Respirační funkce organismu, dechová gymnastika Mgr. Vanda Šilhová VŠZ - ZÁKLADY FYZIOTERAPIE, 1. ročník, 2025/2026 Dýchání •fyziologický proces •výměna plynů mezi organismem a prostředím •zevní x vnitřní •z hlediska kinezioterapie nás zajímá mechanika dýchání – hybná síla transportu plynů v dýchacích cestách Dýchání •mechanika dýchání – prostředník pro ovlivnění: •vlastních respiračních funkcí •pohybových funkcí hrudníku a následně celého pohybového systému •tonu svalstva nejen specificky respiračního •jiných autonomních funkcí •psychických funkcí → Celý proces je řízen tak, aby bylo spotřebováno co nejméně energie a byla zabezpečena optimální postura. Polohy •Stoj – volné dýchání, hrudník se může rozvíjet •Leh na zádech / břiše / boku– omezení předozadního pohybu žeber a pohybu bránice, zátěžová poloha •Paže v bok – zvýšení pohyblivosti horní č. hrudníku •Zapažení nebo HKK vzpažené – zvýšení pohyblivosti dolní č. hrudníku •Úlevová poloha – opora o HKK 4 fáze dechu •Preinspirační •doba před nádechem, delší než preexpirační, 250mls, dlouhá svědčí o duševním klidu, prodloužená inhibuje CNS, posturálně-lokomoční sv. systém, využití při PIR, mobilizačních a měkkých technikách •Inspirační •nádech – aktivní pohyb svalů, 60 % bránice •Preexpirační •nejkratší fáze, můžeme ji prodloužit, zvyšuje aktivitu posturálnělokomoční, nejvíce facilitační, využití u vyšetření reflexů •Expirační •výdech – pasivní děj, nahromaděním elasticity, bránice se rozvíjí ve 3 rovinách Dýchací svalstvo •Svaly inspirační •bránice, mm.intercostales externi, mm.levator costarum •pomocné svaly •svaly šíjové, mm.scm, mm.scaleni; •svaly hrudníku – mm.pectorales, m.serratus anterior, posterior superior, m.latissimus dorsi; •svaly zádové – m.iliocostalis a erector spinae Dýchací svalstvo •Svaly expirační •mm.intercostales interni, m.sternocostalis; •pomocné výdechové svaly •břišní svalstvo, m.quadratus lumborum a svaly PD; •svaly zádové – m.serratus posterior inferior, m.erector spinae Funkce dechového svalstva •V průběhu dechových fází působí svaly výše uvedené ve vzájemné koaktivaci a partnerské spolupráci •PD ovlivňuje regulaci tlaku v dutině břišní a má vliv na proměnlivou konfiguraci páteře v průběhu dýchání •Dýchací pohyby ovlivňují pohyby hrudníku, páteře a podílejí se na držení těla •Respirační svaly nemají tedy jen funkci dechovou, ale také posturální Bránice •Bránice zajišťuje svojí činností 60-75% procesu dýchání •Je po srdci považována za druhý nejdůležitější sval, někdy je nazývána druhým srdce •Svým pohybem ovlivňuje krevní oběh, lymfatický oběh •Při elevaci bránice - zvýšení nitrohrudního tlaku se zvyšuje TK v aortě, snižuje se žilní návrat a srdeční výdej; při poklesu hrudního tlaku dojde k dějům opačným •Při depresi bránice – zvýšení nitrobřišního tlaku, tzv. břišního lisu; významné využití při defekaci, usilovné mikci a porodu •Bránice má i vztah k dějům ochranným, reflexně podmíněným, jako je kašel a kýchání •Správný způsob dýchání je předpokladem fyziologické stabilizace páteře, platí to i opačně, postura ovlivňuje dýchání, jedná se o posturálně – dechovou funkci bránice •Cílem RFT je zapojení bránice do dýchání a tím do stabilizačních funkcí bez účasti pomocných dýchacích svalů Respirační techniky •Dýchání slouží k výměně plynů mezi organismem a prostředím (zevním a vnitřním). •Mechanika dýchání je vlastně hybná síla transportu plynů v dýchacích cestách (DC), tím ovlivňujeme: 1.Respirační funkce 2.Pohyb hrudníku a celého pohybového systému 3.Svalový tonus 4.Autonomní funkce 5.Psychické funkce 1. Ovlivnění respirační funkcí •DECHOVÁ GYMNASTIKA •základní •speciální •statická •dynamická •mobilizační •kondiční 1. Ovlivnění respiračních funkcí LOKALIZOVANÉ A KONTAKTNÍ DÝCHÁNÍ •chceme zvýšit pohyblivost jednotlivých částí hrudníku, bránice, rozvinout určitou část plic, rozrušovat srůsty, posílit dýchací sv., korigovat deformace hrudníku či páteře •Vědomá koncentrace pozornosti na dech do určité části, můžeme využít tlak ruky, popruhu, vaku s pískem, polohu (tím se více rozdýchají ostatní části hrudníku) nebo můžeme facilitovat kladením odporu dlaně nebo dáme pacienta do určité polohy •Pokyny: „nadechněte do volné části plic“, „nádechem odtlačte mou ruku“ •Lokalizace: horní, střední, postranní, zadní část hrudníku, jednostranně X bilaterálně, pro brániční dýchání facilitujeme jemným tlakem na břišní stěnu a dolní žebra 1. Ovlivnění respiračních funkcí •Rozdíl mezi kontaktním a lokalizovaným dýcháním: •Kontaktní •facilitace výdechu odporem, nádechu couvajícím odporem, bez slovního doprovodu, pracují jen ruce, bez zásahu do dechových fází, i u pacientů bez spolupráce •Lokalizované •dýchání do určité části cíleně se slovním doprovodem i jako autoterapie, bez tlaku nebo couvajícího odporu 1. Ovlivnění respirační funkcí •PŘEDNÍ DÝCHÁNÍ – pac. leží na zádech •horní hrudní – terapeut ruce pod klíčky, pac. HKK podél těla •střední hrudní – ruce na sternum •dolní hrudní – ruce na dolní žebra, pac. má HKK do svícnu •břišní – odpor se klade do oblasti pupku, DKK jsou pokrčené, HKK podél těla •ZADNÍ DÝCHÁNÍ – pac. leží na břiše, u interních pacientů (kardiaků) není moc použitelné •hrudní – ruce terapeuta jsou při horním nebo dolním úhlu lopatky, mezi lopatkami, na dolních žebrech (HKK má pac. pod čelem) •břišní – při V dochází ke zužování pasu •POSTRANNÍ DÝCHÁNÍ – pac. leží na boku •bočné - ze strany přiložit dlaně, udělat okýnko mezi palce a ukazováky •předozadní – 1.ruka ter. vpředu, 2. vzadu na hrudníku •břišní – DKK pokrčeny, ter. má ruce na břiše a zádech, pac. dýchá tou částí bránice, na které leží 1. Ovlivnění respiračních funkcí RESPIRAČNÍ FYZIOTERAPIE (RF) •Je systém dechové rehabilitace, techniky mohou mít přímý léčebný význam, ale současně plní funkci sekundární prevence •Techniky jsou často kombinovány s inhalační nebo ATB terapií, což zvyšuje účinnost léčebného procesu •Pomáhá řešit dechovou symptomatologii…dušnost, kašel, hyperprodukci bronchiální sekrece •Snižuje bronchiální obstrukci •Zlepšuje průchodnost dýchacích cest •Zlepšuje ventilační parametry •Prevence zhoršování funkce plic •Zvyšuje fyzickou zdatnost •Forma individuální x skupinová •Účinnost jak u spolupracujících pacientů, tak u pacientů nespolupracujících •V kombinaci s pohybovými aktivitami tvoří základ u jedinců s onemocněním dýchacího i oběhového systému 1. Ovlivnění respiračních funkcí RESPIRAČNÍ FYZIOTERAPIE •Základní postupy RFT •A) Korekční fyzioterapie posturálního systému •B) Respirační fyzioterapie (korekce motorických vzorů dýchání) •C) Relaxační průprava 2. Ovlivnění pohybů hrudníku •Přirození dýchání = střídavé nasávání vzduchu do plic dýchacími cestami na základě podtlaku, který vznikl zvětšením objemu hrudní dutiny. A vypuzování plynu ze stejných prostor na základě přetlaku, který vznikl naopak zmenšením jejího objemu. 2. Ovlivnění pohybů hrudníku •Pasivní faktory: •Thp, Lp, žebra, sternum, pohrudnice, fascie, chrupavky žeber, podkožní tuková vrstva, plicní parenchym, obsah střev a dělohy. •Fyziologické změny – gravidita, pooperační, poúrazové, zánětlivé stavy, jizvy •Aktivní faktory: •Dýchací svaly. •Tato složitá problematika se řeší v kineziologii. •Důležité je, že nádechové a výdechové svaly nejsou antagonisté, ale pracují v koaktivitě (při klidném výdechu neklesá aktivita m. intercostalis externus k nule, ale dochází k excentrické kontrakci hrudní stěny. Pokud by aktivita klesla k nule, vedlo by to k rychlému kolapsu hrudníku díky pružným silám plic). •Většina svalů, podílejících se na dýchání, funguje také posturálně nebo dynamicky 2. Ovlivnění pohybů hrudníku •Statická dechová gymnastika •k ovlivnění dechu se využijí jen základní dechové svaly •Dynamická dechová gymnastika •opření rukou v bok zvyšuje pohyblivost horní hrudní apertury vytvořením punctum fixum z pletence ramenního pro pomocné dechové sv. •Vzpažení HKK za hlavu se facilitují vlákna svalů, které se upínají až na dolní žebra a rozvíjí dolní hrudní aperturu. •Postavení hlavy a Cp ovlivňuje pomocné svaly – vztah mezi držením těla a charakterem dýchání •Facilitační metodiky •využívající nebo ovlivňující dech při reedukaci pohybu: Vojtova reflexní lokomoce 3. Vztah respirace a svalového napětí •Normální dítě se rodí atonické, posturální aktivita nastupuje s prvním vdechem •Aktivace dechová je synchronizována s nervosvalovou •Nádech má pro většinu svalů facilitační charakter •Hypertonus kosterního svalstva ovlivňuje kontrolu dechu •Při reedukaci motoriky je vhodné použít dechovou synkinézu, hlavně u trupového a pletencového svalstva, ke zvýšení sv. síly •Výdech využíváme pro snížení sv. tonu, pro relaxaci, při zvětšování rozsahu RP v kloubu, k mobilizacím… 4. Ovlivňování autonomních funkcí •Dech ovlivňuje činnost myokardu – respirační dysrytmie, kolísáním vagové aktivity •Ovlivnění nitrobřišních orgánů dýchacími pohyby – důležité u imobilních pacientů pro správnou funkci trávicího systému – podpora peristaltiky, prokrvení podtlakem v hrudníku 5. Dýchání a psychické funkce •Zvýšená ventilace při probouzení, snížená při spánku •Při nádechu roste pohotovost k učení •S napětím „zatajil dech“, s úlevou „si oddechl“ •Dýchací cvičení využívá jóga, nácvik relaxace, při protistresových opatřeních •Holotropní dýchání •vědomá hyperventilace s řízeným metabolickým rozvratem vyvolávajícím poruchy vědomí k ovlivnění psychiky Zdroje •Dvořák, R. Základy kinezioterapie. Olomouc: 2007 •Haladová, E. a kol. Léčebná tělesná výchova - cvičení. Brno: 2007 •Kolář, P. a kol. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: 2009