Ošetřovatelská péče ve vybraných oborech 1 2024 Ošetřovatelská péče v malých oborech Obsahové zaměření individuální práce studentů předmětu OTORINOLARYNGOLOGIE: • Onemocnění zevního ucha. Onemocnění středního ucha. Onemocnění vnitřního ucha, nedoslýchavost, profesionální poškození • Hodnocení sluchového poškození • Obrny lícního nervu a úrazy ucha. Trauma obličejového skeletu. Akutní stavy v otolaryngologii • Krvácení z dýchacích cest. Krvácení z polykacích cest • Slinné žlázy. Štítná žláza. Lymfatické uzliny • Foniatrie. Poruchy hlasu • Poruchy řeči Doporučená literatura: ASTL, J. Otorinolaringologie a chirurgie hlavy a krku: pro bakaláře, obor ošetřovatelství. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2053-4. PLCH, J. Otorinolaryngologie v perioperační péči. 2. vyd. Brno: NCO NZO, 2008. ISBN 978-80-7013-486-3. https://is.vszdrav.cz/auth/do/vsz/podklady/osetrovatelska_pece_v_otorinolaryngologii. qwarp obor Zdravotnický záchranář – Neodkladná péče ve vybraných oborech doc. PhDr. Anna Mazalánová, PhD., MPH, RS Ošetřovatelská péče v malých oborech Historie oboru • OtoRhinoLaryngologie pochází z řeckého slova ωτορρινολαρυγγολογία (otos = druhý pád slova ucho, rhinos = nos, larynx = hrtan (krk/hrdlo), logos = věda). • Doslovný překlad této zkratky je tedy nauka o uchu, nosu a krku. • Obor se utvářel ve 2.polovině 19.stol., vycházel z otologie, která se oddělila od chirurgie a laryngologie, která se oddělila z interny • vše propojila rhinofaryngologie, jednotná etiopatogeneze zánětů daných oblastí a společné endoskopické vyšetřovací metody • J .E.Purkyně, Czarda, Kaufmann • První samostatná česká klinika pro poruchy nosu, ucha a hltanu založena 1892 • 1930 se připojila laryngologie • 1922 odnož foniatrie jako ambulatorium při ušní klinice ( prof. Seeman) Základní anatomie ucha Střední ucho Zevní ucho • Boltec, zvukovod • Zvukovod esovitě zahnutý, 22mm, chrupavčitá (ceruminozní žlázky a chloupky) a kostěnná část • Bubínek k ose zvukovodu šikmo o Pars tensa (epidermální, střední vazivová a epiteliální vrstva) o Pars flacida (nemá vazivovou vrstvu) Střední ucho = cavum tympani • Třmínek ukotven k oválnému okénku = vstup do hlemýždě • 2 svaly k regulaci napětí soustavy bubínku a kůstek o M.tensor tympani - úpon ke kladívku (n. V.) o M. stapedius ( n. VII) Střední ucho • Mukoperiost ✓ jednovrstevný kubický epitel, v ústí tuby řasinkový s pohárkovými buňkami ❖ při zánětu se kubický epitel mění v respirační řasinkový a lamina propria se infiltruje imunitními buňkami • Cévní zásobní z a.basilaris ( z aa. vertebrales), a. maxillaris ( z a. carotis externa), a. tympanica • Pneumatizace mastoidu od 2.-5.roku, ukončena do 12.roku ❖ Bohatá pneumatizace je známkou dobré funkce sluchové trubice, ❖ u chron. zánětu a neventilovaného středouší je kost sklerotická Střední ucho Střední ucho Vnitřní ucho • Uloženo v kostěném labyrintu capsula ossea labyrinti - vyplněna perilymfou (vysoký obsah sodíku), spojeno se subarach. prostorem pomocí ductus endolymfaticus (cave infekce) • Blanitý labyrint - vyplněn endolymfou (vysoký obsah draslíku), obsahuje struktury: ❖ ve vestibulu labyrintu ❖ registrace lineárního zrychlení a zpomalení o Ductes semicirculares/polokruhovité kanálky ❖ registrace rotačních pohybů a jejich kombinací ❖ cristae ampulares – ohyb tlakem endolymfy • Ductus cohlearis - vyplněn endolymfou (vys. obsah draslíku) ❖ Reissnerovou membránou oddělen od scala vestibuli (začíná oválným okénkem, obs. perilymfu) ❖ spodinu tvoří lamina basilaris, odděluje scala tympani, končí v okrouhlém okénku ❖ na lamina basilaris leží Cortiho orgán Cortiho orgán ❖ přeměna zvukových vln v nervové vzruchy ❖ 3-4 řady zevních vláskových buněk (20tis.) ❖ 1 řada vnitřních vláskových buněk (4tis.) ❖ jejich vlásky kontaktuje tektoriální membrána • střed hemýždě) - obsahuje gangliové buňky, jejichž periferní vlákna sahají ke smyslovým buňkám (95 % k vnitřním), centrální formují sluchovou část n. VIII ▪ Z ampul a makul odcházejí perferní dendrity gangliových buněk do Scarpeova ganglia, odtud pokračují jako vestibulární část n. VIII do vnitřního zvukovodu Fyziologie sluchu • vnímáme tóny 16 – 20tis Hz od sluchového prahu do 120 • převodní kostní ústrojí mění zvukové vlnění ze vzdušného prostředí do tekutin vnitřního ucha • percepční ústrojí pracuje na hydraulickém podkladě, každé frekvenci odpovídá místo na basilární membráně (v bazálním závitu jsou vysoké tóny) • zevní vláskové buňky působí při malých podnětech jako zesilovač pro vnitřní vláskové buňky • zvuková energie se změní v neurální impulzy a vznikají elektrické potenciály, které lze měřit • sluchová dráha → 5 neuronů → Heschlův závit spánkového laloku • vestibulární jádra na spodině 4.komory → oboustranné spojení s okohybnými centry, s jádry n. accesorius, jádra nervů pro krční svaly, s mozečkem, proprioceptivním systémem, a vegetativním systémem → spánkový lalok sluchová kůra/Heschlův závit Sluchová a rovnovážná dráha Anatomie nosu a VDN • dutiny mají úzký vztah k očnici, optickému kanálu a ke spodině lebeční • poškození rhinobaze - možný přestup infekce, likvorea • kromě nosního vestibula vše vystláno mukoperiostem variabilní tloušťky, • na povrchu víceřadý cylindrický epitel s řasinkami Septum a laterální stěna nosu Cévní zásobení nosní dutiny • spojení větví v. facialis s v. ophtalmica přes sinus cavernosus umožnuje nebezpečné šíření infekce kraniálně • vstup a. sphenopalatina za úponem střední skořepy – obtížně stavitelné krvácení epistaxe Vyšetření hlavových nervů Vyšetření hlavových nervů Vyšetření ucha OTORINOLARYNGOLOGIE ▪ primární ambulantní péči poskytuje pojištěncům jejich registrující lékař, ▪ popřípadě ošetřující lékař, ▪ při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list, ▪ registrující lékař je povinen zajišťovat zdravotní péči o registrované pojištěnce. V rámci hrazené péče se u pojištěnců provádí preventivní prohlídky: ▪ u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně, ▪ u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství, ▪ u dospělých jedenkrát ročně. Ošetřovatelská péče v malých oborech Ambulance základním vybavením je: ▪ vyšetřovací křeslo, ▪ židle pro pacienta, ▪ otáčecí židle pro lékaře, ▪ osvětlení, ▪ čelní reflektor, ▪ otoskop se světlem, ▪ zaklaní instrumentárium, které se doplňuje různými soupravami k určitým zákrokům (např. souprava k punkci čelistních dutin, na přední a zadní tamponádu, pinzety, ) Některá vyšetření jsou náročná - prováděna ve speciálních ambulancích na poliklinikách: Ošetřovatelská péče v malých oborech Ambulance Základní instrumentarium Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetřovací metody Ambulance a poradny Některá vyšetření jsou náročná - prováděna ve speciálních ambulancích na poliklinikách: ▪ foniatrická ambulance – poradna, slouží pro děti a dospělé s postižením hlasu, řeči, sluchu a je provázená terapií komunikačních poruch, ▪ audiometrická ambulance – provádí se vyšetření tónového prahu, slovní srozumitelnosti, tympanometrické vyšetření, objektivní audiometrické vyšetření pomocí evokovaných potenciálů, vyšetření otoakustických emisí je používáno pro vyloučení sluchové vady u novorozenců, ▪ traumatologická ambulance – řeší komplexně v návaznosti na ostatní obory - úrazy hlavy a krku, zajišťuje jejich diagnostiku a operační výkony a posthospitalizační péči do doby zhojení, ▪ otochirurgická poradna - sleduje nemocné s akutním i chronickým ušním onemocněním, určuje operační zákroky a zabezpečuje posthospitalizační péči, ▪ otoneurologická poradna – zabývá se léčbou akutních a chronických senzorických poruch, ▪ rinologická poradna – zabývá se diagnostikou a léčbou onemocnění postihujících nos, dutinu nosní, paranazální dutiny – vedlejší dutiny nosní, provádí se diagnostika a léčba všech typů chronických rým, akutních a chronických zánětů vedlejších dutin nosních, chirurgická a konzervativní terapie polypózy, diagnostika a léčba nádorů v této lokalizaci, Ošetřovatelská péče v malých oborech Práce sestry ▪ Instrumentarium - sada nástrojů, instrumentárium je nezbytné pro vyšetření a pro menší a větší zákroky, ▪ zabezpečuje sterilizaci a dezinfekci, hygienicko-epidemiologický režim, ▪ specifické výkony pro tento obor, ▪ asistuje při chirurgických zákrocích, odborných vyšetřovacích metodách: ✓ vyšetření tónového prahu, ✓ slovní srozumitelnosti, ✓ vyšetření akustických emisí pro vyloučení sluchové vady u novorozenců, Ošetřovatelská péče v malých oborech Práce sestry ▪ edukuje nemocného, případně rodiče, ▪ u psychicky nemocných edukuje nejbližší příbuzné o technice postupů ošetření a zvláštnostech ústní hygieny při konkrétním onemocnění, ▪ předvede a podrobně vysvětlí používání různých pomocných aparátů, ▪ edukuje pacienty (rodiče) o aplikaci léků v případě onemocnění v ORL. Ošetřovatelská péče v malých oborech Mimo běžné ošetřovatelské činnosti sestra musí mít znalosti: ✓ o specifických ošetřovatelských výkonech souvisejících s terapií pacientů po operacích, ✓ po úrazech, ✓ po tracheostomii, ✓ s nádorovým onemocněním, ✓ s poruchami dýchaní, ✓ nedoslýchavostí a problémy s mluvenou řečí a komunikací. V práci sestry jsou nutné: ✓ komunikační dovednosti, ✓ znalosti psychologické problematiky, ✓ schopnost poskytnout vhodnou ošetřovatelskou péči, ✓ v případě komplikací sestra je schopná reagovat na poskytnutí první pomoci. Ošetřovatelská péče v malých oborech Diagnostika v ORL Vyšetření v otorinolaryngologii se skládá z několika částí: ▪ anamnézy, ▪ zevního a vnitřního vyšetření, ▪ intraorálního vyšetření, ▪ pomocných a speciální vyšetření. Vyšetření končí stanovením diagnózy a terapeutického plánu. Ošetřovatelská péče v malých oborech Anamnéza v ORL ▪ umožňuje získat celkový dojem o psychickém stavu pacienta, ▪ pomáhá navázat kontakt s nemocným a získat jeho důvěru, ▪ anamnéza musí být soustavná a přesná, ▪ postup je stejný jako u jiných lékařských oborů. Dospělých pacientů se ptáme na nejčastěji se vyskytující onemocnění: ▪ kardiovaskulárního aparátu, ▪ popřípadě stavy po plicní embolii, ▪ přítomnost varixů, ▪ DM, ▪ onemocnění ledvin, ▪ štítné žlázy, ▪ infekční onemocnění, ▪ alergie, ▪ rovněž zaznamenáváme abuzus alkoholu, či jiných návykových látek. Ošetřovatelská péče v malých oborech Anamnéza v ORL Důležité je zjistit: ▪ pracovní prostředí pacienta, které má vliv na vznik chorobných stavů v dutině ústní (např. chemické látky, prašné prostředí), ▪ u vrozených anomálií je důležitá rodinná anamnéza, ▪ dědičné anomálie, které mají horší prognózu než získané - genetika U dětí a těžce raněných osob v bezvědomí je nutné po údajích pátrat u rodičů nebo doprovázejících osob. V těchto případech je přesná anamnéza a její záznam velmi důležitá i z hlediska forenzního Ošetřovatelská péče v malých oborech Anamnéza v ORL - v případě vyšetření dětského pacienta: ▪ nutná účast jednoho rodiče, většinou matky, ▪ v rámci racionalizace odebrání anamnézy jsou vhodné cílené dotazy na onemocnění, ▪ průběh těhotenství, porodu a doby poporodní, zda bylo, či nebylo kojení, porodní váhu a míru, ▪ prodělané infekční onemocnění, ▪ operace, ▪ vrozené vady, ▪ alergie, ▪ úrazy, ▪ v případě úrazu zkontrolujeme očkovací průkaz a v případě potřeby zajistíme protitetanovou prevenci, ▪ u hospitalizovaných dětí kontrolujeme vždy očkovací průkaz. Ošetřovatelská péče v malých oborech Fyzikální vyšetření v ORL K základním vyšetřovacím metodám patří: zevní vyšetření - aspekcí (pohledem) si všímáme: ▪ místa zduření, ▪ barvy a stavu kůže, ▪ držení hlavy a krku a asymetrie obou polovin obličeje. Aspekce poukáže na řadu onemocnění a závažné stavy: ▪ (např. jednostranné odstávání boltce spojené se zduřením a zarudnutím, bývá častým zevním příznakem manifestní mastoiditidy, Aspekci doplňujeme vždy palpací (pohmat), má nezastupitelný význam otorinolaryngologii. Ošetřovatelská péče v malých oborech Fyzikální vyšetření v ORL ▪ edematózní prosáknutí a intersticiální hematom víček, ▪ popřípadě v dalších částech obličeje bývá u kontuzí, zlomenin kostěného ohraničení paranazálních dutin, ▪ při oboustranném výskytu (brýlový hematom) vzbuzuje podezření i na frakturu lebeční báze, ▪ asymetrie obličeje je též nejnápadnějším příznakem ✓ parézy lícního nervu, jejíž periferní forma s postižením obou jeho větví může být způsobena například ➢ chronickým středoušním zánětem ➢ nebo se vyskytuje u herpes zoster oticus ➢ zhoubných nádorů ➢ při zlomeninách spánkové kosti ➢ nejčastěji pak u zánětu příušní žlázy. Ošetřovatelská péče v malých oborech Fyzikální vyšetření v ORL – palpace (pohmatem) palpačním vyšetřením zjišťujeme: ▪ teplotu kůže, ▪ velikost a konzistenci mízních uzlin, pohyblivost uzlin ▪ palpační bolestivost obličeje a hlavy ▪ v takových případech je nezbytné vyšetřit palpací i hlavní nervové výstupy ✓ v oblasti obličeje jsou to především výstupy první, druhé a třetí větve n. trigeminu ✓ v záhlaví výstupy n. occipitalis major a minor Ošetřovatelská péče v malých oborech Fyzikální vyšetření v ORL – palpace (pohmatem) Pohmatové vyšetření v oblasti krku má mimořádný význam, vyšetřující palpuje obvykle bimanuálně vstoje za sedícím nemocným s lehce předkloněnou hlavou - posuzujeme při tom: ▪ lokalizaci, ▪ velikost, ▪ bolestivost, ▪ pohyblivost. Ošetřovatelská péče v malých oborech Fyzikální vyšetření v ORL – perkuse (poklepem) při vyšetření si všímáme: ▪ bolestivé reakce, ▪ typu zvuku při poklepu - plný, jasný, tlumený Ošetřovatelská péče v malých oborech Pomocná vyšetření v ORL laboratorní metody: ▪ mikrobiologické vyšetření (bakteriologické, virologické, mykologické – vyšetření slin, stěry z ran), ▪ biochemické, ▪ hematologické, ▪ endokrinologické, ▪ imunologické, ▪ bioptické, ▪ revmatologické, ▪ genetické vyšetření (vrozené vady na obličeji), sekret z ucha, nosu, dutiny ústní – mikrobiologické, tkáň – histologie. Ošetřovatelská péče v malých oborech Pomocná vyšetření v ORL Konziliární vyšetření: ▪ u nemocného s akutním či chronickým celkovým onemocněním, ▪ odborná konzilia: ✓ ORL, ✓ interní, ✓ alergologické, ✓ oftalmologické, ✓ neurologické vyšetření při nedoslýchavosti, ušních šelestů, závratí, ✓ u operačních výkonů vyžadujeme interní předoperační vyšetření. Ošetřovatelská péče v malých oborech Pomocná vyšetření v ORL ▪ Rentgenové vyšetření (RTG) je zaměřeno ✓ při zlomeninách a úrazech, ✓ na zhodnocení stavu při ORL onemocnění, ✓ boční snímek nosních kůstek, ✓ RTG VDN dvě nebo tři projekce. ▪ Sialografie je rentgenové vyšetření průchodnosti slinných žláz pomocí kontrastní látky. Ošetřovatelská péče v malých oborech Pomocná vyšetření v ORL ▪ Scintigrafie ✓ k zobrazení nádorů a patologií, ✓ pro průkaz úniku mozkomíšního moku, ✓ kostních metastáz aj. Po aplikaci izotopu je dle poločasu a dynamiky vylučování či akumulace určen interval snímaní scintilační kamerou. Příprava a edukace o provádění vyšetření a aplikaci izotopu: ✓ vyloučení alergiků, ✓ nikdy neprovádíme vyšetření u těhotných žen, ✓ u žen vždy provádíme jen do 9. dne po začátku menstruace. Ošetřovatelská péče v malých oborech Pomocná vyšetření v ORL Computerová tomografie (CT) – počítačové zpracování rtg. záření všemi tkáněmi, vyšetření měkkých částí tváře, diagnostika nádoru, vedlejších dutin nosních, poškození čelistního kloubu. Nukleární magnetická rezonance (NMR) – počítačové sledování změn chování různých buněk v lidském těle při působení silného magnetického pole s magnetickou indukcí. zejména ✓ k zobrazení orofaciálních tumorů včetně angiomů, ✓ vyšetření temporomandibulárního kloubu včetně jeho dynamiky. Při vyšetření NMR není pacient vystaven ionizujícímu záření. Ošetřovatelská péče v malých oborech Příprava pacienta na vyšetření • u pacienta vyloučit přítomnost kovu v těle ✓ (kardiostimulátor, kochleární implantát, zubní můstek z kovu a jiné.), • odložit kovové součástky (šperky, ale také kov z oděvu), • edukace před, během, po výkonu (aplikace kontrastní látky). Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření ucha • Palpace, aspekce boltce • Otoskopie (bubínek vpáčený x vyklenutý) • Endoskopie • Vyšetření Eustachovy trubice Valsalvův manévr za použítí injekční stříkačky bez jehly ✓ požádáme pacienta, aby do ní foukal takovou silou, aby pohnul pístem, ✓ v článku v Emergency Medicine Australia zdokumentovali - pokud pacient ✓ pohne pístem desetimililitrové stříkačky, vytváří tak ideální tlak (cca 40 mmHg). Speciální diagnostika v ORL • Vyšetření ucha ✓ po zevní prohlídce ucha, přistupujeme zpravidla k otoskopii • Otoskopie ✓ za použití speciálních pomůcek (ušní štětičky, ušní pinzeta, sonda, ušní zrcátko) ✓ přímé vyšetření zvukovodu, bubínku, popřípadě středouší • Vyšetření sluchu ✓ řadíme k běžným lékařským úkonům ✓ u větších dětí, dospělých provádíme vyšetření pomocí řeči, ✓ ladiček, ✓ audiometrie, ✓ otoakustické emise ✓ tympanometrie Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • vyšetření pomocí řeči ✓ za normální sluch se považuje slyšení a rozumění šepotu ze vzdálenosti 6-10 m a hlasité řeči ze vzdálenosti nad 10 m • vyšetření ladičkami ✓ je orientační vyšetření poruchy sluchu, ✓ jednoduché nástroje, sloužící k základnímu ocenění sluchu, ✓ jsou kovové a po rozkmitání ramen vydávají jednoduché přesně definované tóny, ✓ lze jimi orientačně vyšetřit vzdušné vedení (ladička před boltcem), ✓ vedení kostní (ladička položená patkou na lebce - čelo, temeno, brada), Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • vyšetření ladičkami ✓ zdroj jednoduchých tónů určitých vybraných frekvencí, ✓ důležitým nástrojem při vyšetřování vzdušného a kostního vedení zvuku, a tím i k rozlišování převodních (střední ucho) a percepčních vad (vnitřní ucho), ✓ frekvence požívaných ladiček má být nižší než vlastní rezonanční frekvence středního ucha, tj. pod 800 –1 000 Hz, ✓ používají ladičky, které znějí v oblasti 128, 256, 435, či 512 Hz Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL - vyšetření ladičkami ✓ Weberovu ladičková zkouška (posouzení kostního vedení obou stran), • hodnotí kostní vedení současně v obou uších, • provádí se přiložením patky kmitající ladičky nejčastěji na čelo (střední rovina) pacienta, Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • vyšetření ladičkami • Rinného ladičková zkouška (posouzení vzdušného a kostního vedení na jedné straně), ✓ kmitající ladička se nejprve přiloží patkou na výběžek mastoidea, ✓ jakmile pacient přestane tón za uchem slyšet, ✓ ladička se dá před ucho pacienta, ✓ pacient porovnává hlasitost před a za uchem. Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • audiometrické vyšetření ✓ základní vyšetřením sluchu je tónová audiometrie, ✓ vyšetření provádí audiologická sestra na specializovaném audiologickém pracovišti, ✓ vyšetřuje se v klidném, nehlučném prostředí, nejlépe v tiché komoře, ✓ audiometr je speciální přístroj ke zjištění sluchového prahu vyšetřovaného, ✓ lze jím provádět základní i speciální audiometrická vyšetření, napomáhající k upřesnění diagnózy a konečné diferenciaci onemocnění. Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL - audiometrické vyšetření Audiometrický přístroj je vybaven ▪ generátorem čistých tónů, ▪ úzkopásmového a širokopásmového šumu, ▪ měničem intenzity a frekvence tónů, ▪ speciálními sluchátky pro aplikaci vyšetřovaného tónu do zvukovodu pacienta, ▪ kostním vibrátorem, potřebným pro vyšetření kostního vedení, ▪ dorozumívacím zařízením pro komunikaci sestry s vyšetřovaným a signalizačním zařízením a tlačítkem, ▪ během vyšetření drží pacient tlačítko signalizace v ruce a po zaslechnutí vyšetřovaného tónu jej mačká, ▪ následné rozsvícení kontrolky na audiometru informuje sestru o zaslechnutí daného tónu pacientem. Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • audiometrické vyšetření • Audiometry mohou být jednoduché – screeningové – umožňující pouze orientační vyšetření sluchového prahu, diagnostické – lze jimi vyšetřit vzdušné i kostní vedení, klinické – vyšetření dalších nadprahových audiometrických testů. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření sluchu - audiogram Speciální diagnostika v ORL • Otoakustické emise ✓ moderní objektivní vyšetřovací metoda pro včasné odhalení poruch sluchu, ✓ používají např. pro screeningová vyšetření sluchu novorozenců (měřit je lze již 48 hodin po narození), ✓ u dospělých k potvrzení výrazné sluchové vady či k odhalení simulace. Emisemi rozumíme: ✓ zvuky kochleárního původu, které jsou registrovatelné v zevním zvukovodu, ✓ vznikají ve vláskových buňkách, které se po akustickém podráždění kontrahují, ✓ vzniká aktivní zpětnovazebný proces, ✓ jeho odpadním produktem jsou právě otoakustické emise, zvyšující citlivost sluchového orgánu. Ošetřovatelská péče v malých oborech Otoakustické emise se v praxi využívají: ✓ k provádění screeningových vyšetření novorozenců, prvotní informace o stavu sluchu dítěte, mohou odhalit vrozené nebo perinatální poruchy sluchu, ✓ jako objektivní vyšetřovací metoda sluchu u menších dětí a dospělých, kteří nejsou schopni větší spolupráce, ✓ v případě podezření na simulaci, neboť k provedení vyšetření není třeba spolupráce pacienta, ✓ k potvrzení nebo vyloučení neuropatie sluchového nervu, ✓ k diagnostice centrální poruchy sluchu, ✓ při sledování vlivu hluku či působení ototoxických léků na sluch pacienta, ✓ k vyšetření sluchu u pacientů léčených pro meningitidu či po úrazu hlavy, ✓ jako vyšetření u dětí během a po léčbě sekretorické otitidy. Ošetřovatelská péče v malých oborech Speciální diagnostika v ORL • Vyšetření sluchu pomocí evokovaných potenciálů – sluchové dráhy → akustická informace je vláskovými buňkami Cortiho orgánu kochley přeměněna na slabý bioelektrický signál, → odkud se sluchovou drahou šíří do Heschlova závitu (korová část temporálního laloku), → zde dojde k rozumění – uvědomění si sdělovaného, ✓ využití pro objektivní vyšetření sluchu a stanovení sluchového prahu vyšetřovaného. Vyšetření se provádí vleže, ✓ pacient musí být v klidu, ✓ většinou je relaxován nebo jsou mu podána sedativa, ✓ na hlavu se připevní snímací elektrody, ✓ na uši se nasadí sluchátka, kterými se aplikují vyšetřované tóny, ✓ vzniklé potenciály jsou zachyceny elektrodami a počítačově zpracovány do podoby křivky. Ošetřovatelská péče v malých oborech Tympanometrie Měření poddajnosti bubínku - je optimální, je-li bubínek z obou stran obklopen vzduchem o stejném tlaku - Vyšetření ucha • RTG dle Schullera – výjimečná indikace, ✓ posouzení pneumatizace, ✓ mastoiditida • MRI ✓ komplikace středoušních zánětů (intrakraniální a intratemporální komplikace), ✓ tumory (MR angioagrafie), ✓ vyšetření mostomozečkového koutu Vyšetření rovnovážného ústrojí • cílem je potvrzení či vyvrácení periferní vestibulární poruchy • nebo vyslovení podezření na centrální vestibulární poruchu • nebo poruchu nevestibulární Anamnéza: ❖ začátek, ❖ trvání ataky, ❖ závislost na poloze těla, ❖ doprovodné vegetativní příznaky (nauzea, zvracení,…) Vyšetření rovnovážného ústrojí • Nystagmus rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů u nystagmu popisujeme: • formu (horizontální, vertikální, diagonální), • směr podle rychlé (kompenzační) složky nystagmu, • stupeň (I–III), • frekvenci (rychlá, pomalá), • amplitudu. Stupně nystagmu • I. stupeň – při pohledu ve směru rychlé složky (nystagmus bije jen do strany pohledu) • II. stupeň – nystagmus při přímém pohledu (doprava, doleva) • III. stupeň – nejméně častý, rychlá složka proti směru pohledu Vyšetření rovnovážného ústrojí Vestibulární nystagmus je bifázický, má dvě složky: ❖ složka pomalá, tonická (vestibulární, vlastní patologická složka) ❖ rychlá, kompenzační (kortikální) • horizontální – častější – bije doprava / doleva; • vertikální – horní, dolní; • rotační; • kombinace výše zmíněných druhů (např. diagonální, alternující). • spontánní nystagmus je vždy patologický (vestibulární / vestibulocerebelární léze) • vrozený nystagmus - vyskytuje u některých očních vad (těžké refrakční vady) Spontánní vestibulární jevy • Stoj dle Romberga ( stoj I, II, III – stoj spatný se zavřenýma očima, poté otočení hlavy) – při perif. poruše pády ve směru pomalé složky nystagmu, závislost na poloze hlavy • Úchylky paží dle Hautanta ❖ při periferní poruše uchylují obě paže ve směru pomalé složky, ❖ u centrálních jen jedna paže, ❖ u mozečkových pokles paží • Objektivní metody ❖ Kraniokorpografie (fotooptická kamera nad pacientem), ❖ stabilometrie ( na plošině) Další vyšetření rovnovážného systému • Vyšetření rotací na křesle • Head impulse test – objektivní vyš. funkce polokruhovitých kanálků, průkaz absence kompenzačních mechanizmů vestibulookulárních reflexů při rychlých pohybech hlavy • Taxe (prst na nos) – mozeček Vyšetření nosu a vedlejších nosních dutin ✓ zaměřeno na strukturu a funkci, ✓ zevní nos podrobujeme inspekci, ✓ všímá si jeho vzhledu, který může být změněn zánětem, nádorem, úrazem ✓ palpace sleduje stav nosní kostry, okraje očnic a případných nesouměrností v obličeji a bolestivost. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření nosu a vedlejších nosních dutin • Rinoskopie vyšetření dutiny nosní, provádí se přední a zadní rinoskopie ❖ přední rinoskopie ✓ vyšetřuje se nejdříve nosní vchod, nosní přepážka, nosní sliznice, nosní skořepy, k základnímu rinoskopickému vyšetření nosní dutiny používáme rozevírací nosní zrcátko, které zavádíme zavřené do nosního vchodu a otevíráme stiskem klešťových rukovětí, ✓ k prohlédnutí nosní dutiny postupně polohujeme hlavu, kde získáváme pohled do střední a horní nosní etáže. ❖ zadní rinoskopie ✓ je to vyšetření zadní dutiny nosní, choan, nosohltanů (Eustachová trubice, nosohltanová mandle), ✓ vyšetření se provádí přes dutinu ústní pomocí laryngoskopického zrcátka nebo epifaryngoskopu. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření nosu a vedlejších nosních dutin • Endoskopická rinoskopie a sinusoskopie ✓ cílené vyšetření vývodů a sliznice paranazálních dutin, ✓ choany a ústí sluchových trubic s případným odběrem tkání nebo sekretu na vyšetření a provedení drobných chirurgických výkonu. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření nosu a vedlejších nosních dutin • Vyšetření čichu ✓ provádí se s použitím známých vůní a pachů (např. káva, růžový, levandulový nebo terpentýnový olej, vanilka, pyridin), ✓ při vyšetření čichu sledovat i reakce, ✓ každý průchod se zkouší zvlášť, ✓ při patologické sekreci nebo zduření nosní sliznice se musíme nejdříve postarat o zprůchodnění nosu. • Vyšetření nosní průchodnosti ✓ provádí se výdechem na zrcadlovou plochu, ✓ sledujeme souměrnost a velikost orosení. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření nosu a VDN • Diagnostická punkce • UZ dutin • RTG - zánět před punkcí (ne u nekomplikovaného zánětu), zlomeniny zygomatikomaxilárního komplexu, fokusy (OP srdce) • CT VDN ( koronární, frontální a sagitální projekce – komplikace sinusitid, nádory, atrezie choan, úrazy (3D rekosntrukce) • MR VND intrakraniální komplikace sinusitid, tumory • Vyšetření dutiny ústní a hltanu ✓ používáme ústní lopatky, která brání k posunu jazyka, při improvizaci použijeme lžíci, ✓ při vyšetření ohrnujeme tváře, rty a jazyk, ✓ lopatku klademe na přední polovinu nevyplazeného jazyka, ✓ vyšetření se usnadní, když nemocný uvolní obličej a pravidelně dýchá. Ošetřovatelská péče v malých oborech • Vyšetření dutiny ústní ✓ pohledem si všímáme změny vyskytující se na rtech - opar, ragád, furunkulů, nádorů, kožních afekcí, ✓ na sliznici v ústech sledujeme vchod tváří, dásní, spodiny úst, tvrdé patro, zánětlivé změny, anomálie, nádory, stav chrupu, slinné žlázy, jazyk, ✓ zarudnutí, suchost, povlaky, které na jazyku doprovázejí horečnaté stavy, onemocnění trávicího systému, poruchy polykání, parodontózu, ✓ leukoplakie, naznačují vleklé zpravidla exogenní dráždění například kouřem cigaret, alkoholem a nevhodnou zubní protézou, Ošetřovatelská péče v malých oborech Další vyšetření • Vyšetření zevního krku ❖ inspekce (zduření, otok, kožní změny), ❖ palpace, UZ (uzliny , slinné žlázy, štítná žláza, příštitná tělíska) ❖ CT s kontrastem ( ne u onem. ŠŽ), ❖ MRI ( parotis, tumor) ❖ scintigrafie (šž) Metastáza spinocel. ca • Vyšetření hltanu ✓ při vyšetření pozorujeme souměrnost, tvarové a zánětlivé změny na patrových obloucích a měkkém patře, ✓ na patrových mandlích sledujeme, velikost, souměrnost, povrch, obsah a konzistenci. • Vyšetření chutí ✓ provádí se základní chuťový test pomocí štětiček namočených v roztoku cukru, soli, kyseliny citronové, ✓ mezi zkoušením jednotlivých látek si vyšetřovaný vyplachuje ústní dutinu vodou. Ošetřovatelská péče v malých oborech Vyšetření hrtanu a jícnu • Nepřímá laryngoskopie - zvětšovací laryngoskop • Přímá laryngoskopie - flexibilní, rigidní • Oesophagoskopie - diagnostická, léčebná • Tracheobronchoskopie, odstranění cizích těles • RTG hrudníku – cizí tělesa • CT: tumory (prorůstání chrupavkou), (nástřik kontr. látky), úrazy hrtanu • Pasáž jícnem vodnou kontrastní látkou (cizí tělesa) hltan ▪ neúplná trubice cca 14cm, ▪ od lebeční baze po C VI, ▪ kde krikofaryngeálním svěračem přechází v jícen ▪ křižovatka dýchacích a polykacích cest Waldeyerův mízní okruh Waldeyerův mízní okruh Waldeyerův okruh tvoří lymfatická tkáň v oblasti hltanu a hrtanu: • Nosní mandle (tonsilla pharyngea) – v klenbě nosohltanu • Tonsilly tubariae (Gerlachi) – ve fossa Rosenmulleri • Patrové (krční) mandle (tonsilly palatine) – mezi patrovými oblouky • Jazyková mandle (tonsilla lingualis) – na kořeni jazyka • Lymfatická tkáň ve stěně hltanu • Lymfoepitelová tkáň vchodu hrtanu Hluboké krční prostory mezi páteří a hltanem jsou hluboké krční prostory - řídké pojivo ❖ cesta pro zánět až do mediastina ❖ umožňují maximální motilitu krční páteře Hrtan • fce: dýchání uzávěr průdušnice, tvorba hlasu • ve střední části krku před hypopharyngem • velká pohyblivost při polykání, fonaci a pohybech krku ( závěs na jazylce) • kostra je tvořena 9 chrupavkami (3párové), spojenými klouby, svaly a vazy • vchod do hrtanu a hlasivky – dlaždicový vrstevnatý nerohovějící epitel, řasinky kmitají do hrtanového vchodu, ostrůvky mísení respiračního a dlaždicového okolo vchodu do hrtanu • Nitro hrtanu má tvar přesýpacích hodin ❖ supraglotis : podslizniční řídké vazivo – snadno podléhá otoku a zánětlivé infiltraci, lymfatické folikuly - hrtanová tonzila) ❖ glotis : ohraničena párem hlasových řas, vpředu se sbližují - comissura anterior ❖ subglotis: zevně ohraničena conus elasticus, sahá od hlasivek k prstencové chrupavce, taktéž obsahuje řídké pojivo Jícen • 23-36cm • začíná pod prstencovou chrupavkou, končí pod hiátem bránice • 3 vrstvy o Sliznice dlaždicový vrstevnatý epitel o Podslizniční vrstva – umožňuje posun sliznice po svalovině o Svalová vrstva – zevně podélná, uvnitř cirkulární • 3 zúžení • Krikopharyngeální svěrač • Křížení jícnu s aortálním obloukem • Průchod jícnu hiátem v bránici a kardií žaludku Velké slinné žlázy • Gl. parotis – povrchový a hluboký list odděleny větvením n. VII, ústí proti 2. horní stoličce v buk. Sliznici • Gl. submandibularis –serozní, pod m. mylohyoideus, ústí na caruncula sublingualis • Gl. sublingualis – seromucinozní, leží na diaphragma oris, ústí na caruncula a plica sublingualis • Konzervativní terapie ✓ Konzervativní terapie u zánětu se podávají glukokortikoidy, antibiotika, ✓ Tekuté lékové formy v ORL – roztoky - ušní kapky, nosní kapky, mukolitiká), mixturaes (kloktadla, nosní kapky, ušní kapky), sirupy (mukolytika, antitusika, antibiotika), spray, ✓ Inhalace (spreje, aerosoly), kyslík (je podáván nosním katétrem, kyslíkovými brýlemi, maskou, hyperbarickou léčbou), ✓ kyslík podávaný u intubovaných nemocných nebo nemocných s provedenou tracheostomií (kyslíkovou nebulizací, plicní ventilací, řízenou plicní ventilací). Ošetřovatelská péče v malých oborech • Kauzální terapie – odstranění cizího tělesa nebo nádoru. • Chirurgické výkony, terapie ✓ koniotomie, ✓ tracheostomie, ✓ intubace, ✓ ✓ adenotomie, ✓ exstirpace uzlin, ✓ odstranění kožních a podkožních nádorů. Ošetřovatelská péče v malých oborech Chirurgická terapie • hlavy a krku ✓ zhoubné nádory orofaryngu, hypofaringu, laryngu, ✓ rekonstrukční operace v oblasti hlavy a krku, ✓ operace štítné žlázy při benigním a maligním onemocnění, • sluchového ústrojí ✓ implantace kochleárních a sluchových neoroprotéz, ✓ operace statoakustického ústrojí, ✓ plastika boltců, ✓ operace otosklerózy, zvukovodu a středouší, ✓ operace otosklerózy, Ošetřovatelská péče v malých oborech Chirurgická terapie • dýchacích cest ✓ operace stenóz dýchacích cest, ✓ divertikly horní třetiny jícnu, ✓ tracheoezofageální píštěle, ✓ nádory nosu, vedlejších dutin nosů, nosohltanu, ✓ korekce nosního septa a zevního nosu, ✓ neprůchodnost slzných cest, • slinných žláz ✓ neprůchodnost slinných žláz, ✓ benigní a maligní onemocnění slinných žláz, Ošetřovatelská péče v malých oborech Chirurgická terapie • endoskopické operace ✓ odstranění cizích těles z dýchacích a polykacích cest, • fonochirurgie – zavádění hlasové protézy, • operační výkony při úrazu – obličejového skeletu a krku. Ošetřovatelská péče v malých oborech • Terapie úrazů Úrazy a dopravní nehody způsobují: ✓ deformace v obličeji, ✓ krvácení, ✓ zlomeniny horní a dolní čelisti. • Diagnostika – anamnéza, základní laboratorní vyšetření, rtg. • Terapie - ORL ošetření, ✓ repozice a definitivní fixace úlomků, ✓ implantace - vsazení cizího tělesa pod periost nebo do čelisti kosti, ✓ pevný můstek, ✓ transplantace, ✓ replantace - chirurgická metoda obnovující kontinuitu částečně nebo úplně oddělených částí těla Ošetřovatelská péče v malých oborech Terapie u nádorů v orofaciální oblasti ✓ nádory v orofaciální oblasti se vyskytují poměrně často, ✓ mohou být – benigní, maligní nádory dělíme: ❖ epitelové - vznikají z výstelkových tkání, ❖ mezenchymové - vznikají z pojivové tkáně. Ošetřovatelská péče v malých oborech Terapie u nádorů v orofaciální oblasti • Diagnostika ✓ anamnéza pacienta, ✓ klinické vyšetření, ✓ histologický rozbor - excize, ✓ ultrazvuk, ✓ tomografie. • Terapie ✓ excize - kompletní chirurgické odstranění, ✓ při maligních nádorech je následovná – chemoterapie - chirurgický výkon – radioterapie, ✓ pokud se u nádorů vytvoří sekundárně ložiska v mízních uzlinách, odstraňují se spolu s okolními tkáněmi. Ošetřovatelská péče v malých oborech Předoperační příprava Pooperační péče ✓ po operaci je uložen do mírně zvýšené polohy, ✓ sledujeme fyziologické potřeby, ✓ zabezpečíme prevenci tromboembolické nemoci, ✓ monitorujeme ránu pacienta, jakékoli změny zaznamenáváme do ošetřovatelské dokumentace a informujeme lékaře, ✓ přijímání potravy znemožňuje otevření úst - v prvních dnech zpravidla pacienti přijímají tekutou dietu později kašovitou a to po několik týdnů (záleží na poranění a operačním výkonu), Ošetřovatelská péče v malých oborech Pooperační péče ✓ ve výjimečných případech je nutná výživa žaludeční sondou nebo parenterálně, ✓ ošetřovatelská péče o správnou hygienu dutiny ústní, ✓ snížení samoočišťovacích pochodů, ✓ přítomnost dlah v ústech, podporujících retenci zbytků potravy, ✓ mechanické dráždění ústní sliznice, ✓ podstatně zhoršuje podmínky pro čistění ústní dutiny a zubů, ✓ Riziko vzniku zánětlivých procesů, ✓ po sejmutí fixačních dlah je nutná rehabilitace, zaměřená na funkci čelistního kloubu, odstraňování kontraktur, předcházení svrašťování kožních i svalových jizev, ✓ edukace. Ošetřovatelská péče v malých oborech OSE Pracovní část Nádory orofaciální oblasti ✓ vyskytují na rtu, jazyku a patře, spodina dutiny ústní ✓ u klientů nad 40 let a indikace pozvolna stoupá až do 65 let ✓ prognóza závisí na invazivitě nádoru a na postižení lymfatických uzlin. Ošetřovatelský proces monitoring na základě získávaní informací – posouzení • sběr informací o pacientovi (identifikační údaje) • anamnestické údaje • fyzikální vyšetření dle údajů pacienta • na základě monitoringu problému pacienta určíme ošetřovatelskou diagnózu • situační analýza problému pacienta Ošetřovatelská péče v malých oborech OSE Pracovní část Ošetřovatelské diagnózy • Bolest akutní • Poškozená ústní sliznice • Zhoršená verbální komunikace • Nedostatečná výživa • Porušený tělesný obraz • Deficit znalostí • Porucha tkáňové integrity • Riziko vzniku infekce Ošetřovatelská péče v malých oborech Bolest akutní (00132) • Bolest akutní z důvodu onemocnění - chirurgického zákroku projevující se (verbalizace bolesti, poruchy polykání). Intervence sestry 1. Zhodnoťte a monitorujte bolest 2. Lokalizujte charakter bolesti 3. Při bolesti používejte stejnou škálu bolesti 4. Podávejte léky dle ordinace lékaře 5. Sledujte účinek podaných léků 6. Umožněte pacientovi zaujmout vhodnou polohu (mírně zvýšenou) 7. Zajistěte pacientovi tělesnou a psychickou pohodu 8. Zaznamenejte změny u pacienta do dokumentace Realizace Dle intervence sestry, určení časového hlediska při jednotlivých výkonech. Hodnocení Ošetřovatelská péče v malých oborech Urgentní stavy Urgentní stavy ní stavy Zdroje Becker W. et al. Ear, Nose, and Throat Diseases, Stuttgart, Thieme 1994. Hybášek I. Ušní, nosní a krční lékařství. Praha, Galén, 1999. HYZY, Robert C. et al. Overview of tracheostomy [online]. UpToDate, Poslední revize 2020-04-16, [cit. 2020-05-19]. https://www.uptodate.com/contents/overview-of-tracheostomy Klozar J. et al. Speciální otorinolaryngologie. Praha, Galén 2005. Lesser T. et al. Evidence based emergency ENT care. Options Medical Limited 2007. PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. ©-. [cit. 2009-11-23]. http://langenbeck.webs.com Rozkydal, Z. Akutní stavy ORL. ŠEVČÍK, Pavel et al. Intenzivní medicína. 3. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 74–78. ISBN 978-80-7492-066-0. Škeřík P. et al. Náhlé a neodkladné stavy v otorinolaryngologii. Praha 1985 Šlapák, I., Janeček, D. Lavička, L.: Základy otolaryngologie a foniatrie. Servisní středisko pro e-learning na MU, 2009. Zdražil B. a M. Profant. Epiglotitída dospělých.Otorinolaryngologie a foniatrie. Praha, 2010.