OBECNÁ, VÝVOJOVÁ, SOCIÁLNÍ a ZDRAVOTNICKÁ
PSYCHOLOGIE
RNDr. Eva KOČOVSKÁ, PhD
kocovska@vszdrav.cz
VŠZ
Odborný Asistent, Poradenská Psychologie
Duškova 7, 150 00 Praha 5
International Research Associate
Gillberg Neuropsychiatry Centre
University of Gothenburg, Sweden
Honorary Senior Research Fellow
Queen Mary University of London
E-mail:  e.kocovska@qmul.ac.uk

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE



VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Psychický vývoj zahrnuje 4 dílčí oblasti:
1.Biologický vývoj = tělesný vývoj a veškeré proměny s ním spojené včetně ovlivňujících faktorů
2.Kognitivní vývoj = všechny psychické procesy týkající se lidského poznávání tj. kompetence při
příjmu a zpracování informací, při myšlení, rozhodování a učení a ovlivňující úroveň adaptace.
Ovlivňující faktory: vrozené dispozice, vlivy prostředí – způsob výchovy a vzdělávání.
3.Psychický vývoj = proměny způsobu prožívání, osobnostních charakteristik
4.Sociální vývoj = proměny sociálních charakteristik a rolí, mezilidských vztahů či sociální pozice
– proces socializace.
PŘEDMĚT a METODY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE
- Zaměřena na zkoumání souvislostí a pravidel vývojem podmíněných proměn v jednotlivých oblastech
lidské psychiky i celé osobnosti a na porozumění jejich mechanismům

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Jednotlivé oblasti vývoje – somatická, psychická i sociální se vzájemně ovlivňují – působení mnoha
faktorů ve vzájemné interakci. Nejrychleji se rozvíjí senzo-motorický kortex, prefrontální –
nejdéle.
Ne plynule – ve skocích
Rychlejší vývoj mozku u dívek, méně specializovaný, intenzívnější propojení obou hemisfér = větší
výkonnost a odolnost.
U chlapců – asymetričtější uspořádání – funkční diferenciace – obtížnější dosáhnout souhry funkce
obou hemisfér – déle trvající proces → problémy ve škole (Koukolík, 2014).
PŘEDMĚT a METODY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Psychický vývoj = výsledkem interakce dědičných předpokladů a vnějších vlivů, především
sociokulturních. Uskutečňuje se prostřednictvím zrání a učení.
Zrání = podmínkou připravenosti k učení a tím i dalšímu rozvoji
Učení = proces, projevující se určitou, přetrvávající změnou psychických procesů a vlastností,
navozenou účinkem zkušenosti
Psychický vývoj nebývá zcela plynulý – jednotlivé vývojové fáze = typické určitými změnami =
vývojové mezníky. Pro rozvoj některých kompetencí – tzv. citlivá období tzn. Vnímavější k podnětům,
které vývoj v této oblasti podporují.
NATURE versus NURTURE
DĚDIČNOST versus VLOHY ● VROZENÉ versus ZÍSKANÉ ● PROSTŘEDÍ versus VÝCHOVA
Duševní vývoj – proces vzniku zákonitých změn psychických procesů a vlastností v rámci diferenciace
a integrace celé osobnosti.
Zkušenosti z raného dětství mohou významně ovlivnit další psychický vývoj, ale jednoznačně ho
nemohou predeterminovat.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Způsob zpracování těchto podnětů je vždy, I když v různé míře předurčen genetickými předpoklady.
Průběh psychického vývoje závisí na individuálně specifické interakci vrozených dispozic a komplexu
vlivů prostředí.
                     (Obr. Thorová, 2015)
Rozvoj dílčích psychických vlastností celé osobnosti je dán individuálně variabilní dispoziční
složkou a komplexem nejrůznějších vnějších vlivů a  situací, které přispívají ke vzniku určité
zkušenosti.
DĚDIČNOST či PROSTŘEDÍ - NATURE versus NURTURE
= ústřední otázka vývojové psychologie

VÝVOJ CENTRÁLNÍ NERVOVÉ SOUSTAVY jako ORGANICKÝ ZÁKLAD PSACHICKÝCH FUNKCÍ
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
- Uskutečňuje se zráním jehož průběh je určen genetickou informací i vnějšími faktory
-Projevuje se vzrůstem organizační komplexity a vzájemného propojení jednotlivých oblastí
(myelinace nervových vláken, specializace mozkových hemisfér – lateralizace)
(Obr. Thorová, 2015)

CNS jako ORGANICKÝ ZÁKLAD PSYCHICKÝCH FUNKCÍ
Vývoj CNS = důležitý předpoklad rozvoje všech psychických vlastností a procesů.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Vývoj CNS - prenatální i postnatální – určité fáze,  pro něž jsou typické různé strukturální i
funkční změny nervové tkáně:
1.Vytváření neuronů
2.Migrace neuronů
3.Diferenciace funkcí neuronů
4.Změny ve vzájemném propojení neuronů
Schopnost CNS reagovat na zkušenost = plasticita
I při normálním vývoji – značná variabilita!

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
STRUČNÁ KLASIFIKACE VÝVOJOVÝCH TEORIÍ
ØTeorie determinace duševního vývoje
1.teorie empiristické (exogenistické; behaviorismus -novorozeně je jako "prázdný list")
2.teorie nativistické (endogenistické)
        * racionalistické (např. Gesell)
        * iracionalistické (instinktivistické, hédonistické; např. Freud)
3.   teorie interakční (syntetické, dialektické; např. Vygotskij, Piaget)
Ø
ØTeorie periodizace duševního vývoje
Ø
ØTeorie individuace duševního vývoje (např. Jung, Thomas & Chessová)

C JUNG – základ osobnosti = vrozený, nevědomý a univerzální.
Psychický vývoj = proces individuace
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Vývojová psychologie – několik různých přístupů
PSYCHODYNAMICKÁ TEORIE S. FREUDA
Rané zkušenosti = velmi důležité, ač zůstávají v nevědomí, ale přesto ovlivňují dětskou psychiku i
v pozdějším věku:
-Princip slasti
-Princip reality
-Osobnost tvoří:
-Id = vrozená složka osobnosti,
-Ego – rozvíjí se z činnosti Id
-Supergo = naučená složka osobnosti

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Stadia psycho-sexuálního vývoje podle Sigmunda Freuda
ØOrální (kojenec do 1 roku): slast sání, polykání, s růstem zubů se centrum slasti mění na bolest;
při ustrnutí v této fázi se stává osoba orálně závislou (přejídání, kouření...)
ØAnální (batole 1-3 roky): první střet s autoritou, přinucení k disciplíně; při ustrnutí osoba buď
análně retentivní – lakomá k okolí, asketická vůči sobě, nebo análně impulsivní – bez sebekontroly,
neodpovědnost, agrese
ØFalické (předškolní 3-6 roků): zkoumání sexuálních orgánů, masturbace, Oidipův (náklonnost syna k
matce, s agresivním vztahem k otci) a Elektřin komplex
ØLatentní (raný školní věk 6-12 roků): potlačení sexuality, libido odvedeno jinam, dřívější impulzy
a zážitky jsou zapomínány
ØGenitální (dospívání 12-18 roků): jedinec se zaměřuje heterosexuálně, od sebelásky k lásce

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Důležité je vytvoření pozitivního očekávání dítěte, že matka bude dostupná a bude na jeho projevy
citlivě reagovat – předpoklad optimálního emocionálního, psychologického, sociálního a celkového
well-being = prospívání dítěte závisí na kvalitě vztahu dítěte a matky.
ATTACHMENT THEORIE - John BOWLBY (1907-1990),
Attachment theory is a psychological, evolutionary and ethological theory concerning relationships
between humans. The most important tenet is that young children need to develop a relationship with
at least one primary caregiver for normal social and emotional development (Wikipedia).
 – psychoanalyticko- etologický (evoluční) přístup k vývoji – kvalita raných sociálních vztahů =
kritická a nezbytná pro další psychický vývoj a pro přežití
Emoční vazba s matkou = kontrolní systém pro exploraci
Mary AINSWORTH (1913-1999) : - rozvoj vztahu mezi matkou a dítětem –
Kvalita Attachmentu :
§Pevná a spolehlivá vazba
§Nejistý a vyhýbavý vztah
§Nejistý a ambivalentní vztah
§Chaotický, nefunkční (disorganised)
Využití - při práci s dětmi s historií vážného
týrání, sexuálního zneužívání, a deprivace – Reactive Attachment Disorder RAD

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Některé hlavní přístupy týkající se kognitivního vývoje (J. Piaget), vývoje osobnosti (E.H.
Erikson) a morálního vývoje (L. Kohlberg).
Vývoj a hlavní faktory (determinanty), které ho ovlivňují.
Vývoj je chápán jako řada změn, ke kterým dochází v zákonitém pořadí.
U každého člověka můžeme rozlišit vývoj fyzický a psychický. A ačkoliv ani ve fyzickém vývoji
nejsou jednotlivá období příliš markantní, je to s duševním vývojem ještě mnohem složitější. I zde
však existují snahy o stanovení psychologicky několika odlišných vývojových etap.
Mezi hlavní obecné třídy faktorů, které ovlivňují duševní vývoj jedince, patří tyto čtyři:
biologické, sociální, kulturní a psychické. Jde o třídy vlivů, které mohou změnit průběh vývoje.
Žádná z nich však na něj nemá výlučný charakter. Otázka, zda je vývoj určen spíše přírodou nebo
prostředím, je sterilní, neproduktivní. Produktivní otázka zní: jak ovlivňují příroda a prostředí
vývoj osobnosti, již samotnou nelze převést ani na jeden z těchto faktorů, a jež je sama faktorem
ovlivňujícím svůj vlastní vývoj.

= studium dětského myšlení - teorie kognitivního vývoje či genetické epistemologie
Ø4. Stádium formálních operací (11-12): v podstatě stejný způsob myšlení jako dospělý, uvažování v
čistě symbolických pojmech, formální myšlení
Ø1. Senzo-motorické stádium (do 2 let): vztahy mezi aktivitami a následky, stálost objektu,
odděluje sám sebe od vnějšího světa
Ø2. Předoperační stádium (2-7 let): užití jazyka, vytváří objektové reprezentace představ, myšlení
stále egocentrické, třídí podle jednoho rysu, jeden aspekt situace vždy dominuje a ostatní nejsou
vnímány, dominují zrakové dojmy
     * stádium předpojmového a symbolického
        myšlení (2.- 4 r.)
     * stádium názorného myšlení (4.- 7r.)
Ø3. Stádium konkrétních operací (7-12): umí logicky přemýšlet o předmětech, stálost počtu,
množství, hmotnosti, nové logické operace, utváří mentální reprezentace, používá abstraktní pojmy,
ale jen ve vztahu ke konkrétním objektům
Jean PIAGET: KOGNITIVNĚ – VÝVOJOVÁ TEORIE

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Piagetovo pojetí kognitivního vývoje – Celkový přehled
Stádium
Věk
Charakteristika

0 – 2
Senzorickomotorická inteligence – není přítomná symbolizační funkce

2 – 4
Předpojmové myšlení


- předpojmy namísto pojmů


- transdukce namísto pojmového usuzování
předlogické, předoperační
(0-7)

Dítě například nerozlišuje jedinečné a obecné a nemá pojem trvání. Na procházce se domnívá, že se
vždy stejný slimák objevuje na různých místech, že hora mění tvar, když ji obchází atp.

4 – 7
Názorné myšlení – soudy jsou kontrolovány tím, co dítě vidí. Pokusy s korálky, kostkami, vodou
logické,    operační
7 – 12
Konkrétní myšlení – řešení logických úkolů je vázáno na činnost. Není schopno řešit ryze symbolicky
zadaný úkol (například jestliže A > B a B > C, je větší A nebo C?)
 (7-12+)
12 +
Abstraktní myšlení – formální myšlení umožňující volné kombinování předmětů, faktorů, myšlenek,
výroků atp. odpoutaných od denotátů.
 Vývoj inteligence podle Jeana Piageta probíhá od narození do puberty v těchto stádiích.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Senzoricko-motorická inteligence
Piagetův přístup dobře uvádí tento citát:
„Jestliže dítě částečně vysvětluje dospělého, můžeme také říci, že každé vývojové období částečně
vykládá období následující. To je zvlášť jasně vidět na období, které předchází vzniku řeči. Můžeme
je nazývat obdobím „senzoricko-motorickým“, protože si v něm kojenec ještě neosvojil symbolickou
funkci. Chybí tedy myšlení a citový život vázaný na představy, které by dovolovaly zpřítomnit
předměty nebo osoby za jejich nepřítomnosti. Ale přes tyto mezery je vývoj během prvních osmnácti
měsíců obzvláště rychlý a důležitý. Na této úrovni si totiž dítě vypracovává soubor poznávacích
podstruktur, které se stanou východiskem pozdějších vjemových a intelektuálních konstrukcí“
(Piaget, Inhelderová, 1970, s. 15).
V Piagetově teorii přecházejí postupně (1) spontánní pohyby a vrozené reflexy v (2) naučené zvyky a
ty pak v (3) inteligentní jednání.
Samotné senzoricko-motorické stádium má řadu podstádií.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Stadia senzorickomotorického vývoje inteligence. Podle: J. Piaget (1972) Psychologie inteligence.
Praha: SPN
1. stadium
narození – 1. měsíc
využívání vrozených reflexů
Piaget hovoří o „reflexním cvičení“, tj. o zpevňování reflexního chování na základě funkčního
cvičení. V průběhu tohoto učení dochází k ‘zobecňující asimilaci’ (dítě dumlá i nové předměty) a k
‘diferencující asimilaci’ (dítě rozlišuje prsní bradavku od jiných předmětů).
2. stadium
1. až 4. měsíc
primární kruhové reakce
V této etapě se utvářejí první zvyky, tedy nevrozené formy chování. Jsou však zaměřené výhradně na
vlastní tělo nemluvněte. Dítě například náhodně zjistí, že je příjemné dumlat si vlastní palce a
navozuje si tedy příjemné pocity dumláním vlastních prstíků. Dosud nejde o účinky vlastního chování
na prostředí. Nemají dosud pojem trvání objektu – zmizí-li objekt z jejich zorného pole, přestává
pro ně existovat.
3. stadium
4. až 8. měsíc
sekundární kruhové reakce
Dítě odhaluje souvislosti mezi vlastním chováním a chováním některých objektů v prostředí. Zjišťuje
například, že zatahání za provázek vede k pohybu chrastítka nebo že jeho pláč přivolá matku.
4. stadium
8. až 12. měsíc
koordinace sekundárních schémat
Chování se stává více orientované na cíl v důsledku kombinování dříve osvojených schémat a forem
chování. Děti začínají anticipovat některé události. Rozvíjí pojem trvání objektu – dítě však hledá
schovaný předmět pouze na místě, kde zmizel, i když ví, že se pohybuje.
5. stadium
12. až 18. měsíc
terciární kruhové reakce
Děti vykazují značnou zvídavost při zjišťování důsledků svých činů. Šlápne-li například dítě
náhodou na hračku panenky a ona vydá hlas, zkouší si dítě na panu sednout. Jestliže se ozve stejný
hlas, je šťastné a zkouší něco jiného – třeba svírání panenky v náručí.
6. stadium
18. až 24. měsíc
mentální kombinace
Přibližně v 18 měsících začínají být podle Piageta děti schopné symbolického myšlení. Poprvé jsou
schopné operovat nikoliv pouze s objekty, ale s pouhými mentálními representacemi těchto objektů.
Schopnost operovat se symboly umožňuje dětem osvobodit se od aktuální skutečnosti a napodobovat
akce modelů, které již nejsou v jejich přítomnosti.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ØPředpojmové myšlení
•Děti v tomto stádiu vývoje mohou již přemýšlet o nepřítomných jevech, neboť mohou
využívat mentální representace těchto jevů. To je významný krok vpřed od závislosti myšlení na
konkrétních přítomných podnětech. V tomto stádiu však děti ještě nejsou schopny na mentální
representace (slova, symboly) aplikovat logiku.
•Předpojmy: Dítě nerozlišuje jedinečné a obecné a nemá pojem trvání. Na procházce se domnívá, že se
vždy stejný slimák objevuje na různých místech, že hora mění tvar, když ji obchází
atp. Transdukce: Na rozdíl od deduktivního a induktivního usuzování zde nejde o vztah mezi
jedinečnými a obecnými výroky, ale o nelogické spojení dvou (nebo více) jedinečných výroků.
Příklad: „Včera jsem se zlobil na sestřičku. Sestřička je dneska nemocná. Její nemoc jsem tedy
určitě zavinil já!“
Ø
ØNázorné myšlení
•Předškolák začíná chápat první matematické vztahy. Jeho myšlení se však stále řídí přímým názorem.
Pravdu jakoby přímo „vidí“. Když například odlije z lahve do dvou sklenic stejné množství vody, zdá
se mu, že je více vody v té sklenici, v níž se vytvářil vyšší sloupec; nepřihlíží k objemu
sklenice. Stejně tak když udělá z hlíny kuličku a z ní potom placičku, myslí, že v placičce je jí
více, protože je větší.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ØKonkrétní myšlení
•Přibližně kolem 7. roku vstupují děti do stádia konkrétních operací. Na mentální reprezentace
(symboly) začínají nyní používat logiku. Piaget hovoří o operačním myšlení. Avšak ačkoliv jsou
schopny myslet logicky mnohem lépe než děti v předškolním věku, je jejich myšlení silně vymezeno
tím, co je zde a nyní. Podle Piageta dosáhnou vyšší úrovně – tzv. formálních či abstraktních
operací – až teprve s nástupem puberty. Až teprve pak budou schopny myslet zcela abstraktně,
testovat formálně odvozené hypotézy, chápat pravděpodobnostní soudy atp.
•Dítě v tomto období začíná chápat princip zachování hmoty, váhy a objemu, tedy skutečnost, že dvě
stejné kvantity látky mohou být co do hmotnosti, váhy i objemu stejné, ačkoliv jejich tvar může být
značně odlišný. Pojem zachování sám prochází vývojem:
•- v 6–7 letech zachování množství (hmotnosti)
•- v 9–10 letech zachování váhy
•- v 11–12 letech zachování objemu.
Ačkoliv jde ve všech případech o stejný princip, nejsou děti v tomto věku schopny přenést
(extrapolovat) poznatky z jednoho typu úkolu na druhý. V etapě konkrétních operací dítě není
schopno aplikovat v zásadě stejné myšlenkové operace na jevově odlišné situace. Piaget používal
k označení tohoto jevu termín „horizontální posun“.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ØAbstraktní myšlení a ryze formální operace
•Přibližně s počátkem do puberty začíná dítě řešit problémy tak, že na mentální representace
aplikuje čistou logiku oproštěnou od zkušenosti. Dostane-li například úkol: „Jestliže je X větší
než Y a Y je větší než Q, je větší X nebo Q?“ vyvodí logicky správnou odpověď, která je platná pro
všechny konkrétní případy X, Y a Q.

Dětské projevy doporučoval posuzovat v dynamickém hodnotícím prostředí – rady, pokyny, které při
dostatečné latentní kapacitě umožní dítěti řešení zadaného problému.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
1. Aktuální dovednosti    2. Zóna proximálního         3. Možný výkon s asistencí
      a znalosti                            vývoje   ZPD                        stane se novou
pozicí 1.
Socio-kulturní teorie Vygotského
•Psychický vývoj dítěte – závisí na působení socio-kulturního prostředí – sociální interakce –
dialogy s rodiči/učitelem (jazyk je stěžejním článkem Vygotského teorie) - umožnují rozvoj vyšších
mentálních funkcí – internalizace poznatků a zkušeností.
•Řešení problémů s podporou člověka s většími zkušenostmi – „zóna proximálního vývoje“=rozpětí mezi
aktuální úrovní dětských schopností, tak jak se projevují v jeho výkonu, a latentní kapacitou tj.
možným výkonem, jehož lze dosáhnout s pomocí (mediací) zkušenější osoby – process of scaffolding.
LEV VYGOTSKY 1896-1934

Podrobnější popis Eriksonovy teorie viz Studijní opora na IS
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE – DĚTSTVÍ - DOSPĚLOST
Psychosociální teorie Erika Homburgera Eriksona
1.Důvěra vs. základní nedůvěra, ctností je: naděje (0 – 1r)
2.Aautonomie vs. zahanbení a pochybnosti, ctností je: vůle (1-3)
3.Iniciativa vs. vina, ctností je: účelnost (3-6)
4.Snaživost vs. méněcennost, ctností je: kompetence (6-12)
5.Identita vs. zmatení rolí, ctností je: věrnost, oddanost zvolené životní filozofii (12- 19)
6.Intimita vs. izolace, ctností je: láska (19 – 25)
7.Generativita vs. stagnace, ctností je: pečování, konstruktivní přispění společnosti (25-50)
8.Integrita vs. zoufalství, ctností je: moudrost jako výsledek celkového vývoje jedince (50 a více)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Eriksonovo pojetí vývoje osobnosti
•Erik H. Erikson v zásadě vyšel z Freudovy koncepce vývojových stádií. Tato stadia však rozšířil,
takže zahrnují celý život jedince.
•Erikson – podobně jako Anna Freudová, Heinz Hartmann a Robert White – dospěl k závěru, že
nikoliv id, ale ego je základní instancí lidské psychiky. Ego je pro něj autonomní strukturou
osobnosti, která se vyvíjí v procesech sociální a kulturní adaptace. Hlavní funkcí ega je
integrovat zkušenost a chování adaptivním způsobem. Tento důraz na ego v rámci psychoanalýzy je
dnes zpravidla označován jako psychologie ega. Ego se nesnaží pouze přizpůsobit na prostředí, ale
samo nachází tvořivé řešení každého nového problému. I při nezdarech odpovídá aktivně, neboť je v
zásadě silné a flexibilní. Mnohé kvality ega přitom odrážejí vliv sociálních a kulturních faktorů.
•
•Teorie epigeneze
•Erikson přijal jeden z ústředních principů embryologie, princip epigeneze. Podle něj se vyvíjí
živý organismus z entity, která je zpočátku nediferencovaná, avšak je v ní nějakým způsobem
předprogramován vývoj jednotlivých orgánů i období a sekvence procesů jejich vývoje. Podobně tomu,
jako je předprogramován vývoj tělesných struktur a funkcí, je předprogramován i vývoj psychiky,
respektive ega. Všechny pozitivní kvality ega (důvěra, autonomie, iniciativa atd.) existují v
určité formě již při narození; zjevnými se však stávají až v určitých přesně vymezených životních
etapách či fázích.
•Erikson postuluje existenci osmi takových kvalit ega. Každá nová kvalita ega je přitom závislá na
vytvoření kvalit ega v období předešlých a staví na nich (viz 3. tabulka).

DE
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Tabulka 4 Eriksonovy etapy lidského vývoje. Podle: Erikson, E.H. (1963). Childhood and Society. 2nd
ed. Harmondsworth: Penguin
Věk
Psychosociální krize
Kvalita ega
0-1
úkolem dítěte je získat pocit důvěry v život a ubránit se proti pocitům nejistoty
naděje
1-3
úkolem je zvládnout rozpor mezi pocity autonomie a pocity studu a pochybností
síla vůle
3-6
úkolem je vyřešit konflikt mezi iniciativou a pocity viny
rozhodnost
6-12
úkolem je nabýt pocit snaživosti či usilovnosti v práci a ubránit se pocitům méněcennosti
kompetence
12-19
úkolem je hledání vlastní identity a boj proti jejímu rozplynutí v rozmanitých rolích (konfúze
rolí)
věrnost
19-25
úkolem je vytvoření intimního vztahu a vyhnutí se izolovanosti
láska
26-64
úkolem je pečovat o další generace a bojovat proti pocitům stagnace
péče
65+
úkolem je dosáhnout osobní integrity; její absence se projevuje pocity zoufalství z prožití
zbytečného života
moudrost
Psychosociální model vývoje
Erikson se ve svém modelu soustřeďuje na určité kvality ega, které vznikají na základě řešení
osobních a sociálních krizí..

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Stádia morálního vývoje Lawrence Kohlberga  Předkonvenční úroveň: v prvních dvou stádiích je
morálka vnější nikoliv vnitřní, dobro a zlo se posuzuje podle důsledku * Stádium 1: Zaměření na
trest a poslušnost – co se trestá je špatné, dobré je vyhýbat se trestu, strach z trestu se stává
prvořadým motivem v chování * Stádium 2: Naivní instrumentální hédonismus – dobro je představováno
výrokem: „Co z toho mám já?“; strach z trestu přetrvává, ale přidává se snaha o odměnu  Konvenční
úroveň: dostat se na tuto úroveň představuje značný skok, vyvine se etický kodex, který v sobě
zahrnuje i potřeby druhých * Stádium 3: Hodní kluci a holky – důraz především na vztahy, chtějí být
považováni za dobré syny, dcery, manžele, žáky, občany,... občas se mohou vzdát i toho, co chtějí,
protože jejich chování by poškodilo druhé * Stádium 4: Řád a zákon – Co by se stalo, kdyby každý ve
vaší situaci porušil zákon, protože by sis myslel že má dobrý důvod?  Postkonvenční úroveň: málo
lidí se dostane na úroveň postkonvenční, do 5. stadia se dostane asi jen 15% lidí a to pouze
starších 25 let; stádium 6 nakonec označil za potenciální; i ten, kdo dokáže uvažovat ve stádiu 6,
může mít problém ho sladit se svými činy * Stádium 5: Společenská smlouva – zákony byly udělány pro
člověka, a ne člověk pro zákony * Stádium 6: Univerzální etika - řídí se řadou individuálních
zásad, které říkají, že jedinec má právo na život, svobodu a spravedlnost * Stádium 7: konečné
stádium, náboženské; lze ho dosáhnout až na sklonku života; člověk je jen nepatrnou součástí
vesmíru, jednota s vesmírem či s bohem

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
• Kohlbergovo pojetí morálního vývoje
• Lawrence Kohlberg zkoumal vývoj morálního usuzování pomocí deseti dilemat, které mají respondenti
řešit. Svůj prvotní výzkum provedl se 72 chicagskými chlapci ve věku 10, 13 a 16 let (Kohlberg,
1958). Tento výzkum byl zároveň výchozím bodem pro dlouhodobé zkoumání morálního vývoje, které
probíhalo přes 40 let.
•K nejznámějším z původně zkoumaných deseti dilemat patří dilema Heinze. Zní takto:
•V jisté vzdálené zemi umírala jistá žena na zvláštní druh rakoviny. Jeden lékárník objevil lék, o
kterém lékaři věří, že by ji mohl zachránit. Šlo o zvláštní formu radia, jejíž výroba je poměrně
nákladná, lékárník však za malou dávku tohoto léku požaduje $ 2000 – tj. desetkrát více, než ho
stojí surovina potřebná k výrobě léku.
•Manžel nemocné ženy se jmenuje Heinz. Heinz si vypůjčil od všech známých peníze, usiloval i o
pomoc úřadů a nadací, ale celkem shromáždil pouze $ 1000. Poprosil tedy lékárníka, aby mu lék buď
prodal se slevou, anebo aby počkal se splacením druhé poloviny ceny. Lékárník odmítl se slovy: „Já
jsem ten lék vynalezl a teď na něm také chci vydělat!“ Zoufalý Heinz se ocitl v bezvýchodné
situaci, neboť vyčerpal všechny legální možnosti, jak svoji manželku zachránit. Vloupal se tedy
potají do lékárníkova domu a lék ukradl.
•
•Klíčová otázka pro zkoušeného jedince zní:
•Měl Heinz tento čin udělat? Pokud ano, proč? Pokud ne, proč ne?

•Dlouhodobé Kohlbergovy výzkumy ukázaly, že si všichni respondenti uvědomují, že jde o složité
dilema, o konflikt, o obtížně řešitelnou situaci. Liší se však v tom, v čem spatřují podstatu
tohoto konfliktu a čím se ve svém usuzování řídí, jaký mají pojem „spravedlnosti“, „správnosti“ či
morálky. Kohlberg ukazuje, že lze tyto koncepce a jim odpovídající formy usuzování uspořádat do
hierarchické sekvence šesti úrovní, které se ve vývoji objevují vždy v určité posloupnosti.
(Detailní popis – viz Interaktivní Osnova na IS)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
EMRYONÁLNÍ OBDOBÍ
– vývoj plodu od početí do narození
Embryonální vývoj – zahrnuje progresivní anatomickou diferenciaci, tj. změny od obecného ke
specifickému, od jednodušší formy k vysoce komplexní (K.E. von Baer 1792-1876) a nejenom v anatomii
-  stejné principy se uplatňují později i v chování dítěte  – např. úchop

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Základní formy prenatálního vývoje
•V přírodě se vyskytují dvě základní formy prenatálního vývoje. První z nich můžeme pozorovat
například u hlodavců. Tito tvorové mají relativně krátkou dobu březosti a matce se narodí velké
množství značně nevyvinutých mláďat – jsou malá, slabá, holá, bezmocná, se špatnou koordinací
pohybů atd. Tito tvorové mají zpravidla malý mozek, nevyvíjí se u nich příliš složité vzorce
sociálního chování a žijí poměrně krátce.
•Druhou formu prenatálního vývoje můžeme pozorovat u větších savců. Ti mají naopak poměrně dlouhou
dobu březosti a matce se narodí malé množství relativně vyvinutých mláďat schopných se o sebe
postarat hned po narození. Například mládě zebry je schopno několik hodin po narození běhat se
stádem a v případě ohrožení nakopnout útočníka. Tito tvorové mají zpravidla velký mozek, složité
formy sociálního chování a žijí poměrně dlouho.
•Nápadnou výjimku z těchto dvou forem prenatálního vývoje představují primáti a zejména člověk. Tem
má velký mozek, komplexní formy sociálního chování a žije relativně dlouho, avšak ve srovnání
s ostatními velkými savci se rodí poměrně bezmocný a málo vyvinutý. Podle některých biologů je
člověk „embryem“ ještě po porodu a zůstává jím ještě po celý první rok svého života. Vývoj, který u
ostatních druhů probíhá ještě v děloze, tak u něj probíhá ještě nějaký čas po narození.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Nezralost lidského mláděte
-S sebou nese řadu důsledků. Mnoho našich druhových charakteristik a dovedností vzniká až po
porodu, ne před ním. Zatímco příslušníci ostatních druhů dozrávají v relativně klidném prostředí
dělohy, my dozráváme v prostředí bohatém na celou řadu fyzických, sociálních a kulturních podnětů.
-To od nás vyžaduje vysokou schopnost adaptace a zejména učení. A skutečně také žádný jiný tvor
není tak schopný učit se, ani není tak závislý na této schopnosti jako člověk.
-A navíc dlouhé období nezralosti mimo mateřské lůno s sebou přináší pro každého jedince značně
odlišné prostředí; tato variabilita prostředí přispívá ke značné variabilitě znaků u jednotlivých
příslušníků našeho druhu. S touto pestrostí osobností a osudů se u ostatních tvorů patrně
nesetkáme.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ETAPY PRENATÁLNÍHO VÝVOJE
Prenatální stadium je obdobím od početí po narození dítěte. Zpravidla se dělí na tři etapy:
ØZárodečné v užším slova smyslu (do dvou týdnů) – období zygoty
ØEmbryonální (od dvou týdnů do tří měsíců) – diferenciace tkání a struktur
ØFetální či období plodu (od tří měsíců do narození)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Etapy prenatálního vývoje


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PRENATÁLNÍ VÝVOJ


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PRENATÁLNÍ
 VÝVOJ

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
POČETÍ – OPLOZENÍ VAJÍČKA


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
POČETÍ a ZÁRODEČNÉ OBDOBÍ
Jde o období charakterizované oplozením vajíčka, jeho rýhováním, vznikem blastocysty, jejím
uhnízděním ve sliznici dělohy a vytvořením zárodečného stvolu.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ØOplození vajíčka (početí)
Vývoj lidského organismu začíná aktem oplození (koncepce), tj. splynutím mužské a ženské pohlavní
buňky (gamety). K oplodnění vajíčka, které bylo uvolněno z Graafova folikulu ve vaječníku, dochází
v době ovulace, k níž dochází zpravidla uprostřed menstruačního cyklu. Zatímco spermie (přesněji
řečeno její aktivní část, spermatozoa) žije asi 48 hodin, žije vajíčko pouze 24 hodin. Ze dvou
gamet s polovičními (haploidními) sadami chromozómů, z nichž jedna pochází od otce a druhá od
matky, vzniká oplozené vajíčko (zygota) s úplnou sadou chromozómů (diploidní). Oplození je impulsem
k dalšímu rychlému vývoji zygoty, kterým je rýhování.
•
Ø Rýhování vajíčka
Několik hodin (asi 36) po splynutí pohlavních buněk dochází k prvnímu dělení zygoty na dvě, později
na čtyři, osm, šestnáct atd. stejně velkých buněk (blastomer). V průběhu tohoto mitotického dělení
buněk se vajíčko přemění v útvar podobný moruši (či malině), který odpovídá stádiu moruly. Toto
dělení probíhá první čtyři dny ve vejcovodu. Na konci čtvrtého dne má zygota asi 64 buněk a získává
postupně tvar zvnějšku podobný nafukovacímu fotbalovému míči – je vevnitř dutá a na povrchu jsou
pravidelně uspořádané buňky. Již v tomto období jsou zjišťovány značné interindividuální rozdíly ve
velikosti buněk a v rychlosti jejich mitotického dělení. Od této chvíle se jedna z buněk začíná
chovat jinak než ostatní. Z ní se v dalším vývoji vyvine lidský jedinec, zatímco z ostatních buněk
se vyvine trofoblast, z nějž vzniká placenta. Tento útvar je označen jako blastocysta. Během vývoje
zygoty se z blastocysty utváří:

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ

•1. Z povrchových pravidelně uspořádaných obalových buněk, které jsou světlejší, vzniká trofoblast.
Buňky trofoblastu se vzniku vlastního zárodku vůbec neúčastní, ale později z nich vznikne jedna z
plodových blan – blána klkatá (chorion), která zprostředkuje zárodku především vyživovací funkce.
•2. Temnější a více granulované buňky, které jsou uvnitř moruly, vytvářejí pod trofoblastem druhou
část vajíčka – zárodečný uzel (embryoblast). Z něj vznikají základy nového jedince a také další
extraembryonální orgány.
•a)  zárodečný terčík, který nejdříve sestává ze dvou vrstev (ektodermy a endodermy), později ze
tří vrstev:
•- ektoderm – nervová soustava, hypofýza, dřeň nadledvinek, smyslové epitely
•- mesoderm – pobřišnice, poplicnice, soustava močová a pohlavní, cévy, chrupavky, svalstvo
•- endoderm – soustava trávicí a dýchací
•b)  extraembryonální orgány
•- amniotický vak - později v něm vzniká plodová voda, která je důležitým prostředím pro zárodek a
plod
•- žloutkový váček – rudimentární vývojový prvek
•- placenta – vzniká srůstem chorionu klkatého a sousedící děložní sliznice; zprostředkovává přenos
krevních plynů, živin a hormonů mezi tělem plodu a matky
•- pupeční šňůra – spojuje zárodek s placentou

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
• Uhnízdění zárodku (nidace, implantace)
•Oplozené vajíčko putuje asi tři až čtyři dny vejcovodem a mění se z moruly v blastocystu.
•Blastocysta asi den až dva volně plave v děloze a pak se v průběhu 6.–8. dne začne uhnizďovat do
sliznice děložní.
•Přitom se velmi silně mění jak její vnější část (trofoblast), tak část vnitřní (embryoblast).
•Sliznice dělohy je v tomto stádiu zduřelá a bohatě prokrvená.
•Na počátku těhotenství se normální menstruační cyklus v tomto stádiu zastaví a nedochází k
odbourávání sliznice.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Původní otvor se zaplní sraženinou a vrstvou trofoblastu zvanou víčko (operculum), které plní
imunitní funkce, neboť matčin organismus tělísko vnímá jako nepřátelské; časem (asi za 12 dní) se
otvor zcela zacelí přerůstající povrchovou slizniční vrstvou. Tím je nidace ukončená. Na konci této
etapy je zárodek (tj. váček, blastocysta) asi 4 mm velký. Žena zpravidla o této události ještě nic
neví.
Uhnízdění zárodku (nidace, implantace)
Trofoblast se rychle klkovitě a síťovitě vrůstá do děložní sliznice, rozleptává její jemný povrch,
až vyhloubí jamku, do níž se zárodečný váček zanoří. Asi po 40 hodinách od počátku nidace zapadne
celý váček pod povrch děložní sliznice, která se nad ním uzavře.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH VÝVOJOVÝCH OBDOBÍ
Prenatální období =devět měsíců, od oplození vajíčka až po porod Člení se na tři fáze:
1.Od oplodnění po uhnízdění blastocysty – končí vznikem tří zárodečných listů, trvá asi tři týdny,
ve třetím týdnu vznik nervové trubice
2.Embryonální období – do 12. týdne (konec prvního trimestru), vznik všech orgánových základů,
embryo citlivé - v tomto období mohou vznikat vývojové vady
3.Fetální období – dokončování vývoje orgánových systémů, některé už začínají i fungovat, trvá až
do narození - v tomto období nereaguje se zvýšenou citlivostí plod i matka

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Pohlaví: genetické pohlaví určeno chromozomy X a Y, ale pohlavní znaky určují hormony, všechna
embrya jsou primárně samičí, ale rozvoj mužského pohlaví určuje testosteron (produkovaný varlaty),
pohlavní orgány vznikají v embryonální fázi, ve fetálním období pak působí pohlavní hormony i na
vývoj mozku.
Páry lidských chromozomů

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
2. měsíc – v 7. týdnu první pohyby (málo znatelné),
v 8. týdnu dostávají charakter záškubů,
v 9. týdnu izolované pohyby končetin a posléze i hlavy
3. měsíc – reakce na dotek v okolí úst a nosu, pohybuje jazykem, zívání, sací pohyby, na podráždění
sevření prstů, pohyb hlavy i končetin, otočí se kolem své osy
4. měsíc – střídavý pohyb rukama a nohama, reaguje na dotek kdekoliv na pokožce, otevírá a zavírá
ústa, mění výraz tváře, na podráždění víček reaguje jen víčky (a ne celým tělem jako dřív),
začínají se vytvářet základní reflexy
5. měsíc – reaguje na tlak a zvukové podněty (zejména z matčina těla – tlukot srdce), rozlišuje
základní chutě, pohyb aktivnější a diferencuje se, rozdíly v denní a noční aktivitě, v době mezi
18. a 20. týdne začíná matka vnímat pohyby plodu, matky registrují asi jen 40% pohybů
6. měsíc – zvětšuje se intenzita pohybů končetin, všechny pohyby stále nekoordinované, diferencují
a prohlubují se reakce na podněty, reaguje i na zvuky z vnějšího prostředí (modifikované amniovou
tekutinou)
7 – 9. měsíc – motorika i percepce se dále rozvíjí, zlepšuje se kvalita smyslů – vzrůstá
propustnost placenty, takže se rozvíjí i chuť a čich, střední ucho ukončuje vývoj v 7. – 8. měsíci
a s ním se rozvíjí i patřičná korová centra, vznikají specifické zkušenosti (matčin hlas, intonace
mateřského jazyka,…), na konci těhotenství je děloha napjatá a ztenčená takže působí jako
zesilovač, rozvoj smyslů závisí na stimulaci
IM

Obecné znaky prenatálního vývoje: některé funkce se objevují ve specifickém období (některé vymizí
ve specifickém období), ve fetálním období je četnost pohybové aktivity stabilní – zabírá 20-30%
času, některé pohybové funkce plodu jsou základem funkcí postnatálních (sání, zívání., jiné mají
svůj smysl již před porodem (změna polohy těla, polykání amniové tekutiny)
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
-Plod má vrozenou schopnost reagovat na podněty (změna matčiny polohy, zvukové podněty), reaguje
tak jak je pro něj výhodné, jeho reakce se postupně diferencují a přibývají, je schopen
nejjednodušších forem učení, dokáže se naučit rozlišovat některé podněty a reagovat na ně různými
způsoby (většinou změnou intenzity pohybu)
-rozvíjí se bazální pocit bezpečí  chování je již individuálně typické, jeho znaky přetrvávají i
po narození (zpravidla projevy temperamentu, intenzita, množství, frekvence pohybová).
Matka a plod: pro rozvoj plodu je významné spojení s matkou, komunikace může probíhat fyziologicky
(krev přes placentu – hormonů, metabolismu...), smyslově (pohybem, tlakem, zvukem…), a emočně (tím
že se matka na dítě soustředí, má k němu určitý vztah… (nechtěné děti bývají častěji potraceny, než
chtěné, aktivním účastníkem komunikace je také plod
-Nedonošené děti (Langmeier, Krejčířová): bývají labilnější, dráždivé, současně méně reaktivní na
smyslové a sociální podněty
-Prenatální diagnostika: ultrazvuk, alfa fetoproteinový test (z krve matky, rozštěp páteře,
anencefálie), amniocentéza (Downův syndrom)
I

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
OBR teratogeny malá 63


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
TERATOGENY


GVÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Prenatální vývoj lidského plodu trvá 9 kalendářních měsíců. V tomto období se vytvářejí všechny
potřebné předpoklady pro budoucí samostatný vývoj plodu. Plod je velice brzy aktivním organismem,
který je schopen i nejjednodušších forem učení
a jehož projevy jsou již v této době individuálně specifické. Dovede diferencovaně reagovat na
různé smyslové podněty – taktilně-kinestetické a sluchové. Pro rozvoj plodu je důležité spojení s
mateřským organismem.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Normální porod
-ve 38. – 42. týdnu
-průměrná hmotnost novorozence 3300 – 3400g
-měří v průměru 50cm
-Výrazná změna prostředí = zátěžový okamžik pro dítě,
-Rychlý nástup funkcí mnoha orgánů (dýchání, trávicí trakt)
APGAR-ova škála:
vzhled (barva), pulz (srdeční rytmus), grimasy (iritabilita), aktivita (svalový tonus), respirace
POROD - NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
APGAR-ova škála - skorování:


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
NOVOROZENECKÉ OBDOBÍ
-Trvá asi jeden měsíc od doby porodu, je to adaptační období, reaguje pomocí reflexů (sání, úchopu,
chůze), veškeré projevy chování závisí na biorytmu, krátké úseky bdění vyplňuje uspokojování
biologických potřeb (až postupně se dá zaujmout i jinými podněty), bdělost se dá ovlivnit (např.
změnou polohy)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Brazeltonova neonatální škála hodnotí 4 dimenze:
1. Interaktivní chování
2. Motorické chování
3. Ovládání fyziologického stavu
4. Reakce na stres
Brazeltonova škála: rozlišuje šest základních stavů novorozence
§Hluboký spánek: dech pravidelný, oči zavřené, nízký svalový tonus, změna stavu je méně
pravděpodobná než v ostatních
§Lehký spánek: REM fáze, rychlé pohyby očí, zavřená či přivřená víčka, dech nepravidelný, nízká
úroveň aktivity s drobnými záškuby či nahodilými pohyby
§Dřímota: přechodný stav mezi spánkem a bděním, oči otevřené či polootevřené s kalným pohledem,
nízké svalové napětí,
§Klidný bdělý stav: s jasným pohledem, veškerá pozornost zaměřena na pozorování a naslouchání,
aktivita nízká, střední svalové napětí, zapojování se do sociální interakce
§Aktivní bdělý stav: oči otevřené, značná pohybová aktivita s velkými pohyby končetin, častější
krátké hlasové projevy
§Pláč: oči otevřené nebo zavřené, velká pohybová aktivita, vysoké svalové napětí, dech
nepravidelný, pláč

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ
Od 1 měsíce – 1 roku
= Fáze receptivity – hlavním účelem = získání důvěry ve vztahu ke světu
Měření Inteligence
Výzkum ukazuje, že přibývání na váze a zvětšování objemu hlavy v prvním měsíci života kojence – se
váže k vyššímu IQ ve školním věku
•Mullen Scales of Early Learning (0-5 let) – pohybové, vizuální a jazykové schopnosti
•Bayley Scale of Infant Development (1m-3,5let)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ = 1 měsíc – 1 rok
Rozpoznávání tváří - již krátce po narození kojenci přednostně zaměřují pohled na lidskou tvář
spíše než na jiné předměty

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ = 1 měsíc – 1 rok
Potřeba stimulace a s tím související učení:
1.Fáze rozvoje poznávacích procesů = období senzomotorické inteligence

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ
= 1 měsíc – 1 rok
2. Poznávání a učení probíhá na úrovni kontaktu s okolním světem v časově limitovaném úseku
přítomnosti
3. Pro rozvoj poznávacích procesů = důležité vnímání – zrakové a motorika.
4. Zrakové vnímání – rozvoj teprve po narození – schopnost vrozená, ale vyžaduje specifickou
stimulaci
5. Pohybový vývoj = důležitý pro rozšíření podnětové nabídky a možnosti upokojit zvídavost vlastní
aktivitou
(Obr. Thorová, 2015)

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ = 1 měsíc – 1 rok
Poznání trvalosti a stability objektů = důležitý mezník v kognitivním rozvoji
V raném kojeneckém věku – rozvoj především implicitní paměti
Ve druhé polovině kojeneckého věku – i explicitní, deklarativní paměť tj. schopnost uchovávat různé
poznatky
Předpoklady k rozvoji řeči: Sluchové vnímání = diferenciace specifických řečových zvuků = fonémů,
stejně jako schopnost produkovat zvuky podobné fonémům (broukání, žvatlání), interakce vrozených
dispozic a učení a též i kvalita stimulace.
Dítě má vrozenou schopnost emočně reagovat – emoční projevy = velmi důležité

Matka/otec ve vztahu k dítěti = zrcadlo – zpětná vazba – základ pro učení nápodobou
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ – SOCIALIZACE
Prostředkem socializace = učení v rámci mezilidské interakce
Lidé dítěti zprostředkovávají různé zkušenosti a rozvíjejí tak jeho schopnosti
Proces socializace závisí především na interakci s matkou/rodiči – obě strany pro tuto interakci
vybaveny vrozenými dispozicemi

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
Citlivá matka – dovede rozeznávat signály potřeb dítěte a přiměřeným způsobem je uspokojovat. Matka
svými reakcemi poskytuje dítěti informaci o jeho hodnotě a významu – tento obraz = základem jeho
sebepojetí.
Pokud otec věnuje dítěti dostatečnou pozornost – vytváří si dítě i vztah k otci.
KOJENECKÉ OBDOBÍ – SOCIALIZACE
6.=9. měsíc – dítě začíná odlišovat matku od ostatních lidských bytostí
Separační úzkost (Bowlby a Robertson, 1952) a strach z cizích lidí = jeden z nejdůležitějších
signálů normálního vývoje
Matka = jeden z prvních objektů, které dítě chápe jako trvalé
Postupně akceptuje i svou vlastní samostatnost – oddělenost od mateřské bytosti – v důsledku této
zkušenosti dítě rozvíjí tendence udržet zájem matky  různými způsoby – rozvoj dětských kompetencí
např. komunikace

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
KOJENECKÉ OBDOBÍ – SOCIALIZACE
Vývoj sebepojetí - Na konci prvního roku – dítě začíná chápat stálost a kontinuity vlastní bytosti,
odlišené od okolního světa, orientuje se v nejbližším prostředí, začíná vytvářet stabilní vztahy ke
svému prostředí a pocit jistoty a bezpečí dána uspokojujícím vztahem s matkou/rodiči.
Zkušenost CITOVÉ DEPRIVACE
či sub-deprivace
= příčinou poruch vývoje osobnosti!

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
SOCIALIZACE KOJENCE
Pochopení
trvalosti objektu = základem vytváření předpojmu

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
BATOLECÍ VĚK
Velký význam – motorický vývoj = pohybové dovednosti – ovládání vlastního těla i pronikání do okolí
Samostatná lokomoce = uvolnění z vázanosti na prostor i aktivitu jiného člověka
- a rovněž uspokojování potřeby stimulace
Rozvoj poznávacích procesů = symbolická expanze do světa
(Obr. Thorová, 2015)

První řečové projevy = agramatické (teprve mezi 2.-3. rokem základy syntaxe)
Narůstá schopnost reagovat emočně diferencovaně – sebehodnotící emoce, pocit hrdosti, zahanbení a
studu, typická = separační úzkost, rozvoj empatie.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
BATOLECÍ VĚK
Rozvoj symbolického myšlení – jeho nezbytným předpokladem = pochopení trvalosti objektu = základem
k vytváření předpojmů → schopnost anticipace budoucího dění
Poznávání pravidel fungování okolního světa
Rozvíjí se všechny formy paměti s výjimkou epizodické formy deklarativní paměti – v tomto období se
vytváří jen velmi málo trvalejších vzpomínek
Řeč – vyvíjí se v interakci s rozvojem poznávacích procesů – Obzvlášť rychle -
sémantická složka = dětský slovník

Osamostatňování – spojeno s rozvojem komunikace
Řeč = základním nástrojem sociálního přizpůsobení, učí se jí nápodobou verbálního modelu jež je k
dispozici
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
S normami chování se seznamuje – pozorováním i prostřednictvím verbálního výkladu. Znalost pravidel
uspokojuje dětskou potřebu orientace – žádoucí chování = odměněno
Nápodoba a identifikace rodiče=důležitá forma sociálního učení batolat.
SOCIALIZACE BATOLETE
Probíhá v rámci rodiny – pod vlivem rodičů, sourozenců
Postupné odpoutávání z vazby na matku
Vztah k otci – citová vazba na oba rodiče – větší citová jistota
Sourozenci = alternativní zdroj zkušeností
Důležitý vztah mezi potřebou emancipace a potřebou stability
Vědomí vlastní osobnosti, trvalosti vlastní existence a její kontinuity
Potřeba sebeprosazení, až negativismu – okolo 2 let období vzdoru, odporu („terrible twos“)
Sebepojetí batolete – jeho kompetence, vlastnictví i sociální role, genderová role
Sebehodnocení závislé na názoru rodičů – nutno kritizovat chování a nikdy ne osobu dítěte!!!

Symbolická hra = důležitá – umožnuje zvládnout problematické situace přijatelným způsobem
Rozvíjí se - porozumění prostoru, času a počtu – zatím s omezenou schopností abstrakce
-Všechny složky paměti – epizodická umožnuje formulaci vlastních zážitků verbálně
-Emoční inteligence – porozumění vlastním i komplexnějším emocím a citovým projevům druhých
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ – VĚK HRY
Charakteristický diferenciací vztahu k světu
Představivost = fáze fantazijního zpracování informací a intuitivního uvažování, které není
regulováno logikou
Myšlení předškolního dítěte = charakteristické egocentrismem, ulpíváním na zjevných znacích a
magičností
Interpretace reality jemu srozumitelným a přijatelným způsobem – občas výpomoc zkreslením či
vyloučením některých informací – tímto způsobem uspokojuje svoji potřebu jistoty orientace. Úroveň
myšlení - ovlivněna způsobem verbálního vyjadřování a zpracováním informací.
Diferenciace egocentrické řeči = prostředek uvažování i autoregulace
Kresba = významná neverbální symbolická funkce- rozvíjí se od fantazijního způsobu zpracování
tématu k realistickému pojetí

Rozpoznání sebe sama v zrcadle
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PŘEDŠKOLNÍ OBDOBÍ – VĚK HRY

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PŘEDŠKOLNÍ VĚK – SOCIALIZACE
Rodina i sociální prostředí = zařazení do mateřské školky = důležitý mezník
Učí se žádoucí způsoby chování – prosociální, respektující práva ostatních
Základní normy chování – ztotožnění – za dodržení oceněni
Rodiče = model různých rolí, vzor – identifikace
Postupné uvolňování vázanosti na rodinu = období přípravy na život ve společnosti
Navazují kontakty s vrstevníky – soulad potřeb a zájmů
Ve skupině – diferenciace rolí – soupeření i spolupráce
Přejímání názorů dospělých na sebe sama nekriticky
Součástí dětské identity = pozorovatelné charakteristiky, vztahy k lidem, vlastnictví i různé
sociální role – i genderová – mají tendenci zveličovat genderové rozdíly – vyšší hodnota vlastního
genderu, identifikují se s rodičem stejného pohlaví.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
 – SOCIALIZACE
D. Premarc & G. Woodruff:
 TEORIE MYSLI

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ŠKOLNÍ VĚK
Mění se způsob dětského poznávání – rozvíjí se zraková i sluchová percepce, mění se uvažování –
přechod na úroveň konkrétních logických operací
Stále vázány na realitu, ale již respekt základních zákonů logiky
Ubývá poznávacího egocentrismu, neulpívání na jednom hledisku
Schopnost chápat podstatu určité skutečnosti a nenechat se ovlivnit dílčími proměnami – školák
akceptuje proměnlivost jako základní vlastnost reality
Decentrace – v hodnocení sebe sama i jiných lidí
Realistický přístup – školák skutečnost jako danost a o jiných alternativách zatím neuvažuje
Mění se způsob chápání problémů i strategie jejich řešení
Rozvíjí se metakognice – i když školák ještě není schopen adekvátního sebehodnocení
Lepší ovládání pozornosti, zvyšuje se kapacita paměti a rozvíjejí se paměťové strategie – rozvoj
není vázán jenom na zrání, ale též specifické požadavky školy
Jazykové schopnosti – rozvíjejí se pod vlivem školní výuky
Emoční stabilita se zvyšuje v závislosti na zrání CNS – lepší ovládání pocitů, rozvoj emoční
inteligence, sebekontrola a další autoregulační mechanismy volního charakteru.

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ŠKOLNÍ VĚK


Příslušnost k rodině – stále důležitou součástí identity – otec i matka  = modelem určitého
chování  a zdrojem jistoty a bezpečí – očekáváním rodičů se může změnit i jeho postavení v rodině
Při rozpadu rodiny – dítě ztrácí možnost získat mnohé potřebné zkušenosti
Změna vztahu k rodičům – postupně nabývají na významu normy vrstevnické skupiny – diferenciace
způsobu komunikace
Genderová diferenciace – narůstá – jednoznačné upřednostňování vrstevníků stejného pohlaví.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ŠKOLNÍ VĚK - SOCIALIZACE
1.Raný – 6-7 let
2.Střední školní věk 8-12 let
3.Starší školní věk 12-15 let
Vstup do školy - Oficiální vstup do společnosti – fáze píle a snaživosti – dítě se vymezuje tím, co
dokáže
Role žáka a spolužáka – plnit očekávání, chovat se požadovaným způsobem a respektovat určité  normy
a přijmout autoritu učitele
Posuzováno podle výsledků, pozitivní hodnocení zde nezíská automaticky
Spolužáci = rovnocenní partneři – porovnávání = potřebuje být pozitivně hodnocen i svými vrstevníky
– získat v dětské skupině přijatelné postavení

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ŠKOLNÍ VĚK


VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
BRONFENBRENNEROVA TEORIE EKOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ
(Obr. Thorová, 2015)

Principy Úspěšného Rodičovství
LASKAVĚ ale PEVNĚ a s RESPEKTEM!
1. DÍTĚ MÁ CÍTIT, ŽE JE MILOVÁNO = nejdůležitější princip správné výchovy!!!
2. PROJEVOVAT LÁSKU - kontakt očima, fyzický kontakt, soustředěná pozornost
3. BEZPODMÍNEČNÁ LÁSKA – mít své dítě rád bez ohledu na jeho chování
4. NAPLŇOVAT „CITOVÉ POTŘEBY“ DÍTĚTE – láskou, porozuměním, kázní atd. (Čím plnější je „citová
nádrž“ dítěte, tím lépe se cítí a tím lepší je jeho chování – děti zrcadlí naši lásku)
5. NEDĚLENÁ POZORNOST – každému dítěti se věnovat
individuálně 5min/denně
6. Učit dítě rozpoznávat DOBRO a ZLO – jít příkladem
7. Jednat s dítětem NA JEHO VÝVOJOVÉ ÚROVNI
(viz 9. přednáška) a TRPĚLIVĚ – alespoň jako se štěnětem

Principy Úspěšného Rodičovství
LASKAVĚ ale PEVNĚ a s RESPEKTEM!
8. MILUJÍCÍ KÁZEŇ - NEpoužívat hrubé, sprosté výrazy, ironii, sarkasmus, NEPONIŽOVAT, NEPOSMÍVAT
SE! Kázeň je mnohem snazší, jestliže dítě cítí, že je bezpodmínečně milováno.
Volná výchova má na dítě negativní vliv – vyvolává úzkost - děti potřebují pravidla, řád a
autoritu!
9. TRESTAT CHOVÁNÍ - ne dítě - NIKDY NE: jsi zlý kluk, ošklivá holka, nemám tě rád….!!!!
10. NETRESTAT ve VZTEKU/AFEKTU – počítat do 20 nebo na 10min opustit místnost
11. Vychovávat SPRAVEDLIVĚ – nenadržovat, nemít oblíbence
12. CHVÁLIT HODNĚ kdykoli je příležitost nebo si ji vytvořit
13. KRITIZOVAT PŘIMĚŘENĚ – utváří se tak sebevědomí či mindráky

Principy Úspěšného Rodičovství
LASKAVĚ ale PEVNĚ a s RESPEKTEM!
14. Dětem do 3 let HODNĚ ČÍST, mluvit – na ně, s nimi, k nim! Komentujte svou činnost. Neodpírejte
dítěti kontakt očima pro vlastní zaujetí mobilním telefonem!
NE OBRAZOVKY! A pokud ano, vždy v přítomnosti rodiče.
TOTO NE!

Principy Úspěšného Rodičovství
LASKAVĚ ale PEVNĚ a s RESPEKTEM!
15. HRÁT SI S DĚTMI, různorodé AKTIVITY, MLUVIT s nimi
16. UMĚT SE OMLUVIT a PŘIZNAT CHYBU – modelovat správnou komunikaci a řešení problémů (podle
vývojové úrovně dítěte)
17. KAŽDÝ DEN PROJEVIT ZÁJEM O ŠKOLU  – CO BYLO?
 … a soustředěně vyslechnout!

Principy Úspěšného Rodičovství
LASKAVĚ ale PEVNĚ a s RESPEKTEM!
18. NESTRAŠIT – doktorem, injekcemi, nemocnicí, Mikulášem/čertem…NIČÍM!
19. NEHÁDAT SE PŘED DĚTMI
20. Děti NEJSOU KAMARÁDI – nepřenášet na ně starosti, neplakat před nimi, nepomlouvat partnera,
prarodiče, učitele…
21. NEPŘIVLASTNOVAT SI DĚTI – děti jsou nám
pouze „zapůjčené“, abychom jim pomohli postavit
se na vlastní nohy a poté je nechali jít!
22. NESEBEREALIZOVAT SE PROSTŘEDNICTVÍM DĚTÍ

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE - DĚTSTVÍ
ZÁVĚR
Příště: Vývojová psychologie – dospívání, dospělost a stáří

IS_E-earning_Studijní opora
IS
Soubory – Dokumenty
4_Podklady k výuce
Obecná a vývojová psychologie
https://is.vszdrav.cz/auth/do/vsz/podklady/obecna_a_vyvojova_psychologie.qwarp

Doporučená literatura
•THOROVÁ, K. Vývojová psychologie. Praha, Portál: 2015. ISBN 978-80-262-0714-6.
•KOUKOLÍK, F. Mozek a jeho duše. Praha: Galén, 2014. ISBN 978-80-7492-069-1.
•VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2005. ISBN
80-246-0956-8.
•
•GLEITMAN, H., FRIDLUND, A.J. & REISBERG, D. Psychology. New York, W.W. Norton & Company, 1999.
ISBN 0-393-97364-6.

Doporučená literatura