MUDr. Jana Matějková2. KREV PLAZMA - vodný roztok bílkovin a dalších sloučenin - tvoří přes polovinu objemu krve cca 55% - hlavní součástí je voda - přes 90% - elektrolyty – sodík, chloridy, draslík, vápník, hořčík - malé organické molekuly – glukóza, kyselina močová, vitaminy, hormony atd. - bílkoviny – albumin – udržuje onkotický tlak, udržuje tekutinu v cévách a pomáhá výměně tekutiny mezi cévami a tkáňovým mokem - tvořen v játrech a klesá při jaterních onemocněních - nedostatek způsobuje otoky PLAZMA Bílkoviny – globuliny – transportní bílkoviny – transferin - protilátky – imunoglobuliny - faktory srážení krve - enzymy Plazma se v kapilárách vyměňuje s tkáňovým mokem – má stejné složení, ale nízký obsah bílkovin. Ke tkáním se tak dostávají látky roznášené krví a zároveň jsou odplavovány katabolity. ČERVENÉ KRVINKY Červené krvinky (erytrocyty) - jednoduché bezjaderné buňky - hlavní funkcí je přenos kyslíku. - přenašečem O2 je krevní barvivo – hemoglobin tvořený bílkovinou globinem a hemem, který obsahuje železo. ČERVENÉ KRVINKY - množství hemoglobinu v litru krve je u žen nejméně 120g - u mužů 130g - chudokrevnost – pokles erytrocytů pod toto množství - bikonkávní tvar, který jim umožňuje procházet i malými vlásečnicemi - doba přežití je cca 120 dnů - staré krvinky fagocytovány makrofágy zejm. slezinou ČERVENÉ KRVINKY - tvoří 45% krve – 55% pak krevní plazma - tuto část označujeme hematokryt – podíl červených krvinek v mase krve - pokles krvinek za určitý čas – sedimentace – její rychlost je poněkud odlišná u mužů 3-8 mm /hod a u žen 5-12mm/hod, ale stálá. Pokud je v krvi zvýšené množství imunoglobulinů nebo CRP rychlost sedimentace s zvýší. BÍLÉ KRVINKY Leukocyty – hlavní funkce je boj proti infekci - důležité pro imunitu KREVNÍ DESTIČKY Trombocyty – nejmenší buňky krve – nemají jádro a obsahují četná granula s látkami důležitými pro zástavu krvácení (hemostázu) - podílejí se na vzniku tzv. prvotní zátky - tromboxan – obsažený v destičkách – jeho tvorbu potlačuje kyselina acetylsalicylová - nedostatek nebo špatná funkce vedou ke krvácivým poruchám KREV KREV FUNKCE KRVE - přenos kyslíku a živin do tkání a orgánů - odvod zplodin - transportuje hormony a další působky – informace a ovlivnění jednotlivých částí těla - imunitní funkce - termoregulace – zvýšený průtok kůží vede k ochlazení těla - udržení stálosti vnitřního prostředí - vyšetřením získáme informace o stavu těla, eventuelně nemocech TVORBA KRVE Hematopoeza – probíhá v kostní dřeni u dětí – většina kostní dřeně u dospělých – červená dřeň v osovém skeletu (obratle, pánev, hrudní kost) - vychází z kmenových buněk TVORBA KRVE Tvorba červených krvinek – erytropoéza - hlavní faktor erytropoetin – tvořený v ledvinách – stimuluje vyzrávání prekurzorů v kostní dřeni. - tvoří se trvale – obměna erytrocytů - při krvácení nebo hypoxii se tvorba erytropoetinu násobně zvýší - zneužití při dopingu TVORBA KRVE Erytroblasty – nezralé červené krvinky – mají jádro – v kostní dřeni Retikulocyt – bezjaderná forma – vyplavuje se do krve – během dvou dnů se mění na zralý erytrocyt Na tvorbě červených krvinek se podílí – železo – součást barviva hemoglobinu - vitaminy B12 a kyselina listová TVORBA KRVE Tvorba bílých krvinek – leukopoéza – odlišná pro jednotlivé typy - myeloidní buňky vznikají z prekurzorů v kostní dřeni - lymfocyty i v lymfatické tkáni – thymus Tvorba destiček – z velkých buněk v kostní dřeni - megakaryocyty TVORBA KRVE ZÁSTAVA KRVÁCENÍ A SRÁŽENÍ KRVE Hemostáza – životně důležitý děj, zabraňuje vykrvácení tvořena reakcí cév, činností krevních destiček a srážením krve - hemokoagulací ZÁSTAVA KRVÁCENÍ A KREVNÍ SRÁŽENÍ Hemokoagulace je děj, při kterém se krev přeměňuje z tekuté na gelovou formu Výsledkem je krevní sraženina, její základ je tvořen vláknitou bílkovinou fibrinem. Koagulační faktory – bílkoviny nebo enzymy, které se vzájemně kaskádovitě aktivují. Jsou tvořeny zejména v játrech, tvorba některých (II, VII, IX, X) vyžaduje vitamin K. Na jejich aktivaci se podílejí faktory uvolňované z krevních destiček a vápníkové ionty – faktor IV. K zahájení koagulace může dojít vnitřní cestou – uvnitř cév, faktory jsou v plazmě zevní cestou – aktivace faktorem z tkání (III.) tkáňový faktor Obě cesty se spojí u faktoru X (X se mění na Xa) ZÁSTAVA KRVÁCENÍ A KREVNÍ SRÁŽENÍ Zevní cesta – aktivace začíná tkáňovým faktorem III – je přítomný na membránách buněk mimo cévy. Ve spolupráci s VIIa a vápníkem aktivuje faktor X Vnitřní cesta – zahájení aktivací XII – většinou při poškození cévního povrchu (změna elektrického náboje). Dále se aktivují XI, IX a VIII. Faktor VIII se označuje jako antihemofilický faktor – nedostatek – hemofilie Aktivované faktory IXa a VIIIa spolu s vápníkem aktivují faktor X. Společná cesta – Xa + Va + vápník aktivují protrombin (II) a trombin (IIa) Trombin odštěpuje molekulu fibronogenu (I) tak, aby se zbytky molekul mohly spojovat do vláken fibrinu (Ia). Vzniká vláknitá struktura, kterou stabilizuje XIII. ZÁSTAVA KRVÁCENÍ A KREVNÍ SRÁŽENÍ Přímá odpověď poraněných cév je vazokonstrikce – reflexní myogenní reakce výsledek působení serotoninu. V místě poranění se aktivují destičky – po přilnutí k odkrytému vazivu destičky mění tvar, splétají se dlouhými výběžky a shlukují se do agregátů – vzniká destičkový trombus – bílý trombus – uzavře krvácející cévu. ZÁSTAVA KRVÁCENÍ A KREVNÍ SRÁŽENÍ Inhibice koagulace – patří sem antitrombin III a proteiny C a S. antitrombin inaktivuje trombin, k jeho účinku je potřeba heparin – přítomen především v tzv žírných buňkách protein C inaktivuje faktor V Fibrinolytický systém rozpouští již vzniklý trombus. Hlavní složkou je plasmin. Fibrinolýza se užívá léčebně – např. při akutním infarktu myokardu KREVNÍ SKUPINY Jako krevní skupiny se označují typy červených krvinek, které jsou dány charakteristickými molekulami cukrů na povrchu jejich membrány. Hlavní krevní skupinou je systém AB0. Existují 4 hlavní skupiny: 0, A, B, AB. Skupiny 0 a A jsou u nás velmi časté, skupiny B je menší množství a nejméně je AB. Lidé určité skupiny mají přirozeně protilátky proti antigenům na povrchu krvinek jiné skupiny. Jedinec s krevní skupinou A má protilátky anti-B, nositel skupiny B má anti-A, jedinec se skupinou 0 má anti-A i anti-B. Člověk se skupinou AB nemá žádné protilátky (označuje se jako univerzální příjemce, zatímco jedinec skupiny 0 je tzv. univerzální dárce, protože na svých krvinkách nemá ani A, ani B). KREVNÍ SKUPINY KREVNÍ SKUPINY Rh faktor (antigen D) Přes 80 % lidí je Rh-pozitivní, zbytek je Rh-negativní. U Rh-negativních jedinců neexistují přirozené protilátky proti antigenu D, vyvíjejí se až (jen) po podání Rh+ krve. Důležité u opakovaných porodů. Je-li matka Rh negativní a plod Rh+, dochází po porodu k imunizaci matky červenými krvinkami plodu. Matka si následně vytváří protilátky proti antigenu D. V následném těhotenství, je-li plod opět Rh pozitivní, tyto protilátky pronikají placentou do plodu a ničí jeho krvinky. Může tak dojít k závažnému poškození plodu zvanému fetální erytroblastóza. Podávají se anti-D protilátky, které ihned ničí krvinky dítěte v matce (mohou tam pronikat při porodu), dříve než může dojít k vytvoření matčiných protilátek KREVNÍ SKUPINY ANEMIE Anémie můžeme dělit podle několika kritérií. - jak morfologicky anémie vypadá. V tomto dělení popisujeme velikost krvinky a její “denzitu” v mikroskopu. - příčina vzniku anémie. Vzhledem k tomu, že každé dělení má své opodstatnění je potřeba znát obě dvě a v praxi je kombinovat. ANEMIE Příznaky Obtíže pacientů při anémii vyplývají z faktu, že krev obsahuje méně kyslíku, který je z 97 % přenášen právě na hemoglobinu. Nedostatek kyslíku v krvi způsobuje i nedostatek kyslíku v tkáních (hypoxii) a jejich zhoršenou funkci. Hlavními příznaky jsou únava, bledost, nízká výkonnost, dušnost zejména při námaze, bušení srdce. Tyto příznaky jsou tím nápadnější, čím rychleji anémie vznikla. Trvá-li anémie déle a postupně se vyvíjela, organismus se částečně stavu přizpůsobí. Zvýší a prohloubí se dýchání, zrychlí se srdeční činnost (dojde k tachykardii) ANEMIE Morfologické dělení •normocytární • aplastická anémie, krvácení •mikrocytární • chronické onemocnění • sideropenická anémie • sideroblastická (porucha zabudování Fe – při jeho dostatku) • thalasemie ANEMIE - makrocytární - nedostatek B12 - normochromní - krvácení - hypochromní - sideropenická - sideroblastická - thalasemie - hyperchromní - nedostatek B12 nebo kys. listové (perniciozní) ANEMIE Dělení dle etiologie - ze zvýšených ztrát - hemorrhagie - hemolytická anemie - enzymopatie - hemoglobinopatie (thalasemie, srpkovitá anémie) - poruchy tvaru ery (sférocytóza) - hypersplenimus - toxická hemolýza ANEMIE Dělení dle etiologie - ze snížené produkce - nedostatek erytropoetinu (chronické renální selhání) - nedostatek Fe, B12, kys. listové - útlum kostní dřeně (aplastická anémie, myelodysplázie) ANEMIE Srpkovitá anémie – jedná se o těžkou autozomálně recesivně dědičnou hemolytickou anémii, spojenou s poruchami prospívání, dysfunkcí sleziny a tzv. vazookluzivními krizemi – ty jsou vyvolány ucpáním kapilár erytrocyty v končetinách, ve slezině a plicích. Bez patřičné lékařské péče je choroba letální. Heterozygoti jsou klinicky zdraví (nebo mají velmi malé klinické projevy), při vyšetření jeví pouze část erytrocytů srpkovitost. Talasémie neboli středomořská anémie je souborné označení pro několik dědičných onemocnění krve, které vznikají v souvislosti s poruchou tvorby některé ze složek krevního barviva hemoglobinu. POLYCYTEMIE Nadbytek červených krvinek - onemocněni kostní dřeně – primární polycytemie - sekundární - důsledek nadměrné tvorby erytropoetinu a následně nadměrné stimulace kostní dřeně, která je ale normální. Často vzniká u závažných plicních chorob a následném nedostatku kyslíku PORUCHY BÍLÝCH KRVINEK Leukopenie – nedostatek leukocytů – zejména při selhání kostní dřeně – důsledek jsou infekce – poruchy imunity (AIDS) Leukocytóza – zvýšené množství leukocytů – většinou způsobeno infekcemi neutrofilie – hnisavé bakteriální záněty eozinofilie – alergické reakce lymfocytóza – virové či chronické záněty PORUCHY BÍLÝCH KRVINEK Leukemie - závažná zhoubná krevní onemocnění, při nichž je narušeno vyzrávání bílých krvinek - nádorové buňky se v kostní dřeni nadměrně množí, nedozrávají, ale utlačují normální krvetvorbu - vede k nedostatku erytrocytů, destiček i normálních funkčních bílých krvinek - k příznakům patří anémie, únava, zvýšená krvácivost a četnější infekce - příčiny nejsou plně známy – radioaktivní záření, chemické látky, vrozené genetické poruchy - některé leukemie spojeny s poruchou chromozomů v nádorových buňkách KRVÁCIVÉ STAVY Vznikají při poruše jedné nebo více složek zástavy krvácení - cévy – vrozené poruchy - nedostatek vitamínu C (kurděje) - krevní destičky – špatná funkce – trombocytopatie – podání acetylsalicylu - nízký počet – trombocytopenie – špatná funkce kostní dřeně - velká spotřeba po velkém krvácení - zkrácení života – autoimunitní onemocnění - hemokoagulace – nedostatek koagulačních faktorů – hemofilie, onemocnění jater nedostatek vitaminu K TROMBÓZA Trombóza - vznik krevní sraženiny v cévách - základní faktory, které její vznik podmiňují - poškození cévní stěny – např. zánětem - změna vlastností krve - geneticky podmíněné - poruchy antikoagulačního systému - snížená schopnost tlumit koagulační procesy - trombofilie - zpomalení toku krve – nedostatečný pohyb končetin - dehydratace – zvyšuje viskozitu krve TROMBÓZA Žilní trombóza - častá v žilách dolních končetin a pánve - zhoršuje odtok krve z končetin, které mohou být nateklé a namodralé - část trombu se může uvolnit a utrhnout a být přenesena až do srdce a z něj z pravé komory vypuzena do plic – vznik embolie Tepenná trombóza - znemožní přítok krve do orgánu - vede k nekróze (odumření) - příkladem je infarkt myokardu. TROMBÓZA Diseminovaná intravaskulární koagulopatie – DIC - život ohrožující stav - první fázi dochází k vzniku četných drobných krevních sraženin v malých cévách, což vede k poškození tkání - zároveň toto masivní chorobné srážení vede k vyčerpání faktorů důležitých pro zástavu krvácení (koagulačních faktorů i destiček) - zároveň k intenzivní aktivaci mechanismů fibrinolytických - následuje fáze silného, neztišitelného krvácení (z ranek, vpichů, ze sliznic atd.), které může být i smrtelné. DIC vzniká z různých příčin – některé operace, nádory, toxické stavy. Závažný a obávaný je vznik DIC v porodnictví.