Buňka Základní charakteristika tkání Vývoj jedince Orientace na těle MUDr. Richard Becke Stavba buňky Protoplasma buňky : Dělí se na: a)Karyoplasma ( jádro ) b)Cytoplasma buňky V cytoplasmě jsou : Buněčné organely : Nemembránové Membránové Cytoskelet buňky: Mikrofilamenta Mikrotubuly Buněčné inkluze a pigmenty Buňka • Buňka je základní strukturální, morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná všech základních životních funkcí. • Buňky prokaryotické – nemají obal, není oddělena DNA od cytoplasmy, nemají proteiny – histony • Buňky eukaryotické – mají jaderný obal, mají histony • Buňky tvoří tkáně : / 4 typy tkání / • A/ epitelová tkáň • B/ pojivová tkáň • C/ svalová tkáň • D/ nervová tkáň • Buňky v lidské těle mají různý tvar a různou velikost : • ( zhruba od 3 - 4 um až do 150 um ), různou délku života. Buněčná membrána na povrchu buňky ( 7,5 nm ) EXTRACELULÁRNÍ PROSTOR INTRACELULÁRNÍ PROSTOR Ross and Pawlina, Histology, 2006 Hydrofilní konce dvojvrstvy : fosfatidylcholin, sfingomyelin, fosfatidyletanolamin, fosfatidylinositol, fosfatidylserin, Mastné kyseliny Hydrofóbní konce : Hydrofilní konec Buněčná membrána ( biologická membrána ) • Glycocalyx : polysacharidové řetězce , vazba na lipidy :glycolipidy nebo na proteiny : glycoproteiny, na zevním povrchu buněčné membrány. • Biologická membrána / součásti některých organel v buňce / liší se tloušťkou od bun. membrány, jinak struktura je stejná • Některé funkce proteinů v buněčné membráně : • A/ transport přes buněčnou membránu do buňky : Endocytosa • / difúze, aktivní transport, fagocytosa , pumpa , iontové kanály / , Exocytosa : výdej látek ven z buňky • B/ slouží jako membránové receptory • C/ do proteinů se upínají filamenta cytoskeletu buňky • D/ podílejí se na buněčném spojení mezi buňkami Buněčné organely: membránové b.org. nemembránové b.org. •A/ Membránové buněčné organely – mají ve své struktuře, nebo jsou obklopeny biologickou membránou : •Endoplasmatické retikulum, Golgiho komplex, Lysosomy, Mitochondrie, Peroxisomy. •B/ Nemembránové buněčné organely – nejsou tvořeny ani obklopeny biologickou membránou : •Ribosomy. Ribosom (nemembránová organela) Podmiňují basofílii cytoplasmy !! G.E. Palade / 1955 / 20 x 30 nm Malá podjednotka: 1 molekula r - RNA Velká podjednotka : 3 molekuly r – RNA Jadérko v jádru Transkripce Opouštějí jádro přes jaderné póry do cytoplasmy buňky Granulární endoplasmatické retikulum Cisterny GER jsou kontinuální s perinukleární cisternou jádra Ribosomy jsou na zevní straně Translace – výroba polypeptidů na GER za pomoci t – RNA m - RNA jádro Jádro GER Hladké endoplasmatické retikulum Systém tubulů a cisteren Nejsou navázány ribosomy Funkce : Syntéza fosfolipidů a jejich sestavení do biologických membrán. Syntéza steroidů. Syntéza a štěpení glykogenu (glukózo – 6 – fosfatáza) Neutralizace a detoxikace některých látek kristální typ tubulární typ Mitochondrie – syntéza energie v buňce, energie uložená v molekulách ATP, obsahují enzymy pro oxidaci mastných kyselin a enzymy Krebsova cyklu. Mají vlastní DNA a ribosomy. 2 biologické membrány , zevní a vnitřní ( kristy nebo tubuly) Mitochondrie kristálního typu a tubulárního typu. Mají vlastní DNA a vlastní ribosomy Mitochondrie kristálního typu Mitochondrie tubulárního typu tvoří ploché cisterny a sférické váčky (drobné vesikuly a větší vakuoly) strana cis strana trans Golgiho komplex ( aparát ) Cis konec G.kom. konvexní Trans konec G.kom. Konkávní ( vpáčený ) Camillo Golgi ( 1898 ) první název : retikulární aparát ,od roku 1908 : Golgiho komplex Posttranslační úpravy proteinů z GER lysosomy Lysosomy Obsah hydrolytických enzymů Štěpení cizorodých antigenů nebo vlastních poškozených organel Jádro buňky / nucleus / • Jádro buňky obsahuje : • 1/ jaderný obal ( dvě biologické membrány,mezi nimi: perinukleární prostor), • velké množství pórů v jaderném obalu, transport látek z jádra / podjednotky ribosomů ,m –RNA,t- RNA / a do jádra proteiny z cytoplasmy • Průměr póru : 70 nm. • 2/ chromatin ( komplex molekul DNA a proteinů – histonů, euchromatin a heterochromatin ) • 3/ jadérko / nucleolus / místo syntézy • r – RNA, transkripce a • m –RNA a t – RNA vznikají mimo jadérko Chromatin • Je kondensován do chromosómů. • 23 párů chromosómů / diploidní počet / tj. 46 chromosómů • 22 párů je homologních chromosómů • 1 pár tvoří sex chromosómy • / XX nebo XY / • Barrovo tělísko / tzv. sex – chromatin • angl. drum – stick / je • neaktivní X chromosóm • v buňkách u ženy Zralé gamety : spermie a oocyt ( po oplození ) Pouze 23 chromosómů / haploidní počet / Karyotyp člověka – soubor všech chromosomů jedince Downův syndrom - trisomie 21. chromosomu Tkáně • Lidské tělo je tvořeno z 4 typů tkání, které jsou tvořeny buňkami ( popř. mezibuněčnou hmotou ) • 1) Epitelová tkáň / žádná mezibuněčná hmota / • 2) Pojivová tkáň / veliké množství mezibuněčné hmoty / • 3) Svalová tkáň • 4) Nervová tkáň Tkáň epitelová Veliké množství buněk, které jsou těsně vedle sebe, velmi malé množství mezibuněčné hmoty nebo žádná Vysoká soudržnost buněk ,v této tkání jsou vysoce zastoupená mezibuněčná spojení Epitelová tkáň je bezcévná, buňky mají svoji specializaci buněčného povrchu Mnohé buňky jsou polarizované Veliká schopnost regenerace Plošné epitely spočívají na basální membráně ( resp. zevní lamina u některých epitelů ) Klasifikace epitelů : Podle stavby / morfologie / Podle funkce Vícevrstevný epitel Vazivo Základní dělení epitelů dle stavby : Plošné Trámčité Retikulární Pojivová tkáň se skládá: • 1/ Buňky / fixní ( residentní ) a volné buňky • 2/ Mezibuněčná hmota / kterou buňky produkují a leží v ní / • Svým objemem MBH převažuje v této tkáni. • Mezibuněčná hmota má vždy 2 složky : • A/ vláknitou složku / vlákna, fibrily /,vlákna jsou : kolagenní, retikulární , elastická • Základem je protein kolagen / jsou různé typy kolagenu / a protein elastin • B/ amorfní hmotu • / voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, strukturální glykoproteiny / • Do pojiv řadíme : různé druhy vaziva , chrupavka , kost , dentin , cement Vazivo : • 1/ mesenchym – embryonální vazivo • 2/ rosolovité vazivo / pupečník / • 3/ elastické vazivo / lig. flava – páteř / • 4/ retikulární vazivo / základní síť v lymfat.org.: lymfatická uzlina, slezina, kostní dřeň / • 5/ kolagenní vazivo - řídké • ( toto vazivo dominuje v lidském těle ) • 6/ kolagenní vazivo - husté • a) uspořádané ( vláknitá složka – paralelně ) • b) neuspořádané ( vlákna běží různými směry Jádra mezenchymových buněk Chrupavka Bezcévná pojivová tkáň !!! Člověk má : Hyalinní chrupavka Elastická chrupavka Vazivová chrupavka Typy svalové tkáně • 1/ Příčně pruhovaná svalovina: • A) Kosterní • B) Srdeční / myokard / • 2/ Hladká svalovina Vlákno kosterního svalu Svalové elementy - přehled kardiomyocyty (buňky) svalové vlákno (syncytium) hladké svalové buňky Základní morfologická jednotka je : Nervová tkáň • N.T. se skládá z 2 typů buněk : • 1/ Nervové buňky / neurony / : přijímání, tvorba a vedení nervových impulsů • Šíření impulsu : po buněčné membráně neuronu !! • 2/ Buňky neuroglie : mechanická podpora, ochranná , obranná funkce , výživa neuronů , podpůrná síť. • Podpora při vytváření a udržování synapsí. • Mají schopnost produkovat malé množství mezibuněčné hmoty . NEURON • Tělo neuronu ( perikaryon , neurocyt ) • / velikost : 4 – 120 цm / je to • trofické centrum neuronu !!! • výběžky neuronu ( více dendritů : • vedou impuls k tělu neuronu a • jeden axon / neurit / : vede impuls od těla Nervový vzruch • Vzruch / impuls / je krátký fyziologický děj, provázený fyzikálně chemickými projevy. Týká se buněčné membrány neuronu : • Ionty na bunečné membráně a jejich rozložení : K+, Na +, Cl• Zevně : Na+, Cl- , uvnitř : K+ , : zevně bun. membrány : kladný, • uvnitř: záporný náboj : membrána je polarizována s klidovým elektrickým potenciálem : - 65 mV až - 70 mV. • Depolarizace / excitace / buněčné membrány : Na+ , Ca++ do buňky • Akční potenciál nervového vlákna je krátká změna membránového potenciálu, která se šíří jako vlna / akční potenciál 70 – 120 mV / • Permeabilita membrány pro Na+ - pronikají po koncentračním spádu dovnitř – obrácení polarizace membrány ,nastává přesun K+ ven přes membránu : vyrovnávají tím akční kolísnutí membránového potenciálu ( asi za 1 milisekundu ) . • Saltatorní vedení vzruchu – / skokové / velmi rychlé vedení impulsu • U vláken, které jsou obaleny myelinovou pochvou. • Maximum je možné : 120 m / s. Vývoj jedince : Embryologie •Embryologie je věda, která popisuje vývoj jedince od…… Fertilizace oocytu Do narození jedince porodním cestami,nebo… Císařským řezem • ….Tedy celý prenatální vývoj jedince. • Postnatální vývoj jedince začíná porodem • a končí smrtí jedince. • Prenatální vývoj - základní etapy: • Od fertilizace oocytu : první 2 týdny : • Preembryonální etapa / vývoj blastocysty , implantace blastocysty : blastogeneze / • Od 3. týdne do konce 8. týdne : • Embryonální vývoj / embryo / • Období organogeneze • Od 9. týdne do porodu: • Fetální vývoj / fetus – plod / • ( Po porodu : novorozenec ) Těhotenství u člověka Těhotenství (gravidita) trvá přibližně 280 ± 14 dní, tedy přibližně : 40 gestačních týdnů , / to znamená od prvního dne poslední menstruace před oplozením / tedy přibližně : 9 kalendářních měsíců tedy přibližně : 10 lunárních měsíců Očekávaný termín porodu je přibližně 266 dní od oplození 38 týdnů anatomického stáří / počítá se od oplození / Porodníci dělí těhotenství na tři trimestry, tj. tři období zhruba po 3 kalendářních měsících 3 trimestry těhotenství I. první trimestr týdny 1 – 16 1 – 2 prekoncepční ( preembryonální , vývoj blastocysty ) 3 – 8 embryonální období : embryo 9 – 16 fetální období prvního trimestru II. druhý trimestr týdny 17 – 28 17 – 24 neživotaschopné plody prostředního trimestru / potrat / 25 – 28 plody se spornou životaschopností neživotaschopné plody jsou potraceny životaschopné plody jsou porozeny předčasně III. třetí trimestr týdny 29 – 40 v děloze : plody, po narození : novorozenci 24. Týden ! 1,2,3 žab. oblouky H –srdeční hrbol S - somity 4.týden Konec 8. týdne Embryo Chorion Žloutkový váček Základní roviny a směry pro orientaci na těle Základní roviny těla Mediánní rovina ( M ) Sagitální roviny – jsou rovnoběžné s rovinou mediánní Frontální rovina ( F ) Transverzální rovina ( T ) Základní anatomická poloha těla Základní směry pro orientaci • 1. Anterior ,anterius - směr přední , dopředu • 2. Posterior , posterius - směr zádní , dozadu 3. Superior ,superius - směr horní 4. Inferior , inferius - směr dolní 5. Cranialis – směr k hlavě ,nahoru 6. Caudalis – směr k ocasu ,dolů 7. Medialis – orientovaný blíže k středové linii 8. Lateralis – orientovaný na bok, postranní ,dál od střední linie 9. Medius / intermedius / - prostřední, střední 10. Proximalis - situace na končetině, blíž k trupu 11. Distalis - situace na končetině, dále od trupu Základní směry pro orientaci • 12. Externus - zevní, zevně • 13. Internus - vnitřní, vnitřně • 14. Superficialis - povrchový • 15. Profundus - hluboký • 16. Dexter - pravý / zkratka dx. / • 17. Sinister - levý / zkratka sin. / • Fractura - zlomenina • Fractura humeri sin. - ????? • Fractura femoris dx. - ?????? Příčný řez míchou Ventrálně ( dopředu ) je směrem k stropu nebo směrem k podlaze ???? Fissura mediana anterior Septum medianum posterior Automaticky používané pojmy v ledvině u kanálků nefronu Proximální tubulus Distální tubulus Zde jsou směry a názvy dány vzhledem k ledvinnému tělísku