Buňka
Základní charakteristika tkání
Vývoj jedince
Orientace na těle
MUDr. Richard Becke
Stavba buňky
Protoplasma buňky :
Dělí se na:
a)Karyoplasma ( jádro )
b)Cytoplasma buňky
V cytoplasmě jsou :
Buněčné organely :
Nemembránové
Membránové
Cytoskelet buňky:
Mikrofilamenta
Mikrotubuly
Buněčné inkluze a
pigmenty
Buňka
• Buňka je základní strukturální, morfologická a funkční jednotka živého organismu,
schopná všech základních životních funkcí.
• Buňky prokaryotické – nemají obal, není oddělena DNA od cytoplasmy, nemají
proteiny – histony
• Buňky eukaryotické – mají jaderný obal, mají histony
• Buňky tvoří tkáně : / 4 typy tkání /
• A/ epitelová tkáň
• B/ pojivová tkáň
• C/ svalová tkáň
• D/ nervová tkáň
• Buňky v lidské těle mají různý tvar a různou velikost :
• ( zhruba od 3 - 4 um až do 150 um ), různou délku života.
Buněčná membrána na povrchu buňky ( 7,5 nm )
EXTRACELULÁRNÍ PROSTOR
INTRACELULÁRNÍ PROSTOR
Ross and Pawlina, Histology, 2006
Hydrofilní konce dvojvrstvy : fosfatidylcholin, sfingomyelin, fosfatidyletanolamin,
fosfatidylinositol, fosfatidylserin,
Mastné
kyseliny
Hydrofóbní
konce :
Hydrofilní konec
Buněčná membrána ( biologická membrána )
• Glycocalyx : polysacharidové řetězce , vazba na lipidy :glycolipidy nebo na
proteiny : glycoproteiny, na zevním povrchu buněčné membrány.
• Biologická membrána / součásti některých organel v buňce / liší se tloušťkou
od bun. membrány, jinak struktura je stejná
• Některé funkce proteinů v buněčné membráně :
• A/ transport přes buněčnou membránu do buňky : Endocytosa
• / difúze, aktivní transport, fagocytosa , pumpa , iontové kanály / , Exocytosa :
výdej látek ven z buňky
• B/ slouží jako membránové receptory
• C/ do proteinů se upínají filamenta cytoskeletu buňky
• D/ podílejí se na buněčném spojení mezi buňkami
Buněčné organely:
membránové b.org.
nemembránové b.org.
•A/ Membránové buněčné organely – mají ve své struktuře,
nebo jsou obklopeny biologickou membránou :
•Endoplasmatické retikulum, Golgiho komplex, Lysosomy,
Mitochondrie, Peroxisomy.
•B/ Nemembránové buněčné organely – nejsou tvořeny ani
obklopeny biologickou membránou :
•Ribosomy.
Ribosom
(nemembránová organela)
Podmiňují basofílii cytoplasmy !!
G.E. Palade / 1955 /
20 x 30 nm
Malá
podjednotka:
1 molekula
r - RNA
Velká
podjednotka :
3 molekuly
r – RNA
Jadérko v jádru
Transkripce
Opouštějí jádro
přes jaderné
póry
do
cytoplasmy
buňky
Granulární endoplasmatické retikulum
Cisterny GER jsou
kontinuální s perinukleární
cisternou jádra
Ribosomy jsou na zevní straně
Translace – výroba
polypeptidů na GER
za pomoci t – RNA
m - RNA
jádro
Jádro
GER
Hladké endoplasmatické retikulum
Systém tubulů a
cisteren
Nejsou navázány ribosomy
Funkce :
Syntéza fosfolipidů a jejich
sestavení do biologických
membrán.
Syntéza steroidů.
Syntéza a štěpení
glykogenu
(glukózo – 6 – fosfatáza)
Neutralizace a detoxikace
některých látek
kristální typ
tubulární typ
Mitochondrie – syntéza
energie v buňce, energie
uložená v molekulách ATP,
obsahují enzymy pro oxidaci
mastných kyselin a enzymy
Krebsova cyklu.
Mají vlastní DNA a ribosomy.
2 biologické membrány ,
zevní a vnitřní ( kristy nebo
tubuly)
Mitochondrie kristálního typu
a tubulárního typu.
Mají vlastní DNA a vlastní
ribosomy
Mitochondrie kristálního typu
Mitochondrie tubulárního typu
tvoří ploché cisterny a sférické váčky (drobné vesikuly a větší vakuoly)
strana cis
strana trans
Golgiho komplex ( aparát )
Cis konec G.kom.
konvexní
Trans konec G.kom.
Konkávní ( vpáčený )
Camillo Golgi ( 1898 ) první název : retikulární aparát ,od roku 1908 : Golgiho komplex
Posttranslační
úpravy proteinů
z GER
lysosomy
Lysosomy
Obsah hydrolytických enzymů
Štěpení cizorodých antigenů
nebo
vlastních poškozených
organel
Jádro buňky / nucleus /
• Jádro buňky obsahuje :
• 1/ jaderný obal ( dvě biologické
membrány,mezi nimi: perinukleární prostor),
• velké množství pórů v jaderném obalu,
transport látek z jádra / podjednotky ribosomů
,m –RNA,t- RNA / a do jádra proteiny z
cytoplasmy
• Průměr póru : 70 nm.
• 2/ chromatin ( komplex molekul DNA a
proteinů – histonů, euchromatin a
heterochromatin )
• 3/ jadérko / nucleolus / místo syntézy
• r – RNA, transkripce a
• m –RNA a t – RNA vznikají mimo jadérko
Chromatin
• Je kondensován do chromosómů.
• 23 párů chromosómů / diploidní
počet / tj. 46 chromosómů
• 22 párů je homologních chromosómů
• 1 pár tvoří sex chromosómy
• / XX nebo XY /
• Barrovo tělísko / tzv. sex – chromatin
• angl. drum – stick / je
• neaktivní X chromosóm
• v buňkách u ženy
Zralé gamety : spermie
a oocyt ( po oplození )
Pouze 23 chromosómů
/ haploidní počet /
Karyotyp člověka – soubor všech chromosomů jedince
Downův syndrom - trisomie 21. chromosomu
Tkáně
• Lidské tělo je tvořeno z 4 typů tkání, které jsou
tvořeny buňkami ( popř. mezibuněčnou hmotou )
• 1) Epitelová tkáň / žádná mezibuněčná hmota /
• 2) Pojivová tkáň / veliké množství mezibuněčné
hmoty /
• 3) Svalová tkáň
• 4) Nervová tkáň
Tkáň epitelová
Veliké množství buněk, které jsou těsně vedle
sebe, velmi malé množství mezibuněčné
hmoty nebo žádná
Vysoká soudržnost buněk ,v této tkání jsou
vysoce
zastoupená mezibuněčná spojení
Epitelová tkáň je bezcévná, buňky mají svoji
specializaci buněčného povrchu
Mnohé buňky jsou polarizované
Veliká schopnost regenerace
Plošné epitely spočívají na basální
membráně
( resp. zevní lamina u některých epitelů )
Klasifikace epitelů :
Podle stavby / morfologie /
Podle funkce
Vícevrstevný
epitel
Vazivo
Základní dělení
epitelů dle stavby :
Plošné
Trámčité
Retikulární
Pojivová tkáň se skládá:
• 1/ Buňky / fixní ( residentní ) a volné buňky
• 2/ Mezibuněčná hmota / kterou buňky produkují a leží v ní /
• Svým objemem MBH převažuje v této tkáni.
• Mezibuněčná hmota má vždy 2 složky :
• A/ vláknitou složku / vlákna, fibrily /,vlákna jsou : kolagenní, retikulární ,
elastická
• Základem je protein kolagen / jsou různé typy kolagenu / a protein elastin
• B/ amorfní hmotu
• / voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, strukturální glykoproteiny /
• Do pojiv řadíme : různé druhy vaziva , chrupavka , kost , dentin ,
cement
Vazivo :
• 1/ mesenchym – embryonální vazivo
• 2/ rosolovité vazivo / pupečník /
• 3/ elastické vazivo / lig. flava – páteř /
• 4/ retikulární vazivo / základní síť v lymfat.org.:
lymfatická uzlina, slezina, kostní dřeň /
• 5/ kolagenní vazivo - řídké
• ( toto vazivo dominuje v lidském těle )
• 6/ kolagenní vazivo - husté
• a) uspořádané ( vláknitá složka – paralelně )
• b) neuspořádané ( vlákna běží různými směry
Jádra
mezenchymových
buněk
Chrupavka
Bezcévná pojivová
tkáň !!!
Člověk má :
Hyalinní chrupavka
Elastická chrupavka
Vazivová chrupavka
Typy svalové tkáně
• 1/ Příčně pruhovaná svalovina:
• A) Kosterní
• B) Srdeční / myokard /
• 2/ Hladká svalovina
Vlákno kosterního svalu
Svalové elementy - přehled
kardiomyocyty
(buňky)
svalové vlákno
(syncytium)
hladké
svalové
buňky
Základní
morfologická
jednotka je :
Nervová tkáň
• N.T. se skládá z 2 typů buněk :
• 1/ Nervové buňky / neurony / :
přijímání, tvorba a vedení nervových
impulsů
• Šíření impulsu : po buněčné membráně
neuronu !!
• 2/ Buňky neuroglie : mechanická
podpora, ochranná , obranná funkce ,
výživa neuronů , podpůrná síť.
• Podpora při vytváření a udržování
synapsí.
• Mají schopnost produkovat malé
množství mezibuněčné hmoty .
NEURON
• Tělo neuronu ( perikaryon , neurocyt )
• / velikost : 4 – 120 цm / je to
• trofické centrum neuronu !!!
• výběžky neuronu ( více dendritů :
• vedou impuls k tělu neuronu a
• jeden axon / neurit / : vede impuls od těla
Nervový vzruch
• Vzruch / impuls / je krátký fyziologický děj, provázený fyzikálně chemickými
projevy. Týká se buněčné membrány neuronu :
• Ionty na bunečné membráně a jejich rozložení : K+, Na +, Cl•
Zevně : Na+, Cl- , uvnitř : K+ , : zevně bun. membrány : kladný,
• uvnitř: záporný náboj : membrána je polarizována s klidovým elektrickým
potenciálem : - 65 mV až - 70 mV.
• Depolarizace / excitace / buněčné membrány : Na+ , Ca++ do buňky
• Akční potenciál nervového vlákna je krátká změna membránového potenciálu,
která se šíří jako vlna / akční potenciál 70 – 120 mV /
• Permeabilita membrány pro Na+ - pronikají po koncentračním spádu dovnitř –
obrácení polarizace membrány ,nastává přesun K+ ven přes membránu :
vyrovnávají tím akční kolísnutí membránového potenciálu ( asi za 1 milisekundu
) .
• Saltatorní vedení vzruchu – / skokové / velmi rychlé vedení impulsu
• U vláken, které jsou obaleny myelinovou pochvou.
• Maximum je možné : 120 m / s.
Vývoj jedince : Embryologie
•Embryologie je věda, která popisuje vývoj jedince
od……
Fertilizace oocytu
Do narození jedince porodním cestami,nebo…
Císařským řezem
• ….Tedy celý prenatální vývoj jedince.
• Postnatální vývoj jedince začíná porodem
• a končí smrtí jedince.
• Prenatální vývoj - základní etapy:
• Od fertilizace oocytu : první 2 týdny :
• Preembryonální etapa / vývoj blastocysty , implantace blastocysty : blastogeneze
/
• Od 3. týdne do konce 8. týdne :
• Embryonální vývoj / embryo /
• Období organogeneze
• Od 9. týdne do porodu:
• Fetální vývoj / fetus – plod /
• ( Po porodu : novorozenec )
Těhotenství u člověka
Těhotenství (gravidita) trvá přibližně 280 ± 14 dní,
tedy přibližně : 40 gestačních týdnů , / to znamená
od prvního dne poslední menstruace před oplozením /
tedy přibližně : 9 kalendářních měsíců
tedy přibližně : 10 lunárních měsíců
Očekávaný termín porodu je přibližně 266 dní od oplození
38 týdnů anatomického stáří / počítá se od oplození /
Porodníci dělí těhotenství na tři trimestry, tj.
tři období zhruba po 3 kalendářních měsících
3 trimestry těhotenství
I. první trimestr týdny 1 – 16
1 – 2 prekoncepční ( preembryonální , vývoj blastocysty )
3 – 8 embryonální období : embryo
9 – 16 fetální období prvního trimestru
II. druhý trimestr týdny 17 – 28
17 – 24 neživotaschopné plody prostředního trimestru / potrat /
25 – 28 plody se spornou životaschopností
neživotaschopné plody jsou potraceny
životaschopné plody jsou porozeny předčasně
III. třetí trimestr týdny 29 – 40
v děloze : plody, po narození : novorozenci
24. Týden !
1,2,3 žab.
oblouky
H –srdeční hrbol
S - somity
4.týden
Konec 8.
týdne
Embryo
Chorion
Žloutkový
váček
Základní roviny a směry
pro orientaci na těle
Základní roviny těla
Mediánní rovina ( M )
Sagitální roviny – jsou rovnoběžné
s rovinou mediánní
Frontální rovina ( F )
Transverzální rovina ( T )
Základní anatomická poloha těla
Základní směry pro orientaci
• 1. Anterior ,anterius - směr přední , dopředu
• 2. Posterior , posterius - směr zádní , dozadu
3. Superior ,superius - směr horní
4. Inferior , inferius - směr dolní
5. Cranialis – směr k hlavě ,nahoru
6. Caudalis – směr k ocasu ,dolů
7. Medialis – orientovaný blíže k středové linii
8. Lateralis – orientovaný na bok, postranní ,dál od střední linie
9. Medius / intermedius / - prostřední, střední
10. Proximalis - situace na končetině, blíž k trupu
11. Distalis - situace na končetině, dále od trupu
Základní směry pro orientaci
• 12. Externus - zevní, zevně
• 13. Internus - vnitřní, vnitřně
• 14. Superficialis - povrchový
• 15. Profundus - hluboký
• 16. Dexter - pravý / zkratka dx. /
• 17. Sinister - levý / zkratka sin. /
• Fractura - zlomenina
• Fractura humeri sin. - ?????
• Fractura femoris dx. - ??????
Příčný řez míchou
Ventrálně ( dopředu )
je směrem k stropu nebo směrem
k podlaze ????
Fissura mediana
anterior
Septum medianum
posterior
Automaticky používané
pojmy v ledvině u kanálků
nefronu
Proximální tubulus
Distální tubulus
Zde jsou směry a názvy
dány vzhledem k ledvinnému
tělísku