Endokrinní žlázy
Stavba kůže a kožní adnexa
MUDr. Richard Becke
FENESTROVANÁ
KAPILÁRA
Polarita endokrinní buňky
Uvolňování
sekrečních granul
do krve
Sekreční granulum
Golgiho
complex Sekreční granula
Granulární endopl. retik.
mitochondrie
Scheme: Krstić, Illustr. Encycl.
of Human Histology, 1984
nucleolus
Logické rozmístění
organel v buňce
vzhledem k místu
sekrece hormonu,
tedy směr k kapiláře
Endokrinní systém tvoří speciální
endokrinní žlázy a endokrinními části
nebo buňky jiných orgánů
•hypofysa ( adenohypofysa + neurohypofysa )
•epifysa ( corpus pineale, šišinka )
•štítná žláza
•příštítné žlázy
•nadledviny ( kůra a dřeň )
•Langerhansovy ostrůvky pankreatu
•endokrinní buňky v srdci, ledvinách, gonádách, placentě
•buňky DNES (epitel trávicího a dýchacího systému)
•endotelové buňky, hepatocyty
Hypofysa
Adenohypofysa
Neurohypofysa
( Glandula pituitaria )
Hmotnost : 0,5 – 1,5 gramu
infundibulum
1/ Uložení : os sphenoidale –
corpus
Fossa hypophysialis / sella
turcica /
2/ Skládá se : 2 laloky
A) adenohypofysa / přední
lalok, žlázový /
B) neurohypofysa / zadní
lalok, nervový /
Ten je spojem pomocí
infundibula / stopka / s
hypothalamem.
Prochází skrz foramen
diaphragmatis Pacchioni
Embryologie : každý lalok má
jiný původ : ektoderm a
neuroektoderm
Sella
turcica
HYPOFYSA - schéma
ADENOHYPOFYSA
Přední lalok
(Trámčitý epitel)
NEUROHYPOFYSA
( axony , pituicyty, kapiláry,
Hormony zde do krve z axonů )
Median eminence
Infundibulum / stopka /
HORMONY ADENOHYPOFÝZY
a jejich cílové orgány Junqueira´s Basic Histology,
A. Mescher, 2010
B = basofilní buňky
A = acidofilní buňky
B
A
B
A
B
B
Acidofilní buňky :
Somatotropní buňky
STH – růstový hormon
Mammotropní buňky :
PRL – prolaktin
Basofilní buňky :
Thyrotropní buňky
TSH – thyrotropní hormon
Gonadotropní buňky :
FSH – folikuly stimulující
hormon
LH – luteinizační hormon
Muži – ICSH
Kortikotropní buňky
ACTH – adrenokortikotropní
hormon
MSH – melanocyty stimulující
hormon
/ beta – lipoprotein,
beta- endorfin,
enkefalin /.
Ovlivnění činnosti AH:
- v hypothalamu - neurosekreční
neurony → produkují: =
= liberiny :
Nucleus arcuatus
- jejich axony končí
již v infundibulu -
v obl. primárního
kapilárního plexu
přestup liberinů do krve→
portálními vénami do
→ adenohypofysy -
sekund.kapil.plexus
→ ovlivnění bb. AH
( rete mirabile venosum )
Jádra
dorsomediální,
ventromediální,
infundibulární
primární kapilární plexus
sekundární
kapil. plexus
a.hypophysialis sup.
Portální systém hypofysy
2 laloky
Lobus dexter et sinister
Spojené můstkem
/ isthmus /
Lobus pyramidalis
/ asi 50 % populace /
památka na vývoj žlázy.
Vazivové pouzdro, tenká
vazivová septa :
rozdělení na menší laloky
a lalůčky
Isthmus – ve výši 1. prstence
trachey
Folikulární buňky / T3 a T4 /
Parafolikulární buňky / kalcitonin /
Štítná žláza
Krční krajina, skládá se :
Folikulární stavba
štítné žlázy
Vazivové pouzdro
Folikuly – kulovité útvary : 50 – 200 цm
Folikulární buňky :
Koloid
Struma – zvětšení štítné žlázy ( difúzní nebo uzlová struma )
A)Nedostatek jódu / v těhotenství nutno ještě více zvýšit příjem /
B)Autoimunitní choroby / Basedovova a Hashimotova choroba /
C)Porucha enzymů pro tvorbu T3 a T4
D)Nádory štítné žlázy
Příznaky : zvětšení – hmatná
palpací při vyšetření
Exoftalmus
Tlak na jícen a tracheu obtíže
při polykání a dýchání
Příštítné žlázy
2 horní a 2 dolní tělíska
Dorsální plocha laloků
štítné žlázy
Trámčitý epitel , trámce buněk,
vazivová septa,
S věkem : přibývá adipocytů
Buňky hlavní a buňky oxyfilní
Buňky hlavní / 5 – 8 μm /,
Secernují polypeptid :
Parathormon
( Antagonista: kalcitonin )
Oxyfilní buňky : / 6 – 10 μm /
Veliký počet mitochondrií
v cytoplasmě
Funkce : ??
Pohled
na zadní plochu laloků
štítné žlázy
Nadledvina
• Uložení : na horním pólu
• každé ledviny,
• Obalena stejným tukovým
• polštářem jako ledvina
• / Capsula adiposa renis /
• Každá nadledvina má ale vlastní
• vazivové pouzdro
• 2 základní vrstvy :
• Kůra / žlutavé barvy / / vnější /
• Dřeň / červenohnědá barva // v centru /
• Každá část má jiný
• embryonální původ
• Trámčitý epitel v kůře !!!!
Zona glom.
Zona fascic.
Zona retic.
Dřeň
3 zóny kůry :
Podle průběhu
trámců
epitelových buněk
Zona glomerulosa
Zona fasciculata
Zona reticularis
Pouzdro
Kůra : charakter buněk :
Syntetizují steroidní
hormony
Zona glomerulosa :
Mineralokortikoidy
/ aldosteron /
Connův syndrom
Zona fasciculata:
Glukokortikoidy
/ kortisol /
Cushingův syndrom
a malé množství androgenů
Zona reticularis :
Glukokortikoidy a androgeny
Tuková kapénka
Mitochondrie
tubulárního
typu
HER
Pankreas
3 anatomické části :
Caput , collum,
Corpus
Cauda pankreatis
Exokrinní část :
Serózní aciny, vývody
Ductus pancreaticus
major
Ductus pancreaticus
accesorius
Endokrinní část :
Langerhansovy ostrůvky
Trámčitý epitel !!!
Paul Langerhans – popsal
v roce 1869
Langerhansovy ostrůvky
• Reprezentují endokrinní část pankreatu
• Počet u člověka : 0,5 – 1,5 milionu.
• Nejvíce zastoupeny : corpus a cauda p.
• Trámčitý epitel , kapiláry.
• V ostrůvku se vyskytují buňky produkující
• hormony :
• A – buňky – glukagon, / zhruba 20 % /
• B - buňky – inzulin , amylin / zhruba 60 - 80 % /
• D- buňky – somatostatin
• PP – buňky - pankreatický polypeptid
• E – buňky - ghrelin
B buňky, aldehydfuchsin
Vaskularizace Langerh.
ostrůvků, (nástřik krve )
Carmine perfusion; Wheater´s Functional Histology, 2004
Hematoxylin
Eosin
Ostrůvek
Serózní
aciny
Inzulin
• Poprvé izolován z hovězího pankreatu v roce 1921.
• F.G.Banting, Charles H.Best, J.B.Collip, Richard Macleod.
• Nobelova cena v roce 1923.
• Inzulin vzniká přes prekurzor – molekula preproinzulinu.
• / 115 aminokyselin /. Další prekurzor je molekula proinzulinu, který je stále ještě
není účinný.( granul. endopl.retikulum).
• V Golgiho komplexu se mění na aktivní inzulin – vyštípnutí velkého segmentu :
tzv. C - spojovacího peptidu.
• Inzulin se skládá z 2 řetězců , spojené pomocí 2 disulfidových vazeb - jedině tak
je účinný /
• Řetězec : A – 21 aminokyselin
• Řetězec : B – 30 aminokyselin.
• Glukagon – jeden řetězec, který má 29 aminokyselin.
Kůže , kožní adnexa
MUDr.Richard Becke
KŮŽE ( CUTIS ), největší orgán lidského těla , povrch : 1,6 – 1,8 m2, 7 % - 8 % hmotnosti
Složena za tří vrstev :
Epidermis ( pokožka ) epidermis má ektodermový původ ,
Tkáň : vrstevnatý dlaždicový rohovějící epitel ( má většinou 5 vrstev )
Dermis ( corium, škára, kožní vazivo ) vyvíjí se z mezenchymu / má 2 podvrstvy /,Tkáň: vazivo
Pod kůží – hypodermis ( tela subcutanea, podkožní vazivo ) obsahuje variabilní množství tukové
tkáně, provazce hustého kolagenního vaziva : retinacula cutis )
Kožní adnexa ( epidermové deriváty, tedy mají ektodermový původ a epitelovou stavbu )
Vlasy ( vlasové folikuly ) (chlupy, vousy), kožní žlázy, nehty, mléčná žláza
Funkce kožního systému
Bariéra – chrání tělo proti účinku fyzikálních, chemických a biologických činitelů zevního prostředí
Termoregulace, zabraňuje ztrátám vody, ochlazení povrchu těla
Receptorová funkce (senzitivní nervová zakončení, přenos informací do CNS)
Zapojení do imunitních procesů (zachycení a zpracování antigenů, přenos informace)
Syntéza a vstřebávání vitaminu D3, cytokinů a růstových faktorů
Exokrinní sekreční (exkreční) činnost (ekkrinní, apokrinní potní žlázy a mazové žlázy –holokrinní typ sekrece ) ,
mléčná žláza
KŮŽE – stavba : tlustý typ kůže – výskyt : dlaně , chodidlo
EPIDERMIS
DERMIS
/corium/
Stratum
papillare
Stratum
reticulare
Stratum
basale
Stratum
spinosum
Stratum
granulosum
Stratum
corneum
Stratum lucidum
BM
vývod potní žlázy
Schéma epidermis s lokalizací „neektodermových“ buněk
mrtvé (keratinizované)
keratinocyty
živé keratinocyty
melanocyt (M)
M
Langerhansova
buňkabazální membrána
Merkelova buňka
sensorické nervové
zakončení
Stratum corneum
Stratum lucidum
Stratum granulosum
Stratum spinosum
mitosa keratinocytu
Stratum basale
Další důležité
buňky
v epidermis
• Melanocyty – původ neurální lišta.
• Tělo leží mezi buňkami stratum basale ,
dlouhé výběžky mezi buňky stratum
spinosum
• Produkce melaninu : AK : tyrozin – do
• 3,4 dihydroxyfenylalaninu / DOPA /
enzymem tyrosinasou hydroxylace – do
dopaquinonu – do melaninu /
melanosomy ve výběžcích / - do buněk
stratum spinosum.
• Ochrana před UV zářením
• Albinismus : autosomálně
recesivní onemocnění
• Částečný nebo úplný albinismus má:
• Typické kožní a oční projevy
Melanocyt Langerhansova b.
Heterozygot
(přenašeč genu)
Homozygot
albín
Mutace genu na 11. nebo 15. chromosómu
25 %
Maligní melanom (melanoblastom)
Zhoubný nádor ,který vychází z nezralých
melanoblastů.( změna DNA v mladých
melanocytech)
Rizikový faktor . Pigmentový névus : nahromadění
melanocytů na jednom místě ( mateřské
znamínko) a UV záření ( časté spálení kůže )
Změny pigmentového névu :
Změna barvy
Zvětšování
Svědění
Krvácení
Roste nad povrch
Mírná bolestivost
Nádor se rychle šíří krevní cestou ,kapiláry v
papilách pod basální membránou
Spádové lymfatické uzliny , do všech orgánů
stratum corneum
papily
Tenký typ kůže (epidermis je tenčí, silná 75 – 150 μm, tenké str. corneum, nezřetelné str.
granulosum)
stratum. reticulare corii.
Epidermis
Dermis / corium /
Schéma stavby kůže, kožní adnexa
Sensorická inervace a receptory
(Junqueira´s Basic Histology, Mescher, 2010)
Vlas (scapus pili)
Vyústění (porus) potního
kanálku
Epidermální hřeben
Dermální papila
M. arrector pili
Mazová žláza
Vývod ekkrinní potní žlázy
Stočený sekreční tubulus
potní žlázy
Véna a arterie rete cutaneum
(hluboká cévní pleteň)
Tukové (podkožní) vazivo
Inervace kůže
Autonomní nervová
vlákna:
kožní žlázy,musculi
arrectores pilorum,
cévy
Sensorická nervová
vlákna:
Volná nervová zákončení
ve vazivu papil
a intraepitelová
(v epidermis)
Opouzdřená nervová
zakončení, smyslová
tělíska:
Meissnerova (hmatová,
uložená v papilách = M)
Krauseho (chlad, = K)
Ruffiniho (teplo)
Vater-Pacciniho (hluboká
kožní citlivost = P)
M
K
P
Vlasová cibulka, bulbus pili Nervová pleteň kořene vlasu
Sekrece
• 1 den laktace :
kolostrum
• Obsah : minerální
látky, proteiny,/
kasein /
• vitamíny , glycidy,
mikroskopické
částečky lipidů
• Typ sekrece proteinů
: ekrinní typ
• Typ sekrece lipidů :
apokrinní typ
Sinus
lactiferi
kořen nehtu nehtové lůžko Hyponychium
Eponychium nehtová ploténka
Nehtová matrix
Schéma nehtu