Endokrinní žlázy Stavba kůže a kožní adnexa MUDr. Richard Becke FENESTROVANÁ KAPILÁRA Polarita endokrinní buňky Uvolňování sekrečních granul do krve Sekreční granulum Golgiho complex Sekreční granula Granulární endopl. retik. mitochondrie Scheme: Krstić, Illustr. Encycl. of Human Histology, 1984 nucleolus Logické rozmístění organel v buňce vzhledem k místu sekrece hormonu, tedy směr k kapiláře Endokrinní systém tvoří speciální endokrinní žlázy a endokrinními části nebo buňky jiných orgánů •hypofysa ( adenohypofysa + neurohypofysa ) •epifysa ( corpus pineale, šišinka ) •štítná žláza •příštítné žlázy •nadledviny ( kůra a dřeň ) •Langerhansovy ostrůvky pankreatu •endokrinní buňky v srdci, ledvinách, gonádách, placentě •buňky DNES (epitel trávicího a dýchacího systému) •endotelové buňky, hepatocyty Hypofysa Adenohypofysa Neurohypofysa ( Glandula pituitaria ) Hmotnost : 0,5 – 1,5 gramu infundibulum 1/ Uložení : os sphenoidale – corpus Fossa hypophysialis / sella turcica / 2/ Skládá se : 2 laloky A) adenohypofysa / přední lalok, žlázový / B) neurohypofysa / zadní lalok, nervový / Ten je spojem pomocí infundibula / stopka / s hypothalamem. Prochází skrz foramen diaphragmatis Pacchioni Embryologie : každý lalok má jiný původ : ektoderm a neuroektoderm Sella turcica HYPOFYSA - schéma ADENOHYPOFYSA Přední lalok (Trámčitý epitel) NEUROHYPOFYSA ( axony , pituicyty, kapiláry, Hormony zde do krve z axonů ) Median eminence Infundibulum / stopka / HORMONY ADENOHYPOFÝZY a jejich cílové orgány Junqueira´s Basic Histology, A. Mescher, 2010 B = basofilní buňky A = acidofilní buňky B A B A B B Acidofilní buňky : Somatotropní buňky STH – růstový hormon Mammotropní buňky : PRL – prolaktin Basofilní buňky : Thyrotropní buňky TSH – thyrotropní hormon Gonadotropní buňky : FSH – folikuly stimulující hormon LH – luteinizační hormon Muži – ICSH Kortikotropní buňky ACTH – adrenokortikotropní hormon MSH – melanocyty stimulující hormon / beta – lipoprotein, beta- endorfin, enkefalin /. Ovlivnění činnosti AH: - v hypothalamu - neurosekreční neurony → produkují: = = liberiny : Nucleus arcuatus - jejich axony končí již v infundibulu - v obl. primárního kapilárního plexu přestup liberinů do krve→ portálními vénami do → adenohypofysy - sekund.kapil.plexus → ovlivnění bb. AH ( rete mirabile venosum ) Jádra dorsomediální, ventromediální, infundibulární primární kapilární plexus sekundární kapil. plexus a.hypophysialis sup. Portální systém hypofysy 2 laloky Lobus dexter et sinister Spojené můstkem / isthmus / Lobus pyramidalis / asi 50 % populace / památka na vývoj žlázy. Vazivové pouzdro, tenká vazivová septa : rozdělení na menší laloky a lalůčky Isthmus – ve výši 1. prstence trachey Folikulární buňky / T3 a T4 / Parafolikulární buňky / kalcitonin / Štítná žláza Krční krajina, skládá se : Folikulární stavba štítné žlázy Vazivové pouzdro Folikuly – kulovité útvary : 50 – 200 цm Folikulární buňky : Koloid Struma – zvětšení štítné žlázy ( difúzní nebo uzlová struma ) A)Nedostatek jódu / v těhotenství nutno ještě více zvýšit příjem / B)Autoimunitní choroby / Basedovova a Hashimotova choroba / C)Porucha enzymů pro tvorbu T3 a T4 D)Nádory štítné žlázy Příznaky : zvětšení – hmatná palpací při vyšetření Exoftalmus Tlak na jícen a tracheu obtíže při polykání a dýchání Příštítné žlázy 2 horní a 2 dolní tělíska Dorsální plocha laloků štítné žlázy Trámčitý epitel , trámce buněk, vazivová septa, S věkem : přibývá adipocytů Buňky hlavní a buňky oxyfilní Buňky hlavní / 5 – 8 μm /, Secernují polypeptid : Parathormon ( Antagonista: kalcitonin ) Oxyfilní buňky : / 6 – 10 μm / Veliký počet mitochondrií v cytoplasmě Funkce : ?? Pohled na zadní plochu laloků štítné žlázy Nadledvina • Uložení : na horním pólu • každé ledviny, • Obalena stejným tukovým • polštářem jako ledvina • / Capsula adiposa renis / • Každá nadledvina má ale vlastní • vazivové pouzdro • 2 základní vrstvy : • Kůra / žlutavé barvy / / vnější / • Dřeň / červenohnědá barva // v centru / • Každá část má jiný • embryonální původ • Trámčitý epitel v kůře !!!! Zona glom. Zona fascic. Zona retic. Dřeň 3 zóny kůry : Podle průběhu trámců epitelových buněk Zona glomerulosa Zona fasciculata Zona reticularis Pouzdro Kůra : charakter buněk : Syntetizují steroidní hormony Zona glomerulosa : Mineralokortikoidy / aldosteron / Connův syndrom Zona fasciculata: Glukokortikoidy / kortisol / Cushingův syndrom a malé množství androgenů Zona reticularis : Glukokortikoidy a androgeny Tuková kapénka Mitochondrie tubulárního typu HER Pankreas 3 anatomické části : Caput , collum, Corpus Cauda pankreatis Exokrinní část : Serózní aciny, vývody Ductus pancreaticus major Ductus pancreaticus accesorius Endokrinní část : Langerhansovy ostrůvky Trámčitý epitel !!! Paul Langerhans – popsal v roce 1869 Langerhansovy ostrůvky • Reprezentují endokrinní část pankreatu • Počet u člověka : 0,5 – 1,5 milionu. • Nejvíce zastoupeny : corpus a cauda p. • Trámčitý epitel , kapiláry. • V ostrůvku se vyskytují buňky produkující • hormony : • A – buňky – glukagon, / zhruba 20 % / • B - buňky – inzulin , amylin / zhruba 60 - 80 % / • D- buňky – somatostatin • PP – buňky - pankreatický polypeptid • E – buňky - ghrelin B buňky, aldehydfuchsin Vaskularizace Langerh. ostrůvků, (nástřik krve ) Carmine perfusion; Wheater´s Functional Histology, 2004 Hematoxylin Eosin Ostrůvek Serózní aciny Inzulin • Poprvé izolován z hovězího pankreatu v roce 1921. • F.G.Banting, Charles H.Best, J.B.Collip, Richard Macleod. • Nobelova cena v roce 1923. • Inzulin vzniká přes prekurzor – molekula preproinzulinu. • / 115 aminokyselin /. Další prekurzor je molekula proinzulinu, který je stále ještě není účinný.( granul. endopl.retikulum). • V Golgiho komplexu se mění na aktivní inzulin – vyštípnutí velkého segmentu : tzv. C - spojovacího peptidu. • Inzulin se skládá z 2 řetězců , spojené pomocí 2 disulfidových vazeb - jedině tak je účinný / • Řetězec : A – 21 aminokyselin • Řetězec : B – 30 aminokyselin. • Glukagon – jeden řetězec, který má 29 aminokyselin. Kůže , kožní adnexa MUDr.Richard Becke KŮŽE ( CUTIS ), největší orgán lidského těla , povrch : 1,6 – 1,8 m2, 7 % - 8 % hmotnosti Složena za tří vrstev : Epidermis ( pokožka ) epidermis má ektodermový původ , Tkáň : vrstevnatý dlaždicový rohovějící epitel ( má většinou 5 vrstev ) Dermis ( corium, škára, kožní vazivo ) vyvíjí se z mezenchymu / má 2 podvrstvy /,Tkáň: vazivo Pod kůží – hypodermis ( tela subcutanea, podkožní vazivo ) obsahuje variabilní množství tukové tkáně, provazce hustého kolagenního vaziva : retinacula cutis ) Kožní adnexa ( epidermové deriváty, tedy mají ektodermový původ a epitelovou stavbu ) Vlasy ( vlasové folikuly ) (chlupy, vousy), kožní žlázy, nehty, mléčná žláza Funkce kožního systému Bariéra – chrání tělo proti účinku fyzikálních, chemických a biologických činitelů zevního prostředí Termoregulace, zabraňuje ztrátám vody, ochlazení povrchu těla Receptorová funkce (senzitivní nervová zakončení, přenos informací do CNS) Zapojení do imunitních procesů (zachycení a zpracování antigenů, přenos informace) Syntéza a vstřebávání vitaminu D3, cytokinů a růstových faktorů Exokrinní sekreční (exkreční) činnost (ekkrinní, apokrinní potní žlázy a mazové žlázy –holokrinní typ sekrece ) , mléčná žláza KŮŽE – stavba : tlustý typ kůže – výskyt : dlaně , chodidlo EPIDERMIS DERMIS /corium/ Stratum papillare Stratum reticulare Stratum basale Stratum spinosum Stratum granulosum Stratum corneum Stratum lucidum BM vývod potní žlázy Schéma epidermis s lokalizací „neektodermových“ buněk mrtvé (keratinizované) keratinocyty živé keratinocyty melanocyt (M) M Langerhansova buňkabazální membrána Merkelova buňka sensorické nervové zakončení Stratum corneum Stratum lucidum Stratum granulosum Stratum spinosum mitosa keratinocytu Stratum basale Další důležité buňky v epidermis • Melanocyty – původ neurální lišta. • Tělo leží mezi buňkami stratum basale , dlouhé výběžky mezi buňky stratum spinosum • Produkce melaninu : AK : tyrozin – do • 3,4 dihydroxyfenylalaninu / DOPA / enzymem tyrosinasou hydroxylace – do dopaquinonu – do melaninu / melanosomy ve výběžcích / - do buněk stratum spinosum. • Ochrana před UV zářením • Albinismus : autosomálně recesivní onemocnění • Částečný nebo úplný albinismus má: • Typické kožní a oční projevy Melanocyt Langerhansova b. Heterozygot (přenašeč genu) Homozygot albín Mutace genu na 11. nebo 15. chromosómu 25 % Maligní melanom (melanoblastom) Zhoubný nádor ,který vychází z nezralých melanoblastů.( změna DNA v mladých melanocytech) Rizikový faktor . Pigmentový névus : nahromadění melanocytů na jednom místě ( mateřské znamínko) a UV záření ( časté spálení kůže ) Změny pigmentového névu : Změna barvy Zvětšování Svědění Krvácení Roste nad povrch Mírná bolestivost Nádor se rychle šíří krevní cestou ,kapiláry v papilách pod basální membránou Spádové lymfatické uzliny , do všech orgánů stratum corneum papily Tenký typ kůže (epidermis je tenčí, silná 75 – 150 μm, tenké str. corneum, nezřetelné str. granulosum) stratum. reticulare corii. Epidermis Dermis / corium / Schéma stavby kůže, kožní adnexa Sensorická inervace a receptory (Junqueira´s Basic Histology, Mescher, 2010) Vlas (scapus pili) Vyústění (porus) potního kanálku Epidermální hřeben Dermální papila M. arrector pili Mazová žláza Vývod ekkrinní potní žlázy Stočený sekreční tubulus potní žlázy Véna a arterie rete cutaneum (hluboká cévní pleteň) Tukové (podkožní) vazivo Inervace kůže Autonomní nervová vlákna: kožní žlázy,musculi arrectores pilorum, cévy Sensorická nervová vlákna: Volná nervová zákončení ve vazivu papil a intraepitelová (v epidermis) Opouzdřená nervová zakončení, smyslová tělíska: Meissnerova (hmatová, uložená v papilách = M) Krauseho (chlad, = K) Ruffiniho (teplo) Vater-Pacciniho (hluboká kožní citlivost = P) M K P Vlasová cibulka, bulbus pili Nervová pleteň kořene vlasu Sekrece • 1 den laktace : kolostrum • Obsah : minerální látky, proteiny,/ kasein / • vitamíny , glycidy, mikroskopické částečky lipidů • Typ sekrece proteinů : ekrinní typ • Typ sekrece lipidů : apokrinní typ Sinus lactiferi kořen nehtu nehtové lůžko Hyponychium Eponychium nehtová ploténka Nehtová matrix Schéma nehtu