OBECNÁ, VÝVOJOVÁ, SOCIÁLNÍ a ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD kocovska@vszdrav.cz VŠZ Odborný Asistent, Poradenská Psychologie Duškova 7, 150 00 Praha 5 Research Associate Gillberg Neuropsychiatry Centre University of Gothenburg, Sweden PAMĚŤ (MEMORY) Existence paměti: Øzákladním předpokladem reflektovat svou existenci – sebepojetí souvisí s kontinuitou vzpomínek a zážitků. Øpředpokladem schopnosti učit se – vyvíjet se, orientovat se, adaptovat se. Bez paměti by normální psychické fungování nebylo možné! Hermann Ebbinghaus (1850-1909) – monografie Pamět: vdůraz na kvantitativní metody studia paměti vkapacita krátkodobé paměti: 5-7 prvků vzapomínání je zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje vkřivka zapomínání – obr. Předmětem systematických výzkumů od druhé poloviny 19. stol. – jedna z prvních oblastí psychiky, která byla zkoumána. PAMĚŤ Frederic Bartlett (1886-1969) vzaměření na kvalitativní změny během procesů zapamatování a vybavování vlidé si pamatují smysluplné obsahy vpaměť výrazně ovlivňují sociální a kulturní faktory vpoužíval metody opakované reprodukce = přečtení a opakování příběhu po určitém intervalu (kratší, logičtější a ovlivněny pohledem člověka, který ho převyprávěl) Vybavování si nových informací na základě systému starších poznatků - schémat Současný pokrok ve studiu paměti ØKognitivní psychologie ØNeuropsychologie využívající zobrazovací metody např. PET pozitronovou emisní tomografii – studují oblasti mozku namáhané při pamětních procesech ØVýzkumy pacientů trpících amnézií (= ztráta paměti). PAMĚŤ HIPOKAMPUS Ø nejdůležitější nervová struktura podílející se na ukládání údajů do explicitní dlouhodobé paměti ØKlíčový význam pro vštípení nových údajů jako trvalých vzpomínek, ale není nezbytný pro vybavování starých vzpomínek. PAMĚT - jako všechny psychické děje - realizována neuronálními aktivitami v mozku. PAMĚŤ Hypokampus – trojrozměrné prostorové znázornění PAMĚŤ Santiago Ramon y CAJAL 1894 ØZjistil, že během života se nevytváří nové neurony ØPostuloval formování paměťových stop jako důsledek upevňování spojení mezi existujícími neurony za účelem větší efektivnosti jejich komunikace. Donald HEBB 1949 – hebbian theory: určitý typ neuronů vytváří nová spojení nebo podstupují metabolické a synaptické změny, které umocňují jejich schopnost komunikace a vytváření neuronálních propojení odpovídajících určitým zkušenostem. PAMĚŤ Zakladatel BIOPSYCHOLOGIE - Neuropsycholog Donald O. HEBB 1949 „Hebbian theory“: určitý typ neuronů vytváří nová spojení (stopu = trace) nebo podstupují metabolické a synaptické změny, které umocňují jejich schopnost komunikace a vytváření neuronálních propojení odpovídajících určitým zkušenostem: „Let us assume that the persistence or repetition of a reverberatory activity (or "trace") tends to induce lasting cellular changes that add to its stability.... When an axon of cell A is near enough to excite a cell B and repeatedly or persistently takes part in firing it, some growth process or metabolic change takes place in one or both cells such that A's efficiency, as one of the cells firing B, is increased.“ (D. Hebb, 1949). PAMĚŤ Tento proces byl o několik desítek let později podložen procesem „long term potentiation LTP (Terje Lømo, 1966). Long Term Potentiation LTP – neuronální základ vytváření paměti: 1 Synapse – opakovaně stimulována 2 Více dendritických receptorů 3 Více neurotransmiterů 4 Pevnější vazba mezi neurony PAMĚŤ FÁZE PAMĚTI 1. Vštípení = transformace senzorických vstupů do podoby mentálních reprezentací, které lze uložit do paměti.tj. přetvoření informací ze smyslů do podoby, která je srozumitelná pro psychiku a ta ji pak dovede i zpětně rozluštit. Může být bezděčné/spontánní i záměrné/volní. 2. Uchování = Retence = proces podržení nebo uchování zakódované informace v paměti po různě dlouhé časové období. Tento proces není pasivní - informace v dlouhodobé paměti dále zpracovávány, tříděny a řazeny do nových souvislostí. Vždy = bezděčná. 3. Vybavení = Reprodukce = vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání zpět do vědomí, když ji potřebujeme k dalším psychickým aktivitám: vspontánní/free recall – pokoušíme se najít v paměti určité údaje bez jakýchkoli percepčních aj. Vodítek. Předpokládá expresivní znalosti. vznovupoznání/recognition – při opětovném přímém vnímání (starý nebo nový podnět). „True-false“ testování či „multiple choice“ test. Opírá se o receptivní znalosti. 1 a 3 mohou být bud bezděčné (spontánní) nebo záměrné (volní) PAMĚŤ MODELY PAMĚTI Vzorový (modální) model paměti – R. Atkinson & R. Shiffrin, 1968 1. Senzorická 2. Krátkodobá 3. Pracovní 4. Dlouhodobá PAMĚŤ MODELY PAMĚTI 1.SENZORICKÁ – Ultrakrátká – krátkou dobu (několik sekund) uchovává informace (všeho druhu) přicházející ze smyslů – zpracovává je a stanovuje, zda jsou důležité nebo nikoli ØSetrvává tak dlouho, dokud z ní psychika nevytěží potřebné informace a přesune je do krátkodobé paměti k dalšímu zpracování, pokud se stanou předmětem bezděčné nebo záměrné pozornosti, neprobíhá vědomě (někdy přímo do dlouhodobé paměti) ØBezvýznamné podněty navždy zapomeneme Ø„Šuplíky! Pro jednotlivé smyslové modality - ikonická paměť (vizuální), echoická (sluchových) atd. podnětů. ØDélka uchování v paměti závisí na smyslové modalitě (zrakové < 1s, sluchové několik sekund) Ø Pokud se stanou předmětem bezděčné či záměrné pozornosti – přesunuty do krátkodobé či dlouhodobé paměti. 2. KRÁTKODOBÁ paměť - pracovní, operační ØPodržení materiálu z různých smyslových modalit, který aktuálně potřebujeme k psychickým aktivitám. ØPokud chceme obsah uchovat delší dobu, pokusíme se ho verbalizovat, protože slovo se lépe opakuje než vůně apod. PAMĚŤ A. 2. KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ „Pracovní stůl“ – Alan Baddeley (*1934) 2 subsystémy krátkodobé paměti: Ø Fonologická/artikulační smyčka = okamžitá paměť pro čísla či slova, která se opírá především o jejich zvukovou podobu. Tvoří ji: vfonologický zásobník - audio vmechanismus opakování – telefonní čísla, bankovní kódy nebo nákupní seznam – posléze zapomeneme. PAMĚŤ ØKonceptuální paměť – k uchovávání významů nebo myšlenek obsažených především v mluvené řeči a psaných textech. A. PAMĚŤ A. Kapacita krátkodobé paměti Výzkumy G. Miller (1920-2012) Ø7 ± 2 (platí především pro informace stejného druhu) ØPokud uchováváme různé významové jednotky (slova, vůně, doteky, pohledy…), jde o tzv. Paralelní zpracování a kapacita je vyšší než 5-9 jednotek. PAMĚŤ A. Kapacita krátkodobé paměti Ke zvýšení kapacity: sdružovat údaje pro zapamatování do smysluplných jednotek – chunks Mnemotechnické pomůcky (současně usnadnění uložení do dlouhodobé paměti 7±2 (Podlahová, 2020). Rychlost rozpadu obsahů této paměti 15-30 sekund. PAMĚŤ Informace z různých modalit a efekt opakování A. PAMĚŤ CVIČENÍ 1 Přečtěte si nejprve sloupec krátkých slov a pak slova zpaměti zapište. Stejně postupujte u druhého sloupce. les končetina pleš univerzita vlak lokomotiva dům pavučina blesk náladovost rým alkoholismus mez spokojenost Pravděpodobně jste u prvního sloupce podali při reprodukci lepší výkon než u druhého (Podlahová, 2020). PAMĚŤ CVIČENÍ 2 Prohlédněte si obrázek a snažte se zapamatovat zobrazené předměty. Poté obrázek zakryjte a zapište nebo vyjmenujte, co jste si zapamatovali. Ø Z krátkodobé paměti přechází informace pomocí sémantického kódování – zapamatování celkového významu slov, vět…. ØNěkteré informace pravděpodobně uchováváme celý život, ale ne v nezměněné podobě PAMĚŤ 3. DLOUHODOBÁ PAMĚT Ø ØNa rozdíl od krátkodobé paměti - relativně pasivní komponenta paměti, která slouží k uskladnění obrovského množství informací – miliony až miliardy informačních jednotek ! Rozlišení krátkodobé a dlouhodobé paměti má spíše teoretický význam – jde o různé fáze téhož procesu! Ø PAMĚŤ - MEMORY Vztah mezi krátkodobou a dlouhodobou pamětí A. PAMĚŤ ØExplicitní paměť – údaje musí projít vědomím (lze většinou verbálně popsat), např. vzpomínky na životní události a faktické znalosti. Tulving ji dělí na: vEpizodická – prostorově a časově ohraničené události, které jsou subjektivně prožívány, součástí je paměť autobiografická vSémantická – uchování a využívání znalostí o slovech a pojmech, jejich vlastnostech a vzájemných vztazích. Při ukládání hraje roli zapomínání původního zdroje informací a verbální kódování, tvoření schémat (soubory propojených informací). Organizace údajů v dlouhodobé paměti 2 části podle současných autorů Achachter, Baddeley): ØImplicitní – může probíhat bez účasti vědomí (obtížně verbalizovatelné) v Procedurální paměť = pamětní subsystém, v němž uchováváme dokonale naučené, automatizované dovednosti. PAMĚŤ PAMĚT ZÁBLESKOVÉ VZPOMÍNKY (flashbulb memories) = živé vzpomínky na to, kde jsme se nacházeli a co jsme dělali, když jsem se o určité události dozvěděli (zavraždění prezidenta Kennedyho, vstup sovětských vojsk na naše území 21. srpna 1968, havárie atomového reaktoru Černobyl 1986, útok na finanční centra v USA 11.9. 2001..) Explicitní paměť - epizodická – autobiografická Osobní zážitky – smíšené formy mentálních reprezentací (vizuální, sluchové, chutě, vůně, citové prožitky). PAMĚŤ ØNeschopnost vybavovat si vzpomínky na události prvních 3 let života ØHipokampus není zralý přibližně do jednoho či dvou let po porodu ØMalé děti ukládají své zkušenosti do paměti v preverbální, názorné a citové podobě. Jakmile později s rozvojem řeči začnou nacházet souvislosti a kategorizovat – rané zkušenosti se začnou vytrácet. ØNeukončený vývoj „já“ ØNeschopnost orientovat se v čase PAMĚŤ DĚTSKÁ VÝVOJOVÁ AMNÉZIE ! Základním předpokladem zdravého psychického vývoje dítěte = přítomnost pečující, milující osoby. Kojenec disponuje implicitním preverbálním pamětním systémem – vizuální představy, emoční prožitky. Fyziologický doprovod afektů - silnější než u dospělých – pokud negativní → pocit ohrožení v dospělosti. Elizabeth Loftus 1974 ØLidé mají tendenci vnášet do chaotických vzpomínek určitý smysl a řád, a to na úkor jejich přesnosti – uplatňují se rekonstrukce i konstrukce. ØBylo dokázáno, že toto má negativní vliv u očitých svědectví: vObsah výpovědí lze pozměnit i sugestivními otázkami vLidé mají tendenci zapomínat zdroj informací PAMĚŤ ZKRESLOVÁNÍ VZPOMÍNEK Za relativně spolehlivou lze považovat první, spontánní výpověď. „Goldilocks and the Three Bears“ ZAPOMÍNÁNÍ A JEHO PŘÍČINY ØStárnutí - ovlivňuje zapamatování a méně i vybavování z epizodické paměti. AMNÉZIE = poruchy paměti – způsobeny získanými úrazy mozku, ale i nestrukturálními změnami jako např. stresující a traumatizující události Může deformovat jak schopnost uchovávat nové informace , tak i vybavení dříve uložených poznatků: ØRetrográdní amnézie = ztráta schopnosti vybavit si informace, které člověk získal PŘED poškozením mozku ØAnterográdní amnézie = porucha zapamatování nových informací ØKorsakov syndrom = poškození mozku (intelektu i paměti) u chronických alkoholiků ZAPOMÍNÁNÍ A JEHO PŘÍČINY vOpakování učební látky rozložené do delších časových intervalů je podstatně efektivnější než učení koncentrované do krátkého časového období. vPamětní stopy se časem upevňují a jsou odolnější vůči rozpadu. 1. Teorie rozpadu pamětních stop ØPříčinou zapomínání v dlouhodobé paměti je oslabení nebo blednutí paměťových stop, pokud nejsou neurofyziologické změny vyvolané učením občas obnovovány a aktivovány. AMNÉZIE = porucha či ztráta paměti Pozitivní transfer – využití dříve naučeného pro zapamatování nového. ZAPOMÍNÁNÍ A JEHO PŘÍČINY 2. Účelné zapomínání ØOdstranění nepřesných, nepotřebných nebo chybných informací ØPoměrně rychle zapomínáme pravidelně se opakující zážitky, mnoho každodenních činností provádíme automaticky ØObvykle nezapomínáme pohlaví, věk, atraktivnost a jiné základní charakteristiky druhých lidí. 3. Teorie interference Podobné duševní obsahy uložené v paměti na sebe působí rušivě a tím působí zhoršené vybavování ØProaktivní útlum – potíže při vybavování nových znalostí způsobeno dřívějším učením ØRetroaktivní útlum- vybavování dříve osvojených informací narušují nové poznatky = silnější ØEkforický útlum (opakování těsně před reprodukcí) ZAPOMÍNÁNÍ A JEHO PŘÍČINY 4. Represe ØPojem od Freuda: Schopnost zapomínat nepříjemné zážitky, resp. Jejich vytěsnění z vědomí ØVelká diskuse, jestli opravdu existuje 5. Teorie ztráty vodítek ØVychází z předpokladu, že informace jsou v dlouhodobé paměti utříděny do kategorií a vzájemně propojených sémantických sítí. ØSpoje mezi nimi umožnují snadnější vybavování. Příčinou zapomínání pak je, že se danou informaci nepodaří v paměti najít. ØVybavování se také znesnadňuje neefektivními nebo chybnými vodítky. IS_E-earning_Studijní opora IS Soubory – Dokumenty 4_Podklady k výuce Obecná a vývojová psychologie https://is.vszdrav.cz/auth/do/vsz/podklady/obecna_a_vyvojova_psychologie.qwarp Doporučená literatura •PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia: 2020 ISBN 978-80-200-1499-3. •KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Praha: Galén, 2014. ISBN 978-80-7492-069-1. •VÁGNEROVÁ, M. Obecná psychologie: Dílčí aspekty lidské psychiky a jejich orgánový základ. Praha: Karolinum, 2016. ISBN 978-80-246-3268-1. • •GLEITMAN, H., FRIDLUND, A.J. & REISBERG, D. Psychology. New York, W.W. Norton & Company, 1999. ISBN 0-393-97364-6. • • • Doporučená literatura