníka nebo v jeho exkretech a převádí se na příjem pomocí modelů
dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných prvků. Při práci s otevřenými
radionuklidovými zářiči je měření aktivity radionuklidů v těle pracovníka nebo v jeho exkretech
požadováno na pracovištích IV. kategorie vždy a na pracovištích III. kategorie, je-li tak stanoveno
v programu monitorování.
7.
7.V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření pracovníka, provádí se
okamžitě vyhodnocení osobních dozimetrů a dozimetrické hodnocení dané události.
8.
8.Radiačním pracovníkům musí zaměstnavatel zajistit, aby měli na požádání přístup k výsledkům svého
osobního monitorování včetně výsledků měření, na jejichž základě byly odhadnuty dávky, nebo k
odhadům jejich dávek provedených na základě monitorování pracoviště.
Osobní dozimetry
C:\Users\rtg\Desktop\6ec9443d30.png
C:\Users\rtg\Desktop\37f7180017.jpg C:\Users\rtg\Desktop\7d3f36e30c.jpg
Operativní dozimetry
Monitorování výpustí § 78/307
1.Monitorování výpustí a jiných cest uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí se
uskutečňuje sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících
uvolňované látky, zejména jejich celkovou, hmotnostní nebo objemovou aktivitu. Zavádí se na všech
pracovištích, kde dochází ke zneškodňování látek znečištěných radionuklidy jejich řízeným
uvolňováním nebo kde existuje možnost úniku závažného množství radionuklidů do okolí. Slouží ke
kontrole dodržování povolených výpustí nebo podmínek povolení a k včasnému zjištění a zhodnocení
případných úniků a jejich důsledků na obyvatelstvo v okolí pracoviště a na životní prostředí.
2.
2.Monitorování výpustí a jiných cest uvolňování radioaktivních látek do životního prostředí z
pracovišť IV. kategorie a z těch pracovišť III. kategorie, u nichž je to vyžadováno SÚJB v
podmínkách povolení, zahrnuje jak soustavné bilanční měření všech radionuklidů, které se
nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, tak i nepřetržité měření reprezentativních
radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu. Existuje-li možnost
nepřípustných úniků radionuklidů do ovzduší, zajišťuje se také soustavné monitorování všech
potenciálních cest těchto úniků.
Monitorování okolí pracoviště § 79/307
1.Monitorování okolí pracoviště se uskutečňuje sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním
veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí
pracoviště, zejména dávkových příkonů, aktivit, objemových aktivit a hmotnostních aktivit. Zavádí
se na všech pracovištích IV. kategorie a na těch pracovištích III. kategorie, u nichž je to
vyžadováno SÚJB v podmínkách povolení, kde existuje možnost úniku závažného množství radionuklidů
do okolí. Slouží ke kontrole dodržování povolených výpustí a k včasnému zjištění a zhodnocení
případných úniků a jejich důsledků na obyvatelstvo v okolí pracoviště a na životní prostředí a za
běžného provozu slouží pro potvrzování bezpečnosti provozu ve vztahu k okolí.
2.Monitorování okolí se zabezpečuje sítí předem vybraných pozorovacích bodů a tras, v nichž se na
základě měření dávkových ekvivalentů od zevního ozáření a na základě odběrů vzorků a stanovení
obsahu radionuklidů v ovzduší, vodotečích a ve vybraných složkách životního prostředí a v
potravinách vypočítává velikost a rozložení efektivních dávek a jejich úvazků.
3.Monitorování okolí pracoviště se zahajuje 1 až 2 roky před jejich uvedením do provozu. Cílem
tohoto předprovozního monitorování je jak získaní podkladů o původním stavu okolí budoucího zdroje,
tak předprovozní ověření programu monitorování. Rozsah a obsah předprovozního monitorování je
součástí předprovozní bezpečnostní zprávy.
4.Monitorování uskutečňované v rámci celostátní radiační monitorovací sítě upravuje vyhláška č.
319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě a
nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování
Co se sleduje ve vzorcích životního prostředí
(např. v okolí jaderných zařízení)
•Dávkové příkony gama
•
•Kvalitativní a kvantitativní stanovení radionuklidů:
•Vzduch 131J, 134Cs, 137Cs
•Voda 3H, 89Sr, 90Sr, 131J, 134Cs, 137Cs
•Mléko 89Sr, 90Sr, 131J, 134Cs, 137Cs
•Maso 134Cs, 137Cs
•Ostatní potraviny 89Sr, 90Sr, 134Cs, 137Cs
•Vegetace 89Sr, 90Sr, 95 Zr, 95 Nb, 103Ru, 131J, 134Cs, 137Cs, 141Ce, 144Ce
•Půda 90Sr, 134Cs, 137Cs, 238Pu, 239+240Pu, 241Am, 242Cm
•
•
•Více než 50 % kolektivního dávkového úvazku je z globálního rozptýlení 14C, 85Kr, 3H
•e) vymezováním sledovaných a kontrolovaných pásem se zřetelem na odhad očekávaného ozáření při
běžném provozu a pravděpodobnost a rozsah potenciálního ozáření,
•
•f) prováděním regulačních opatření a monitorováním pracovních podmínek a popřípadě i osobním
monitorováním,
•
•g) lékařským dohledem nad radiačními pracovníky,
•
•h) zabezpečením soustavného dohledu nad radiační ochranou,
•
•i) vybavením pracoviště přístroji, zařízeními a pomůckami v množství a kvalitě dostatečné k
zabezpečení všech měření uvedených v programu monitorování, ve vnitřním havarijním plánu, v
programu zabezpečování jakosti a k zabezpečení všech měření prováděných v rámci zkoušek provozní
stálosti, případně v podmínkách povolení k nakládání stanovených SÚJB, a jejich udržování v řádném
technickém stavu,
•
•j) vybavením radiačních pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky
•