OBECNÁ, VÝVOJOVÁ, SOCIÁLNÍ a ZDRAVOTNICKÁ
PSYCHOLOGIE
RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD
kocovska@vszdrav.cz
VŠZ
Odborný Asistent, Poradenská Psychologie
Duškova 7, 150 00 Praha 5
Research Associate
Gillberg Neuropsychiatry Centre
University of Gothenburg, Sweden

UVÍTÁNÍ
Vítám Vás v zimním semestru 2022-23 kurzu obecné, vývojové, sociální a zdravotnické psychologie.
Na úvod bych se chtěla krátce představit. V Praze jsem získala v roce 1986 doktorát z organické
chemie na Universitě Karlově. Poté jsem přes 30 let působila ve Velké Británii, kde jsem
vystudovala psychologii a obhájila PhD na University of Glasgow v roce 2014. Posléze jsem 5 let
působila na Queen Mary University of London. Zaměřením jsem neuropsycholožka s obzvláštním zájmem o
neurovývojové poruchy (autismus, ADHD apod.).
V současné době vyučuji na VŠZ v prvních ročnících předměty Obecná psychologie 1 a Základy
komunikace ve zdravotnictví a ve druhých ročnících Zdravotnickou psychologii 2.
Zároveň zde na VŠZ působím jako poradenská psycholožka pro studenty. Tato služba je zdarma v rámci
studia na naší škole. V případě zájmu, se, prosím, objednávejte přes email.

PSYCHOLOGIE
Co je psychologie?
Dějiny psychologie
Psychologie jako vědecká disciplína
Aplikace psychologie do zdravotnického prostředí
Ψ

PSYCHOLOGIE
Co je psychologie?
Věda,  studující lidské chování, mentální procesy a tělesné stavy, včetně jejich vzájemných
interakcí
– jak a proč lidé dělají co dělají
– proč vlci vyjí na měsíc a děti rebelují proti svým rodičům
– proč ptáci zpívají a můry lítají do plamene
– jak je možné, že jsme schopni jet na kole poté, co jsme kolo 20 let neřídili
– co usměrňuje a ovlivňuje myšlení, učení se
– proč lidé mluví, gestikulují, milují se a válčí
Všechny tyto fenomény zahrnují obrovský počet výzkumných domén:
Biologii, sociální vědy jako antropologie a sociologie, chování zvířat a lidí, zkoumání vědomí,
podvědomé chování, chování člověka či živočicha jako izolovaného objektu a studium kolektivních
projevů
Oblast mnoha perspektiv a věda mnoha tváří.
Aplikované psychologické obory se snaží využít získané poznatky při řešení praktických problémů ve
všech oblastech společenského života

PSYCHOLOGIE
– Biologický základ lidského chování
– Vědomí a nevědomí
– Senzorické procesy
– Vnímání percepce
– Učení
– Paměť
– Imaginace (představivost)
– Myšlení
– Jazyk a myšlení
– Motivace
– Emoce
V tomto semestru se budeme věnovat následujícím tématům

PSYCHOLOGIE
Definice a vývoj psychologie
Psychologie jako vědní obor studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění a jejich
vzájemné interakce a zákonitosti. Zkoumá i mechanismy, které ovlivňují průběh psychických procesů.
Psychologie se vydělila z filosofie v polovině 19. století jako empirická a experimentální věda.
Její zakladatel W. Wundt (1832-1920) studoval fyziologické reakce člověka na vnější podněty. Od té
doby se řeší spor o přírodovědeckou či duchovní podstatu psychologie – zda je to empirická a
experimentální věda nebo duchovědná disciplína, vycházející z teorie interpretace.
Výsledky psychologického výzkumu se aplikují při řešení problémů všech oblastí společnosti.

PSYCHOLOGIE
Behaviorismus
V první polovině 20. století v této empirické tradici pokračoval americký behaviorismus – studoval
pouze objektivně pozorovatelná fakta, tedy vnější projevy chování, tzv. psychologie bez duše (J.R.
Watson, B. Skinner).
Little Albert pokusy demonstrují, jak lze využít klasický podmíněný reflex k vyvinutí podmíněného
emocionálního reflexu

PSYCHOLOGIE
Neutrální stimulus: králík - bílá krysa
Nepodmíněný stimulus: hlučná rána
Nepodmíněná odezva: pláč
Podmíněný stimulus: králík - bílá krysa
Podmíněná odezva: pláč

PSYCHOLOGIE
Mezitím, na počátku 20. století, prodělala zásadní proměnu fyzika, při které došlo ke krizi
scientismu na jeho vlastní půdě.
Objevy Nielse Bohra, Wernera Heisenberga a dalších významných vědců ve sféře mikrosvěta odhalily
úžasný fenomén – to, co věda dosud považovala za objektivní fakt (tedy něco, co je zcela mimo vliv
naší subjektivní zkušenosti), se ukázal být ve své existenci závislý na chování a subjektivní
zkušenosti pozorovatele – fakt není tak jednoznačně a spolehlivě objektivní.
Tato revoluce ve fyzice přispěla k přijetí mentálních procesů jako legitimní součásti studia
psychologie a vývoji nových směrů a disciplín.
Empirické i spirituální pojetí psychologie později sblížil rostoucí zájem o jazyk, coby základní
prostředek veškerého porozumění.

PSYCHOLOGIE
1. Základním cílem je POPSAT a POZNAT rozmanité projevy chování a duševního dění (pomocí
pozorování, rozhovor, experiment, standardizované diagnostické testy)
Cíle psychologie
2. VYSVĚTLIT, jaký je význam získaných údajů pomocí vytváření psychologických TEORIÍ = soustavy
hypotéz, myšlenek a názorů. Pochopit, jak se v reálném životě uplatňují a které faktory je
ovlivňují.  Psychologické koncepce nejsou definitivním vysvětlením chování a prožívání. Objekt
vědeckého zkoumání psychologie – lidská mysl – podléhá vývoji a změnám pod vlivem mnoha neustále se
měnících vnějších i vnitřních faktorů a leckdy je proto potřeba teorie změnit (např. několik
desítek let staré teorie o lidské sexualitě jsou dnes již neplatné). Psychologové přispívají ke
změnám i zveřejňováním svých teorií (např. Freud upozornil na extrémní restrikci sexuality ve
viktoriánské době, což přispělo k jejímu uvolňování).

PSYCHOLOGIE
3. PŘEDVÍDAT lidské chování a prožívání (např. teorie kognitivního vývoje Jean Piaget 1896-1980
spolehlivě předvídá, jaké kognitivní operace bude provádět zdravé dítě určitého věku). ALE!
Psychologové vstupují s předmětem svého bádání do vzájemných interakcí (problém sebenaplňujícího
proroctví).
Cíle psychologie - pokračování
4. Nejvýznamnější cíl je využívat získané znalosti ke ZVYŠOVÁNÍ LIDSKÉ SPOKOJENOSTI a ZDRAVÍ (=
zásadní rozdíl mezi psychologií a psychiatrií, která se zabývá výlučně patologickými, abnormálními
stavy lidské psychiky, tj. mentálními poruchami a chorobami).

PSYCHOLOGIE
Jednotlivé psychické procesy se mohou projevovat různě: subjektivně – člověk si uvědomuje, na co se
dívá a o čem uvažuje a objektivně – je možné hodnotit jeho reakce na různé podněty. Někdy probíhají
skrytě, mimo oblast vědomí a navenek se neprojevují, ale i tak mají důsledky a mohou ovlivnit další
úvahy a rozhodování.
Psychické funkce jsou závislé jak na vnějších, tak vnitřních faktorech. Jejich působení je
výsledkem interakce genetických dispozic a vnějších vlivů, které se více či méně uplatňují
v průběhu celého života.
BIOLOGICKÝM ZÁKLADEM LIDSKÉ PSYCHIKY JE MOZEK.

PSYCHOLOGIE
SNY z různých psychologických perspektiv
1. Vědomé mentální zkušenosti
Sny jsou mentální evokace obrazů a zvuků, které se udály v bdělém stavu (Aristoteles ca. 300
př.n.l.).
Zkušenosti bdělého stavu se znovuobjevují ve snech, obzvláště pokud takové zážitky byly emocionálně
velmi silné.
2a. Snění jako chování
Pohyby očí během různých fází spánku se liší.
Fáze hlubokého spánku:
Pomalé vlny, dech a srdeční puls pomalý a plynulý, oči rotují pomalu dopředu a dozadu.
Fáze REM (rapid eye movement):
Dech a tep urychlený, oči komíhají rychle a nepravidelně za zavřenými víčky a zažíváme „živé“ sny.
Při probuzení v této fázi 80% účastníků studie hlásilo snění prožitek snů.
Obě fáze se v průběhu noci střídají – REM cca po 90 min

PSYCHOLOGIE
SNY
Fáze REM (rapid eye movement)

PSYCHOLOGIE
SNY
2b. Neurologická báze chování
Cokoliv děláme nebo myslíme je podmíněno materiální fyzickou aktivitou v mozku = každý akt myšlení
či chování má svůj biologický korelát.
Elektroencephalograf EEG: měří celkovou elektrickou aktivitu mozku. Získané grafy znázornují různé
vlnové délky pro obě fáze spánku a pro bdělý stav.

PSYCHOLOGIE
SNY
3. Sny jako poznání
Sny reflektují, co víme, co jsme prožili, zapamatovali si nebo promýšleli, =aktivity v psycholgii
nazývané souhrnně kognice=poznání
4. Sny a přirozený výběr
Snění u mnoha druhů zvířat naznačuje nějakou evoluční výhodu.
5. Sny a Společenské chování
Více než 95% snů reprezentuje další lidi a reprezentují naše vztahy s nimi
6. Sny a kultura
Sny odrážejí nejen náš život, ale také naše prostředí (zahanbení z nahoty x pronásledování krávou
či medvědem).
Kulturní prostředí také ovlivnuje naši interpretaci snů (nedůležité x nadpřirozené vidění atd.).

PSYCHOLOGIE
SNY
7. Sny a vnitřní konflikt
Kontroverzní teorie Sigmunda Freuda: sny = produkt konfliktu mezi primitivními pudy (agrese, sex) v
naší biologické výbavě a civilizačními omezeními nařízeními (nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš….)
naší výchovy.
8. Sny a lidský vývoj
Malé děti nejsou schopny rozlišovat mezi sny a realitou; považují sny za předměty
V 11 jsou již schopné rozpoznat, že “sníme hlavou a sen je v naší hlavě” (Piaget, 1972).
Toto uvědomění si subjektivní zkušenosti je obrovským milníkem ve vývoji a jeden ze základních
konceptů psychologie: subjektivní x objektivní realita.
9. Sny a individuální rozdily
Lidé se liší v tom, co dělají a jak uvažují a co cítí: právníci soudí, generálové válčí, námořníci
ovládají plachty….
Rovněž podle povahy a zdraví x schizofrenici (bizarní a morbidní)

PSYCHOLOGIE
Viděli jsme, že na koncept snů můžeme nahlížet z několika úhlů pohledu:
jako na vědomé mentální zkušenosti, jako na zjevné chování, aspekty poznání, následky přirozeného
výběru, náznaky společenských uspořádání, odraz lidského vývoje a jako výraz snílkovy povahy.
Co platí pro sny, to platí i pro všechny fenomény psychologie – všechny mohou být nahlíženy  z
několika perspektiv. Každá z nich je validní, ale žádná není kompletní bez ostatních náhledů,
protože psychologie je věda mnoha aspektů a porozumění problému vyžaduje náhled z několika
perspektiv.
SNY

PSYCHOLOGIE
Jednotlivé psychické procesy se mohou projevovat různě: subjektivně – člověk si uvědomuje, na co se
dívá a o čem uvažuje a objektivně – je možné hodnotit jeho reakce na různé podněty. Někdy probíhají
skrytě, mimo oblast vědomí a navenek se neprojevují, ale i tak mají důsledky a mohou ovlivnit další
úvahy a rozhodování.
Psychické funkce jsou závislé jak na vnějších, tak vnitřních faktorech. Jejich působení je
výsledkem interakce genetických dispozic a vnějších vlivů, které se více či méně uplatňují
v průběhu celého života.
BIOLOGICKÝM ZÁKLADEM LIDSKÉ PSYCHIKY JE MOZEK.

PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Interakce biologických mechanismů a psychologických jevů
Elektricky stimulované jevy (Penfield, 1891-1976)
Penfield prováděl experimenty, kdy elektricky stimuloval částečně odkrytý mozek pacientů při vědomí
(=bezbolestné) a mapoval, jaké myšlenky, aktivity a pocity souvisely s určitými částmi mozku.

PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Dvojznačné obrazy a zvuky


PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Dvojznačné obrazy a zvuky


PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Percepce u kojenců


PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Evoluce komunikace u zvířat


PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Komplexní sociální chování lidí


PERSPEKTIVY PSYCHOLOGIE
Komplexní sociální chování lidí


PSYCHOLOGIE
Hlavní směry
Biologický
Behavioristický
Psychodynamický
Fenomenologický
Gestalt (tvarová) psychologie
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů
Kognitivní

PSYCHOLOGIE
Behaviorismus
Ψ
Zakladatel John B. Watson (+1878– 1958) studium chování jako objektivně pozorovatelná fakta –
experimenty podmíněných reflexů: spojení stimulu (S) a reakce (R), lidská mysl – neproniknutelná
černá skřínka (black box). Experimenty převážně na zvířatech a výsledky zobecňovány na lidi.
Důležitost učení, které má rozhodující význam i při formování osobnosti.
Z tohoto předpokladu se v 60. letech vyvinula sociálně-kognitivní teorie učení (Albert Bandura nar.
1925) Bobo Doll experiment - pomohl tak upozornit na negativní ovlivňování dětí prostřednictvím
násilí v médiích a na ničivý dopad tyranské výchovy. Tzv. observační učení.
Striktní behaviorismus je dnes už záležitostí spíše historickou.
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů

PSYCHOLOGIE
Psychodynamický přístup
Ψ
Považuje za významnou součást lidské mysli vedle vědomí též nevědomí.
Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856-1939) –všechny duševní prožitky i projevy chování mají
svou příčinu (princip determinismu), kterou obvykle není racionální důvod, ale nevědomý motiv
(pudové impulsy – sexuální a agresivní).
Stoupenci: Alfred Adler (1870-1937), Carl G. Jung (1875-1961), Karen Horneyová (1885-1952), Erich
Fromm (1900-1980), Harry Sullivan (1892-1949) a další.
Psychoanalýza je jednou z nejvíce kontroverzních, přesto stále velmi vlivných psychologických
směrů. Její kritici poukazují na schopnost psychoanalytiků vytvářet množství hypotéz s velmi
limitovaným výzkumným ověřením.
Psychoanalýza se opírá především o klinické kazuistické studie.
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů

PSYCHOLOGIE
Fenomenologický přístup
Filosoficky a humanisticky orientovaný směr – nedeterministicý (schopnost svobodné volby) - který
zdůrazňuje specificky lidské vlastnosti a motivy, kterými se člověk liší od zvířat. Předmětem
studia = prožívání
Ψ
Vyvinula se v opozici vůči behaviorismu a psychoanalýze = hlavní příčinou chování nejsou nevědomé
impulsy nebo vnější podněty, ale subjektivní interpretace vnějších a vnitřních událostí. Centrem
lidské zkušenosti = vědomí.
Představitelé: S. Kierkegaard (1813-1855), E. Husserl (1859-1938), M. Heidegger (1889-1976).
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů
Evropský směr – existenciální analýza - se zaměřuje na hranice, přijetí, úzkost, smysl života,
odlouční a izolaci.
Americký proud – humanistická psychologie – zdůraznuje pozitivní aspekty lidské přirozenosti
(altruismus, láska), jedinečnost vnitřní zkušenosti a potenciál každého jedince k osobnímu růstu.
Výrazně ovlivnila psychoterapii.

PSYCHOLOGIE
Dnes již převážně historická škola.
Ψ
Gestalt = tvar, útvar, vzorec, struktura – každý výraz vystihuje pouze část pravého významu.
Vyznačuje se holistickým pojetím psychických jevů, celek je něco jiného než suma částí, z nichž je
složen a zkoumá psychické fenomény celostní povahy s využitím introspekce.
Vůdčí osobnosti: M. Wertheimer (1880-1943), K. Koffka (1886-1941) a W. Kohler (1887-1967) –
inspirovali se filosofickou fenomenologií a v oblasti přírodních věd objevem elektromagnetického
pole. Duševní dění je proces strukturování, tvoření celků. Fenomenální (psychické) tvary odpovídají
geneticky daným mozkovým strukturám.
Tvarová psychologie výrazně ovlivnila kognitivní a sociální psychologii.
Gestalt (tvarová) psychologie
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů
Myšlenkovým nástupcem gestaltismu – lingvista Noam Chomsky – vývoj řeči je determinován geneticky
danými mozkovými strukturami, které jsou základem převážně vrozených mentálních programů.

PSYCHOLOGIE
Kognitivní
Ψ
Provádějí detailní rozbor operací intelektu, ale zkoumají též složité mentální celky (např. hraní
šachů). Snaží se skloubit analytický a holistický přístup. Je to teoretický a experimentální
přístup, vyznačující se značnou redukcí předmětu svého zkoumání.
Vznikla v 50.-60. letech v USA a posléze se rozšířila i v Evropě.
Přemětem studia = mentální, především poznávací procesy. Lidskou psychiku chápe jako systém
zpracování informací (information-processing system) a postuluje analogii mezi mozkem a počítačem
(=počítačová metafora), kterou ale výzkum nikdy nepotvrdil.
Výzkum pomocí kontrolovaných experimentů s počítačovou simulací v laboratorních podmínkách.
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů

PSYCHOLOGIE
Biologický přístup - biopsychologie
Ψ
Přemětem studia = biologické a neurofyziologické procesy, které jsou základem chování a prožívaní.
Tělo a mysl = neoddělitelný celek. Biologické experimenty akceptovány jako validní metoda studia
pszchických jevů.
Další metody: pozitronová emisní tomografie (PET), funkční magnetická rezonance (fMR) zkoumají
změny mozkové aktivity při různé námaze či poruchách. Český představitel – profesor František
Koukolík (nar. 1941): „Lidský mozek“ (Koukolík, 2000).
Hlavní směr – zkoumání mozku - Penfield, R. W. Sperry (1913-1994)
Předmět studia psychologie z hlediska jejích hlavních směrů
Další proud = evoluční vývoj lidské psychiky a chování a jeho genetický základ. Návaznost na
Charlese Darwina (1809-1882), který postuloval, že přirozený výběr se promítá nejen do fyzických
vlastností zvířat, ale též do některých účelných projevů (např. obličejová exprese, ritualizované
boje při páření).
V USA William James (1842-1910) – „Principy psychologie“ – velká část lidského chování regulována
instinkty podobně jako u zvířat (sací reflex, zahanbení atd.).

IS_E-earning_Studijní opora
IS
Soubory – Dokumenty
4_Podklady k výuce
Obecná a vývojová psychologie
https://is.vszdrav.cz/auth/do/vsz/podklady/obecna_a_vyvojova_psychologie.qwarp

Doporučená literatura