Kondiční cvičební jednotka zaměřená na zvýšení (udržení) kondice Mgr. Vanda Šilhová VŠZ - ZÁKLADY FYZIOTERAPIE, 1. ročník, 2025/2026 Kondiční cvičení •představuje soubor tělesných aktivit, která jsou zaměřena na zvýšení nebo alespoň udržení tělesné zdatnosti pacienta •jedná se o soubor cviků, jejichž cílem není pouze zlepšení jednoho atributu pohybu( např. nezlepšuje se jen síla nebo rychlost nebo koordinace), ale ovlivnění pohybové soustavy jako celku •kondiční cvičební jednotka obsahuje tedy různé prvky zaměřené na vytrvalost a sílu (jsou hlavními ukazateli kondice), dále na rozsah kloubní pohyblivosti, obratnost, koordinaci pohybů, rovnováhu atd. Kondiční cvičení •kondiční cvičení využíváme skupinově nebo individuálně •přizpůsobujeme jej aktuálnímu zdravotnímu stavu pacienta, typu jeho onemocnění, věku atd. •mimo aktivace somatických a fyziologických dějů má KC význam i pro zlepšení psychických funkcí •fyzioterapeut má mít zásobu cviků na procvičení všech částí těla, při cvičební jednotce vybírá soustavu cviků dle metodických zásad •KC je cvičení prakticky nejčastěji bez pomůcek nebo s pomůckami, např. ty, které jsou dosažitelné v domácnosti nebo okolí např. židle, ručník •v tělocvičnách lze využít pomůcek jako je švihadlo, činky, lavičky, žebříky atd. Kondiční cvičení •kondiční cvičení má být cvičením na každý den, aby bylo z časových důvodů proveditelné, tak doba trvání je nejčastěji 7 – 10 min. •počet cviků je kolem 10, počet opakování každého cviku je 5 – 8x •cviky mají protáhnout a posílit příslušné svalové skupiny, zrychlit krevní oběh, prohloubit dýchání (např. vzestup TF se u zdravého člověka doporučuje o 50%, kondiční TF je kolem 130 – 150% klidové TF) •každá cvičební jednotka musí obsahovat rozehřátí a na konci jednotky vydýchání, hlavní část obsahuje cviky, které obsahují strečinkové prvky na svaly pletenců případně na svaly volných končetin, cviky na zvýšení pohyblivosti kloubní, na vzpřímené držení těla, cviky na koordinaci a rovnováhu, cvičení na svaly břišní a pánevní mezilopatkové...atd. •nelze se řídit přesně daným schématem, ale cvičení upravujeme dle konkrétních potřeb pacienta Kondiční cvičení •charakter kondičního cvičení mohou mít i jiné pohybové aktivity, např. dostatečně rychlá a dlouhá chůze po rovině, do schodů, běh, skákání přes švihadlo, jízda na kole, rotopedu, plavání, veslování na trenažéru •velmi důležitou oblastí, kde se uplatňuje KC, je příprava pacientů na plánovaný chirurgický nebo ortopedický výkon Účinky kondičního cvičení •pravidelná tělesná aktivita snižuje riziko jak morbidity (onemocnění), tak i mortality (úmrtí)na civilizační nemoci jako je ICHS, DM II., HT •omezují se také projevy psychické tenze, úzkost, deprese •zatížení pohybového aparátu přispívá k utváření a udržování zdravého stavu skeletu (prevence osteoporózy), svalů (prevence atrofie svalové, kontraktur), rozsahu kloubů (prevence snížení rozsahu pohybu v kloubu) •u starších lidí pomáhá tělesná aktivita udržovat soběstačnost, také stabilitu, což vede k prevenci zvýšených pádů a následných zlomenin s jejich komplikacemi Dělení kondičních pohybových aktivit •nutné – většinou charakter cílených cvičení korigujících konkrétní patologii •vhodné – podporují pozitivní efekt pohybu •nevhodné – negativní efekty určitého pohybu, nesmí převážit nad pozitivními •kontraindikované – za daných okolností poškozující aktivita Jednotlivé pohybové aktivity •Plavání •odlehčující efekt vztlaku •ovlivnění napětí svalstva jako celku teplotou vody •nevhodnost záklonu hlavy u stylu prsa, proto se doporučuje plavání nejlépe na znak, na boku, případně volným způsobem. •Obecně jde o jednu z nejvhodnějších pohybových aktivit. •Běh •zvýšení zapojení svalstva horních končetin do pohybu, zvýšení nároku na stabilizační funkce osového orgánu (zvýšená pozice těžiště, letová fáze a její labilita) •zpevnění trupu nutné pro dynamičtější (švihové) funkce končetin oproti chůzi •nároky na oběhovou soustavu •diskutován je nepříznivý efekt na nosné klouby dolních končetin (podle charakteru povrchů, na kterých se běhá) •rychlejší běh (anaerobně prováděné sprinty) jsou záležitostí sportu, nikoli rehabilitace Jednotlivé pohybové aktivity •Cyklistika •pro správné zatížení osového orgánu a nepřetěžování horních končetin je nutné vzpřímení trupu, tj. vhodné nastavení výšky sedla a řidítek (kola s přenesením těžiště dopředu nevhodná) •důležitá volba terénu •vhodná pro posilování stehenního svalstva, nastavení sedla ale musí umožňovat správné protažení hamstringů •v podobě stacionární (rotoped) výhodou dozovatelná zátěž - možnost regulace energetického výdeje •Jízda na koni •nutná instruktáž správného sezení, vliv na držení těla, psychologický efekt •riziko u poruchy rovnováhy a těžších poruch koordinace pohybu •existují podstatné rozdíly v účinku podle typu koně, terénu a způsobu jízdy Jednotlivé pohybové aktivity •Tenis •výrazný vliv techniky (bolesti mohou být známkami špatné techniky), nutný nácvik a rozcvičení •nevhodné tam, kde jsou kontraindikovány švihové pohyby a rotace trupu •Sjezdové lyžování •riziko pádů, rotační namáhání páteře, zátěž kyčlí a kolen (carving), nutný nácvik •Běžky •odpovídá běhu, ale odpadá tvrdý doskok, více se zapojují paže, větší protahovací efekt při správné technice, není stereotypní (dle terénu) •Míčové hry •ohrožení při osobních kontaktech mezi hráči •negativní vliv doskoků a nárazů, prudkých změn směru pohybu Jednotlivé pohybové aktivity •Tanec •dobrý mobilizační efekt, příznivý vliv na držení těla •výrazný pozitivní vliv psychologický •Stolní tenis •cvičí koordinaci, souhry nohou a rukou. •Gymnastika •cvičení na nářadí jako rehabilitační cvičení nevhodné (velká zátěž, možnost pádů, nárazy) •Prostá cvičení tvoří základ rehabilitačního cvičení •Golf •švihový pohyb