Kondiční cvičební jednotka zaměřená v prevenci imobilizačního syndromu Mgr. Vanda Šilhová VŠZ - ZÁKLADY FYZIOTERAPIE, 1. ročník, 2025/2026 Imobilizační syndrom •= jedná se o soubor sekundárních důsledků snížené mobility pacienta, které zasahují veškeré orgánové systémy v těle (KV, PS, GIT, KŮŽE, RS, MOČOVÝ) a i psychiku pacienta •rozvíjí se jako celková odezva organismu na klidový režim pacienta, který může být naordinovaný nebo nevyhnutelný •může jít o krátkodobou záležitost, nebo se může jednat o dlouhodobý až trvalý stav Příčiny imobilizačního syndromu •Mezi nejčastější příčiny imobility pacientů patří: •bolest •poruchy kosterního a svalového systému •poruchy nervového systému •generalizovaná slabost (psychosociální problémy) •infekční procesy •Schopnost pohybovat se volně bez omezení je známá pod pojmem mobilita •Opakem mobility je imobilita, což znamená neschopnost pohybu •Disabilita znamená neschopnost pohybu či slabost z psychických či fyzických příčin, která pacienta omezuje Kardiovaskulární systém •V KARDIOVASKULÁRNÍM SYSTÉMU dochází k nejrizikovějším komplikacím z hlediska zdraví pacienta. •ortostatická hypotenze: •při změně polohy pacienta z horizontální do vzpřímené polohy dochází k rychlému poklesu krevního tlaku a člověk je ohrožen kolapsem •riziko této komplikace stoupá s věkem a délkou upoutání na lůžko •prevence – polohování, aktivita pacienta na lůžku, zvyšování polohy horní poloviny těla, časté posazování a vertikalizace •pokles kontrakční síly myokardu •prevence – pasivní pohyby i aktivní cvičení pacienta •trombóza hlubokých žil: •následek městnání krve v žilním řečišti •rozvoj této komplikace je popisován u pacientů upoutaných na lůžko déle než 8-10 dní •ke vzniku trombózy přispívá velkou měrou dehydratace •pacient je ohrožen plicní embolií. •prevence – bandážování, dostatečná hydratace, pohyby dolními končetinami (DKK) – špičky – svalová pumpa; hluboké dýchání (zlepšujeme nasávání krve do P srdce) Pohybový systém •osteoporóza - vliv nedostatečného zatěžování kostí •prevence – časná vertikalizace •svalová atrofie – během krátké doby imobilizace dochází ke snížení svalové síly (za týden až o 1/3) a výkonnosti svalů •u pacientů u UPV je to za 5 dní 50% (ale záleží na kondici předtím) •k atrofii přispívá dlouhodobé přetažení svalů a tlak na svalová bříška •atrofie z nečinnosti není nevratná, ale k návratu do původního stavu je nutná minimálně dvojnásobná doba, než je čas imobilizace •prevence – motivace pacienta k samostatnému pohybu, využívání všech funkčních schopností pacienta v péči o něj, využívání přístrojů - motomed, motodlaha •svalové a šlachové kontraktury •mechanismus je přisuzován zaujímáním úlevové polohy od bolesti nebo vlivem chybného polohování •prevence – polohování, pasivní pohyby při osobní péči o pacienta •fibróza a ankylóza kloubů - ke změnám dochází z důvodu snížení kloubní pohyblivosti, která může vést až ke ztuhnutí kloubů •fibrotické změny na kloubním pouzdru jsou ireverzibilní Respirační systém •hypostatická pneumonie – vleže se snižuje vitální kapacita plic, dýchání je mělké a povrchové, dochází k hromadění vazkého hlenu, je porušená samočisticí schopnost plic •v poloze na zádech se obtížně vykašlává. •prevence – polohování na boky a poloboky, inhalace, časná vertikalizace, efektivní expektorace •plicní atelektáza – může způsobit kolaps plicního laloku či celé plíce •nejrizikovější jsou pacienti imobilizovaní po operaci. •nemocný je dušný, neklidný, zrychleně dýchá a může být cyanotický. •prevence – polohování, vertikalizace, efektivní expektorace Zažívací systém •nechutenství až anorexie – poměrně běžná u pacientů na lůžku. •z nečinnosti vzniká nechutenství, které následně vede k malnutrici a obstipaci •nechutenství může souviset s obtížemi při polykání, s parézou či oslabením žvýkacích svalů, s bolestí, se zhoršením psychiky. •prevence – aktivizace pacienta, vhodná poloha při jídle, respektovat stravovací návyky pacienta, prevence obstipace •obstipace – způsobena zpomalením střevní peristaltiky, nedostatečným přísunem tekutin, nedostatkem pohybu a nepřirozenou polohou při defekaci na lůžku. •příčinou může být i nedostatek soukromí nebo závislost na druhé osobě, případně změna stravovacích návyků •prevence – aktivizace pacienta, vysazování na mobilní WC, doprovod na WC, pitný režim •hypoproteinémie - následkem jsou edémy zejména na periferii •prevence – polohování končetin do zvýšených poloh •dehydratace – zvlášť u starších nemocných – mají snížený pocit žízně. Močový systém •retence moči - příčinou je malý svalový tonus a nefyziologická poloha při vyprazdňování, nebo také psychické vlivy – nedostatek soukromí, zavedení PMK •prevence – vysazování pacienta na mobilní WC, doprovod na WC •urolitiáza •inkontinence – zvl. po odstranění močového katetru (snížený tonus pánevního dna) •i někdy po dlouhodobém ležení – oslabení pánevního dna •prevence – časné odstranění permanentního močového katetru (PMK), stahování svalů pánevního dna Kůže •atrofie kůže – vzniká při déletrvající imobilitě, kdy se mění pevnost kůže, struktura pokožky i podkoží a dochází ke snížení kožního turgoru (rozpínání, napětí) •dekubity - vznikají dlouhodobým působením tlaku na měkké tkáně. •je to místní ischemické poškození až nekróza kůže podkoží i svalstva. •poškozeny mohou být i sliznice (např. dýchací cesty tlakem nosogastrické sondy) •každý jedinec má jiné předpoklady k rozvoji dekubitů •prevence – polohování, aktivizace pacienta, antidekubitální matrace (pouze je-li pacient zcela imobilní) a vhodné polohovací pomůcky Psychosociální reakce •psychické změny •zhoršení nálady, smutek, deprese, senzorická deprivace, strach, úzkost, porucha orientace časem, místem, osobou, situací, sluchové i zrakové halucinace, bezmocnost, beznaděj, pocit prázdnoty, zhoršená kvalita spánku, koncentrace, zhoršení intelektuálních schopností. •sociální změny •pocit osobní bezcennosti, nepřátelství, verbální agresivita, apatie, nezájem o okolí, složitá pracovní a finanční perspektiva, vyčlenění z kolektivu, apatie. Prevence imobilizačního syndromu •časná vertikalizace (vstávání z lůžka) •trvalá RHB: pasivní, aktivní, dechová cvičení •ochrana pacienta před nozokomiální infekcí (péče o invazivní vstupy) •správná výživa: dostatek tekutin, bílkovin, vápníku, ovoce, zeleniny, vlákniny, vitaminu D, vzhledově a chuťově přitažlivá strava •prevence proleženin: hygienická péče, péče o pokožku, využívání polohovacích pomůcek, antidekubitních matrací •prevence poruch vyprazdňování, sledování diurézy •psychická stimulace: rozhovor, hodiny, rádio, TV, fotografie •medikace podle ordinace lékaře: antikoagulancia, vazodilatancia, mukolytika •individuální přístup, pro člověka upoutaného na lůžko je ošetřující tím, kdo jej spojuje s ostatním světem Rehabilitace – kondiční cvičení ∙rehabilitace má za cíl udržet pacienta v nejvyšší možné kondici. ∙prostředek, který používá k splnění tohoto cíle je kondiční cvičení ∙pacient jej provádí s fyzioterapeutem ∙pokud dovolí jeho aktuální zdravotní stav je instruován a provádí toto cvičení aktivně sám pacient, pokud není možné provádí jej pasivně pouze fyzioterapeut ∙dále je možné, aby prováděl kondiční cvičení i sám pacient, popřípadě za dohledu ošetřujícího personálu několikrát za den ∙výhodné je spojení dechové gymnastiky s protahovacími a posilovacími prvky ∙účinné je především samostatné opakované cvičení pacienta, které sestra může kontrolovat, že bylo provedeno Cvičení: vymyslet kondiční cvičební jednotku pro navýšení kondice, 10 cviků navazujících na sebe, individuálně pro daného pacienta: -1.sk. - muž 50 let, po 3. operaci Lp, chodí bez pomůcky, má zakázaný sed, stoj relativně stabilní -2.sk. - žena 75 let, po chirurgickém výkonu v oblasti břicha, zvládá sed, ve stoji mírně nestabilní, chůze o 2FH -3.sk. - žena 66 let, po TEP kolene, chodí o 2FH s odlehčením op. DK na 30% -4.sk. - muž 44 let, po autonehodě, leží na ARO, zlomenina PHK a PDK, prozatím bez jakékoliv vertikalizace Cvičení -5.sk. - muž 62 let, po iCMP s levostrannou hemiparézou, zvládá sed a stoj v pultovém chodítku -6.sk. - žena 85 let, CHOPN, leží na interně, může vše, ale s ohledem na věk a dechové obtíže -7.sk. - muž 30 let, úraz na lyžích, leží na ARO, zlomenina pánve, může ležet jen na zádech, má zevní fixátor, zvládne cca 30°flexe v kyčli -8.sk. - žena 79 let, po zlomenině krčku femuru, chodí se 2FH, musí odlehčovat operovanou DK, je v celkové dekondici